1
masthead
18. srpna 1901.
5
article
nou měrou a důstojně uctívati památku muže
nož pneno nese, ahy totiž dostatečně mohl udíleti
dpory svým žadatelům, jest nevyhnutelně třeba
by jeho příjmy selzdvoj- ano i ztrojnásobily.
A tu doufám, že všichni lidé nepředpojatí budou
e mnou souhlasití, že jest povinností celé české ve-
ejnosti se snažiti, aby příjmy »Husova fondu« s
většily a to tím, že budou všichní přispívati spolku
omu a tím podporovati své studentstvo.
Povinnost tuto káže každému cit národn
pravé vlasteneciví, kleré se nejeví prázdnými slovy
sýbrž skutky.
Husův
6
article
Nikomu zajisté není neznámo, jaké boje pod-
stupovati jest nucen národ náš se svými odpůri
aby nebyl utlačen, aby domohl se platnosti a uznán
zvatých práv po předcích zděděných.
K hoji takovému však jest nutně zapotřebí b
Jovníků silných, zdravých charakte-
rem i tělem, lidí vyzbrojených věd
mostmi odbornými i vzděláním vše
obecným. A prohlížíme-li dějiny odvěkého boje
našeho, sbledáváme vždy, že na předním místě jsou
to vždy lidé, pocházející z rodičů chudých
Připominám jen muže vynikající v době našeho
obrozeni: Dobrovského, Jungmanna, otce
Palackého, jest jich dlouhá řada, všem zajist
dobře známá. Kdo se tedy raduje z obrození našeho
národa, ten musí si býti toho pamětliv, jací to byli
mužové, nesmí si nevážiti chudoby, poněvadž vidí
že v ní skrývá se mnoho duševního bohalství, ne-
smí ponechávati ji sobě samé — neboť pak by
chudí Kamarýtovi byli opravdu svznešenější dušee
než ti dnesní bobatší a zámožnější potomci svých
buditelů, kteří by, urážejíce jejich původ, nevážíce
si jejich strádání, zápasův a obětí, chovali
se netečně a tvrdě k osudu nezámožného
chudého studenta českého. I káže námt
cit národní přičiniti se, aby chudl
studenti, budoucí to bojovníci za práva národní.
neklesali a nepodlehli v bídě hmotné, již provázejí
děsivé stíny nemocí fysické i mravní, smri
těla i duše.
Dobrovský
Jungmann
Palacký
Kamarýt
7
article
Než vedle stanoviska národního jest tu sta-
novisko jině, z něhož mají býti chudí studenti
podporováni. Neboť chudoby studentské zneužívají
klerikálové, ne příliš velcí přátelé pokroku a přijí-
mašíce chudé studenty do svého spolku »Kolleje
Arnošta z Pardubic« hledí jich užíti k svým poli-
tickým šmejdům. Nechci a nemohu ani o »blaho-
dárném, působení spolku toho mluviti. Jen se ze-
plejte chudých studentů, kteří tam bydli a oni vám
povědí, jak vypadá ta »křesťanská« láska klerikála
ve skutečnosti. Podivíte se asi nemálo. A tu jest
opět povinností všech, aby stala se zbytečnou nutnost
dožebrávati se podpory v »kolleji Arnošta z Par
dubic«, tu jest nutno postaviti se na odpor proli ta-
kovému proudu. Najdou li chudí studenti podpor
jinde, l. j. doslaneli se jim řádné pomoci z »ílu-
zova fondu«, nebudou se uchylovati do kolteje, kde
na růžích nstláne nemají.
Arnošt
Pardubice
8
article
Rečník odůvodňuje dále povinnost podporovat
»Husův fond« vroucími výklady i se slanoviska lid-
skosti, lidumilnosti a dokládá, že na prvém místě
podporu tu konati náleží zemi, Praze, předměstím
spořilelnám a záložnám, jež ne vždy povinnosti te
jsou si vědomy.
Ne poslední místo mezi podporovateli Husova
fondu — pokračuje řečník — náleží professorům
vysokých škol. Pravda sice, že mnozí z nich
poskytují příspěvky dosti značné, ale přece jsou ně-
kteří — nomina sunt odiosa —— kteří, ač mají příjm
znnčné, nedají ani krejenru na chudé studenty. (T
patří mezi tak zv. byrokraty a jsou dosti známi.)
Hlásají sice o sobě, že jsou přáteli studentstva, ale
skutek — utek. Přispěti by mohli příjmům Husova
fondu mnozí professoři, zvláště však fakulty právni-
cké tím, kdyby dovolili, aby Husův fond vydával je-
jich litografované přednášky. Až dosud v rukou to
měl pedel, který sám za zhotovení litografií dosti
mizerně platil, sám však chtěl peníze veliké. Myslím,
že pedel, který vedle svého slušného platu má zisk
na různých tiskopisech, nepotřebuje výdělku toho.
Husovu fondu by tím však se posloužilo měrou zna-
menitou. Nechť si to vezme výbor Husova fondu
v úvahu. Doufám, že by i pp. professoři s tím sou-
hlesili. Řečník appeluje i na jednotlivce, na spolky
a bohalší kollegy studentské.
