1
masthead
29. května 1904. Číslo 147.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
Delegace.
Delegace.
ch. Z Pešti, 28. května.
V dnešní plné schůzi uherské delegace z
Szellova předsednictví sdělen přípis del. Ernuszta
jenž vzdává se pro chorobu svého mandátu.
Na jeho místo povolán náhradník baron Am-
brosy, načež rokovalo se o rozpočtu ministerstva
zahraničných věcí a společných fi-
naneí
Ref. del. Falk ve svém úvodu konstatoval, že
poměry nezměnily se od posledního zasedání ani
dost málo. Dosavadní jednání činí na valnou vět-
šinu delegátů dojem, že zahraniční politika bere
se pravou cestou a správa zahraniční politikyv
moudrém složení říšských sil, nemísí se do věcí, po
kterých jí nic není, avšak zjednává rázně a obratně
platnost velmocenskému postavení říše, kde toho vy-
žadují hmotné i morální zájmy její. Žádá delegáty.
aby dle návrhu, obsaženého na konci zprávy, schvá-
lili zahraničnou politiku, vyslovili jejímu řediteli
uznání a důvěrně přijali rozpočet v celku za základ
rokování zevrubného.
Del. Lovassy, pojednávaje o zahraničných
poměrech, pravil, že trojspolek vykonal svou úlohu,
odstraniv útečné postavení Ruska i Francie. Má však
také trpkou příchuť. nutě k novému zbrojení. Mini-
strova slova proti Turecku byla neobyčejná a vý-
hružná tak, jako bychom byli před vojnou s tímto
stálem. Konečně prohlásil řečník, že přijme roz-
počet.
Del. hr. Keglevič osvědčil důvěru správě za
hraničné politiky.
Del. Okolicsanyi shledává v zahraničné po-
litice obavné příznaky. Ministrův výklad v Uhrách
tzapně dojal. Italské soupeřství na Balkáně odstranil
by se nejlépe, kdyby se uzavřela také s Italií jasná
smlouva o balkánských záležitostech jako s Ruskem
v Mürzstegu. Neosvědčuje ministrovi důvěru a bude
hlasovati proti jeho rozpočtu.
Falk
Min
Del
Keglevič
Pešť
Rusko
Francie
Turecko
Uhry
Balkán
Mürzsteg
5
article
Del. Papp radí k propagandě v Italii, aby troj-
spolek došel obliby také v širokých vrstvách národa
Maďarský živel v diplomacii není zastoupen dosta
tečně. Řečník bude hlasovati pro rozpočet.
Del. Rakovszky schvaluje rozpočet, ale dů-
věru osvědčiti ministrovi nemůže. Jeho pohroz Ture-
cku byl zbytečný, neboť říše vystříhá se jej provésti.
Rokování uzavírá se, proto že není již přihlášen
židný řečník.
Ministerský předseda hr. Tisza praví, že je
skutečnou existenční otázkou, abychom zůstali také
budoucně velmocí. Dosavadní politika v tomto směru
byla podstatně podporována trojspolkem, v jehož
rámci mohli jsme podporovati své existenční zájmy
pokojnými prostředky. Je povděčen, že i bývalí, od-
půrci trojspolku uznávají nyní jeho důležitý úkol.
Jeho zásluhou jest uklidnění mnohých mezinárod-
ních otázek, jež zavíraly v sobě sémě konfliktů.
Proto musíme setrvati při tomto spolku, aby mohl
plniti svůj úkol, kdyby zase hrozily třenice a kon-
flikty. Není pravda, že jeho zachování vyžaduje na
říši nebo maďarském národu nějakých obětí. Kdyby
jeho nebylo, byla by vojenská břemena mnohem
větší.
Rovněž libovolnou je domněnka, že trváme na
jednotné vnitřní vojenské organisaci a služební něm-
čině, protože jsme ve spolku s Německem. V bal-
kánské otázce ministr zahraničných věcí nezměníl
své stanovisko. Jeho vývody neobsahovaly hrozeb
proti Turecku a on to také doznal, prohlásiv, že ne-
chceme dělati na Balkáně žádnou protitureckou ani
výbojnou politiku. Naše balkánsků politika je jasna
a každému srozumitelna. Její hlavní zásadou je
respektování status quo, celistvosti a práv Turecka.
Papp
Německo
Turecko
Balkán
6
article
Druhou zásadou je přízeň ke všem balkánským ná-
rodům a snaha chránit jejich instituce. K dosažení
toho cíle zjednána poslední leta entente cordiale
s Ruskem, což vytkli delegáti všech stran jako vý-
hodu. Jasné konstatování těchto cílův usnadnilo
parallelní akci obou velmocí a jejich svornost jest
zárukou příštího úspěchu. Arei pozornost a síly
Ruska jsou teď velice poutány východo-asijskou voj
nou, jejíž konec jest ještě nedohledný. Ale neračte
podceňovali světovou moc ruskou. Počin velké po-
litické akce ruské, jež bude asi ještě dlouho trvat
nemaří dělnost Ruska v Evropě.
Trpce, by se zklamali, kdo by zakládali politick
výpočty na naději, že Rusko je japonskou vojnou od
souzeno k bezmoci v Evropě.
Mimořádný vyslanec Müller odpověděl na ně
které během debaty učiněné poznámky.
Müller
Rusko
Evropa
7
article
Delegace přijala potom rozpočet ministerstva za-
hraničných věcí v celku a referentský návrh, aby se
osvědčila ministrovi důvěra za minulost i do hudou-
cnosti.
V zevrubné debatě prohlásil del. Lovassy
že Müllerovo vyjádření k titulu »Předsednictví ve
společné ministerské radě«, jež má ministr zahranič
ních věcí, porušuje uherskou svrchovanost a je ne-
zákonné.
