ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 17 59a94d30-8f0c-11dd-a7cc-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 17
Chunky — 38 celkem · entity: place 74, org 17, person 46, work 2
1 masthead
16. února 1913.
2 masthead
Přiloha „Národnich Listů
3 masthead
k číslu 46.
4 masthead
Strana 17.
5 title
Národní hospodář.
6 article Z pražského trhu peněžního,
Z pražského trhu peněžního, V Praze, 15. února 1913. Zatím co finanční výbor poslanecké sně- movny rady říšské intensivně pracuje na vyří zení tak zv. malého finančního plánu a zatím co vláda snaží se využíti daných okolností. aby získala finančně pokud možno nejvíce. což jest konečně lidsky jen pochopitelno, vy- kazuje bilance zahraničního obchodu celé té- to říše passivum více než 800 mílonů korun. Moment, který byl již všestranně glossován a který právem vzbudil pozornost velmi znač- nou. Současně publikovaná statistika vzájem ného obchodu mezi oběma státy této říše končí aktiven 116.5 mil. K ve prospěch Před- litavska. Aktivum toto jest menší, než roku loňského, kdy činilo 154 mil. K. Passivum obchodní bilance samo sebou nemusilo by buditi obav. Právě nejmocnější státy evropské mají passivní obchodní bilan- ci, nejpassivnější Anglie, rterá jest, jak zná- mo, finančníkem a dodavalelem celého světa střediskem velikých kolonií a dnes fakticky hybnou sílou velikých událostí politických. Passivita obchodní bilance dostavuje se sko- ro zpravidla, jakmile počíná činnost průmy- slová dosahovati převahy nad činností země- dělskou, či jinými slovy, jakmih dostavuje se fakt, že ten který stát nestačí sám sebe svý- mi zemědělskými produkty uživži, nýbrž jest odkázán tu více, tu méně na dvoz obilía ostatních potravin z ciziny. K tonuto dovozu druží se pak řada velmi důležitých surovin pro průmysl, dle toho, jak ten kteý stát nu- cen suroviny průmyslové ze zakaničí ku- povati.
Praha Anglie
7 article
Proto také fakt passivity obciodní bi- lance by nás nemohl překvapiti. Aršak na druhé straně nelze pouštěti se zřetele že vět- šina zemí této říše má dosud rozhodne pře- vahu zemědělskou, a na druhé straně, e Ra- kousko ani z daleka ještě nemá vyhlídek na to, aby se stalo věřitelkou ciziny, nýbrž na- opak ještě dnes, i po odnětí francouzslých obchodních kapitálů, jest státem v cizině sil- ně zadluženým, tedy státem se značnými tá- vazky oproti cizině. Tyto závazky vyžadi arci ročního zúrokování a umořování. Když asi před 15 lety ministerstvo i nancí podniklo pokus stanoviti, zda naše pl tební bilance (nikoliv pouze obchodní, kte rá jest pouhou částí její), jest aktivní, konsta- továno bylo tehdy za veliké radosti minister- ských kanceláří, že naše platební bilance jes aktivní asi 15 neb 20 miliony korun. K tomu pojil se ovšem dlouhý komentář, který doka- zoval, že toto nepatrné aktivum bude rok od roku stoupati a že jest předzvěstí i ukazo- vatelem do budoucna velmi krásným. Jako obyčejně ukázalo se arci, že tyto oficielní útěchy mají poměrně slabé základy. Aktivní platební bilance bylo dosaženo proto, poně- vadž bylo možno spoléhati na hojné miliony. které posílali vystěhovalci tohoto státu do vlasti zpět, kterýchžto obnosů užívalo se zpravídla na zakupování půdy. Aktivnost pla- tební bilance státní byla tedy umožněna pou- ze touto činností vystěhovaleckou za hranice- mi a láskou emigrantů k domácí hroudě. T již samo o sobě bylo vysvědčením hospodář- ské slabosti. Při fom však nesluší zapomínati. že tehdejší passivum obchodní bilance bylo malé a že v následujících letech spíše se je- ště oslabovalo.
e Ra
8 article
Později arci došlo k obratu a rakouská obchodní bilance svoji passivitu rychle a pro- nikavě zvyšovala. Dovoz celé řady surovin stoupal, avšak současně rostl i dovoz potra- vin na doklad, že Rakousko nemůže stačiti samo, nýbrž že jest v letech menší úrody nut- ě odkázáno na cizinu. Potvrdilo-li se to i v oce loňském, kdy proti dovozu obilin atd. v i 157 milionů korun řiní vývoz jich pouze 13 milionů korun t. j. jeví se i po této strán- passivita velmi znační. Obraz jest ještě ne- plznivější, uvědomíme-li si, že dovoz obilin satnotných dostupuje 122 milionů korun, vý- voz jich (naší celé říše) pak pouze 46 milionů korun. Z toho jest zřejno, že v tomto směru Rakousko v době jenom poněkud zmenšené sklizně jest vysoce passivní a nemůže ani za normálních poměrů svoji potřebu celou hra- diti. Mnohem nepřizaivější ovšem by byl obraz, kdybychom vyloučili Uhry a konstruo- vali si obraz dovozu potřeb živobytných ze- mědělstvem produkovaných pouze pro Před- litavsko. Passivita naje v tomto rámci jest velmi značná. Nesluší zapomínati, že dovezl jsme na př. roku loňského do Předlitavska z Uher pšenice za 108 mil. K, žita za 61 mil.