A končí: Stručně jsem ukázal a dle sil svých
důležitost a potřebu »Husova fondu«. Na konee
volám ještě jedenkráte ke všem, k celé veřejnosti
české: Pokládejte za svou svatou po-
vinnost podporovali »Husův lond«, aby
mohl uetIvati památku svého — abyel
tak řekl — patrona, nesmrtelného Mis tr
Jana Husa, aby udíleti mohl podpor
co největší chudým studentům, budou
cím to bojovníkům za práva národa na-
šeho! Ti pak vždy v srdcích svých budou vám
za to vděčni.
Husův
Hus
Praha
Husův fond
9
article
Řečník odměněnhlučným potleskem. Delegát »Do-
broslava« hlásí se k předchozí přednášce o slovo
appeiluje jmenovitě na krajinské spolky, jež měly
by více si všímati »Husova fondu« a přispívati to
mulo účeli. Pak poukazuje na vnitřní poměry »Hu-
sova fondu«, rozdílení podpor a vyřizování admini
strativních věcí. Dalším předmělem programu sjezdo-
vého byla přednáška stud. p. Radouše »O stu-
dentstvu v drobné práci národní-
Přednášku tu pro nedostatek místa otiskneme příště
Po řeči p. Radouše rozpředla se větší debata.
které zúčastnil se stud. Volenec, jenž v delší řeči
poukazoval na vliv kierikaliamu na náš lid, jenž tím
snahy studentstva zdržuje, pak učitel p. Navrátii
jenž vyslovil se o účastenství učitelstva při drobn
práci, pp. Chalupník a Husý o studentstvu
Sokolstvu a konečně dr. Drtina, jenž shrnu! jed
notlivé již vysloveně názory v reelní přehled. Na to
schůze po 6. hod. zakončena, po klidném, důstojném
průběhu a studenistvo se rozešlo, aby o dvě hodiny
později »na Veselce« zúčastnilo se uvítací »Akademie
které přítomno bylo i širší obyvatelstvo pardubické
Program pečlivě sestavcný provedli vedle spoluúčin
kování sl. Ivisovy z Prahy studenti sami.
Husův
Hu
Radouš
Volenec
Drtina
Praha
10
article
Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická.
Z Londýna, 17. srpna. (Zvláštní telege
»Národních Listů«.) »Standardu« se oznamuje
z Brusselu: Krügrův protest proti proklamae
Kitchenerově bude se opírati o čl. 7. a 20
haagské smlouvy, jež zapovídají konfiskaci sou
kromého majetku válčící stranou. V protestu s
dále praví, že za další události by byly zod
povědny státy, kdyby nadále trpěly, aby britsk
vláda mezinárodní právo rušila.
Z Londýna, 17. srpna. (C..B.) »Reute
rova kancelář« sděluje z Durbanu: Vojsko poc
velením lorda Kitehenera táhne proti Bothovi
jehož voje nalezají se v okolí v Noudweni
Myslí se, že nepřítel bude do země Zulů za-
puzen.
Z Londýna, 17. srpna. (C.-B.) V depeš
lorda Kitehenera z Pretorie ze včerejškas
praví: Plukovník Borringe napadl 13. t. m
oddělení Burů, jemuž velí Kruitzinger, severně
od Steinsburgu, a zahnal je až blízko k Venters-
dorpu. Velitelé Caobet a Erasmus byli zajat
Caobet byl smrtelně raněn. Jiné oddily pod ge-
nerálem Frenchem tisknou nepřitele znenáhl
na sever. Obhlídka, vyslaná Frenchem, byla
v horách u Beksedy burskou přes il o
obklíčena a donucena se vzdáti
Jeden muž padl, devět, mezi nimi kapitá
Belelheim, bylo zraněno. Zajatí byli Bury opě
propuštěni na svobodu.
Z Londýna, 17. srpna. (Zvláštní teleg
»Národních Listů«.) »Dally Mail« praví, že ge
nerál Botha odpověděl na známou proklamae
Kitehenarovu prohlášením, že kdyby anglický
vrchní velitel své vyhrůžky provedl, všichni an-
gličti zajatci budou usmrceni.
Z Londýna, 17. srpna. (Zvláštní telegr
»Národních Listů«.) »Dally Msil« oznamuje, že
Kitchenerovo provolání jest nyní předmětem vý-
znamné výměny depeší mezi Bothou a vrchním
velitelem anglickým.
Krügrův
Kitchenerův
Kitehener
Both
Zulu
Pretorius
Erasmus
Caobet
Dally
Kitehenarův
Dally Msil
Botha
Londýn
Brusel
Reut
Durban
Bura
Bur
Kruitzinger
11
article
Z Londýna, 17. srpna. (C.-B.) »Reute-
rova kancelář« oznamuje z Cradoku: Plukovník
Gorringe stíhal Kruitzingera po boji dne 13.
t. m. a zapudil bo 15. t. m. asi se 100 muž
přes řeku Oranži. Několik malých oddíle
burských nalezá se mezi Oranží a Grafreinelem
(tedy v severním Kapsku) a jsou angliekými
kolonami neustále stíháni.
