ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 6a2241a0-7129-11dc-9297-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 39, person 46, work 1, org 2
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 29. května 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 147.
4 article
5a ranní a odpol. list předplácí sa v Praze v ažninistra rk icia s drojí donáškoe ta : : nz O nnsne, a vejě sianik
Praha
5 article
xo ke
7 article
taešní číslo pro Praha le o 20 stranách.
Praha
8 article Valka.
Valka. Z Paříže, 28. května. (C.-B.) Jak se»Hatinu« z Mukdenu telegrafuje, pičí se ztráty Japonců v bitvě u Kinču na 12.000 mužů. Z Paříže, 28 května. (C-B)»Matine otiskuje toto soukromé sděleni zPekina: Vojenská strana snaží se všemožně, aby čínskou vládu pohnula, by zanechala nentrality. 4 censoři předložili císaři zprávu v tomto smyslu, ale vláda, jak se zdá, nechce na to přistonpiti, aspoj ne v tomto okamžiku. Vláda činská zařídí prý jednání své dle dalších událostí v Handžursku. Z Tokia, 28. května. (C.-B.) Úřadní zpráva. Velící generál, který řídil operace japonské armády proti Kiněu, sděluje, že oddíl, sestávající z pěchoty, dělostřelectva a zákop- níků, obsadil Nankuanlin ráno 27. t. m. Nepřítel byl zatlačen do Port Arturu (Tím vyvráeena nejlépe soukromá jedna depeše, tvrdící, že jedna divise ruská byla od Port Artmru odloučena a že jest Japonci obklíčena! Pozn. red.) a spálil železniční stanici Sanšilipu, severozápadně od Dalného. (Ne- budíž zaměňováno se stejnojmennou stanicí na sever od Kinču) Dne 26. t. m. dobyli jsme 50 děl a hoj- ného materiálu válečného. Rusové zanechali na bojišti 400 mrtvých.
Valk Hatina Japonec Matin Nankuanlin Port Rus Paříž Mukden 28 květen Tokio Sanšilip Kinč
9 article
Naše ztráty na mrtvých a raněných páčí se« na 3000. Z Londýna, 28. května. »Daily Telegraf dovídá se z Tokla, že podařilo seJaponcům během dneška (27. t. m.) prodrati se k Port Arturu ze severní strany až na vzdálenost 12 angli- ekých mil. Z Petrohradu, 28. května. Zde udržuje se pověst, že v boji u Kinču 5 japonských praporů bylo porubáno. (Ostatní tolefonické a telografické zprávy via na straně 5.) Radostný den studentstva i národa. Ani kdyby nám nebyl k poučení příklac odvěkých našich sousedův a sokův, ani kdyby- chom neznamenali, jakou naději skládal největš novodobý státník Německa Otta Bismark a po něm též nynější císař německý Vilém II. v ná- rodní a vlasteneckou horlivost soudobého stu- dentstva v říši krví a železem pruským skuté vlastní zkušenost, vlastní cit a rozum dávno větípily všemu národu našemu přesvědčenl. klerak všechna jeho lepší budoucnost politická především na tom záleží, j akou zdatnou, nšlechtilou, národu věrnou av každém ohledu statečnou mláde sobě zápolicí naše pokolení odehová. Z vědomi toho plynula všechna ta půl- soletá obětavá snaha lidu našeho po zvelebení
Port Artur Ott Vilém II Londýn Petrohrad Německo
10 article
obecného i středního školství našeho, nečekající na skoupou ruku macešských vlád, z vědomí toho vznikla chrabrá myšlénka naší přední obranné jednoty, Ústřední Matice školské z téhož ryzího zdroje, z nitra duše české try- skala po všechen ten čas od znovuvzkříšení našeho srdečná ta účasť všech vlasteneckých vrstev a kruhův českých s osudy, zájmy snahami studentstva našeho, které vyšedší z lidu, vracivalo se v něj a přinášelo v nejodlehlejší krajiny svěžest a horlivost vlasteneckého ducha, křepkost a jarost mladosti plné vznětů ideálních, pokrokumilovnosti a vlasteneckého dychtění. »Až doba znovuzrození českého národa, doba, v níž posud žijeme, se dovrší a uzavře« — jsou slova našeho Julia Zeyera — »a až historie její se někdy napíše, bude v ní list. jenž se bude čísti se zvláštním dojmem a ve- likou láskou: list, jednající o lidech apoštolujících, jak se říkávalo, o lidech, již příkladem svým krásným a slovem svým živým skrytý jakýsi proud v dlouho trpných massách národa způsobovali a činně udržovali.« A mezi těmito apoštolujícími učedníky, kteří v dobách zlých i dobrých, v časech nejtrud- nějších zkoušek a zápasův národa našeho bývali pravými tepnami lidu, ženoucími mu oživující krev do srdce, — od r. 1848 až téměř do večerních červánkův minulého století zajisté naši studenti generace za generací působili po- čtem i horlivostí co nejúčinněji.
