2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
29. května 1904. Císlo 191
4
article
hlavy, že Rusko poraženo být musí a k tomu
se své strany napomáhaly šířením vymyšlených
zpráv z bojiště. S ruskými nihilisty tito Poláci
doufali, že po porážkách nastoupí v Rusku
doba vnitřních reforem, jako po válce krymské
přišlo osvobození sedláků a jiné prospěšné no-
voty. Při tom ale zapomenuto, že v Rusku ne-
ustále se dějí pronikavé reformy ve všech
eměrech. Rusko je si vědomo, chco-li zůstati
tím ohromným státem, kterým jest a který se
prostírá od Visly po Tichý okean, že musí
stále státi na výši doby. Rusku dosud vytýkají,
že je státem byrokratickým. Ne víc, než každý
jiný. Plány reforem nevypracovává byrokracie,
nýbrž nejrozmanitější komise a sjezdy, do kte-
rých jsou zváni nejlepší odborníci. Vypracované
reformy vláda přijímá, car schvaluje, apparát
byrokratický provádí. Ovšem se přichází na
stálé nové mezery a potřeby, ale nikdo nebudiž
v pochybnostech o tom, že Rusko před nimi
neustoupí. Činitelem, který se nejvíce může při-
činiti k uspíšení procesu vniterného přetvoření
Polák
Rusko
Visla
5
article
Ruska, je ruský tisk. Tísk získal v slovech ca-
rových: »Pište pravdu a jen pravdu !«, jež no-
dávno pronesl k deputaci novinářů, základ
k přirozenému, značnému rozšíření svobody
slova. Nihilisté jsou v nynější válce dřive pora-
ženi než Japonsko. Nihilisté a po nich Všepo-
láci budovali na nepopulárnosti války s Japonskem
v Rusku. Všecky války ruské v století XIx.
byly populárné. Když Alexandr II. s hradel
Kremlu ohlašoval r. 1877 válku s Tureckem,
stál za ním celý ruský národ. S válkou naproti
Japonsku bylo naopak. Většina ruského tisk
sympatisovala s Japonci a byla proti mandžur-
skému podniku. To však se rázem změniloz
noc, za tu noc, kdy Japonci zákeřně, bez opo-
vězení války, přepadli loďstvo portarturské. Tu
zas ruský národ osvědčil svou jednomyslnost se
svým mocnářem a vládou naproti každému
vnějšímu nebezpečí a válka s Japonskem stal
se válkou národní.
Alexandr II
Japonec
Rusko
Japonsko
Kreml
Turecko
6
article
Odvolání Nisarda z Vatikánu před francouzskou
sněmovnou.
Podle opraveného výsledku hlasovacího byl
ve včerejší schůzi francouzské sněmovny, jenž
přinesl výsledek čekaný a v debatě telegraficky
již zaznamenané, žádných rovněž momentů no-
vých, resoluce Mortinova přijata 420 hlasy proti
90. Resolucí tou, jak známo, projeven souhla
s odvoláním Nisarda. Hlasovali pro resoluci tu
všichni členové pěti skupin vládních, dále 75
umírněných republikánů, vedených Ribotem
Mélinem, a 60 nacionalistů. Poslední moment
dokazuje, jak málo pravdy mají ti, kdož nacio-
nalistickou stranu francouzskou stotožňují se
stranou klerikální. Radikální listy francouzsk
těší se z toho, že Combes přistoupil na to, aby
návrh, vypracovaný výborem sněmovním na od-
loučení církve od státu a na vypo-
vězení konkordátu, užlednem 1905
byl vyřízen.
Konservativní »G auloi s« míní, že z vy-
povězení konkordátu získá Italie a že Vatikán
a král italský v okamžiku, kdy Francie vypo-
vězením konkordátu zřekne se výsad, církvíji
propůjčených, najdou modus vivendi, aby diplo-
matické styky mezi sebou zapředli. Francie bude
prý to potom, jež bude ošálena.
Ribot Mélin
Combes
Vatikán
Francie
7
article
»O sservatore Cattolico«, list V -
tikánu velmi blízký, hrozí zase Francii takto
Papežská stolice, jež hájila vliv francouzsk
v Orientu do krajnosti a kteráž protektorá
všemi možnými státy dožadováný nad katoliky
východu vyhradila Francii, potřebuje nyní jen
jednotlivým státům protektorát od nich žádaný
přiznati. Dá-li tak Vatikán v šane na tomto pol
práva a zájmy církve, bude to pro republiku
nesmírná ztráta, pro soupeře Francie
ale nesmírný zisk.
Rímský dopisovatel »Berl. T agbla t tue
podává zprávu o rozhovoru s vynikající osob-
ností Vatikánu, kteráž tvrdila, že smýšlení pa
peže jest prý co — nejrůžovější. Nikdy prý
nebyl papež tak dobré nálady jako nyní. Za po-
dobných poměrů Lev XIII. nebyl by prý mohl
ani jísti ani spáti. Pius X. nepozbyl prý al
svého humoru, ač okoli jeho jest stísněno.
Pius X. byl prý uchystán na roztržku s Francil.
Mysli, že církev nabude tak plné svobody ve
Francii; zvláště ve příčině jmenování biskupů.