Z Londýna, 17. srpna. Večerník »Sune
oznamuje, že před několika dny nebyla svedena
rozhodná bitva mezi vojsky Kitchenera a Bothy.
nýbrž že došlo ke všeobecné kapitalaei
Burů, stojících pod velením Botho
vým a vzdání se ostatních komandantů s
očekává.
Anglická vláda jest tak jista, že jest sku
tečně po válce, že si Milner vzal s sebou ná
vrhy pro příští správu annektovaných zemí.
kterou vypracoval Chamberlain a kterou kabinet ji
sehválil. (List »Sun« není tak spolehlivým, aby
tvrzení jeho bylo lze uvěřiti, nedojde-li i ofí-
ciální potvrzení zvěsti jeho. Ostatně i kapitulace
Bothova neznamenala by ještě konec války.
dokud v poli stojí energičtější Delarey a Devet
Pozn. red y
Z Brusselu, 17. srpna. Někteří bohat
přálelé Burův, kteří vyzbrojili lodě, mezi nim
jednu podmořskou loď, k lapání anglických lodi
obchodních, žádali Krügra už po třetí, aby jim
vystavil plné mocí k podnikům těm. Krüger od-
mítl z důvodu, že chce ukázati vzdélanému
světu, že dovede zachovávati mezinárodní smlouvy
v nejširším smyslu; teprve když by Kilchenen
jednal s burskými bojovníky skutečně jako s re-
bely a je postříleti dal, přípustí prý Krüger, aby
se užilo onoho prostředku.
Gorringe
Kruitzinger
Grafreinel
Kitchener
Both
Bur
Botha
Milner
Chamberlain
Sun
Bothův
Kilchenen
Krüger
Londýn
Reut
severní Kapsko
Brusel
12
article
Válčení s Cínou.
Válčení s Cínou.
Telegramy.
Z Londýna, 17. srpna. (C.-B.) »Stand
ard sděluje z Tjencina ze včerejška: Birmský
pluk jest pohotově odtáhnouti do Pekina a na
hraditi tam Radžputy, kteří do Indie se na-
vrátí.
Z Londýna, 17. srpna. (C.-B.) »Timese
sděluje z Pekina ze včerejška: Protokol o míru
byl včera v noci podepsán, když byl poněku
změněn. K doplnění protokolu jest třeba ještě
tři ediktů a to ediktu o potrestání úřadníků dl
doplněného seznamu, ediktu o prozatímním za-
stavení zkoušek a ediktu o zápovědi dovozu
zbraní a střeliva na tři leta.
Z Londýna, 17. srpna. (C.-B.) »Stan-
ard« sděluje ze Šanchaje, že císařovna-vdova
jest velmi znepokojena zprávou, již obdržela od
čínského vyslance v Petrohradě a v níž se
tvrdí, že Angiie a Rusko uzavřely tajnou smlouvu,
že nebudou si překážeti ve svých akcích z
Velikou zdí, pokud se týče před touto-
Cína
Angiie
Londýn
Pekina
Indie
Stan
Petrohrad
Rusko
13
article
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Ministerská rada.
Z Vídně, 17. srpna. Za předsednictví
dra. Körbra, který se včera večer vrátil
z Išlu, konala se dnes o 2. hod. ministerská
rada.
Dr. Stránský u dra. Körbra.
Z Vídně, 17. srpna. Poslanec dr
Stránský měl dnes delší rozmluvu s min.
předsedou drem. Körbrem. Jelikož dr
Stránský zastupuje nyní nepřítomného
předsedu klubu poslanců českých na říšské
radě dra. Pacáka, dá se mysliti, že ne-
mluvil jen o moravském vyrovnání.
Jak se proslýchá, nebyl stanoven ještě
dnes ani termín rozpuštění českého sněmu
ani termín nových voleb.
Dr. Rezek.
Z Vídně, 17. srpna. Ministr dr. Rezel
se vrátil sem dnes ze Sant Gilgenu, aby se
zúčastnil zejtřejších slavností.
Bulhar o Češích.
ja. Ze Sofle, 17. srpna. Zde konal
prof. Junčev, předseda tělocvičné jednoty
»Junáka«, za četného účastenství přednášku
o IV. sletu všesokolském, jehož se v Praze
zúčastnil. Jeho nadšená slova, kypící chvá
lou o českém národě a jeho kultuře a o So-
kolstvu byla odměňována dlouhotrvajícím
potleskem a voláním: »Nazdar českým So-
kolům! Na zdar českým vlastencům ! A
žijí slovanští junáci!« Prof. Junčev vyda
tiskem svoji přednášku.
Ze strachu před obstrukci.
n. Z Berlína, 17. srpna. Noviny z-
bývají se tvrzením, že agrární strana se za-
sazuje, aby byl změněn jednací řád sněmu
říšského. »Vossische Ztg.« praví: Straně
středu musí býti zůstaveno, aby učinila, co
uzná za potřebné, kdyby návrh v parla-
mentě byl podán. K levici však díme již
dnes: Pozor! »Vorwärts« praví: Nic by
nebylo junkerům milejší, než aby lichvář-
skými cly dosáhli zároveň trvalého zardou-
sení opposicé v říšském sněmu. »Schlesi-
sche Volkszeitung« praví: V nouzi musí se
někdy sáhnouti k prostředkům, jež nejsou
příjemny. Ohlašuje se, že by opposice
i změnu jednacího pořadu dovedla obstruko
zmařiti a nejen nová cla.