Rakousko Uhry Předlitavsko
9 article
K, ovsa za 48 mil. K. mouky za 253 mil. K atd. a že na druhé straně náš vývoz do Uher v těchto oborech byl tak nepatrný, že vůbec vlastně na váhu nepadá. Počítáme-li tedy s faktem, že passivum celkové bilance ob- chodní po stránce zemědělské padá na vrub Předlitavska, jest patrno, co ostatně již dříve bylo tvrzeno, že Předlitavsko dávno nestači k úhradě svých zemědělských potřeb, že jest dnes de facto celně chráněným odbytištěm ve prospěch Uher a že obratu po této stránce stíží se lze nadíti, poněvadž zemědělství předlitavských zemích kulturně nejpokročilej- ších dávno již přešlo ku pěstování takových plodin, které skýtají vyšší výnos hospodář- ský a s jichž kulturou souvisejí také základy na kterých hospodářství těchto krajů jest vybudováno. K vůli přesnosti obrazu ovšem nutno do- dati, že Uhry jsou závažným naším odbyti- štěm průmyslovým a že průmyslový náš vý- voz do Uher stoupl. Ovšem v míře nepatrné asi celkem o 12 mil. K, zatím co vzestup ze- mědělský vykazuje vzestup podstatně vyšší Přehlédneme-li jednotlivé položky dovozní do říše celé, shledáváme, že vedle zemědělských produktů nejpronikavěji se zvětšil dovoz uhlí, dále dovoz textilních surovin všech skupin, dovoz papíru, kaučuku a tovarů z něho, zboží koženého, kovů různých a tovarů z nicha konečně strojů i železa. Jest pozoruhodnoa pro politiku našeho žélezářského kartelu jistě velmi důležito a charakteristické, že dovoz surového železa stoupl v roce loňském o 12.5 mil. K a dovoz železného zboží o 12 mil. K.
jít facto Uher Uhry Předlitavsko
10 article
V oboru průmyslu strojnického zasluhuje roz- hodně pozornost, že dovoz strojů zeměděl- ských k nám vzrostl téměř o 6 mil. K. Vývoz těchto strojů zůstal na druhé straně téměř nezměněn. Vývoz surového železa se však zmenšil o 3 mil. K, zatím co vývoz želez- ných tovarů stoupl jenom asi o 6 míl. K. Uvá- žíme-li vysokou úroveň, na které stojí náš průmysl strojnický, musíme nutně přikloniti se k oněm důvodům, které své doby uváděny byly na výklad malého dovozu strojů všech typů z této říše do ciziny, výklad, který jsme také obšírně své doby v těchto listech byli zaznamenali. Byly to nejen momenty, které plynou z povahy průmyslu tohoto (příliš těžké stroje, velké náklady produkční vzhledem k nedostatku specialisace, vysoké poměry mzdové atd.), nýbrž i okolnost, která plyne z politiky železářského kartelu, který ani v nejmenším nesnaží se pomáhati našemu vý- vozu do ciziny, nýbrž se spokojuje s faktem krajního využití celní ochrany, z okolnosti té- to bezohledně kořistí a nezná povinnosti oproti celku hospodářského našeho života Jest to politika, která opětně byla odsuzová- na a která konec konců ani kartelu samotné- mu prospěti nemůže a také neprospěje.
K Uvá
11 article
Vzestup, se kterým se setkáváme při vý- vozu, vyplývá hlavně ze zvýšeného vývozu cukerního, ze zvětšeného vývozu obilí (ovšem s omezeními výše uvedenými), ze vzrostlého vývozu jatečného a tažného dobytka, zvíře- cích produktů, uhlí, bavlněných, lněných a ju- tových tovarů i produktů kožených, skla předmětů kovových a různých chemických pomocných látek. Ve vývozu strojů možno ve velikém konstatovati nezměněný stav a to- též plati o skupině železa (až na surové že- lezo) i tovarů z něho. Jest zajímavo, že vý- voz náš jenom nepatrně vzrostl na př. i ve skupině, od které si rakouský průmysl svě doby tolik sliboval, ve skupině konfekční.
