1
masthead
18. srpna 1901.
5
article
Na kterou stranu přikloní se národ srbský.
jehož kůže toto soupeřství nejcilelněji se do-
týká už nyní, kdy se vede pouze v novinách
parlamentech?
Černá Hora jde ruku v ruce s Italil. Ra-
kousko-uherská zahraničná politika nedovedla
získati tento malý, ale junácký a při každém
hnutí na Balkáně předůležitý stát a dlouholetým
protivenstvím vehnala jej do náruče Italie. Sbl-
žení politické bylo zpečetěno pokrevným zpří-
zněním obou dynastil. Vídeňské noviny nyní
prohlašují Černou Horu za úhlavního nepřitele
Rakousko-Uherska. Kdyby se bily v prsa a
řikaly »mea culpa«, bylo by to více na místě.
Stanovisko srbského království mezi oběma
mimobalkánskými soupeři je totožné se stano-
viskem Černé Hory. »enmur«, poloúřadní
hlasatel vlády bělehradské, o tom píše: Moudře
vedená pelitika srbských států může kořistiti
z tohoto soupeřství pro srbský národ. Může to
tím spíše, že srbské a italské zájmy nikdese
nesrážejí přikře, naopak na některých bodech
se shodují a vyzývají ku vzájemné pomoci.
Známo jest už, jak velmi zajímá se Italico
balkánskou železnici, která by spojovala Rusko
se srbskými státy a skrze ně s Italií. Kromě
toho jest ještě jedna věc, ukazující, že je vy-
loučen jednostranný vliv toho neb onoho vele-
státu na Balkáně. To je živý zájem ruské di
plomacie o balkánské věci a živé zastáván
Srbů tureckých naproti jejich trýznitelům
K tomu se druží vplutí ruského loďstva do bul-
harských přistavů. Rusko, jež vždycky přiná
šelo svobodu balkánským Slovanům i jiným ná-
rodům, nelekajíc se žádných obětí, osvědčil
tím, že nedopusti, aby podkopány byly zá lady
slovanských států na Balkáně. Ono nám vždycky
pomáhalo a pomůže i nyní. To ví srbská diplo-
macie, jež dovede obhájiti srbské zájmy, kan
až dosahuj.
Srba
Balkán
RakouskoUhersko
Černá Hora
Rusko
Italia
6
article
Kníže černohorský — srbským
následníkem.
»Iní.« se dovídá, že krá! Alex a nd
vyslovil se před ruským vyslan-
cem, že jest ochoten prohlásit
knížete Nikolu černohorského za
dědice srbakého trůnu pro přípa
že by manželství královo s krá
lovnou Dragou nebylo požehnán
potomkem. — Důvěrný poměr mezi Cetyn
a Bělehradem jest obnoven. Bratranec velikého
knižete Nikoly, vojvoda Blažo Petrovič, stane s
černohorským vyslancem v Bělehradě.
Biskupové proti — řeholníkům.
Belgičtí biskupové jsou stěhováním se fran
couzských řeholi do Belgie málo polěšeni. Podle
pařižského klerikálního »Universu« usnesli se
také již, že mají býti francouzské řeholedo
Belgie vpuštěny jen za těchto podmínek: 1.že
nebudou pořádati sbírek od domu k domu;2
že nebudou zřizovati ústavů vyučovacích ; 3. z
nebudou míti kapli, obecenstvu přistupných.
Kníže
Alex
Blaža Petrovič
Bělehrad
Belgie
7
article
Na obranu Burův.
Anglický ministr osad Chamberlain pokusi
se, jak známo, v poslední řeči své vylíčiti Bury
jako rebely, již postrádají práv válčfcí strany.
stanovených mezinárodními smlouvami, zvláště
bernskou a haagskou. Proklamace Kitchenerova
byla pak positivním již prováděním Chamber
leinova násilného výkladu mezinárodních práv
Tyto dny uveřejňuje pak berlinský »Milit. Wo-
chenblatt«, orgán pruského ministerstva vojen
ství, článek setníka Blella pod nadpisem: »Mezi-
národní právo ve válce pozemní«, v němž se
náhled Chamberlainův důkladně vyvrací. Dl
Blellových vývodův dlužno za kombattanty dle
mozinárodního práva pokládati i volnější
čety, »když vnějšími, co možná daleko znatel-
nými odznaky za bojovníky sami se označují,
když zbraň veřejně nosl, státem k tomu povo-
lané vůdce, za jich jednání zodpovědné mají,
sami pravidla válečná uznávají.« Blell pokračuje
pak: »Jakožto válčící stranu uznat
dlužno i povstání lidová, když př
zpívajice do strání. Soběšín je nevelká ves as
o 35 číslech na pravém břehu Sázavy s pěk
ným mlýnem.
Chamberlain
Kitchenerův
Chamberlainův
Blellový
Bura
Soběšín
8
article
Zbytek cesty ubihal nám dosti rychle
Údoli střídalo se s průrvou skalní, hornatost
kraje pozvolna klesala a nebylo ještě před ve
čerem, kdy vítal nás kýžený cíl výpravy, roz-
košný Kácov. V městečku tomto končí také
trat lokální dráhy. Řeka nevalně se tu rozšiřuje
a tiše vine se okolo města. Dorazivše na místo.
poohlědli jsme se zprvu po vhodném noclehu,
jehož se nám k plné naší spokojenosti brzu
dostalo. — Znavené údy naše octly se záhy
v klidu, nad krajem rozestřel letní večer svoje
perutě, veliký, bledý měsíc s myriádami hvězd
rozběhl se po nebi, a hluboký spánek pojal nás
v sladkou náruč . . ..