Körbr
doktor
Stránský
Pacák
Rezek
Rezel
Bulhar
Čech
Sofle
profesor
Junčev
Vídeň
Išlu
Santa Gilgen
Praha
Berlín
Vossische Ztg
Vorwärts
14
article
Zadržená depeše.
Z Palerma, 17. srpna. Zdejšímu
purkmistru bylo oznámeno, že děkovací te
legram, který chtěl tento zaslati městské
radě v Terstu na kondolenční depeši za pří-
činou úmrtí Crispova, byl rakouskými
úřady na hranicích zadržen.
Protiřeholní zákon ve Francii.
F. Z Paříže, 17. srpna. Prováděe
nařízení k zákonu spolkovému, dnes v úřad-
ním listě uveřejněné, stanoví mimo jiné, že
k žádosti řeholí za autorisaci musí býti při-
pojen závazek biskupův, že »přejímá řehol
a její členy pod právomoc svou«. Tím pod-
řízeny řehole i formálně konkordátu. Mlimo
to má vláda vyslechnouti obce i prefekty
v příčině vhodnosti autorisace, dříve než tuto
neb její odmítnutí parlamentu zákonem na-
vrhne.
Schůze s carem.
Z Rerlína, 17. srpna. Vzhledem kji
ným zprávám tvrdí se oficiální německé
»Reichscorrespondenzi« v Karlsruhe z Ber-
lína, že se císař německý s carem sejde
ještě letos.
Prováděcí nařízení obsahují také ostre
předpisy o dozoru na řehole, za autorisaci
žádající, aby se zamezilo znovuzřízení roz-
puštěných řeholí. K účelu tomu musí v žá-
dosti za autorisaci uveden býti úplně
přesně všechen majetek, dále občanská
i klášterní změna všech členů, jich ná-
rodnost, stáří, rodiště, jakož i údaje, náležel-li
člen už někdy jiné řeholi a jaké.
»Matin« praví, že lze čekati, že část
řeholí nepodrobí se ani jurisdikci biskupů,
ani dozoru vlády.
»Eclair« pochybuje, že přísnost pro
váděcích nařízení zamezi obcházení zákona.
K procesu s Makedonci.
Z Bukurešti, 17. srpna. Když Sara-
fov byl sproštěn obžaloby, obecenstvo pří-
tomné v soudní síni dělalo mu ovace a když
vyšel na ulici, lid velice četně shromážděný
házel mu květiny a hudební kapela zahrála
bulharskou národní hymnu »Šumi Marica«.
Crispův
Rerlín
Makedonec
Palermo
Terst
Francie
Paříž
Karlsruhe
Bukurešť
Sara
Šum Marica
15
article
Dav následoval Sarafova až na náměstí Marie
Luisy, kde jej vyzvedl na ramena a donutil
jej, že se ujal slova. Sarafov děkoval obe-
censtvu za ovace a pravil, že právě vynesený
rozsudek jest nejlepším důkazem, že make-
donský komitét nemá za úkol působiti zne-
pokojení a nepořádky na Balkáně. Na t
Sarafov odešel do svého bytu, provázen da-
vem za ustavičných ovací a na balkoně svého
domu neutuchajícími ovacemi byl donucen
promluviti ještě jednou, pravil, že se ukázalo.
že Makedonci musí býti svorni, aby zachránili
a osvobodili svou vlast.
n. Z Kolína n. R., 17. srpna. »Köl
nische Zig.« píše, že podkládati hr. Walder
seeovi, že aspiruje na místo říšského kan
cléře, jest prý tak pošetilo, že to ani neza-
sluhuje, aby se o tom dále mluvilo.
Telegramy korresp. kanceláře.
Ze Lvovn, 17. srpna. (C.-B) Člen
panské sněmovny Vilém hr. Siemienski-Le-
wicki zemřel dnes na svém statku v Cho-
roskově. Byl předsedou haličské akciové hy
poteční banky.
Z Plovdiva, 16. srpna. (C.- B.) Dle
zpráv z Cařihradu byl přeložen generaln
pobočník sultanův Jakub paša z trestu k
4. armádnímu sboru do Malé Asie.
Ze Sefie, 17. srpna. (C.B.) »Ag. tel.
Bulg.« označuje za tendenční smyšlenku
zprávu cizích listů, že kníže Ferdinand ne-
zúčastnil se uvítání ruského loďstva na zá-
dost Karavelova, jenž prý uváděl, že návštěva
loďstva platí zemi a nikoli knížeti. Cesta
knížete do eiziny stanovena byla předem
hned po odjezdu velkoknížete Alexandra
Michajloviče.