12 article
Bilance loňského roku ovšem jest bilanci. ve které se důsledky naší politiky posledních týdnů ještě plně zračiti nemohou. Specielně ne politiky naší oproti Balkánu. Před zahá- jením války a před zaujetím známého stano- viska rakouského proti balkánským státům. byly poměry více méně normálními. Se Srb- skem byli jsme ve smluvním poměru, rovněž s Bulharskem a následkem toho byly i ob- chodní styky se státy těmito dosti živé. Prů- myslové tovary objednávají se zpravidla del. ší dobu předem, takže se rázem zmenšení vý- vozní ani projeviti nemůže. Alespoň ne po- kles vývozní, který by vyplýval z restrikce objednávek. Ochrnutí vývozu dostavilo se potud, že válečnými událostmi byl obchod vů- bec zastaven a nebyly prováděny dodávky. které dříve byly sjednány, respektive prů- nysl stal se opatrným a nekonal objednável tčiněných, poněvadž ve válečných vřavách nadno vysazen byl značným ztrátám. V pro- snci došlo k omezení vývozu hlavně bavině- nch tovarů, zatím co na druhé straně stoupl vyoz příze bavlněné a sice z důvodů, které jsre na tomto místě opětně vyložili, poněvadž přálelny bavlny pokládaly za vhodno vyvá- žet přizi pod úrovní cen světových, proti če- muž ovšem ozýval se v příslušných zemích
Srb Balkán Bulharsko
13 article
dostiznačný odpor. ki posuzování bilance a passiva jejího nutnomiti však na zřeteli momenty další. Jest pravdi že cizí kapitály jsou značnou měrou naší řii odňaty a že následkem toho zúro- čení koitálů těchto respektive příslušný vý- voz peněz na zúročení toto odpadá. Renty naše jso však dosud ještě značnou měrou v cizině uístěny, nehledě ani k ukládacím pa- pírům osatním a hodnotám dividendovýma pod. Stapviti, jak veliké jest passivum bi- lance platbní, jest ovšem na podkladu nám známých at nemožno, poněvadž nelze kon- statovati bz příslušných dokladů, jaké jsou vzájemné zvazky Rakouska a ciziny dnes
Rakousko
14 article
Jisto však pst, že rakousko-uherská banka během uplymlého roku vyvezla zlata asi za 200 mil. K ale oběti, které jí ukládala její po- litika devisní byly dosti značné. Z toho vy- plývá, že pasivum naší platební bilance jest faktem, kterélo odčiniti nelze a že poroste rovnoměrně se zhoršováním naší mezinárodní politiky obcholní. Čím více Rakousko bude soustavně všem silami o to usilovati, aby kde kdo proti němu postupoval, čím více bude naše diplomacie s energií lepší věci hodnou působiti k tomu, abychom byli vytlačovánii z posledních svých posíc balkánských, tím více zhoršovati s bude passivum naší ob- chodní bilance a udíž také passivum bilance platební, nehledě mi k tomu, že rovnoměrně s tím ubývati bude výdělečné mož- nosti obyva telstvu domácímu zhorší se situace našich širokých vrstev. že podnikavost tímto vývojem podporována ne- bude, netřeba ani ddládati. Již dnes mají na- še strojírny minímun objednávek na doklad že se investiční politka našeho průmyslu za- stavila. Ovšem stalo se tak do jisté míry ná- sledkem obtíží při opatřování peněz. Na druhé straně však nenůže býti sporu o tom. že celá řada závodů rrůmyslových, která pů- vodně chtěla zvětšiti wé výrobní prostředky. upustila od toho, práví s ohledem na zmen- šenou možnost odbytovou, tedy na zhoršen situace obchodní i dona i za hranicemi. že „hrdinské“ obyvatelstv, loupeživé Albani nám nenahradí úbytku vývozu do Srbska Bulharska, jest zřejmo, lde komu. Rumunsko. které podporujeme, jest vázáno nejintensiv nějšími obchodními styky s Německem a tét své politice zůstává věrio. Prostě proto, po něvadž v Německu žádných Rumunů není.
Rakousko Bulharsko Rumunsko Německo Rumun
15 article
Rozvrácené Turecko jest pak až příliš ovlá- dáno Německem, než abychom zde nějakýci náhrad hledati mohli. To jsou hospodářská fikta. Fakta, k nimž výmluvným dokladem jsou výše uvedená data našeho zahraničního obclodu a skutečného stavu naší platební bilance. Že jsme dnes pas- sivní i co do své platební bilance, jest jasno a že za tohoto stavu hospodářská potence obyvatelstva stoupati nemůže, jest také ne- sporno. Provádí-li tedy vláda junctím mezi ukládáním nových berních břemen a mezi zhoršováním naší mezinárodní obchodní si- tuace, pak jest to junctim, které dříve či po- zději v hospodářském životě musí se proje- viti velmi zhoubně a musí níti za následek hospodářskou i sociální nespokojenost. T není prohlédavá politika hospodářská. Toje podlamování hospodářských možností tohoto státu, které byly a jsou dosud značné.
Turecko Německo
16 article
Kdyby Rakousko, ve své většině stá slovanský, dovedlo se vyzouti z předsudků německé politiky katolické a dovedlo býti spravedlivým, dovedlo uvažovati o potřebách živobytných svého obyvatelstva, smířilo se s tím, že jeho odběrateli hlavními mohou býti zase jen Slované, byla by situace jeho docela jiná a byly by také podmínky hospodářského našeho vývoje jinými. Čeho my se domáháme. není jenom ozdravěním říše po politické strán- ce, ale také její obrození po stránce hospodář- ské. Poněvadž však jest zřejmo, že ve Vídni i nadále každý, kdo usiluje o hospodářské zlepšení tohoto státu a toto hospodářské zlep- šení hledá navazováním styků se slovanskými národy, jest velezrádcem, jest zřejmo, žesi musíme k této věci pomocí sami. Bez ohledu na to, zda se to ve Vídni líbí či nelíbí, bez ohledu na to, jak se tyto snahy glossují. Ná český hospodářský rozvoj a tedy naše celá mocenská posice musí nám býti bližší nežli přízeň anebo nepřízeň některého byrokrata anebo jiné osobnosti. Síla národa jest nade všecko a musí býti nade vším. A proto sluší jenom vítati směry, které v našem náro- dě se probouzejí a organisovati počínají, jichž- to účelem jest navazování intensivních styků hospodářských s ostatními Slovany a speciel- ně se Slovany jižními. Bylo by si jen přáti aby tyto snahy obracely se také k Rusku, kde jest půda dobře připravena a kde ve prospěch našeho hospodářského života lze tak mnohé- ho docíliti. Konec konců nahlédne se paki ve Vídni, že tato naše práce byla prací ve prospěch celé říše. Ovšem nahlédne se snad teprve tehdy, až zase situace bude takovou. že konečně nic jiného nahlédnouti nebude lze.