Ministerský předseda hr. Tisza prohlásil, že
společné ministerské konference za stanovením spo-
lečného rozpočtu konati se musí. Někdo tam musí
předsedati a proto soudí, že je nejlépe, předsedáli
společný ministr zahraničných věcí a ne jeden nebo
druhý ministerský předseda. Taký názor platí od
E. 1869.
Všecky položky byly potom přijaty a tak roz
počet ministerstva zahraničných věcí vyřízen.
Příští schůze bude 4. června; na jednacím po-
řadu bude rozpočet společného ministerstva financí
Výbor pro účetní závěrky rokoval od-
poledne o účetních závěrkách společných příjmův
s výdajů.
Po Miklošově referátu byly jednotlivé kapitoly
důkladně uváženy a když vládní zástupce objasnií
značné překročení rozpočtův, usnešeno doporučiti
závěrky plenu delegace ke schválení.
Müllerův
Tisza
Miklošův
8
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
— Krajský sjezd důvěrníků národní stran
svobodomyslné konati se bude v neděli dne
12. června t. r. o 101/2 hod. dopol. v městském
divadle v Mladé Boleslavi. Sjezdu tohoto
zůčastniti se slíbili četní vynikající poslanci naší
strany. Tištěné pozvánky rozeslány budou v ně-
kolika dnech stoupencům naší strany v okresu
a v bývalém kraji mladoboleslavském. Reklamo-
vati lze je buď u starosty král. města Mladé
Boleslavi Ph. Mag. B. Matouška aneb u pana
JUDra. Bedřicha Bobka, okresního tajemníka.
Lze s bezpečností očekávati, že účastenství na
tomto sjezdu bude skutečně manifestační.
— Opětné bezprávi při jmenování ve
službě soudní. Předseda ministerstva a správce
ministerstva spravedlnosti dr. Körber s vytrva-
lostí „vášně prostou“, nedbaje protestů, inter-
pellaci, resolucí a pod. projevů, pokračuje v
svém díle. Neuplynul ani celý měsíc od nespra-
vedlivého obsazení adjunktských míst něme-
ekými auskultanty, jež proti návrhu německého
senátu u vrchního zemského soudu v království
českém o své újmě provedl na újmu českých
žadatelů, a již opětné nejnovější jmenování ve
službě soudcovské přináší nové doklady, že dr.
Körber vyhovuje tužbám německých pohlavárů
po „očistění“ zněmčeného území od českého
živlu. Právo a zákon jakoby už neměly platnosti.
Úřadní list z 28. května t. r. uveřejnil nové
jmenování, tentokráte povýšení soudních ad-
junktů do VIII. hodnostní třídy. Není velikéi
pouze 6 adjunktů, z nichž jsou tři Češi, tři
Němci; avšak při tom — a to jest právě nej-
křiklavější bezpráví, páchané na národě če-
ském — přicházi ku platnosti známá zásada dra
Körbra při jmenování úřadníků v zemích ko-
runy české: kdežto Češi postupuj
přesně dle statu, přeskakují Něm-
cistarší, úplně, ne-li dokonce lépe
kvalifikované kollegy své Čechy,
sž stydno na to pohleděti! Z Čecho
Mag
Matoušek
JUDr
Bobek
Körber
doktor
Čech
Němec
Körbr
Čecho
Mladá Boleslav
28 . květen
Německo
9
article
byli jmenováni soudní adjunkti pp.: Jan Škliíba
v Ústí nad Orlicí okresním soudcem pro Hlinsko
Otto Baudyš v Kutné Hoře pro Český Dub, dr-
Alois Cerman v Milevsku pro Kamenici n. Lipou;
tito všichni jsou na řadě přesně dle statu.
Z Němců však byli jmenováni Richard Kuber
v Liberci, ač jest ve statu 41., okresním
soudcem pro Ronšperk, Josef Stadler v Jablonci,
který jest 42., soudním tajemníkem pro Příseč-
nici, a Erazim Neudöríl v Žatci, ačkoliv jest
70. (!), okresním soudcem pro Štoky. O tolik
opětně němečtí soudcové přeskočili starší svoje
kollegy Čechy! Obmezujeme se prozatím na
pouhé konstatování tohoto fakta a dodáváme
jen, že preterovaní soudní adjunkti české národ-
nosti jsou všichni jazykově úplně kvalifikováni,
čehož nejlepším dokladem jest okolnost, že
mnozí z nich působí ve městech s německým (!)
obyvatelstvem a všem požadavkům naprosto vy-
hovují; vězí tedy důvod, proč přes to jsou zcela
bezprávně přeskakováni, někde jinde, než v
udánlivé, ač naprosto nepravdivé, jejich jazy.
kové neschopnosti, a tento důvod jest — oči-
vidná nepřízeň (nejmírněji řečeno) dra. Körbra
k celému národu českému. Není již nejmenší po-
chybnosti, že český národ bude se musiti cho
piti jinakých prostředků, aby takováto systema-
ticky a dle promyšleného plánu na něm páchaná
bezpráví učinil na příště nemožnými. Dosavadn
prostředky aspoň, jak se zdá, byly bezúčinny.
Škliíb
Baudyš
Cerman
Němec
Kuber
Ronšperk
Stadler
Erazim Neudöríl
Ústí nad Orlice
Hlinsko
Kutná hoře
Milevsko
Liberec
Jablonec
Žatec
Čechy
Český Dub
10
article
— V záležitosti pronájmu pohořelického
cukrovaru německo-židovské, firmě Kürschnerově
v Brně, uveřejňuje brněnská »Mor. Orlice «
současně zdejší starostátnický orgán obhajobný
přípis, který sejmouti má z beder barona Pra-
žáka odium nevlasteneckého a protičesky škůd-
ného přičinění o uskutečnění tohoto nájmu.
