1
masthead
16. února 1913.
2
masthead
Přiloha „Národnich Listů
5
title
Národní hospodář.
6
article
Z pražského trhu peněžního,
Z pražského trhu peněžního,
V Praze, 15. února 1913.
Zatím co finanční výbor poslanecké sně-
movny rady říšské intensivně pracuje na vyří
zení tak zv. malého finančního plánu a zatím
co vláda snaží se využíti daných okolností.
aby získala finančně pokud možno nejvíce.
což jest konečně lidsky jen pochopitelno, vy-
kazuje bilance zahraničního obchodu celé té-
to říše passivum více než 800 mílonů korun.
Moment, který byl již všestranně glossován
a který právem vzbudil pozornost velmi znač-
nou. Současně publikovaná statistika vzájem
ného obchodu mezi oběma státy této říše
končí aktiven 116.5 mil. K ve prospěch Před-
litavska. Aktivum toto jest menší, než roku
loňského, kdy činilo 154 mil. K.
Passivum obchodní bilance samo sebou
nemusilo by buditi obav. Právě nejmocnější
státy evropské mají passivní obchodní bilan-
ci, nejpassivnější Anglie, rterá jest, jak zná-
mo, finančníkem a dodavalelem celého světa
střediskem velikých kolonií a dnes fakticky
hybnou sílou velikých událostí politických.
Passivita obchodní bilance dostavuje se sko-
ro zpravidla, jakmile počíná činnost průmy-
slová dosahovati převahy nad činností země-
dělskou, či jinými slovy, jakmih dostavuje se
fakt, že ten který stát nestačí sám sebe svý-
mi zemědělskými produkty uživži, nýbrž jest
odkázán tu více, tu méně na dvoz obilía
ostatních potravin z ciziny. K tonuto dovozu
druží se pak řada velmi důležitých surovin
pro průmysl, dle toho, jak ten kteý stát nu-
cen suroviny průmyslové ze zakaničí ku-
povati.
Praha
Anglie
7
article
Proto také fakt passivity obciodní bi-
lance by nás nemohl překvapiti. Aršak na
druhé straně nelze pouštěti se zřetele že vět-
šina zemí této říše má dosud rozhodne pře-
vahu zemědělskou, a na druhé straně, e Ra-
kousko ani z daleka ještě nemá vyhlídek na
to, aby se stalo věřitelkou ciziny, nýbrž na-
opak ještě dnes, i po odnětí francouzslých
obchodních kapitálů, jest státem v cizině sil-
ně zadluženým, tedy státem se značnými tá-
vazky oproti cizině. Tyto závazky vyžadi
arci ročního zúrokování a umořování.
Když asi před 15 lety ministerstvo i
nancí podniklo pokus stanoviti, zda naše pl
tební bilance (nikoliv pouze obchodní, kte
rá jest pouhou částí její), jest aktivní, konsta-
továno bylo tehdy za veliké radosti minister-
ských kanceláří, že naše platební bilance jes
aktivní asi 15 neb 20 miliony korun. K tomu
pojil se ovšem dlouhý komentář, který doka-
zoval, že toto nepatrné aktivum bude rok
od roku stoupati a že jest předzvěstí i ukazo-
vatelem do budoucna velmi krásným. Jako
obyčejně ukázalo se arci, že tyto oficielní
útěchy mají poměrně slabé základy. Aktivní
platební bilance bylo dosaženo proto, poně-
vadž bylo možno spoléhati na hojné miliony.
které posílali vystěhovalci tohoto státu do
vlasti zpět, kterýchžto obnosů užívalo se
zpravídla na zakupování půdy. Aktivnost pla-
tební bilance státní byla tedy umožněna pou-
ze touto činností vystěhovaleckou za hranice-
mi a láskou emigrantů k domácí hroudě. T
již samo o sobě bylo vysvědčením hospodář-
ské slabosti. Při fom však nesluší zapomínati.
