ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 65e922c0-661b-11dc-8d69-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 29 celkem · entity: person 130, place 37, org 10, work 5
1 masthead
18. srpna 1901.
2 masthead
Příloha „Národních Listů
3 masthead
k čislu 228.
4 masthead
Strana 13.
5 article Výtvarné uměni.
Výtvarné uměni. Mezinárodní výstava v Henátkách. Město samo v nezměnitelné nádheře je vý- stavou po všechen čas roční a přeletavá hejna tažných cizinců nic si nepřejí vidět nežli ba- revnou krásu rozprostřenou po lagunách a šu- mivý život na piazze a někdy také ji hledaj po kanálech a sallech. Správa městská by směle mohla se spolehat do vši budouenost na tuto přítažlivost, o níž jest už až stydno domů psát a přece se ji nezdálo vedle obden- ních koncertů na náměstí nabídnouti potulným pocestným už po čtvrté jinou, docela moderní přítažlivost: mezinárodní uměleckou výstavu. Trvá letos už od 22. dubna a moje vstupenky mají čísla nad třináct tisíc. Návštěva jiste slušná. Městská rada měla, ještě jiný nápad. Vypisuje k nim zpravidla několik cen pro sou- těž o nejlepši výstavní referát a stará se př tom o exkvisitní porotu. Na první pohled se může zdát, že má zdejší rada zvláště jemný smýsl pro tento literární genre, jenže, znáte- chytrou praktičnost Vlachů, spíše můžete před- pokládat, že ono volání k soutěži je s jistou noblesou rozeslané vyzvání k domácím a cizím žurnálům, aby co nejhojněji a co nejlépe se o výstavě rozepisovaly. Umělci sami také nepřijdou zkrátka. V každé síni vísí u řámeň už dost velkých lístků, oznamujících, kdo který obraz koupil. Mnohé půjdou do Němec a Anglie, mnohé do soukromého vlastnictví vlaského, nám však mohou imponovat ony čelné zákupy, která zde různá města italská a stát pro své galerie učinily. U domácích i cizích uměleů a skoro zpravidla jsou to kusy dobře vybrané a pří- padně autory karakterisujíeí. A kupcem nejpil- nějším byla královna vdova, beze vši pochyby podle vlastního vkusu a výběru, ne na doporu- čení komitétní nebo oficiální. Její koupě má jednotný karakter, zavírá v sobě obrazy neve- selé, melancholické i s nádechem tragickým.
Vlach Němec Henátky Anglie
6 article
Neminím se dokonce ucházeti o městskou cenu za referát, nemohu zevrubně odvažovati, co jsem viděl, posílám jen povšechný náčrt, — spíše jen informační nežli kritický a jeho vy měřená krátkost nepřipouští ani, abych i jen nejlepší čísla vyzvednul tak, jak jejich cenasi opravdu zaslouží. Budova v Giardini publici, usazená v huste zeleni, se svojí antikisující facadou, studenou, ano dost ledabylou, s jedinou arehitektonikou svého zevnějšku, skýtá uvnitř na štěstí nepo- měrně více, nežli z venčí slibuje. Má v sobě mezinárodní výstavu, vkusně upravenou, než co Němci, Angličané, Skoti, Belgové, Flámové, Francouzi sem poslali, neposkytuje nie nového tomu, kdo od jedné výstavy ke druhé dráhou přebíhá. Je to dobrý průměr, proložený něko- lika vynikajícími čísly, mezi nimiž neschází ani Lenbach, ani Sluck, ani Carrire, ani Lavery, ani Burne-Jones ani Mennier, ani Rodin, který dnes rozesílá svoji loňskou kollekci po Evropě. 1 Maďaři se dostavili se svojí výstavkou, v níž dokumentují svoji snahu malovati la Lenbach nebo Rěpin, podle Skotů nebo Francouzů. V je- jich sále má Vlaho Bukovac malou sbírku ko- loristních fantasil, nahá těla prarodičů, dívek na břehu mořském, reje v temnu lesa a Ráj. otvirající se Dantovi, lehkou, skoro virtuosní rukou malovaně, jenom při tom všechny v téže tonině držené, v níž třesavě plamenná oranž tvoří dominantu. Z daleka, mnohými sály jásá ohnivá červeň žárového purpuru. Nic jiného nežli tento jediný ze všad přitahující tón. Mladý F. Maliavin v junácké zrovna zpupnosti namáčí ne štětec, štětku do hlaholivá barvy a maluje tu »Smich«, několik ruských velkých, silných, bokatých selek, smějících se obličejem, každým hnuíím a celý veliký rudý obraz stává se per- sonifikací rustikálného řehonění.