Úvádí se v přípise tomto »dobrý zvuk jména
Pražákova v pronikavé práci národní« popírá se
ultraněmectví Kürschnerovy firmy, jejíž jeden
člen prý jest censorem vynikající jedné české
banky (jméno její, aby poškozena nebyla, opa-
trně zamlčeno !) tvrdí se, že úmysly této firmy
jsou ryze obchodní a nikoli nacionálně bojovně.
Na důkaz toho uvádí se konečně, že si p. dr.
bar. Pražák »zjednal závazné (k smíchu !) uji-
štění, že v národním směru nestane se nic na
úkor české menšiny, nýbrž že vše povede se
v duchu smírném a že, aby si zabezpečil přimý
vliv, zúčastňuje se posl. bar. Pražák jistou
částkou sám také osobně nájmu«. V zájmu
stručnosti opomijíme nebezpeči, v němž se ocítá
dobrý zvuk jména bar. Pražáka v tak těsné
blízkosti pověstně zvučného jména Kürschne-
rova a konstatujeme, že z objasnění obou staro-
českých orgánů na jevo vychází, že nebylo
nikterak upuštěno od projektu
pronájmu pohořelického cukrovaru německo-
židovské, nacionálně prononcované firmě Kür-
schnerově. K tomu ovšem nebylo zapotřebí ani
»M. O.« ani »H. N.«. Z bezpečných pramenů
víme totiž, že bar. Pražák v pátek do Prahy
přijel v Kürschnerově společnosti a v sobotu
konferoval v hotelu Central s princem Bedřichem
Schwarzenbergem a třemi jinými zástupci hr
Mor
Pražákův
Kürschnerův
M O
H N
Schwarzenberg
Brno
Orlice
Praha
Kürschnerov
Kür
Central
11
article
Herbersteina i přítomným Alf. Kürschnerem
s druhé strany. Je tudiž jasno, že oba urození
pánově a poslanci čeští neupustili dosud od
projektu se slanoviska národního prospěchu na-
prosto zavržitelného. I jinak projekt tento ne-
obstojí dobře při denním světle. Firma Kürschne-
rova jest nejobskurnějším nápadníkem dotčeného
nájmu, finančně nejslabším. Úvěr k nájmu měla
původně poskytnouti Živnostenská banka, která
ustoupila, pozdějí Länderbanka, i ta vzdává se
však účastenství na tomto velmi spletitém
kšeftu. Tvrzení staročeských listů, že Česká
společnost pro průmysl cukerní odmítla účas
na nájmu s firmou Kürschnerovou z toho důvodu,
že by ji jedině zrazovala od toho dlouhá doba
trvání nájmu, není správné, nýbrž učinila tak hlavně
z toho důvodu, že požadovaná výše nájmu se
jí jevila s ohledem na možné budoucí poměry
průmyslu cukrovarnického příliš značnou, nehle-
díc již ani k tomu, že se jí nezdálo s inten-
cemi její stanov dobře slučitelným, aby se
zúčastňovala na podniku cukrovarnickém ja ko
pouhý společník. Nabízené pak přene-
chání celého pachtu se pro požadované
přemrštěné odstupné (11!) firmou
Kürschner
Kürschnout
živnostenský banka
Kürschnerova
13
article
Zvláštními pocity ovládáni jsme při čtení časo-
pisů tak zvaných mladých českých stran
frakci. Je až nevolno, vidíme-li, že v Čechách
bojuje se stále bezohledně, ba vášnivě, nikoliv
proti společnému nepříteli, který usiluje o zni-
čení podmínek naší národní existence, nýbrž
proti vlastním českým lidem, proti jedné poli-
tické straně jen proto, aby řada nedočkavců
urvati mohla její mandáty. Nechceme tvrditi a
netvrdíme, že vůbec není příčin, aby voličstvo
projevovalo svou nespokojenost s taktickým po-
stupem svých poslanců, vždyť jsme v té příčině
nejednou vytkli i své odchylné mínění, rovněž
nemáme za neštěslí, posuzuje-li se čin strany
nebo některého z její předáků přísně, ale věcné
a spravedlivě. Nieméně nízkost a spustlost, jež
místo věcné kritiky ovládnouti chtějí naši ve-
řejnost, přece jen pobádají k úvahám o otázce,
k jakým koncům takověto zahanbující zjevy
u nás povedou. Nedivíme se už, že někteři
poslanci, na něž mířeny jsou po řadu let útoky
osobní, neuznali ani za vhodné, aby lži a po-
mluvy o nich šířené vyvraceli a že lidé osobní
cti dbalí úzkostlivě střeží se práce veřejné,
najmě politické, aby nebyli potřisněni neurva-
losti, která jako povodeň rozlila se po Čechách.
Čechy
14
article
A posoudíme-li, kdo jsou útočníci, jakých kvalit,
jakých snah a úmyslů, musíme ustrnouti nad
troufalostí, která je u nás možna. Dnes jen
malý doklad: Před nedávnem časopis realistický
uveřejnil zprávu, že dr. Herold a dr. Dyk prý
vymohli na ministru Körbrovi, aby býv. ředitel
měštanské školy plzeňské Ed. Storkán, odsou-
zený pro hnusný zločin na několik let do ža-
láře, nemusil tento trest nastoupiti. Toto tvrzení
opakoval orgán strany agrární, uveřejňuje je
časopis národních socialistů a ještě jiné časo-
pisy krajinské, ovšem s výklady a útoky, že to
je »kšeft Mladočechů«, na jichž přímluvu
pan dr. Körber nedal prý stihati ještě zlo
děje ze svatováclavské záložny. — Info
movali jsme se o věci v domnění, že snad
nějaká intervence poslance-právníka, nebo ob-
hájce timto způsobem mohla býti křivě vyklá-
dána. A výsledek? Ve věci svatováclavské zá-
ložny Klub českých poslanců, byv svého časuz
členstva tohoto ústavu úsilovně žádán za rychlé
zakročení v zájmu nebožáků, kterým hrozila
úplná zkáza hmotná, podnikl kroky ve smyslu
projevené žádosti. V řízení trestním neměl
klub, aniž jeho některý člen, účasti nejmenší.
doktor
Herold
Dyk
Körbr
Körber
15
article
Pokud se týče afféry Storkánovy byl sice dr.