Slovan Rakousko Vídeň Rusko
17 article
Taková jest již moudrost Vídně a takový jest rozhled mužů, kterým osud anebo náhoda svě- řily vedení tohoto státu. Důležitější kursové variace na pražské burse v minulém týdnu seznati lze z tohoto přehledu 15./II. 8. Il. živnostenská banka . . . . . 266.75 266-5 Česká průmyslová banka . . . 442.— 442.— Pražská úsrní banka . . . . 670.— 668.— Česká banka . . . . . . . . 409.— 409.— 442.— Zál. úvěr. ústav v Hradcí Král. 442.— 426.— Pozemková banka . . . . . . 426.— 270.— Česká zajišťovací banka . . . 270.— 314.— Kolínská chemická továrna . . 364.— Alpská montanní společnost . . 1021-50 194.50 Podolská cementárna . . . . 195.50 366.— Česká cukerní společnost . . . 358.50 Elektrotechnická dříve Kolben. 442.— Daňkova strojírna. . . . . . —.— 1900.— Českomoravská strojírna . . . 1900.— 190.— Továrna orient. cukr. dř. Maršner 189.— Západočeské kaol. a šamotárny — 91.8 Zástavní listy Hypot. banky 4 % 91.85 88.50 Kom. úp. Zem. banky (v K) 4 %
Daňkův Maršner Vídeň Hradce Královský podolský cementárna živnostenský banka Český průmyslový banka úsrní banka Český banka pozemkový banka Český zajišťovací banka Hypot . banka
18 title
Z vídeňské bursy.
19 article (Pův. zpráva „Nár. Listů“)
(Pův. zpráva „Nár. Listů“) —n. Větší nákupy širšího obecenstva posled- ních dnů, jichž příčinou byla cesta prince Hohen- lohe do Petrohradu, neměly dlouhého trvání, nebot již v minulém týdnu došlo na zdejším trhu ke v še- obecné stagnaci a nepatrnější množství zbo- ží vyvolávalo vždy značnější oslabení kursů. Při- činu hledati dlužno ve všeobecně zatemnělé poli- tické situaci, nízkých záznamech cizích burs a ze- jména ve drahotě na trhu peněz. Slabé vyhlídky na brzké ukončení balkánské války, stoupnutí sou- kromého diskontu v Londýně, který přiblížil se již oficiální bankovní sazbě úrokové a zhoršen mezinárodního peněžního trhu, na němž neočekává se v dohledně době ulehčení, nepřispí- valy nikterak ku příznivému vývinu kursů divi- dendových hodnot. Vlivem oslabujícím působily i zprávy, dle nichž prý Rusko vyjednává o no- vou půjčku, jíž použito má býti k vyzbrojení ruské armády a též i zprávy ohledně doplnění ma- teriálu pro ruské dělostřelectvo. Rovněž pověsti, dle nichž vlastnoruční list, zaslaný do Petrohradu, nedoznal ohledně všech postulátů odpovědi, byly příčinou slabé tendence, která potrvala po celý minulý týden. Poněkud pevnější nálada byla pouze na čtvrteční burse, a to na lepší zprávy, do- cházející z berlínského trhu na projev velkovezíra o opětném zahájení mírového jednání a řeč říš- ského německého kancléře, z níž patrna byla míru- milovnost velmoci. Na páteční burse však opětně vzestupná tendence ustoupila, ježto vyskytly se žprávy, dle nichž prý ani Rakousko, ani Rusko ne- pomýšlí dosud na odzbrojování. Rovněž i otázka Albanie působila nepříznivě.