S prvým zákmitem probouzejícího se dne
opustili jsme lože, abychom shlédli znameni-
tosti Kácova; odpoledne hodlali jsme nastou-
piti vlakem cestu zpáteční. Přiteli N. rozvinula
se při chvatném zasouvání eifka filem a to po-
slední, takže, bohužel, zůstal Káeov ušetřen
před vše vnímajícím okem našeho přístroje.
Kácov
9
article
Kácov je starobylý městys nad Sázavou
čitající něco přes sto čísel domovních. Navští-
vili jsme nejdříve farní chrám Narození P. M.
který uvádí se již ve 14. století. Do výstavného
zámku cís. Ferdinanda I. neměli jsme, bohužel
přístupu, i musili jsme se spokojiti zevní jeho
prohlidkou. Dále upoutalo zvláště pozornost naši
umělecké sousoší čtrnácti sv. pomocníků na ná-
městí, pak prohlédli jsme školu, pivovar, vino-
palnu, továrnu na papír a mlýn. Po prohlídce
města odebrali jsme se, byvše upozorněni, na
nedaleký přikrý vrch nad Sázavou, kdež stála
někdejší tvrz kácovská; nepatrné rozvaliny jsou
toho dokladem. Odtud vrátili jsme se do města.
Po dobrém obědě a odeslání nové serie do
pisníe, s duší plnou touhy po domově, odebrali
jsme se k vlaku
V hodině ujížděli jsme zpět poznaným již
romantickým Posázavím, vzpomínajíce všech
těch kouzelných půvabů, které spatřili jsme
cestou po nově dráze, jež bohdá nejen spousty
výletníků a turistů, ale s nimi i rozkvět, utě-
šený, všestranný rozvoj a vzrůst přinese právě
otevřenému českému ráji.
Jaroslav B.
Kácov
Sázava
vrch nad Sázava
Posázaví
10
article
vpádu nepřítele celý lid povstane,
aby chránil domov svůj, u předpoklá
dání, že při tom plní povinnosti domobraně
ukládané; podle toho musí Burové býti poklá-
dáni napořád za stranu válčící.«
Jakožto prostředek zapovězený podle dneš
ního válečného práva spisovatel článku uvádí
»používání divokých a polodivokých kmenů v
válkách eivilisovaných státův a ničení i přivlast-
nění si nepřátelského majetku.« Jak známo
hrozí Chamberlain použíti proti Burům kaffer
ských, hotentotských a zulských čet — indi
ckých vojů bez toho už použito bylo — a lor
Kitchener měl již smělost, pohroziti těm Bu
rům, kteří se do 15. září nevzdají, konflskae
jich majetku. Blell zcela případně označuje už
takou konfiskaci prostým — lupem
Ke slavnosti odhalení desky Tómy
ze Štitného.
(Původní zpráva »Nár. Listů.-)
Po pěti stech letech oslaveno bude s oká-
zalostí zevnější jméno, jež v písemnietví starém
nejlahodněji zní, jméno prvého českého mudrce
a prostonárodního spisovatele Tómy ze Štitného
jenž v tiché své tvrzi Štítné v jihovýchodní pa-
horkatině naší vlasti ku blahu dítek svých.
později i kruhů širších myšlénky své spřádal
jazykem českým potomstvu doporučil. Národní
český duch, jenž za panování Otce vlasti za-
vanul do všech vrstev českého národa, nalezl
v muži tom nejdůstojnějšího pěstitele a vzdé-
lavatele.
Rodáci malé obce Štítenské a okolních
měst pamětní deskou vštípiti chtějí i sou-
časníkům i potomstvu slavné jméno velikého
Čecha, který již před pěti sty a padesáti lety
proti tehdejšímu latinusijícímu směru v písem-
nietví náboženském a vědeckém, psal o věcech
filosofických v češtině. — Deska slavno st-
ním způsobemodhalena bude dne
v neděli dne 18. t. m.
Chamberlain
Tóma
Čecho
Kitchener
11
article
Vešken život velikého myslitele byl klid.
mír a skromnost, jež dýše z každého řádku
věroučných i mravoučných jeho statí, proto také
o rodinných poměrech Šttného víme málo. P-
vod měl ovšem z rodiny starožitné, jíž patřila
tvrz Štítná u Počátek a Kamenice nad Lipou,
ale rodiče jeho jsou neznámy; tolik as jisto,
že se narodil asi roku 1330 na oteovské tvrzi,
kde ztrávil léta svého mládí. Po roce 1348
přišel do Prahy na vysoké učení, jež, dle vědo-
mostí jeho soudíce, pilně navštěvoval.
Po návratu na Štitně se oženil, než jmeno
manželky rovněž nám neznámo. Zemřela záhy.
zanechavši manželi patero dítek, z nichž jedno
rovněž brzo zemřelo, takže zůstali syn Jan
tři dcery.
K užitku a ke vzdělání dítek těchto jal se
na tiché tvrzi, vzdálen hluku městského, spiso-
vati dila, články víry i mravouky objasňující
o všech stavech a řádech lidských pojednávající.
jež staly se i pro nastávající dobu velevýznam-
ných obratů náboženských i národnostních v Če-
chách důležitými stěžejními podporami duševní
povýšenosti našeho národa. Štítný spisy ty totiž
později přepracoval tak, aby se hodily kruhům
širším, poněvadž pak užival při spisech svých
jazyka českého a to velmi ušlechtilého a obecně
srozumitelného, stal se prvým prostonárodním
spisovatelem, díla pak jeho hojně opisována
ovšem ještě hojněji člena.
