ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 65dd62f0-661b-11dc-8b24-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 100 celkem · entity: person 79, place 54, work 5, org 12
1 masthead
Strana 10
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
18. srpna 1901
4 masthead
Císlo 227.
5 article
přívětivého soudního zřízence. Hoch, učiněný andilek, pilný, zvedený a nemluvný, byl v ob- chodě; děvče — škoda, že tu nemám její po- dobiznu! — děvče bylo jako serafín, mělo velké modré oči, a rusý pletenec vlasů, tlustý jako moje rule, a když pobíhala po naší za- hrádce, vypadäla jako slečny, které vystupujív operách. Nešla jednou do Barcelony s matkou, aby některý mladik za ní nešel. Míěla milence, řádného mladíka, který se měl brzy státi léka- řem. To se tak tutlalo mezi ní a matkou ; já se tvářil, jakobych nic neviděl — byla to do- brovolná slepota otcův, kteří zůstavují svůj vliv na konec. Ach, pane, jak šťastni jsme byli!« Nicomedovi se hlas chvěl stále vícea modrá očka zvlhla. Neplakal, ale tlusté tělose mu otřásalo záchvěvy ditěte, které se namáhá, aby zmohlo své slzy.
Nicomed Barcelona
6 article
»A tu se dal nějaký bídák chytit; odsou- dili jej k smrti a nastala mi povinnost v době, kdy jsem již skorem zapomněl, čím jsem. Byl to den! Půl města mne poznalo, když jsem vkročil na popraviště a novináři, z nichž jsou někteří — promiňte — horší moru, vy- pátrali můj životopis a popsali mne a rodinu moji v obšírných článeích, jakobychom byli ně- jaká nevídaná zvířata, a podotkli s obdivem,ž vypadáme docela tak, jako slušní lidé. Přivedli nás do mody. Ale byla to moda Sousedé zavírali dvéře a okna, jakmile mne spa- třili a, ač je město veliké, poznali mne vždy ihned a nadávali mi. Jednou jsem přišel domů a shledal, že je žena jako šilena. Děvčel Děvče!.. Spatřil jsem je v posteli, obliče strhaný, zelenavý — a byla taková hezoučká — a jazyk bíle povlečený. Otrávila se — otrá- víla se sirkami a snášela kruté bolesti po dlouhé hodiny a mlčela, jen aby se jí dostálo pomo i pozdě. .. a bylo pozdě!“ Den na to byla mrtva .. . Chudák, byla statečna. Milovala celou duší medika a já sám četl list, kterým se sní loučil navždy, proto že zvěděl, či je deerou.
7 article
Neoplakal jsem ji, neměl jsem času. Světse na nás řítil, neštěstí se hrnulo se všech stran klidná domáenost, kterou jsme si utvořili, pa- dala na nás. Syna měho ... i syna mého vy- hnali z obchodu a marně hledal službý či po- moci u přátel. Kdo by se stýkal se synem ka- tovým? Ubožák! Jakoby si byl mohl vybrati otee, než přišel na svět! Co za to mohl ten dobrák, že jsem jej zplodil já? Trávil celý den doma, skrývaje se před lidmi v koutě zahrádky smutný a nevšímavý ode dne smrti sestřiny ! »Nač myslíš, Antoníne?« ptával jsem se ho »Tatínku, myslímá na Anitu.« Obelhával mne. Myslil,jak jsme se krutč zmýlili, pokládajíce se pol nějaký čas za rovné s druhými a dopouštějíce se opovážlivosti — že jsme chtěli býti šťastni. Ta rána byla hro- zna; nebylo lze zmoci se po ní. Antonín zmizel! »A nezvěděl jste již o svém synu ?« řeki Yáněz, dojat tou smutnou historií.