Z Cařihradu, 16. srpna. (C.-B.) Sulta
přijal včera rakousko-uherského vyslance
svob. pána Calice a potom anglického vy
slance O Connora ve slyšení.
Sarafův
Marie Luisa
Makedonec
Walder
Lvovn
Vilém
Jakub paša
Sefie
Ferdinand
Karavelov
Alexandr Michajlovič
Calic
Connor
Balkán
Kolín
Siemienski
cho
Cařihrad
Malá Asie
panská sněmovna
Aga
16
article
Z Išlu.
Z Vídně, 17. srpna. (C.-B.) Hr. Go
luchovský vrátil se sem dnes z Išlu.
Franko-turecký spor.
Z Paříže, 17. srpna. (C.-B.) »Figaro
tvrdí, že při slyšení francouzského vyslance
Constansa u sultána byl franko-turecký spon
definitivně vyřízen. Sultán prý se zaručil,
že v této záležitosti bude dáno zadostuči-
nění celé.
Z anglických sněmoven.
Z Londýna. 17. srpna. (C.-B.) Státn
tajemník pro Indii lord Hamilton předloži
v dolní sněmovně rozpočet pro Indii a dodal,
že přebytek roku 1900—1901 činí 44 mil-
lionu liber šterl., přebytek r. 1901—1902 že
páčí se na 1,800.000 liber šterl. Tyto číslice
dokazují solidnost a schopnost Indie zotaviti
se po předcházejícím hladu a dosvědčují, že
země pokračuje hospodářsky i hmotně. Cílem
politiky indické vlády jest rozmnožiti pro-
duktivní zdroje žemě. Řečník vyslovil na-
ději, že v několika letech výtěžek uhlí se
zdvojnásobí. Vláda pokládá za svůj úkol
podporovati pokud možno stavby železniční
sítě a zavodňovací podníky.
Z Londýna, 17. srpna. (C.-B.) Doln
sněmovna schválila zákon o vojenskýcha
námořních stavbách ve 3. čtení.
Z Londýna, 17. srpna. (C. - B
Horní sněmovna schválila předlohu roz
počtovou a předlohu o vojenských a námoř-
nických stavbách v 3. čtení.
Figaro
Hamilton
Išlu
Vídeň
Hradec
Franca
Paříž
anglický sněmovna
Londýn
Indie
Doln sněmovna
17
article
Dolnísněmovna schválila předlohu
rozpočtovou v 3. čtení a potom se o dro-
čila.
V trůnní řeči, kterou parlament byl
odročen, prohlašuje se, že srdečné
styky mezi Velkou Britaniía
ostatními státy trvají nezmi-
něně dále. Na to projevuje se potěšení,
že následkem všeobecně dohody, k níž se
i Čína připojila, vyřízena jest otázka odškod-
ného čínského i záruk pro jeho zaplacení.
Anglické vojsko pokračuje nepřetržitě v do-
bývání území obou jihoafrických re-
publik. Vojenské operace protähly se
následkem rozsáhlosti dotýčného území.
Návštěva následníka a jeho choti v osa-
dách měla pozoruhodné výsledky, jimiž krá
jest velmi potěšen. Nadšeným uvítáním na-
stupce trůnu a jeho choti prokázány po
znovu vlastenectví a loyálnost obyvatelstva
v zámořských državách.
Na konec děkuje trůnní řeč oběma sně
movnám za ochotu, s jakouž povolily v tomto
roce obnosy pro vojsko a loďstvo.
Fraako-turecký spor.
Z Cařihradu, 17. srpna. (C.-B.) V
jednávání v otázce nábřežní vedou se na zá-
kladě obnosu, sultánským iradem pro zpět-
nou koupi nábřeží na 40 mill. franků vymě-
řeného. Vyjednávání protáhne se asi až do
doby, kdy se podaří zajistiti obnos ten.
Z Paříže, 17. srpna. (C.-B.) »Ag-
Havas« sděluje z Cařihradu: Vyslanec Con-
stans měl včera velmi dlouhou rozmluvu
s ministry zahraničních věcí, financí a spra-
vedlnosti i byl na to přijati sultá
nem ve slyšení. Teprve k půl
noci opustil palác sultánův.
Havas
Čína
Fraako
Cařihrad
Paříž
Con
Aga
18
article
Marocká otázka.
Z Londýna, 17. srpna. (C.-B.) »Timess
sdělují z Tangeru ze dne 12. t. m.: Ačkoliv
Kaid Menebi nominálně ujal se opět úřadu,
zdá se býti přece nepochybno, že nemá již
velikého vlivu na sultana jako dříve a že
upadne v nemilost. Stalo by se tak již nyní,
kdyby sultan se nebál, že urazí Německoa
Anglii, dá-li zatknouti. Kaid Meneba tak
brzy po jeho příchodu z Londýnaa
z Berlína.
Konkordát ve Španělsku.
Z Madridu, 17. srpna. (C.-B.) V po-
litických kruzích se ujišťuje, že vyslanec u
Vatikánu Pidol podnikl kroky ke změně kon-
kordátu, a jak vláda myslí, nikoli bez vý-
Bitka na bulharsko-tureckéhranici.
