ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 65c80630-661b-11dc-bec1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 30 celkem · entity: person 142, place 47, work 7, org 12
1 masthead
18. srpna 1901.
2 masthead
Císlo 227.
3 masthead
ÁRODN LISTY
4 masthead
Strana 3.
5 article
Na kterou stranu přikloní se národ srbský. jehož kůže toto soupeřství nejcilelněji se do- týká už nyní, kdy se vede pouze v novinách parlamentech? Černá Hora jde ruku v ruce s Italil. Ra- kousko-uherská zahraničná politika nedovedla získati tento malý, ale junácký a při každém hnutí na Balkáně předůležitý stát a dlouholetým protivenstvím vehnala jej do náruče Italie. Sbl- žení politické bylo zpečetěno pokrevným zpří- zněním obou dynastil. Vídeňské noviny nyní prohlašují Černou Horu za úhlavního nepřitele Rakousko-Uherska. Kdyby se bily v prsa a řikaly »mea culpa«, bylo by to více na místě. Stanovisko srbského království mezi oběma mimobalkánskými soupeři je totožné se stano- viskem Černé Hory. »enmur«, poloúřadní hlasatel vlády bělehradské, o tom píše: Moudře vedená pelitika srbských států může kořistiti z tohoto soupeřství pro srbský národ. Může to tím spíše, že srbské a italské zájmy nikdese nesrážejí přikře, naopak na některých bodech se shodují a vyzývají ku vzájemné pomoci. Známo jest už, jak velmi zajímá se Italico balkánskou železnici, která by spojovala Rusko se srbskými státy a skrze ně s Italií. Kromě toho jest ještě jedna věc, ukazující, že je vy- loučen jednostranný vliv toho neb onoho vele- státu na Balkáně. To je živý zájem ruské di plomacie o balkánské věci a živé zastáván Srbů tureckých naproti jejich trýznitelům K tomu se druží vplutí ruského loďstva do bul- harských přistavů. Rusko, jež vždycky přiná šelo svobodu balkánským Slovanům i jiným ná- rodům, nelekajíc se žádných obětí, osvědčil tím, že nedopusti, aby podkopány byly zá lady slovanských států na Balkáně. Ono nám vždycky pomáhalo a pomůže i nyní. To ví srbská diplo- macie, jež dovede obhájiti srbské zájmy, kan až dosahuj.
Srba Balkán RakouskoUhersko Černá Hora Rusko Italia
6 article
Kníže černohorský — srbským následníkem. »Iní.« se dovídá, že krá! Alex a nd vyslovil se před ruským vyslan- cem, že jest ochoten prohlásit knížete Nikolu černohorského za dědice srbakého trůnu pro přípa že by manželství královo s krá lovnou Dragou nebylo požehnán potomkem. — Důvěrný poměr mezi Cetyn a Bělehradem jest obnoven. Bratranec velikého knižete Nikoly, vojvoda Blažo Petrovič, stane s černohorským vyslancem v Bělehradě. Biskupové proti — řeholníkům. Belgičtí biskupové jsou stěhováním se fran couzských řeholi do Belgie málo polěšeni. Podle pařižského klerikálního »Universu« usnesli se také již, že mají býti francouzské řeholedo Belgie vpuštěny jen za těchto podmínek: 1.že nebudou pořádati sbírek od domu k domu;2 že nebudou zřizovati ústavů vyučovacích ; 3. z nebudou míti kapli, obecenstvu přistupných.
Kníže Alex Blaža Petrovič Bělehrad Belgie
7 article
Na obranu Burův. Anglický ministr osad Chamberlain pokusi se, jak známo, v poslední řeči své vylíčiti Bury jako rebely, již postrádají práv válčfcí strany. stanovených mezinárodními smlouvami, zvláště bernskou a haagskou. Proklamace Kitchenerova byla pak positivním již prováděním Chamber leinova násilného výkladu mezinárodních práv Tyto dny uveřejňuje pak berlinský »Milit. Wo- chenblatt«, orgán pruského ministerstva vojen ství, článek setníka Blella pod nadpisem: »Mezi- národní právo ve válce pozemní«, v němž se náhled Chamberlainův důkladně vyvrací. Dl Blellových vývodův dlužno za kombattanty dle mozinárodního práva pokládati i volnější čety, »když vnějšími, co možná daleko znatel- nými odznaky za bojovníky sami se označují, když zbraň veřejně nosl, státem k tomu povo- lané vůdce, za jich jednání zodpovědné mají, sami pravidla válečná uznávají.« Blell pokračuje pak: »Jakožto válčící stranu uznat dlužno i povstání lidová, když př zpívajice do strání. Soběšín je nevelká ves as o 35 číslech na pravém břehu Sázavy s pěk ným mlýnem.
