1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v neděli dne 29. května 1904.
Praha
4
article
5a ranní a odpol. list
předplácí sa
v Praze v ažninistra
rk icia
s drojí donáškoe
ta : :
nz O
nnsne, a
vejě sianik
Praha
7
article
taešní číslo pro Praha le o 20 stranách.
Praha
8
article
Valka.
Valka.
Z Paříže, 28. května. (C.-B.) Jak
se»Hatinu« z Mukdenu telegrafuje,
pičí se ztráty Japonců v bitvě
u Kinču na 12.000 mužů.
Z Paříže, 28 května. (C-B)»Matine
otiskuje toto soukromé sděleni
zPekina: Vojenská strana snaží
se všemožně, aby čínskou vládu
pohnula, by zanechala nentrality.
4 censoři předložili císaři zprávu
v tomto smyslu, ale vláda, jak se
zdá, nechce na to přistonpiti, aspoj
ne v tomto okamžiku. Vláda činská
zařídí prý jednání své dle dalších
událostí v Handžursku.
Z Tokia, 28. května. (C.-B.) Úřadní
zpráva. Velící generál, který řídil
operace japonské armády proti
Kiněu, sděluje, že oddíl, sestávající
z pěchoty, dělostřelectva a zákop-
níků, obsadil Nankuanlin ráno
27. t. m. Nepřítel byl zatlačen do
Port Arturu (Tím vyvráeena
nejlépe soukromá jedna depeše,
tvrdící, že jedna divise ruská byla
od Port Artmru odloučena a že jest
Japonci obklíčena! Pozn. red.) a
spálil železniční stanici Sanšilipu,
severozápadně od Dalného. (Ne-
budíž zaměňováno se stejnojmennou
stanicí na sever od Kinču) Dne
26. t. m. dobyli jsme 50 děl a hoj-
ného materiálu válečného. Rusové
zanechali na bojišti 400 mrtvých.
Valk
Hatina
Japonec
Matin
Nankuanlin
Port
Rus
Paříž
Mukden
28 květen
Tokio
Sanšilip
Kinč
9
article
Naše ztráty na mrtvých a raněných
páčí se« na 3000.
Z Londýna, 28. května. »Daily
Telegraf dovídá se z Tokla, že
podařilo seJaponcům během dneška
(27. t. m.) prodrati se k Port
Arturu ze severní strany
až na vzdálenost 12 angli-
ekých mil.
Z Petrohradu, 28. května. Zde
udržuje se pověst, že v boji
u Kinču 5 japonských praporů
bylo porubáno.
(Ostatní tolefonické a telografické zprávy via
na straně 5.)
Radostný den studentstva
i národa.
Ani kdyby nám nebyl k poučení příklac
odvěkých našich sousedův a sokův, ani kdyby-
chom neznamenali, jakou naději skládal největš
novodobý státník Německa Otta Bismark a po
něm též nynější císař německý Vilém II. v ná-
rodní a vlasteneckou horlivost soudobého stu-
dentstva v říši krví a železem pruským skuté
vlastní zkušenost, vlastní cit a rozum dávno
větípily všemu národu našemu přesvědčenl.
klerak všechna jeho lepší budoucnost politická
především na tom záleží, j akou zdatnou,
nšlechtilou, národu věrnou av
každém ohledu statečnou mláde
sobě zápolicí naše pokolení odehová.
Z vědomi toho plynula všechna ta půl-
soletá obětavá snaha lidu našeho po zvelebení
Port
Artur
Ott
Vilém II
Londýn
Petrohrad
Německo
10
article
obecného i středního školství našeho, nečekající
na skoupou ruku macešských vlád, z vědomí
toho vznikla chrabrá myšlénka naší přední
obranné jednoty, Ústřední Matice školské
z téhož ryzího zdroje, z nitra duše české try-
skala po všechen ten čas od znovuvzkříšení
našeho srdečná ta účasť všech vlasteneckých
vrstev a kruhův českých s osudy, zájmy
snahami studentstva našeho, které vyšedší z lidu,
vracivalo se v něj a přinášelo v nejodlehlejší
krajiny svěžest a horlivost vlasteneckého ducha,
křepkost a jarost mladosti plné vznětů ideálních,
pokrokumilovnosti a vlasteneckého dychtění.