Hohen Petrohrad Londýn Rusko Rakousko Albánie
20 article
Po celý minulý týden favorisovanými hodno- tami byly papíry zbrojařské, z nichž akcie škodových závodů zachovaly si po celý tý- den přízeň spekulačních kruhů. Přispěly jim zná- mé již zprávy o zúčastnění se na projektu uherské továrny na děla, zprávy o velkých objednávkácha zaměstnanosti, velmi příznivé posudky o zkoušce nového hmoždíře, jakož i kombinace o zisku, jehož prý docilí společnost se spojenými putilovskými závody. V hodnotách železářských došlo k značným realisacím, jednak na málo povzbuzující zprávy politické, jednak též trpěl obchod nepřízni- vou konjunkturou železářskou. Taktéž i zprávyz Ameriky o příbuzných hodnotách byly nepříznivé. „Na trhu petrolejářských hodnot pů- sobily sice příznivě zprávy o opětném podražení nafty, avšak záznamů předcházejícího týdne akcie sem náležející si neuchovaly. Z papírů dopravních stály i nadálev popředí akcie Jižní dráhy, a sice na zprávy. dle kterých správní rada zabývá se novým sanač- ním projektem: v blízké době má býti propracován s vládou a prioritéry nový sanační program, aby po ukončení balkánské války mohlo se co nejrych- leji přikročití ku provedení řečené sanace. Znač- nější poptávka byla též po akciích Kahlenberské dráhy na zprávy o elektrisaci její. Kontremina pal přičinila se, by kurs státní dráhy byl oslaben. Zájem po akciích Východní dráhy potrval i v mi- nulém týdnu. Na trhu uhlářských hodnot působily jednak zprávy o vyplácení vyšších dividend akci do tohoto odvětví náležejících, jakož i velmi pří- znivé výkazy o odbytu uhlí. Spotřeba uhlí jest le- tošního roku tak veliká, jaké nebylo již po něko- lik let pozorovati. Na trhu ukládacích hodnot byl kli Renty v ústupu pokračovaly. Trh devis poněkud pevnější. Důležitější kursové variace z mínulého týdne seznati lze z následujícího přehledu
Amerika
21 article
Rakouská korunová renta . . . » zlatá Uherská korunová ronta . . .. zlatá » . . . . Rakouský úvěrní ústav . . .. Uherská úvěrní banka . . . . Rakousko-uherská banka . . . Živnostenská banka . . . . . Česká průmyslová banka . . . Pražská úvěrní banka . . . .. Státní dráha . . . . . . . .. Jižní dráha . . . . . . . . . . Buštěhradská lit. B . . . . . . Rakouský Lloyd . . . . . . . . Kralodvorská cementárna . . . Alpská báňská spol. . . . . . Poldina hut. Pražská železářská společnost. Zbrojovka . . . . . . . . .. 718.— Mostecká ublářská spol. . . . Škodovy závody . . . . . . . 809.75 Haličsko-karpatská petrolejová 8 0.— Mladoboleslavský lihovar . . . 127..— 24.18 Londýnská devisa . . . . . . 118.07 Říšské marky . . . . . . . . .
Lloyd Poldin Škodův Rakousko úvěrní banka uherský banka živnostenský banka Český průmyslový banka
22 article Národní podnik
Národní podnik obchodní a průmyslový, akciová společnost v Praze, konal včera odpoledne v opcnodní komoře mimorádnou valnou hromadu za predsednictví p dra. Losťáka. rřitomno bylo 75 akcionářů, za- stupujících 1328 akcií se 261 hlasy. Předseda vysvětlil důvod svolání valné hro- mady. Jde především o zvýšení akciového kapitálu ze 750.000 K na 1 mil. K vydáním 1250 kusů akcií po 200 K nominale, hotově splat- ných, z příčiny koupě domu čp. 591-II. v Praze účelům společnosti. Rečník uvedl podrobně rozvoi a rozmach Národního podniku, který vyžadova opatření nákladného strojního zařízení. Především opatřen parní kotel, obráběcí stroje atd. nákladem 135.000 K. Správní rada pečovala také o opatření místností pro ústřední kanceláře. Ač nájemné 6600 korun nebylo vysoké, přece místnosti nevyhovo- valy, zejména proto, že jsou rozptýleny. Poněvad pro nastávající období nové smlouvy nájemní oče- kávalo podnik značné zvýšení činže, staralas správní rada o získání vlastního domu. Nemovi- tostí bylo Podniku mnoho nabízeno, ale žádné s k účelům jeho nehodila. Konečně uznán za nejzpů- sobilejší dům, v němž se nalézala továrna na bičí- šťata dříve Bumiller, nyní p. Prokopa Fořta ve
Rečník Nemův Prokop Fořt Praha v Praga 591II
23 article
Smečkách. Dům je sice starý, sešlý, ale důkladně stavěný, takže dle dobrozdání odborníků vydrzi ještě sto let. Dům má značnou hloubku a dal by s pro účely Podniku výhodně adaptovati. V předním traktu pro kanceláře a skladiště a vzadu pro vý- robny. Cena kupní byla smluvena na 90.000 K Správní rada dům již koupila a jest vlastnictví knihovně převedeno. Na domě je vtělen dluh 60.000 korun na 4. Hotově splaceno 5000 K, na zbytek 25.000 K vydány směnky. Na úpravu domu k úče- lům Podniku počítá se nejvýš 40.000 K. Úprav provede se v době 2 měsíců, takže se doufá, že do měsíce května bude vše dokončeno a nová sezona výrobní a obchodní zahájena v nových míst- nostech. Na vše to, investice a koupi i opravy domu bylo tedy zapotřebí 273.000 K. Správní rada uvažo- vala o tom, jakým způsobem tento obnos opatřit zda výpůjčkou, či zvýšením akciového kapitálu. Z příčin hospodářských jest pochopitelno, že jest výhodnějším zvýšení kapitálu o čtvrt milionu ko- run a tento návrh se předkládá mimořádné valné hromadě. Že se tento krok setká u akcionářů plným pochopením a důvěrou, patrno z té okol- nosti, že důvěrným dotazem u několika velkých akcionářů byl zabezpečen odbyt poloviny nového počtu akcií. Pan Dobrovský doporučoval takové zvý- šení akciového kapitálu, aby mohla být zbudo- vána velká továrna, která by na dlouhou dobu vy- stačila a nemuselo by se každého roku přistavovat Předseda p. dr. Lošťák poukazoval na nu nost opatrného postupu.