Chamberlain Kitchenerův Chamberlainův Blellový Bura Soběšín
8 article
Zbytek cesty ubihal nám dosti rychle Údoli střídalo se s průrvou skalní, hornatost kraje pozvolna klesala a nebylo ještě před ve čerem, kdy vítal nás kýžený cíl výpravy, roz- košný Kácov. V městečku tomto končí také trat lokální dráhy. Řeka nevalně se tu rozšiřuje a tiše vine se okolo města. Dorazivše na místo. poohlědli jsme se zprvu po vhodném noclehu, jehož se nám k plné naší spokojenosti brzu dostalo. — Znavené údy naše octly se záhy v klidu, nad krajem rozestřel letní večer svoje perutě, veliký, bledý měsíc s myriádami hvězd rozběhl se po nebi, a hluboký spánek pojal nás v sladkou náruč . . .. S prvým zákmitem probouzejícího se dne opustili jsme lože, abychom shlédli znameni- tosti Kácova; odpoledne hodlali jsme nastou- piti vlakem cestu zpáteční. Přiteli N. rozvinula se při chvatném zasouvání eifka filem a to po- slední, takže, bohužel, zůstal Káeov ušetřen před vše vnímajícím okem našeho přístroje.
Kácov
9 article
Kácov je starobylý městys nad Sázavou čitající něco přes sto čísel domovních. Navští- vili jsme nejdříve farní chrám Narození P. M. který uvádí se již ve 14. století. Do výstavného zámku cís. Ferdinanda I. neměli jsme, bohužel přístupu, i musili jsme se spokojiti zevní jeho prohlidkou. Dále upoutalo zvláště pozornost naši umělecké sousoší čtrnácti sv. pomocníků na ná- městí, pak prohlédli jsme školu, pivovar, vino- palnu, továrnu na papír a mlýn. Po prohlídce města odebrali jsme se, byvše upozorněni, na nedaleký přikrý vrch nad Sázavou, kdež stála někdejší tvrz kácovská; nepatrné rozvaliny jsou toho dokladem. Odtud vrátili jsme se do města. Po dobrém obědě a odeslání nové serie do pisníe, s duší plnou touhy po domově, odebrali jsme se k vlaku V hodině ujížděli jsme zpět poznaným již romantickým Posázavím, vzpomínajíce všech těch kouzelných půvabů, které spatřili jsme cestou po nově dráze, jež bohdá nejen spousty výletníků a turistů, ale s nimi i rozkvět, utě- šený, všestranný rozvoj a vzrůst přinese právě otevřenému českému ráji. Jaroslav B.
Kácov Sázava vrch nad Sázava Posázaví
10 article
vpádu nepřítele celý lid povstane, aby chránil domov svůj, u předpoklá dání, že při tom plní povinnosti domobraně ukládané; podle toho musí Burové býti poklá- dáni napořád za stranu válčící.« Jakožto prostředek zapovězený podle dneš ního válečného práva spisovatel článku uvádí »používání divokých a polodivokých kmenů v válkách eivilisovaných státův a ničení i přivlast- nění si nepřátelského majetku.« Jak známo hrozí Chamberlain použíti proti Burům kaffer ských, hotentotských a zulských čet — indi ckých vojů bez toho už použito bylo — a lor Kitchener měl již smělost, pohroziti těm Bu rům, kteří se do 15. září nevzdají, konflskae jich majetku. Blell zcela případně označuje už takou konfiskaci prostým — lupem Ke slavnosti odhalení desky Tómy ze Štitného. (Původní zpráva »Nár. Listů.-) Po pěti stech letech oslaveno bude s oká- zalostí zevnější jméno, jež v písemnietví starém nejlahodněji zní, jméno prvého českého mudrce a prostonárodního spisovatele Tómy ze Štitného jenž v tiché své tvrzi Štítné v jihovýchodní pa- horkatině naší vlasti ku blahu dítek svých. později i kruhů širších myšlénky své spřádal jazykem českým potomstvu doporučil. Národní český duch, jenž za panování Otce vlasti za- vanul do všech vrstev českého národa, nalezl v muži tom nejdůstojnějšího pěstitele a vzdé- lavatele. Rodáci malé obce Štítenské a okolních měst pamětní deskou vštípiti chtějí i sou- časníkům i potomstvu slavné jméno velikého Čecha, který již před pěti sty a padesáti lety proti tehdejšímu latinusijícímu směru v písem- nietví náboženském a vědeckém, psal o věcech filosofických v češtině. — Deska slavno st- ním způsobemodhalena bude dne v neděli dne 18. t. m.
Chamberlain Tóma Čecho Kitchener
11 article
Vešken život velikého myslitele byl klid. mír a skromnost, jež dýše z každého řádku věroučných i mravoučných jeho statí, proto také o rodinných poměrech Šttného víme málo. P- vod měl ovšem z rodiny starožitné, jíž patřila tvrz Štítná u Počátek a Kamenice nad Lipou, ale rodiče jeho jsou neznámy; tolik as jisto, že se narodil asi roku 1330 na oteovské tvrzi, kde ztrávil léta svého mládí. Po roce 1348 přišel do Prahy na vysoké učení, jež, dle vědo- mostí jeho soudíce, pilně navštěvoval. Po návratu na Štitně se oženil, než jmeno manželky rovněž nám neznámo. Zemřela záhy. zanechavši manželi patero dítek, z nichž jedno rovněž brzo zemřelo, takže zůstali syn Jan tři dcery. K užitku a ke vzdělání dítek těchto jal se na tiché tvrzi, vzdálen hluku městského, spiso- vati dila, články víry i mravouky objasňující o všech stavech a řádech lidských pojednávající. jež staly se i pro nastávající dobu velevýznam- ných obratů náboženských i národnostních v Če- chách důležitými stěžejními podporami duševní povýšenosti našeho národa. Štítný spisy ty totiž později přepracoval tak, aby se hodily kruhům širším, poněvadž pak užival při spisech svých jazyka českého a to velmi ušlechtilého a obecně srozumitelného, stal se prvým prostonárodním spisovatelem, díla pak jeho hojně opisována ovšem ještě hojněji člena. Způsobil si tím mnoho nepřátel, nebo o věcech. o nichž posud jediné jazykem latinským psáno bylo, psal jazykem českým, jazykem lidu a tak vědu dle mínění tehdejších učenců v lehkost všednost uváděl. Spory ty přivedly Štitného na dráhu snah opravných, za které s ním a pře ním bojovali Konrad Valdhauský, Jan Milic z Kroměřiže a Matěj z Janova.