»Až doba znovuzrození českého národa,
doba, v níž posud žijeme, se dovrší a uzavře«
— jsou slova našeho Julia Zeyera — »a až
historie její se někdy napíše, bude v ní list.
jenž se bude čísti se zvláštním dojmem a ve-
likou láskou: list, jednající o lidech
apoštolujících, jak se říkávalo, o lidech,
již příkladem svým krásným a slovem svým
živým skrytý jakýsi proud v dlouho trpných
massách národa způsobovali a činně udržovali.«
A mezi těmito apoštolujícími učedníky, kteří
v dobách zlých i dobrých, v časech nejtrud-
nějších zkoušek a zápasův národa našeho bývali
pravými tepnami lidu, ženoucími mu oživující
krev do srdce, — od r. 1848 až téměř do
večerních červánkův minulého století zajisté
naši studenti generace za generací působili po-
čtem i horlivostí co nejúčinněji.
Zeyer
11
article
Selba této záslužné, požehnané práce na ná-
roda roli dědičné utěšeně vzcházela, aspoň v Če-
chách a na Moravě, ne tak pohříchu ve Slezsku,
když tu »přišel nepřítel a počal síti koukol mezi
pšenici«. Jal se s tváři »reformátora« sluden-
stvo vysokých našich škol sváděti na nové cesty
a směry, tvrdě, že prý již svůj úkol jako před-
bojník národnosti a svobody v lidu českém vy-
konalo, že netřeba u nás více bojovati ani za
národnost, ani za svobodu, poněvadž obojí již
máme (!!) dávno vydobytu i zajištěnu, aleže
dlužno se spíše zabývati olázkami sociologickými,
humanitními a náboženskými a vytvořovati »nový
typ českého člověka«, smiřujícího se v česko-
bratrské trpělivosti s nepřáteli panujícími a če-
kajícího všechnu nápravu jen od seheobrozen
a klidného přirozeného vývoje. Každá novot
»táhne«, každý takový »proroke najde vždy
svých přívrženců, kteří po něm všechno posa-
vadní zavrhují jako přežilou pošetilost a jedině
v novém učení doufají poznávati pravdu. A tak
Morava
Slezsko
12
article
nalezl také »moderní« ten směr své stoupence,
kteří jali se pohrdlivě vysmivati »naivnosti« vla-
stencův ze školy Jungmannovy, jejich ideáln
snahy a programy politické znehodnocovati jako
prý obmezený dětinský romantism, až dospěli tak
daleko, že vlast nazývali — macechou a sym-
patisujíce nepokrytě s protinárodní internacio-
nálou, přáli českým vlastencům za to na hrdla
— oprátky. (Machar.) Otravou tou, žel bohu,
zasažena táž čásť tehdejší generace naší uni-
versitní mládeže a po někdejší zdravotě, svorném
duchu a jaré vlastenecké horlivosti naší mládež
studující, bylo na čas téměř veta. Na místěn
zavládly v řadách studentstva našeho stejně kor-
mutlivě, jako neplodné hádky a sváry, rozhára-
nost, nesnášelivost a řevnivost, které ovšem na-
plňovaly zármutkem srdce všech přátel dorostu
akademického a rozlaďovaly hluboce a trpce ná-
rod náš, že nad poblouzením studentstva našeho
mnozí téměř zoufali.