Způsobil si tím mnoho nepřátel, nebo o věcech.
o nichž posud jediné jazykem latinským psáno
bylo, psal jazykem českým, jazykem lidu a tak
vědu dle mínění tehdejších učenců v lehkost
všednost uváděl. Spory ty přivedly Štitného na
dráhu snah opravných, za které s ním a pře
ním bojovali Konrad Valdhauský, Jan Milic
z Kroměřiže a Matěj z Janova.
Štítná
Jan
Valdhauský
Jan Milica
Praha
Janov
Kroměřiže
Matěj
12
article
Později, když asi dítky povyrostly, odslě-
hoval se Tóma ze Štitného do Prahy, kdež asi
roku 1400 zemřel.
Spisy Štítného v bouřlivých dobách po
zdějších přišly v zapomenutí a teprve stoleti
našeho probuzení národního vyneslo vzácné tyto
práce ducha českého na poučení a podiv po-
tomstva.
Kde tvrz Štítné stávala, o tom jen pra-
nepatrné dosud jsou stopy. Vesnička Štltne
jest neveliká, má toliko jednotřídní školu; roz-
kládá se na svahu, který se táhne s malým
přervami od Kamenice nad Lipou a Žirovnici.
Domy hospodářské jsou rozestaveny v širokou
ulici po obou stranách podélné návsi. Nedaleko
za školou, stojící v horní části návsi, na nej-
vyšším temeni stráně spatřiti lze zbytek starých
valů, jimiž byla kdysi tvrz obklopena a v bývalém
přikopě mezi úvalem a tvrzi na vlastním tvrzišti
kovárna s několika chalupami, ostatek již dávno
srovnán se zemí. To jedině jsou pozůstatky
tvrze, na níž seděl před pěti sty lety slavný
Tóma ze Štitného.
Kdy tvrz Štítné pobořena, není povědomo
již r. 1545 se jmenuje pustou a byla prodána
k Žirovnici. Vrchnost prodala později tvrzišt
několika chudším vesničanům, kteří si tam vy-
stavěli chudé příbytky.
Štítný
Štítná
Tóma
Praha
Lipá
Žirovnice
13
article
Ve vlnité pahorkatině, již s nejvyššího bodu
každé vlny přehlédnouti lze, jest řada význam-
ných, ve staré době proslulých míst. K západu
rozkládá se po hrbolaté rovině město Kame-
nice s chrámem již z r. 1384, se zámkem,
původně pevným hradem, nyní již k pohodlnému
obývání upraveném. Zahrada zámecká chová
v sobě památnost, po níž bylo dáno městu
přijmí snad Lipou«. Obrovská lipa, jež prý byla
zasazena hned když se zámek stavěl, bývala
zvýší přes 20 metrů; dne 4. srpna 1824 udeři
však do ní blesk, rozčísl ohromný její kmen
tak, že vlastně jest jen trsem asi 7 metrů vy-
sokým. Přes ramena mohutná, která by mohla
býti stromy samostatnými, položena jest barriera
a lešení, na němž lze dosti četné společnost
se baviti. Obvod celého stromu obnáší kolem
80 metrů.
K východu vítá nás starožitný hrad ži-
rovnický s městem ze tří stran kolem něho
se rozkládajícím, s některými starobylými zacho-
valými částmi. Roku 1647 za vpádu vojska
švédského byl pobořen a o vše, co tam bylo
krásného oloupen. Nyní jest v rukou rodu
Steinberského. Po úbočích od zámku a kostela
rozkládá se úhledné městečko s prostranným
náměstím, na jehož dolním konci stojí budova
školní. Blíže rozkládají se Po,čátky, město
zovní úpravou a čistotou se vyznamenávající
Kame
14
article
s kostelem sv. Jana Křtitele z roku 1354; vý
chodně od města při samých hranicích morav
ských prosluly Lázně Svatokateřinské.
Na jih od Štítného Nový Ettink, poutnick
místo, zvaný dle poutnického místa Starého
Oettingu v Bavořích. Dala postaviti kapli ke et
Panny Marie r. 1622 Hyppolita Paradysová na
poděkování za záchranu před jistou smrtí u ryb-
níka Kalicha při průtrži mračen.
Řada památných míst rozkládá se kolem
bývalé tvrze, kde se narodil českému národu
muž dnes od polomstva oslavovaný skrovnou
ale upřímnou radosti, jehož jméno však vždy
s chloubou bude vyslovováno, pokud se bude
na zemi ozývati hlahol českého slova.
Tichá slavnost odhalení desky ve Štítném
bude zajisté pobídkou veškerému obyvatelstvu
okolnímu, aby učinilo projev vyspělosti a do-
kázalo, že dovede oceniti zásluhy muže, jenž
již před tolika stoletími o zvelebení jazyka če-
ského neocenitelnou péči měl.