Štítná Jan Valdhauský Jan Milica Praha Janov Kroměřiže Matěj
12 article
Později, když asi dítky povyrostly, odslě- hoval se Tóma ze Štitného do Prahy, kdež asi roku 1400 zemřel. Spisy Štítného v bouřlivých dobách po zdějších přišly v zapomenutí a teprve stoleti našeho probuzení národního vyneslo vzácné tyto práce ducha českého na poučení a podiv po- tomstva. Kde tvrz Štítné stávala, o tom jen pra- nepatrné dosud jsou stopy. Vesnička Štltne jest neveliká, má toliko jednotřídní školu; roz- kládá se na svahu, který se táhne s malým přervami od Kamenice nad Lipou a Žirovnici. Domy hospodářské jsou rozestaveny v širokou ulici po obou stranách podélné návsi. Nedaleko za školou, stojící v horní části návsi, na nej- vyšším temeni stráně spatřiti lze zbytek starých valů, jimiž byla kdysi tvrz obklopena a v bývalém přikopě mezi úvalem a tvrzi na vlastním tvrzišti kovárna s několika chalupami, ostatek již dávno srovnán se zemí. To jedině jsou pozůstatky tvrze, na níž seděl před pěti sty lety slavný Tóma ze Štitného. Kdy tvrz Štítné pobořena, není povědomo již r. 1545 se jmenuje pustou a byla prodána k Žirovnici. Vrchnost prodala později tvrzišt několika chudším vesničanům, kteří si tam vy- stavěli chudé příbytky.
Štítný Štítná Tóma Praha Lipá Žirovnice
13 article
Ve vlnité pahorkatině, již s nejvyššího bodu každé vlny přehlédnouti lze, jest řada význam- ných, ve staré době proslulých míst. K západu rozkládá se po hrbolaté rovině město Kame- nice s chrámem již z r. 1384, se zámkem, původně pevným hradem, nyní již k pohodlnému obývání upraveném. Zahrada zámecká chová v sobě památnost, po níž bylo dáno městu přijmí snad Lipou«. Obrovská lipa, jež prý byla zasazena hned když se zámek stavěl, bývala zvýší přes 20 metrů; dne 4. srpna 1824 udeři však do ní blesk, rozčísl ohromný její kmen tak, že vlastně jest jen trsem asi 7 metrů vy- sokým. Přes ramena mohutná, která by mohla býti stromy samostatnými, položena jest barriera a lešení, na němž lze dosti četné společnost se baviti. Obvod celého stromu obnáší kolem 80 metrů. K východu vítá nás starožitný hrad ži- rovnický s městem ze tří stran kolem něho se rozkládajícím, s některými starobylými zacho- valými částmi. Roku 1647 za vpádu vojska švédského byl pobořen a o vše, co tam bylo krásného oloupen. Nyní jest v rukou rodu Steinberského. Po úbočích od zámku a kostela rozkládá se úhledné městečko s prostranným náměstím, na jehož dolním konci stojí budova školní. Blíže rozkládají se Po,čátky, město zovní úpravou a čistotou se vyznamenávající
Kame
14 article
s kostelem sv. Jana Křtitele z roku 1354; vý chodně od města při samých hranicích morav ských prosluly Lázně Svatokateřinské. Na jih od Štítného Nový Ettink, poutnick místo, zvaný dle poutnického místa Starého Oettingu v Bavořích. Dala postaviti kapli ke et Panny Marie r. 1622 Hyppolita Paradysová na poděkování za záchranu před jistou smrtí u ryb- níka Kalicha při průtrži mračen. Řada památných míst rozkládá se kolem bývalé tvrze, kde se narodil českému národu muž dnes od polomstva oslavovaný skrovnou ale upřímnou radosti, jehož jméno však vždy s chloubou bude vyslovováno, pokud se bude na zemi ozývati hlahol českého slova. Tichá slavnost odhalení desky ve Štítném bude zajisté pobídkou veškerému obyvatelstvu okolnímu, aby učinilo projev vyspělosti a do- kázalo, že dovede oceniti zásluhy muže, jenž již před tolika stoletími o zvelebení jazyka če- ského neocenitelnou péči měl.