Jungmannův
Machar
13
article
My však sice teskně, ale nikdy přece bez-
nadějně nepohlíželi na chorobný stav, pokláda-
jíce jej za pouze přechodní a doufajíce vždy v
sťastné uzdravení mladého organismu třeba po
těžkých škodách a po delší době. Jakže jsme
měli uvěřiti, aby vůči takovému rozmachu ně-
meckonacionální myšlenky u našich Němcův
jejich mládeže studující vlastní synové našeho
utlačeného národa zůstali lhostejnými k veli-
kému a těžkému boji našemu, netečnými k ide-
Jálně spravedlivé věci naší! Aby se v nich ne-
ozval hlas české krve a oni nenalezli sama sebe,
nesebrali se a nechvátalí opět radostně ve svatý
zápas za dávné, v podstatě nezměnítelné ideály
naše národníl
Němcův
14
article
A že jsme se v naději a prognose své ne-
zmýlili — hle, toho důkazem radostné maniře-
stace a neklamné vlání nového z dra v é ho
ducha národního v našem studen-
stvu, toho důkazem všeobecná a mocná dnešní
touha jeho: učiniti přítrž dosavadní žalostné
roztřištěnosti a nevůli a spojiti rozplýlené údy
v jedno silné, organické těleso: Svazu če-
skoslovanského studentsťva —
který by soustředil veškeré nynější krajinské,
humanitní, odborné vzdělavací a representační
ku pospolité svorně práci jak pro duchovní
a hmotné zájmy studentstva če-
ského, tak i pro věc národa a
vlasti, což osvědčila již včerejší n a d še ná
manifestace za neodkladné zří-
zení české uníversity v Brněa
slovinské v Lublani, dále za vybudo-
vání řádného středního školstv, slovinského (ne-
majíť dosud Slovinci ani jediného úplného
gymnasia jazyka svého !), tolikéž za rozhojnění
sil professorských na naší jediné universitě
české v Praze, za nové budovy pro naši praž-
skou i brněnskou techniku, jakož i za recipro-
citu mezi universitou naší pražskou a záhřeb-
skou. Manifestace té zúčastnilo se kromě ne-
sčetného počtu studentstva našeho též vzácné
množství hostí slovanských, Slovinců,
Chorvatů, Srbů a Rusů. Dnes pak zajisté celá
slovanská Praha dodá radostnou účastí svou
při průvodu a slavnosti všestu-
dentské, tomuto utěšenému činu regenerace
naší studující mládeže žádoucí podpory !
Slovinec
Chorvat
Srba
Rus
Lublaň
Praha
svaz če
15
article
Z tajů agendy p. dra. Eppingra.
Z tajů agendy p. dra. Eppingra.
V rukou našich, náhodou či snad šťastným
řízením prozřetelnosti ocll se dokument, který,
jakožto zdreující doklad o rejdech
vedlejší německé vlády v Čechách
nemá rovna. Již několikráte uvedli jsme na
tomto místě odůvodněné zprávy o rozhodujících
vlivech německých vůdců, zejmena dra. Eppingra
a dra. Schreinera na zdejší c. k. ředitelství pošt
a telegrafů i dovodili jsme, kterak ředitelství
toto, hovic pokynům vídeňským, nejen jest vy-
konavatelem přání německého vůdcovstva, pokud-
se týče obsazování úřadnických míst v obvodu
své působnosti, nýbrž i za srozumění se správou
y chystá nehlučné, ale
německo-pokrokové
tím proníkavější narčlnostní rozděrení poštotn
administrativy v Čechách.
Plán na zřízení zvláštního poštovního řii-
telství pro uzavřené německé území s přesným
vymezením obvodu, předloni již vypracovaný by!
sice po našich sděleních z doby té poodložen,
ale klika, sestávající z německých úřadníků po-
štovních a německých vůdčích osobností politi-
ckých, v první řadě drů. Eppingra a Schreiner
neustává v tom směru pracovati co nejhoužev-
natěji a připravovati aspoň rozdělení takové vy-
mezením jednotlivých správních obvodů podle ja-
zykové povahy jich způsobem naprosto
nelegálním, při němž rozhodují hlavně národně-
politické zásady trhanů království českého, vše-
možně kladené nad výhradně dopravní, poštovně
správní zřetele jedině to přípustné zásady při
úpravě obvodí poštovní správy i statutu poštov-
ního úřadnictva.
