ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 65c10150-661b-11dc-a8bb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 60, org 9, person 54, work 4
1 masthead
Ročník XXXXl.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 18. srpna 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 227.
4 article
Na vrnní a odnol. listy e přijni (Naučný Obzort! v středu a „Literárni Hlidku v pátek) předplácí ses Vraze v administraei na měel n čtvrt lets. . . . . 6 K — s dvoží denáškoa no na nitei na čtvti leta iKsnk ve Blialkácha 2 K 80h na měsíc . . . . . . Pošton: Ba měsle . . . .. na čtvrt lefa dvojí zštilkou na viěee ko
Literárni Hlidka
5 title
Onešní čislo pra Prahu Je o 18 stranách.
Praha
6 article Dozrálo k žatvě?!
Dozrálo k žatvě?! Šestinedělní naše polemika proti filipice brněnské, boskovické, jevíčské, pražské, ví- deňské ano i peštské, v záležitosti morav- ského vyrovnání podniknutá, jeví se nám dnes při vzpomínce na ty takřka nepře- hledné sloupce článků a úvab, od nás věci věnovaných, jako velice poučný výlet po českomoravských krajích, jimž vyplněny le- tošní politické ferie, takže nabyly povahy nejkrušnější kampaně. Nezapomenutelné pohledy zažili jsme touto plavbou po proudu smiřovaček morav- ských, počínaje d'Elvertovým pokrytectvím v jeho řeči sněmovní, kterouž vlastně vy- vřela bystřina slavného moravského »smíru národního« a replikou dra. Žáčka, kterouž učiněn marný pokus, zastaviti proudy vyrov- nací dískuse v samých počátcích. Naopak vody smiřovaček hrnuly se z pod- zemí stálého vyrovnacího výboru stále ručeji i marné bylo i lomení rukama nad tím, co d'Elvert svojí neopatrnou sněmovní emfasi nastrojil i pokusy, zatlačiti pohromu nazpět.
Elvertův Elvert
7 article
Pěkné věci to vyplovaly na vrch: nečeská, nelidová většina moravských Čechů s »kon- servativně klerikálním přívažkem«, smluvně nezaručeným, jejíž horendnost bratrským zrakům moravským ukázali jsme hned v prvním týdnu červencovém u porovnání s jich dobrým právem na spravedlivý vo- lební řád s absolutní lidovou většinou, vět šina mimo to denaturovaná vetem národ- ních kurii, národnostní voličský ka tastr, zaručující Němcům menšinové za- stoupení způsobem v dějinách parlamentních nebývalým a konečně největší monstrum, kteréž kdy politická hlava zrodila, železná kráva německé menšiny v obnosu čtvrtiny celé sněmovny a jednoho mandátu, první to případ, kdy volební řád zajistiti má někter straně jistý minimální počet mandátů. Dosti toho bylo na začátek i stačilo, že na výkřik úžasu z Prahy nad tím úžasným českým sebezapomenutím našich Moravanů, nad tím šošovičným 5obchodem s jich prvorozenstvím v zemi, objevilo se na moravské straně cosi jako žíhání studu nad těmito objevy z ná rodního stanoviska věru stydkými
Čecho Němec Praha
8 article
Nechütenství z vyrovnaček přepadlo oba vůdčí orgány moravské. »Lidové Noviny« rozezleny volbou do zemského výboru slibo- valy nejen rozkotání společného klubu, ale chápajíce tenkrát (dne 11. července) zcela správně, že »německá strana ve stálém vy- rovnacím výboru daleko zůstala od meze, kterou našim požadavkům připoušti dobré právo tříčtvrt- nové většiny obyvatelstva«, pro- hlašovaly, že »zpupným diktátem d'Elver- tovým dán českým poslancům oprávněný důvod k okamžitému přerván vyrovnacího dohodování«. »Mor Orlice« živě téhož dne odmítala zodpověd- nost za »punktační vyrovnání« a téže zod- povědnosti vzdávaly se později i »Selsk Listy« také jmenem katolické strany české dospěvše k velice prudkému útoku na české zástupce ve vyrovnacím výboru výtkou nej neslušnějších soukromých cílů a honby za osobním prospěchem. Brněnským dopisem pražské »Politik« vylíčovány (dne 12. čer