Antonín Anita
8 article
»Ano, za čtyři dny. Vylovili jej pod Ba celonou; byl zapleten do sítí a všecek napuchlý a znetvořený . Další uhodnete . . . Žena, chudák stará, chřadla, jakoby ji děti volaly za sebou; a já, špatný, zatvrzelý chlap, jsem tu byl sám, nadobro sám a ani nemám útěchy ve sklenici, protože, opiju-li se, přijdou oni, roz- umíte, oni, ti moji pronásledovníci a div mne nepřipravi o rozum svými vlajícími rubáši,v nichž poletují jako ohromní krkavci a já div z toho nemám smrt. .. A přece nemám k nim nenávisti. Div se nedám do pláče, když je vidím na popravišti. Ale jiní lidé mi ublížili a kdyby se všichni ti lidé změnili v člověka jedinéhoa kdyby všichni ti neznámí, kteří mne připravil o moje miláčky svým povržením a nenávisti svojí, měli jedině hrdlo a zákon mi je ode- vzdal... ach, s jakou rozkoší bych jim je stiskl. .. s jakou rozkoší . . .9) Vykřikuje to, vstal a mával rukama, ja- koby zatáčel neviditelný šroub. To již nebyl ten bojácný, přitloustlý, naříkavý člověk. V očích jeho svítily rudě jiskry jakoby krvavé skvrny, knír se zježil a postava jeho vypadala větší, jakoby divoký dravec, který v něm dřímal, se teď probudil a tyčil se mocně ve svém vězení.
9 article
V žalářním tichu se ozývalo stále jasněji bolestné blekotání z dolejšího žaláře: »Ot — če náš, — jenž .. . jsí na ne . .. besích ...« Don Nicomedes ho neslyšel. Přecházel zu- řivě světnicí, až pod jeho kroky duněla podlaha, která byla stropem jeho oběti. Konečně si všiml jednotvárného toho nářku. »Ten chudák běduje,« zašeptal. »Asi mu ani nenapadne, že jsem zde nad jeho hlavou.e Usedl skličeně a trval mlčky. dlouhou chvíli, až jej přiměly myšlénky jeho, jeho touh po obraně, že promluvil: »Hleďte, pane, vím, že jsem člověk špatný a že mnou lidé povrhají právem, ale dráždí mne ten nedostatek logiky. Je-li to, co konám. zločinem, ať odstraní trest smrti a já pojdu někde v koutě hlady jako pes. Ale je-li nut- ným zabíjeti k vůli klidu lidí dobrých — proč mají ke mně nenávist? Státní zástupce, který žádá za hlavu zločincovu, nebyl by ničím beze mne, který jen poslouchám; všichni jsme ko- lečky téhož stroje a ví bůh, že zasloužíme téže úety, neboť já jsem vykonavatelem . . . a slou- žím už třicet let.«
Otakar bůh
10 article
čiloval Angličany, neboť drobné ty literky zdály se jim symbolem pohrdání, jež jim bylo údělem v Transvaalu. Mezi předměty vystavenými v museu nalé- zaly se revolver Jamesonův a sedlo pověstného dobrodruha. Avšak pozornost poutaly relikvie mnohem starší. Byla tu na př. bible Pieta Re- tiefa. Piet Retief byl původem Francouz a jme- noval se vlastně Rétif. Farma jeho byla nejdále pošinutým stanoviskem burských osadníků. Usadil se se ženou a dětmi uprostřed Zulů, aby vzdě- lával půdu a choval dobytek. Když nastala první sklizeň prosa, přepadli Zulové farmu, spoutali Pieta Retiefa a přinutili jeho manželku, aby jim upravila hojnou porci jahelníku, posypaného »bílým medem«, jak nazývali cukr. Při tom netajili se úmyslem, že po kvasu farmu vyplení obyvatele usmrtí a seberou sklizeň i dobytek. Manželka Pieta Retiefa jim to překazila, přiml- sivši do cukru, jímž posypala jahelník, hojně jedu, jehož na farmě užíváno proti divoké zvěři.
