ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 6a24d9b0-7129-11dc-8588-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 203, place 56, org 17, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
29. května 1904. Císlo 191
4 article
hlavy, že Rusko poraženo být musí a k tomu se své strany napomáhaly šířením vymyšlených zpráv z bojiště. S ruskými nihilisty tito Poláci doufali, že po porážkách nastoupí v Rusku doba vnitřních reforem, jako po válce krymské přišlo osvobození sedláků a jiné prospěšné no- voty. Při tom ale zapomenuto, že v Rusku ne- ustále se dějí pronikavé reformy ve všech eměrech. Rusko je si vědomo, chco-li zůstati tím ohromným státem, kterým jest a který se prostírá od Visly po Tichý okean, že musí stále státi na výši doby. Rusku dosud vytýkají, že je státem byrokratickým. Ne víc, než každý jiný. Plány reforem nevypracovává byrokracie, nýbrž nejrozmanitější komise a sjezdy, do kte- rých jsou zváni nejlepší odborníci. Vypracované reformy vláda přijímá, car schvaluje, apparát byrokratický provádí. Ovšem se přichází na stálé nové mezery a potřeby, ale nikdo nebudiž v pochybnostech o tom, že Rusko před nimi neustoupí. Činitelem, který se nejvíce může při- činiti k uspíšení procesu vniterného přetvoření
Polák Rusko Visla
5 article
Ruska, je ruský tisk. Tísk získal v slovech ca- rových: »Pište pravdu a jen pravdu !«, jež no- dávno pronesl k deputaci novinářů, základ k přirozenému, značnému rozšíření svobody slova. Nihilisté jsou v nynější válce dřive pora- ženi než Japonsko. Nihilisté a po nich Všepo- láci budovali na nepopulárnosti války s Japonskem v Rusku. Všecky války ruské v století XIx. byly populárné. Když Alexandr II. s hradel Kremlu ohlašoval r. 1877 válku s Tureckem, stál za ním celý ruský národ. S válkou naproti Japonsku bylo naopak. Většina ruského tisk sympatisovala s Japonci a byla proti mandžur- skému podniku. To však se rázem změniloz noc, za tu noc, kdy Japonci zákeřně, bez opo- vězení války, přepadli loďstvo portarturské. Tu zas ruský národ osvědčil svou jednomyslnost se svým mocnářem a vládou naproti každému vnějšímu nebezpečí a válka s Japonskem stal se válkou národní.
Alexandr II Japonec Rusko Japonsko Kreml Turecko
6 article
Odvolání Nisarda z Vatikánu před francouzskou sněmovnou. Podle opraveného výsledku hlasovacího byl ve včerejší schůzi francouzské sněmovny, jenž přinesl výsledek čekaný a v debatě telegraficky již zaznamenané, žádných rovněž momentů no- vých, resoluce Mortinova přijata 420 hlasy proti 90. Resolucí tou, jak známo, projeven souhla s odvoláním Nisarda. Hlasovali pro resoluci tu všichni členové pěti skupin vládních, dále 75 umírněných republikánů, vedených Ribotem Mélinem, a 60 nacionalistů. Poslední moment dokazuje, jak málo pravdy mají ti, kdož nacio- nalistickou stranu francouzskou stotožňují se stranou klerikální. Radikální listy francouzsk těší se z toho, že Combes přistoupil na to, aby návrh, vypracovaný výborem sněmovním na od- loučení církve od státu a na vypo- vězení konkordátu, užlednem 1905 byl vyřízen. Konservativní »G auloi s« míní, že z vy- povězení konkordátu získá Italie a že Vatikán a král italský v okamžiku, kdy Francie vypo- vězením konkordátu zřekne se výsad, církvíji propůjčených, najdou modus vivendi, aby diplo- matické styky mezi sebou zapředli. Francie bude prý to potom, jež bude ošálena.
Ribot Mélin Combes Vatikán Francie
7 article
»O sservatore Cattolico«, list V - tikánu velmi blízký, hrozí zase Francii takto Papežská stolice, jež hájila vliv francouzsk v Orientu do krajnosti a kteráž protektorá všemi možnými státy dožadováný nad katoliky východu vyhradila Francii, potřebuje nyní jen jednotlivým státům protektorát od nich žádaný přiznati. Dá-li tak Vatikán v šane na tomto pol práva a zájmy církve, bude to pro republiku nesmírná ztráta, pro soupeře Francie ale nesmírný zisk. Rímský dopisovatel »Berl. T agbla t tue podává zprávu o rozhovoru s vynikající osob- ností Vatikánu, kteráž tvrdila, že smýšlení pa peže jest prý co — nejrůžovější. Nikdy prý nebyl papež tak dobré nálady jako nyní. Za po- dobných poměrů Lev XIII. nebyl by prý mohl ani jísti ani spáti. Pius X. nepozbyl prý al svého humoru, ač okoli jeho jest stísněno. Pius X. byl prý uchystán na roztržku s Francil. Mysli, že církev nabude tak plné svobody ve Francii; zvláště ve příčině jmenování biskupů. Jest přesvědčen, že by odloučení církve od státu podnítilo obětavost francouzských katolíků do nejkrajnější míry. Pius X. nemá prý vůbec zá- liby pro Francii, nepokláda ji dokonce ani za nezbytného činitele pro svou politiku. Tím více váhy klade Pius X. na přá- telství ke státům trojspolkovým, které s katolíky dobře jednají a jim plné svo- body dopřávají. Tak zmíněná osobnost, jež při- znala, že Merry del Val neobratností svou mnoho zlé krve mezi kardinály si způsobil, že ale u pa- peže, jenž jest ve věcech diplomatických zcel nezkušen, těší se nezměněné sympatii. Lze prý ale doufati, že Merry del Val v zájmu církve záhy z vlastního podnětu odstoupí.