Křtitel Štítný Ettink Paradysová Bavory et pannus Marie
15 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Jak si představují Němci tu svou samostatnou provincii. V polemice s ně- meckými nacionály ritu schönererovského volá list páně Pradův: »Vždyť my ani nechceme rozděliti království české ve dvě samostatné části: v českou a německou. I my chceme, aby jeden pro celek byl místodržitel a jediný jen sněm. Nechceme nic jiného, než abychom o svých národních věcech mohli rozhodovati sami a bez spolupůsobení zástupců národnosti druhé a chceme, by peníze, jež ve formě daní a přirážek odvádíme bernímu úřadu, po uhra- zení nákladu na správu celou, zůstaly k dispo- sici nám Němcům.« Pan Prade je federalista, jenom že program, k němuž se nyní hlásí, nedo- myslil. Pan Prade se svým federalistickým smý- šlením ostatně nikdy netajil, jakkoli o politicko- historických individualitách nechce ani slyšet. Však federalismus, jako federalismus, nechť jest kriferium země jako historický celek, neb národ. Jen provedení prineipu by se různilo, ovšem tím způsobem, na jaký bychom mi Čechové přistoupiti nemohli. Národnostní autonomie zna- mená naprostou negaci našeho státního práva a zároveň negaci toho, oč my v krutém zápasu národním, jako menšina naproti mnohem moe- nějšímu nepřitoli s bezpečností a úspěchem opí rati se můžeme. Vítězství národní autonomie je triumí násilí nad právem, neboť právo sebe- určení trpělo by se druhému jen potud, pokud by ho dovedl uhájiti. Národní aulonomie srazila by všechny Němce v Cislajtanii v jeden celek ai by representovali bezmála už 10 millionů obyvatelů.
Němec Prade Čecho
16 article
K nim hlásil by se mimo to dvůr, vysoká byrokracie, armáda a také z velké části vysokě kněžstvo. Nás Slovanů bylo by ovšem víe, však jsme roztříštěni v Předlitavsku na více než na pět kmenů a jak to se slovanskou so- lidaritou vypadá, víme velmi dobře. Jak by se nám dařilo při autonomii národní, kdyby auto- nomie v ostatních věcech se nám nedostávalo, o tom poučiti by nás mohly poměry maďarské- Naše magna charta národní autonomie byla by jako v Uhrách jistou formou zákona národ- nostního, kterým by se sice každě národ- nosti garantoval kulturní a jazykový vývoj, ale každé hnutí národní jmenem státu a jeho zájmu, dusilo hned v zárodku. Snad pan Prade dospěje ještě k poznání, že autonomie zemská s poctivými, pevnými, třeba že korunovační při- sahou potvrzenými ustanoveními o užívání ja zyků a o národně spravedlivém rozvržen daní a dávek jest to jediné, čím by se daly vy- hojiti nynější smutné poměry, v nichž říše tato úpí a národové s ní. — Ještě slovo o subvencích zemědělské rady. Vracíme se ještě k záležitosti germani sační činnosti předsedy německého odboru země dělské rady dra. Schreinera. Úsudek svůj v věci télo jsme již několikráte zřejmě projevili. zbývá ještě zmíniti se poznovu o rozdělování subvenci státních a zemských mezi český a ně- mecký odbor rady zemědělské. Konstatujeme tuto ochotně v zájmu pravdy, že jsme na zá- kladě věrohodných dokladů přesvědčili se, že není pravdou, že by český odbor rady země- dělské při rozdělování subvencí dal se o obnos 120.000 K oproti odboru německému ošiditi.
Prade Schreiner Předlitavsko Uhry Slovan český odbor rada země
17 article
Dopisovatel naší prvotní zprávy čerpal totiž data svá patrně jen z rozpočtu německého odboru, který však není směrodatným. Správné čislice poskytnouti může závěrka účetní, z které plyne, že za r. 1900 vyplaceno bylo subvencí: českému odboru 199.033 K 52 hal. německému odboru 121.480 K. Čísla tato do kazují, že oba odbory požívají subvencí v po- měru, který odpovidá territoriálnímu a čísel- nému rozsahu půdy a obyvatelstva zeměděl- ského v obou odborech. Pokud se však týče subvencí, které zemský výbor neb ministerstv orby sami a přímo dosud rozdělovali, tu nemá na udržení poměru toho český odbor země- dělské rady přímého vlivu, ač i tu s úspěchem vynasnažoval se, aby podobné mimořádné pod- pory v poměru platného klíče subvenčního byly rozdělovány a hlavně, aby podpory vůbec roz dileny byly prostředníctvím zemědělské rady.