Zeyer
11 article
Selba této záslužné, požehnané práce na ná- roda roli dědičné utěšeně vzcházela, aspoň v Če- chách a na Moravě, ne tak pohříchu ve Slezsku, když tu »přišel nepřítel a počal síti koukol mezi pšenici«. Jal se s tváři »reformátora« sluden- stvo vysokých našich škol sváděti na nové cesty a směry, tvrdě, že prý již svůj úkol jako před- bojník národnosti a svobody v lidu českém vy- konalo, že netřeba u nás více bojovati ani za národnost, ani za svobodu, poněvadž obojí již máme (!!) dávno vydobytu i zajištěnu, aleže dlužno se spíše zabývati olázkami sociologickými, humanitními a náboženskými a vytvořovati »nový typ českého člověka«, smiřujícího se v česko- bratrské trpělivosti s nepřáteli panujícími a če- kajícího všechnu nápravu jen od seheobrozen a klidného přirozeného vývoje. Každá novot »táhne«, každý takový »proroke najde vždy svých přívrženců, kteří po něm všechno posa- vadní zavrhují jako přežilou pošetilost a jedině v novém učení doufají poznávati pravdu. A tak
Morava Slezsko
12 article
nalezl také »moderní« ten směr své stoupence, kteří jali se pohrdlivě vysmivati »naivnosti« vla- stencův ze školy Jungmannovy, jejich ideáln snahy a programy politické znehodnocovati jako prý obmezený dětinský romantism, až dospěli tak daleko, že vlast nazývali — macechou a sym- patisujíce nepokrytě s protinárodní internacio- nálou, přáli českým vlastencům za to na hrdla — oprátky. (Machar.) Otravou tou, žel bohu, zasažena táž čásť tehdejší generace naší uni- versitní mládeže a po někdejší zdravotě, svorném duchu a jaré vlastenecké horlivosti naší mládež studující, bylo na čas téměř veta. Na místěn zavládly v řadách studentstva našeho stejně kor- mutlivě, jako neplodné hádky a sváry, rozhára- nost, nesnášelivost a řevnivost, které ovšem na- plňovaly zármutkem srdce všech přátel dorostu akademického a rozlaďovaly hluboce a trpce ná- rod náš, že nad poblouzením studentstva našeho mnozí téměř zoufali.
Jungmannův Machar
13 article
My však sice teskně, ale nikdy přece bez- nadějně nepohlíželi na chorobný stav, pokláda- jíce jej za pouze přechodní a doufajíce vždy v sťastné uzdravení mladého organismu třeba po těžkých škodách a po delší době. Jakže jsme měli uvěřiti, aby vůči takovému rozmachu ně- meckonacionální myšlenky u našich Němcův jejich mládeže studující vlastní synové našeho utlačeného národa zůstali lhostejnými k veli- kému a těžkému boji našemu, netečnými k ide- Jálně spravedlivé věci naší! Aby se v nich ne- ozval hlas české krve a oni nenalezli sama sebe, nesebrali se a nechvátalí opět radostně ve svatý zápas za dávné, v podstatě nezměnítelné ideály naše národníl
Němcův
14 article
A že jsme se v naději a prognose své ne- zmýlili — hle, toho důkazem radostné maniře- stace a neklamné vlání nového z dra v é ho ducha národního v našem studen- stvu, toho důkazem všeobecná a mocná dnešní touha jeho: učiniti přítrž dosavadní žalostné roztřištěnosti a nevůli a spojiti rozplýlené údy v jedno silné, organické těleso: Svazu če- skoslovanského studentsťva — který by soustředil veškeré nynější krajinské, humanitní, odborné vzdělavací a representační ku pospolité svorně práci jak pro duchovní a hmotné zájmy studentstva če- ského, tak i pro věc národa a vlasti, což osvědčila již včerejší n a d še ná manifestace za neodkladné zří- zení české uníversity v Brněa slovinské v Lublani, dále za vybudo- vání řádného středního školstv, slovinského (ne- majíť dosud Slovinci ani jediného úplného gymnasia jazyka svého !), tolikéž za rozhojnění sil professorských na naší jediné universitě české v Praze, za nové budovy pro naši praž- skou i brněnskou techniku, jakož i za recipro- citu mezi universitou naší pražskou a záhřeb- skou. Manifestace té zúčastnilo se kromě ne- sčetného počtu studentstva našeho též vzácné množství hostí slovanských, Slovinců, Chorvatů, Srbů a Rusů. Dnes pak zajisté celá slovanská Praha dodá radostnou účastí svou při průvodu a slavnosti všestu- dentské, tomuto utěšenému činu regenerace naší studující mládeže žádoucí podpory !