d ' Elver Morava Orlice
9 article
vence) moravské smiřovačky jako politická farce, jako veselý výjev z trhů v Temeši anebo Miškolci. Zdálo se skutečně, že se moravské smiřovačky octnuly na sotnách, ba na umrlčím prkně, zvláště po generální zpovědi poslance dra. Perka v »Hlasech z Hané« o početí smiřovaček s drem. Ské- nem . .. Leč téhož dne (20. července) přinesla pověstná redakčni podloudnice vídeňská »In- formatioh« ujištění, že všechno zříkání se vyrovnacího výboru se strany lidových vůdců na Moravě jest pouhým bliktrem, že ve vy- boru vytrvají, a tři dny potom ohromil dr Žáček v Boskovicích politický svět sensačním playdoyerem smiřovaček, prohlásiv jich pře- rušení za nerozumný čin, jehož se moravští Češi nesmějí dopustiti, ačli se nechtějí vy dati v posměch celého světa, neboť uskute- čnění českých práv na Moravě mohlo by prý se státi jenom zázrakem, i nezbývá prý jim tedy než smlouvat s Němci, dokud je naděje na zdar, Řečto, o níž »Neue Freie Presse- poznamenala, že v ní dr. Žáček »se vší ote- vřeností dovodil, že jest Čechům vyrovnání na Moravě nalehavější potřebou nežli Něm- cům«. Rázem se změnila situace, zasýchají- cím smiřovačkám proklestil dr. Žáček novou prorvu, zjednal nové přítoky, vyhloubil nové řečiště a šumně řítily se vlny »smíru« zase v před. Boskovická řeč Žáčkova provedla na páteři »Moravské Orlice« obdivuhodný ortopedický výkon, jí následovaly ostatn listy punktační a tónem zvláště v klerikálním tisku rozkaceným pustily se do obrany smi- řovaček, i věru dlužno doznati, že málo- která věc spásy na Moravě hájena s ta- kovým zápalem, jako tato bez- pečná jistota českého národního zakleti!
Perk Čech Němec Čecho doktor Žáček Žáčkův Temeš Haná Ina Morava Boskovice Německo moravský Orlice čněný český práv na Morava Neue Frei Presse
10 article
Od té chvíle rychle měnila se situace shonem sledoval střet a chvat válečných scén. my octli se v nejprudší palbě pomocných tiskových zástupů, kteréž přispěchaly Brnu na pomoc v divé a nanejvýš charakte ristické směsici: »Politik«, »Bohemia«. »Vaterland«, »Neue Fr. Presse«, »Fremden- blatt«, »Tagesbote« »Neue Zeit«, »Mähr Tagblatt« a »N, Wr. Tagblatt«. Pěkní to laneknechti pohromadě, jež spo jila »vznešená ideje národního smíru«, tato největší a nejpokrytečtější lež, jaká jen ve smiřovačkách těchto vyslovena býti mohla Co jsme my v tomto dělostřeleckém zá pase vykonali u vědomí své veřejnému dobru národa zodpovědné povinnosti, ukázala třet fáse boje protipunktačního, označená zná- mým usnešením volebního výboru strany lidové na Moravě, aby lidoví zástupci bez odkladně vystoupili z vyrovnacího výboru. odjezdem vynikajícího politika německo- libe rálního k vídeňské vládě o vyslání vládní stříkačky na Moravu, návratem dra. Strán- ského a nejvýdatnějším činem protipunkta- čním uveřejněním zvláště d' Eivertova doku- mentárního materiálu vyrovnacího, z něhož vyšla celá ta nevýslovná bída českého po- stavení ve vyrovnacím výboru na jevo.