V nejnovější době obralo sobě německo-
liberální vůdcovstvo dr. Eppinger v těsném do-
rozumění se zasvěcenými a vydatně spolučin
nými německými poštovními úřadníky, t. j
pp. radou Schmidtem z Bergenhaldů, se-
kretářem drem. Hübnerem (na žádost Eppin
grovu a Schreinerovu přimo do presidia dosa-
zeným) a sokretářem Schw ar ze m otázku
Eppingr
Schreiner
doktor
Eppinger
Schmidt
Hübner
Schreinerův
Čechy
16
article
úpravy obvodu dvou pošt. komisariátů v Če-
chách za velice vhodnou k částečnému prove-
dení německého programu admini-
strativního rozdělení královstv
českého podle národnostních území. Po-
vodně a zásadně přijato, že na místě dosavad-
ních 12 komisařských okresů (4 čes., 4 něm.,
3 smíš., 1 pražský) má býti zřízeno 15 pošt.
kom. okresů. Poštovní správa navrhuje zřízení
mimo pražský 6. českých, 5 německých a3
smíšené. Sekretář dr. Hübner, jehož posláním
v presidiu jest vyrvati pro Němce co největši
výhody, vypracoval projekt, podle něhož ze-
jmena celé Pošumaví má býti národnostně od-
mezeno a Němcům připadnouti Iví podíl. Hüb-
nerův projekt vyžaduje 7 českých, 6 něme-
ekých a 1 smíšený okres vedle samostalného
pražského. Takového rozvoje dosáhla záležitost
s velikou pílí, s vyloučením veškeré veřejnosti,
obzvlášť české, za to s naprostou intimitou
s německými vůdčími kruhy chystaná, když
v kanceláři genorálního štábu německopokroko
vého napsán a zaslán dopis, jejž z něme-
ckého originálu, v našich rukou
se nacházejícího, tuto překládáme a do
slova otiskujeme. Dopis napsán na obvyklém
blanketu tajných politických přípisů generalis-
síma Eppingra. Za tištěným záhlavím:
„Prosí se, aby všechny dopisy a zásilky byly
adiesovány n
dra. Karla Eppingra, advokála, přísedícího zem-
ského výboru, v Praze II., Bredovská ul. 4.
V Praze, dne 20. května 1904.
následuje vlastní znění dopisu, adresovaného
c. k. poštovnímu sekretáří K. Schwarzovi:
doktor
Hübner
Němec
Eppingr
K Schwarz
Hüb
Praha
17
article
Velevážený pane sekretáril
V důsledku včerejšího rozhovoru s Vámi navšt
vil jsem dvorního radu Šafaříka- Pštrossa a před
nesl jsem mu naši známou žádost. Vysvěllení, je
hož se mi od pana dvorního rady dostalo, jest ná
sledující:
Obsazení dozorčích komisariátů ovšem nemůže
býti už tak dlouho oddálováno, až bude vyko
náno jmenování pro komisařská místa, právě
nyní vypsaná.
K těmto posledním jmenováním totiž dojde
dle všeho teprve až ke konci října, poněvad
lhůta konkursu vyprší koncem května a při-
chystání návrhu a rozhodnutí ministerstva, k vul
prázdninám v ten čas spadajícím, jak se podobá,
vyžadovati bude tak dlouhé doby, kdežto obsazení
dozorčích komisařství tvořiti má nalchavou, neod-
kladnou záležitos.
Naproti tomu prohlásil pan dvorní rada, žes
nebude niklerak rozpakovati (keiner Anstan
nehmen zu wollen« a navrhne za dozorčí komi-
saře i koncipisty, o jichž jmenování se te-
prve jedná a v každém případě propůjčí ob-
sazení těchtc míst, pokud jich ob-
vody teží v čistě německém ja zy ko
vém území, německým úřadníkům.
Šafařík
Pštrossa
18
article
Ovšem dodal, že ohraničení obvodů dozorčích ko-
misařství nestalo se nijak výhradně jen ze stano-
viska jazykového rozdělení, nýbrž spíše z ohledo
dopravních.