Berl Lev Pius Francie Orient Vatikán Merry del Val obratnost Merry del Val
8 article
Francouzské vojsko a řehole. Vojenský soud v Toursu osvobodil 5 hlasy proti 2 důstojníky, kteří odepřeli zúčastniti se vojenské assistence při vypovídání řeholníků z Ploermelu. Titéž důstojníci byli vojenským soudem v Nantes odsouzeni na 4 měsícedo vězení, rozsudek ten byl ale nyní, jak sděleno vyšší instancí zrušen. »Elsasy« i »Lotrinky« a — námořní moe. Za přítomnosti Víléma II. spouštěn včer v Gdansku na moře veliký obrněnec »Lotrinky«. Dřive před rokem spuštěn na moře obrněne »Elsasy«. Při spouštění měl řeč i místodržitel elsasko-lotrinský kn. Hohenlohe Langenburg. Při pomenul v řeči té, že Elsasy a Lotrinky »úzce jsouce sdruženy« těšily se »pod německým orlem« míru, tak že i obě lodi sdružené mají býti zárukou míru i v budoucnosti, neboť míru prý prospívá, je-li německá říše na zemi i mol tak silně vyzbrojena, aby zjednala německému jménu plnou úctu. Místodržitel končil pak »V nejvážnější době počíná loď tato plavbu svou. Na dalekém pobřeží měři se mocné vlajky v krvavém zápolení, nutkavě připomínají nám události dějin, cenu moci námořní. Kéž ti silná lodi, jest dopřáno prokázati vlasti věrn služby, kdekoliv své barvy ukážeb.«
Hohenlohe Langenburg Elsas Lotrinka Tours Nantes
9 article „Svatobor
„Svatobor konal včera odpoledne v museu král. českého valnou hromadu za účastenství 22 členů. Před- seda pan professor dr. Thomayer v úvod- ním proslovení sdělil, že »Svatobor« spravuje různé fondy, jichž výše ke konci roku 1903 dostoupila číslice 815.759 K. Nedostatečné zna- losti s ustanoveními fondů způsobily klamné názory ve veřejnosti, jakoby »Svatoboru« ob- nosy ty náležely do neobmezeného vlastnictvía že z toho obnosu může udíleti podpory spiso- vatelům. Tomu ovšem tak není, neboť většina fondů má přesně stanovený účel od zakladatelo a »Svatobor« nemůže peněz těch použiti libo- volně. Loni byl obnos 7130 K rozdělen ku podpoře spisovatelů; letos obnos ten o něco bude zvýšen, ale vše to ještě nestačí ku pod- poře všech žadatelů. Každoročně podáno jest asi 100 žádostí a bohužel, že »Svatobor« všem nemůže vyhověti, ač by tak milerád učinil. Nelze v dohledné době očekávati, že by se tyto poměry změnily, neboť, bohužel, členstva »Svato- boru« ubývá, místo aby počet jeho rostl. Jest to malé porozumění veřejnosti naší pro »Svato- bor«. Dlužno při tě přiležitosti vytknouti, že ti, kdož podpory od »Svatobora« dostali, pro »Svatobor« nic neagitují. Na Moravě na příklad, kam ročně mnoho podpor se zasílá, nemá »Svatobor« žádných členů ! Mnohé jazyky brousí svůj vtip o udílení cestovních podpor a vyčítají, že jsou podpory ty nepatrné. Jast to ovšem pravda, ale dlužno uvážiti, že prostředků nent a žadatelů mnoho. Podpory jsou jen příspěvky a výbor zajisté milerád udělil by podpory větší. kdyby k tomu měl prostředků. Konečně uvádí pan předseda, že správní výlohy »Svatobora« činí pouze 534 K, což jest zajisté obnos velmi nepatrný vzhledem k tomu, že »Svatobor« spravuje jmění více než 3 mill. K. Vyslovuje přání, aby cíle »Svatobora« ve veřejnosti do- sáhly více porozumění. (Souhlas.)
