ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 65c2fd20-661b-11dc-9488-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 118, place 42, org 11, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
18. srpna 1901. Číslo 227.
4 article
— v této zběsilosti je methoda. Ta pak není z nich, není jejich, je momentem sekunderním, je pro- duktem methody politiky vídeňské, která couvla roku 1889 před německými nacionály, vlastními dětmi staroliberálů, jako couvla r. 1899 pře Všeněmci, přímými potomky německých na- cionálů. Pokud koncentrování se na zad vůči stupňovaným útokům a rozmachům německého výboje, podníceného úspěchy a vymoženostmi, jež mu v okamžicích slabosti byly přiznány k škodě naší, jsou tolikéž na úkor a újmu ži- votním interesům monarchie — o tom nechat usoudí, kdož byli postaveni na stráž těchto zá- jmů. Náš bol a naše nespokojenost plyne z po- zorování, kterak onen tlak německý, tlak odstře- divý, tlak odpudivý nenaráží ve středu na od- por, ale čerpá tam posilu ze shovívavosti, ba z povolnosti mu prokazované a že tento tlak je větším, účinnějším, moenějším a též úspěš- nějším nožli souhrn veškerých zřetelů ostatních. V naléhání na speciálního ministra německého za kabinetu, který je vykonavatelem vůle něm- cké a který,povýšív tuto vůli na samojedinou rozhodkyni nad veškerým národním, politickým a kulturním a státním životem, dal se v područí a zajejí její, spatřujeme pouze průvodní zjev zbujnělosti menšiny, které státní autorita sama pomohla k veslu.
5 article
Ministr takový nabízen Němeům, nežli na stolen kabinet Körbrův. Ovšem za podmínek a poměrů podstatně jiných, nežli za jakých do- máhají se ho nyní. Ministerstvo, které jest u vlády, nebyl hotovo hned. Naopak, strojil je premier dlouho Již v památných dnech srpnových r. 1899, kdy bez vědomí hr. Thuna povolán byl bar. Chlu mecký do Išlu a kdy zrušení jazykových vý nosů bylo věcí rozhodnutou. K aktu tomu do- poručen byl dr. Körber. Též on povolán d Išlu a sestavoval kabinet. Ale kombinace s ním rozbila se, protože žádal, aby nařizením, klerým pozbudou dočasně, t. j. do zákonné úpravy ja- zykové platnosti, výnosy Gautsehovy, ponechána byla dočasně, se stejným neurčitým terminem vniterní čeština. Z téže příčiny stroskotals projekt, postaviti v čelo nové vlády prinee Alfreda Liechtensteina, který prohlásil, že ujati by se nemohl úřadu, kdyby se jazykové výnosy prostě smazaly »ersatzlos und ohne Recompen- sation« a kdyby do svého kabinetu nemohl vzíti dva Čechy. Leč protičeský proud již vy- dal parolu, že zrušení jazykových výnosů státi se musí zbedingungslos« a »schlankwegs«. Byl lo slíbeno Němeům a sliby se musí plniti Marně varovaly před tím osoby, tenkrát vzaté na potaz, mezi nimi baron Dipauli, před- povídajíce s matematickou určitostí českou ob strukei a připomínajíce, že vyrovnání s Uhrami bez Čechů nemá většiny. Rady a výstrahy těchto mužů byly hrachem na stěnu házeným. Dr.
Thun Körber Liechtenstein Čecho Dipaout Išlu Marna Uhry
6 article
Körbra sprostiti nemůže historie viny. Jakkoli zám postihl dobře, že nelze právo českého ja- zyka, ve vniterním úřadování již prováděné zhola zničit, a jakkoli později nejednou se vy- slovil, že se tak nemělo stát, protože tím zne- možněn všeliký východ ze svízelů a z tisně, předloňským převratem způsobených, jakkoli nepokrytě byl proti naprosté kapitulaci, která byla prostě přikázána hr. Clarymu (vyznale se tento důvěrníkům českým: »Jsem úplně ne- vinen — nalezl jsem dánou situsci«), přece proti lepšímu přesvědčení vniternímu stals členem mezivládí, pověřeného vyhlazením vni- lerní češtiny. Ještě méně pak dra. Körbra spro- stiti může historie viny, že nie neučinil, aby se odčinila do dnes křivda, kterou pro budoucí politiku rakouskou pokládal trámem, na přič položeným přes její cestu, ba že loni, právě tento čas, nemoha vymoci na českých poslan- ních závazný a positivní slib, že zastaví ob- strukci, zabloudil na nejodiosnější klikatinu dějin Rakouska v ústavní jeho éře, na křižo- ratky drobné persekuce a dal trestem za nepo- volnost českou drem. Böhmem-Bawerkem a baro- nem Spensem stihati poslední zbytky vniterní češliny. Na nejméně pak sprostí historie dra.