Křtitel
Štítný
Ettink
Paradysová
Bavory
et pannus Marie
15
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Jak si představují Němci tu svou
samostatnou provincii. V polemice s ně-
meckými nacionály ritu schönererovského volá
list páně Pradův: »Vždyť my ani nechceme
rozděliti království české ve dvě samostatné
části: v českou a německou. I my chceme,
aby jeden pro celek byl místodržitel a jediný
jen sněm. Nechceme nic jiného, než abychom
o svých národních věcech mohli rozhodovati
sami a bez spolupůsobení zástupců národnosti
druhé a chceme, by peníze, jež ve formě daní
a přirážek odvádíme bernímu úřadu, po uhra-
zení nákladu na správu celou, zůstaly k dispo-
sici nám Němcům.« Pan Prade je federalista,
jenom že program, k němuž se nyní hlásí, nedo-
myslil. Pan Prade se svým federalistickým smý-
šlením ostatně nikdy netajil, jakkoli o politicko-
historických individualitách nechce ani slyšet.
Však federalismus, jako federalismus, nechť jest
kriferium země jako historický celek, neb národ.
Jen provedení prineipu by se různilo, ovšem
tím způsobem, na jaký bychom mi Čechové
přistoupiti nemohli. Národnostní autonomie zna-
mená naprostou negaci našeho státního práva
a zároveň negaci toho, oč my v krutém zápasu
národním, jako menšina naproti mnohem moe-
nějšímu nepřitoli s bezpečností a úspěchem opí
rati se můžeme. Vítězství národní autonomie je
triumí násilí nad právem, neboť právo sebe-
určení trpělo by se druhému jen potud, pokud
by ho dovedl uhájiti. Národní aulonomie srazila
by všechny Němce v Cislajtanii v jeden celek ai
by representovali bezmála už 10 millionů obyvatelů.
Němec
Prade
Čecho
16
article
K nim hlásil by se mimo to dvůr, vysoká
byrokracie, armáda a také z velké části vysokě
kněžstvo. Nás Slovanů bylo by ovšem víe,
však jsme roztříštěni v Předlitavsku na více
než na pět kmenů a jak to se slovanskou so-
lidaritou vypadá, víme velmi dobře. Jak by se
nám dařilo při autonomii národní, kdyby auto-
nomie v ostatních věcech se nám nedostávalo,
o tom poučiti by nás mohly poměry maďarské-
Naše magna charta národní autonomie byla by
jako v Uhrách jistou formou zákona národ-
nostního, kterým by se sice každě národ-
nosti garantoval kulturní a jazykový vývoj, ale
každé hnutí národní jmenem státu a jeho
zájmu, dusilo hned v zárodku. Snad pan Prade
dospěje ještě k poznání, že autonomie zemská
s poctivými, pevnými, třeba že korunovační při-
sahou potvrzenými ustanoveními o užívání ja
zyků a o národně spravedlivém rozvržen
daní a dávek jest to jediné, čím by se daly vy-
hojiti nynější smutné poměry, v nichž říše tato
úpí a národové s ní.
— Ještě slovo o subvencích zemědělské
rady. Vracíme se ještě k záležitosti germani
sační činnosti předsedy německého odboru země
dělské rady dra. Schreinera. Úsudek svůj v
věci télo jsme již několikráte zřejmě projevili.
zbývá ještě zmíniti se poznovu o rozdělování
subvenci státních a zemských mezi český a ně-
mecký odbor rady zemědělské. Konstatujeme
tuto ochotně v zájmu pravdy, že jsme na zá-
kladě věrohodných dokladů přesvědčili se, že
není pravdou, že by český odbor rady země-
dělské při rozdělování subvencí dal se o obnos
120.000 K oproti odboru německému ošiditi.
Prade
Schreiner
Předlitavsko
Uhry
Slovan
český odbor rada země
17
article
Dopisovatel naší prvotní zprávy čerpal totiž
data svá patrně jen z rozpočtu německého
odboru, který však není směrodatným. Správné
čislice poskytnouti může závěrka účetní,
z které plyne, že za r. 1900 vyplaceno bylo
subvencí: českému odboru 199.033 K 52 hal.
německému odboru 121.480 K. Čísla tato do
kazují, že oba odbory požívají subvencí v po-
měru, který odpovidá territoriálnímu a čísel-
nému rozsahu půdy a obyvatelstva zeměděl-
ského v obou odborech. Pokud se však týče
subvencí, které zemský výbor neb ministerstv
orby sami a přímo dosud rozdělovali, tu nemá
na udržení poměru toho český odbor země-
dělské rady přímého vlivu, ač i tu s úspěchem
vynasnažoval se, aby podobné mimořádné pod-
pory v poměru platného klíče subvenčního byly
rozdělovány a hlavně, aby podpory vůbec roz
dileny byly prostředníctvím zemědělské rady.
18
article
Jiná jest ovšem otázka, jak subvencí v tomč
onom odboru zemědělské rady se používá. A tu
nebudeme zajisté daleko od pravdy, tvrdíce, že
udílení subvencí v německém odboru má úzký
vnitřní vztah s agitační činností jeho vedoucíeh
duchů, hlavně pak dra. Schreinera. To rádi při-
znáváme a přímo konstatujeme a bude třeb
občas na věc tuto posvítiti, by veřejné peníze
nehrály ve smíšeném území našem úkol »říšské
marky«. Oproti tomu jest známo, že český
odbor až přiliš věrně a nestranně hledí využit
svých dotací k účelům čistě hospodářským.
Proto též nemá český odbor příčiny, dělati zby-
tečný hluk při provádění své subvenční agendy,
s jakým provází nohsledové dra. Schreinera
každý rozdělený drobný obnos na německo-
hospodářské účele, vzbuzujíce tak domnění
o ohromných hospodářských výhodách, které
poskytují germanisovaným obclm.