doktor Thomayer Svata Svatobor Morava muzeum král
10 article
Výroční zpráva obsahuje zevrubné vylíčení působení spolku v roce minulém. Ředitelství ko- nalo 8 schůzí a povolilo k podpoře spisovatelů, stížených nedostatkem, chorobou neb stářim 6330 K a k podpoře nemajetných rodin po spisovatelích 2280 K. Z nadání Rudolťa Šetky literární odměna 500 K letos nebyla udělena. Co se týče literární odměny ze základu Ferd. Náprstka oznámilo ředitelstvo, že způsob, jakým po léta byla zadávána, v poslední době se ne- osvědčuje. Byl na ni každým rokem vypisován konkurs, ale do toho scházely se práce uži jen skoro diletantské a to v počtu tím větším, čím byly primitivnější. Z dramatických spisovatelů, kteří sobě nějakého jména získali, se už žádný této soutěže nezúčastnil, každý šel s kusem svým rovnou k divadlu. Stalo se už pravidlem, že porota nemohla žádnému z konkurujícíeh dramat ceny přiřknouti, ač jich bylo třeba pře dvacet, ale žádné ani po divadelní ani po lite- rární stránce nevyhovovalo stanoveným poža- davkům. Konečně porota čtením kusů jen čas mařila a intence zakladatele nijak se nesplňo- valy. Ještě roku 1903 učinilo ředitelstvo pokun vypsáním veřejné soutěže a když se pokus opět nezdařil, zřídilo užší. komisi, která by navrhla nový statut Náprstkova fondu. Tento statut byl také schválen.
Rudolťa Šetek Náprstek Náprstkův
11 article
Výroční zpráva po poznámkách pp. V. Vlčka a prof. Palackého byla schválena. Pa- mátka zesnulých členů uctěna povstáním a taktéž povstáním vzdány díky všem, kdož »Svatobore podporovali. Pan cís. r. Otto podal zprávu účetní, z ní vyplývá, že »Svatobor« spravuje fondy, jež do- sáhly výše: v hotovosti obnosu K 120.077.51, v úpisech K 693.682.43. »Svatobor« má1 člena čestného, 36 zakládajících, 34 činné, 34 přispívající a 112 skutečných. Pokladníku p. dru. T. Černému a účetnímu p. M. A. Šimáčkovi za obezřetné vedení účt vysloveny díky Při doplňovacích volbách zvoleni: jedna telem p. V. Vlček, místopředsedou p. Al. Jirásek, do výboru pp. Josef Hlávka, Frant. Kott a dr. K. Mattuš. Srdečným doslovem předseda p. prof. dr Thomayer ukončil valnou hromadu. Slavnosti českoslovanského studentstva v Praze.
V Vlček profesor Palacký Svatobor Otta T Černý Šimáček Jirásek Hlávek František Kott doktor K Mattuš Thomayer Svatobor Praha českoslovanský studentstvo
12 article
Imposantní, znamenitá účasť českoslovanskéh studentstva na všech podnicích včerejšího dne, jimiž byly schůze manifestační, divadelní představení raut na Zofíně, nadšení a ohnivé řeči, projevy bratření a pozdravy slovanské vzájemnosti — vše to vyznívajíc v jedíný souladný a mohutný akkord vlasteneckéh cítění, bylo nejkrásnějším darem do vínku příštímu „Svazu českoslovanského studentstva“ a všem snahám dalším, jimiz hlásí se akademický dorost k činorodé, plodné práci, k organisaci svých řad na podkladě ná- rodním. Starším účastníkům včerejšího dne neušla do- jista tato radostná melamorfosa v řadách dospívající intelligence, tím radostnější, že vznik svůj vzala sama od sebe. Ukázalo se, že ve studentstvu neuhasl ohen nadšení pro věc národní, ač dušen byl po řadu lel falešnými proroky, věštícími studentstvu všemožné jiné úkoly a poslání, jen ne na poli národním, uká- zalo se, že studentstvo chce býti onou duševní zálo- hou, z níž rekrutovati se má kádr národních pra- covníků. Tot dojem, jaký odnášejí si účastníci vče- rejších studentských slavností. Památnou z nich byla velká manifestační schůze všostudentská.
svaz českoslovanský studentstvo
13 article
Shrnujeme hned v úvodu o ní posudek svů v slova, že byla ve všech směrech zdařilou a dů- stojnou. Od mnoha let nepamatujeme účasť tak obrov- skou, jako na této schůzi. Rozměrná dvorana Ná- redního domu na Král. Vinohradech vyplněna byla do posledního místečka, galerie a lože přeplněny. Téměř všechno studentstvo dostavilo se v čamarách. trikolorách a baretech; mezi tmavým sametem pěkně se odrážery pestrobarevné čapky akademiků jiho- slovanských, ve velikém počtu tu zastoupených. Úča odhadovala se na tři tisíce hlav a to ještě scházel studující zaměstnaní generální zkouškou na večerním představení v Národním divadle a konající stráž všestudeníské výslavce. Při salvách potlesku, jenž pro- vázel vývody řečníků, dalo se nejlépe souditi na obrov- ské množství přílomných. Schůzi zahájil po 10. hodině dopolední prolessor dr. Jan Urban Jarník, uvítán byv dlouhotrvajícím po- lleskem. Přál schůzi důstojného průběhu a zdaru vyzval k volhě funkcionářů. Ph. St. Jan Strakařý uja se slova, poukázal na zásluhy prol. J a r ní k a pak
Král doktor Urban Jarník Stanislav Strakařý národní divadlo
14 article
německá. původce slavnostních dnů a myšlenky utvoření svazu a navrhl, aby zvolen byl čestným předsedou. Stalose tak jednomyslně za bouřlivých ovací. V dalším pak mluvčí pravil: Ideál českého vlastence, nezapomenu- telný Vojta Náprstek, nadepsal nad vchod svěho domu: „Co srdce pojí, moře nerozdvojr“ a slova po- dobná nadepišeme i my nad prah „Svazu“ s malou změnou: „Co srdce pojí, s pory nerozdvojí.“ S tímt heslem každý z nás vstupuj ve „Svaz“. Po návrhu jeho pak jednomyslně zvoleni: za předsedu schůze právník Frant. Spurný, za místopředsedu technik Gust. Vejšický, za zapisovatele JUDr. Barto š ek a technikové Kühnel a Bukov ský. Zvolený předseda Frant. Spurný uvítal především milé hosty, kteří ze vzdálených končin zavílali ke slavnostem, dávajíce tak na jevo své porozuměnía nadšení pro myšlenku organisace studentské. Jsou to bratři Slovinci, Chorvaté, Srbové, Rusové, Rusínové a Poláci. (Výborně, dlouhotrvající pollesk.) Dále vítá pražské hosty, rektory prof. dr. Č. Strouhal aa Alfréda Slavíka, prof. dr. Hrázského, Hen- Hera, Stoklasu, Chodounského, Reins- berga, doc. Srdínka s poslanco dra. Herolda a Baxu. Omlouvá se prof. dr. Čelako v s k ý.