Neue Pěkný Eivertův Brno Francie . Presse Morava Bohemia Neue Zeit strana lidový na Morava Mähr Tagblatt
11 article
Marna byla současná boskovické ještě horoucnější řeč dra. Žáčka v Jevíčku proslo- vená, osud smiřovaček byl zpečetěn, 10.a 11. paragraf d'Elvertova operátu působi v posici českých punktátorů jako dynamitový výbuch, událost, že na tento německý » ná- vrh« smíření národností na Moravě mohl býti podán ještě nějaký český »protinávrh« na místě okamžitého vystoupení z vyrovna- cího výboru, působíla na veřejné svědomí české spíš palčivě než ukájivě. Zkrátka, na místě, kde stál hrdinný šik tiskových obranců objevil se vysoký sloup dýmu a prachu, na- svědčující úprku z boje. A když se čmoud slehl, zastali jsme na místě ještě jen »Mor. Orlici« v obranné posici, a vzduchem přes českomoravskou vysočinu zasvistl k nám partský otrávený šíp . .. »Dnes jest právě tak jisto, že ve vyrovnávací akci moravské bude se pokračovati, jako že po sněmovních volbách v Čechách pomýšlí se už nyní na vyrovná- vací akci souběžnou,« tak zní před- včerejší poslední argument, vyrovnací ultim ratio »Mor. Orlice«. Takové tahanice bylo zapotřebí, než kápla božskou tato licoměr nice, kteráž s touž maskou ochechule ještě dne 26. července obviňovala nás, že roz vinujeme proti moravským smiřovačkám »nej větší říznost a energii, abychom odvrátil pozornost od českoněmeckých smluv a námluv v Čechách.« Tenkráte nás podezřívala matrona smi řovacího lupanaru moravského z ničemnosti, dnes se vysmívá naší »ůžasné prý nein formovanosti ve věcech vlastn strany.« Volíme rozhodně raději osud druhý, neboť je čestný, i když je suposice »Mor. Orlice« pravdivou.
Žáček Elvertův Mor Orlik Marna Jevíčko Morava Čechy Orlice
12 article
Narážky, kteréž se o »souběžné akci vyrovnací na Moravě i v Čechách« vyskytují od samých počátků protipunktačního boje kteréž vzaly počátek v našich výtkách mo ravskému vyrovnacímu separatismu, později pak vzaly na se formu dokladů a souhlasu vůdčích kruhů národní strany svobodomy slné s moravskými smiřovačkami, shněteny konečně v přímé tvrzení, hrotem přímo mez obě naše oči namířené. Tato rána musí být odražena, zvláště pro výklady a komentáře kterýmiž se provází postavení naše v tomto okamžiku. Vynasnažíme se, abychom byli co možná srozumitelnými. V očich každého poctivce, sledujícího naše jednání od řeči d' Elvertovy až po dnes, je to práce zbytečná, jako v ústech jeho otázka, jak se v každém pří padě hodláme zachovati. Pravíme i prosíme aby nás slyšel kde kdo, že, i kdyby bylo možno, aby strana, kteráž před desíti lety bezpříkladným vzedmutím veškeré národní energie, co jí lid český obrovským rozmachem své české duše byl schopen, po- třela punktace staročeské, jichž nepoměrně zhoršenou odliku vidíme dnes na Moravě budovati, jakožto prý vzor souběžné punk- tační akce v Čechách, pravíme, že kdyby bylo možno, aby národní strana svobodomyslná podala ruku ku provedení rozdělení království českého, k zavedení kuri do zřízení tohoto království, k zavedení veta v těchto kuriích, »Národní Listy« dra. Julia Grégra to neučiní nikdy Jaké truchlivě směšné a trpce urážlivé ná- pady mají o nás ti různí piskoři v českém rybníce novinářském! Což jest i jen mysli telno, abyehom po punktační kampani minu lého desítiletí, v níž jsme zdesateronásobil své síly k odvrácení nejenom katastrofy, vý znamem svým morálním i materiálním svým effektem rovnající se bělohorské pohromě
Elvertův Grégr Morava Čechy
13 article
nýbrž i hanby, jaké není v dějinách našich zas příkladu, a jaké nový sou- běžný příklad a vzorek konstruuje »Mor Orlice« také v Čechách, jest možno, aby chom k něčemu podobnému přihlíželi klidně Po těchto šesti nedělích, v nichž neuply- nulo takřka dne, ba ani půl dne, kde bychom nebyli věžili důvod na důvod, jeden druhého nerozbornější, že se na Moravě vedou dohody o nejstrašnější pohromu, jaká se moravským Čechům může přihoditi. Po těch bezpočetných výstrahách, že moravským narovnáním pod ráží se noha protipunktační oposici v Čechách. po těch právě v posledních dobách obnove- ných bojích za svatou, trojnásob svatou ne- dělitelnost české vlasti naší? Zajisté ze nikoli! Tolik, co se týče stanoviska »Národních Listů«, kteréž vymezujeme jen k vůli dotazům veřejnosti české a jejím tázavým zrakům po nás obráceným po poslední události v punk tační kontroversi naší s Moravou. Činíme tak ovšem s výslovnou podmínkou daného pří padu možnosti, že by národní strana svo- bodomyslná byla účastna na domnělých pří pravách k souběžné punktační akci. I cítíme po té stejně vroucně i vřele svo povinnost, vysloviti své pře svědčení, že podobná možnos je na prosto vyloučena a že se můžeme zajisté obmeziti na označení uvedeného výroku »Mo- ravské Orlice« za nejbidnějš klep, jaký kdy v českém časopise byl uve- řejněn. To jest naše pevné mínění, i neznáme nic pevnějšího než naději, že nikdy z lo- meno nebude. Podlým štváčům však, kteří toto prohlášení učinili naprosto ne- zbytným, pravíme s největším klidem a roz- hodností. Je-li to, co se na Moravě děje vzo- rem něčeho, co se v prosinci a lednu díti má v Čechách, nechť považují naše jednání a sta- novisko v moravských smiřovačkách rovněž za vzor našeho jednání — v prosinci av lednu a měsících následujících!