Herold po provedeném porotním líčení obhájcem
odsouzeného několikráte žádán, aby vypracoval
odvolání a stížnost zmateční, avšak dr. Herold,
neznaje ani spisů, hned na prvý dotaz určitě
rozhodně všelikou právní pomoc svou odepřel a
učinil tak i po druhé, když táž prosba byla mu
opětně přednesena. To je fakt. Proto ale dr.
Herold je dnes na pranýři, že kšeftuje s drem.
Körbrem a na voličstvo se appelluje, zdali si
to dá líbit! Ano to voličstvo! Má právo vyslati
do parlamentu poslance, k němuž má důvěrua
toho práva, trváme, i při volbách příštích užije,
ono ale vedle toho má i povinnost s roz-
hořčením odmítnouti hanebnosti, jež vrhají žur-
nalističtí škůdníci na politické odpůrce. To žádá
veřejná mravnost a té se bohda čeští občaně,
nechť jsou voliči nebo z práva voličského dosud
vyloučeni, ale počestní lidé, zajisté nezpronevěří.
— Je nejvyšší čas, aby pomluvám a klepůn
rázně se čelilo.
Herold
doktor
16
article
— Německé zemské divadlo v Praze jest
jak známo, velice výnosným obchodním podni-
kem, handlujícím zvláště v poslední době pří
tažlivým pikantním artiklem, persifláží české
Prahy. Není události v národním životě našem
aby nedoznala satyrické ozvěny na prknech.
jimiž ve velkoobchodu páně Neumannově zabed-
něn svět a ježto mezi panem Neumannem, pod
důstojníkem francouzské Akademie a mezí kasi
ňáckým tiskom pražským panuje reklamní karlel
neurobí se v Amšeleu protičeského, protipraž
ského vtipečku, aby druhého dne nebyl zpraco-
ván »u Rajiknechtů« aneb u Házů (synů Bohu-
mila !) s náležitým omastkem. Duchaplnost or
gánů nejvznešenější (»vornehmste« viz Městský
park !) společnosti pražské jest šíře známa. Bo-
jovati s ní nevydrželi by ani Lakedajmoňané,
jimž bylo potěšením, zápasiti ve stínu perských
šípů; neboť ach, vláha prskavek pražských
šmoků není sice smrtici, ale dojista — méně
příjemnou. Zakusiti ji v plné míře, bylo Praze
popřáno těchto dnů, když s nevyrovnatelným
úspěchem provozována byla fraška »Epidemie«
od Oktava Mirbeaua v německém divadle. Mir-
beau ve svém kuse sešlehal jak náleží něme-
ckou správu v Metách ve známé tyfové afféře,
v níž na záchranu tamní posádky zakročil sám
německý císař; pan A. Neumann provedl geni-
ální vtip, že francouzskou satyru na něme-
cké hospodářství obecní v městě druhdy fran-
couzském lokalisoval na pražský tyfusa
na pražské-zastupitelstvo. Úspěch podle něme-
ckých referátů byl velice pronikavý. Zvláště
pán Neumannův
Neumann
bůh
Praga
Praha
Mira
Oktava Mirbeau
Rajiknecht « aneb u Háza
17
article
»Bohemia« nadšením druhého dne tančila po
rukou. Přinesla o »Epidemii« zvláštní článek,
oplývající humorem, jaký i kvádry otřásá. Něme-
čti antisionisté se ukrutně bavili a chodí na
»Epidemii« víc než na májový cyklus; slavnému
řiditelství zemského divadla německého povedl se
obchodní tric a nevyrovnatelný mistr importované
musy tiskne si ruce s representanty pražské
účelné německé kritiky, zkrátka vydařil se
zase kousek spojených sil neregistrovaného spo-
lečenstva zemského divadla německého s praž-
skou německou žurnalistikou. Vídeňská »Fackel«
nedávno posvítila si na tento svazek čistých
duší v článku, v němž rozebírá oslavný »Tag
blattův« feuilleton, nadepsaný »Rout bei Neu-
manns«. Za popravu, kterou vykonává na
žurnalistické israelitétě pražské při hostině,
u Neumannů shromážděné, budiž jí odpuštěno
označení Prahy jakožto »Schmockkästchen den
Monarchie«. »Fackel« soudí, že obchodně ma-
zaný ředitel zemského divadla německého, pan
Neumann
Praha
Bohemia
Rout bei Neomann
18
article
Angelo Neumann, jen ze své vrozené důmysl-
nosti zavedl toto výroční krmení německýeh
žurnalistů. »Už za toto žrádlo (»das Fressen«)
píší prý se uznalé feuilletony.« Paní Buska,
heroina, salonní dáma, první mílovnice,
naivka a ředitelka, aspoň jednou za rok
dokáže to býti roztomilou. Skvostné jsou úryvky,
vybrané z »rekonésančního feuilletonu „Tagblat-
tova“«. Gourmand tohoto listu dí o panu Neu
mannovi bez rozpaků: »Vidí státi v koutě ži-
znivého kritika, ale na místě aby jej lžicí vody
otrávil, poskytne mu hojnost piv země a vín
ciziny.« Anebo: »Bohatý buffet láme se nejen
pod břemenem jídel naložených naň, ale ještě
více pod břemenem těch, kdož se naň vrhli.«
— Nejlépe libl se »Facklu« věta »Tagblat-
tova«: »Naše nejpřednější síly herecké na-
máhaly se, aby nám uchystaly bohaté souper