Böhm Bawerk Rakousko
7 article
Körbra viny za to, že protiprávní stav državy jazyka našeho ve státní správě, umenšené fer- mamem, diktovaným německou revoltou prodlu- žuje na status quo a nezměněné a nedotknutelné zachování jeho povznesl na hlavní maximu své nepolitické politiky, své nečinné činnosti, pro něž našel klamavý štít s nápísem: »Vášn prostá vytrvalost.« Po episodě Wittkově dr. Körber vzal n svoje bedra břímě, se které nebyla jeho mohut- nost. Hned po propuštění hr. Clara pomýšlel na ministerstvo částečně parlamentní. Na takové. jaké měl hr. Taaffe. Příměsi ze sněmovny po- slanecké dáti chtěl ráz koalice en miniature. Jeden Polák, jeden Čech a jeden Němec měl representovati veliké strany. Bilinski, Kaizl Prade. Netřeba tajití, co tehdy chystal a co nepo- vedlo se v příčině ani jediného ze jmenovaných politiků.
Wittkův doktor Körber Claro Taaff Polák Čo Němec Bilinský Kaizl Prade Netřeba
8 article
Bývalý ministr financí a nynější guvernér banky rakousko-uherské chtěl vzili za vděk porfefeuilem ministra haličského. Dr. Körben měl jej již získána tak, že o jeho jmonování nebylo téměř pochyby. Než Němci strašili jej — a s úspěchem. Odmítnouti Bilinského, již an- gažovaného, nebylo možno. Povolán p. Jaworski na pomoc a ten pomokl. Dal odhlasovati v parla- mentní komisi kola polského, že nemá žádný poslanec polský vslupovati do kabinelu byro- kratického, poněvadž by tím klub byl vázán. Biliúski podrobil se votu tomu, které stalo se ad hoc jedině za tím účelem, aby se dostal p. dr. Körber z trapných rozpaků. Toto volum však nevadilo p. Jaworskému několik dní po- zději, když jednalo, se o to, pro Prada najiti křeslo v presidiu. Vicepresident dr. Pietak ustoupil mu a postoupil za to na minisťra polského,a přece byl parlamentářem jako Bilinski a členem parlamentní komise klubu polského jako Bilin- ski. Zase na novo se potvrdil výrok P. Greutra Kolo polské má výsadu, podle které se může o věci několikrát usnášet a pokaždé — jinak.
doktor Körben Němec Bilinský Jaworský Körber Pietak Bilin Prado
9 article
Polská třetina parlamentního triumvirátu byl tím uklizena. Ještě kratší byla procedura s drem. Kai zlem. Dr. Körber zkoušel napřed terrain. Po- žádal jednoho prostředkovatele, aby jeho jme- nem nabídl mu portefeuille financí. Dostal ne- prodleně odpověď: S takým posláním k dru Kaizlovi jíti nemohu a nepůjdu, přotože jest odmítnutí předem jisto, Klamete se o dru. Kai- zlovi, myslíte-li, že touží býti zase ministrem, jen aby byl ministrem. Nepřidáte-li ke svému vzkazu, že jej eheete panovníkovi navrci zá- stupcem Čechů v korunní, radě, cenný objekt pro český národ, pakadra. Kaizla raději ne- zvete.« »Ten objekt se již najde potom, « mlnil dr. Körber. »Tak my již nehrajeme, « namít důvěrník, »na slihy my nic nedáme. Opakuji: pro svoji osobu pouze, nemáli české věci vze- jili nějaký prospěch z oběti jeho, — dr. Kaiz portefeuille nepřijme.« emě
doktor Körber Kaizl Čecho Kaiz Kai Kai zlo
10 article
Člen panské sněmovny, který byl mini- strem, vypravoval, že když byla řeč o povolání českého ministra krajana, císař kněmu se pro- nesl: »Nerozumím uslavičnému nalehání českých novin na ministra bez ressortu. Čechové mají právo na ressorty a dostanou je také.« Zdali pokus dra. Körbra, získati pro svůj kabinet dra. Kaizla, souvisel s těmito ná- zory, nemůžeme říci. Ale jisto je, že již v lednu r. 1900 soustředil svoje úsili na t. zv. malou koalici, na jmenovanou trojici, kterou byl by rád dodal své vládě povahy poloparlamentní. Zbyl ještě p. Prade. Také s ním bylo vše smluveno, vše ujednáno. Ale když o to jed- nalo se, by německé strany se prohlásily s ním solidárními a převzaly za výhody a za vše, co se pro ně stalo, také závazky, daly budoucímu premierovi odpověď zamítavou. Zkusil potom ještě vnutiti jim jiného ministra, také dvorního radu Czyhlarze, ale pokaždé řekly: »Necheeme ho.« Až p. Körber nabažil se handrkování toho a řekl: »Nechtějí-li, tož uděláme konec.« Po půldruhém roce vynořil se plán s ně- meckým ministrem opět na povrch. Za letní prázdně a při nedostatku jiné aktuálnosti rozlila se rozprava o něm do širokých proudů. Byla sice hodně mělkou, ale neroztratila se dosu v písku.