Čecho Morava Orlice Čechy Morava
14 article Německý ministr. Z Vídně, 17. srpna.
Německý ministr. Z Vídně, 17. srpna. (Pův. dopis »Nár. Listů«.) Také ve Vídni, v městském divadle, které lehlo popelem, provedeno bylo známé drama Emila Augiera »Rodina Fourchambaultova.« Nikoli bez úspěchu. Ale když bylo nějaký čas na repertoiru, pam Adam Müller Gutenbrunn. který současně působil v reklamačním bureau hlavního telegrafního úřadu vídeňského, psal stati o maďarisaci Němců zalitavských a chtě udělati z Vídně, co z ní nelze udělati: městc divadelní, jako z ni nelze udělati město něme- cké, a který je teď ředitelem jubilejního měst- ského divadla vídeňského, uznal, že hra fran- couzského autora není celou, není úplnou. Sedl si tudíž a doplnil ji novou, několikaaktovou, kterou nazval »Rodiny Fourchambaultovy konec.« Nepochodil. Kritikové rozlítili se naň. Podobá se — pověděli mu — zedníkovi, jemuž nezdá se dóm ve slohu romanském dovršeným a jenž doplniti jej chce gotickou věžičkou. Na pana Adama Müllera upomíná pan MUDr. František Kindermann návrhem, vělšinou německo-lidové strany podporovaným, aby se kabinet p. dra. Körbra rozmnožil německým ministrem — jinak že není dokonalým. Rozdíl je pouze ten a to podstatný, rozhodujíci, že
Augier Fourchambaultův Müller zalitavský MUDr Kindermann Vídeň
15 article
V drohném prodejít ranní číslo o sobe od poledni .. . . na z Ve sllalkách na venkově- ranní číslo. . . . . odpelední . . . . . . . . 5h Inserá ty platí se hotevě sapřeš Předpláeení a inserty přijtmá sdminl- strace v Marisnské ulici č. s. Tam nacházaší se též redske Uskárna s ezpedice „Národnich Listá“ Rukopisy se nevracaji- vláda svým složením a svými skutky rozhodně německá přibrati si má ještě ministra německého. Skoro dva roky jest aktiv- ním ministerstvo nynější. Jeho chef je první podepsán na kapitulaci ze dne 19. října roku 1899. Jeho ministři justice a financí z úřado a soudů vypleňují sebe nepatrnější stopu vni- terni češtiny jako nebezpečné nákazy. Jeho ministři financí a vyučování — oba Němei z markrabství — maři všechno úsilí po morav- ské universitě, jen aby zachovali německý rán Brna. Všechny ressorty nalezaj se, jak bylo za vlád ústaváckých v rukou Němců, tak že tužba na cionála, vyslovená minulou so- botu v Mostu n. Murou, aby ce lí režim byl německým, je fakticky splněna. Vládne se již druhý skoro rok jen s Němci a jen pre Němce, vládne se bez Slovanů a proti Slo- vanům, vládne se celá dvě léta zjevně prot
Národnich Němec Marisnský ulice Brno Most Mura Slovan Inserý
16 article
Čechům — a tu přicházejí němečtí lidovci volají: Ještě není přemíry a výlučnosti něme- cké v exekutivě dost, ještě není klička kolem českého krku zadrhnuta dost — musí přijíti německý ministr ad hoc, který by ně mecký systém nynější zbarvil ještě víc na germánsko. A hlasy ty se ozývají v době, kdy správa věci německých v našem království a tím také cislajtánských připadne straně, ktorá vrci chce do Alldeutschlandu nejen Piekertem a Herbstem sestrojené t. zv. úzavřené území německé, nybrž všechny země koruny svatováclavské celé. Vývoj věcí, právě naznačený, musil by mlti v zápětí opačnou kon- strukci výkonné moci, nežli je nynější, musil by míti samozřejmý následek směr, nynějšímu směru vniterní politiky protichůdný, musil by repulsivní silou působiti na zodpovědné státníky, musil by vzbuditi reakci v počínání všech činitelů konstitučních, jakého jsme svědky od předloňska, musil by vyburcovati jejich bdělost a svědomí, — kdyby v Rakousku dělo se, coje přirozeno, nutno a nezbytno v interessu celku.