Jest přesvědčen, že by odloučení církve od státu
podnítilo obětavost francouzských katolíků do
nejkrajnější míry. Pius X. nemá prý vůbec zá-
liby pro Francii, nepokláda ji dokonce ani za
nezbytného činitele pro svou politiku. Tím
více váhy klade Pius X. na přá-
telství ke státům trojspolkovým,
které s katolíky dobře jednají a jim plné svo-
body dopřávají. Tak zmíněná osobnost, jež při-
znala, že Merry del Val neobratností svou mnoho
zlé krve mezi kardinály si způsobil, že ale u pa-
peže, jenž jest ve věcech diplomatických zcel
nezkušen, těší se nezměněné sympatii. Lze prý
ale doufati, že Merry del Val v zájmu církve
záhy z vlastního podnětu odstoupí.
Berl
Lev
Pius
Francie
Orient
Vatikán
Merry del Val obratnost
Merry del Val
8
article
Francouzské vojsko a řehole.
Vojenský soud v Toursu osvobodil 5 hlasy
proti 2 důstojníky, kteří odepřeli zúčastniti se
vojenské assistence při vypovídání řeholníků
z Ploermelu. Titéž důstojníci byli vojenským
soudem v Nantes odsouzeni na 4 měsícedo
vězení, rozsudek ten byl ale nyní, jak sděleno
vyšší instancí zrušen.
»Elsasy« i »Lotrinky« a — námořní moe.
Za přítomnosti Víléma II. spouštěn včer
v Gdansku na moře veliký obrněnec »Lotrinky«.
Dřive před rokem spuštěn na moře obrněne
»Elsasy«. Při spouštění měl řeč i místodržitel
elsasko-lotrinský kn. Hohenlohe Langenburg. Při
pomenul v řeči té, že Elsasy a Lotrinky »úzce
jsouce sdruženy« těšily se »pod německým
orlem« míru, tak že i obě lodi sdružené mají
býti zárukou míru i v budoucnosti, neboť míru
prý prospívá, je-li německá říše na zemi i mol
tak silně vyzbrojena, aby zjednala německému
jménu plnou úctu. Místodržitel končil pak
»V nejvážnější době počíná loď tato plavbu
svou. Na dalekém pobřeží měři se mocné vlajky
v krvavém zápolení, nutkavě připomínají nám
události dějin, cenu moci námořní. Kéž ti
silná lodi, jest dopřáno prokázati vlasti věrn
služby, kdekoliv své barvy ukážeb.«
Hohenlohe Langenburg
Elsas
Lotrinka
Tours
Nantes
9
article
„Svatobor
„Svatobor
konal včera odpoledne v museu král. českého
valnou hromadu za účastenství 22 členů. Před-
seda pan professor dr. Thomayer v úvod-
ním proslovení sdělil, že »Svatobor« spravuje
různé fondy, jichž výše ke konci roku 1903
dostoupila číslice 815.759 K. Nedostatečné zna-
losti s ustanoveními fondů způsobily klamné
názory ve veřejnosti, jakoby »Svatoboru« ob-
nosy ty náležely do neobmezeného vlastnictvía
že z toho obnosu může udíleti podpory spiso-
vatelům. Tomu ovšem tak není, neboť většina
fondů má přesně stanovený účel od zakladatelo
a »Svatobor« nemůže peněz těch použiti libo-
volně. Loni byl obnos 7130 K rozdělen ku
podpoře spisovatelů; letos obnos ten o něco
bude zvýšen, ale vše to ještě nestačí ku pod-
poře všech žadatelů. Každoročně podáno jest
asi 100 žádostí a bohužel, že »Svatobor« všem
nemůže vyhověti, ač by tak milerád učinil.
Nelze v dohledné době očekávati, že by se tyto
poměry změnily, neboť, bohužel, členstva »Svato-
boru« ubývá, místo aby počet jeho rostl. Jest
to malé porozumění veřejnosti naší pro »Svato-
bor«. Dlužno při tě přiležitosti vytknouti, že ti,
kdož podpory od »Svatobora« dostali, pro
»Svatobor« nic neagitují. Na Moravě na příklad,
kam ročně mnoho podpor se zasílá, nemá
»Svatobor« žádných členů ! Mnohé jazyky brousí
svůj vtip o udílení cestovních podpor a vyčítají,
že jsou podpory ty nepatrné. Jast to ovšem
pravda, ale dlužno uvážiti, že prostředků nent
a žadatelů mnoho. Podpory jsou jen příspěvky
a výbor zajisté milerád udělil by podpory větší.
kdyby k tomu měl prostředků. Konečně uvádí
pan předseda, že správní výlohy »Svatobora«
činí pouze 534 K, což jest zajisté obnos velmi
nepatrný vzhledem k tomu, že »Svatobor«
spravuje jmění více než 3 mill. K. Vyslovuje
přání, aby cíle »Svatobora« ve veřejnosti do-
sáhly více porozumění. (Souhlas.)
doktor
Thomayer
Svata
Svatobor
Morava
muzeum král
10
article
Výroční zpráva obsahuje zevrubné vylíčení
působení spolku v roce minulém. Ředitelství ko-
nalo 8 schůzí a povolilo k podpoře spisovatelů,
stížených nedostatkem, chorobou neb stářim
6330 K a k podpoře nemajetných rodin po
spisovatelích 2280 K. Z nadání Rudolťa Šetky
literární odměna 500 K letos nebyla udělena.
Co se týče literární odměny ze základu Ferd.