Ze Solie, 17. srpna. (C.-B.) »Ag. tel
Bul.« oznamuje: V posledních dnech došlo
mezi tureckou a bulharskou pohraniční stráží
k bitce. Turečti vojáci stříleli na bul-
harské, když tito konali hlídku po-
dél hranice, Při bitce té byli čtyři
turečtí vojáci usmrceni a pět ra-
něne. Dvě turecké setniny stí
haly bulharskou četu při jejím
ústupu a obsadili na bulharském
území obec Zaryteš. Vysláno vojsko
aby vetřelce zapudilo. Bulharská vláda v Cari
hradě energicky zakročila.
sledku.
Solie
Londýn
Tanger
Německoa
Anglie
Berlín
Španělsko
Madrid
Vatikán
Zaryteš
Cari
Káida Meneba
Aga
19
article
Telegradcké zprávy hospodářské.
st. Z Pešti, 17. srpna. (Zvl. teleg
»N. L.«.) Na trhu prodalo se 40.000 q za cen
nezměněných. Znamenala pšenice tisská
80 kg K 8.30, 79.5 kg K 8.30, 79 kg
K 7.90 žlutá, 78 kg K 8.25, 78.5 kg K 7.50
snětivá, 77.5 kg K 8.20, 77.5 kg K 7.40 sně-
tivá, 76.8 kg K 7.70 vadná, 76 kg K 7.95,
755 kg K 7.574 vadná, pšenice z okolí Pešt
79.5 kg K 8.30, 79 kg K 8.—, 78 kg K 8.25.
77 kg K 8.20, 76 kg K 7.70, biharská 78.5
K 8.15, 78 kg K 810, stolnosbélehradská 78 kg
K 8.225, 77 3 kg K 7.87p, bačská 76 kg
K 7.8213, banátská 77 kg K 8.—, stará pšenice
tisská 77.5 kg K 8.—, z okolí Pešti 79 k
K 8.05 žlutá, hodmezoevašarhelská 78 kg k
8.25, bačská 78 kg K 8.—, skladní 77.7 k
K 8.05, 76 kg K 7.90; žito K 6.60 a
K 6.70; ječmen K 6.15 až K 6.60; o ve
K 6.35 až K 6.55.
Na termíno vém trhu vzdor vyššín
cenám cizozemským, chabá.
K večeru znamenala pšenice dle mezi-
národní usance na měsíc říjen K 8.05, dle
uherské usance na řijen K 8.07, dle mezinárodn
usance na duben K 8.45; žito na říjen K 6 72.
žito na duben K 7.04, oves na říjen K 6.32.
oves na duben K 6.62, kukuřiee na srpen
K 5.26, na září K 5.20, na květen K 5.21.
řepka na srpen K 13.80.
Tuky K 49.50, vše ostatní nezměněno
Počasí: nepohoda.
Ze Záhřebu, 17. srpna. (Zvl. tel. »N. L«
Ustavila se zde akciová společnost na dolování
uhlí v obvodu verginmostském.
Ze San Francisca, 17. srpna. (C.-B.
N L
Pešť
Záhřeb
San Francisko
kg
snít
Peštátný 79.5
žlutat
20
article
Dle spolehlivé zprávy »Reut. kancel. « vzdal se
Hago předsednictví společnosti »Southern-Pacille
Company«.
Z Říma, 17. srpna. (Zvl. tel. »N. Le
Rozpočtový rok státní, červnem zakončený, vy-
kazuje přebytek 33 mill. lir, jehož se užije
k úhradě nezaloženého dluhu státního, který ve
třech letech posledních zmenšen byl o 55 mil-
lionů lir.
Z Frankfurtu, 17. srpna. (Zvl. telgr.
»Frankf. Ztg.« tvrdí, že Terlinden byl v Mil-
waukee zatčen.
Z Nového Yorku, 17. srpna. Smýšleni
uvolněné. — Pšonico na září 771/2, přentce
na říjen 771/4, kukuřlce na září 63.—, onk
muscovados 31/1e, bavlna 8.—. — Na peněžní
burse závěreční smýšleni slabé.
Zelenina.
H. Z Všetat-Fřívor, 17. srpna. (Tržní zpráva.)
Panující pochmurné deštivé počasí není prodeji okurek
valně ku prospěchu. Zboží jest dosud dosti, ale lze
již pozorovati, že pozvolna počíná ubývati. Okurky
jsou dosud znamenité, zelené, silné, váží kopa 40 až
46 kilogr. Okurky možno nakoupiti každého dne
i mimo trhy. Totéž platí o cibuli atd. Prodávala se
kopa okurek salátových za 30 až 40 kr., kopa okurek
prostředních za 10—15 kr., kopa nakládaček za 28
32 kr., kopa zelí ranného za zl. 3.80—4.50, 100 kilogr.
hramborů ranných za zl. 2.60—2.80, 100 kilogr. cibule
všetatské žluté za zl. 3.80—4.20, 100 kílogr. česneku
čistěného bez natí za zl. 14.50—15.70, párek česneku
s natí za zl. 1.— až 1.10. Příští trh ve středu dne
21. srpna.