Dobrovská doktor Lošťák
24 article
Pan Novotný vyslovil pochvalu správn radě a přimlouval se, aby návrh na zvýšení kapi tálu byl jednohlasně schválen. Potom návrh na zvýšení akciového kapitálu o 250.000 K na 1 mil. K byl jednohlasně sehválen. Dále bylo usneseno: Po rozumu § 7. odst. 4. a 5. a § 19. lit. d) sta nov budiž majitelům starých akcii vy- hraženo přední právo na akcie nové tím způ- sobem, že mohou převzíti nové akcie vždy v po- měru svých starých akcíí, tedy v poměru 1:3, za cenu nominální K 200: další nové akcie buďtež ode- vzdány upisovatelům po 205 K za každou akcii Polovice upsané sumy bude splatna ihned při upsá- ní a třeba ji složiti, zbylok pak do 14 dnů po ozná- mení o provedené repartici, hotovosti ty třeba slo- žiti buď u pokladny Národního podniku anebn Živnostenské banky v Praze, neb u některé z jející filiálek. Nové akcie mají právo na dividendu o 1. ledna 1914. Za rok 1913 nahradí se ze složených částek 5% úrok a to z každé ode dne jejího slo- žení do konce roku 1913. Správní rada se zmoc- ňuje, aby provedla přidělení akcif dle výsledku ukončené subskripce. Ve smyslu těchto usnesení byla schválena změ- na příslušných odstavců stanov. Doslovem p. předsedy, který Podniku v novém sídle přál plného zdaru, byla valná hromada ukon- čena.
Novotná Praha živnostenský banka
25 article
Z Vídně, 15. února.
Vídeň
26 article Pražská společnost pro
Pražská společnost pro paroplavbu
27 article
na Vltavě a Labi v Čechách konala včera odpo- ledne v obchodní komoře valnou hroma du za 47. rok svého trvání. Předsedal ředitel p. Ja- roslav Tkadlec. Přítomno bylo 22 akcionářů zastupujících 234 akcií se 199 hlasy. Ve výroční zprávě se uvádí- V roce 1912 započalo se s paroplavbou na ho- řejší trati již 1. ledna a následkem zamrznutí Vlta- vy přerušena byla paroplavba dne 11. ledna, načež teprve 2. března opět byla zahájena se třemi šrou- bovými parníky mezi Prahou a Braníkem a 3. břez- na sedmi parníky na celé trati, a to čtyřmi vrtulo- vými a třemi velkými kolesovými Pro tříšť z hořejších přítoků Vltavy nutno bylo paroplavbu 1. prosince zastaviti, ale po uvolnění řečiště provozována paroplavba opět od 3. prosince do 5. a pak od 16. do konce roku. Na trati pod Prahou byla provedena předepsa- ná zkouška kotle nově zakoupeného parníku „Fran- tišek Josef“ a dne 30. dubna konána s parníkem timto úřadní zkušební jízda k Mělníku, následkem které tentýž ke svému účelu úplně způsobilým uznán. Dne 28. května podniknuta byla tímto par- níkem zahajovací jizda do Mělníka, ke které po- zváni byli a se zúčastnili zástupci úřadů, zástup i žurnalistiky, správní rada paroplavby a j. v.
Tkadlec Fran Josef Vltava Čechy Praha Braník Mělník
28 article
Plavebních dnů bylo v roce 1912 na trati Pra- ha—štěchovice 304 a na trati Praha—Mělník—li- běchov 146 a vykonáno jízd na I. trati 13.871 a na II. trati 367. Úhrnem 14.238 jízd a 223.759 km. Na trať Praha—Štěchovice případlo v plaveb- ním roce 1912 na neděle a svátky 55 dnů a na trati Praha—Mělník 32 dnů. V roce 1912 bylo počasí většinou chladné deštivé, ale poněvadž jezdily parníky následkem příznivého stavu vody výminečně po celý rok ben přestávky až do štěchovic, a frekvence byla dosti čilá, jest výsledek bilanční uspokojivý Před zahájením paroplavby vykonáno vyzkou- šení parních kotlů na parnících a provedena nále- žitá úprava parolodí, přístavů a můstků přístavních takovým způsobem, aby vyhověno bylo veškerým požadavkům obecenstva a o náležitou bezpečnos postaráno rozmnožením ochranných prostředků.