Angličan Jamesonův Francouz Zulu Transvaal Piet Re
11 article
Všichni Zulové zahynuli a Piet Retief a jeho statečná žena je pohřbili. Poněvadž však ne- zbytně musili očekávati pomstu soukmenoveů zavražděných, opustil Relief se svou rodinou farmu a usadil se v krajině hustěji obydlené, kde nebyl již odkázán sám na sebe. Bible, jež později uložena do musea v Pretorii a jež byla zároveň rodinnou kronikou, byla po celý jeho dobrodružný kočovný život věrnou jeho prů- vodkyní. Zajímavým kusem v tomto museu byl též podivný kalendář, vynalezený nějakým starým strekkerem«, kočovným majitelem stád. V museu nalezal se též dopis z r. 1795, z posledních dnů holandského panství v Kapsku. Dopis, jejž psal jakýs Bur ze Swellendamu své »drahé vroucně milované manželce«, vypravuje o na- stávajících bojích s Angličany, kteři prostřed- nictvím komisaře vyzvali obec, aby kapitulovala a konči následovně: »Jakožlo dobrá matk pečuj o naše dítky, nevrátím-li se více.« Dopis mohl býti právě tak psán r. 1901.
Zulu Pretorius Angličan Kapsko
12 article
Mezi zbraněmi, chovanými v museu v Pre- torii, bylo mimo jiné plechové dělo, jež si byl Burové zrobili k oblehání Rustemburgu. Obležen počalo v prosinci r. 1880, posádku města tvo- řila skotská pěchota pod velením setníka Auchin lecka. Dne 24. prosince 1880 objevili se Burov před městem a žádali jmenem vlády jiho- africké republiky, aby se vzdalo. » Neznám žádné vlády tohoto jmena,« odpověděl anglický důstojník. Tehdáž osobovala si Anglie svrcho vanost nad celým Transvaalem. Hodinu poté zahájili Burové střelhu a Angličané pozorovali s úžasem, kterak se blíží ku pevnosti dělo, ta- žené volským potahem — byla to vlastně pa- rodie děla. Skládalo se z několika plechových válců, opatřených železnými obruči. Vynálezcem jeho byl burský kovář, jenž je s otcovskou hrdosti vezl do pole. Koule byly kamenné.
Burová Rustemburg Burov Angličan Pre africký republika Anglie Transvaal
13 article
Toto dělo poslaveno nejprve 2000 metrů ode tvrze, ale kule tak daleko nedoletovaly; zapřa- ženi tedy volci znovu k dělu, jež dovlečeno až na 600 metrů, ale tu vypovědělo úplně službu. Avšak po několika dnech objevilo se dělo znovu, vypálilo šest ran a bylo nanovo umlčeno. Kovář však na novo spravil svoje dělo s neobyčejnou houževna- tostí a docílil šťastně tolik, že mohlo vy- střeliti 30 koulí po sobě, ani prasklo. To bylo setníku Auchinleckovi příliš, svolal všechny svoje vojáky a tázal se jich, kdo by s nasazením vlastního života chtěl vyhoditi do povětří burské dělo. Hlásili se všichni bez výjimky a vybrán jakýs John Meadow, aby dílo provedl. Opatřen dvěma dynamitovými patronami, vplížil se John, přesírojen za dřevoštěpa, do tábora burského, kde se vydával za mírumilovného člověka, jenž byl Angličany ztýrán. Kdykoli Burové musili spravovat svoje pochroumané dělo — a to bývalo skorem každodenně — postavali proti anglické tvrzi jakožto »optický klam« velkou kládu, po- bitou plechem, aby takto Angličanům zakryli slabosti svého slavného děla. Tato kláda byla
Kovář Auchinleck Meadow John Angličan Burová
14 article
Meadowovi záhubna. Považoval břevno plechem pobité za pravé dělo, připližil se v noční tem- notě a natáhl hodinový stroj na zapálení dyna- mitové patrony. Chvili na to vyletěl i s kládou do povětří. A plechové dělo burské druhého dne k nemalému ustrnutí Angličanů, kteří byli příliš záhy jásali, zahájílo opět svoji činnost. stavy z rodičů vzrůstu zcela normálního a naopak mívají rodičové obrovské postavy děti, jež nikterak nevynikají pad prostřední vzrůst. = O strašení bakteriemi vyslovil se prot. Norton v jednom londýnském časopise s největším důrazem, označiv ty, kdož neustále mluví o bakte- riích, za nejhorší druh nudných žvanilů, kteří jsou pohromou lidstva. Tito lidé vidí všude bakterie, v vzduchu i na zemi, ve vodách i pod zemí. Varuj nás, abychom nejedli ústřic, poněvadž někdy obsa- hují smrtonosné zárodky. Cukr označují jakožto po- travinu naprosto nezdravou, pohěvadž jest schopen vssávat mikroby. Celer, zejmena surový, jest ještě horší než ústřice atd. Jest konečně jedno, zemřeme-li požitím bacillů anebo zhyneme-li ze strachu před nimi hladem. Professor Norton spatřuje v bakterio- logické manii nebezpečí, neboť svádí svoje přívržence do bařiny, z níž lze těžko vyváznouti. Nemělo by se nikterak zapomínat, že mikroskopický život pře- vahou je člověku prospěšný a že druhy mikrobů, jež jsou ve spojení s nemocemi, jsou počtem poměrně skrovny.