— Posl. Fresl s revolverem. O schůz
v Tlučné u Nýřan, svolané sociálně-demokra
tickým spolkem »Marx«, na niž pozván by
svolavateli také národně-sociální poslane
Fresl, a na níž se udála jeho přihoda s revol-
verem, o niž jsme v pátečním odpoledním čísle
podali stručnou zprávu, dodávají »P. L.« násle-
dujíci podrobnosti: »Řečníci sociálně demokratičt
činili silné výpady proti stranám národním. Posl
Schreiner
Posl
Fresl
Marx
P L
Tlučná
Nýřany
19
article
Fresl přihlásil se ke slovu a začal proti Pickovi
polemisovati za dosti značného souhlasu při-
tomných. V tom zmíněný Pick vyskočil ze svého
místa a udeřil holí posl. V. Fresla do hlavy tak
prudce, že způsobil mu značné zranění. To bylo
signálem k všeobecnému výpadu na posl. Fresla.
Posl. Fresl vida se ohroženým, zvolal: »Pryč
ode mne, nebo bude zle«, a dodal, že použije
revolveru, kdyby někdo ještě na něj násilně ruku
vložil. Revolver však z pouzdra, které měl na
řemenu zavěseno, nevytáhl. To když viděli so-
ciální demokraté, vrhli se na Fresla a začali do
něho bušit a oděv na něm trhali. Revolver mu
vyrvali a jak pan Fresl tvrdí, ztratily se mu ve
rvačce také hodinky a jiné menší předměty.
Posl. Fresl odebral se na to na tamější staro-
stenský úřad a celou věc tam udal.« Záležitost
tato jest předmětem soudního vyšetřování.
— Falešné zprávy. V časopisech růz-
ných politických stran a frakcí uveřejněny byly
zprávy, jakoby při příštich sněmovních volbách
národní strana svobodomyslná nemínila na Bo-
leslavsku, Novobydžovsku a Turnovsku postavit
svých kandidátů. Z nejspolehlivějších pramenů
jsme zmocněni oproti zprávám těm konstatovati,
že zprávy ty jsou naprosto nesprávny a ten-
deněně vymyšleny.
Fresl
Picek
V Fresl
Posl
Novobydžovsko
národní strana
20
article
— Návrh na řešení elektrické otázky
na Karlově mostě, námi propagovaný, došei
odborného posouzení v jistém pražském časo-
pise pohříchu nemilostivého, ale zároveň dost
komického, ba bezděčným humorem dokonee
skvostného. Jak známo, navrhujeme — ježto
i vrchní i spodní vedení jest nemožno — ve-
dení boční, takovým způsobem, aby mostecký
chodník po obou stranách byl na nosníky
zdvižen a ve výduti takto upravené, aby umístěn
byl drát Trolleyův, a k němu aby kontaktní tyč
vedena byla z boku vlaku při dlažbě. Až po
most a za mostem dále má býti vedení vrchi ní,
které na rampě přerušeno, nahraženo býti má na
mostě vedením bočným. »Pěkný nápad, ale má
velké chyby«, praví náš odpůrce, »buď by se
musely koleje vésti těsně vedle chodníků (to
přímo náš návrh žádá! R.), až by se vozy
otíraly kolem jdoucích, anebo bychom si mu-
seli navyknout kontaktnl tyče
mrštně přeskakovat. Tak nezbývá, než
zase čekat jiné návrhy.« Viděl už někdo, ptáme
se, že když kontaktní tyč tak říkajíc »z boku
vyrazí«, že by sama »mrštně« zase hledala
kontakt s drátem, anebo že by s touže, naším
kritikem tak bolestně postrádanou mrštností,
přeskakovala na konečných stranách do zpáteč
ního směru. Než navyknou tyč k »mrštnému
přeskakování«, budou ji musit průvodčí vlaku
sami na provázku u — a přetabovat. Taksi
věc přodstavuje i náš redakční »inženýr« př
výměně vrchního za poboční vedení na mostě
Karlově. Že těsná jízda při chodnících jest ne-
vyhnutelně spojena s lehkým zábradlím bezpeč-
nostním na chodníku samém, jest přece zbytečno
uváděti. Největší chyba návrhu námi uvedeného
jest jeho nákladnost. Za přemýšlení stojí, ale
poněkud přesnější než proti jakému nutno se
ohražovati.
Karlov most
Karlov
21
article
— Osobní. Odborný lékař vnitřních nemocív
Praze p. MUDr. Václav Moravec, přestěhoval se na
Václavské nám. z čís. 63 do 24 n. (p. Bursík
Kohout) a ordinuje v obvyklých hodinách. — Docent
dr. O. Frankenberger vrátil se z cest do Prahya
počne zejtřejším dnem 19. srpna zase pravidelně
ordinovati. — Pan MUDr. Karel Beneš, pokladniční
a prakt. lékař na Král. Vinohradech, bude od 19
srpna do 29. srpna prodlévati na venku. Zastupovati
jej bude pan MUDr. Ouido Halla ve Vršovicích, Pa-
lackého tř. č. 156. — MUDr. Jan Král, býv. externí
a hospit. lékař všeobecné nemocnice, dětské nemoc-
nice, zemské porodnice, české polikliniky v Praze
chirurg, kliniky ve Lvově, usadí se po 21/4leté praxi
nemocniční jako prakt. a zubní lékař v Král. Hradci.