Náprstka oznámilo ředitelstvo, že způsob, jakým
po léta byla zadávána, v poslední době se ne-
osvědčuje. Byl na ni každým rokem vypisován
konkurs, ale do toho scházely se práce uži jen
skoro diletantské a to v počtu tím větším, čím
byly primitivnější. Z dramatických spisovatelů,
kteří sobě nějakého jména získali, se už žádný
této soutěže nezúčastnil, každý šel s kusem
svým rovnou k divadlu. Stalo se už pravidlem,
že porota nemohla žádnému z konkurujícíeh
dramat ceny přiřknouti, ač jich bylo třeba pře
dvacet, ale žádné ani po divadelní ani po lite-
rární stránce nevyhovovalo stanoveným poža-
davkům. Konečně porota čtením kusů jen čas
mařila a intence zakladatele nijak se nesplňo-
valy. Ještě roku 1903 učinilo ředitelstvo pokun
vypsáním veřejné soutěže a když se pokus opět
nezdařil, zřídilo užší. komisi, která by navrhla
nový statut Náprstkova fondu. Tento statut byl
také schválen.
Rudolťa Šetek
Náprstek
Náprstkův
11
article
Výroční zpráva po poznámkách pp. V.
Vlčka a prof. Palackého byla schválena. Pa-
mátka zesnulých členů uctěna povstáním a taktéž
povstáním vzdány díky všem, kdož »Svatobore
podporovali.
Pan cís. r. Otto podal zprávu účetní, z ní
vyplývá, že »Svatobor« spravuje fondy, jež do-
sáhly výše: v hotovosti obnosu K 120.077.51,
v úpisech K 693.682.43. »Svatobor« má1
člena čestného, 36 zakládajících, 34 činné, 34
přispívající a 112 skutečných.
Pokladníku p. dru. T. Černému a účetnímu
p. M. A. Šimáčkovi za obezřetné vedení účt
vysloveny díky
Při doplňovacích volbách zvoleni: jedna
telem p. V. Vlček, místopředsedou p. Al. Jirásek,
do výboru pp. Josef Hlávka, Frant. Kott a dr.
K. Mattuš.
Srdečným doslovem předseda p. prof. dr
Thomayer ukončil valnou hromadu.
Slavnosti
českoslovanského studentstva
v Praze.
V Vlček
profesor
Palacký
Svatobor
Otta
T Černý
Šimáček
Jirásek
Hlávek
František
Kott
doktor
K Mattuš
Thomayer
Svatobor
Praha
českoslovanský studentstvo
12
article
Imposantní, znamenitá účasť českoslovanskéh
studentstva na všech podnicích včerejšího dne, jimiž
byly schůze manifestační, divadelní představení
raut na Zofíně, nadšení a ohnivé řeči, projevy bratření
a pozdravy slovanské vzájemnosti — vše to vyznívajíc
v jedíný souladný a mohutný akkord vlasteneckéh
cítění, bylo nejkrásnějším darem do vínku příštímu
„Svazu českoslovanského studentstva“ a všem snahám
dalším, jimiz hlásí se akademický dorost k činorodé,
plodné práci, k organisaci svých řad na podkladě ná-
rodním. Starším účastníkům včerejšího dne neušla do-
jista tato radostná melamorfosa v řadách dospívající
intelligence, tím radostnější, že vznik svůj vzala sama
od sebe. Ukázalo se, že ve studentstvu neuhasl ohen
nadšení pro věc národní, ač dušen byl po řadu lel
falešnými proroky, věštícími studentstvu všemožné
jiné úkoly a poslání, jen ne na poli národním, uká-
zalo se, že studentstvo chce býti onou duševní zálo-
hou, z níž rekrutovati se má kádr národních pra-
covníků. Tot dojem, jaký odnášejí si účastníci vče-
rejších studentských slavností. Památnou z nich byla
velká manifestační schůze všostudentská.
svaz českoslovanský studentstvo
13
article
Shrnujeme hned v úvodu o ní posudek svů
v slova, že byla ve všech směrech zdařilou a dů-
stojnou. Od mnoha let nepamatujeme účasť tak obrov-
skou, jako na této schůzi. Rozměrná dvorana Ná-
redního domu na Král. Vinohradech vyplněna byla
do posledního místečka, galerie a lože přeplněny.
Téměř všechno studentstvo dostavilo se v čamarách.
trikolorách a baretech; mezi tmavým sametem pěkně
se odrážery pestrobarevné čapky akademiků jiho-
slovanských, ve velikém počtu tu zastoupených. Úča
odhadovala se na tři tisíce hlav a to ještě scházel
studující zaměstnaní generální zkouškou na večerním
představení v Národním divadle a konající stráž
všestudeníské výslavce. Při salvách potlesku, jenž pro-
vázel vývody řečníků, dalo se nejlépe souditi na obrov-
ské množství přílomných.
Schůzi zahájil po 10. hodině dopolední prolessor
dr. Jan Urban Jarník, uvítán byv dlouhotrvajícím po-
lleskem. Přál schůzi důstojného průběhu a zdaru
vyzval k volhě funkcionářů. Ph. St. Jan Strakařý uja
se slova, poukázal na zásluhy prol. J a r ní k a pak
Král
doktor
Urban Jarník
Stanislav
Strakařý
národní divadlo
14
article
německá.
původce slavnostních dnů a myšlenky utvoření svazu
a navrhl, aby zvolen byl čestným předsedou. Stalose
tak jednomyslně za bouřlivých ovací. V dalším pak
mluvčí pravil: Ideál českého vlastence, nezapomenu-
telný Vojta Náprstek, nadepsal nad vchod svěho
domu: „Co srdce pojí, moře nerozdvojr“ a slova po-
dobná nadepišeme i my nad prah „Svazu“ s malou
změnou: „Co srdce pojí, s pory nerozdvojí.“ S tímt
heslem každý z nás vstupuj ve „Svaz“. Po návrhu
jeho pak jednomyslně zvoleni: za předsedu schůze
právník Frant. Spurný, za místopředsedu technik
Gust. Vejšický, za zapisovatele JUDr. Barto š ek
a technikové Kühnel a Bukov ský.