Terlinden
Okurka
Reut
Řím
Frankfurt
Nový York
Všetaty
Fřívor
SouthernPacille Company
21
article
H. Ze Dřiz, 17. srpna. (Tržní zpráva.) Dnes
hned časně ráno se při slušných cenách nakupovalo
Naložilo se celkem 75 vagonů okurek a zasflalo se
do Plzně, Písku. Domažlic, Strakonic, Ústí nad Lab.
Litoměřic, Děčína, Drážďan, Plaňan, Saské Kamenice,
Freiberku, Annaberku atd. Ranného zelí se také již
značnější množství počiná dovážeti a těší se dobrému
odbytu. Brambory, ač jsou pěkné a ceny nízké, jdou
špatně na odbyt. Prodávala se kopa okurek saláto-
vých za 35—50 kr., kopa okurek prostředních za 15
až 20 kr., kopa nakládaček za 25—30 kr, kopa zelí
ranného za zl. 3.60—4.—, 100 kilogr. bramborů za
zl. 2.50—2.70, 100 kilogr. suché cibule za zl. 3.60 až
4.—, 100 kilogr. česneku za zl. 13.— až 14.20, párek
česneku s nati za zl. 0.80 až 0.95. Příští trh ve středu
dne 21. srpna.
Trhy dobytčí.
Z Vídně, 17. srpna. (Tlfgr. »Nár. L.e)
(Masný trh.) Na dnešní trh dopraveno: 42.380
kg masa hovězího, 4087 kg masa telecího, —
kg masa skopového, 29.376 kg masa vepřového,
340 telat, — ovcí, 48 vepřů a — jehňat.
Znamenáno s potravní daní: hovězí maso předn
hal. 70 až kor. 1.24, zadní h. 90 až kor. 1.44.
anglické kor. 1.20 až 2.—, telecí hal. 80
kor. 1.40, skopové hal. — až K 0.—, vepřove
kor. 1.— až kor. 1.40, telata hal. 90 až kor.
1.20, ovce hal. — až kor. —.—, vepři 90 hal.
až kor. 1.20, jehňata kor. —.— až —.— za pár.
Ceny stále pevné.
Dřiz
Plzeň
Písek
Domažlice
Strakonice
Ústí nad Laba
Litoměřice
Děčín
Drážďany
Plaňany
Freiberk
Vídeň
kg
22
article
Denní oznamovatel
Denní oznamovatel
na neděli, dne 18. srpna. Den od začátku roku 230.
do konce roku 136. — Východ slunce o 4. hodině
55 min. ráno, západ slunce o 7. hod. 13 min. večer
Východ měsíce o 9. hodině 29 minut dopol.
západ měsíce o 8. hod. 27 min. večer.
Katolíků svátky: Heleny cís.
Evangelíků památné dní: Frant. Josefa I.
Pravoslavných: Fafie.
Na pondělí, 19. srpna. Den od začátku roku 231., do
konce roku 135. — Východ slunce o 4. hodině
55 min. ráno, západ slunce o 7. hodině 11 minu
večer. — Východ měsíce o 10. hod. 34 minut ráno,
západ měsíce o 8. hod. 52 min. večer.
Katolíků svátky: Ludvíka Toledského.
Evangelíků památné dni: Hug. Grotia.
Pravoslavných: Prom. Páně.
Povětrmnost.
m. Z Vídně, 17. srpna. (Zvi. telgr. »Nár. L-)
Nejnižší tlak vzduchu 755——760 mm. na Balkáně
nejvyšší tlak vzduchu 770—765 mm. na pobřeži
nizozemském a v západním Irsku.
Očekávati lze při severníeh vě
trech a jasnější obloze počasí bee
větších srážek za stoupající tempe-
raturv.
Helena
František
Ludvík toledský
Hug
Grotius
Vídeň
Balkán
Irsko
Fafie
Proma
Josef I
mm
23
article
Matoorolopická pozoraváni na rozhledně na Patřini
Matoorolopická pozoraváni na rozhledně na Patřini
325 metrů nad mořecv .
Dne 16. a 17. srpna 1901:
9 h. več. 7 h. ráno 2 h. oda
Tlakoměr.. 734.1 7365 737.8
Teploměr C. + 16.4 + 160 + 191
Vlhko... . 87
Obloha . . zamračená verpo
+ 160 + 191 vlhko
24
article
Sila větru čerálvý čerstvý čerstvý
Sila větru čerálvý čerstvý čerstvý
Teplota nejvyšší ve ctínu . . + 194
na slunci. . + 23.4
Teplola nejnižší ve stínu . . +. 11.3-
při zemi . . + 87
Slunce svítilo — hod.
Prům. rychlost větru na hod. v km. 270
Srážky v mm. 0 2.
Teplol
km
mm
25
article
Král.české zem. divadlo v Praze.
Král.české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
V neděli 18. srpna.
Odpoledne o 3. hodině
Představení pro li d.
Blázinec v prvním posehodí
Žert o jednom dějství. Napsal F. F. Samberk.
Režisér Josef Šmaha.
Terpsichor a.