Nabyl jsem z toho dojmu, že pro okresy zcel
výsloveně německé několik něme
ckých čekatelů, ačkoliv jsou dosu
ještě koneipisty, bude ve zřelel vzalo,ž
však i pro méně vyslovené německé okresy ně-
kolik leských čekatelů s sebou se sveze (»unter-
laufen werdeno).
Neopomenul jsem poukázati k napja té mu
očekávání, s jakým německé obyva-
telstvo právě při nynější náladě
tato jmenování sleduje, načež p. dvorní
rada odpověděl, že až dosud jevil v tom směr
zajisté slušnou ochotu a takto i na příš tě za-
chovati se hodlá. Že dozorčí komisař nejen
s poštovními úřadníky, nýbrž i s obecenstvem.
zvláště obecnímí starosty, jedná a jich obcova
v arobném prodeji
ranní číelo o sobě . . . Ba zh
odpolední . .
Ve mlialkích na venkora
sdpelední . . . . . . ..
1nseraf
platí se hotově zapřeě
Fřodplacení a inserty přijíná sdmini-
strace v Marianslé ulici č.s.
Tam nacházejí sa tež redskce
tiskárna a ezpedice . Národnich Lista“
Rukopíky se nevracsji.
Národnich List
Rukopíka
Marianslý ulice
19
article
řeči úplně mocen býti musí, uznal za správno
beze vší výhrady.
Prose, byste to vzal k laskavému vědomí, zna-
menám s projevem dokonalé úcty nejoddanější
dr. Eppinger.
Blahorodému panu Karlu Schwarzovi, c. k.
poštovnímu tajemníku v Praze.
Fakt, jehož dokumentem jest dopis námi
otištěný a drahocenným autografem Českou spo-
řitelnou vydržovaného advokáta všech Němcův
Čechách opatřený, musí v každém právně smý-
šlejícím člověku vybouřiti poslední, veřejnými
poměry státu tohoto dosud neumrtvenou spetku
citu počestnosti a spravedlnosti. Především
člověku českém, který ocitá se zase jednou
vůči listině zdrcující síly průkazu o tom, jak
český národ jest ve své vlasti a v tomto státě
naprosto zrazen a prodán. A sice nad
veškeré své dosavadní tušení a vědomí. Po tom, co
shora předesláno a vyloženo, ještě z vlá št
vyličovat pouhou nezákonnost
jednání, o němž dopis Eppingrův vypravuje,
bylo by věru zbytečno.
Netřeba především dokládati, že jakákol
kontrola, tím méně vliv anebo dokonce činné
vydírání na činitelích, od nichž podle zákona
jedině záviseti má jmenování c. k. úřadníků,
jest zákonem nepřipustno a trestně stihatelno.
Pros
doktor
Eppinger
Schwarz
Němcův
Praha
Čechy
20
article
To se rozumí samo sebou i v případě o j e di-
nělém, v případě soukromého nepotismu. Co
ale říci vůči tomuto námi odhalenému, doku-
mentárně stvrzenému svou grandiosní nestoud-
nosti ohromujícímu systému politič kéh
protekcionářství?1 Jim nikoli jen snad
k vůli jedinci práva ostatních konkurentů ohro-
žena, ale na poškození celého ná-
roda, na ukrácení jeho državy, nej-
důležitější jeho politické zásady
o nedělitelnosti země, celého jeho
právního postavení, s nímž žije a
hyne, zavedena býti má, ano zavádí
se prolizákonná norma rozdělování správních
obvodů podle národností a k vykonávání správy
v těchto obvodech vybírají ze státní funkcio-
náři nikoi podle nestranného zřetele jich kvali-
fikace a svrchovaného prospěchu správy, nýbrž
podle diktátu politické, německo-liberální strany
za účelem vyhovění jejím bezohledným, škůd-
ným nacionádně politickým cht-
čům. Toť jsou poměry více než . ..
V poměrech jiných než těchto musílo by
naše odhaleni způsobiti nejen bezpřikladnou
sensaci, ale i zcela znatelné důsledky, bez ja-
kých by se stát právně spořádaný a vedený v
podobných okolnostech neobešel.