Čecho Kaizl Prade Körber panská sněmovna Czyhlarz
11 article
Jedni řekli: Je nezbytným. Druzí: Je zbytečným. Jiní: Bylo by ponížením pro ně- mecký národ, kdyby spokojil se ministrem bez odboru jako »inferiorni« národové český polský. Ve skutečnosti bylo by těžko naji mezi Némci ve sněmovně člověka, jenž by všem vyhovoval a měl, alespoň pro persona, důvěru všech. Ani kdyby sáhl dr. Körber nejdál na levo. Všeněmcům, jako favoritům, byl by vhod, jen kdo by měl jejich cejch. Pan Prade, který 30. ledna 1899 měl v parlamentě řeč velkoněmeckou zcela v genru jejich, byl jimi prohlášen za psance a vzdal se, podlehnu jejich honbě, vicepresidia sněmovního a hned také nároků na ministra německého. V resignaci své doporučil za tohoto poslance z Alp. Dosu jsme se domnívali, že ministry vybírá si chef kabinetu. Ale z Liberce byli jsme poučeni, že za vlády p. Körbrovy má právo presentační, pokud jde o německého ministra, pan Jindřieh Prade, bývalý agent pojišťovací společnosti »Germania«. Že pak toto právo si osobuje vykonává nikoli v zákulisí, ale veřejně, a žese to snáší jako samozřejmá věc, je svědectvím, jak již pokročil rozvrat v rozdělení kompoteneí.
Körber Prade Körbrův Jindřieh Alpy Liberec
12 article
Stači připomenouti, že z podobného, mnohem menšího motivu, s vážných míst bylo před lety vysokorodému ministrpresidentu praveno: »U vás jak víděti, vládne se již na ulici « Bylo v parlamenté veřejhým fajemstvím, že vedle Prada je kandidátem nejvážnějším prof. Lorber. Kdyby všichni Némci dohodili se, že německým ministrem má býti stoupenee z alpských zamí, byl by jediným. Není ted poslancem. Ale to nebylo by mu na škodu. Řeklo by se: jest úřadnikem a má tedy kvali- ſikaci pro vládu mimoparlumentní. Když koaliee neslavné paměti dělila se v li- stopadu r. 1893 o dědictví Taaffovo, německé levici dány k disposici ressorty dva. Finance vzal si Plener ml. Byla by ráďa zabrala vnitro pro bar. Widmana, fir. Hohenwart však ohlási casus belli. Tak zbyl obchod. Již měl jej dr. Haliwich. Ale v poslední chvili dr. Plener roz- hodl jinak. Pravil, že by ohrozilo jednotu le- vice, kdyby oba portefeuily vzalí si Němciz Čech a že je nutno, by druhý dostal Něme z Alp. Byl to hr. Wurmbranď 3). Jako tenkrále, také nyní Seveřané resignuji na prospěch bratř z jihu.
Lorber Taaffův Plener Widman Hohenwart Haliwich doktor Alpy Prado Němcizstán Čechy
13 article
Jenže k jednomyslné dohodě veškerých stran německých o společném vyslanci do ka- binetu je daleko. Ba je vyloučena. Však vidě svět, jakou řevnivostí soukmenovců pronásledo- ván byl napřed hr. Gleispach, potom dr. Bärn- reither a jak nejbližší přátelé z vlastní strany jim ztrpčili život a jak hr. Khuenburg, Plener, Wurm- brand, Baernreither i Prade stali se nemožnými nesnášelivostí svých lidí. Arnošt Plener v letec osmdesátých chlouba všech Němců, roku 1895 prehnouti musil z veřejností, pronásledován klet- bami nacionálů, že zradil němeetví, zůsťav mi nistrem ještě, když přes odpor jeho byla celjská položka zařaděna do rozpočtu. A nestanul hněv ani před prahem jeho bytu. Bylť obviňován, že zůstal, protože tomu chtěla jeho choť. Stihl pak stejný osud Prada již za to, že ministrem býti mohl. O, jak se důkladně změnily časy ! Jindy rostla vážnost poslance mezi Němci, byla-lio něm zmínka, že je ministerský kandidát. Dnes je mu přihanou.