Ordinovati počne dnem 1. září t. r. v domě č. 136
na Velkém nám.
MUDr
Moravec
Bursík
doktor
Frankenberger
Beneš
Král
Praha
Václavský já
Vršovice
Lvov
Hradec
všeobecný nemocnice
Ouido Hall
22
article
— Rodinné zprávy. Slečna Mařenka K re-
manova z Tábora a pan Václav Dobeš, c. k.
technický úřadník telefonní centrály v Praze, slaviti
budou svůj sňatek dne 22. srpna 1901 o 11. hodině
dopol. v chrámu u sv. Štěpána v Praze. — Slečna
Františka Petrovícká a pan Frant. Pazder ka,
učitel, budou slaviti sňatek dne 27. srpna o 11. hod.
dopoledne ve farním a poutnickém chrámu sv. Filipa
a Jakuba v Mlíkosrbech.
— Úmrtí. Na Král. Vinohradech zemřel pře
včírem p. Karel Endress, vrchn, revisor výhr. priv.
Buštěhradské dráhy v 50. roce věku. Pohřeb koná
se dnes o 4. h. odp. z domu smutku. Korunní třída
č. 18 nové, na vinohradský hřbitov. — V Žižkově
zemřel včera pan S. J. Witz, člen městského za-
stupitelstva v Žižkově. Pohřeb konati se bude
pondělí o 2. hod. odp. z domu smutku č. 18 n. ze
Štítného ulice na israel. břbitov u Strašnie
— Z kruhů advokátních. Pan JUDr. Olto
Přlanzer, zemský advokát a obhájce ve věcech
trestních, substitut pana JUDra. Karla Jakesche, dříve
advokáta v Praze, má nyní svou kancelář v Praze
ve Spálené ul. č. 9. »u Kotvy«.
Mařenka
Dobeš
svatý . Štěpán
Petrovícká
František
svatý . Filip
Jakub
Král
Endress
S J Witz
JUDr
Olto Přlanzer
Jakesch
Tábor
Praha
Mlíkosrby
Žižkov
23
article
— Místodržitel hr. Coudenhove vrátil se včer
ze své dovolené do Prahy.
— Pohřeb p. Jos. Mojmíra Podhorského
bývalého velkoobchodníka a spisovatele v Praze,
konán bude po převezení z Podbaby z ústřední kaple
na hřbitových olšanských v pondělí o 4. hodině od-
polední.
— Z Olomouce, 17. srpna. Zdejší sociální
demokraté uspořádají na začátku září protestní tábor
lidu proti katolickému sjezdu německému. Na táboru
tom mluviti bude poslanec Pernerstorfer.
— Vzorná čeština rakousko - uhersko
banky. »Oesterreichisch-ungarische Bank, Filiale
Pilsen,« rozesílá následující oběžník českým zá-
ložnám: »Ohledně, že jse nalezají příliš často 20-t
korunový bankovky v baličkách 10ti zlat-
kových bankovek dovolujeme jsi. Vás tímto
upozorniti, že tento způsob rozvrhování není vhodný
k bankovnímu jednání a žádáme Vás, by jste la-
skavě při výměně, též tak při výplatě do plných
balíčků pouze stejné druhy (kategorie) ban-
kovek u naší pokladny podali. V plné úcté »Oesterr.-
ungar. Bank, Filiale Pilsen. Hamaczek.« Je snad tato
vražedná čeština odvetou rakousko-uherské banky z
české označení nových deseti- a stokorunových ban-
kovek?
Coudenhove
Podhorský
Pernerstorfer
Praha
Podbaba
Olomouc
Filiale Pilsen
rakouskýuherský banka
24
article
— »Studentské koleje českých vysokých
škol pražských«, k nimž dal základ vrchní stav
rada p. Hlávka velkodušným darem 200.000 korun
spějí rychle ke svěmu uskutečnění. Jak povědomo.
jest úkolem spolku podporovati snaživé a nemajetno
studenty, rigorosanty a kandidáty professury c. k.
české university Karlo Ferdinandovy a c. k. českých
vysokých škol technických v Praze, bez rozdílu jieh
náboženství, zvláště bezplatným poskytováním byto
ve svých ústavech s přísl., mimo to opatřováním
kondicí. V primatorské síni radnice staroměstské ko-
nala se včera odpoledne ustavující valná hromada
tohoto spolku a zúčastnili se ji pp.: starosta měsí
pražských dr. Srb, vrch. stav. rada dr. J. H láv ka,
rektor české university Karlo-Ferdinandovy prof. dr.