Čecho Herbst Rakousko
17 article
Důvěra v návrat rozmyslu a spravedlnosti je v národě našem po tom, čeho doznal, otřesena co nejhloub a pohled na vše, co se trpí ne- toliko, alebrž podporuje, lid český naplňuje ne- změrným žalem a nevýslovnou trpkostí, kter rostou, čím více tuchne víra, že stav trvající bude plachou episodou, čím více jeví se u vlády p. Körbrovy očividná snaha, provisorium ustáliti v nekonečné definitivum a bezpráví na právec jazyka českého proměniti v nadpráví německé— ze zvyklosti a čím je patrnějším rozpoznání státnického umění premiera nynějšího, umění, které spočívá jedině v ustupování a strachu před terrorem německým též v oborech nepolitických do takových krajností, že by nebylo snad jinak a hůře, kdyby portefeuilly měli sami ti, jichžto prokuru vykonává dr. Körber co nejdůkladněji. Není s podivem, že hrabivost oligarchie teuton- ské, jím žívená, vztahuje spáry vždy výš a stále dál in realibus et personalibus a že v novém opraveném vydání německého programu kon- fiskují se pro němectví zároveň celý kabinet celý stát český. Třeba nedostává se jinde logiky a důslednosti, třeba jinde pohřešujeme evoluce — v politice Němců jsou. Reklamování zemí českých pro všeněmecký bunt jest jen další metou na dráze, na které krátkozrae faktorové restaurací výhradného vniterního úřado- vání německého půdu těchto zemí apretovali pro choutky všepruskě. Je-li výbojné, vyzývavéa útočné řádění výstředníků teutonských zběsílým
Körbrův Körber
18 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Vlakem po nové dráze z Čerčan do Kácova nad Sázavou (Z feriální výpravy.) Zahájením dopravy na dílči trati Nový Dvůr nad Sázavou- Čerčany - Pišely, v pondělí dne 6. srpna t. r., odevzdána byla celá nová dráha kolinsko-čerčanská svému účelu. Romantícké nevšedními krásami přírodními oplývájící Po- sázav! jest tody konečně úplně přístupno. Zbudo- váním této dlouho hledané odbočky c. k. státní dráhy otevřen nejpůvabnější díl středních Čech, který tak dlouho tajil se, nepoznán širší veřej- ností a jen nejodvážnějším turistům dovoloval kochati se vnadami přirody, jimž daleko širok po vlasti naší není rovných, a jaké marně byste hledali v jiném směru v takové blízkosti Prahy Nelřeba zajisté šiřiti slov o půvabech na- šeho Posázavi. Je mnoho těch, kdož nedbajíe ztráty času, obtiží cestovních, jaké kladöu kraje, jež zachovaly si čistě a nedotknutě prvotní ráz neporušenosti, vydali se do Posázaví, a ještě více je těch, kdož v obšírných popisech a pou- tavém líčení dověděli se o kouzlu skalnatých strání Sázaviných. Odvážní turisté dospěli po dlouhé, úmorné cestě nejdále na památný Štern- berk, za nímž, chráněna neproniknutelnými hvozdy a strmými skalami dřímala nejpůvab- nější část Posázaví v panenské nedotknutelnosti, dýchajíc sťerou vůní v divočinách, ve klerých zaznívalo v jaře ničím nerušené, nepočitané kukaččino volání, tříšuici se o strmá skaliska pobřežní a tratící se s ozvěnou v hlubokých, temných hvozdech.