z různých chodů sem a tam« i myslí, že nikde
neklesl divadelní nárůdek na tak nízký stupeň
pokoření před tiskem, jako v něm. divadle
v Praze. Nikdy prý nečetl pisatel větu tak opo-
vržení hodnou. Pýcha šmoka, jemuž musí herec
dělati sklepníka, a výsměšná štědrost, s jakou
mu platí šmok zpropitné kalaurem, spojují se
tu v takovou nízkost, že to ani nejotužilejší
čtenář nevydrží. Na konec se dělá satyriku ve
»Facklu« ze scén u Neumannů »Tagblattem«
vyličených tak nanic, že konči prohlášením do
češtiny nepřeložitelným: »Ich übergebe mich . . .«
Není to ostatně jediný Němec, jemuž leze praž
ské němectví a jeho divadlo z krkul
Angela Neumann
Busek
Neu
Pýcha
Tagblatt
Němec
Praha
Neumann
19
article
— Projevy ruskému národu. Na projev
který zaslal petrohradské dumě jménem českých
obcí okresu litoměřického bohušovický starosta
pan J. Koula, došla ho tato odpověď: „Pan sta-
rosta Koula, Bohušovice. Po usnesení petro-
hradského obecního zastupitelstva žádám Vás,
tlumočte občanům českých obcí na Litoměřicku
hluboký výraz díků za projev sympatie a přání
zdaru ruské armádě. Starosta Leljanov.“ —
Na projev sympatií, zaslaný městskou radouv
Brandýse n. Orl. městské radě v Petro-
hradě, obdržela městská rada brandýsská n. Or
následující telegrafickou odpověď: „Petrohrad-
ská městská rada uložila mi, abych vyslovil vřelý
dík městské radě brandýsské, jež přeje nám
J Koula
Koula
Bohušovice
Leljanov
Litoměřicko
Orlický
Petrahradit
Petrohrad
20
article
úspěchů ve světovém kulturním boji na dálněm
Východě. Starosta města Leljanov.
— Z Králové Městce. Ve valné hromad
okres. hospodářského spolku v
Král. Městci, konané dne 23. května 1904
usneseno jednomyslně vzdáti panu JUDru. Fr
Fiedlerovi, říšskému a zemskému poslanci.
delegátu v zemědělské radě atd., veřejný dík za
účinnou podporu všech záležitostí spolku, jakož
i za vřelé hájení zájmů všeho rolnictva.
— Klub národní strany svobodomyslné.
Pracovní komise školská zvolila za
svého předsedu v první schůzi své konané“ dne
25. t. m. pana prof. dra. Karla Veselíka
Usneseno podávati i letošního roku infor
mace o otázkách týkajících se škol obecných
měšťanských, reálek a gymnasií, škol vysokých.
obchodních, průmyslových, pokračovacích, rol
nických, odborných. Veškeré informace uděluj
se bezplatně a důvěrně. O informaci požádati
může každý, bez ohledu, zdali jest členem
klubu čili není. Pracovní komise rokovala též o
reformě škol středních a usnesla se
povolati zvláštní anketu k projednávání návrhů
o předmětě tom. Ve příčině záležito stí
týkajících se školství pražského
zaslán bude dotazník k podání zprávy a návrhů
příslušným korporacím, načež o nich rozhod
nuto bude v komisi školské. Rokování o před-
mětech těch zúčastnili se zejmena pp. řed. B
JUDr
Fiedler
profesor
doktor
Veselík
Leljanov
Městec
světový kulturní boj
Králové Městec
spolek v Královský
21
article
Čihař, dr. J. Metelka, P. H. Duda, řed. Prokop
Grégr, J. Kretší a předsedající dr. K. Veselik
— Kluby občanské. Občanský klub
v Holešovicích-Bubnech pořádáv
pondělí dne 30. května o 8. hod. več. v hostine
„U Havránků“, na Bělského třídě v Praze-VII.
členskou schůzi. Na programu je rozprav
o záležitostech jatečních, t. j. o rozšíření jatek
a o úpravě tržních záležitosti jatečních s ohle-
dem na VII. čásť Prahy.
— Lipany. Na památném bojišti lipanském
shromažďují se dnešní neděli opětně všechny
vrstvy českého lidu, aby připamatovaly si tu
příčiny a následky tragedie lipanské a uctily
důstojně památků padlých zde bojovníků husit
ských. Tábor lidu u mohyly Prokopa
Holého zahájen bude o 31/2 hod. odpol. Úča-
stenství na letošní pouti lipanské bude dojista
zase veliké.
— Osobní. Od finančního ředitelství pro králov
ství české jmenování byli ve službě berní: ber
ními: oficiálové Václav Schulz a Loren
Adolf, kontrolnrové Vojtěch Langer a Františel
Bitterling a oficial Václav Holub; berním
kontrolory: oficialové Dominik Chvalov
ský, Ant. Riesz a Leonard z Pronavu; ofi-
cialy: adjunkti Ant. Sládek, Bedř. Plaňa va.
Hugo Frank, Felix Kahler, Ferd. Fiala, Karel
Kohoutek a Josef Eger; adjunkty: účetní
poddůstojník Ed. Hoffmeister, zatímní adjunkti
Ladislav Hirsch, Adolf Riesz, účetní poddůstoj-
ník 1. tř. Ferd. Panzner, zatímní adjunkti Rudolí
Verich, Jan Mužík, Karel Fritsch, strážmistn
Bedř. Kotík, zatímní adjunkti Jos. Diener, Leop.