Němec Angličan Skot Belg Francouz Lenbach Sluck Carrire Laver Burne Jones Maďar Dante Evropa
7 article
To všechno jsou však jen ohlasy a roz tříštěně ozvuky loňské Světové výstavy. Vždy- cky vleče Paříž takovou zvolna se roztřisťující plejadu za sebou. Internacionála v Drážďanech tyje zrovna tak z loňské Paříže, jako talo zde v Benátkách a jako v tuto chvíli mnichovská. Přece však mají Benátky výstavu vlastní tvářnosti a poutavosti. Celou polovici jejího ob sahu byste jinde marně hledali po světo vých trzích uměleckých. Ona polovice patří Italii Chce-li kdo seznat dnešní vlaské umění, musí dnes do Benátek. Zde mu výstava přinese ne- jen obšírné poznání; v první řadě překvapení Jako kdysi v internacionále mnichovské vnitro zemská Evropa s údivem poznala, že Britové jsou malíři vzácných vlastností, mistrovské ma lebnosti, že mají celé litanie umělců zvláštní plemenné originality, o nichž před tím na kon- tinentu nebylo ani slýcháno, tak dnes zde vy stupuje vlaské malířství ku podivu všem, kteří je znali pouze jako čistotně, pestré a po vět- šině suše břitké a multikolosní, roztřištěné v drobné a libivé genry lidové nebo kavalírků sedmnáctého věku. Nic takového a podobného na výstavě. Toskana, Lombardie, Emilie, Nea- polsko, Benátsko, každé ve svém zvláštním od- dělení, jakoby se stydělo za ony hračky hladké vírtuosily. Nemají pro ně na svých stěnách místa.
Brito Emilie Paříž Drážďany Benátky Evropa Lombardie Benátsko Nea Italia
8 article
Vlaské malířství zvážnělo, našlo v novém světě novou jinou malebnost, nežli jakou vidělo dosud, malebnost bez vtipu v předmětu a ex portních laciností v barvě, našlo ji v seriosní tonovosti a v barevných hloubkách a spojitých souladech. Chybil bych, kdybych tvrdil, že jsou při tom naprosté originality. Docela jinak stojí zde nyní věci. Seznam výstavy, přehledně dle národních a místních skupin uspořádaný, před- kládá (zvláštnost zdejších katalogů) také bio- gralie umělců, kratší nebo obšírnější, vždycky ale dobře informující, a z nich se dovídáte, že vlastně převážná většina italských malířů jsou mladí lidé, v třicátých letech, v první rozloze snah a sil. To znamená, že tato nová generace hledá styky a spojení s ostatním evropským uměním. Dobře, že tu visí také Millet, Dau- bigny a Corot, dobře že tu je dost Angličano a Skotů, aby bylo zřejmo kdo jsou učitelé dnešních Vlachů. Tu onde se ozve Stuck, nebo Böeklin, to však mnoho neznamená. Více platí Segantini. Jeho čárkující, mosaikovou tech- niku si mnozí hledí osvojiti, Giuseppe Previtali, zjev znepokojující, je dokonce i před Segauti- nim do jisté míry měl, ale žádný z nich nedo- vede ji tak organicky s předmětem sloučiti a tak sesilůjícím způsobem pro výraz světla,
Millet Dau Corot Skot Vlach Stuck Böeklin Giuseppe Previtat
9 article
vzduchu a nálady využít, jako zesnulý samotář en- gadinský. Ostatní starší mistři, skvělý a smělý Nea- politán Dom. Morelli, barvitý Benátčan Luigi Nono i F. P. Michetti, vzdorují tak dalece cizím vlivům, že si svoji jižní vřelost a horkost aspon pod nimi zachovávají. Všichni tři jsou praví vlaští koloristé, první odvážný koncipista svatých scén s italskou živosti a odvahou zobrazovaných, druhý solidní maliř lidu benátského na pevné zemi, třetí bezohledný verista, poněkud tvrdýa krutý v prudkých kontrastech bílého světlaa černých, ostře ohraničených stinů. Evoluci, kterou mladí Vlaší právě prodě- lávaji, nejzřetelněji ukazují sami Benátčané. Je- jich oddělení svým průměrem také převyšuje všechny soukmenovce. Mnoho z nich prožilo několik let v Mniehově, více však v Paříži, ale jak jsem pravil, víc na ně britské malby pů- sobí nežli kterékoliv ostatní. Malují ovšem i svoje rodné město, jako jejich předchůdci. Jenom že to není ono město jásavých lagun, zalité světlom, město pestřivých paláců, planoucího vzduchu, město vysokých trilků a háravé bezstarostnosti, ba ani ne Benátky dávného světla. Večer, stínivý soumrak, tesklivé šero, zmírající v těžkých mlhách slunce, to je jejich chvíle. Přítmí houstne a barvy se tmí, velké šedavé tony, zalomené do modrava, do matné žluti, do zelenava zaha- lují závojem fondamenti, calli a canalli, svítilny těžce probleskují a všude místo hlučivého ruchu tichý klid, usínání a teskno. Nebe je oblačné. zamračené, vodou obtěžkané, vody jsou smutné a tíživě. B. Bezzi, G. Ciardi, D. Stefani, L Selvatico tak malují. Sám Ettore Tífo, smavý malíř benátských ragazz a bambin nejednou zapadá do těchto tonin.