Ale u nás !?t
U nás je možno ještě více. U nás je na
příklad možno, že k panu dv. radovi Šafařikovi,
který jak z dopisu Eppingrova vysvítá, háj
ovšem nepříliš energicky ještě jakés takés ohledy
poštovní dopravy, s jistého velice vysokého mí-
sta vydán byl přípis s dotazem, »proč ž
otálí se jmenováním úřadníků, pri
němž říditi se má zásadami, j aké
schválili a provádějí J. Exc. pa
předseda ministerstva, J. Exc. pa
mistodržitel a J. Exc. pan presi-
dent vrch. zemského soudu ryt.
Wesselly?e
A vůči takovémuto dotazu nám dochází vlastně
všechen další komentář . . .«
Jim
Šafařik
21
title
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 28. května.
Praha
22
article
Polský list o pořádeích v Rusku.
Polský list o pořádeích v Rusku.
Střízlivě a rozumně mluví o pořádcích v
Rusku »Dziennik Poznaňski« v polemice s vše-
polskými orgány. Tyto listy se těšily, že Rusko
bude od Japonska poraženo a na tom budovaly
své kombinace do budoucnosti. Vzaly si do
Poznaňski
Rusko
Japonsko
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 28. května.
6— [Kronika.] V neděli převezeny do
Prahy ostatky velikého hlasatele slovanské idey
ve středu potom oslavil »Ruský kružok« pěkným
rečírkem 25 roků svého trvání, následující neděli
konán sjezd českých právníků za účastenství
slovanských hostí a zatím Sokolové už si za-
strkují péra za klobouky na cestu ke slovan-
skému sletu do Lublaně! V nejkratší lhůtě ta-
korá řada slovanských událostí ! Není to
slovanská idea v jistém proudu
Arci je všecko zatím tuze platonickél
— Jak pak to stojí s otázkou slovanského
Svaz u vašich jednot ? dotazujete se známého.
Je advokát zvučného jména, ve sjezdových pra-
cích měl své horlivé prsty.
— Nevím, jak bude ! povídá. Vědomí sta-
vovské není u nás ještě tak vyvinuto ! A potom,
za jakým účelem Svaz? Jaký pak zájem mají
spolu český adyokát na Čáslavsku s polským
sdvokátem někde v Tarnově nebo ve slovinském
Kamníku. ?.
Jaký účel ? Jaký zájem?... Těžko nedd
borníku vykládat odborníkům o účelech a zájmechl
Máli nějaký smysl spolčovati se vůbec, po-
jiti sily, je snad přece výhoda větší, čím
větší počet sil sloučeno v jeden celek.
Pravda, poměry v Čechách jsou jiné než v Ha-
liči, než v Krajině, než v Dalmacii. Ale což ty
všecky země nejsou přece sloučeny v jediný —
slální celek? A jestli společný zájem vede k
spelčení zemí, kterak neviděti zájem, jenž
by měl nabádati ke spolčování jich obyvatele
Živé styky na sjezdech už navazují slo-
vanští lékaři a přírodozpytci, chystají se k
sjezdu mluvozpytci, byli už pohromadě živnost-
níci, několik let už trvá Svaz slovanských no-
vinářů a dojde-li časem na Svazy jiných sta-
vovských jednot, obchodníků, hospodářů, prů-
myslníků, techníků, učitelů atd., kdo praví,z
tu nevznikne mohutná siť nedohledného významu
a váhy
Praha
Lublaň
Čáslavsko
Tarnov
Čechy
Dalmacie
24
article
Dnes je naše »slovanství« arci ještě da-
leko své váhy! Pořádáme slovanské večírky.
hrajeme slovansky divadlo, deklamujeme, řeč-
níme, rozohňujeme se na sjezdech, připíjímes
na banketech, ale jak to vypadá v poměrech
opravdovského života ? Na říšské radě zástupcové
Slovanstva horli proti hegemonii německé — po
německu. Mají odvracet výtku inferiority a zatím
radi se o svých potřebách a záležitostech —
cizím jazykem. Radí se cizím, protože nemohou
mluviti svým. Nemohou, protože by si neroz-
uměli. A nerozumějí si, protože vyšli ze ško
zařízených pro potřebu nikoliv svoji, nijak
slovanskou. Možno si představiti křiklavějšíh
dokladu inferiority?