Praha Mělník Štěchovice km
29 article
Obnoveno pojištění parníků proti ohni a vý- buchu, a to u Pražské městské pojišťovny. Od paroplavební společnosti v Berlíně získán ku provozování jízdy uvnitř Prahy menší parník jehož kotel úřadně byl vyzkoušen a vysvědčenío způsobilosti jeho společnosti vydáno. Parníku tomu dáno jméno „Vlasta“. V obvodu města zřízeny byly a místodržitelstvím schváleny nové přístavy na Kampě, u akademie hr. Straky, u mostu Čecho- va a na Štvanici, ohledně nichž doeileno dohodnut s obcí pražskou, od které najaty byly též tři oblou- ky ve zdi nábřežní za skladiště a čekárny. Též ohledně obstarávání dozoru na potravn čáře u Štvanice stalo se uspokojivé dohodnutí. Pří- stav na Štvanici se svolením navigační správy pře- ložen na druhou stranu ostrova před plavební ko- moru V příčině umístění přístavů na trati Praha— Mělník—Liběchov konala se dne 7. a 10. června 1612 úřadní pochůzka, při které jednalo se o zří- zení přístavů v Žalově. Letkách. Libšicích, v Kra- lupech, pak v Nelahozevsi a Liběchově, k jicht postavení dáno c. k. místodržitelstvím povolení Pro všecky tyto stanice zřízeny byly nové přístavy a upravena pro ně byla sazba a zavedena pouze jedna třída. Taktéž usneseno v roce 1913 vriti úvahu zřízení přístavů na Vltavě u obce Chvatě-
Vlasta Straka Čecho letka Berlín Praha Kampa Mělník Liběchov Žalov Nelahozeves Vltava Chvata městský pojišťovna
30 article
15./II. 8./Il 84.20 84.50 107.20 107.30 83.80 84.25 104.— 104.45 617.50 623.— 811.25 816.— 2010.— 2035.— 266.50 266.50 441.50 441.50 659.— 669. — 697.75 706. 5 112.— 115.75 930.— 940.— 534.— 534.— 380 — 388.— 1010. 75. 1030. 50 993.— 904.— 3372.— 3434.— 932.— 948.— rub, pak na Labi u obce Šopky pod Mělníkem,
Šopka pod Mělník
31 article
798.— 817.50 866.— 1235.— 24.1
32 article
města Roudnice a jinde. V roce 1912 byl příjem . . . . . . . . . . . . K 319.767 výdej . . . . . . . . . . . . K 275.886-7
Roudnice
33 article
zbývá čistý zisk . . . . . . . K 43.880. a s připočtením zbytku čistého zisku z r. 1911 v částce . . . . . K 8.56598 jest úhrnný čistý zisk . . . . . K 52.446.25 Zisk byl takto rozdělen: členům správní rad 5%, tantiema 2194 K, akcionářům 1214% divi- denda 25.000 K (po 50 kor. na akcii, lon 40 kor.), reservnímu fondu 5000 K, podpůrnému fondu 1000 K. zbytek 19.252 K převeden na nový účet. Dále schválena změna stanov, a sice dle pokynů státní správou uvedených. Změna týká s zejména doplněním ustanovení o státním dozoru podniku. Ředitelem společnosti zvolen byl opět p. inž. Jaroslav Tkadlec, do správní rady pp. inž. Vik- tor Grégr, Vilém Hauner, Jiří Kettner, Fr. Procházka. Václav Stýblo a Jan Vlě ek. revisory pp. dr. Lev Gross a Karel S alma n.
Ing Tkadlec Vik Grégr Hauner Kettner Procházka Stýblo Jan Vl Gross Karel Francie
34 article
Západočeské továrny kaolinové a šamo- tové koupily od firmy Gessner, Pohl a spol. šamotovou továrnu ve Velkých Opato- vicích i s dolištěmi na hlínu, lupek a písek v Březině a Janušově u Moravské Tře- bové a převzali ji dnem 15. února t. r. — Sprá- va těchto závodů, které budou tvořiti dopl- nění závodů společnosti v Horní Bříze a ve Zlivi, bude podřízena centrálnímu ředitelstvív Horní Bříze a budou tyto závody patřičně tak zařízeny, aby vyhovovaly zvýšeným poža- davkům zákaznictva. Z trhu cukerního. V Praze, 15. února. Su- rovina. Večerní depeše zahraniční vykazovaly mírné zotavení. První depeše hamburská a poled- ni Magdeburk byly klidny se záznamy o 21/2 fen. nižšími. Na dopoledním trhu jmenováno K 22.— resp. K 22.50, ale na naší polední burse převláda- la tendence klidnější při cenách oddrobených za promptní na K 21.95 a na říjen-prosinec na korun 22.45 franko Ústí. Londýn, jakož odpolední Ham- burk zněly klidně. Obchod s bílým zbožím pří klidném smýšlení zachovává dosavadní zá- kladní cenu K 76.— za homole ze stanic továrních. Do Terstu přivezeno v posledním týdn 3800 t. vyvezeno 4600 t. Zásoby činí 17.150 t proti 13.450 t před týdnem a 12.000 t před rokem. Z Hamburku sděluje depeše Společností pro obchod se zbožím ze dne 15. t. m.
Gessner Pohl Březina Janušov Zliv Praha Magdeburk Ústí Londýn Ham Terst Hamburk
35 article
Závěrek mírně ustálený. Dnešní zahájení klid- né. Předpokládá se, že depeše Willett 8 Greye přinese snížení odhadu, což pozbývá významu, neh současně došla privátní zpráva odhadu sklizně kubánské pouze dva miliony. Později zavládla ná- lada klidná, změny nepatrné. Z průmyslu sirkářského. Pan Leopold L- derer. Král. Vinohrady, býv. správní rada České sirkárny v Čes. Budějovicích, pověřen byl gene- rálním zastupitelstvím spojených rakouských sir- káren „Solo“ a „Helios“ pro pražský rayon. Cyklus průmyslových přednášek. Ústav ku podpoře průmyslu pražské Obchodní a živnostenské komory pořádá opětně le- tošního roku v měsíci březnu a dubnu řadu před- nášek pro průmysl s jiným programem a způso- bem než loňského roku. Přednášky budou se kona- ti po jednom neb dvou večerech v týdnu. Z pro- gramu uvádíme přednášku „O stavbách průmyslo- vých“. „Vodní hospodářství v Čechách“. „O poji- šťování továren“, „Organisace tovární a způsob výměnový ve strojnictví“ Z trhů peněžních 15 února. Vídeň. Trvale nevyjasněné poměry v zahraniční politice zdržo- valy také dnes obchodní činnost a v důsledku toho nedošlo k žádným značným pohybům kursů.