Slovinec Chorvat Srba Rus Lublaň Praha svaz če
15 article Z tajů agendy p. dra. Eppingra.
Z tajů agendy p. dra. Eppingra. V rukou našich, náhodou či snad šťastným řízením prozřetelnosti ocll se dokument, který, jakožto zdreující doklad o rejdech vedlejší německé vlády v Čechách nemá rovna. Již několikráte uvedli jsme na tomto místě odůvodněné zprávy o rozhodujících vlivech německých vůdců, zejmena dra. Eppingra a dra. Schreinera na zdejší c. k. ředitelství pošt a telegrafů i dovodili jsme, kterak ředitelství toto, hovic pokynům vídeňským, nejen jest vy- konavatelem přání německého vůdcovstva, pokud- se týče obsazování úřadnických míst v obvodu své působnosti, nýbrž i za srozumění se správou y chystá nehlučné, ale německo-pokrokové tím proníkavější narčlnostní rozděrení poštotn administrativy v Čechách. Plán na zřízení zvláštního poštovního řii- telství pro uzavřené německé území s přesným vymezením obvodu, předloni již vypracovaný by! sice po našich sděleních z doby té poodložen, ale klika, sestávající z německých úřadníků po- štovních a německých vůdčích osobností politi- ckých, v první řadě drů. Eppingra a Schreiner neustává v tom směru pracovati co nejhoužev- natěji a připravovati aspoň rozdělení takové vy- mezením jednotlivých správních obvodů podle ja- zykové povahy jich způsobem naprosto nelegálním, při němž rozhodují hlavně národně- politické zásady trhanů království českého, vše- možně kladené nad výhradně dopravní, poštovně správní zřetele jedině to přípustné zásady při úpravě obvodí poštovní správy i statutu poštov- ního úřadnictva. V nejnovější době obralo sobě německo- liberální vůdcovstvo dr. Eppinger v těsném do- rozumění se zasvěcenými a vydatně spolučin nými německými poštovními úřadníky, t. j pp. radou Schmidtem z Bergenhaldů, se- kretářem drem. Hübnerem (na žádost Eppin grovu a Schreinerovu přimo do presidia dosa- zeným) a sokretářem Schw ar ze m otázku
Eppingr Schreiner doktor Eppinger Schmidt Hübner Schreinerův Čechy
16 article
úpravy obvodu dvou pošt. komisariátů v Če- chách za velice vhodnou k částečnému prove- dení německého programu admini- strativního rozdělení královstv českého podle národnostních území. Po- vodně a zásadně přijato, že na místě dosavad- ních 12 komisařských okresů (4 čes., 4 něm., 3 smíš., 1 pražský) má býti zřízeno 15 pošt. kom. okresů. Poštovní správa navrhuje zřízení mimo pražský 6. českých, 5 německých a3 smíšené. Sekretář dr. Hübner, jehož posláním v presidiu jest vyrvati pro Němce co největši výhody, vypracoval projekt, podle něhož ze- jmena celé Pošumaví má býti národnostně od- mezeno a Němcům připadnouti Iví podíl. Hüb- nerův projekt vyžaduje 7 českých, 6 něme- ekých a 1 smíšený okres vedle samostalného pražského. Takového rozvoje dosáhla záležitost s velikou pílí, s vyloučením veškeré veřejnosti, obzvlášť české, za to s naprostou intimitou s německými vůdčími kruhy chystaná, když v kanceláři genorálního štábu německopokroko vého napsán a zaslán dopis, jejž z něme- ckého originálu, v našich rukou se nacházejícího, tuto překládáme a do slova otiskujeme. Dopis napsán na obvyklém blanketu tajných politických přípisů generalis- síma Eppingra. Za tištěným záhlavím: „Prosí se, aby všechny dopisy a zásilky byly adiesovány n dra. Karla Eppingra, advokála, přísedícího zem- ského výboru, v Praze II., Bredovská ul. 4. V Praze, dne 20. května 1904. následuje vlastní znění dopisu, adresovaného c. k. poštovnímu sekretáří K. Schwarzovi:
doktor Hübner Němec Eppingr K Schwarz Hüb Praha
17 article
Velevážený pane sekretáril V důsledku včerejšího rozhovoru s Vámi navšt vil jsem dvorního radu Šafaříka- Pštrossa a před nesl jsem mu naši známou žádost. Vysvěllení, je hož se mi od pana dvorního rady dostalo, jest ná sledující: Obsazení dozorčích komisariátů ovšem nemůže býti už tak dlouho oddálováno, až bude vyko náno jmenování pro komisařská místa, právě nyní vypsaná. K těmto posledním jmenováním totiž dojde dle všeho teprve až ke konci října, poněvad lhůta konkursu vyprší koncem května a při- chystání návrhu a rozhodnutí ministerstva, k vul prázdninám v ten čas spadajícím, jak se podobá, vyžadovati bude tak dlouhé doby, kdežto obsazení dozorčích komisařství tvořiti má nalchavou, neod- kladnou záležitos. Naproti tomu prohlásil pan dvorní rada, žes nebude niklerak rozpakovati (keiner Anstan nehmen zu wollen« a navrhne za dozorčí komi- saře i koncipisty, o jichž jmenování se te- prve jedná a v každém případě propůjčí ob- sazení těchtc míst, pokud jich ob- vody teží v čistě německém ja zy ko vém území, německým úřadníkům.
Šafařík Pštrossa
18 article
Ovšem dodal, že ohraničení obvodů dozorčích ko- misařství nestalo se nijak výhradně jen ze stano- viska jazykového rozdělení, nýbrž spíše z ohledo dopravních. Nabyl jsem z toho dojmu, že pro okresy zcel výsloveně německé několik něme ckých čekatelů, ačkoliv jsou dosu ještě koneipisty, bude ve zřelel vzalo,ž však i pro méně vyslovené německé okresy ně- kolik leských čekatelů s sebou se sveze (»unter- laufen werdeno). Neopomenul jsem poukázati k napja té mu očekávání, s jakým německé obyva- telstvo právě při nynější náladě tato jmenování sleduje, načež p. dvorní rada odpověděl, že až dosud jevil v tom směr zajisté slušnou ochotu a takto i na příš tě za- chovati se hodlá. Že dozorčí komisař nejen s poštovními úřadníky, nýbrž i s obecenstvem. zvláště obecnímí starosty, jedná a jich obcova v arobném prodeji ranní číelo o sobě . . . Ba zh odpolední . . Ve mlialkích na venkora sdpelední . . . . . . .. 1nseraf platí se hotově zapřeě Fřodplacení a inserty přijíná sdmini- strace v Marianslé ulici č.s. Tam nacházejí sa tež redskce tiskárna a ezpedice . Národnich Lista“ Rukopíky se nevracsji.
Národnich List Rukopíka Marianslý ulice
19 article
řeči úplně mocen býti musí, uznal za správno beze vší výhrady. Prose, byste to vzal k laskavému vědomí, zna- menám s projevem dokonalé úcty nejoddanější dr. Eppinger. Blahorodému panu Karlu Schwarzovi, c. k. poštovnímu tajemníku v Praze. Fakt, jehož dokumentem jest dopis námi otištěný a drahocenným autografem Českou spo- řitelnou vydržovaného advokáta všech Němcův Čechách opatřený, musí v každém právně smý- šlejícím člověku vybouřiti poslední, veřejnými poměry státu tohoto dosud neumrtvenou spetku citu počestnosti a spravedlnosti. Především člověku českém, který ocitá se zase jednou vůči listině zdrcující síly průkazu o tom, jak český národ jest ve své vlasti a v tomto státě naprosto zrazen a prodán. A sice nad veškeré své dosavadní tušení a vědomí. Po tom, co shora předesláno a vyloženo, ještě z vlá št vyličovat pouhou nezákonnost jednání, o němž dopis Eppingrův vypravuje, bylo by věru zbytečno. Netřeba především dokládati, že jakákol kontrola, tím méně vliv anebo dokonce činné vydírání na činitelích, od nichž podle zákona jedině záviseti má jmenování c. k. úřadníků, jest zákonem nepřipustno a trestně stihatelno.