Zvolený předseda Frant. Spurný uvítal především
milé hosty, kteří ze vzdálených končin zavílali ke
slavnostem, dávajíce tak na jevo své porozuměnía
nadšení pro myšlenku organisace studentské. Jsou to
bratři Slovinci, Chorvaté, Srbové, Rusové, Rusínové
a Poláci. (Výborně, dlouhotrvající pollesk.) Dále vítá
pražské hosty, rektory prof. dr. Č. Strouhal aa
Alfréda Slavíka, prof. dr. Hrázského, Hen-
Hera, Stoklasu, Chodounského, Reins-
berga, doc. Srdínka s poslanco dra. Herolda
a Baxu. Omlouvá se prof. dr. Čelako v s k ý.
Vojta Náprstek
František
Gusta
JUDr
Barta
Kühnel
Spurná
Chorvat
Srba
Rus
Rusínová
Polák
profesor
doktor
Strouhal
Slavík
Hrázský
Stoklasa
docent
Srdínko
Herold
Baxa
Čelako
Bukov
henaHera
15
article
Slovo pak vyžádal si posl. dr. Jos. Herold, jenz
na žádost starosty města Král. Vinohradů vítá stu-
dentstvo ve středu těto obce. „Jest městu našemu
lichotivým vyznamenáním,“ praví, „že jedna z nej-
důležitějších slavností studentských, manifestační
schůze, koná se zde. Máte dva důležíté body na
programu schůze: založení „Svazu“ a manifestaci pro
zřízení slovanských universit. První idea vaše uka-
zuje touhu na sjednocení všeho českoslovanského stu-
dentstva v mohutný representační celek na základě
národním Je to zjevem potěšitelným a uspokojivým
pro všechny, kdož sledovali život studenistva v dobách
posledních, že nové proudy a směry do řad jeho
vnášené, nedovedly býti tak silnými, aby pollačily
vroucí cit národnostní. Kéž myšlenka lásky k národu
vás poutá ke každému z dalších kroků vašich. Dru hý
bod schůze týká se zřízení universit slovanských. Nie
snad nevahá tak temný stín na vládní kruhy, jako
to, že otázka zřízení vysoké školy a to polřebné
může nalézati odporu. Manifestací svou svornou
důstojnou ukažte, že právě v řadách vašich jest otázka
tato důležitosti eminentní. Oběma úkolům, o nichz
dnes promluvíte, přeji hojného zdaru a opakuji, z
jest mi povinností nad jiné milou vítati tak impo-
santním počtem shromážděné studentstvo české a slo-
vanské vůbec. Provolávám vám všem zdaru ! (Bouřlivý.
dlouhotrvajíci pollesk.)
doktor
Jos
Herold
Král
Dru
16
title
O vzniku a úkolechi Svazu českoslovaniské ho
18
article
Uvítán bouří pollesku, promluvil k bodu tomuto
autor myšlenky založení „Svazu“, prof. dr. Jan Urban
Jarník v podstatě takto: „Svaz českoslovan-
ského studentstva“, jehož stanovy právě
schváleny, má státi se tuhou organisací všech studen-
ských spolků, krajinských, humanitních, odhorných,
vzdělávncích a represenlačních zvláště za účelem sjed-
nocení akce podpůrně. „Svépomoc“, svého času
za tím účelem založená, na te nestačí. Spojení všech
spolků v trvalý, organický celek, vyžaduje však
značných prostředků. „Plipadl jsem tudíž,“ praví
řečník, „na myšlenku, učiniti existenci Svazu závislou
na každoročním opakování slavnosti studentské a to
tak, že by pořádání slavnosti té pojnl Svaz do svých
stanov, výtěžek pak že by po odražení nutné vlastní
režie rozdílel každoročně mezi stávající humanitní
instituce studentské. Má býti tedy jakési junctim mezi
nevou organisací a slavností studentskou, junctim
asi takové, jaké jest v Holandsku, kde rovněž svaz
profesor
doktor
Urban Jarník
Holandsko
19
article
našemu podobný si opatřuje prostředky ke své oxi-
stenci pořádáním každoroční veliké slavnosti. Pri
ustavujíci schůzi stanovily se dvě věci důležité a to-
předně: že kromě spolků mají býti připuštěni za
členy nově organisace i tací studující, kteří nejsou
členy žádného ze spolků ve Svazu zastoupených,
pak zvolen přípravný komitét dvanáctičlenný, jemuž
svěřeno vypracování stanov Svazu českoslovanského
studentstva, jak nyní nová tato organisace pojme-
nována. Tu byl proveden parallelismus se zřízením
holandským i v tom, že také studující neorganisovaní
jsou ve Svazu přímo zastoupeni. Rozdíl jest pouze
těchto dvou věcech: předně jest u nás počet delegátů
studenistva jinak neorganisovanéhc mnohem větší
za druhé nebude užívati Svaz výtěžku slavnosti pouz
pro účely vlastní, nýbrž i a zvláště pro podporu in-
stitucí humanitních. Svaz má býti, abych užil výrazu
obrazného, zároveň s humanitním fondem Svépomoci
jakýmsi vojem pomocným fondů a spolků podpůrných.