že tehdejší passivum obchodní bilance bylo
malé a že v následujících letech spíše se je-
ště oslabovalo.
e Ra
8
article
Později arci došlo k obratu a rakouská
obchodní bilance svoji passivitu rychle a pro-
nikavě zvyšovala. Dovoz celé řady surovin
stoupal, avšak současně rostl i dovoz potra-
vin na doklad, že Rakousko nemůže stačiti
samo, nýbrž že jest v letech menší úrody nut-
ě odkázáno na cizinu. Potvrdilo-li se to i v
oce loňském, kdy proti dovozu obilin atd. v
i 157 milionů korun řiní vývoz jich pouze
13 milionů korun t. j. jeví se i po této strán-
passivita velmi znační. Obraz jest ještě ne-
plznivější, uvědomíme-li si, že dovoz obilin
satnotných dostupuje 122 milionů korun, vý-
voz jich (naší celé říše) pak pouze 46 milionů
korun. Z toho jest zřejno, že v tomto směru
Rakousko v době jenom poněkud zmenšené
sklizně jest vysoce passivní a nemůže ani za
normálních poměrů svoji potřebu celou hra-
diti. Mnohem nepřizaivější ovšem by byl
obraz, kdybychom vyloučili Uhry a konstruo-
vali si obraz dovozu potřeb živobytných ze-
mědělstvem produkovaných pouze pro Před-
litavsko. Passivita naje v tomto rámci jest
velmi značná. Nesluší zapomínati, že dovezl
jsme na př. roku loňského do Předlitavska
z Uher pšenice za 108 mil. K, žita za 61 mil.
Rakousko
Uhry
Předlitavsko
9
article
K, ovsa za 48 mil. K. mouky za 253 mil. K
atd. a že na druhé straně náš vývoz do Uher
v těchto oborech byl tak nepatrný, že vůbec
vlastně na váhu nepadá. Počítáme-li tedy
s faktem, že passivum celkové bilance ob-
chodní po stránce zemědělské padá na vrub
Předlitavska, jest patrno, co ostatně již dříve
bylo tvrzeno, že Předlitavsko dávno nestači
k úhradě svých zemědělských potřeb, že jest
dnes de facto celně chráněným odbytištěm ve
prospěch Uher a že obratu po této stránce
stíží se lze nadíti, poněvadž zemědělství
předlitavských zemích kulturně nejpokročilej-
ších dávno již přešlo ku pěstování takových
plodin, které skýtají vyšší výnos hospodář-
ský a s jichž kulturou souvisejí také základy
na kterých hospodářství těchto krajů jest
vybudováno.
K vůli přesnosti obrazu ovšem nutno do-
dati, že Uhry jsou závažným naším odbyti-
štěm průmyslovým a že průmyslový náš vý-
voz do Uher stoupl. Ovšem v míře nepatrné
asi celkem o 12 mil. K, zatím co vzestup ze-
mědělský vykazuje vzestup podstatně vyšší
Přehlédneme-li jednotlivé položky dovozní do
říše celé, shledáváme, že vedle zemědělských
produktů nejpronikavěji se zvětšil dovoz uhlí,
dále dovoz textilních surovin všech skupin,
dovoz papíru, kaučuku a tovarů z něho, zboží
koženého, kovů různých a tovarů z nicha
konečně strojů i železa. Jest pozoruhodnoa
pro politiku našeho žélezářského kartelu jistě
velmi důležito a charakteristické, že dovoz
surového železa stoupl v roce loňském o 12.5
mil. K a dovoz železného zboží o 12 mil. K.
jít facto
Uher
Uhry
Předlitavsko
10
article
V oboru průmyslu strojnického zasluhuje roz-
hodně pozornost, že dovoz strojů zeměděl-
ských k nám vzrostl téměř o 6 mil. K. Vývoz
těchto strojů zůstal na druhé straně téměř
nezměněn. Vývoz surového železa se však
zmenšil o 3 mil. K, zatím co vývoz želez-
ných tovarů stoupl jenom asi o 6 míl. K. Uvá-
žíme-li vysokou úroveň, na které stojí náš
průmysl strojnický, musíme nutně přikloniti
se k oněm důvodům, které své doby uváděny
byly na výklad malého dovozu strojů všech
typů z této říše do ciziny, výklad, který jsme
také obšírně své doby v těchto listech byli
zaznamenali. Byly to nejen momenty, které
plynou z povahy průmyslu tohoto (příliš těžké
stroje, velké náklady produkční vzhledem
k nedostatku specialisace, vysoké poměry
mzdové atd.), nýbrž i okolnost, která plyne
z politiky železářského kartelu, který ani v
nejmenším nesnaží se pomáhati našemu vý-
vozu do ciziny, nýbrž se spokojuje s faktem
krajního využití celní ochrany, z okolnosti té-
to bezohledně kořistí a nezná povinnosti
oproti celku hospodářského našeho života
Jest to politika, která opětně byla odsuzová-
na a která konec konců ani kartelu samotné-
mu prospěti nemůže a také neprospěje.