Pros doktor Eppinger Schwarz Němcův Praha Čechy
20 article
To se rozumí samo sebou i v případě o j e di- nělém, v případě soukromého nepotismu. Co ale říci vůči tomuto námi odhalenému, doku- mentárně stvrzenému svou grandiosní nestoud- nosti ohromujícímu systému politič kéh protekcionářství?1 Jim nikoli jen snad k vůli jedinci práva ostatních konkurentů ohro- žena, ale na poškození celého ná- roda, na ukrácení jeho državy, nej- důležitější jeho politické zásady o nedělitelnosti země, celého jeho právního postavení, s nímž žije a hyne, zavedena býti má, ano zavádí se prolizákonná norma rozdělování správních obvodů podle národností a k vykonávání správy v těchto obvodech vybírají ze státní funkcio- náři nikoi podle nestranného zřetele jich kvali- fikace a svrchovaného prospěchu správy, nýbrž podle diktátu politické, německo-liberální strany za účelem vyhovění jejím bezohledným, škůd- ným nacionádně politickým cht- čům. Toť jsou poměry více než . .. V poměrech jiných než těchto musílo by naše odhaleni způsobiti nejen bezpřikladnou sensaci, ale i zcela znatelné důsledky, bez ja- kých by se stát právně spořádaný a vedený v podobných okolnostech neobešel. Ale u nás !?t U nás je možno ještě více. U nás je na příklad možno, že k panu dv. radovi Šafařikovi, který jak z dopisu Eppingrova vysvítá, háj ovšem nepříliš energicky ještě jakés takés ohledy poštovní dopravy, s jistého velice vysokého mí- sta vydán byl přípis s dotazem, »proč ž otálí se jmenováním úřadníků, pri němž říditi se má zásadami, j aké schválili a provádějí J. Exc. pa předseda ministerstva, J. Exc. pa mistodržitel a J. Exc. pan presi- dent vrch. zemského soudu ryt. Wesselly?e A vůči takovémuto dotazu nám dochází vlastně všechen další komentář . . .«
Jim Šafařik
21 title
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 28. května.
Praha
22 article Polský list o pořádeích v Rusku.
Polský list o pořádeích v Rusku. Střízlivě a rozumně mluví o pořádcích v Rusku »Dziennik Poznaňski« v polemice s vše- polskými orgány. Tyto listy se těšily, že Rusko bude od Japonska poraženo a na tom budovaly své kombinace do budoucnosti. Vzaly si do
Poznaňski Rusko Japonsko
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 28. května. 6— [Kronika.] V neděli převezeny do Prahy ostatky velikého hlasatele slovanské idey ve středu potom oslavil »Ruský kružok« pěkným rečírkem 25 roků svého trvání, následující neděli konán sjezd českých právníků za účastenství slovanských hostí a zatím Sokolové už si za- strkují péra za klobouky na cestu ke slovan- skému sletu do Lublaně! V nejkratší lhůtě ta- korá řada slovanských událostí ! Není to slovanská idea v jistém proudu Arci je všecko zatím tuze platonickél — Jak pak to stojí s otázkou slovanského Svaz u vašich jednot ? dotazujete se známého. Je advokát zvučného jména, ve sjezdových pra- cích měl své horlivé prsty. — Nevím, jak bude ! povídá. Vědomí sta- vovské není u nás ještě tak vyvinuto ! A potom, za jakým účelem Svaz? Jaký pak zájem mají spolu český adyokát na Čáslavsku s polským sdvokátem někde v Tarnově nebo ve slovinském Kamníku. ?. Jaký účel ? Jaký zájem?... Těžko nedd borníku vykládat odborníkům o účelech a zájmechl Máli nějaký smysl spolčovati se vůbec, po- jiti sily, je snad přece výhoda větší, čím větší počet sil sloučeno v jeden celek. Pravda, poměry v Čechách jsou jiné než v Ha- liči, než v Krajině, než v Dalmacii. Ale což ty všecky země nejsou přece sloučeny v jediný — slální celek? A jestli společný zájem vede k spelčení zemí, kterak neviděti zájem, jenž by měl nabádati ke spolčování jich obyvatele Živé styky na sjezdech už navazují slo- vanští lékaři a přírodozpytci, chystají se k sjezdu mluvozpytci, byli už pohromadě živnost- níci, několik let už trvá Svaz slovanských no- vinářů a dojde-li časem na Svazy jiných sta- vovských jednot, obchodníků, hospodářů, prů- myslníků, techníků, učitelů atd., kdo praví,z tu nevznikne mohutná siť nedohledného významu a váhy