Angličan Norton Celera
63 article
Každou neděli a svátek koncert. Výtečné velko- popovické pivo a ležák. Plzeňský prazdroj“, víná všcho druhu, výtečná kuchyně, vždy čerstvé ryby. K použit pánům hostům obrovský rybník, dvě velké ovocné za- hrady, tři kuželníky, kulečník, lodičky, koupelny. V ne- příznivém počasí obrovský sál vždy připraven. O hojnou přízeň prosí v hluhoké úcté Gustav Stejskal, býv. restaur. Měšťanské besedy v Praze a „Feslové“ na Král. Vinohradech 11407 18560
Stejskal Fesl Král Praha Vinohrady
74 article Týništi n. Orl.,
Týništi n. Orl., s pěknými restauračními místnostmi, novými hostin- nými pokoji, velikým representačním sálem, spolko- vými místnostmi „Čtenářské besedy“, divadlem, sklepy. stájemi a ostatním příslušenstvím pronajme se řádnému odborníku, jehož choť jest výbornou k- chařkou. Po případě může býti přijat ž rodberně 19701 osvědčený výčepník. Bližší zprávy podá majitel OTTO PITTER v Týnlšti nad Orlici- Pro zdejší úřadovnu jedné společ- nosti pojlěťující na život hledá se mladší, 19801 zručný a intelligentní
Pitter Orlický Týnlšť nad Orlice
75 article Různě zprávy.
Různě zprávy. Burské museum v Pretorii. Bylo teď bezpochyby Angličany zničeno,a také před válkou sotva as kdo v Evropě věděl o jeho existenci a přece bylo to museum po svém způsobu zajímavé. Toto historické mu- seum neobsahovalo mistrovská díla umění, nýbrž toliko prosté památky ze všech dob hrdinných bojů lidu burského, ale tyto památky právě svou prostotou měly cos velkého, impo- nujícího. Pařížský žurnalista, jenž měl příležitost viděti toto museum ještě před válkou, podává o jeho sbírkách zajímavou zprávu. Nad veho- dem musea, jenž měl značnou podobnost se vchodem do mausolea neb do vězení, byl nápis »Staats-Museum« a »Ingang«, u východu pak velikými literami »Uit« a pod tím písmem zcela drobným »Out«. Tento rozdil velmi roz- *) Ve Španělích odpravují tak zvanou garrotou odsouzenec se posadí na sedaďlo, kat mu vloží ko- lem krku žele znou sponu, stáhne ji ze zadu šrouben
Angličan Španěl Pretorie Evropa burský muzeum dema muzeum
76 article
Překladatel. a zardousí jej- = O návětěvě u Slenkiewicze přináší za- jímavou zprávu americký časopis »Outlook«. Auton nemůže ani vypovědět, jaké nadšení cítí polský ná- rod vůči svému miláčku a pln obdivu popisuje pře- krásné panství, jež darovali Poláci básníku k jeho 25letému jubileu; překrásný zámeček s 300 jitry půdy, v němž veškeré práce provedeny byly polskými řemeslníky zdarma. Avšak nejoblíbenějším románem autorovým v Polsku není »Ouo vadis«, jenž vzbudil mnohem větší nadšení v Anglii, kdež náboženské romány těší se velké oblibě, nýbrž trilogie »Ohněm a mečem«, »Potopa« a »Pan Volodyjowski«, kdež Sienkiewicz líčí osudy své vlasti barvami nejohni- vějšími. Ostatně považuje autor sám za nejlepší své dílo romány »Rodina Polanieckých« a »Bez dogmatu« S nadšením líčí Američan půvabný zjev dcery Sien kiewiczovy, jež jest dokonalým obrazem své zesnul matky, jejíž smrt způsobila básníku tak krutou bo- lest. Sienkiewicz — vypravuje autor článku — na- lézá se tou dobou v zenithu své mužné a básnické síly. Jest jedním z nejroztomilejších lidí, srdečný důvěrný, dvorný; někdy ovšem také zdrželivý, ale vždy skromný a bez pretensí. Jest prostřední postavy. upřímných rysů a klídných způsobů. Mluví plynně francouzsky i anglicky. Společnost jeho dětí a něko- lika málo přátei jest veškeré jeho štěstí. Hlavní jeho náruživostí jest lov. V tu dobu pracuje Sienkiewicz na románu, jehož hlavním hrdinou jest král Jan So- bieski a na romantické skladbě ze života Juliana Apostaty.