Lochner a Josef Štall; zatímnými ad-
junkty praktikanti Karel Kummer, Jakub Ma-
reš, Jindřich Slunéčko, Josef Brož, Emanue
Provazník, Josef Snopek, Alois Jelínek
Jan Skořepa.
Čihař
doktor
J Metelka
P H Duda
Prokop Grégr
K Veselik
Havránek
Prokop Holý
Schulz
Loren
Adolf
Langer
Bitterling
Holub
Dominik Chvalov
Antonín
Leonard
Sládek
Bedř
Hugo
Kahler
Ferd
Fiala
Kohoutek
Eger
Ed
Hoffmeister
Hirsch
Riesz
Panzner
Verich
Mužík
Fritsch
Kotík
Jos
Diener
Leop
Lochner
Štall
Kummer
ma
Jindřich slunéčko
Brož
Emanue Provazník
Snopek
Jelínek
Skořepa
Holešovice
Bubno
Praha
Lipany
Pronav
22
article
— Promoce. Pan JUČ. Ant. Eršil, c. k. právní
praktikant okresního soudu pro horní Nové město
v Praze, rodem z Brodku v Čechách, prohlášen bude
na české universitě Karlo-Ferdinandově ve středu
dne 1 června o 1/91. hodině odpolední za doktora ve-
škerých práv.
— Úmrtí. V Náchodě zemřel dne 27. t. m. v
věku 66 let notář pan JUDr. Maxmilian Wellner.
Pohřben bude v pondělí dne 30. května o 10. hod.
dopol. na staroměstském hřbitově v Náchodě.
— Pohřeb pana Josefa Zítka, majitele pivovaru
v Praze, konal se včera dopoledne za přehojného
účastenství obecenstva. Rakev s tělesnými ostatky
zesnulého spočívala na katafalku v kostele sv. Jo-
sefa na Josefském náměstí. Katafalk byl obklopen
svěží zelení a ozářen planoucími voskovicemi. Na
80 nádherných věnců a kylic bylo položeno ke ka-
tafalku. Po obřadech pohřebních, jež vykonal farál
Christ za asisstence četných duchovních a při nichž
sbor pěvců zapěl smuteční písně, byla rakev sne-
sena do zlatého pohřebního vozu a průvod, zahájený
dvěma vozy věncovými, hnul se ku předu po Př-
kopě a Václavským náměstím na hřbitov olšanský
Pohřbu zúčastnili se členové spolku pro průmysl
pivovarský v král. českém, společenstva sládkův
král. hlav. městě Praze, Jednoty k vydržování vý-
zkumného ústavu pro průmysl pivovarský, členové
kuratoria první veřejné sladovnické školy v Praze
učitelský sbor první veřejné sladovnické školy s po-
sluchačstvem, redakce časopisu »Kvas«, (veškeré tyto
korporace věnovaly nádherné věnce); dále zúčastnili
se pohřbu členové správních rad pivovarů: akciového
smíchovského, prvního pražského měšťanského v Ho-
lešovicích, společenstva pražských sládků v Braníků.
Juč
Eršil
JUDr
Wellner
Zítek
Nová město
Praha
Brodek
Čechy
Náchod
josefský náměstí
Václavský náměstí
Olšanský
Braník
český univerzita KarlaFerdinandov
svatý . Jo
23
article
Měšťanského na Král. Vinohradech, akciovéhov
Nuslích, sládci z Prahy a okolí i z venkova, před
seda obchodní komory cís. r. Řivnáč, vicepresidení
posl. Němec, rada Scherl, obecní starší Siřiště, Ha
vlíček, Kreutzer a stav. rada Vlček, členové Měšťan
ské besedy, Sokola, Jednoty národních zpěváků aj
v. V průvodu ubírali se také členové spolku sladov
vníků s praporem a hudbou.
Král
Řivnáč
Němec
Scherl
Kreutzer
Nusle
Praha
Sokol
24
article
— O připojení předměstí ke král. hlav. městu
Praze jednalo se ve včerejší schůzi komise na staro
městské radnici. Komise tato po delší dobu nebyla
svolána, což předsedající starosta p. dr. Srb vysvětli
tím, že mezitím pracovaly různé referáty, zvláště všal
účtárna městská, jíž bylo uloženo vypočítati finančn
effekty, které by vznikly připojením jednotlivých před
městí. Celý postup dosavadního jednání, jakož i ny
nější situaci vyložil starosta p. dr. Srb. Uvedl zvláště
že ještě před nedávnem větší obce předměstské uza
vřely mezi sebou svorný postup spíše proti připo
jování, ale postup ten nyní se rozpadl a jednotlive
obce samy o připojení žádají. Byly to z počálk
mnohé společné zájmy s Prahou, které nutily tyto obce
jednati, po případě připláceti na opatřování mnohýc
zařízení obecně prospěšných; zejmena opatření vody
což konečně nařízeno jaksí zákonem, dále kanalisace
která nutně vyžaduje součinnosti všech obcí kolen
Prahy (z těch již Karlín a Smíchov se ke kanalisaci
přidružily), ale zvláště zdravotnictví, na něž možno
si stále stěžovati, ježto v této otázce téměř jsme bez
spojení a bohužel často i na škodu této věci. Z jednání
s jednotlivými obcemi vysvítá, že spojení si přeje
Smíchov (který klade jen důležitou podmínku zrušení
mostného) a Žižkov, který jak za dřívějšího, taki
nynějšího zastupitelstva o spojení se snaží. Ovšem
nutno počítati s tím faktem, že ačkoliv obce před
městské i Praha spojení vřele si přejí, že finanční
oběti za dosavadního stavu věci stihly by v první řadě
Srb
Praha
Karlín
Smíchov
Žižkov
25
article
Prahu, totiž dosavadní části, neboť na předměstíck
systém přirážkový je lak napjat, že není možno tak
snadno ke zvýšení i po připojení přistoupiti a nynější
Praha pak další oběti finanční přinésti nemůže, nebo
i tu poplatnictvo právem stále volá po umenšení bře-
men poplatních. Ostatně i na Smíchově dlužno počí-
tati s tím, že závazek bývalé západní dráhy, platit
čásť přirážek, ze několik let přestane a možno i další
že tovární podniky se přestěhují, čímž poplatní síia
se znatelně zmenší. Dále nutno poukázati na břemena
školní, která by Praze připojením nastala, ježto Praha
jako samostatný okres celý náklad školní něsti must
Při tom upozornil p. starosta, že nutno se domáhati
nejen spravedlivější úpravy této otázky, ale zajisté
nutno i poukázati na dřívější připojení Vyšehradu.