Balet o osmi obrazech od Ad. Thalassa. Hudbu složil
Leo Pouget. Choreogral Achille Viscusí. Dirigenl
Moric Anger.
V neděli 18. srpna.
269. hra v předp.
1. čtvrtka.
Slevnostní představení na počest narozenin
J: V. císaře a králo Františka Josefa I
Rakouská hymna.
Složil Josef Haydn. V instrumentaci Zdeňka Fibich
Dirigent Moric Anger.
TAJEMSTVÍ.
Komická opera o třech dějstvích. Složil Bedřich
Smetana. S textem od E. Krásnohorské. Dirigent
Karel Kovařovic. Režisér Robert Polák.
Začátek o 7. hod.
Konec po půl 10. hod.
Po prvním dějství pfestáv ka.
V pondělí 19. srpna.
Král
F F Samberk
Šmaha
Ada
Pouget
Achilles
Anger
J V
František Josef
Haydn
Fibich
Smetan
Krásnohorská
Kovařovic
Robert Polák
Praha
národní divadlo
Terpsichor a
26
article
268. hra v předplacení.
4. čtvrtka.
Po prvé:
Mravní výchova.
Aréna na Smíchově.
V neděli 18. srpna.
Jako host vystoupí slečna Fanča Horní kova,
soubretta městského divadla v Plzni.
NINICH E.
Fraška o 3 jednáních. Napsali Hennequin a Milland.
Začátek o 1/27. hod. večer.
19837
Novinka. — Poprvé.
Za sto let tu nebudem.
Velká výpravná arenní fraška se zpěvy a tanci
skupeními o šesti odděleních.
Denní prodej iístků v neděli a ve svátek nachází se
u pokladny zimního divadla od 9 do 11 hodin dopol.
Začátek o 1/24. hod.
Fanča
E Fraško
Hennequin
Milland
Smíchov
městský divadlo v Plzeň
27
article
Pštěkovo divadlo na Král. Vinobradech
Pštěkovo divadlo na Král. Vinobradech
Začátek o 1/24. hod.
Král
Pštěkovo divadlo
28
article
V neděli 18. srpna.
29
article
Pohostinské vystoupení krále magie a nedostižitelného
eskamotera pana Viktora Ponrepy.
Po druhé
19815
Chce mít švandu
aneb Kupečtí mládenci v hlavnína městě.
Fraška o čtyřech jednáních od Nestroje.
Začátek o 3/47. hod. večer.
Poslední představení pravého smerlckého biografa
Před tím
Ponrepo
Fraško
30
article
V obráceném obsazení.
Zlý duch Lumpacivagabundus.
Fraška o třech jednáních od Nestroje.
Lumpacivagabundus
Fraško
31
article
Divadlo, Urania“ na výstavišti v kr. Gboř.
Divadlo, Urania“ na výstavišti v kr. Gboř.
Ředitel V. Suk
Začálek o 4. hod
V neděli 18. srpna.
Poprvé v letošní saisoně.
Plukovník Pemperton.
Fraška o třech jednáních od Krenna a Lindana.
19792
Režisér pan Boh. Kovář.
Začátek o půl 7. hod. večer.
Poprvé:
„U bílého koníčka“.
Fraška o třech jednáních od Blumenthala a Kadl
burka. Režisér pan Fr. Šípel.
Předprodej listků v trafice na Příkopě proti » Špinkůme
do 12. hod. dopolední.
českaslnn
Sokolstvu českostovanskémn,
národním spolkům
a českému lidu!
Opětovně pozvedáme hlasu svého, hlasu
varovného i prosebného zároveň. K vám obra-
címe se, vy všichni, kdož těžce nesete postupné
surovění lidu našeho, vzrůstající zhrubnut
srdce, otrlost mysli, jež přehlížeti bylo by chy-
bou velikou. Nadchází doba, kdy odvedenei
nastoupí službu vojenskou. A s těmi
prvými dny října přivalí se zase na všecek náš
kraj od nejmenší dědiny až do měst nejlidna-
tějších vzedmutá, špinavá vlna ulkoholu, v němž
utápějí nastupující branci žal nad ztrátou svo-
body občanské. Se žalem však bohužel i rozum,
závodíce přímo, který hlouběji klesne pod úro-
veň lidskou, celkem bežtoho dosti nízkou.
A proč to vše? Proto že činí tak druzí,
protože zvyk to dávný — musí prý tak býti.
Že musí? Musí tedy ti junáci stateční,
kteří ještě před krátkem brázdili lány otecké,
klesnouti až pod své volečky poslušné, musí ty
dovedně ruce řemeslníka v tyto dni tak vy-
trvale zápoliti se sklenicí pénivou, až lepká
pěna uhasí živou jiskru intelligence, musi ten
dělník houževnatý, jehož vytrvalosti jsme se
podivovali, potáceti se bled a potřísněný z krčmy
do kořalny, by se tu dorazil židovskou přibou-
dlinou? To že všecko musí býti, kde že to
psáno? To lidská hlo upost zákonem
V Suk
Pemperton
Fraško
Krenn
Lindan
Boh
Kovář
Blumenthal
Šípel
Francie
národní spolek a český lid