Praha Lublaň Čáslavsko Tarnov Čechy Dalmacie
24 article
Dnes je naše »slovanství« arci ještě da- leko své váhy! Pořádáme slovanské večírky. hrajeme slovansky divadlo, deklamujeme, řeč- níme, rozohňujeme se na sjezdech, připíjímes na banketech, ale jak to vypadá v poměrech opravdovského života ? Na říšské radě zástupcové Slovanstva horli proti hegemonii německé — po německu. Mají odvracet výtku inferiority a zatím radi se o svých potřebách a záležitostech — cizím jazykem. Radí se cizím, protože nemohou mluviti svým. Nemohou, protože by si neroz- uměli. A nerozumějí si, protože vyšli ze ško zařízených pro potřebu nikoliv svoji, nijak slovanskou. Možno si představiti křiklavějšíh dokladu inferiority? Kdy dostane se slovanskému živlu takovýc škol, jaké odpovídají jeho potřebám Thema pro nějaký příští Sjezd slovanských zákonodárců, politiků, vychovatelů a vůbec dob rých lidiček, kteří by se snad mohli nebo chtěl nebo měli zajímati o slovanský národní živol jeho potřeby a jeho — budoucnostl Pochodem z Táborska na Písecko, na příč od dráhy Františka Josefa ke trati rakovnicko- protivínské, nejde cesta zrovna nejbohatším če- ským krajem, ale za květnového krásného dne je turisticky rozkošná procházka přes hory doly, pěšinami kolem městeček malebně rozlo- žených, přes vísky prorostlé kvotoucí zelení, ko- lem rybníků třpytavých, luhem a lesem, vzdu- chem plným pryskyří a vůně čerstvé české země. Poblíž Vltavy jsou partie přimo horské, jako na Šumavě nebo v Krkonoších. Všecko ještě panenské, nedotknuto dechem spe- kulace a vypočítavosti. Ale také prosto komfortu a vábivosti k labužnému ukojení smyslů. Jen pocit svobody a blízkost přírody probouzí zpěv- nou náladu z toho »ráje na pohled l«
František Táborsko Písecko Vltava Šumava Krkonoše
25 article
— Jdeme-li pak tu dobře na Smolotely pantáto ? oslovajete souseda na potkání. Povyndal fajfku z úst a ochotně podáva žádanou informaci. — I dobře, jenom »furt« dál po pěšině. Jděte dál po pěšině. Na konci lesa před chalu pou shání panímáma drůbež. — Kudy ke Smolotelům, matko.? — Tady na pravo a potom »furt« rovn po pěšině ! »Furt« je našemu venkovanu nejběžnějš výraz pro určení směru. Turista v českém kraj neustále se s ním setkává. Lidu se tak položile na jazyk, to cizí slovo. »Jenom furt!« Je v tom zvuk energie, suggesce pevné vůle, odhodlání ku předu, rozkaz ! Tak cizí symbol naznačuje nedo- statek vlastního počinu v podruží cizí kultury Malé venkovské nádražíčko ! Daleko široko. kam oko dohlédne, český kraj. Ale budova plna cizomluvných nápisů a návěští: Ausgang, Vor- stand, Trinkbrunnen. Vedle k vůli »obecenstvu« také nápisy domácím jazykem. Potom ve stěně zasazená kovová deska s vodorovkou a číslich nad tim. Počet metrů! Nápis: Seehöhe. Údaj není určen »pro obecenstvo«, netřeba př- kladu. Mluví tu cizí moc sama k sobě. Vládn kraji, nemá potřebu se ohlížeti. A tak všude p kraji, šíro a šíro1 A v Praze si zatím domněl řidiči národního života tlukou navzájem o hlavy »české kulturní programy« a s pósou dobyvatelů světa opisují dnes, co včera — někde četli Tu tam po boku vísky větší čtverec ze leně. Nějaká obora! Nad vrcholy stromů vy- čuhuje věžička. Vskutku, hezký zámeček ! Kolem široké lány polí, stáda pěkného dobytka. Velko- statek! — Komu pak to tu patří, hochu? — Panu baronovi. — Jak se jmenuje? Tázaný se v rozpacích obrací na k maráda- Ty, Francku, jak že se jmenuje zdejs baron?