Morelli Benátčan Luigi Nono F P Michetti Vlachý B Bezzi G Ciardi Tífo Mniehov Paříž Benátky Nea Dom L Selvatico
10 article
Nebo si vycházeji na pevnou zemi a zase teprve z večera, když poslední paprsky vykou- zlují na tmící se zelení veliké, těžké, zlaté záře, při usínajících vodách, šeptajících jezer a liných říček v modravě zelených rozlitinách cíti se doma. Místo turisty obdivovaných gondolierů a vyhledávaných povalečů, vystupují na obzoru pracovníei na polich a lukách. Nejčastěji v pozdním létě a na podzim. Indigové nebe, bilý oslňující mramor, osle- pující světlo, roztřepaná mnohost křičících barev nejsou víc, anebo nejsou dnes obsahem benát- ských obrazů. Ztratily arci exotický půvab pro denního turistu, za to však zmocnily se intimity svého domova, jakou poznává pouze ten, kdo od prvního dne po celý svůj život zde žije V Benátkách, 12. srpna 1901. K. B. N.
Benátky
11 title
Školská hlídka.
12 article Štitný v dějinách české výchovy
Štitný v dějinách české výchovy 1325—1406. K slavnosti odhalení pamětní desky jeho ve Štítném. Dnes konečně rodné místo Tomáše z Štítného pamětní deskou uetí křesťanského rytíře a lídu českého vzácného učitele, jenž je chloubou dějin české vzdělanosti vůbec a ději české výchovy zvláště. Štítným vzdělavací prvky antiky, světa sta- rých Řekův a Římanův usmířeny se vzdělava cími prvky křesťanství přenášejí se v českou půdu způsobem tak účinlivým a vlastní povaze národa tak přiměřeným a přirozeným, že stá- vají se trvalým majetkem jeho. Ovšem náleží Štítný době vyspělé scho lastiky a jest unášen tímto mohutným prou dem křesťanské filosofie, jenž všecku vědu pod- řizoval víře. Ale tehdáž rozum přece jen není již naprosto odmítán, jako v době svatých otců církevních, z nichž nejvíce na Štítného půsoh řecko-římsko-křesťanský Augustin. V době Štít- ného již se uznává potřebným, aby rozum do- kázal nauky, bohem zjevené, by zjednalo nich přesvědčení, by aspoň duševní společenská arístokracie mohla věřiti vě- domě — o lidu obecném až do Štítného po- kládáno, že může věřiti nevědomě, s lepě. Štítnému je vůdcem především »andělský doktor« Tomáš Aquinský, v kterémž žáku pro- slulého Alberta Velikého (Bollstädtského) sv. Augu- stin již úplně smířen s »pohanem« Aristotelem nauky zjevené ve shodu uvedeny s naukami rozumovými. Štítný hříží se v boha, rozplývá se v něm i blouzní, jako nalezáme u Husa a Komenského avšak přece jen přestupuje obor víry svým smýšlením filosofickým klade se nad oba proslulé Jany naše.
Tomáš Řekův Římanův Augustin bůh Štítný Aquinský Veliký Bollstädtský Aug Aristoteles Hus Komenský Jan
13 article
Štítný klade hloubavý rozum na roven víře a užívá ho k výkladům nauk světských (světa viditelného, smyslného) i božských (svět nadsmyslného a mravního). V době všeovláda- jící latiny, v čase nechutných českých pokusů literárních veršem a prósou, za vlády ve scho- lastice zatvrdlých »mistrův« universitních Štítný nemistr v duchu pokrokovém, jazykem če- ským, jenž jest »jako ušlechtilé čisté víno s č ským příchodem (kytky) pravdy a bezprostřed- nosti, tlumočí jasně, jadrně a lahodně svému lidu poznání boha a světa a stává se také jedním z připravovatelů světodějného hnutí hu sitského za vysvobození pravdy zákona božího a ku pomoci jazyka českého i slovanskéhoi všeho křesťanství. Tiše ubíhají Štitnému léta na rodné jeho tvrzi v »šlechetném životě bohumilém a po- kojném«, v poctivé rodině staročeské, ubíhají tak tiše, že ani doba jeho narození, ani doba jeho úmrtí nejsou určitě zapsány. Neubližuje auktoritě ani církve ani Pisma. ani obce křesťanské, ani školy (university) praž- ské, k níž jako vděčný žák i ve stáru lne. vzdělává Štítný knížky mravoučné nej- prve pro své dítky, napotom »každému k utě- šení a užitku«. Všecky jsou v duchu pravého křesťanství, jak ho hlásají ohniví kazatelé pražšt Waldhauser, Milíč z Kroměříže — jehoz Šuílný uznává za vůdce svého — Matěj z Janovaa mladý Hus. Ve volném, původním zpracování vznikají tak z pramenů latinských a hloubavého ducha Štítného četné knížky, z nichž složeny u čtve- rém zpracování Knihy naučení křesťanského (1374), Řeči besední a Řeči sváteční a ne- dělní (1392).
Waldhauser Milíč Matěj Hus Kroměříž naučený křesťanský
14 article
Řeči besední jsou všenaučná kniha 72 statích, svělčících bohu, světa stvořiteli a jeho vlastnostem, jenž ve stvoření jak v zrcadle se obráží; prostředkujícím andě lům, rychle konajícím zázraky, které by při- rozeně jen pomalu nastaly, andělům, jichž de- vatero kůrů jest obrazem devíti stavů lidských, od oněch, jež tělesné potřeby člověka obstará- vají, až k těm, které při osobě králově; člo věčenstvu, které ráj ztrativši musí spasení Kristem hodným se učiniti prací rozumnou, ži votem v ctnostech a pravdě, která »vždy všude ostane« a nad niž »nic silnějšího«. Štítný zná moc tělesenství (ženy) kterou má ovládati rozum (muž), schopný pochopiti pomysly nejvyšší, rovnoprávný s vírou.