Pišel Nelřeba Štern Čerčany Kácov nad Sázava Nová Dvůr nad Sázava Čechy Praha Posázaví
19 article
Dnes upaluje již těmi končinami supajie ocelový oř, vlekoucí dlouhou řadu lomozicíeh vagonů. Lesy hali se v hustý dým, a ulekané srny i plaší bažanti prchají bázlivě do hloubi lesů před pronikavým, nikdy neslyšeným hvizdolem parní píšťaly. Zřízením lokální dráhy Kolin Čerčany s odbočkou ke Kácovu otevírá se před námi nový, nevystižný poklad přírodních půvabů naší země. Nelze slovy dosti vyličiti jímavé kouzlo tišin sázavských, plných romantiky, bareva nálad. Kdo přišel jednou v ta místa, kde nádherná ruina dumavé Hlásky kraji vévodí, nezapomene nikdy úchvatného toho dojmu a rád se sem vrací. A Hláska chrání vehod do Posázaví vlast ního, zdvihajíc ponuré své zdi v těch místech která jsou jen nepatrným odleskem té vznešené krásy, jež tají se směrem k Ratajům, ke Kácov a Novému Dvoru. Proto nelze se diviti, že puzen touhou po znati tyto končiny, podnikl jsem v minulých právě dnech s několika přáteli výlet po nové dráze tam, kam před tím pro nepřístupnost cestovní obtíže pronikal jsem toliko duchem. — Nevím odkud ta náklonnost! Skoro již od dět- ství lnu k utěšeným krajům Sázavy a po deset let již rok co rok v parnu léta opouštím Prahu, abych vydýchal v lesich posázavských velko- městský prach a osvěžil se ve věčně zelených hvozdech pryskyřičnou vůní. Proto měl jsem dosti přiležitosti stopovati prvopočátky nov dráhy, která počala se stavěti před dvěma léty práce postupovala zvolna a přece rychle, nebo dnes po dvou létech doprava byla již zahájena.
Rataj Čerčany Kácov Posázaví Praha
20 article
Zatoužil jsem tedy shlédnout parlie Sázavy dosud mi neznámé. Za ranního ještě šera vsedl jsem ve středu dne 7. srpna t. r. se dvěma přáteli do lodice, kterou pořídili jsme si před léty spíše pro zábavu než k účelu praktickému, ač musím přiznati, že užívali jsme jí vice k da lekým výletům po i proti vodě, než k rejděn před lázeňskými budkami, zbudovanými okrašl- vacím spolkem senohrabským pod patou Hlásky při vtoku mnichovického potoka do Sázavy Mohli jsme sice vsednoutí do vlaku v Čerča- nech, edkud dráha počíná; ale majíce v úmyslu užiti plnou měrou půvabného jitra srpnového pak i z toho důvodu, že část trati od Čerčan již z dob budování dráhy byla mi s dostatek známa, pustili jsme se do nejbližší stanice Hvězdonie — po vodě. Jitro bylo okouzlující. Trojzubé, zvětral výběžký šedých zdí Hlásky pozvolna nořily se v zlatový purpur vycházejícího slunce, které tiše vkrádalo se do lesů, zahalených v husté páry. Keře, traviny i květy i písčité cesty třpy- tily se rosou jakoby je démanty posel. Vzduch čpěl mátou a pryskyřici a sváděl dýchadla k in- tensivnější činnosti. Nebe bylo lehce zamodralé a obráželo se v hladině Sázavy tichě a bez pohnutí. Umístivše potřebná zavazadla totiž: ne- zbytný fotografický apparát, cestovní tašku a tré haveloků na přídi loďky, zasedli jsme k veslům a po chvili brázdili jsme jíž jako křišťál čirou
Čerča Čerčany Hvězdonie
21 article