Kdy dostane se slovanskému živlu takovýc
škol, jaké odpovídají jeho potřebám
Thema pro nějaký příští Sjezd slovanských
zákonodárců, politiků, vychovatelů a vůbec dob
rých lidiček, kteří by se snad mohli nebo chtěl
nebo měli zajímati o slovanský národní živol
jeho potřeby a jeho — budoucnostl
Pochodem z Táborska na Písecko, na příč
od dráhy Františka Josefa ke trati rakovnicko-
protivínské, nejde cesta zrovna nejbohatším če-
ským krajem, ale za květnového krásného dne
je turisticky rozkošná procházka přes hory
doly, pěšinami kolem městeček malebně rozlo-
žených, přes vísky prorostlé kvotoucí zelení, ko-
lem rybníků třpytavých, luhem a lesem, vzdu-
chem plným pryskyří a vůně čerstvé české
země. Poblíž Vltavy jsou partie přimo
horské, jako na Šumavě nebo v Krkonoších.
Všecko ještě panenské, nedotknuto dechem spe-
kulace a vypočítavosti. Ale také prosto komfortu
a vábivosti k labužnému ukojení smyslů. Jen
pocit svobody a blízkost přírody probouzí zpěv-
nou náladu z toho »ráje na pohled l«
František
Táborsko
Písecko
Vltava
Šumava
Krkonoše
25
article
— Jdeme-li pak tu dobře na Smolotely
pantáto ? oslovajete souseda na potkání.
Povyndal fajfku z úst a ochotně podáva
žádanou informaci.
— I dobře, jenom »furt« dál po pěšině.
Jděte dál po pěšině. Na konci lesa před chalu
pou shání panímáma drůbež.
— Kudy ke Smolotelům, matko.?
— Tady na pravo a potom »furt« rovn
po pěšině !
»Furt« je našemu venkovanu nejběžnějš
výraz pro určení směru. Turista v českém kraj
neustále se s ním setkává. Lidu se tak položile
na jazyk, to cizí slovo. »Jenom furt!« Je v tom
zvuk energie, suggesce pevné vůle, odhodlání ku
předu, rozkaz ! Tak cizí symbol naznačuje nedo-
statek vlastního počinu v podruží cizí kultury
Malé venkovské nádražíčko ! Daleko široko.
kam oko dohlédne, český kraj. Ale budova plna
cizomluvných nápisů a návěští: Ausgang, Vor-
stand, Trinkbrunnen. Vedle k vůli »obecenstvu«
také nápisy domácím jazykem. Potom ve stěně
zasazená kovová deska s vodorovkou a číslich
nad tim. Počet metrů! Nápis: Seehöhe.
Údaj není určen »pro obecenstvo«, netřeba př-
kladu. Mluví tu cizí moc sama k sobě. Vládn
kraji, nemá potřebu se ohlížeti. A tak všude p
kraji, šíro a šíro1 A v Praze si zatím domněl
řidiči národního života tlukou navzájem o hlavy
»české kulturní programy« a s pósou dobyvatelů
světa opisují dnes, co včera — někde četli
Tu tam po boku vísky větší čtverec ze
leně. Nějaká obora! Nad vrcholy stromů vy-
čuhuje věžička. Vskutku, hezký zámeček ! Kolem
široké lány polí, stáda pěkného dobytka. Velko-
statek!
— Komu pak to tu patří, hochu?
— Panu baronovi.
— Jak se jmenuje?
Tázaný se v rozpacích obrací na k
maráda-
Ty, Francku, jak že se jmenuje zdejs
baron?
Franck
Smolotely
Praha
Vládn kraj
26
article
— To já nevím
Starší muž několik kroků dále doplní nevědo
most mládeže. Našlo se jméno majitele. Méně
známé jméno! Ostatně prý tu ani nebývá, někde
— v Solnohradsku sidlí.