Krist Štítná
15 article
Ale mimo rozum třeba k dokonalosti také srdee, dobrému oddané a po něm se sna- žící: »Kdož ovšem dobrý a s tím i rozumný není, není dokonalý; nerozumný, ač i dobrý. vysokým věcem nesrozumí, a nedobrý, ač rozumný, což rozumí k dobrému toho ne- obrátí.« A neobstojí svět bez práce: »Člověk jest přirozen ku práci, « praví Štitný ; ale zvláště jde mu — jako Tolstému — o tako- vou »práci«, ktorá »přemáhá žádost toho,co svět skýtá, žádost těla, hrdost mysli, která práce přivede pokoj.« Štítný je novodobým a pokrokovým tak v nauce o kráse, v níž — tělesné i du- ševní — bůh se obráží. Učiť, že krásu hledat sluší ve tvaru a souladu tvarů s obsa- hem. Od krásného však máme k bohu se po- vznášeti, vůbec ve smyslném nadsmyslné vy- hledávati: »Svět tento jest jako obecné všem knihy jakés, ježto jsou psány boží rukou,t. mocí boží a moudrosti a každé stvoření ob- zvlášť jest jako slovce těch knih. A jakož bývá, že neučený uzře knihy vidí slovee psaná, ale nerozumí, co které míní, takéž člověk ne- moudrý, ježto jen jde podle obyčeje hloupé zvěři a mysli k bohu nepřiloží, vidí vnější po- stavu v zřejmém stvoření, ale co je proč, tomu nerozumí; ale duchovní člověk, ješto vše může rozsouditi v té sličnosti, ježto je ve stvoření zřejmá, vnitř sezří, jak jest divná a veliká moudrost boží, ježto je vše to tak ozdobně spořádala.«
Tolstý
16 article
Knihy nančení křesťanského zalo žily Štilného slávu literárni. Již r. 1838 obrae k nim Palacký pozornost jako knize, která v současném písemnictví nemá sobě rovné »Spisovatele jejich mysl tak jest čistá a jasná. rozum tak pronikavý, zkušenost ve světě tak hojná, řeč pak sama tak srdečná a jadrná,ž knihy ty, jakkoliv od chuti a slohu věku na- šeho vzdálené, vždy ještě nejinak než s potě- šením a zalibením čísti se mohou.« Nejzajíma- vější jsou zde knižky o stavech lidských o ctnostech.
Palacká
17 article
Šutný tu učí věrnosti svému povolání hodnotě jednoho každého. Nabádá: »Buď každý pilen stavu svého; z každéhoť jest do nebes cesta, a každýť stav má svou práci a když ji snese, čest a chválu a nebeskou od- platu od boha bude míti. Kdožť bude snažen v božím zřízení stavu svého, ač i v nižším bude, lepšíť jest, než ten, jenžto by byl u vyš ším stavu a nebyl tak pilen řádu jeho .. .A také važ každý draho všecky jiné stavy. nebť jest všech třeba.« Stítný vykládá o ctnostech křesťan- ských, víře, naději a lásce a o starých ctnostech stěžejních, občanských, očistných. ducha čistého, příkladných: »Skrze opatr- nost budou vzácni bohu činové lidští a budou lidem i jich bližním užitečni. A rozšafnostže nebývá bez smírnosti a bez s1ly m y sl a bez spravedlnosti; spatříc, že všeck světské jest marnost a nestatečnost, odtáhne mysl od milování tohoto světa i všeho, což je na světě; a spatříc, jak je onoho světa dobré daleko převýšilo všecko dobré světa to- hoto, vzbudí člověka, že bude dobré světa onoho vážiti dráže; však i to vidouc, že skrze tyto zdejší věci k oněm máme přijíti, dopustí, aby podle svého stavu v bázni boží požíval ku potřebě světských věcí. neupříliše.« Sedmero ctností s jich průvodem bojuje proti sedmi hří- chům hlavním a jich důsledkům, při čemž mají pomoc v sedmi darech ducha svatého.