J. Stupecký, vrch. fin. rada Václ. Lusum,
zastoupení obce vinohradské stavební rada Bohumil
Staněk, prof. dr. Jan Urban Jarník, doc. dr
Haškovec, dr. Josef Císler, prakt. lékař, Vende-
lin Mácha, pekař a majitel domu na Smíchově
Hlávek
doktor
Srb
Ferdinandův
profesor
J Stupecký
Václ
Staněk
Urban Jarník
docent
Haškovec
Císler
Mácha
Vend
Smíchov
univerzita Karla Ferdinandov
vysoký škola technický v Praga
český univerzita Karla
25
article
Fr. A. Urbánek, obecní starší, Fr. Procház ka
ředítel Zemské banky, Ant. Novotný, obecní starší,
náměstek starostův dr. Frič a dr. Ploca r. Ne-
přítomnost svou pro tuto schůzi omluvili pp. dvor,
rada ryt. Randa, dvor. rada Hronek, řed. Mattuš,
cís. rada Olto, míst. rada dr. Paraubek. Starostap.
dr. Srb po zahájení schůze vyslovil díky veleváže-
nému mecenáši všeho dobrého p. vrch. stav. radovi
Hlávkovi, který svým velkodušným darem dal pod-
klad ke zřízení instituce, která bude blahodárnou
nejen pro studentstvo, ale i pro vysoké naše české
učení a celý národ. (Souhlas.) Kapitál, který p. Hlávka
složil, obnáší 200.000 korun a do konce měsíce
června vzrostl úroky o 1.155 korun. K návrhu pana
starosty přílomní povstáním vzdali díky p. vrch.
stav. radovi Hlávkovi. Zakladalel studentských kolejí
odvětil: »Mnohokráte děkuji, ale podotýkám, že
konám něco, co myslím, že máme zapotřebí a co
dle měho domnění má dělat každý. (Souhlas.) Starosta
p. dr. Srb sdělil, že přihlášky ke spolku jsou potě-
šitelné. Zakládajícími členy s příspévkem
200 korun se stali: dr. Vladimír Srb, slarosta měst
pražských, dr. Jan Javůrek, advokát v Praze, J. V. Rot,
velkoobchodník, dr. Ant. ryt. Randa, rektor prof. dr.
František
A Urbánek
Novotná
Frič
doktor
Ploca
Randa
Hronek
Mattuš
Olto
Paraubek
Starostap
Srb
Hlávek
Vladimíra Srb
Javůrek
rota
Antonín
profesor
Praha
zemský banka
Anta
26
article
J. Stupecký, Vendelín Mácha, doc. dr. Haškovec, F .
A. Urbánek, obecní starší, stavehní rada Bohumil
Staněk z Král. Vinohradů, ředitel Fr. Procházka, dr.
Kare! Mattuš, vrchní ředitel Zemské banky, M. Hro-
nek, dvor. rada u fin. ředitelství, Ant. Novotný, obee
starší, vrchní fin. rada Lusum, obec Král. Vinohrací
skutečnými členy: prof. dr. Urban Jarníž,
Fr. Havelka a Jan Dvořák, rada zem. soudu. Starosta
dále oznámil, že akademický senát c. k. české
university zvolil dle stanov do kuratoria pana
dvor. radu ryt. dr. Randu, do správního výboru pp.
prof. dra. Kamila Hennera a dra. Urbana Jarníka;
professorský sbor c. k. českých vysokých
škol technických zvolil do kuratoria p. prok.
J Stupecký
Mácha
docent
doktor
Haškovec
F A Urbánek
Staněk
Král
Procházka
Kare
Mattuš
Novotná
profesor
Urban
Havelka
Dvořák
Randa
Henner
Urban Jarník
Francie
zemský banka
rada Lusum
Jarníž
27
article
Domalípa a do správního výboru pp. prof. Pravdu a
prof. Stoklasu. Schází ještě vykonati volbu v radě
městské, načež bude kuratorium svoláno k ustavující
schůzi. Pak vyřízen byl jednací pořad schůze a sice
vykonáním voleb. Členem kuratoria na 6 let zvolen
jednohlasně p. vrch. stav, rada dr. J. Hlávk a, do
správního výboru na 6 roků pp. Václav L us u m,
vrch. fin. rada, dr. Jan Paraubek, místodrž. rada,
Jan Dvořák, rada zem. soudu, Ladislav Rott,
velkoobchodník, Vendelín Mácha, pekař a majitel
domu na Smíchově a MUDr. Josef Císler. Pan
prof. dr. Stupecký vyslovil díky všem, kleří
se podniku se vzácnou horlivostí ujali, zejmena sta-
rostovi p. dr. Srboví, radovi Dvořákovi, dru. Ploca-
rovi, taj. Pikhartovi a dru. Paraubkovi. Pan vrch.
stav. rada IIlávka podotkl, že v seznamu tom
vynechán byl pan rektor prof. Stupecký, jehož při-
činěním se stalo, že spolek tak rychle se mohl usta-
viti. Za to vyslovil jemu nejsrdečnější dík. Pan doc.
dr. Haškovec jmenem mladé generace vyslovil
díky za založení humanitního spolku tohoto a vy-
slovil přání, aby výbor zabýval se otázkou, jaký
modus by bylo možno zaujati ke mense akademické.
Domalíp
profesor
Stoklasa
doktor
J Hlávk
Paraubek
Dvořák
Rott
Mácha
MUDr
Císler
Stupecký
Srbový
Pikhart
IIlávka
docent
Haškovec
Smíchov
28
article
Pan Urbánek uvedl, že ve stanovách neděje se
zmínka o studentkách a míní, že v té příčině na-
stane potřeba stanovy doplnit. Pan ředitel Pro-
cházka povzbuzoval ke hromadnému přistupování
členů ke spolku. Starosta p. dr. Srb vyslovil přání,
aby tento ústav působil ke blahu vlasti a mládež
pomocí přízně nás všech členů malého národa, který
potřebuje nejvíce svépomoci. Tím byla ustavující
schůze skončena.
— K poměrům poštovakým. Pan Ludvík
Poppy, c. k. poštmistr v Rokycanech, žádá nás
jménem svým i jménem poštovních výpravčích pp.