Osm, deset velkostatků jste tak přešliz
den. Samý majetek cizinců, odrozených šlech
ticů, menších lidí. Také jeden našinec! Jediný
Náhodou ! Aspoň ten
Krásný kraj! Rozkošná procházka vzdu
chem plným vůně jara a přírody volné, ale za-
stavíš se, zaklepeš u lidí: samá stopa poroby
a inferiority!
— Vždycky to říkám! obrací hovor sou
druh turista, národohospodář z povolání a pře-
svědčení. Především hospodářsky sesílít! V tom
je všecko tajemství! Dokud jsme hospodářsky
slabí, jsme ubozí otroci v cizích službách! . .
Jsou klamy zraku ve zjevech společenských
jako ve fysikálních. Vidíme velký majetek
svých odpůrců, cítíme jejich národní váhu
moc a hned usuzujeme: majetek dává ná-
rodní moc! Zrakový klam, jako když mezi jí
zdou se zdá, že klidně sedíš a stromy jen ko-
lem litají a všecko okoli se točí
Pravda, zakoupit takhlo všecky statky
závody v českém kraji, jak jinak bychom hned
stáli! Ale tak už to v životě nechodí! Hospo-
dářství, důležitý obor, zajisté. Ale vyvolávat
je za přední a vůdčí národní heslo a jedinou
spásu? Pak by byl nejlepším vlastencem
známý millionář český, jenž po celý život
hospodářsky sílil a sílil, řadil million vedle mil-
lionu, za svého živobytí na prospěch česk
idev — nehnul prstem a po smrti odkázal svoje
milliony — německým příbuzným ! Však znáte
tu smutnou historil
Solnohradsko
27
article
Majetek dává o sobní moc, pravda. Ale
slla národa? Kdo ta je? Nabobové a maha-
radžové v Indii jsou přísloveční boháči a přece
se koří — cizí moci. Majetek, živel bez idev, bez
mravu a barvy, je tekutina v nádobě. Naklo
nádobu v levo, živel se hrne v levo, nakloň na
pravo, hrne se na pravo. Vždycky tam, kde je
těžisko hmoty. A těžisko v národě určuje
idea, ať cizí, ať vlastní, která sílu národa
si dovedla podříditi. Ať dnes slovanský živel
uplatní svoji sílu, ať vtiskne říši svůj ráz a té-
hož dne mocí přirozené atrakce přikloní se mu
většina majetku. Tekutina v nádobě pohrnes
za těžiskem.
Arci, je k tomu ještě daleko ! Slované
ráz říše ! Počkáme ještě trochul
Ne proto, že odpůrci brání! Ani proto,
že velký majetek je lhostejný! Však z jiné,
pádnější příčiny! My sami jsme ještě tak
v zdáleni své myšlenky! A budeme ji vzdá-
leni, dokud si nebudeme rozumět. A s dorozumě-
ním třeba začíti od začátku, od školy. Až nová
generace slovanského vzdělanstva hravě se ško-
lou překoná směšný jazykový předsudek, pak
teprve jí spadnou šupiny s očí, jež dnešnímu
pokolení nedovolují rožeznati obrys idov. Pak
tepry uvědomí si celek svou moc a nalézne
svoji schopnost, myslit příště na sebe, spravo-
vat s voje po svém a obcházeti se bez ci-
zího návodu a mimo cizí prospěch. Pak teprve
zmizí stopy skutečné inferiority a nastane doba
— opravdové vlastní kultury, která přináší
moc i majetek i — vše ostatní.
Jak to řeřavou parabolou naznačil věštee
ve své závěti:
Jděte všickni spolu j ednotě
od uhlí se učit řeřavého
ve hromadě svazku s polečné ho
dokud to jest, hoří v teploté,
hasne každý uhel v samotě,
odervaný ode druha svéhol
My, co jiní dokávali, známe.
než to skryto přede jinými,
čím my v kníze lidstva býti má mel
Slovan
Indie