K Uvá
11
article
Vzestup, se kterým se setkáváme při vý-
vozu, vyplývá hlavně ze zvýšeného vývozu
cukerního, ze zvětšeného vývozu obilí (ovšem
s omezeními výše uvedenými), ze vzrostlého
vývozu jatečného a tažného dobytka, zvíře-
cích produktů, uhlí, bavlněných, lněných a ju-
tových tovarů i produktů kožených, skla
předmětů kovových a různých chemických
pomocných látek. Ve vývozu strojů možno ve
velikém konstatovati nezměněný stav a to-
též plati o skupině železa (až na surové že-
lezo) i tovarů z něho. Jest zajímavo, že vý-
voz náš jenom nepatrně vzrostl na př. i ve
skupině, od které si rakouský průmysl svě
doby tolik sliboval, ve skupině konfekční.
12
article
Bilance loňského roku ovšem jest bilanci.
ve které se důsledky naší politiky posledních
týdnů ještě plně zračiti nemohou. Specielně
ne politiky naší oproti Balkánu. Před zahá-
jením války a před zaujetím známého stano-
viska rakouského proti balkánským státům.
byly poměry více méně normálními. Se Srb-
skem byli jsme ve smluvním poměru, rovněž
s Bulharskem a následkem toho byly i ob-
chodní styky se státy těmito dosti živé. Prů-
myslové tovary objednávají se zpravidla del.
ší dobu předem, takže se rázem zmenšení vý-
vozní ani projeviti nemůže. Alespoň ne po-
kles vývozní, který by vyplýval z restrikce
objednávek. Ochrnutí vývozu dostavilo se
potud, že válečnými událostmi byl obchod vů-
bec zastaven a nebyly prováděny dodávky.
které dříve byly sjednány, respektive prů-
nysl stal se opatrným a nekonal objednável
tčiněných, poněvadž ve válečných vřavách
nadno vysazen byl značným ztrátám. V pro-
snci došlo k omezení vývozu hlavně bavině-
nch tovarů, zatím co na druhé straně stoupl
vyoz příze bavlněné a sice z důvodů, které
jsre na tomto místě opětně vyložili, poněvadž
přálelny bavlny pokládaly za vhodno vyvá-
žet přizi pod úrovní cen světových, proti če-
muž ovšem ozýval se v příslušných zemích
Srb
Balkán
Bulharsko
13
article
dostiznačný odpor.
ki posuzování bilance a passiva jejího
nutnomiti však na zřeteli momenty další. Jest
pravdi že cizí kapitály jsou značnou měrou
naší řii odňaty a že následkem toho zúro-
čení koitálů těchto respektive příslušný vý-
voz peněz na zúročení toto odpadá. Renty
naše jso však dosud ještě značnou měrou v
cizině uístěny, nehledě ani k ukládacím pa-
pírům osatním a hodnotám dividendovýma
pod. Stapviti, jak veliké jest passivum bi-
lance platbní, jest ovšem na podkladu nám
známých at nemožno, poněvadž nelze kon-
statovati bz příslušných dokladů, jaké jsou
vzájemné zvazky Rakouska a ciziny dnes
Rakousko
14
article
Jisto však pst, že rakousko-uherská banka
během uplymlého roku vyvezla zlata asi za
200 mil. K ale oběti, které jí ukládala její po-
litika devisní byly dosti značné. Z toho vy-
plývá, že pasivum naší platební bilance jest
faktem, kterélo odčiniti nelze a že poroste
rovnoměrně se zhoršováním naší mezinárodní
politiky obcholní. Čím více Rakousko bude
soustavně všem silami o to usilovati, aby kde
kdo proti němu postupoval, čím více bude
naše diplomacie s energií lepší věci hodnou
působiti k tomu, abychom byli vytlačovánii
z posledních svých posíc balkánských, tím
více zhoršovati s bude passivum naší ob-
chodní bilance a udíž také passivum bilance
platební, nehledě mi k tomu, že rovnoměrně
s tím ubývati bude výdělečné mož-
nosti obyva telstvu domácímu
zhorší se situace našich širokých vrstev. že
podnikavost tímto vývojem podporována ne-
bude, netřeba ani ddládati. Již dnes mají na-
še strojírny minímun objednávek na doklad
že se investiční politka našeho průmyslu za-
stavila. Ovšem stalo se tak do jisté míry ná-
sledkem obtíží při opatřování peněz. Na
druhé straně však nenůže býti sporu o tom.