vodu, ve které prchaly na všechny strany ule- kané rybky. Propluvše šťastně peřejemi, dospěli jsm k Staré Dubé. Ruina tato rozprostírá se n levém břehu řeky v bezprostředním sousedství kolejí nové dráhy. Želelj jsem nesčetných těch rany kterých utrpěla vzácná tato památka zašlé slávy zřízením nové trati. Okenní gotický oblouk napolo stržen, překrásná brána skoro rumem zasypána. Prvý to hřích, který spáchala ne- úprosná civilisace v těchto místech. Minuvše Starou Dubou, dopluli jsme s nej větším úsilím k Poddubí, půvabné vesničee s několika domky, roztroušenými po pravém břehu, s mlýnem a starou pilou, vroubené luči- nami a oživované klapolem mlýnských kola hukotem jezu. Byl to notný kus práce, než po- dařilo se nám proplést lodici kamenitým dnem a převléci ji přes jez. Protože však nesměli jsme ztratiti na čase, hodlajíce doraziti k vlaku, nedbali jsme únavy ani obtíží. Usedli jsme znovu k veslům a za krátko kotvili jsme v Hvězdonicích, cíli to naší vodní výpravy- Zde bylo nutno vyčkati příjezdu vlaku, který staví tu dle jízdního řádu o 8. hod. 44 m. Abych pokud možno úplně popsal novou trat i území, kterým postupuje od počátku, nutno zmíniti se o části křaje z Čerčan ke Hlásce, kterou vodní cesta naše nechala stranou. Ze stanice Čerčany-Pišely vleče se nová trať po rovině nejprve osadou Lšttění, kdež velký náš politik dr. Edv. Grégr rok za rokem na své ville léto tráví. Lštění bylo původn městečko, nyní ves na levém břehu Sázavy.
Duba Pišel doktor Edv Grégr Stará Dubá Hvězdonice Čerčany Lštění
22 article
Odtud postupuje trať stále po levém břehu skal- natou partií okolo paty vysokého kopce se staro- bylým, původním, románským kostelíkem sv Klimenta »Hradiště« zvaným, zbytkemtu někdejšího staroslovanského hradu Leštěna. Je- douce dráhou, mijíme na pravém břehu právě proti Hradišti se rozprostírající vísku Čtyřkoly s novou, rozsáhlou továrnou na vatu a obvazy. náležející p. J. Čížkovi. V těchto místech lze již ze vlaku spatřiti po pravé straně za vsí Javorníkem se táhnoucí koleje dráhy cís.
Klimenta Javorník víska Čtyřkoly
23 article
Frant. Josefa, probíhající hlubokými průkopya odvážně se řítící po hřebenu vysokých, strmých náspů. Dále unáší nás vlak okolo poplužního dvora Zlenice s rozsáhlým arcivévodským hřebčincem. Na protější straně přes řeku maje- státně vévodí údolí zmíněná již Hláska, pů vodně Zlenice zvaná, někdejší tvrz znamenitéh právníka a znatele soudního řádu českéh Ondřeje z Dubé, Krajinu od Hlásky k Hvězdonicům, prvé to stanici na trati směrem od Čerčan, vylíči jsem s dostatek s hora, zmiňuje se o cestě po vodě. Odtud tedy pokračuje vlastní vypra vování, Netrvalo dlouho a krátce po půl. 9. hod přisupal do staniče očekávaný vlak. Sestával malé, pitvorné lokomolivky, jaké vídáme na dráhách lokálních, vlekoucí tři vozy, určené pro osobní dopravu a jeden vůz nákladní. Opustil jsme vzhledné nádraží, vsedli jsme do vagonu výletníky hojně naplněného, parostroj zahvízde a již ujížděli jsme rychlostí ovšem velice zre- dukovanou ke Koceradům, Byl to dojem pra- zvláštní, který ve mně vznikal, viděl-li jsem oken vozu mihati se lesy a stráně, do podrobn mi známé, patřil-li jsem na ubíhající cesty jimiž tolikrát, znaveni, pěšky jsme se ubírali nebo vracejíce se ze Sázavy v košatině po ka mení jsme drkotali. Dnes jelo se nám to pan sky, ač nesmím přehánět. Byl bych si časem přál, aby byl strojvůdce zapnul »na vyšší«.