18 article
Povznášející jsou výklady Štítného o těch, kdo dle Písma blahoslaveni, přesvědčivé jsou jeho knížky o desatero přikázání. Učí na př.: »Spravedlivéť jest toho ctiti, toho v životě cho- vati, skrze něhož kdo má počátek života svého toho počestně a mile smrti dochovati, jenž jej odchoval k životu. Pročež ctěte otce a ma- teře, ve své mladosti jich poslouchajíce, ve své síle a v jich starosti potřebu jich obmý šlejíce a pomníce na ně i po smrti.« Štítný byl učitelem svého lidu jinakým, než souvěcí mistři universitní, které právem ká rál ze lsti a chytrosti, pýchy, hrdosti a závisti, že by jen sami chtěli vidění býti, že jsou učeni.« Nedbal o učení pro pověst a úctu, pro všeteč- nost, pro bohatství, pro učitelování, psal proto svému lidu, že ho k tomu »připudila dvojitá milost«, totiž láska k Bohu a bližním, že mu běželo o to, by učením pravda se poznala, milovala, činila a před zlým bylo ostříháno — tedy jeho učení bylo učením vychovávacím ve smyslu novodobém. A žádal, by bylo učeno způsobem prostonárodním, »sprostnějším kazateli nižším rozumem«, rozmlouváním a čte- ním; i by učeno bylo jen jistým, bezpečným, pravdivým věcem: »A čehož by dobře jist ne- byl, neuč toho; neb dvě máš uši, aby slyšel jen jedna ústa, aby mluvil, mnoho's snad slyšel, jemuž nemůžeš rozuměti.« A tak píše, jako předchůdce Komenského. Ale shody českého lidu učitele Štítného s učitelem národů Komenským jsou ještě pod- slatnější; Štítný klade důraz na vyučování ja- zykem mateřským, dovolávaje se starého i nového Zákona: »Svatý Pavel k Židům hebrejsky, k Řekům řecky, každému v řeči jemu srozumitelné psal, proč já byeh Čechům, krajanům svým, česky psáti se ostýchal ? Budu
Nedbal Komenský Štítný Žid Řek Čecho Buda Svatá Pavel
19 article
česky psáti, proteže Čech jsem, a pán Boh Čecha jako Latiníka miluje.« I vykládá způsobem jasným, uživaje tvoře názvosloví, které až do našich dob přešlo. Vykládá způsobem názorným, pomocí pří- kladův a obrazů; přirovnává, by jedno druhým osvětlil. Dbá rozmanitosti, do- kládaje se výroky znamenitých auktorů, by ne- nnavil; proto také výklady své r ozčleňuj a často, by trvaleji působily, opakujea v přehledy svádí — tedy užívá všech method a forem novodobého učení. Mluví »řeči okrášlenou a milou«, se spádem básni- ckým, je namnoze poetou v prose. Unikl »despotické moci latiny a prvý od- vážil se užiti řeči svého národa »i v jemných metafysických vyšetřováních,« praví J. I. Hanuš »Jako rozkošná oása zjevuje se nám náhle řada spisů jeho, jako lahodný vánek jeho jazyk. On počal užívati řeči národní v oboru ji dotud ne- otavřeném, on počíná česky filosofovati, on za- hajuje filosofickou literaturu naši,« ličí J. Durdík Přes odpor učených současníků latinských »sbírá třištky k dobrému ohni, by s rodákys ohřel.« Závistníkům jeho se podařilo, by jeho dílo na jistou dobu utlačili, avšak trvale jeho oheň uhasiti nedovedli, přece jen pronikl ne přízní doby a svítil a hřál ze spisů jeho a svíti a hřeje dosavad.
Čo Čecho J Durdík
20 article
Avšak nedosti na tom. Také z os o bno sti Šuítného jde jas a teplo. Všecka jeho by- tost je proniklá pravdou, která jest vtělené božství, »jakás přeupřímná upřímnost, ježto všamo dosáhá, a nelze se jí i jednomu obvi- nouti,« neboť »sila pravdy jde na všecky strany.« Aby jen pravdu hlásaly spisy jeho, poddává je k opravení mistrům přátelům, pod- řizuje se církvi a škole pražské, byť neprvnímu lepšímu »ledačís hlavě«. Proniká pověry své doby, zamítá i soudy »boží« (ordálie) i léčení žehnáním, napsáním, čarami, odkazuje nemocné lékařům; vykládá zázraky jako rychlení přiro- zeného pochodu anděly. Jest pokrokový a snášelivý iu víře, nezaháněje ni pohany ni židy ni bludaře z cesty ke spasení. Sám v sobě vyrovnaný protiv mezi vírou a vědou prostý, s třízli vý bez vášní a všeho přehorlování současného ani od kláštera ani od přepjatého odřikání s světa neslibuje spasení, odkazuje každého n vlastní »úzkou cestu«, totiž »v pravdě dle svého stavu živu býti, ni v čem z míry nevyjdoue, nie křivdou dosíci nežádajíc;« spravedliv odlišuje dobré a zlé, a jen tyto káře. Statečný Štítný nejen opírá se závisti- vým, pyšným a hrdým latinským mistrům, pří- lišnostem pražských kazatelův, ale i králům Lucemburkům, velké berni na zemi uvalujícím a vystupuje zmužile za pražské obnovitele církve. Jest veliký nejen svými spisy, ale tak svou povahou ušlechtilou.
Lucemburk
21 article
»Podobá se alpě, která přívětivými rolemi zahradami a osadami k zemi se přimyká, kdežt svým vrcholem vznešeným s nebem se snoubí.e (Wenzig). Česká škola v červenci r. 1901. Dne 1. »Život« přináší úvahu »O intelekluálnícl snahách učitelstva škol měšťanských« a výstrahu Horského pro zrak »Pozor na děti!« — V »Časopise učitelek« M. Vítková v čl. »Naše akce dotazníková- snímá výsledky její v tom, že dokázala instituci uči- telek v sociální nutnosti a sblížila je s učiteli. — »Škola měsťanská n živnostenská« uvádí »Usnesení školské komise«, přináší »Předpis o přijímání žáků do vyšší školy průmyslové a do školy mistrovské- a čl. »Absolventi měšťanských škol na c. k. stální průmyslové škole v Praze.« Dne 2. »Školský obzor« přináší k sítuaci služ- ného hlas venkovského učitelstva »Pane, zůstaň s námi, neb se připozdívá!«, na adresu Nového kultu čl. »Učitelstvo a politika« a z učit. života »Smrt« »Podle písma«; v »Moravské hlídce« časový obrázek »O činnosti místní školní rady při obsazování míst učitelských«. — Na sněmu král. českého posl. Šťastný a soudr. navrhují změnu zákona o školném.