Vojta Náprstek František Gusta JUDr Barta Kühnel Spurná Chorvat Srba Rus Rusínová Polák profesor doktor Strouhal Slavík Hrázský Stoklasa docent Srdínko Herold Baxa Čelako Bukov henaHera
15 article
Slovo pak vyžádal si posl. dr. Jos. Herold, jenz na žádost starosty města Král. Vinohradů vítá stu- dentstvo ve středu těto obce. „Jest městu našemu lichotivým vyznamenáním,“ praví, „že jedna z nej- důležitějších slavností studentských, manifestační schůze, koná se zde. Máte dva důležíté body na programu schůze: založení „Svazu“ a manifestaci pro zřízení slovanských universit. První idea vaše uka- zuje touhu na sjednocení všeho českoslovanského stu- dentstva v mohutný representační celek na základě národním Je to zjevem potěšitelným a uspokojivým pro všechny, kdož sledovali život studenistva v dobách posledních, že nové proudy a směry do řad jeho vnášené, nedovedly býti tak silnými, aby pollačily vroucí cit národnostní. Kéž myšlenka lásky k národu vás poutá ke každému z dalších kroků vašich. Dru hý bod schůze týká se zřízení universit slovanských. Nie snad nevahá tak temný stín na vládní kruhy, jako to, že otázka zřízení vysoké školy a to polřebné může nalézati odporu. Manifestací svou svornou důstojnou ukažte, že právě v řadách vašich jest otázka tato důležitosti eminentní. Oběma úkolům, o nichz dnes promluvíte, přeji hojného zdaru a opakuji, z jest mi povinností nad jiné milou vítati tak impo- santním počtem shromážděné studentstvo české a slo- vanské vůbec. Provolávám vám všem zdaru ! (Bouřlivý. dlouhotrvajíci pollesk.)
doktor Jos Herold Král Dru
16 title
O vzniku a úkolechi Svazu českoslovaniské ho
18 article
Uvítán bouří pollesku, promluvil k bodu tomuto autor myšlenky založení „Svazu“, prof. dr. Jan Urban Jarník v podstatě takto: „Svaz českoslovan- ského studentstva“, jehož stanovy právě schváleny, má státi se tuhou organisací všech studen- ských spolků, krajinských, humanitních, odhorných, vzdělávncích a represenlačních zvláště za účelem sjed- nocení akce podpůrně. „Svépomoc“, svého času za tím účelem založená, na te nestačí. Spojení všech spolků v trvalý, organický celek, vyžaduje však značných prostředků. „Plipadl jsem tudíž,“ praví řečník, „na myšlenku, učiniti existenci Svazu závislou na každoročním opakování slavnosti studentské a to tak, že by pořádání slavnosti té pojnl Svaz do svých stanov, výtěžek pak že by po odražení nutné vlastní režie rozdílel každoročně mezi stávající humanitní instituce studentské. Má býti tedy jakési junctim mezi nevou organisací a slavností studentskou, junctim asi takové, jaké jest v Holandsku, kde rovněž svaz
profesor doktor Urban Jarník Holandsko
19 article
našemu podobný si opatřuje prostředky ke své oxi- stenci pořádáním každoroční veliké slavnosti. Pri ustavujíci schůzi stanovily se dvě věci důležité a to- předně: že kromě spolků mají býti připuštěni za členy nově organisace i tací studující, kteří nejsou členy žádného ze spolků ve Svazu zastoupených, pak zvolen přípravný komitét dvanáctičlenný, jemuž svěřeno vypracování stanov Svazu českoslovanského studentstva, jak nyní nová tato organisace pojme- nována. Tu byl proveden parallelismus se zřízením holandským i v tom, že také studující neorganisovaní jsou ve Svazu přímo zastoupeni. Rozdíl jest pouze těchto dvou věcech: předně jest u nás počet delegátů studenistva jinak neorganisovanéhc mnohem větší za druhé nebude užívati Svaz výtěžku slavnosti pouz pro účely vlastní, nýbrž i a zvláště pro podporu in- stitucí humanitních. Svaz má býti, abych užil výrazu obrazného, zároveň s humanitním fondem Svépomoci jakýmsi vojem pomocným fondů a spolků podpůrných.