Holešovic a Libně, za které by země čásť nákladů,
za posledních let vzešlých měla hraditi, ježto Prah
je připojením převzala. Křiklavě pak jeví se zavedení
pivní dávky, kterou Praha sice platí, ale naprosto
dosud na úpravu platů učitelských, které vyžádaly n
Praze značných obětí, nic z této dávky nedostává.
Dále poukázáno na náklady, které by vzešly jako
úleva státu i zemi, ač dosud o náhradě nikde se ne-
mluví a proto nutno při každém připojování jednat
i o náležitou náhradu od státu a země. — M. r. p. dr.
Praha
Smíchov
Holešovice
Libeň
26
article
Horáček poukazuje na možnost úspory v decen-
tralisaci úřadování, na diferencování zemských při-
rážek po příkladě Bukoviny. — Ob. st. inž. p. Z vě-
řina je překvapen ciframi jakož i obětmi, které by
připojování vyžadovalo. Za zjednodušení úřadování
sám již často se přimlouval a zdá se mu výhodným
spojování s menšími obcemi, které dosud nejsou vy-
vinuty a kde by obec celý rozvoj měla v rukou. —
Ob. st. p. Schrötter poukazuje i na další náklad
přenesené činnosti okr. hejtmanství na ma gistrát a na
otázku školství, zejmena na složitost úkolů místních
a okresních školních rad, když by se měla uskuteč-
niti myšlenka, předměstské obce ponechati v dosa-
vadních školních okresích. Řečník vítá myšlenkup
ob. st. Zvěřiny o připojování menších obcí, zejmena
když by tyto obce zajisté nežádaly ihned všechna
opatření, která má vnitřní město a doufá, že pak
v těchto případech finanční effekt nebyl by značný. —
M. r. p. Kasalický v obšírných důvodech vyslo-
vuje se sice pro připojování, ale schvaluje návrhyo
které směřují k přípravným studiím finančním. —
Horáček
Ing
Zvěřina
Bukovina
Ob
27
article
M. r. p. dr. Holubovský navrhuje, aby dříve
všechny výhody naznačeně byly zákonem upraveny
než k jednání se přistoupi. Návrh tento zůstal však
v menšině a schválen návrh, aby současně bylo postu-
pováno, totiž aby tyto výhody byly pojaty do zákona
o připojování. — Ref. mag. rada. p. dr. Růžička
uvedl ciferně, kolik by vyžadovalo připojení Žižkova
a sice: obecní důchody vyžadovaly by nákladů asi
449.860 K, školní 476.656 K; Smíchova úhrnem asi
482.000 K, což se zvýší r. 1925, kdy státní dráha
přestane platiti dosavadní příplatek za bývalou západní
dráhu Z té příčiny dává na uváženou, zda by s
neměly ponechati obce v závazku dosavadních školních
okresů po případě ponechati i dosavadní zřízení samo-
statných místních i okresních školních rad i s právy
a povinnostmi. — Ke konci schválen návrh p. inž
Zvěřiny, aby aspoň členům komise byl litograficky
dodán stručný návrh o nákladech a dosavadním po-
stupu ve příčině připojování. Dále sděleno, že o za-
hájení vyjednávání žádají obce: Podolí, Střešovice
doktor
Holubovský
Růžička
Zvěřina
Žižkov
Střešovice
Podolí
28
article
Košíře a Občanský klub v Bubenči dotazuje se, jak
dalece otázka připojení Bubenče pokročila. O těchto
záležitostech bude jednáno příště. Zemský výbor do-
tázal se, jak pokročilo vyjednávání s některými ob-
cemi; ježto však zemský výbor dosud- nesdělil, jak
odpovědi došly od zúčastněných obcí velké, roku loč-
ského svolané ankety, není možno zatím tuto otázku
zemskému výboru zodpověděti. Vojenský erár žádá
obec pražskou za příkatastrování části obce dejvické
ku Praze a sice čásť vojenskými budovami již zasta-
venou, vojenskými pekárnami a i další čásť, kterou
velkými dělostřeleckými kasárnami zastaviti hodlá
Ježto však otázka tato souvisí těsně s předáním for-
tifikačních pozemků Praze a otázkou úpravy komuni-
kace v těchto končinách i úpravou potravní daně atd.
usnoseno vyříditi otázky tyto současně.