Wenzig Horský M Vítková Praha Český škola v červenec školský komise
22 article
Dne 3. »Učitel« přináší čl. »Nesmrtelné památce Mistra Jana Husa«, dále čl. »Úprava služného učitel- stva« a »Pense dle návrhu zemského výboru«; dále v něm »Sbírka hlasův o úpravě platův učitelských“. — »Posel z Budče« přináší úvahu »Ke dní 6. čer- vence« a čl. o návrhu platův učit. od zemsk. výboru »Sestupně až k potupě«. — Na sněmu mark. morav- ského posl. Hůlka mluví pro zájmy obecné školya požadavky učitelstva; sněm schvaluje resoluci posl. Chlumeckého pro české školy měšťanské v Hranicích. Dne 4. sněm král. českého přijímá návrhy roz počtové komise o zlepšení platů podučitelům a uči- telům V. a IV. tř. od 1. ledna a resoluci o nových příjmech zemských též pro zvýšení služného učitel- ského. — Sněm markr. moravského schvaluje změnu zákona o ustanovování učitelův a počítání doby k vy- měření přídavků dle služebního stáří. — »Učitelské noviny« posuzují zemského výboru »Návrh zákona o služném« a přinášejí jeho osnovu. — »Beseda uči- telská« v čl. »Školní rada pro země koruny Svato václavské« vítá připravy pro Svaz učitelstva česko slovanského a přináší »Glosy ke mravní výchověe v »Metodické přiloze«, čl. J. Harapata, »Úkol rost- linných květů«. — »Komenský« přináší čl. J. Bal hara »Skolní sešity« vzhledem k ministerskému do- tazu červnovému o jich jakosti a úpravě.
Hus Hůlka Chlumecký Svata J Harapat Komenský har Budeč Hranice
23 article
Dne 5. sněm král. českého jedná o služném učitelském; zpravodaj Schwarz vykládá, že komise školní v návrhu zemského výboru posunula hranici pro aktivní přídavek k místům s 8000 obyvalelia jednotné služné pro školy měšťanské stanovila 2000 korun, nárok na kvinkvenálku k roku způsobilosti učitelské a náklad na přídavek okresům; poslanec Gebler mluví proti návrhu a pro školu říšskou; posl. Anýž, Racher, Legler a Zedtwitz po krátkých prohlá- šeních vzdávají se slova; posl. Zedtwitz a Pražák mluví pro dvojí služné na školách měšťanských, proti němu Legler a Švarz; tito obhájili návrh komise zde i kvinkventálky od roku způsobilosti proti Zedt- witzovi a Pražákovi; sněm přijímá znění Leglerovo z nepůsobení učitele dle povinnosti, dostal-li důtku nebo trast disciplinární; posl. Zedtwvitz, Pacher- Legler, Adámek (též proti Janouškovi), Eppinger. Scharf, Fournier mluví k návrhu o přídavcích aktiv ních, jenž se přijímá ve znění komise ; taktéž návrh o době platnosti a úhradě nového zákona, k čemuž mluví a navrhují změny Pacher, Peschka, Niklfeld sněm přijímá resolucí Peschky o poskytnutí zemi příjmů od vlády již r. 1903 a schvaluje celý návrh v druhém čtení. Dne 6. sněm král. českého přijímá ve třetim čtení zákon o služném učitelském; posl. Anýža soudruzí dotazují se místodržitele po malicherném nesprávně odůvodněném vyšelřování uč. F. Bukule k příčinění místního faráře. — »Český učitel« posu- zuje tísnivý návrh zemského výboru »Zvýšení služ- ného« a přináší neshodná ustanovení zákonitá v čl.