spolek v svaz svaz českoslovanský studentstvo
20 article
Po těchlo zmínkách o vzníku Svazu dovolím si nastíniti, co si studenistvo od Svazu slibuje. Prvním zájmem studentstva organisovaného bude zajisté školství, školství v nejširším slova smyslu, obecné, střední a vysoké; dále bude úkolem nové organisaca podporovati sebepoznání a sebevzdělání členstva, aby jakmile příslušníci vysokých škol vstoupí do živol praktického, učinili tak jako muži, způsobilí ke zdár- nému vykonávání rozmanitých úkolů národních, osvě- tových a sociálních. Pak jsou tu otázky, týkajícís bezprostřední budoucnosti dorostu akademického po dokonání studií, má se ukazovati, ve kterých oborech se dostavil nadbytek pracovníků, obracet pozornost n odvětví jiná, méně obsazená a p. Rozumí se, ž spolek tak veliký, jakým má býti Svaz, nemůž se všemi těmito a podobnými olázkami obírati jako celek, nýbrž bude nulno zříditi komise.
21 article
Zmíniv se, že nový spolek chce udržovati styky s generací starší české intelligence, končil řečník slovy: „Získati sympatie veřojnosti pro studentstvo české vůbec a nemajetné zvláště, to leží, milí přátelé z kruhů akademických, úplně ve vaší moci, a v rukou vašich a vaších nástupeů jest, co se z nové instituce vyvíne Mám pevnou víru, že studentstvu če- skému vzchází skutečně doba pová, doba vážné, svorné práce, doba přátel- ského soužití i příslušníků různéh mínění, doba respektování přesvěd- čení cizího, doba pravého liberalismu, tak jak mu rozuměl mezi jinými náš nezapomenutelný Vojt Náprstek. Zdaří-li se pokus mnou podniknutý, Bude to dů- kazem. že po době všeobecné rozháranosti nastává zdravá reakce, touha po soustředění a organisaci. Není to tuším špatně omen pro budoucnost nového spolku, že v přední řadě to byl zájem o studentské institu humanitní, jenž dal první základ k nové budově. Před několika dny uložili jsme tělesné ostafk velikého věštce slovanského, pěvce Slávy dcery, do lůna české země. Veliký ten muž vyslovil mnohé pravdy, které se staly jaksi posvátným odkazem, spo- lečným majetkem celého národa. Mezi výroky těmi jest jeden, jenž by měl býti napsán písmem zlatým nejenom při vstupu do místností nového spolku, nýbrž i v srdcích všech jeho členů. Jest to heslo, jehož bedlivé šelření učiní, aby Svaz českoslovan ského studentstva se stal nezdolnou baštou jak vás, milí přátelé akadehičtí, tak i příštích zenerací dorostu českě intelligence a heslo to zní: Zahyň pýcha, sobství, nedůvěra, spoj nás všecky lá ska, v zá jem no s ti“ (Výborně! Dlouhotrvají bouřlivý potlesk) Manifestace pro zlízení slovanských universit v Br a Lublani.
Náprstek Sláva dcera Lublaň svaz českoslovan ský studentstvo
22 article
Řada řečníků promluvila k tomuto Bodu. Zejmen Jihoslované ukázali se býti ohnivými řečníky a ob- hájci své národnosti. Za české studentstvo pro zřízení če- ské university na Moravě v Brně promluvil stud. p. Nový. V delší, věcně založené řeči své vy- početl všechny důvody mluvící pro zřízení university na Moravě, rozebral i historii námitek a překá žek vládních a akcentoval zejmena požadavek tento p stránce kulturního povznesení národa. Ke konci řeči své navrhl za bouřlivé pochvaly resoluci, kterou uvá- díme ke konci referátu. Za Slovince rodným svým jazykem a pak česky promluvil JUC. Egon Stare. Řeč jeho, velice živá a na četných místech provázená souhlasem, za- ložena byla na myšlence, že nás Čechy a Slovince pojí jedna společná kulturní touha. Co Čechové bojují za zřízení druhě české university na Moravě, podobný boj prodělávají Slovinci, domáhající se zřízení slo- vinské university v Lublani. Ale nejen to. Požadavek jejich dlužno ještě rozšířiti i na školství obecné, měšťanské a střední, aby tak nárokům národa slovinského dáno zadostiučinění. Po bouřlivých proje- vech souhlasu děkuje Čechům za sympatie s nárocem slovinským. Jménem Chorva t ů promluvil chorvatsky a pak česky právník p. Bolě, jenž mluvil pro recipro citu university v Záhřebě s universitami na severní straně mocnářství.