že celá řada závodů rrůmyslových, která pů-
vodně chtěla zvětšiti wé výrobní prostředky.
upustila od toho, práví s ohledem na zmen-
šenou možnost odbytovou, tedy na zhoršen
situace obchodní i dona i za hranicemi. že
„hrdinské“ obyvatelstv, loupeživé Albani
nám nenahradí úbytku vývozu do Srbska
Bulharska, jest zřejmo, lde komu. Rumunsko.
které podporujeme, jest vázáno nejintensiv
nějšími obchodními styky s Německem a tét
své politice zůstává věrio. Prostě proto, po
něvadž v Německu žádných Rumunů není.
Rakousko
Bulharsko
Rumunsko
Německo
Rumun
15
article
Rozvrácené Turecko jest pak až příliš ovlá-
dáno Německem, než abychom zde nějakýci
náhrad hledati mohli.
To jsou hospodářská fikta. Fakta, k nimž
výmluvným dokladem jsou výše uvedená data
našeho zahraničního obclodu a skutečného
stavu naší platební bilance. Že jsme dnes pas-
sivní i co do své platební bilance, jest jasno
a že za tohoto stavu hospodářská potence
obyvatelstva stoupati nemůže, jest také ne-
sporno. Provádí-li tedy vláda junctím mezi
ukládáním nových berních břemen a mezi
zhoršováním naší mezinárodní obchodní si-
tuace, pak jest to junctim, které dříve či po-
zději v hospodářském životě musí se proje-
viti velmi zhoubně a musí níti za následek
hospodářskou i sociální nespokojenost. T
není prohlédavá politika hospodářská. Toje
podlamování hospodářských možností tohoto
státu, které byly a jsou dosud značné.
Turecko
Německo
16
article
Kdyby Rakousko, ve své většině stá
slovanský, dovedlo se vyzouti z předsudků
německé politiky katolické a dovedlo býti
spravedlivým, dovedlo uvažovati o potřebách
živobytných svého obyvatelstva, smířilo se
s tím, že jeho odběrateli hlavními mohou býti
zase jen Slované, byla by situace jeho docela
jiná a byly by také podmínky hospodářského
našeho vývoje jinými. Čeho my se domáháme.
není jenom ozdravěním říše po politické strán-
ce, ale také její obrození po stránce hospodář-
ské. Poněvadž však jest zřejmo, že ve Vídni
i nadále každý, kdo usiluje o hospodářské
zlepšení tohoto státu a toto hospodářské zlep-
šení hledá navazováním styků se slovanskými
národy, jest velezrádcem, jest zřejmo, žesi
musíme k této věci pomocí sami. Bez ohledu
na to, zda se to ve Vídni líbí či nelíbí, bez
ohledu na to, jak se tyto snahy glossují. Ná
český hospodářský rozvoj a tedy naše celá
mocenská posice musí nám býti bližší nežli
přízeň anebo nepřízeň některého byrokrata
anebo jiné osobnosti. Síla národa jest
nade všecko a musí býti nade vším. A proto
sluší jenom vítati směry, které v našem náro-
dě se probouzejí a organisovati počínají, jichž-
to účelem jest navazování intensivních styků
hospodářských s ostatními Slovany a speciel-
ně se Slovany jižními. Bylo by si jen přáti
aby tyto snahy obracely se také k Rusku, kde
jest půda dobře připravena a kde ve prospěch
našeho hospodářského života lze tak mnohé-
ho docíliti. Konec konců nahlédne se paki
ve Vídni, že tato naše práce byla prací ve
prospěch celé říše. Ovšem nahlédne se snad
teprve tehdy, až zase situace bude takovou.
že konečně nic jiného nahlédnouti nebude lze.