spolek v svaz
svaz českoslovanský studentstvo
20
article
Po těchlo zmínkách o vzníku Svazu dovolím
si nastíniti, co si studenistvo od Svazu slibuje. Prvním
zájmem studentstva organisovaného bude zajisté
školství, školství v nejširším slova smyslu, obecné,
střední a vysoké; dále bude úkolem nové organisaca
podporovati sebepoznání a sebevzdělání členstva, aby
jakmile příslušníci vysokých škol vstoupí do živol
praktického, učinili tak jako muži, způsobilí ke zdár-
nému vykonávání rozmanitých úkolů národních, osvě-
tových a sociálních. Pak jsou tu otázky, týkajícís
bezprostřední budoucnosti dorostu akademického po
dokonání studií, má se ukazovati, ve kterých oborech
se dostavil nadbytek pracovníků, obracet pozornost n
odvětví jiná, méně obsazená a p. Rozumí se, ž
spolek tak veliký, jakým má býti Svaz, nemůž
se všemi těmito a podobnými olázkami obírati jako
celek, nýbrž bude nulno zříditi komise.
21
article
Zmíniv se, že nový spolek chce udržovati styky
s generací starší české intelligence, končil řečník slovy:
„Získati sympatie veřojnosti pro studentstvo české
vůbec a nemajetné zvláště, to leží, milí přátelé z kruhů
akademických, úplně ve vaší moci, a v rukou vašich
a vaších nástupeů jest, co se z nové instituce vyvíne
Mám pevnou víru, že studentstvu če-
skému vzchází skutečně doba pová,
doba vážné, svorné práce, doba přátel-
ského soužití i příslušníků různéh
mínění, doba respektování přesvěd-
čení cizího, doba pravého liberalismu, tak jak
mu rozuměl mezi jinými náš nezapomenutelný Vojt
Náprstek.
Zdaří-li se pokus mnou podniknutý, Bude to dů-
kazem. že po době všeobecné rozháranosti nastává
zdravá reakce, touha po soustředění a organisaci. Není
to tuším špatně omen pro budoucnost nového spolku,
že v přední řadě to byl zájem o studentské institu
humanitní, jenž dal první základ k nové budově.
Před několika dny uložili jsme tělesné ostafk
velikého věštce slovanského, pěvce Slávy dcery, do
lůna české země. Veliký ten muž vyslovil mnohé
pravdy, které se staly jaksi posvátným odkazem, spo-
lečným majetkem celého národa. Mezi výroky těmi
jest jeden, jenž by měl býti napsán písmem zlatým
nejenom při vstupu do místností nového spolku,
nýbrž i v srdcích všech jeho členů. Jest to heslo,
jehož bedlivé šelření učiní, aby Svaz českoslovan
ského studentstva se stal nezdolnou baštou jak vás,
milí přátelé akadehičtí, tak i příštích zenerací dorostu
českě intelligence a heslo to zní: Zahyň pýcha,
sobství, nedůvěra, spoj nás všecky
lá ska, v zá jem no s ti“ (Výborně! Dlouhotrvají
bouřlivý potlesk)
Manifestace pro zlízení slovanských universit v Br
a Lublani.
Náprstek
Sláva dcera
Lublaň
svaz českoslovan ský studentstvo
22
article
Řada řečníků promluvila k tomuto Bodu. Zejmen
Jihoslované ukázali se býti ohnivými řečníky a ob-
hájci své národnosti.
Za české studentstvo pro zřízení če-
ské university na Moravě v Brně promluvil
stud. p. Nový. V delší, věcně založené řeči své vy-
početl všechny důvody mluvící pro zřízení university
na Moravě, rozebral i historii námitek a překá žek
vládních a akcentoval zejmena požadavek tento p
stránce kulturního povznesení národa. Ke konci řeči
své navrhl za bouřlivé pochvaly resoluci, kterou uvá-
díme ke konci referátu.
Za Slovince rodným svým jazykem a pak
česky promluvil JUC. Egon Stare. Řeč jeho, velice
živá a na četných místech provázená souhlasem, za-
ložena byla na myšlence, že nás Čechy a Slovince
pojí jedna společná kulturní touha. Co Čechové bojují
za zřízení druhě české university na Moravě, podobný
boj prodělávají Slovinci, domáhající se zřízení slo-
vinské university v Lublani. Ale nejen to.
Požadavek jejich dlužno ještě rozšířiti i na školství
obecné, měšťanské a střední, aby tak nárokům národa
slovinského dáno zadostiučinění. Po bouřlivých proje-
vech souhlasu děkuje Čechům za sympatie s nárocem
slovinským.
Jménem Chorva t ů promluvil chorvatsky a pak
česky právník p. Bolě, jenž mluvil pro recipro citu
university v Záhřebě s universitami na severní straně
mocnářství.