Grey Leopold L derer Král Čes . Budějovice Čechy Vídeň
36 article
Stále objevovaly se realisační snahy také v hod- notách, jež dříve byly favorisovány, tak ve Ško- dovkách a v akciích Východních drah. Snahy tyto podporovány byly konečně také neuspokojivými záznamy berlínskými. V Berlíně byly báňské hod- noty tísněny a tamější soukromý diskont stoupl z 5 na 51/% proc. Poněkud ostřejší pokles kursů dostavil se po skoučení oficiálního obchodu ime- novitě v Alpinkách a ve škodovkách. Také ve šraňcích převládaly realisa ní snahy. Renty po- kiesly dále a to květnová o 10 hal., uherská ko- runová o 20 hal. a uherská zlatá o 40 hal. Smý- slení v devisách a valutách bylo napiatější. Na eskomptním trhu byl stav peněz nezměněný. Sazby za první bankovní akcepty 51/4 ž 51/% proc.
Ško Berlín
37 article
Petrohradská bursa. Ruské bursovní trhy stojí nadále ve znamení naprosté zdrželivosti a nechuti k obchodu. Přes značně rozvětvenou síť spekula- livního zájmu ve všech kruzích obecenstva, uplat- ňuje se v poslední době jakási nejistota, která ve- škerou podnikavost dusí. Všecky příznivé zprávy o zaměstnání velkého průmyslu železářského, stro- jírenského a muničního jsou paralysovány nejasnou situací politickou a vzrůstajícím nebezpečím kon- fliktu rakousko-ruského. Až do sobotního svátku pohyboval se obchod jen v úzkých mezích, av celku došlo jen k malým kursovým změnám. Na trhu bankovním udržovaly se kursy na stejné úrovni a teprve v posledních dnech mírně o 1 az 4 r. zlevnily. Akcie zemelných bank pohybovalv se nepravidelně. Vilenské zlepšily se o 2 r. na 593. donské ustoupily o 4 r. na 624. kyjevské setrvaly na 700 a ostatní zachovaly stejný kurs. Z pojišťo- ven bylo placeno za Rossija 645 až 660, za ruskou transportní 111, za první 1500 a za ruskou 113.z dopravních papírů zlevnily voroněžské o 30 r. na 813, rostovské stouply přechodně o 30 r. na 2622. rybinské se zlepšily o 4 r. na 249.50, jihovýchodní se zotavily o 4 r. na 262 a severodoněcké kolísaly kolem 283 a končí 290, černomořské paroplavební 670 až 665 a Kavkaz 295. Dividenda Říšské banky německé za rok 1912 bude, jak se dovídá „Berl. T.“, asi o 1% vyšší. než za rok 1911, kdy činila 5.86 0.
Berl Kavkaz
38 article
Dividendy. Dne 4. března koná se bilanční schůze Rakouského ústavu pro pozem- kový úvěr. Jak se proslýchá v kruzích prů- myslových, bude vyměřena za rok 1912 stejná di- videnda jako za r. 1911, totiž 57 K na akcii, — Dividenda akc. spol. Dynamit Nobel bude či- niti, jak se proslýchá, opět 100 K t. j. 25%%, — Bilance Banky pro země rakouské bude uveřejněna ke konci tohoto měsíce. Navrženo bude, aby se platila stejná dividenda jako loni, totiž 30 K na akcii. — Bilanční schůze Rakou- ského úvěrního ústavu koná se 20. t. m. — Akc. spol. temešvárského uměle- ckého mlýnu vykazuje v bílanci za období o 1. července do konce prosince 1911 čistý zisk 77.082 K. Navrženo jest, aby se platila 5proc. di- videnda, t. j. 10 K na akcii. Dle úsudku informo- vaných finančních kruhů bude Rakouská báň- ská a hutnická společnost platiti za rok 1912 dividendu 64 K oproti 52 K v minulém roce. Fuse uherských peněžních ústavů. Ředitelství Akc. spol. czegledské průmyslov z obch. banky a Akc. spol. czegledské lidové banky dohodla se již o všech podrobnostech fuse. ke které daly podnět Rakousko-uherská banka kečkemetská filiálka uherské všeobecné banky Zbývá ještě, aby fusi schválily také valné hromady což jest nepochybno Transakce v průmyslu petrolejovém. Důl „Ro- man“ v Tustanovicích, patřící dosud jistému berlín- skému konsorciu a poskytující 4 cisterny surového petroleje denně, byl koupen Naftovou akc. spol „Galicia“ za 700 000 Nový hospodářský líhovar zřizují majitel reali Singer a továrník Bramsch ve Rtyni u Teplte. Výroba v novém lihovaru bude zahájena na podzim
Nobel Fus Singer Bramsch Rakousko ro Tustanovice Rtyně u Teplte všeobecný banka Galicia