Schwarz Gebler Anýž Racher Legler Zedtwitz Pražák Zedtwvitz Pacher Adámek Janoušek Eppinger Scharf Fournier Peschek Niklfeld
24 article
»Turnaj paragrafů našich školních zákonů, čili ukázka. jak mladší staršího, silnější slabšího potírá«; líč jak »40 let služby« u učitelů se prodlužuje a poměry učitelů matičních v čl. »Učitelé soukromých škol osnova školského zákona zemského výboru«; žádá »Upravení remuneraci za vyučování nepovinnym předmětům- Dne 7. sociální demokraté ve Vídni pořádají šest volebních schůzí proti návrhu Koliskovu. Dne 9. na sněmu markr. moravského dolazuje se posl. Ševčík a soudr. místodržitele po nezrušení zbytečné německé školy měšťanské v Jevíčku. — »Školský obzor« přináší čl. »Úprava platův učitel- ských ve sněmu« a v »Besedách« aesthetická kázání »Visitační hostina«; v »Moravské hlídce« úvahu »Vláda tmy na jižní Moravě« a zprávu »0 krajinské schůzi pokrokového učitelstva v Eřerově.« Dne 10. na sněmu markr. moravského poslanee Pražák a sondr. dotazují se po zneužívání polici k odvádění dětí českých rodičů z měšťanské školy české v Mor. Ostravě; posl. Hůlka referuje o učit. zákoně disciplinárním, který se schvaluje i po pro- hlášení místodržitele Žerotína, že vláda si přeje jeho odkladu, proti čemu mluví posl. Perek, Zoebl, Ší- lený, Koudela a d'Elvert; posl. Kulp žádá, by zem- ský výbor zvláště školským potřebám českého lidu pozornost věnoval. — »Posel z Budče« přináší cha- rakteristiku »Učitelský den na sněmě« satyrou »Řeč, kterou měl zástupce panstva, a sedláků zakonččiti český sněm«, úvahu B. Šplíchala »Domáhejme se změny ve vydávání školních zpráv a vysvědčení«; doporučuje Hyšmanovy a Mojžíšovy knížku »Návště- vou v dílnách. — »Učitel doporučuje »Svaz českého učitelstva« a upozorňuje na »Dvě vady školní mlá- deže« v chudobě myšlénkové a lenosti mysticí.
Koliskův Ševčík Hůlka Perek Zoebl Ší Koudela Šplíchal Hyšmanův Mojžíšův Vídeň Jevíčko Morava Eřerov Ostrava Žerotín Budeč Návště svaz český učitelstvo d ' Elvert
25 article
Dne 11. »Český učitel« přináší povzbuzení »Učitelskému dorostu«, líčení sněmovního zasedánío služném »Osm hodin ve sněmovně« a pokyny »Naše ženitba«. — »Beseda učitelská« k rozhodnutí sněmu o učitelském služném přináší článek »Na úsvitě lepší budoucnosti. — »Učit. Noviny« otiskují »Zprávu zemského výboru v záležitostech úpravy platů uci- telů při školách obecných a měšťanských«. Dne 122. »Komenský« přináší úváhu K. Buzka »O školní tísni« a K. Šmídka »Paedagogický rozhled na konci 19. století« a J. Kojeckého »Názory hr. L. N. Tolstého o vzdělání«. — V Praze končí čtvrtý městský nápravný kurs pro mládež nevýřečnou, jenž dosud mluvu napravil 108, velmi zlepšil 28, zlepšil 27, nezlepšil 31 dítkám. Dne 15. »Život« přináší úvahu A. Vlčka »Jak povznésti výchovu v rodině a ve škole« a čl. »Uni- versitní extense«. — »Škola měšťanská a živnosten- ská« posuzuje »Památné usnesení sněmu« o učit. služném a přináší kritické poznámky »Zkoušky způ- sobilosti učitelské pro školy měšťanské«. — »Časo- pis učitelek«, »Po sněmovním zasedání« a čl. M. Antošové »O nevidomosti barev«; ve »škole mateř- ské« mimo básně a písně »Hovor o kupci«. Dne 16. »Národ a škola« přináší čl. »Učitelská svépomoc« a L. A. Hrázděry úvahu »Starejme seo změnu nynějšího pravopisu českého !« — »Skolský obzor« přinaší úvahu »O našem postupu« a o cha- rakteru »V tomto znamení zvítězíš« a feuileton »De- finitivním podučiteleme; v »Moravské hlidce« Kaňá- kova řeč »Obsah, snahy a cíle pokrokového hnutí učitelstvu moravském«.« — Sněm vévodství Slez- ského povoluje 2400 K na kurs pro učitele k léčení koktavých dítek.
Komenský K Buzek K Šmídek Paedagogický J Kojecký L N Tolstý A Vlček Uni M Antoš Hrázděra Praha
26 article
Dne 17. Sněm vévodství Slezského vyřizuje dlouho odkládaný návrh nového zákona o právních poměrech učitelstva dle něhož bude je platiti země, přijímá návrh posl. Stratila, by přesazení z příčin služebních byly učiteli udány důvody a zamítá návrh zákonu »Kvíčalova«, Dne 18. »Učitelské noviny« posuzují »Nový zákon«. Dne 19. »Komenský« přináší úvahu »K našl organisaci« Dne 20. »Učitel« přináší referát F. Mertyz Mossa »Tělesná výchova mládeže« a úvahu F. Bed- náře »Tážící se žák ve škole budoucnosti«; doporu- čuje Kranichovy »Přehledy z věd přírodních« a Do- lenského »Mladého Čecha«. Dne 24. »Posel z Budče« přináší úvahu o dů- vodech pro podučitele »Potřebují temnosti, aby se zdáli světli«, čl. »Jak má býti zákon o úpravě platů proveden«, odsudek »Učenost a zkušenost na ústa- vech učitelských« k První zprávě c. k. ústavu učite- lek v Brně a čl. V. Kostka »Komenský a názorné vynčování«. Dne 25. »Učitelské noviny« vykládají, jakou budoucnost budou míti »Vdovy a sirotci po učitelích dle nového zákona«. — »Beseda učitelská« navrhuje »Stipendia Ústř. spolku pro studující syny a dcery učitelů venkovských« a v čl. J. Klimenta »Zdrava mysl v zdravém těle!« lázně říční v Praze výhradně pro šk. mládež; přináší čl. »Jak promlouvati ve škole měšťanské o důležitých proměnách lučebních s zvláštním zřetelem k domácí potřebě dívčí« a F.