Jihoslovan
Nová
Egon star
Čecho
Bol
Brno
Lublaň
Záhřeb
ský univerzita na Morava
univerzita na Morava
český univerzita na Morava
23
article
Za Srby promluvil rodným jazykem med. Koba-
sica, jenž připojil se k požadavku předchozímu z
Srby v Dalmacii. (Potlesk a souhlas)
Konečně za ruské studentstvo promluvil rusky
stud. p. Glnžkevič, jenž tlumočil sympatie ruskéh
studentstva s požadavky ostatních slovanských ná-
redů a flumcčil, pokud se Rusů studujících v Rakou-
sku týče, aby: 1. do středních a vysokých školv
Východní Haliči byl uveden ruský literární ja-
zyk a 2. aby se zřídily stolice ruského literárního
jazyka a ruské historie na universitě lvovské, černo-
vické a vídeňiské. (Výborně! Potlesk )
Potom předsedající dává hlasovati o této hro-
madné zesoluc:
„My akademikově čeští z Čech, Moravy a Slz-
ska, se zástupci akademiků slovinských, chorvat-
ských, srbských, rusínských, polských a ruských
shromáždění v král, hlavním městě Praze na ma-
nifostační všestudeniské schůzi, konané za čest-
ného předsednictví prof. dra. J. Jarníka a hojno
účasti svých professorů, žádáme:
1. aby c. k. vysoká vláda zřídila v hlavním měst
Moravy, v Brně, českou universitu, odůvodněn
potřehou domácí intelligence, jež vzdělání své čer-
pajíc na universitě vídeňské a pražské, zvláště tuto-
nedostatečnými místnostmi proslulou universitu pře-
plňuje jakožto jedinou universitu sedmimillionovéh
národa;
2. aby c. k. vys. vláda odstranila trapné nedo-
statky řádně dotovaných prořessur a nedostatečných
místností universitních v Praze, aby rozmnožila síly
učitelské a věnovala nové budovy technice v Praze.
aby dokončila neúplnou tcchniku v Brně a splnil
všechny kulturní požadavky národa českého.
Srba
Ruska
Glnžkevič
Rus
profesor
doktor
J Jarník
Dalmacie
Raka
Halič
Čechy
Morava
Praha
Brno
český univerzita
24
article
(Slovinci)
3. Žádáme, aby c. k. vys. vláda zřídila slovin-
skou universítu v Lublani a zabezpečila tím slovin-
skému národu individuální rozvoj na základě ná-
rodnostním;
4. ahy tato vláda poskytla dostatečný počet slo-
vinských škol obecných, měšťanských a středních
ve všech zemích obyvatelstvem slovinským obý-
vaných,plníc tak první kulturní požadavek Slovinců
a činíc tím přítrž nekonečným útiskům národním
jež zdatnost národa podkopávají.
5. Žádáme, aby c. k. vys. vláda uznala öplnou
reciprocitu university v Záhřebě s universitami v této
polovině mocnářství a zároveň, aby postarala se.
by studenti z okupovaného území Bosny a Herce-
goviny nebyli stipendiemi a konviktem donucováni
k návštěvě německých vysokých škol, nýbrž aby
byli podporováni v návštěvě vysokých škol chor-
vatských.
Resoluce tato, kterou hromadně uveřejňujeme.
schvalována již po referátech jednotlivých řečníků
schválena i hromadně akklamací.
K závěru schůze promluvil za Poláky ještěp
Grabowski, po jehož řeči schůze za rozruchu mezi
některými slovanskými studenty skončena.
Deputacemi zastoupeny byly: Slovinské spolky
akademické z Vídně: „Slovenia“, „Danica“; ze Štyr-
ského Hradce „Triglav“, feriální spolek „Sava“ z Lub-
laně, chorvatské z Vídně „Zvonimir“ a „Zora“,
„Hrvatska“ ze Štyrského Hradce, „Jadran““ z Vídně
„Hrvat z Prahy, „Illyria“ (slov.) z Prahy, Akademický
spolek vídeňský, bulharská „Sedjanka“ z Prahy. Po-
láci a Rusíní oficiálně schůze se nezúčastnili.
Omluvně a blahopřejné přípisy a telegramy za-
slali: starosta král. hl. města Prahy dr. Vladimír
Srb, posluchači české vysoké školy technické v Brně.
spolek „Danica“, „Studentský klub““ zo Sofie, redakce
„Slovenca“, „Zarja“ aj.
Slovinec
Polák
Grabovský
Danica
Zvonimir
Zora
Hrvatska
Sedjanka
doktor
Vladimíra Srb
Slovenc
Lublaň
Záhřeb
Bosna
Vídeň
Hradec
Triglav
Sava
Luba
Štyrský Hradec
Jadran
Praha
Illyrie
Sofie
český vysoký škola technický v Brno
25
article
Slavnostní představení v Nároďním divadle.
Jos. K. Tyl: »Jan Hus«.)
Divadlo, vystrojené k slavnostnímu večeru, tonul
přirozeně v nádheře všeho lesku. Dávno před po-
čátkem představení, jež tentokráte vzhledem k rautu
na Žofíně zahájeno o půl 7. hod., všechny prostory
od plyšových křesel až do přístropí gallerie vyplněny
naší veřejností, jež dostavila se v salonním úboru,
dámy ve velkých toilletách. Mezi divácivem spatřili
jsme primátora měst pražských dra. V. Srbas
oběma náměstky, členy mčstského zastupitelstva,
starosty měst předměstských, rektory vysokýchi škol
pražských, pak dra. Strouhala a Slaví ka,
děkany prof. Heyrovského. Reinsber ga,
Vrchlického, dále členy akademického senátu,
prof. dry. Hostinského, Stoklasu, Hor-
baczevského, Chodounského, Jarníka,
doc. Kose, dra. Srdínka a j. v., poslance dra.
Herolda, Dvořáka, dra. Baxu, dále represen-
tanty kruhů uměleckých, literárních atd.