18 article
Jiná jest ovšem otázka, jak subvencí v tomč onom odboru zemědělské rady se používá. A tu nebudeme zajisté daleko od pravdy, tvrdíce, že udílení subvencí v německém odboru má úzký vnitřní vztah s agitační činností jeho vedoucíeh duchů, hlavně pak dra. Schreinera. To rádi při- znáváme a přímo konstatujeme a bude třeb občas na věc tuto posvítiti, by veřejné peníze nehrály ve smíšeném území našem úkol »říšské marky«. Oproti tomu jest známo, že český odbor až přiliš věrně a nestranně hledí využit svých dotací k účelům čistě hospodářským. Proto též nemá český odbor příčiny, dělati zby- tečný hluk při provádění své subvenční agendy, s jakým provází nohsledové dra. Schreinera každý rozdělený drobný obnos na německo- hospodářské účele, vzbuzujíce tak domnění o ohromných hospodářských výhodách, které poskytují germanisovaným obclm. — Posl. Fresl s revolverem. O schůz v Tlučné u Nýřan, svolané sociálně-demokra tickým spolkem »Marx«, na niž pozván by svolavateli také národně-sociální poslane Fresl, a na níž se udála jeho přihoda s revol- verem, o niž jsme v pátečním odpoledním čísle podali stručnou zprávu, dodávají »P. L.« násle- dujíci podrobnosti: »Řečníci sociálně demokratičt činili silné výpady proti stranám národním. Posl
Schreiner Posl Fresl Marx P L Tlučná Nýřany
19 article
Fresl přihlásil se ke slovu a začal proti Pickovi polemisovati za dosti značného souhlasu při- tomných. V tom zmíněný Pick vyskočil ze svého místa a udeřil holí posl. V. Fresla do hlavy tak prudce, že způsobil mu značné zranění. To bylo signálem k všeobecnému výpadu na posl. Fresla. Posl. Fresl vida se ohroženým, zvolal: »Pryč ode mne, nebo bude zle«, a dodal, že použije revolveru, kdyby někdo ještě na něj násilně ruku vložil. Revolver však z pouzdra, které měl na řemenu zavěseno, nevytáhl. To když viděli so- ciální demokraté, vrhli se na Fresla a začali do něho bušit a oděv na něm trhali. Revolver mu vyrvali a jak pan Fresl tvrdí, ztratily se mu ve rvačce také hodinky a jiné menší předměty. Posl. Fresl odebral se na to na tamější staro- stenský úřad a celou věc tam udal.« Záležitost tato jest předmětem soudního vyšetřování. — Falešné zprávy. V časopisech růz- ných politických stran a frakcí uveřejněny byly zprávy, jakoby při příštich sněmovních volbách národní strana svobodomyslná nemínila na Bo- leslavsku, Novobydžovsku a Turnovsku postavit svých kandidátů. Z nejspolehlivějších pramenů jsme zmocněni oproti zprávám těm konstatovati, že zprávy ty jsou naprosto nesprávny a ten- deněně vymyšleny.
Fresl Picek V Fresl Posl Novobydžovsko národní strana
20 article
— Návrh na řešení elektrické otázky na Karlově mostě, námi propagovaný, došei odborného posouzení v jistém pražském časo- pise pohříchu nemilostivého, ale zároveň dost komického, ba bezděčným humorem dokonee skvostného. Jak známo, navrhujeme — ježto i vrchní i spodní vedení jest nemožno — ve- dení boční, takovým způsobem, aby mostecký chodník po obou stranách byl na nosníky zdvižen a ve výduti takto upravené, aby umístěn byl drát Trolleyův, a k němu aby kontaktní tyč vedena byla z boku vlaku při dlažbě. Až po most a za mostem dále má býti vedení vrchi ní, které na rampě přerušeno, nahraženo býti má na mostě vedením bočným. »Pěkný nápad, ale má velké chyby«, praví náš odpůrce, »buď by se musely koleje vésti těsně vedle chodníků (to přímo náš návrh žádá! R.), až by se vozy otíraly kolem jdoucích, anebo bychom si mu- seli navyknout kontaktnl tyče mrštně přeskakovat. Tak nezbývá, než zase čekat jiné návrhy.« Viděl už někdo, ptáme se, že když kontaktní tyč tak říkajíc »z boku vyrazí«, že by sama »mrštně« zase hledala kontakt s drátem, anebo že by s touže, naším kritikem tak bolestně postrádanou mrštností, přeskakovala na konečných stranách do zpáteč ního směru. Než navyknou tyč k »mrštnému přeskakování«, budou ji musit průvodčí vlaku sami na provázku u — a přetabovat. Taksi věc přodstavuje i náš redakční »inženýr« př výměně vrchního za poboční vedení na mostě Karlově. Že těsná jízda při chodnících jest ne- vyhnutelně spojena s lehkým zábradlím bezpeč- nostním na chodníku samém, jest přece zbytečno uváděti. Největší chyba návrhu námi uvedeného jest jeho nákladnost. Za přemýšlení stojí, ale poněkud přesnější než proti jakému nutno se ohražovati.
Karlov most Karlov
21 article
— Osobní. Odborný lékař vnitřních nemocív Praze p. MUDr. Václav Moravec, přestěhoval se na Václavské nám. z čís. 63 do 24 n. (p. Bursík Kohout) a ordinuje v obvyklých hodinách. — Docent dr. O. Frankenberger vrátil se z cest do Prahya počne zejtřejším dnem 19. srpna zase pravidelně ordinovati. — Pan MUDr. Karel Beneš, pokladniční a prakt. lékař na Král. Vinohradech, bude od 19 srpna do 29. srpna prodlévati na venku. Zastupovati jej bude pan MUDr. Ouido Halla ve Vršovicích, Pa- lackého tř. č. 156. — MUDr. Jan Král, býv. externí a hospit. lékař všeobecné nemocnice, dětské nemoc- nice, zemské porodnice, české polikliniky v Praze chirurg, kliniky ve Lvově, usadí se po 21/4leté praxi nemocniční jako prakt. a zubní lékař v Král. Hradci. Ordinovati počne dnem 1. září t. r. v domě č. 136 na Velkém nám.