Jihoslovan Nová Egon star Čecho Bol Brno Lublaň Záhřeb ský univerzita na Morava univerzita na Morava český univerzita na Morava
23 article
Za Srby promluvil rodným jazykem med. Koba- sica, jenž připojil se k požadavku předchozímu z Srby v Dalmacii. (Potlesk a souhlas) Konečně za ruské studentstvo promluvil rusky stud. p. Glnžkevič, jenž tlumočil sympatie ruskéh studentstva s požadavky ostatních slovanských ná- redů a flumcčil, pokud se Rusů studujících v Rakou- sku týče, aby: 1. do středních a vysokých školv Východní Haliči byl uveden ruský literární ja- zyk a 2. aby se zřídily stolice ruského literárního jazyka a ruské historie na universitě lvovské, černo- vické a vídeňiské. (Výborně! Potlesk ) Potom předsedající dává hlasovati o této hro- madné zesoluc: „My akademikově čeští z Čech, Moravy a Slz- ska, se zástupci akademiků slovinských, chorvat- ských, srbských, rusínských, polských a ruských shromáždění v král, hlavním městě Praze na ma- nifostační všestudeniské schůzi, konané za čest- ného předsednictví prof. dra. J. Jarníka a hojno účasti svých professorů, žádáme: 1. aby c. k. vysoká vláda zřídila v hlavním měst Moravy, v Brně, českou universitu, odůvodněn potřehou domácí intelligence, jež vzdělání své čer- pajíc na universitě vídeňské a pražské, zvláště tuto- nedostatečnými místnostmi proslulou universitu pře- plňuje jakožto jedinou universitu sedmimillionovéh národa; 2. aby c. k. vys. vláda odstranila trapné nedo- statky řádně dotovaných prořessur a nedostatečných místností universitních v Praze, aby rozmnožila síly učitelské a věnovala nové budovy technice v Praze. aby dokončila neúplnou tcchniku v Brně a splnil všechny kulturní požadavky národa českého.
Srba Ruska Glnžkevič Rus profesor doktor J Jarník Dalmacie Raka Halič Čechy Morava Praha Brno český univerzita
24 article
(Slovinci) 3. Žádáme, aby c. k. vys. vláda zřídila slovin- skou universítu v Lublani a zabezpečila tím slovin- skému národu individuální rozvoj na základě ná- rodnostním; 4. ahy tato vláda poskytla dostatečný počet slo- vinských škol obecných, měšťanských a středních ve všech zemích obyvatelstvem slovinským obý- vaných,plníc tak první kulturní požadavek Slovinců a činíc tím přítrž nekonečným útiskům národním jež zdatnost národa podkopávají. 5. Žádáme, aby c. k. vys. vláda uznala öplnou reciprocitu university v Záhřebě s universitami v této polovině mocnářství a zároveň, aby postarala se. by studenti z okupovaného území Bosny a Herce- goviny nebyli stipendiemi a konviktem donucováni k návštěvě německých vysokých škol, nýbrž aby byli podporováni v návštěvě vysokých škol chor- vatských. Resoluce tato, kterou hromadně uveřejňujeme. schvalována již po referátech jednotlivých řečníků schválena i hromadně akklamací. K závěru schůze promluvil za Poláky ještěp Grabowski, po jehož řeči schůze za rozruchu mezi některými slovanskými studenty skončena. Deputacemi zastoupeny byly: Slovinské spolky akademické z Vídně: „Slovenia“, „Danica“; ze Štyr- ského Hradce „Triglav“, feriální spolek „Sava“ z Lub- laně, chorvatské z Vídně „Zvonimir“ a „Zora“, „Hrvatska“ ze Štyrského Hradce, „Jadran““ z Vídně „Hrvat z Prahy, „Illyria“ (slov.) z Prahy, Akademický spolek vídeňský, bulharská „Sedjanka“ z Prahy. Po- láci a Rusíní oficiálně schůze se nezúčastnili. Omluvně a blahopřejné přípisy a telegramy za- slali: starosta král. hl. města Prahy dr. Vladimír Srb, posluchači české vysoké školy technické v Brně. spolek „Danica“, „Studentský klub““ zo Sofie, redakce „Slovenca“, „Zarja“ aj.
Slovinec Polák Grabovský Danica Zvonimir Zora Hrvatska Sedjanka doktor Vladimíra Srb Slovenc Lublaň Záhřeb Bosna Vídeň Hradec Triglav Sava Luba Štyrský Hradec Jadran Praha Illyrie Sofie český vysoký škola technický v Brno
25 article
Slavnostní představení v Nároďním divadle. Jos. K. Tyl: »Jan Hus«.) Divadlo, vystrojené k slavnostnímu večeru, tonul přirozeně v nádheře všeho lesku. Dávno před po- čátkem představení, jež tentokráte vzhledem k rautu na Žofíně zahájeno o půl 7. hod., všechny prostory od plyšových křesel až do přístropí gallerie vyplněny naší veřejností, jež dostavila se v salonním úboru, dámy ve velkých toilletách. Mezi divácivem spatřili jsme primátora měst pražských dra. V. Srbas oběma náměstky, členy mčstského zastupitelstva, starosty měst předměstských, rektory vysokýchi škol pražských, pak dra. Strouhala a Slaví ka, děkany prof. Heyrovského. Reinsber ga, Vrchlického, dále členy akademického senátu, prof. dry. Hostinského, Stoklasu, Hor- baczevského, Chodounského, Jarníka, doc. Kose, dra. Srdínka a j. v., poslance dra. Herolda, Dvořáka, dra. Baxu, dále represen- tanty kruhů uměleckých, literárních atd. Představení zahájeno »Husitskou«, jejíž přednes provedený akademickým orchestrem za dirigentstv B. Vendler a, došel bouřlivé pochvaly. Představení, dramatická báseň Tylova »Jan Hus-, bylo, ač provedeno ochotníky, provedeno bez jaké- hokoliv umírněného měřítka řečeno, dramaticky do- konale, dík dojista osvědčené režii p. J. Š mahy. jemuž vedle častého, lichotivého vyvolávání dostalo se od účinkujících studentů nádherného daru květ nového.