Slovan
Rakousko
Vídeň
Rusko
17
article
Taková jest již moudrost Vídně a takový jest
rozhled mužů, kterým osud anebo náhoda svě-
řily vedení tohoto státu.
Důležitější kursové variace na pražské burse
v minulém týdnu seznati lze z tohoto přehledu
15./II. 8. Il.
živnostenská banka . . . . . 266.75 266-5
Česká průmyslová banka . . . 442.— 442.—
Pražská úsrní banka . . . . 670.— 668.—
Česká banka . . . . . . . . 409.— 409.—
442.—
Zál. úvěr. ústav v Hradcí Král. 442.—
426.—
Pozemková banka . . . . . . 426.—
270.—
Česká zajišťovací banka . . . 270.—
314.—
Kolínská chemická továrna . . 364.—
Alpská montanní společnost . . 1021-50
194.50
Podolská cementárna . . . . 195.50
366.—
Česká cukerní společnost . . . 358.50
Elektrotechnická dříve Kolben. 442.—
Daňkova strojírna. . . . . . —.—
1900.—
Českomoravská strojírna . . . 1900.—
190.—
Továrna orient. cukr. dř. Maršner 189.—
Západočeské kaol. a šamotárny —
91.8
Zástavní listy Hypot. banky 4 % 91.85
88.50
Kom. úp. Zem. banky (v K) 4 %
Daňkův
Maršner
Vídeň
Hradce Královský
podolský cementárna
živnostenský banka
Český průmyslový banka
úsrní banka
Český banka
pozemkový banka
Český zajišťovací banka
Hypot . banka
18
title
Z vídeňské bursy.
19
article
(Pův. zpráva „Nár. Listů“)
(Pův. zpráva „Nár. Listů“)
—n. Větší nákupy širšího obecenstva posled-
ních dnů, jichž příčinou byla cesta prince Hohen-
lohe do Petrohradu, neměly dlouhého trvání, nebot
již v minulém týdnu došlo na zdejším trhu ke v še-
obecné stagnaci a nepatrnější množství zbo-
ží vyvolávalo vždy značnější oslabení kursů. Při-
činu hledati dlužno ve všeobecně zatemnělé poli-
tické situaci, nízkých záznamech cizích burs a ze-
jména ve drahotě na trhu peněz. Slabé vyhlídky
na brzké ukončení balkánské války, stoupnutí sou-
kromého diskontu v Londýně, který přiblížil se již
oficiální bankovní sazbě úrokové a zhoršen
mezinárodního peněžního trhu, na němž
neočekává se v dohledně době ulehčení, nepřispí-
valy nikterak ku příznivému vývinu kursů divi-
dendových hodnot. Vlivem oslabujícím působily
i zprávy, dle nichž prý Rusko vyjednává o no-
vou půjčku, jíž použito má býti k vyzbrojení
ruské armády a též i zprávy ohledně doplnění ma-
teriálu pro ruské dělostřelectvo. Rovněž pověsti,
dle nichž vlastnoruční list, zaslaný do Petrohradu,
nedoznal ohledně všech postulátů odpovědi, byly
příčinou slabé tendence, která potrvala po
celý minulý týden. Poněkud pevnější nálada byla
pouze na čtvrteční burse, a to na lepší zprávy, do-
cházející z berlínského trhu na projev velkovezíra
o opětném zahájení mírového jednání a řeč říš-
ského německého kancléře, z níž patrna byla míru-
milovnost velmoci. Na páteční burse však opětně
vzestupná tendence ustoupila, ježto vyskytly se
žprávy, dle nichž prý ani Rakousko, ani Rusko ne-
pomýšlí dosud na odzbrojování. Rovněž i otázka
Albanie působila nepříznivě.
Hohen
Petrohrad
Londýn
Rusko
Rakousko
Albánie
20
article
Po celý minulý týden favorisovanými hodno-
tami byly papíry zbrojařské, z nichž akcie
škodových závodů zachovaly si po celý tý-
den přízeň spekulačních kruhů. Přispěly jim zná-
mé již zprávy o zúčastnění se na projektu uherské
továrny na děla, zprávy o velkých objednávkácha
zaměstnanosti, velmi příznivé posudky o zkoušce
nového hmoždíře, jakož i kombinace o zisku, jehož
prý docilí společnost se spojenými putilovskými
závody.