Stratil Kvíčalův Komenský F Mertyz Mossa Kranichův Čecho J Klimenta Budeč Brno Praha
27 article
Meinicha »Slovo o hříštích pro mládež školní«;v »Melh. příloze« čl. »Elektrojev pozlátkový, elektrofor, leydenská láhev«. Dne 28. v Miletíně odhaluje se pomník tvůrc »Kytice« K. J. Erbenovi, vydavateli spisů Stítnéhoa Husa, pro českou výchovu velevýznamných, sběrateli písní, bájí a pověstí národních, českou mládeží hojně čítaných. — Národní dělnictvo vídeňské na schůzi v Prateru protestuje proti zákonu Koliskovu. Dne 30. »Školský obzor« přináší úvahy J. Olavy »Organisace sebevzdělání«, »Jak žíti« a feuiletonem klerikální satiru »Ve znamení milostivého léta«; v »Morav. hlídce« čl. »Ke schůzi delegátů«, kritika »Mravně náboženské názory Ústř. spolku učit. na Moravě« a »Nový disciplinární řád pro učitelstvo na Moravě«. Dne 31. »Český učitel« vyřízení otázky služného učitelského věnuje úvahu »Po bojí« a sjezdům učit. kolegů čl. P. Skaláka »Po — ? — letech«; dále při- náší úvahu »Honorář v paedagogické literatuřea naše podnikání«, zprávu F. J. Pulpána »Cestovatel- ský ruch v učitelstvu o minulých prázdninách«a kritiku »Klerikální ústavy učitelské«; doporučuje Wimmrovy » Rozpravy z oboru botaniky obecné« a Hrnčířovo »Patero dílu světa«.
Erben Koliskův Olav P Skalák F J Pulpán Wimmrův Hrnčířův Patera Miletín Prater Morava
28 article
Státní vyšší gymnasium v Mladé Bolcslavi navštěvovalo do konce školního roku 1900—1901 300 studujících; I. a II. tř. byly rozdě- leny v pobočky. Podle národnosti byli 3 N mci, 1 Francouz, ostatní všichni Češí; podle víry byli 2 evangelíci, 15 bylo israelitů, ostatní náboženství římsko-katolického. Vysvědčení s vyznamenáním ob- drželo 87 studujících (to jest 29%), vysvědčení třídy I. 200 (67%), vysv. třídy II. 6 (20), tř. III. 1 (1/2%) oprava z jednoho předmětu po prázdninách povolena šesti žákům. Výsledek v každém ohledu uspokojivý. Maturitní zkoušky konaly se ve dnech 26.—28. čer- vna 1901 za předsednictví c. k. dvor. rady a zem. šk. inspektora pana Vojt. Kotsmícha; z 19 abítu- rientů, kteří se podrobili zkoušce ústní, uznáno 5 do- spělými s vyznamenáním, 12 dospělými, dvěma po- volena oprava po prázdninách. Na rozmnožení kni- hovny a učebných sbírek vydáno K 1507.20. Stipen- dií požívalo 15 studujících v úhrnné sumě K 3704. 60 od spolku na podporování chudých studujících do- stávalo 26 žáků 60 obědů té odně; na šatstvo, učebné knihy dáno chudým žákům 132 K. Zdravotní stav sboru professorského a všeho studentstva byl velmi příznivý. Na úvodním místě šk. programu jest katalogu knihovního díl IV., sestavený prací prof.J. Wegra. Pochvalné uznání vyslovila okresní školní rada ve Dvoře Králové p. Lecpoldu S tocké mu, učiteli při měšťanské škole dívčí v Jaroměři za píli a svědomitost u vyučování školním, za pěstování vzorné kázně a za velmi dobrý prospěch žakyň. — Slečna Zofie Kunšťátova, učitelka ve Smířicích, obdržela od okresní školní rady ve Dvoře Králové pochvalné uznání za dosažený velmi dobrý prospěch a vzornou kázeň školní mládeže.
Francouz profesor J Wegr Kunšťátův Dvůr Králové Jaroměř Kotsmích
29 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Athletika a sportovní hry. ** Sportovní klub »Slavia« v Praze oznamuje proposice závodu o »Mistrovslví zemí ko- runy české ve hře kopané pro rok 1901 a ž 1902. Úvádí se Mistrovství jest přístupno amateurským muž- stvům ze zemí koruny české. Hráči musí býti v zemích koruny české 6 měsíců usedlí; žádný hráč nesmí v zápasech těchto hráti ve dvou mužstvech. Mužstvo poražené odstupuje, a nesmí dále bráti. Pořad urči »Slavia« po skončení přihlášek. Mistrovství odehrají se na vlastním hřišti »Sla- vie« v Praze na Letné, aneb na hřišti »Slavii« usta-
Praha Letná sportovní klub Slavia