František Josef Ondřej Zlenice Dubá Hláska Hvězdonice Čerčany Sázava
24 article
Některou chvíli vlekli jsme se v pravém slova smyslu. Minuli jsme městečko Kocerady na pravém břehu řeky se rozprostírající pod Ko- morním Hrádkem. Z daleka již viděl jsme cibulovitou věžici farního chrámu Nanebe- vzetí P. M., který připomíná se již ve 14. sto- letí, se skvostným oltářním obrazem Brandlovým »Smrt sv. Františka Xav.« Přes řeku klenese koceradský most železné, ellegantní konstrukce Stanice Kocerady nachází se za městem asi ve vzdálenosti 500 kroků. Vlak tu stanul po odpojení nákladního vozu, zbaven nemilé přítěže, hnul se opět ku předu. Do našeho kupé vstoupili tu dva venkované s koši plnými živých, pišticích kuřat. Dívali se kolem sebe udiveně, sedali nejistě a zdálo se mi, že patrně poprvé v životě ocitli se ve vlaku, který jevil zcel patrné rozdíly s obvyklým jich žebřiňákem. Od Kocerad počíná se údolí Sázavy odívat v roucho divočejší. Stráně jsou tu strmé, hojně smrčím a zakrslými jalovci porostlé, s boky skalnatými. Poděl kolejí vleče se úzká cesta plná bludných balvanů do řeky se traticích.
Brandlův Xav Kocerady ko Sázava
25 article
Nejbližší stanicí je Samechov (nový a starý), půvabná vesnička na počátku rozlehlých hvozdů sázavských. Železný oř náš neoddechl si ani na chvíli a již znova »upalovali« jsme podle řeky divoce proudící s dnem mělkým, plným skelných strusek a kamenných úlomků. Minuvše vísku Piskočely rozloženou ledabylo na potoku, octli jsme se za krátko v zastávee Sázava, nacházející se přímo u města a po malé chvíli brzdil již vlak, vjížděje do větší stanice zřízené proti sklárnám Kavalírovým, Sázava-Černá Buda. Město toto známo je. tuším, s dostatek, vynikajíc značným ruchem ob- chodním i průmyslným. Kavalírovy velkolep sklářské hutě s proslulou výrobou tabulového skla a náčiní chemického, lihovar, pivovar, mlým a kamenné lomy, ve kterých někdy dolováno na stříbro a olovo, to vše tvoří známou slávu pů- vabného tohoto místa. — Nesmíme ovšem zmiňujíce se o dnešním vzhledu a přednostech Sázavy, se stanoviska historického zapomenouti na znamenitý sázavský klášter sv. Prokopa.
Kavalírův zastávee Sázava Sázava Černá Buda svatý . Prokop
26 article
Klášter tento nachází se v části města, le- žící na pravém břehu řeky, kterážto část Čern Buda sluje. Klášter sv. Prokopa, někdy bene- diktinský, sousedí s kostelem, který byl r. 1687 na místě skvostné gotické basiliky, Husity zbo- řené, ve formě jednodušší znovu zbudován. Zbytky této znamenité stavby, štíhlé sloupy s oblouky a s věží, dosud lze tu spatřiti. Klášter, který nově vystavěn byl po ohni roku 1746 a slouží nyní za zámek a sídlo sázavské vrchnosti, začal, jak známo, stavěti kníže Oldřich roku 1032 pro poustevníka Prokopa, avšak te- prve syn jeho Bretislav roku 1039 stavbu do- končil. V klášteře konány byly služby boží až do konce 11. stoleti v jazyku staroslovanském i vynikal, vědou, uměním, osvětou a průmyslem a působil blahodárně i na zvelebení hospodářstvé a řemesel. Po mnohých trapných osudech byl v dubnu roku 1421 klášter od Pražanů zbořen a zboží jeho rozebráno. Na to v dobách pozděj- ších byl obnoven a trval odtud až do r. 1746. kdy podlehl nové zkáze ohněm. Brzy po ohni dal tehdejší opat Anastasius Slančovský z pří- spěvků dobrodinců klášter restaurovati v té po- době, v jaké, ovšem v troskách, spatřujeme jej podnes. Při znovuzřizování zmizely odtud všecky památky, jež činily toto místo v pravdě úcty hodným, jako: náhrobky a pomníky slavných mužů, zde pohřbených. Roku 1785 potkal ko
Oldřich Prokop Pražan Anastasius Slančovský Čern Budo svatý . Prokop