V hodnotách železářských došlo k
značným realisacím, jednak na málo povzbuzující
zprávy politické, jednak též trpěl obchod nepřízni-
vou konjunkturou železářskou. Taktéž i zprávyz
Ameriky o příbuzných hodnotách byly nepříznivé.
„Na trhu petrolejářských hodnot pů-
sobily sice příznivě zprávy o opětném podražení
nafty, avšak záznamů předcházejícího týdne akcie
sem náležející si neuchovaly.
Z papírů dopravních stály i nadálev
popředí akcie Jižní dráhy, a sice na zprávy.
dle kterých správní rada zabývá se novým sanač-
ním projektem: v blízké době má býti propracován
s vládou a prioritéry nový sanační program, aby
po ukončení balkánské války mohlo se co nejrych-
leji přikročití ku provedení řečené sanace. Znač-
nější poptávka byla též po akciích Kahlenberské
dráhy na zprávy o elektrisaci její. Kontremina pal
přičinila se, by kurs státní dráhy byl oslaben.
Zájem po akciích Východní dráhy potrval i v mi-
nulém týdnu.
Na trhu uhlářských hodnot působily
jednak zprávy o vyplácení vyšších dividend akci
do tohoto odvětví náležejících, jakož i velmi pří-
znivé výkazy o odbytu uhlí. Spotřeba uhlí jest le-
tošního roku tak veliká, jaké nebylo již po něko-
lik let pozorovati.
Na trhu ukládacích hodnot byl kli
Renty v ústupu pokračovaly.
Trh devis poněkud pevnější.
Důležitější kursové variace z mínulého týdne
seznati lze z následujícího přehledu
Amerika
21
article
Rakouská korunová renta . . .
» zlatá
Uherská korunová ronta . . ..
zlatá » . . . .
Rakouský úvěrní ústav . . ..
Uherská úvěrní banka . . . .
Rakousko-uherská banka . . .
Živnostenská banka . . . . .
Česká průmyslová banka . . .
Pražská úvěrní banka . . . ..
Státní dráha . . . . . . . ..
Jižní dráha . . . . . . . . . .
Buštěhradská lit. B . . . . . .
Rakouský Lloyd . . . . . . . .
Kralodvorská cementárna . . .
Alpská báňská spol. . . . . .
Poldina hut.
Pražská železářská společnost.
Zbrojovka . . . . . . . . ..
718.—
Mostecká ublářská spol. . . .
Škodovy závody . . . . . . . 809.75
Haličsko-karpatská petrolejová 8 0.—
Mladoboleslavský lihovar . . . 127..—
24.18
Londýnská devisa . . . . . .
118.07
Říšské marky . . . . . . . . .
Lloyd
Poldin
Škodův
Rakousko
úvěrní banka
uherský banka
živnostenský banka
Český průmyslový banka
22
article
Národní podnik
Národní podnik
obchodní a průmyslový, akciová společnost v
Praze, konal včera odpoledne v opcnodní komoře
mimorádnou valnou hromadu za predsednictví p
dra. Losťáka. rřitomno bylo 75 akcionářů, za-
stupujících 1328 akcií se 261 hlasy.