K Tyl Hus V Srbas Strouhal profesor Heyrovský Vrchlický Stoklasa Jarník docent Kos Srdínko Herold Dvořák Baxa B Vendler Tylův J Š Žofín Nároďní divadlo
26 article
Z účinkujících zejmena velmi pěkně hrál Štčais Pálče p. Zuna, Husa p. Fencl, krále Václaval p. Setunský, Petra Angeliho legáta p. Ze mi Hanuše z Chlumu p. Petr, z damských úloh vyníkly Žofie, manželka krále Václava, sl. Rýdl. va a Husova matka sl. Pitlingova. V meni úložkách zdatně se uplatnili p. M. S voboda, Šturcova, Batovcova a Markusova.i každém jednání snesla se bouře potlesku jako lid tivá odměna všem účinkujícím. Jednotlivá, vlasten ckým duchem prodchnutá místa byla bouřlivě alki mována i při otevřené scéně. Asi po čtvrt na 10 představení za značných ovací režiséru panu S m hovi a účinkujícím skončeno, načež většina útn níků odcbrala se na Žofln.
Zuna Hus Fencl Setunský Petro Angeli Hanuš Petr Žofie Václav Rýdl Husův Šturcův Batovcův Markusův Chlum
27 article
Raut na Žolině. Dvorana žofínská byla k rautu zvlášť nádhen vypravena. S galerií splývaly těžké gobelíny, ne nimiž zářily trsy různobarevných žárovek; salon orchestrem změněn v útulné ústředí, okna jeho střena volně splývajícími vely. Podél stěn rozet veny křesla, fauteuilly a tabouretty. Do půl 11. hod. dostavili se: starosta měst pr ských dr. Vlad. Srb s I. náměstkem drem. Gre šem, rektor university prof. dr. Č. Stro u kil, rektor techníky dr. Slavík, professoři dři. J ne ník, ryt. Randa, Čelakovský, Heyrovskt, Henner, Reinsberg, Chodounský, Mair ner, Rubeška, Thomayer, Stoklasí Kimla, docenti Haškovec, Kose, Sr- dínko, Bidlo, Heveroch, poslan dr. Herold, dr. Dvořák, Březnov ský, Viško vský, dr. Bax a, dále starosta Sokola pnil ského dr. Scheine r, hr. A iche l bur g, předsek Společnosti Nár. divadla arch. Simáček s choí pí. Kvapilová, K. Kaizlová, Kuklovi Bezděková, dr. Jeřábek, řed. Mattu š, na Otto a Vilímek atd. Raut měl průběh animované, srdečné zábap Rozhovor střídal se s improvisovaným programe Dlouho do noci střídal se zpěv s hrou na klavíri deklamací. Zvláštní zásluhu o tuto programovou i měli »České pěvecké kvartetto«, kvartelto Heroli a dramatická umělkyně pí. K vapilo vá.
Vlad Srb profesor doktor Stro Randa Čelakovský Heyrovsktoria Henner Reinsberg Chodounská Maira Rubeška Thomayer Kiml Bidlo Heveroch Herold Dvořák Březnov Bax Sokol Schein Kvapilová K Kaizlová Kukla Bezděková Jeřábek Matta Otta národní . divadlo
28 article
Dnos v neděli koná se o 10. hod. d ope u Choděrů« sjezd okzašlovacích spolků a l á zei ských sdružení českých. V různých spolcích a v »Akademické čítár jsou odborové s chůze studentské, na niei bude jednáno o zájmových otázkách všestudentskje jako o učivu, řádu disciplinárním, legitimacích, k manitních institucích, spolkové agendě, středoškoi ském dorostu atd. Vedvě hodiny odpole dne vyjde z Kno Vinohradů velkolepý průvod všestudentský nav staviště, kdež očekáván jsa akademickými senij sbory professorskými a protektorem, bude uvlu před býv. průmyslovým palácem. Jím zahájí se na výstavišti sl avnost s celo řadou zábavních podniků. Bližší na vývěskách. Večer jsou světelné reje, lampionový průvoi osvětlení. Zejtra v ponděli se slavnost navj stavišti opakuje. V pravém křídle býv. průmyslového paláce po řádána bude velká šermířská akademie o mistrovstrí v šermu za účinkování proslavených zápasníko. Novinkou bude hromadné vystoupení dam — še mířek. Slovanští hosté. Včerejšími ranními vlaly přijeli další Jihoslované jako účastníci všestudentsi slavnosti. Dnes jsou mnozí z nich hosty předních pral- ských rodin. Zejtra dopoledne věnováno bude pro- hlídce Prahy, zvláště Král. Hradčan. Odpoledne spe- lečná návštěva slavnosti na výstuvišti- Vstupné na výstaviště jest 40 hal., studenti hal. Výstava otevřena bude do půlnoci. Chodská zkouška již s hudbou chodskou je dnes v neděli o 8. hod. ranní »u Čížků« v Ječni ulici. Účasť všech jest nutna, poněvadž se ustanoni podrobnosti průvodu.