Představení zahájeno »Husitskou«, jejíž přednes
provedený akademickým orchestrem za dirigentstv
B. Vendler a, došel bouřlivé pochvaly.
Představení, dramatická báseň Tylova »Jan Hus-,
bylo, ač provedeno ochotníky, provedeno bez jaké-
hokoliv umírněného měřítka řečeno, dramaticky do-
konale, dík dojista osvědčené režii p. J. Š mahy.
jemuž vedle častého, lichotivého vyvolávání dostalo
se od účinkujících studentů nádherného daru květ
nového.
K Tyl
Hus
V Srbas
Strouhal
profesor
Heyrovský
Vrchlický
Stoklasa
Jarník
docent
Kos
Srdínko
Herold
Dvořák
Baxa
B Vendler
Tylův
J Š
Žofín
Nároďní divadlo
26
article
Z účinkujících zejmena velmi pěkně hrál Štčais
Pálče p. Zuna, Husa p. Fencl, krále Václaval
p. Setunský, Petra Angeliho legáta p. Ze mi
Hanuše z Chlumu p. Petr, z damských úloh
vyníkly Žofie, manželka krále Václava, sl. Rýdl.
va a Husova matka sl. Pitlingova. V meni
úložkách zdatně se uplatnili p. M. S voboda,
Šturcova, Batovcova a Markusova.i
každém jednání snesla se bouře potlesku jako lid
tivá odměna všem účinkujícím. Jednotlivá, vlasten
ckým duchem prodchnutá místa byla bouřlivě alki
mována i při otevřené scéně. Asi po čtvrt na 10
představení za značných ovací režiséru panu S m
hovi a účinkujícím skončeno, načež většina útn
níků odcbrala se na Žofln.
Zuna
Hus
Fencl
Setunský
Petro Angeli
Hanuš
Petr
Žofie
Václav
Rýdl
Husův
Šturcův
Batovcův
Markusův
Chlum
27
article
Raut na Žolině.
Dvorana žofínská byla k rautu zvlášť nádhen
vypravena. S galerií splývaly těžké gobelíny, ne
nimiž zářily trsy různobarevných žárovek; salon
orchestrem změněn v útulné ústředí, okna jeho
střena volně splývajícími vely. Podél stěn rozet
veny křesla, fauteuilly a tabouretty.
Do půl 11. hod. dostavili se: starosta měst pr
ských dr. Vlad. Srb s I. náměstkem drem. Gre
šem, rektor university prof. dr. Č. Stro u kil,
rektor techníky dr. Slavík, professoři dři. J ne
ník, ryt. Randa, Čelakovský, Heyrovskt,
Henner, Reinsberg, Chodounský, Mair
ner, Rubeška, Thomayer, Stoklasí
Kimla, docenti Haškovec, Kose, Sr-
dínko, Bidlo, Heveroch, poslan
dr. Herold, dr. Dvořák, Březnov ský,
Viško vský, dr. Bax a, dále starosta Sokola pnil
ského dr. Scheine r, hr. A iche l bur g, předsek
Společnosti Nár. divadla arch. Simáček s choí
pí. Kvapilová, K. Kaizlová, Kuklovi
Bezděková, dr. Jeřábek, řed. Mattu š, na
Otto a Vilímek atd.
Raut měl průběh animované, srdečné zábap
Rozhovor střídal se s improvisovaným programe
Dlouho do noci střídal se zpěv s hrou na klavíri
deklamací. Zvláštní zásluhu o tuto programovou i
měli »České pěvecké kvartetto«, kvartelto Heroli
a dramatická umělkyně pí. K vapilo vá.
Vlad
Srb
profesor
doktor
Stro
Randa
Čelakovský
Heyrovsktoria
Henner
Reinsberg
Chodounská
Maira
Rubeška
Thomayer
Kiml
Bidlo
Heveroch
Herold
Dvořák
Březnov
Bax
Sokol
Schein
Kvapilová
K Kaizlová
Kukla Bezděková
Jeřábek
Matta
Otta
národní . divadlo
28
article
Dnos v neděli koná se o 10. hod. d ope
u Choděrů« sjezd okzašlovacích spolků a l á zei
ských sdružení českých.
V různých spolcích a v »Akademické čítár
jsou odborové s chůze studentské, na niei
bude jednáno o zájmových otázkách všestudentskje
jako o učivu, řádu disciplinárním, legitimacích, k
manitních institucích, spolkové agendě, středoškoi
ském dorostu atd.
Vedvě hodiny odpole dne vyjde z Kno
Vinohradů velkolepý průvod všestudentský nav
staviště, kdež očekáván jsa akademickými senij
sbory professorskými a protektorem, bude uvlu
před býv. průmyslovým palácem.
Jím zahájí se na výstavišti sl avnost s celo
řadou zábavních podniků. Bližší na vývěskách.
Večer jsou světelné reje, lampionový průvoi
osvětlení.
Zejtra v ponděli se slavnost navj
stavišti opakuje.
V pravém křídle býv. průmyslového paláce po
řádána bude velká šermířská akademie o mistrovstrí
v šermu za účinkování proslavených zápasníko.
Novinkou bude hromadné vystoupení dam — še
mířek.
Slovanští hosté. Včerejšími ranními vlaly
přijeli další Jihoslované jako účastníci všestudentsi
slavnosti.
Dnes jsou mnozí z nich hosty předních pral-
ských rodin. Zejtra dopoledne věnováno bude pro-
hlídce Prahy, zvláště Král. Hradčan. Odpoledne spe-
lečná návštěva slavnosti na výstuvišti-
Vstupné na výstaviště jest 40 hal., studenti
hal. Výstava otevřena bude do půlnoci.