Bärn Khuenburg Plener Wurm Baernreither Prade Němec
14 article
Když koalice, vybudovaná na troskách vo- lební opravy Taaffovy, vzala bídně za své, bar. Chlumecký a hr. Hohenwart, otec jejl, byli po- voláni na dvorní hrad. A tu pravil císař k tehdej- šímu předsedovi poslänecké sněmovny: »Vaše strana je nepolepšitelnou. Jako Kronos pozřel vlastní děti své, tak vaše strana ničí vlastní kabinety, od Auersperga po Plenera.« Baron Chlumecký stál něm. Mlčel a souhlasil. Nejinak vedlo by se německému ministru. Člověk by se mohl založiti nevíme oč, že byl by dříve z kabinetu nežli v kabinetu. Neměl *) Udála se tenkráte příhoda velice žertovná. Ně- meckým žurnalistům na dotaz, kdo bude ministrem obchodu, nebude-li jím tajemník obchodní komory li- berecké, sděleno, že to bude poslanec, v jehož jmeně nalezají se dvě »e«. Takových měla levice několik Baernreither, Beer, Exner, Sehwegel, Pesz. by podpory ani všech tří skupin německé strany lidové: liberální, všeněmecké a křesťansko-soci- ální. Natož ostatních klubů. Všeněmcům, jichžto politiku provozovati nemůže žádný ministr ra- kouský, byl by lotrem a zločincem na všemáteř Germanii, všem ministerským kandidátům leviee — a těch je hodná legie — sokem, jenž mus býti potřen co nejdříve. Dr. Körbrovi by přines místo hlasů všech, odpor všech.
Taaffův Hohenwart Kronos Auersperg Plener Baron Chlumecký Baernreither Beer Exner Sehwegel Pesz doktor Körbr poslänecký sněmovna obchodní komora li
15 article
Postulát, aby vedle dra. Rezka a dra Pietaka zasedal v radě ministerské delegát Němců, jenž by staraí se jedině o národn zájmy jejich, je podporován zvláště tvrzením, že od r. 1880 byly v Rakousku vlády slovan ské. Tato historieká lež se epe čtenářsstvu domá- eímu i zahraničnímu dvacet let a není žádné báje tak směšné, by nenalezla víry. Pohleďme plaše jen na slovanské ty vlády V kabinetě Tanffově 1879—1893 zasedal bar. Pražák do r. 1892, Ziemialkowski a potom Zaleski a jako ministr financí Dunajewski o r. 1881 do r. 1891. Jediný ressort mě Polák — justici dáti Pražákovi definitivně, neodhodlal se hr. Taaffe — všecky ost atní Němiei. V koalici (1893—1895) byli dva Poláci Madejski a Jaworski; onen byl ministrem vy učování. Jediný ressort měl Polák všechny ostatní Němi eti. Ve vládě Badenově (1895—1897) nalezal se tři Poláci: napřed jen dva Badeni a Bilinski, potom Rittner. Onino měli ressorty. Dva porte- feuilly měli Poláci — v šle chn ostatiní Něm ci. V ministerstvě Thunově (1898—1899) by jeden Čech s ressortem a jeden Polák bez porte- feuilu. Jeden ressort měl Slov an, všechny osťatnií Němi ei. Doďáno budiž ještě, že v provisoriu Kiel manseggově, Gautschově a Wittkově neměl žádný Slovan žádného ressortu Billance obou desetiletí »českých a slovan- ských«, »protiněmeckých« je náramně jedno- duchou. V době těch to dva ceti l e byli dva Poláci a jie den Čel ch' mi- nistry řínane! 15 let.
Rezek Pietak Němec Zaleski Dunajewski Polák Taaff Madejski Jaworský Badenův Bilinský Rittner Thunův Čo Gautschův Wittkův Slovan Rakousko Pražák Německo Kiel
16 article
Takovým je ve světle historické skutečnost a pravda »poslovaňující« systém, pod nímnž úp prý Němci rakoušti již na třetí desetileti. V celé době oné, vyjímaje tři, blyl všichni členové výkanné mo Němei. Také v oné době, k terá vy- hlašováma za přáte lskou náro d'ů m neněmeckým, za epochu rosvi nél h o práva, státní moc a správu ve svý ch rukách měli Němci a zpupný ka te- gorřcký imperativ, že ji mi ná l'e ž prvenství a vedení, nem ulsí se te- prve prováděti — ten jes t ji ž pro- veden. Německý primat je tra dilclí odniž neuchýlilo se Rakoulsko a n po r. 1866, ani po r. 1879, ani po r. 1895. Pořád a pořáde tkví a trčí do přítom- nosti blud, který je negaci celé strukturyi tohoto státu a který je ponižením většiny jeho oby- vatel, že povoláni, by vládli jiným a všem ostat- ním, jsou jediní Němci, odsouzeni, by jich po- slouchali, všicei druzi. Tento blud dr. Körber ještě utvrdil, upevnil a posvětil. Kdyby jej roz- množil povoláním zvláštního německého ministra, jsou dnové parlamentu vídeňského sečteni. Mohli bychom se tázati, koho by takový ministr zastupoval? Ale neptáme se po osobní legiti- maci. Tážeme se: co by tam zastupoval? Které důvodné právo Němců čeká ještě svého splnění? Žádné. Více nežli nasycena — přesy- cena je německá minorita v Rakousku. Budiž dr. Körber varován, aby nežli slunce vzejde nezničila ho, dle ruské průpovědi, vosa. Budiž varován co nejdůtklivěji před pokračováním na cestě nastoupené. Naše účty s ním za první rok nové sněmovny jsou uzavřeny. Nejsou-li vy- rovnány, máme my nedoplatek u něho, ne on u nás. Aby posunul směr ještě více na levo. nestrpíme. Aby stavu přítomnému délkoueo největší vtiskoval pečeť oprávněnosti, nesneseme.