MUDr Moravec Bursík doktor Frankenberger Beneš Král Praha Václavský já Vršovice Lvov Hradec všeobecný nemocnice Ouido Hall
22 article
— Rodinné zprávy. Slečna Mařenka K re- manova z Tábora a pan Václav Dobeš, c. k. technický úřadník telefonní centrály v Praze, slaviti budou svůj sňatek dne 22. srpna 1901 o 11. hodině dopol. v chrámu u sv. Štěpána v Praze. — Slečna Františka Petrovícká a pan Frant. Pazder ka, učitel, budou slaviti sňatek dne 27. srpna o 11. hod. dopoledne ve farním a poutnickém chrámu sv. Filipa a Jakuba v Mlíkosrbech. — Úmrtí. Na Král. Vinohradech zemřel pře včírem p. Karel Endress, vrchn, revisor výhr. priv. Buštěhradské dráhy v 50. roce věku. Pohřeb koná se dnes o 4. h. odp. z domu smutku. Korunní třída č. 18 nové, na vinohradský hřbitov. — V Žižkově zemřel včera pan S. J. Witz, člen městského za- stupitelstva v Žižkově. Pohřeb konati se bude pondělí o 2. hod. odp. z domu smutku č. 18 n. ze Štítného ulice na israel. břbitov u Strašnie — Z kruhů advokátních. Pan JUDr. Olto Přlanzer, zemský advokát a obhájce ve věcech trestních, substitut pana JUDra. Karla Jakesche, dříve advokáta v Praze, má nyní svou kancelář v Praze ve Spálené ul. č. 9. »u Kotvy«.
Mařenka Dobeš svatý . Štěpán Petrovícká František svatý . Filip Jakub Král Endress S J Witz JUDr Olto Přlanzer Jakesch Tábor Praha Mlíkosrby Žižkov
23 article
— Místodržitel hr. Coudenhove vrátil se včer ze své dovolené do Prahy. — Pohřeb p. Jos. Mojmíra Podhorského bývalého velkoobchodníka a spisovatele v Praze, konán bude po převezení z Podbaby z ústřední kaple na hřbitových olšanských v pondělí o 4. hodině od- polední. — Z Olomouce, 17. srpna. Zdejší sociální demokraté uspořádají na začátku září protestní tábor lidu proti katolickému sjezdu německému. Na táboru tom mluviti bude poslanec Pernerstorfer. — Vzorná čeština rakousko - uhersko banky. »Oesterreichisch-ungarische Bank, Filiale Pilsen,« rozesílá následující oběžník českým zá- ložnám: »Ohledně, že jse nalezají příliš často 20-t korunový bankovky v baličkách 10ti zlat- kových bankovek dovolujeme jsi. Vás tímto upozorniti, že tento způsob rozvrhování není vhodný k bankovnímu jednání a žádáme Vás, by jste la- skavě při výměně, též tak při výplatě do plných balíčků pouze stejné druhy (kategorie) ban- kovek u naší pokladny podali. V plné úcté »Oesterr.- ungar. Bank, Filiale Pilsen. Hamaczek.« Je snad tato vražedná čeština odvetou rakousko-uherské banky z české označení nových deseti- a stokorunových ban- kovek?
Coudenhove Podhorský Pernerstorfer Praha Podbaba Olomouc Filiale Pilsen rakouskýuherský banka
24 article
— »Studentské koleje českých vysokých škol pražských«, k nimž dal základ vrchní stav rada p. Hlávka velkodušným darem 200.000 korun spějí rychle ke svěmu uskutečnění. Jak povědomo. jest úkolem spolku podporovati snaživé a nemajetno studenty, rigorosanty a kandidáty professury c. k. české university Karlo Ferdinandovy a c. k. českých vysokých škol technických v Praze, bez rozdílu jieh náboženství, zvláště bezplatným poskytováním byto ve svých ústavech s přísl., mimo to opatřováním kondicí. V primatorské síni radnice staroměstské ko- nala se včera odpoledne ustavující valná hromada tohoto spolku a zúčastnili se ji pp.: starosta měsí pražských dr. Srb, vrch. stav. rada dr. J. H láv ka, rektor české university Karlo-Ferdinandovy prof. dr. J. Stupecký, vrch. fin. rada Václ. Lusum, zastoupení obce vinohradské stavební rada Bohumil Staněk, prof. dr. Jan Urban Jarník, doc. dr Haškovec, dr. Josef Císler, prakt. lékař, Vende- lin Mácha, pekař a majitel domu na Smíchově
Hlávek doktor Srb Ferdinandův profesor J Stupecký Václ Staněk Urban Jarník docent Haškovec Císler Mácha Vend Smíchov univerzita Karla Ferdinandov vysoký škola technický v Praga český univerzita Karla
25 article
Fr. A. Urbánek, obecní starší, Fr. Procház ka ředítel Zemské banky, Ant. Novotný, obecní starší, náměstek starostův dr. Frič a dr. Ploca r. Ne- přítomnost svou pro tuto schůzi omluvili pp. dvor, rada ryt. Randa, dvor. rada Hronek, řed. Mattuš, cís. rada Olto, míst. rada dr. Paraubek. Starostap. dr. Srb po zahájení schůze vyslovil díky veleváže- nému mecenáši všeho dobrého p. vrch. stav. radovi Hlávkovi, který svým velkodušným darem dal pod- klad ke zřízení instituce, která bude blahodárnou nejen pro studentstvo, ale i pro vysoké naše české učení a celý národ. (Souhlas.) Kapitál, který p. Hlávka složil, obnáší 200.000 korun a do konce měsíce června vzrostl úroky o 1.155 korun. K návrhu pana starosty přílomní povstáním vzdali díky p. vrch. stav. radovi Hlávkovi. Zakladalel studentských kolejí odvětil: »Mnohokráte děkuji, ale podotýkám, že konám něco, co myslím, že máme zapotřebí a co dle měho domnění má dělat každý. (Souhlas.) Starosta p. dr. Srb sdělil, že přihlášky ke spolku jsou potě- šitelné. Zakládajícími členy s příspévkem 200 korun se stali: dr. Vladimír Srb, slarosta měst pražských, dr. Jan Javůrek, advokát v Praze, J. V. Rot, velkoobchodník, dr. Ant. ryt. Randa, rektor prof. dr.