Kusého, Horáka, Šuberta a Starého, abychom ke
zprávě, otištěné v pátečním čísle pod tímto titulem,
uveřejnili v zájmu pravdy i obecného prospěchu ná-
sledující prohlášení: »Zpráva: »K poměrům
poštovským«, uveřejněná dne 16. t. m., obsahuje
přísnou kritiku, ba odsouzení činnosti poštovního ko-
misaře pana Viléma Eliáše. Jsem povinnen prohlá-
siti, že se lím panu Eliášovi stala křivda. Kdo mne
zná, přisvědčí, že nejsem patolízal, nikomu nelicho-
tím, neboť jsem člověk přimý. Zasluhuje-li kdo
výtky, zajisté ji ode mne veřejně dostane, třeba ve
shromáždění sebe četnějším. Však v tomto případě
musí pravda na světlo. Budiž tedy následující ve-
řejně zjištěno: Neustálým novým zařizováním při
poštovnictví, liknavosti jisté části úřadního personálu,
jakož i častou neochotou a velkou spořivostí někte-
rých poštmistrů stává se, že některé úřady jsou v po-
litování hodném nepořádku. Zvláště menší úřady
Urbánek
Srb
Popp
Kusý
Šubert
Vilém Eliáš
Eliáš
Rokycany
29
article
libují si v tom, že všechny účetní dokumenty, po-
ukázky, dodací listky, průvodní adressy atd. na jednu
hromadu házejí a pak teprve o překot zanášejí, když
toho vyžaduje nutná potřeba při konečném měsíčním
účtování. Vím z vlastní zkušenosti, že výpravčí,
který z jiného úřadu ke mně vstoupí, musí často po-
řádku teprve zvykati, a trvá to dosti dlouho, než mu
zvykne, neboť každý den musí býti úplná uzávěrka
ve všech oborech. Za půl roku vyměnil jsem až 5
výpravčích, než jsem nalezl dobrou a způsobilou
sílu. Naleznu-li ji, pak u mně vydrží řadu let;
mělť jsem výpravčí, kteří u mně byli až 15 let. Pra-
covní materiál při poštovnictví potřebuje důkladného
vyškolení, neboť přesnost, která u světového podniku,
jakým jest poštovnictví, býti musí a při millionovém
obratu peněz největší píle, přičinlivosti a opatrnosti
vyžaduje, není vrozena mnoha a mnoha poštovním
úřadníkům, ať již poštmistrům, expedientům aneb vý-
pravčím obojího pohlaví. Veřejnost žádá, a by
byla přesně, rychle a slušně obslou-
žena, aby zásilky co nejrychleji a nej-
správněji do rukou adresáta se do-
staly, aby nic se neztratilo. Tato přání
všeobecná ize jen tehdáž splniti, kdyz
poštovní správa aneb její dozorčíorgá-
nové nalehají co nejpřísněji na plněn
předpisů, manipulačních i administra-
tivních. Prohlašuji veřejně, že jen toto a nic
více, žádá pan Vilém Eliaš, c. k. poštovní komisat
a to v zájmu veřejnosti a v zájmu po-
štovnictví vůbec. Pravda: velmi přísně
a velmi důkladně vše prohliží, ale když
všecko v pořádku nalezne, je velmi
milý — ač před každou revisí zdrže-
livě a nedůvěřivě na každého pohlíží.
Eliaš
30
article
Zodpovědnost, kterou takovýto dozorčí orgán má —
vždyť často i o jeho existenci jednati se může —
ospravedlňuje takovéto jednání. Zastávati dozorčí
úřad není nic příjemného. Komisař nejednou pře-
státi musí duševní boj, zvláště když jedná se o ka-
sovní nepořádek, o existenci rodiny poštmistrovy.
Jak často stalo se, že mezitím co komisař skontro-
val, ve vedlejším pokoji poštmistr se zastřelil aneb
otrávil, jak často musí komisař suspendovati pro ne-
pořádky poštmistra, ano učiniti naň i trestní ozná-
mení?i Je to příjemná služba? Toto obmeziti se
může pouze velikou služební přesností. Bude-li
každý dozorčí orgán jednat správně, zmizí za krátko
liknaví a nesvědomití zřízenci poštovní (a těch věru
nebude škoda) z řad našich. Také mně, takřka po
25leté službě, v milé paměti jsou pánové: Vácha,
Poppler, dr. Kalandra, Ambros a Schwarzer, ale nic-
méně milý jest mi též pan komisař Eliaš. Když
někdy nějaké vady vytknouti mi musili, zajisté při
nejbližší revisi byli již odstraněním těchto uspoko-
jení a tak nedošlo za celý ten čas mezi námi ani
k nejmenším nepříjemnostem. Nechci úřad svůj vy-
chvalovat a své milé spolupracovníky výpravčí nad
jiné vynášet, avšak i oni potvrzují svým vlastnoruč-
ním, nedonuceným podpisem, že pan komisař Vilém
Eliaš, ač přísný, vždy taktně a velmi slušně, anoi
po ukončené revisi mile ke všem se choval a že tu-
díž nařknutí tohoto pána jest neodůvodněné.
— Ceští vystavovatolé a čestina. Došel
nás se strany soukromé tento přípis, jenž mluví sám
za sebe: »Vrátiv se z Kariových Varů, zpozoroval
Vácha
Poppler
doktor
Kalandra
Ambros
Schwarzer
Eliaš
Kariový Vary