Polák Volodyjowski Sienkiewicz Polaniecký Američan kiewiczův so Apostata Polsko Anglie Siena
77 article
= Podivný odkaz. Z Paříže se oznamuje Sensační závěť hraběte de Pierrecourt, jenž chtěje vypěstovati nové pokolení obrů, ustanovil ve své zá- věti, aby město Rouen, jež učinil universálním dědi- cem svého ohromného jmění, vyplatilo každoročně věno 100.000 franků manželskému párku neobyčejně velké postavy, stane se předmětem procesu o dědictví Dědicové zesnulého, jimž následkem fantastického jeho nápadu ušlo by 6—7 mišlionů, podali u soudu protest proti závěti. Zástupce dědiců jest pevně pře- svědčen, že k této konkurenci obrů nikdy nedojde a že státní rada zakáže městu Rouenu, přijati odkaz. »Neboť není nic nemorálnějšího, než podmínky této závětě«, pravil právní zástupce k jednomu ze spolu- pracovníků časopisu »Echo de Paris«. »Můžetesi zajisté představit, že tito obři budou vstupovati ve sňatek manželský, jen aby získali oněch 100.000 fr. O lásce nebude ani řeči. Avšak tato závěť jest ještě v jiném ohledu nemorální. Byla by to prémie na chorobu, neboť všichni lékaři považují obrovský vzrůst za nemoc; nazývají ji »akromegalií«. Doktor Landouzy už dávno podal důkaz, že obři mají ná- chylnost k úbytím«. — Ostatně nelze ani předpoklá- dat, že by tímto způsohem bylo lze skutečně vypě- stovati pokolení obrů. Pocházejíť lidé obrovské po-
jít Pierrecourt Dědicová Můžetesi Landouza Paříž Rouen echo jít Paris
96 article Mradníke.
Mradníke. Týž má býti s českou i německou kor- respondencí, jakož i s německým tésno- pisom důkladné obeznámen a musil by místo nej- později 1, října t. r. nastoupiti Nabídky pod značkou „Společnosť pojišťu- jící na život 254 přijímá administrace toh. listu na vhodném mistě Král. Vinohradu, zvláště pro zubního lékaře, advokátni kanceláře a pod. se hodíci, jest hned neb od času k pronajmutí. Byt tento jest v I. patře, sluneční strana, a sestává s 5ti pokojů, kuchyně, koupelny, pokoje pro služebné předsíně s plynovým osvětlením. Bližší sdělí ma- 19707 jitel domu Pexider, materialist na Král. Vinohradech, Palackého tř., 299
Král Palacký třída jitel dom Pexider
99 article Dražba dříví.
Dražba dříví. Dne 19. srpna t. r. o 9. hod. dopol. započne dle ediktu c. k. okr. soudu na Žižkově ze dne 22. čer- vence 1901 č. j. H. c. 404/1/1 veřejná dražba zásob dříví stavebního a truhlářského do konkursní pod- staty firmy Kryf Šlechta náležejících a sice v dřevní ohradě na Žižkově (konec Poděbradovy třídy), na kterouž dražbu se interessenti zvláště upozorňují. Bližší vysvětlení podá advokátní kancelář podepsa- ného správce na Ferdinandově tř. č. 24.
Poděbradův Ferdinandův Žižkov Kryf Šlechta