— Insolvence Záložny soukromých úřadníků v
král. českém. Na včerejší večer byla svolána řádná
valná hromada télo záložny do zasedací síně obchodní
a živnostenské komory pražské. Rokování bylo sice
zahájeno, alespoň k vůli informaci, ale pak schůze
odročena z toho důvodu, že bylo přítomno pouze
10 členů záložny. Autorisovaný revisor účtů p. Joseí
Bureš z Král. Vinohradů podal zprávu o výsledku
zkoumání knih záložny. Z elaborátu jeho vyjímáme
toto. Při revisi započal jsem především na sestavení
bilance za rok 1903, která nebyla býv. pokladníkem
Novotným zhotovena. Bilance ke dni 31. prosince 1903
vykazovala passiv 220.510 K 1 h, aktiv 177.850 K 96 h,
jevil se tedy schodek 42.659 K 5 h. V inventurách zboží
za rok 1902 a 1903 byly shledány četné nesrovnalosti.
Bureš
Král
Novotná
Košíře
Bubeneč
Praha
občanský klub
živnostenský komora
29
article
Proto byla provedena nová inventura, dle níž jeví se
bilance se ztrátou 81.189 K 5 h. Z celkového slavu
vysvítá, že záložna nachází se ve stavu nanejvýš po-
vážlivém. Jakým způsobem schodek tento povslal,
nebylo možno dosud zjistiti. Pokud mohlo být revisí
zjištěno, nebyly shledány v účtech za léta 1903-4
žáné nesprávnosti, z nichž by se o malversacích dalo
souditi a proto dlužno prozatím uvedený schodek při-
počísti ztrátám obchodním, ježto oba závody značné
režie vyžadovaly. V roce 1903 obnášela celková režie
včetně úroků ze vkladů a výpůjček 35.160 K 79 h,
v roce 1904 do 13. května 17.600 K 67 h. Schodek
bude však ještě zvýšen dubiosními pohledávkam
v obnosu asi 3000 K a úroky ze vkladů as 2000 K.
Poněvadž schodek vleče se již po několik roků, bude
nutno ještě starší účty prozkoumati a vznik schodku
zjistiti, poněvadž jest přece jen nápadno, že by
ohromná výše schodku jen obchodními ztrálami vze-
šla. Také dlužno podotknouti, že zásoba zboží v Žiž-
kově dle hlavní knihy má obnášeti dne 13. května
1904 50.591 K 96 h, kdežto dle inventury, téhož dne
sepsaně, obnáší cena zboží jen 40.500 K 80 h, takže
se v obchodě v Žižkově nedostává 10.091 K 16 h. —
Vyjednávání s obchodními věřiteli nebylo včera ještě
ukončeno. Věřitelé ti žádají 507% a s platností zejtra,
v pondělí. Ve vyjednávání se pokračuje.
Žižkov
30
article
— Representační dům řemeslnictva českého v
Praze. Nadšení, s jakým uvítána byla a od počátku
všemi odbornými korporacemi podporována jest my-
šlenka, aby k účelu rozhojnění fondu pro zřízení
reprezentačního domu českého řemeslnictva v Praze
uspořádána byla ve dnech 14. a 15. srpna t. r. na
výstavišti velkolepá slavnost, zájem a veliké úča-
stenství, jaké jeví se při pracích přípravných, dává
již nyní záruku, že slavnost srpnová bude nejen vel-
kolepou manifestací všeřemeslnickou, ale i bohatým
rozhojněním fondů. Stadium počátečních příprav bylo
již překročeno a ve schůzi dne 20. t. m. ustavili se
již jednotlivé pracovní odbory následovně: odbor
finanční předseda A. Lühne, místopředseda A. Siříště,
jednatel Jos. Košťál; odbor organisační: předseda
Jan Šafr, místopředseda Fr. Skořepa, jednatel J. Ka-
melský; odbor slavnostní: předseda Jos. Malina,
místopředsedové Ferd. Maruška a Petr Rutek, jedna-
tel J. Vocel; odbor technický: předseda A. Kubeš,
místopředseda Fr. Leypold; odbor redakční: před-
seda JUDr. J. Baxa, místopředseda A. Náhlovský,
jednatel B. Kavka. Předsednictvo širšího výboru slo-
ženo jest: I. předseda posl. Jos. Jirousek, II. před-
seda Vojt. Macháček, I. místopředsedou Ant. Kubeš,
II. místopředsedou Otokar Šťastný, pokladník Václav
Šmakal, I. jednatel Leopold Weigner, II. jednatel Boh
Kavka. Veškeré odbory konají pravidelné týdenní
schůze, odbor finanční, slavnostní a organisační dvě
týdně a sice ve středu a v pátek v místnostech Ře-
meslnicko-živnostenské besedy pražské (»Bellevue«
kdež veškerá agenda se soustřeďuje.
Jos
Šafr
Skořepa
Malin
Ferd
Maruška
Rutek
J Vocel
A Kubeš
Leypold
JUDr
J Baxa
A Náhlovský
Kavka
Jirousek
Macháček
Kubeš
Šťastná
Václav
Weigner
Boh Kavka
Praha
Francie
Ka
Bellevue
31
article
— Na počest 20letého trváňí Nár. jednoty pošu-
mavské porádá damský odbor její na Smíchově oblí-
henou jarní slavnost, čtvrtý to výlet velkých i malých
do Klamovky. Slavnost, jež koná se již ve středu 8.
června, nezůstane zajisté programem svým za slav-
nostmi ostatními. Odpoledne pro dítky opakovány
budou se svolením slav. Spolku pro čes. feriální osady
všecky hry dětí: Královna máje a Svátek slč. telinky
od p. Košťálka a Doktorka Berlimpeupenová v úpravě
sl. Filipovy, jež provedou dítky škol malostranských
za laskavého jejího vedení. Potom zvláště pro Smíchov
nacvičené „Vítání léta“ od p. Košťálka, jež přednesou
dívky IV. ob. školy smíchovské. Tance děti v nár. kro-
jích ovšem chyběti nebudou a že budou velmi pěkné.
Košťálek
Berlimpeupenová
Smíchov