Chodská zkouška již s hudbou chodskou je
dnes v neděli o 8. hod. ranní »u Čížků« v Ječni
ulici. Účasť všech jest nutna, poněvadž se ustanoni
podrobnosti průvodu.
Choděra
Jihoslovan
Král
Praha
Hradčany
Ječni ulice
29
article
Slovinští studující v Národní jednotě soveročeskí,
Slovinští studující, přibyvší do Prahy k všestudentakí
slavnosti, navštíviti v pátek odpoledne Národní jed
notu severočeskou v jejích místnostech ve Ferdinan
dově třídě, aby se imformovali o menšinovém našen
zápase, Milé hosty, počtem 38, uvítal starosta Ni
rodní jednoty severočeské p. Jindř. Nechanský
a položil důkaz na zachovánl celistvosti král,
ského v zájmu všeho Slovanstva, Mistostarosta jel.
noty p. dr. Maty s podal zevrubnou informaci o ni
rodnostních poměrech na severu král. českého o men
šinách severočeských o veškeré organisaci a prie
Národní jednoty severočeské. Jmenem »Slovenie
česky promluvil p. Pivko, jenž uznal velikost prin
Nár. jedn. severočeské, jakáž jednota Slovincům ješ
schází a ubezpečil, že slovinský národ i v prit
menšinové říditi se bude příkladem Čechů. Čech
inž. Ren z vzpomenul své návštěvy Celje, Slovint
p. Žerjav jmenem »Illirie« a p. Marinko jne
nem »Danice« připili zdárné práci Severočeské p ed .
noty a Akademickému odboru Národní jednoty seven
české. Za akademický odbor pronesl přípitek Slovin
cům jednatel p. inž. st. Frant. Král. Přátelská ná-
vštěva, při níž hostům podány zákusky, zakončeni
byla zpěvem slovinských a českých národních písní
Hostům rozdány na památku a k informaci spisj.
vysvětlující činnost Národní jednoty severočeské
Ve prospěch studentstva zřídila na výstaviší
v Král. Oboře nová firma »Bratří Kroupové«, továra
na čokolády, kakao a cukrovinky ve Vokovicích-
Veleslavíně zvláštní pavillon, kde veškeré své v.
robky »Standard« bude prodávati ve prospěch st
dentstva.
Jindřichův
Nechanský
doktor
Mato
Slovinec
Čecho
Čo
Ing
Ren
Marinka
Danica
František
Král
Praha
Celje
Slovinsko
Vokovice
Veleslavín
30
article
Akademický klub šernířský. Předním a nejn
Akademický klub šernířský. Předním a nejn
jímavějším bodem akadomie, jež počne přesně o
hodině, bude zajisté vystoupení nejmladších český
šermířek sl. Helenky a Olgy Procházkových (sk
skavým dovolením rodičů, jimž jménem klubu budi
zde ilumočen dík nejvřelejší) — nadějných žačekp
G. Hergesella, ředitele král. zemské školy šermířsk,
jenž podvolil se ochotně se slečnami předvésti tyt
ukázky cvičby franc. fleuretu: 1. au mur, 2. školu
3. assaut. — Elegance a dokonalost výkonů span
lých šermířek po 5. měsíčním cvičení překvapí i ol
borníky. S podobně mladistvou silou vlašského fler-.
retu, elevem A. K. Š., slíbil vystoupiti mistr šer
Orazio Santelli. Mistr šermu Alf. Feriaud předveie
školu franc. fleuretu s koleg. Nigrinem, členemA
K. S. Zúčastní se mistr šermu Arturo Berli škol
italské šavle »en colone« se šesti členy A. K.s
Konečně i assauts budou předvedena a to koll. v.
Helenka
Procházkův
G Hergesell
A K Š
Santelli
Nigrin
Arturo
A K
Alfa
31
article
Tvrzský Farkač a mistrovská assauts pp. Bertiho, F
riauda a Santelliho jak v šavli tak ve fleuretu. P-
gram tento jest zajisté bohalý a jest jenom na n
veřejnosti, by zde osvědčila sympathie nejen Ats
klubu šermířskému, ale i celému studentstvu, jet
akademie ta jest součástí všestudentské slavnoslii
za týmiž účely. Po akademii o 6. hodině pořádi
bude zápas o přebornictví v šermu šavlí i fleurete
k němuž přihlášeno hojně účastníků. Přihláš
končí dnes. (Všestudentská kancelář su Choděrte
Protektorát celé slavnosti příjal — jak dříve jine
již sdělili — Bedřích princ Lobkovic. V čestném v
boru zasedají pp.: Josef hrabě Nostic- Rieneck, zl
hr. Thun-Hohenstein, Max hr. Wratislav z Mitrov.
Do jury povoláni pp.: setník Hergeseli, nadporvě
Lorenz, JUDr. Musil, JUDr. Pinkas, m. š. Sanle.
Přípravný výbor pp.: Prof. C. Hynek Kašpar, Ju
Václav Kasalický, Ph. St. Em. Senohrábek, Ings
Václav Černý, Akad. St. Ot. Španiel, JUC. Jos. s
kyta, Ing. St. Maurice de Matllard. Při abadeni i
zápasu hudba.
Tvrzský Farkač
Berti
Santelli
Lobkovic
Rieneck
Thun
Hohenstein
Max
Wratislav
Hergesel
Lorenz
JUDr
Musil
Pinkas
profesor
Kašpar
Václav kasalický
Senohrábek
Ings
Černá
Stanislav
Otakar
Španiel
Inga
Mauric
Matllard
Mitrov
St . em
Jos
Josef hrabě Nostic