Němec Rakoulsko doktor Körber Rakousko
17 article
Aby odstavoval také důležitosti kulturní, nedo- volíme. Dr. Körber nemá nic, co by napravoval na straně německé, na straně české všecko. Nejen on, ale celý stát. Nemůže a nebude prospívat nebude skonsolidován a zabezpečen zárukami d budoucna, dokud nebudou Němci stlačení a ná rodové neněmečtí povznesení k oné míře práv a jejich platnosti, kteráž oněm a tém náleží Justitia distributiva čeká pořád ještě v Rakousku na svého vykonavatele. Pan dr. Körber jím nenl. Politické zprávy domácí. Poláci haličtí a Rusko. Rozmluva berlinského dopisovatel »Hom. BpeM.« s Polákem kmetem p. Jackovskýmz Poznaňska o věcech polských a slovanských, v našem listu již podaná, učinila, jak vidno, hluboký dojem na Poláky haličské. Jedny listy ji otiskují bez poznámky, jiné o ní uvažují. »Glosu Narodu« líbí se myšlenka pana Jackovského o federaci západních a jižních Slovanů jakožto hradbě proti Německu. Listu se zdá, že v žurnalistice ruské nastal jakýsi náhlý obrat tím, že uznává právo západnícha jižních Slovanů na zachování jejich individuál- ností, jež prý staři ruští slavjanofilové chtěl stopiti v ruském moři. S potěšením bereme na vědomí, že i P- láci haličtí ocitají se v náladě, která bohdá je přivede, že se naučí na Rusko klidně divat. A se tomu naučí, přestanou v něm viděti strašáka. Jinak nemůžeme připustiti, že by se byl v ru- ské žurnalistice stal jakýsi náblý obrat ve pro- spěch západního Slovanstva a jeho národních individuálností. Ruská žurnalistika píše o sna- hách západního Slovanstva již dávno příznivě.
doktor Körber Němec Justitia Polák Jackovský Rakousko Rusko Německo Homa Slovan
18 article
Vyjimku činila pouze prvá leta po zklamání, které Rusku připravil berlínský kongres a pe- rioda řádění Stambulova v Bulharsku, kdy Ru- sové přirozeně pozbýti museli důvěry nejen k Bulharům, nýbrž i jiným Slovanům. Také zájmu pravdy musíme ruskou žurnalistiku vzll v ochranu naproti narčení, že vůbec někdy byla pro poruštění Slovanů. Snaha ta nikdy s neobjevila ani v ruské žurnalistice, ani u ruské vlády. Důkazem je, že Rusko s nesčíslnými obětmi založilo jižním Slovanům samostatné státy a dalo jim podmfnky samostatného du- chovného rozvoje, což se rovná ochraně jejich národní individuálnosti. Co byle mezi Ruskem a Polskem, je něco jiného. To netřeba vykládat Polákům. Rovněž je křivdou, tvrdrli se o starých slavjanofilech, že byli nepřáteli slovanských individuálností. Nikoli, oni byli pro prohloubení těchto individualností až na kořen slovanské samobytnosti. V polském táboře přece nevl, ž M. N. Katkov nebyl žádným představitelem ru- ského slavjanofilstva. Polský hlas o souboji Wolf contra Prade. »Nowa Roforma« praví, že program Wolfův jako Pradův jde příliš daleko, aby mohl být uskutečněn, avšak program Pradův může být aspoň potud přetřásán, že Češi mohou býti svolni poskytnouti Němcům jisté kautely k ochraněo je- jich národnosti, když by Čechům navrácen byl vnitřní úřadní jazyk. Program Všeněm- cův o státním jazyku nikdy a n kdy přijat býti nemů že.
Bulhar Polák M N Katkov Wolf Prade Wolfův Pradův Čech Němec Čecho Rusko Bulharsko Polsko Slovan Now Roforma
19 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 17. srpna. Rakousko-italské soupeření o Balkán a Srbové. V poslední době Rakousko-Uhersko a Itale vystoupily naproti sobě jako zjevní soupeřio Balkán. Zajímava je, že toto soupeřství veřejně vypuklo v otázce vzdálenější, albánské. Z toho vysvítá, že rakousko-uherská politika jiné, terri- toriálně sobě bližší otázky považovala již z vyhrané, když tu v Italii prohlásili, že nikterak nedopustí, aby Rakousko-Uhersko opanovalo al bánské pomoří, protože by to znamenalo zá- hubu východního italského pobřeží. Podobně prohlásili v Rakousko-Uhersku, že bez albán- ského pomoří nemohou býti, protože by to zna- menalo ztrátu Dalmacie.