Choděra Jihoslovan Král Praha Hradčany Ječni ulice
29 article
Slovinští studující v Národní jednotě soveročeskí, Slovinští studující, přibyvší do Prahy k všestudentakí slavnosti, navštíviti v pátek odpoledne Národní jed notu severočeskou v jejích místnostech ve Ferdinan dově třídě, aby se imformovali o menšinovém našen zápase, Milé hosty, počtem 38, uvítal starosta Ni rodní jednoty severočeské p. Jindř. Nechanský a položil důkaz na zachovánl celistvosti král, ského v zájmu všeho Slovanstva, Mistostarosta jel. noty p. dr. Maty s podal zevrubnou informaci o ni rodnostních poměrech na severu král. českého o men šinách severočeských o veškeré organisaci a prie Národní jednoty severočeské. Jmenem »Slovenie česky promluvil p. Pivko, jenž uznal velikost prin Nár. jedn. severočeské, jakáž jednota Slovincům ješ schází a ubezpečil, že slovinský národ i v prit menšinové říditi se bude příkladem Čechů. Čech inž. Ren z vzpomenul své návštěvy Celje, Slovint p. Žerjav jmenem »Illirie« a p. Marinko jne nem »Danice« připili zdárné práci Severočeské p ed . noty a Akademickému odboru Národní jednoty seven české. Za akademický odbor pronesl přípitek Slovin cům jednatel p. inž. st. Frant. Král. Přátelská ná- vštěva, při níž hostům podány zákusky, zakončeni byla zpěvem slovinských a českých národních písní Hostům rozdány na památku a k informaci spisj. vysvětlující činnost Národní jednoty severočeské Ve prospěch studentstva zřídila na výstaviší v Král. Oboře nová firma »Bratří Kroupové«, továra na čokolády, kakao a cukrovinky ve Vokovicích- Veleslavíně zvláštní pavillon, kde veškeré své v. robky »Standard« bude prodávati ve prospěch st dentstva.
Jindřichův Nechanský doktor Mato Slovinec Čecho Čo Ing Ren Marinka Danica František Král Praha Celje Slovinsko Vokovice Veleslavín
30 article Akademický klub šernířský. Předním a nejn
Akademický klub šernířský. Předním a nejn jímavějším bodem akadomie, jež počne přesně o hodině, bude zajisté vystoupení nejmladších český šermířek sl. Helenky a Olgy Procházkových (sk skavým dovolením rodičů, jimž jménem klubu budi zde ilumočen dík nejvřelejší) — nadějných žačekp G. Hergesella, ředitele král. zemské školy šermířsk, jenž podvolil se ochotně se slečnami předvésti tyt ukázky cvičby franc. fleuretu: 1. au mur, 2. školu 3. assaut. — Elegance a dokonalost výkonů span lých šermířek po 5. měsíčním cvičení překvapí i ol borníky. S podobně mladistvou silou vlašského fler-. retu, elevem A. K. Š., slíbil vystoupiti mistr šer Orazio Santelli. Mistr šermu Alf. Feriaud předveie školu franc. fleuretu s koleg. Nigrinem, členemA K. S. Zúčastní se mistr šermu Arturo Berli škol italské šavle »en colone« se šesti členy A. K.s Konečně i assauts budou předvedena a to koll. v.
Helenka Procházkův G Hergesell A K Š Santelli Nigrin Arturo A K Alfa
31 article
Tvrzský Farkač a mistrovská assauts pp. Bertiho, F riauda a Santelliho jak v šavli tak ve fleuretu. P- gram tento jest zajisté bohalý a jest jenom na n veřejnosti, by zde osvědčila sympathie nejen Ats klubu šermířskému, ale i celému studentstvu, jet akademie ta jest součástí všestudentské slavnoslii za týmiž účely. Po akademii o 6. hodině pořádi bude zápas o přebornictví v šermu šavlí i fleurete k němuž přihlášeno hojně účastníků. Přihláš končí dnes. (Všestudentská kancelář su Choděrte Protektorát celé slavnosti příjal — jak dříve jine již sdělili — Bedřích princ Lobkovic. V čestném v boru zasedají pp.: Josef hrabě Nostic- Rieneck, zl hr. Thun-Hohenstein, Max hr. Wratislav z Mitrov. Do jury povoláni pp.: setník Hergeseli, nadporvě Lorenz, JUDr. Musil, JUDr. Pinkas, m. š. Sanle. Přípravný výbor pp.: Prof. C. Hynek Kašpar, Ju Václav Kasalický, Ph. St. Em. Senohrábek, Ings Václav Černý, Akad. St. Ot. Španiel, JUC. Jos. s kyta, Ing. St. Maurice de Matllard. Při abadeni i zápasu hudba.
Tvrzský Farkač Berti Santelli Lobkovic Rieneck Thun Hohenstein Max Wratislav Hergesel Lorenz JUDr Musil Pinkas profesor Kašpar Václav kasalický Senohrábek Ings Černá Stanislav Otakar Španiel Inga Mauric Matllard Mitrov St . em Jos Josef hrabě Nostic