Franck Smolotely Praha Vládn kraj
26 article
— To já nevím Starší muž několik kroků dále doplní nevědo most mládeže. Našlo se jméno majitele. Méně známé jméno! Ostatně prý tu ani nebývá, někde — v Solnohradsku sidlí. Osm, deset velkostatků jste tak přešliz den. Samý majetek cizinců, odrozených šlech ticů, menších lidí. Také jeden našinec! Jediný Náhodou ! Aspoň ten Krásný kraj! Rozkošná procházka vzdu chem plným vůně jara a přírody volné, ale za- stavíš se, zaklepeš u lidí: samá stopa poroby a inferiority! — Vždycky to říkám! obrací hovor sou druh turista, národohospodář z povolání a pře- svědčení. Především hospodářsky sesílít! V tom je všecko tajemství! Dokud jsme hospodářsky slabí, jsme ubozí otroci v cizích službách! . . Jsou klamy zraku ve zjevech společenských jako ve fysikálních. Vidíme velký majetek svých odpůrců, cítíme jejich národní váhu moc a hned usuzujeme: majetek dává ná- rodní moc! Zrakový klam, jako když mezi jí zdou se zdá, že klidně sedíš a stromy jen ko- lem litají a všecko okoli se točí Pravda, zakoupit takhlo všecky statky závody v českém kraji, jak jinak bychom hned stáli! Ale tak už to v životě nechodí! Hospo- dářství, důležitý obor, zajisté. Ale vyvolávat je za přední a vůdčí národní heslo a jedinou spásu? Pak by byl nejlepším vlastencem známý millionář český, jenž po celý život hospodářsky sílil a sílil, řadil million vedle mil- lionu, za svého živobytí na prospěch česk idev — nehnul prstem a po smrti odkázal svoje milliony — německým příbuzným ! Však znáte tu smutnou historil
Solnohradsko
27 article
Majetek dává o sobní moc, pravda. Ale slla národa? Kdo ta je? Nabobové a maha- radžové v Indii jsou přísloveční boháči a přece se koří — cizí moci. Majetek, živel bez idev, bez mravu a barvy, je tekutina v nádobě. Naklo nádobu v levo, živel se hrne v levo, nakloň na pravo, hrne se na pravo. Vždycky tam, kde je těžisko hmoty. A těžisko v národě určuje idea, ať cizí, ať vlastní, která sílu národa si dovedla podříditi. Ať dnes slovanský živel uplatní svoji sílu, ať vtiskne říši svůj ráz a té- hož dne mocí přirozené atrakce přikloní se mu většina majetku. Tekutina v nádobě pohrnes za těžiskem. Arci, je k tomu ještě daleko ! Slované ráz říše ! Počkáme ještě trochul Ne proto, že odpůrci brání! Ani proto, že velký majetek je lhostejný! Však z jiné, pádnější příčiny! My sami jsme ještě tak v zdáleni své myšlenky! A budeme ji vzdá- leni, dokud si nebudeme rozumět. A s dorozumě- ním třeba začíti od začátku, od školy. Až nová generace slovanského vzdělanstva hravě se ško- lou překoná směšný jazykový předsudek, pak teprve jí spadnou šupiny s očí, jež dnešnímu pokolení nedovolují rožeznati obrys idov. Pak tepry uvědomí si celek svou moc a nalézne svoji schopnost, myslit příště na sebe, spravo- vat s voje po svém a obcházeti se bez ci- zího návodu a mimo cizí prospěch. Pak teprve zmizí stopy skutečné inferiority a nastane doba — opravdové vlastní kultury, která přináší moc i majetek i — vše ostatní. Jak to řeřavou parabolou naznačil věštee ve své závěti: Jděte všickni spolu j ednotě od uhlí se učit řeřavého ve hromadě svazku s polečné ho dokud to jest, hoří v teploté, hasne každý uhel v samotě, odervaný ode druha svéhol My, co jiní dokávali, známe. než to skryto přede jinými, čím my v kníze lidstva býti má mel
Slovan Indie