Srba Italos Praha Rakousko Balkán RakouskoUhersko Italia Dalmacie
20 article
nečně i tento klášter sv. Prokopa osud zrušení. — Ačkoliv spatřůjeme za dnešní doby pouze sešlé trosky někdejšího slavného zřídla zářivé osvěty, a ač hrabivá ruka oloupila klášter o vše, co činilo jej tak velebným, přece při pohledu na překrásná okenní žebra nejčistší gotiky a př vstupu na posvátná místa vnitřku, travou hustě zarostlá, zalétáme v duchu, plni úcty, v slavnou mínulost tohoto svědka české slávy a želím tragického jeho osudu. Městečko Szava samo o sobě jest velm půvabné s utěšenou polohou v blízkosti roz- sáhlých lesů. Má filiální kostel sv. Martina po ohni roku 1842 nově vystavěný, farní školu, lázně a j. Krajina v okoli Sázavy je divukrásná a připomíná namnoze vznešené partie krko- nošské. Z důvodů těch bývá Sázava již od le vyhledávána Pražany jakožto místo k letnímu pobytu nadmíru vhodné. Lze očekávati, že zří- zením místní dráhy vzkvete měrou nemalou, zvláště pokud se týče obchodu a průmyslu jest si jen přáti, aby zachovalo si ryze český svůj ráz i pro dny příšti. Asi po pětiminutové zastávce dal se náš vlak opět do pohybu. Štihlé vížky kostelaa daleko viditelné oblouky někdejších oken klá- šterních pozvolna ztrácely se za hustými koru- nami kaštanové aleje zámecké a za krátko tratilo se celé městečko v dálce, rýsujíc se toliko kon- turami význačných budov, jejichž věžíčky vy- čnívaly z modrých lesů. Řeka v těch místech jmenovitě v dobé sucha podobá se spíše potoku, či horské bystřině, jejíž průzračné vody omýlaji kolosální balvany k řečišti různo nakupené.
Szava Martino Pražan Sázava
21 article
Partiemi ponejvíce pahorkatými a skalnatými ubihá tu dráha celou řadou kratších tunelů, divočinou nejvýš romantickou se širými komplexy vysokých olšin a lískových křů, které v jasu stoupajícího slunce zdály se nám z oken kupé jakoby z bronzu vytepané. V nejbližší chvili vozy železniční naklonily se prudce na levý bok a blýštící se hladina vodní mizela nám s očí. Dráha v těchto místech oddaluje se od řeky, neopouští ji však, nýbrž přímočárně téměř po- stupuje podle nesčetných záhybů řečištního koryta, které tudy vine se jako had v podobe sploštělého S. Po obou stranách trati spatřujeme roztomilé vísky a samoty, tu jakoby přilepené na zarostlých, vřesovitých návrších, tu zase rozhozené v romantických údolích. Vyhtížíme z oken vagonu opojení vnadamí přírody, která tu hýři téměř svými šperky, rozvěsujíc je po skalách i výmolech, tu seskupujíc, jinde opět daleko do pasek rozestavujíc věkovité sosnya borovice. Letmo mijíme půvabnou samotu Sedliš tě, obklopenou návršími hojně jehličím porostlými. Od Sedliště vrací se dráha opět k toku Sázavy a postupuje dále po levém břehu krajem skal- natým, v němž hukot syčící lokomotivy mocně rozráží se o ostrá pobřežní skaliska, nedávno teprv expansivní silou dynamitu rozervaná, před tím příkře do řeky spadající. Vyhlédneme-li z okna kupé zpět, objeví se zrakům naším za- jímavá podívaná na trať v prapodivných za- táčkách se vinoucí, i zříme za sebou celou řadu tunelů, kterými jsme právě projeli. Je opravdu těžko orientovati se v tomto skalním labyrintu.