František A Urbánek Novotná Frič doktor Ploca Randa Hronek Mattuš Olto Paraubek Starostap Srb Hlávek Vladimíra Srb Javůrek rota Antonín profesor Praha zemský banka Anta
26 article
J. Stupecký, Vendelín Mácha, doc. dr. Haškovec, F . A. Urbánek, obecní starší, stavehní rada Bohumil Staněk z Král. Vinohradů, ředitel Fr. Procházka, dr. Kare! Mattuš, vrchní ředitel Zemské banky, M. Hro- nek, dvor. rada u fin. ředitelství, Ant. Novotný, obee starší, vrchní fin. rada Lusum, obec Král. Vinohrací skutečnými členy: prof. dr. Urban Jarníž, Fr. Havelka a Jan Dvořák, rada zem. soudu. Starosta dále oznámil, že akademický senát c. k. české university zvolil dle stanov do kuratoria pana dvor. radu ryt. dr. Randu, do správního výboru pp. prof. dra. Kamila Hennera a dra. Urbana Jarníka; professorský sbor c. k. českých vysokých škol technických zvolil do kuratoria p. prok.
J Stupecký Mácha docent doktor Haškovec F A Urbánek Staněk Král Procházka Kare Mattuš Novotná profesor Urban Havelka Dvořák Randa Henner Urban Jarník Francie zemský banka rada Lusum Jarníž
27 article
Domalípa a do správního výboru pp. prof. Pravdu a prof. Stoklasu. Schází ještě vykonati volbu v radě městské, načež bude kuratorium svoláno k ustavující schůzi. Pak vyřízen byl jednací pořad schůze a sice vykonáním voleb. Členem kuratoria na 6 let zvolen jednohlasně p. vrch. stav, rada dr. J. Hlávk a, do správního výboru na 6 roků pp. Václav L us u m, vrch. fin. rada, dr. Jan Paraubek, místodrž. rada, Jan Dvořák, rada zem. soudu, Ladislav Rott, velkoobchodník, Vendelín Mácha, pekař a majitel domu na Smíchově a MUDr. Josef Císler. Pan prof. dr. Stupecký vyslovil díky všem, kleří se podniku se vzácnou horlivostí ujali, zejmena sta- rostovi p. dr. Srboví, radovi Dvořákovi, dru. Ploca- rovi, taj. Pikhartovi a dru. Paraubkovi. Pan vrch. stav. rada IIlávka podotkl, že v seznamu tom vynechán byl pan rektor prof. Stupecký, jehož při- činěním se stalo, že spolek tak rychle se mohl usta- viti. Za to vyslovil jemu nejsrdečnější dík. Pan doc. dr. Haškovec jmenem mladé generace vyslovil díky za založení humanitního spolku tohoto a vy- slovil přání, aby výbor zabýval se otázkou, jaký modus by bylo možno zaujati ke mense akademické.