Sedliště Sázava
22 article
Řeka jakoby s námi hrála rozpustilou »za- vádečku«. Nejbližší stanicí jsou Rataje-Přívlaky Vlak staví tu opatrně na dosti značném sklonu. Ve stanici vítá nás vzhledná budova nádražní. Přívlaky jsou ves blíže levého břehu Sázavy as o 19 číslech, vynikající spíše polohou než vlast- ními nějakými přednostmi. Poslední stanice, starobylé Rataje, leží před námi. Snášíme, zatím co vlak pronikavě brzdí skrovná svá zavazadla. věnujíce zvláštní pozornost nabytému kodaku který v nitru svém chová vzácnou kořist ama térskou. — Nemohu se zdržeti, abych ředitelstvu dráhy nevytkl v těchto místech velikou nepří- stojnost, která cestujícím jako velmi nemilá pře- kážka v cestu se staví. Vlak ve stanici Pr- vlaky před dlouhým tunelem zastavuje se toliž skoro na dvě hodiny (l); chceme-li tedy dostati se dráhou do Hrazených Rataj, nutno čekati na pokračování jízdy do 1312. hod. Interval to za- jisté trochu veliký, zvláště v místě dosti bezvý- znamném a celkově fádním. Proto všichni pasa- žeři, kterým nohy slouží, ovšem nejvýš rozhoř- čeni, opouštějí před tunelem vlak a odebírají se do Rataj — pěšky. I my učinili jsme tak po příkladu jiných, nechtějíce nemoudře zmařiti drahý čas. Chopili jsme svá zavazadla a dali se na cestu. Úzká stezka vede přikře do strmého kopce, kterým zmíněný již tunel je prokopán. Tento kopec musili jsme při slunci vysoko již stojícím přelézti, abychom se dostali ke konci tunelu, od něhož vede přes řeku nový, železný
Rataj Přívlaky
23 article
most. O humor a narážky nebylo cestou nouze Mnohý z turistů ulevoval svému bolu rázným slovy a tak dospěli jsme asi po 10minutové chůzi k rybárně. Nová překážka: přívoz. Když i tuto šťastně jsme překonali, dali jsmese v pravo serpentinou a asi po čtvrt hodině vítala nás již baňatá věžice chrámu ratajskéhose zámkem a starobylou baštou. Kapesní náš orloj ukazoval 4 na 11. hod. V Ratajích musili jsme vyčkati do 412. hod. spojení ke Kácovu, k ně- muž vede odtud zvláštní odbočka. Tím naskytá se nám příležitost věnovati městečku zvláštní po- zornost a poohlédnouti se po občerstvení. Došli jsme do útulného hostince »na Radnici«, kdež ponechali jsme zavazadla v uschování až na nedotknutelný kodak, který s vyměněnou cifkou filmovou nové konati měl služby. V hostinci do- stalo se nám vítaného občerstvení, jakož i ne- zbytných pohlednic, jimiž oblažili jsme přátele a známé. Na to vydali jsme se na poul městem.
Rataj Kácov Kodak
24 article
Hrazené Rátaje jsou pěkné, velmí vhodně na návrší situované městečko s hrad- bami dílem dosud zachovalými, dílem poboře- nými, rozprostírající se na pravém břehu Sá- zavy. Pozornost naši upoutal nejprve chrám sv. Matouše r. 1691 ve skvostném vlaském slohu nově zbudovaný, dále zámek roku 1675 v nynější podobě zřízený, jindy hrad Pirk- štein zvaný, r. 1724 ve faru změněný s okrouhlou, dosti vysokou baštou, která nyní za zvonici slouží. Pěkná radnice vévodí vzhled- nému náměstí s farní školou vystavěnou roku 1825. Městečko jeví patrný ruch stavebnía opravňuje jmenovitě nyní po zřízení místní dráhy k nejlepším nadějím. Občané ratajští jsou dle všeho značně probudilí a doufají pevně v nově zvolené obecní zastupitelstvo, jak z řeči několika bodrých Ratajanů v hostinci souditi se dalo. Momentní závěrka zázračného kodaku po- sunula se asi desetkrát a celé téměř Rataje odnášeli jsme v pitvorném tom pouzdře před očima udiveného dorostu ratajského. Osvěživše se v hostinci dobrým obědem a novou sklín- kou piva, odebrali jsme se k primitivní za- stávce a za nedlouho seděli jsme jíž ve stisně- ném kupé lokální dráhy Rataje—Kácov.: Prů- vodčí vydal nám lístky, přirazil vozová dvířka
Matouš Rataj Pirk Kácov
25 article
parostroj chraplavě zapískl a Rataje ztrácelyse za návrším. Odtud tepry mluviti lze o vlastním Po- sázaví. Mista, kterými vlak nás unáší jsou ta, která označil jsem z počátku jako neznámá širší veřejnosti. Šlernberk navštěvován byl oby- čejně směrem od Benešova, tak že tyto partie směrem od Rataj zůstávaly vždy stranou. O Zastávky Rataje opouští vlak opětně řeku již velice mělkou a asi po deseti minutové jízdě hustým lesem směřuje zpět k řece a pak ujíždí stále podle břehu ku Šternberku. V duši ozvala se nám vznešená slova naši národní hymny: »Zemský ráj to na pohled . ..«, když brali jsme se krajem nekultivovaným. v němž hojné bystřiny razí si cestu lesem. oplakujíce omšené balvany svržené a temene vysokých, fialově zbarvených strání, uzavírají- cích úžlabinu s obou stran. Mohutní velikáni lesní s větvemi bez pohnuti k zemi skloněnými, vážně stojí tu po úbočí jako na stráži, pro- plétajíce obnažené kořání kamenitou půdou, bohatě zdobenou skupinami širokolistých kapra- din a osladičů intensivní zeleně. — Průvodčl hlásí stanici Šternberk. Vyhlédáme zvědavě z oken a nadšeně kyneme starobylému hradu, který trůní tu na strmé skále jako vlašťovčl hnízdo k ní připevněn. Z lesů vyčnívají ob- nažená skaliska a patu vrchu omývá jezem zpěněná Sázava spěchající s větrem o závod.
Šlernberk Rataj Šternberk Benešov Šternberk
26 article
Neskonalé půvaby Posázaví v okolí Štern- berka zmámily nás tou měrou, že ač měli jsme jízdu zaplacenu až do Kácova, odhodlali jsme se opustiti vlak a vydati se odtud po prohlídce hradu ke konečnému eíli výpravy pěšky. Vy- sloupili jsme tedy z vlaku a octli jsme se v ná- draží, od hradu asi 10 minut vzdáleném. Vyšli jsme ze stanice, za níž rozprostírá se nádherný park s novým, elegantním hotelem, který zbu- doval vlastník panství a v nájmu drží p. Mařán. Přes železný most dali jsme se serpentinou vzhůru do zámku. Pod námi rozkládalo se ma- lebné podhradí, řada to roztomilých chaloupek a nad námi v modru vysoko třepotali se kra- hulíci. Stísněnost místa nedovoluje mi líčiti úchvatné dojmy této cesty a rozepisovati seo vnadách krajiny šternberské široce. Velkolepost a rozsáhlost hradu nás překvapila, Šternberk je prastaré sídlo hrahěcího rodu téhož jména. Hrad vystavěl roku 1242 Zdislav z Divišova a dle zvyku tehdejšího od znaku svého, osmi- ramenné hvězdy, Šternberkem jej nazval. Na hradě uzřeli jsme velebnou hradní kapli, velko- lepou zasedací síň, čítárnu, obrazárnu a zají- mavou pracovnu nedávno zesnulého hr. Zdeňka ze Šternberka. V prvém poschodí na chodbě srovnány leží starodávné kuše a houfnice. Par kem vyšli jsme z hradu po mostě, který do ne- dávna byl mostem padacím, do lesa, kdež spatřili jsme dosti zachovalou hladomornu s všemi její hrůzami.
Štern Mařán Zdislav Zdeňka Posázaví Kácov Šternberk Divišov
27 article
Po prohlídce hradu i okolí, pokochavše se čarokrásnou vyhlídkou, která s cimbuří do údoli Sázavy se otvírá, vydali jsme se o 154. hodině odpoledne na další cestu ke Kácovu. Pohoda byla nejvýš příznivá. Slunce vysoko na nebi stojící neuprosně bilo nám do zad, tak že bo- haté krůpěje potu stékaly nám po tvářích. Údo- lím sázavským, přidržujíce se neustále toku řeky, postupovali jsme z volna ku předu, přelézajíce zúmysla vysoké, mechem porostlé balvanya smáčejíce horká svá chodidla v chladivých vlnkách Sázaviných. Vysoké skály rostly tu s obou stran téměř k nebi. Nad cestou sklá- něly se bohaté větve listnatých i jehličnatých stromů a nad námi úzkým pruhem klenulo s pomněnkově modré, bezmračné nebe. Štětec ma- lířův sotva vystihl by nesčíslné ty odstíny vše- možných barev, nahromaděných tu rozmarnou rukou přírody v seskupení nejkontrastnějšíma přece plném vznešené harmonie. Nezapomenu nikdy rozkošné této cesty, plné, ba přeplněně novým a novým překvapením, které za každým téměř pahrbkem tu čeká a duši vnímavou po- vznáší. Přátelé těkali různo po stráních, sbírajice vzácné ukázky posázavské květeny. Zvláště pěkné exempláry velikých dřevnatek, na pních stromů přirostlých, velice se nám zamlouvaly. ale pro nepřístupnost i značný objem, nožíku našeho ušetřeny zůstaly. Vlny Sázavy tříštily s o ostré hrany skalisek, unášejíce s sebou svižné mřínky a duhově zbarvené hořavky, jichž celá hejna po písčitém dnu se proháněla. Nepozoro- vali jsme ani, příliš zaujati kouzlem kraje, že blížíme se k cíli své cesty. Došli jsme do So- běšína, poslední to železníční stanice před Kácovem. Vlak dávno už oddychoval v neda- lekém Kácově, zatím co my loudali jsme s živou, nádhernou dekorací sázavského údol,
Sázava Kácov