Domalíp profesor Stoklasa doktor J Hlávk Paraubek Dvořák Rott Mácha MUDr Císler Stupecký Srbový Pikhart IIlávka docent Haškovec Smíchov
28 article
Pan Urbánek uvedl, že ve stanovách neděje se zmínka o studentkách a míní, že v té příčině na- stane potřeba stanovy doplnit. Pan ředitel Pro- cházka povzbuzoval ke hromadnému přistupování členů ke spolku. Starosta p. dr. Srb vyslovil přání, aby tento ústav působil ke blahu vlasti a mládež pomocí přízně nás všech členů malého národa, který potřebuje nejvíce svépomoci. Tím byla ustavující schůze skončena. — K poměrům poštovakým. Pan Ludvík Poppy, c. k. poštmistr v Rokycanech, žádá nás jménem svým i jménem poštovních výpravčích pp. Kusého, Horáka, Šuberta a Starého, abychom ke zprávě, otištěné v pátečním čísle pod tímto titulem, uveřejnili v zájmu pravdy i obecného prospěchu ná- sledující prohlášení: »Zpráva: »K poměrům poštovským«, uveřejněná dne 16. t. m., obsahuje přísnou kritiku, ba odsouzení činnosti poštovního ko- misaře pana Viléma Eliáše. Jsem povinnen prohlá- siti, že se lím panu Eliášovi stala křivda. Kdo mne zná, přisvědčí, že nejsem patolízal, nikomu nelicho- tím, neboť jsem člověk přimý. Zasluhuje-li kdo výtky, zajisté ji ode mne veřejně dostane, třeba ve shromáždění sebe četnějším. Však v tomto případě musí pravda na světlo. Budiž tedy následující ve- řejně zjištěno: Neustálým novým zařizováním při poštovnictví, liknavosti jisté části úřadního personálu, jakož i častou neochotou a velkou spořivostí někte- rých poštmistrů stává se, že některé úřady jsou v po- litování hodném nepořádku. Zvláště menší úřady
Urbánek Srb Popp Kusý Šubert Vilém Eliáš Eliáš Rokycany
29 article
libují si v tom, že všechny účetní dokumenty, po- ukázky, dodací listky, průvodní adressy atd. na jednu hromadu házejí a pak teprve o překot zanášejí, když toho vyžaduje nutná potřeba při konečném měsíčním účtování. Vím z vlastní zkušenosti, že výpravčí, který z jiného úřadu ke mně vstoupí, musí často po- řádku teprve zvykati, a trvá to dosti dlouho, než mu zvykne, neboť každý den musí býti úplná uzávěrka ve všech oborech. Za půl roku vyměnil jsem až 5 výpravčích, než jsem nalezl dobrou a způsobilou sílu. Naleznu-li ji, pak u mně vydrží řadu let; mělť jsem výpravčí, kteří u mně byli až 15 let. Pra- covní materiál při poštovnictví potřebuje důkladného vyškolení, neboť přesnost, která u světového podniku, jakým jest poštovnictví, býti musí a při millionovém obratu peněz největší píle, přičinlivosti a opatrnosti vyžaduje, není vrozena mnoha a mnoha poštovním úřadníkům, ať již poštmistrům, expedientům aneb vý- pravčím obojího pohlaví. Veřejnost žádá, a by byla přesně, rychle a slušně obslou- žena, aby zásilky co nejrychleji a nej- správněji do rukou adresáta se do- staly, aby nic se neztratilo. Tato přání všeobecná ize jen tehdáž splniti, kdyz poštovní správa aneb její dozorčíorgá- nové nalehají co nejpřísněji na plněn předpisů, manipulačních i administra- tivních. Prohlašuji veřejně, že jen toto a nic více, žádá pan Vilém Eliaš, c. k. poštovní komisat a to v zájmu veřejnosti a v zájmu po- štovnictví vůbec. Pravda: velmi přísně a velmi důkladně vše prohliží, ale když všecko v pořádku nalezne, je velmi milý — ač před každou revisí zdrže- livě a nedůvěřivě na každého pohlíží.
Eliaš
30 article
Zodpovědnost, kterou takovýto dozorčí orgán má — vždyť často i o jeho existenci jednati se může — ospravedlňuje takovéto jednání. Zastávati dozorčí úřad není nic příjemného. Komisař nejednou pře- státi musí duševní boj, zvláště když jedná se o ka- sovní nepořádek, o existenci rodiny poštmistrovy. Jak často stalo se, že mezitím co komisař skontro- val, ve vedlejším pokoji poštmistr se zastřelil aneb otrávil, jak často musí komisař suspendovati pro ne- pořádky poštmistra, ano učiniti naň i trestní ozná- mení?i Je to příjemná služba? Toto obmeziti se může pouze velikou služební přesností. Bude-li každý dozorčí orgán jednat správně, zmizí za krátko liknaví a nesvědomití zřízenci poštovní (a těch věru nebude škoda) z řad našich. Také mně, takřka po 25leté službě, v milé paměti jsou pánové: Vácha, Poppler, dr. Kalandra, Ambros a Schwarzer, ale nic- méně milý jest mi též pan komisař Eliaš. Když někdy nějaké vady vytknouti mi musili, zajisté při nejbližší revisi byli již odstraněním těchto uspoko- jení a tak nedošlo za celý ten čas mezi námi ani k nejmenším nepříjemnostem. Nechci úřad svůj vy- chvalovat a své milé spolupracovníky výpravčí nad jiné vynášet, avšak i oni potvrzují svým vlastnoruč- ním, nedonuceným podpisem, že pan komisař Vilém Eliaš, ač přísný, vždy taktně a velmi slušně, anoi po ukončené revisi mile ke všem se choval a že tu- díž nařknutí tohoto pána jest neodůvodněné. — Ceští vystavovatolé a čestina. Došel nás se strany soukromé tento přípis, jenž mluví sám za sebe: »Vrátiv se z Kariových Varů, zpozoroval
Vácha Poppler doktor Kalandra Ambros Schwarzer Eliaš Kariový Vary