Předseda vysvětlil důvod svolání valné hro-
mady. Jde především o zvýšení akciového
kapitálu ze 750.000 K na 1 mil. K vydáním
1250 kusů akcií po 200 K nominale, hotově splat-
ných, z příčiny koupě domu čp. 591-II. v Praze
účelům společnosti. Rečník uvedl podrobně rozvoi
a rozmach Národního podniku, který vyžadova
opatření nákladného strojního zařízení. Především
opatřen parní kotel, obráběcí stroje atd. nákladem
135.000 K. Správní rada pečovala také o opatření
místností pro ústřední kanceláře. Ač nájemné 6600
korun nebylo vysoké, přece místnosti nevyhovo-
valy, zejména proto, že jsou rozptýleny. Poněvad
pro nastávající období nové smlouvy nájemní oče-
kávalo podnik značné zvýšení činže, staralas
správní rada o získání vlastního domu. Nemovi-
tostí bylo Podniku mnoho nabízeno, ale žádné s
k účelům jeho nehodila. Konečně uznán za nejzpů-
sobilejší dům, v němž se nalézala továrna na bičí-
šťata dříve Bumiller, nyní p. Prokopa Fořta ve
Rečník
Nemův
Prokop Fořt
Praha
v Praga
591II
23
article
Smečkách. Dům je sice starý, sešlý, ale důkladně
stavěný, takže dle dobrozdání odborníků vydrzi
ještě sto let. Dům má značnou hloubku a dal by s
pro účely Podniku výhodně adaptovati. V předním
traktu pro kanceláře a skladiště a vzadu pro vý-
robny. Cena kupní byla smluvena na 90.000 K
Správní rada dům již koupila a jest vlastnictví
knihovně převedeno. Na domě je vtělen dluh 60.000
korun na 4. Hotově splaceno 5000 K, na zbytek
25.000 K vydány směnky. Na úpravu domu k úče-
lům Podniku počítá se nejvýš 40.000 K. Úprav
provede se v době 2 měsíců, takže se doufá, že
do měsíce května bude vše dokončeno a nová
sezona výrobní a obchodní zahájena v nových míst-
nostech. Na vše to, investice a koupi i opravy domu
bylo tedy zapotřebí 273.000 K. Správní rada uvažo-
vala o tom, jakým způsobem tento obnos opatřit
zda výpůjčkou, či zvýšením akciového kapitálu.
Z příčin hospodářských jest pochopitelno, že jest
výhodnějším zvýšení kapitálu o čtvrt milionu ko-
run a tento návrh se předkládá mimořádné valné
hromadě. Že se tento krok setká u akcionářů
plným pochopením a důvěrou, patrno z té okol-
nosti, že důvěrným dotazem u několika velkých
akcionářů byl zabezpečen odbyt poloviny nového
počtu akcií.
Pan Dobrovský doporučoval takové zvý-
šení akciového kapitálu, aby mohla být zbudo-
vána velká továrna, která by na dlouhou dobu vy-
stačila a nemuselo by se každého roku přistavovat
Předseda p. dr. Lošťák poukazoval na nu
nost opatrného postupu.
Dobrovská
doktor
Lošťák
24
article
Pan Novotný vyslovil pochvalu správn
radě a přimlouval se, aby návrh na zvýšení kapi
tálu byl jednohlasně schválen.
Potom návrh na zvýšení akciového kapitálu
o 250.000 K na 1 mil. K byl jednohlasně
sehválen.
Dále bylo usneseno:
Po rozumu § 7. odst. 4. a 5. a § 19. lit. d) sta
nov budiž majitelům starých akcii vy-
hraženo přední právo na akcie nové tím způ-
sobem, že mohou převzíti nové akcie vždy v po-
měru svých starých akcíí, tedy v poměru 1:3, za
cenu nominální K 200: další nové akcie buďtež ode-
vzdány upisovatelům po 205 K za každou akcii
Polovice upsané sumy bude splatna ihned při upsá-
ní a třeba ji složiti, zbylok pak do 14 dnů po ozná-
mení o provedené repartici, hotovosti ty třeba slo-
žiti buď u pokladny Národního podniku anebn
Živnostenské banky v Praze, neb u některé z jející
filiálek. Nové akcie mají právo na dividendu o
1. ledna 1914. Za rok 1913 nahradí se ze složených
částek 5% úrok a to z každé ode dne jejího slo-
žení do konce roku 1913. Správní rada se zmoc-
ňuje, aby provedla přidělení akcif dle výsledku
ukončené subskripce.
Ve smyslu těchto usnesení byla schválena změ-
na příslušných odstavců stanov.
Doslovem p. předsedy, který Podniku v novém
sídle přál plného zdaru, byla valná hromada ukon-
čena.
Novotná
Praha
živnostenský banka
25
article
Z Vídně, 15. února.
Vídeň
26
article
Pražská společnost pro
Pražská společnost pro
paroplavbu
27
article
na Vltavě a Labi v Čechách konala včera odpo-
ledne v obchodní komoře valnou hroma du
za 47. rok svého trvání. Předsedal ředitel p. Ja-
roslav Tkadlec. Přítomno bylo 22 akcionářů
zastupujících 234 akcií se 199 hlasy. Ve výroční
zprávě se uvádí-
V roce 1912 započalo se s paroplavbou na ho-
řejší trati již 1. ledna a následkem zamrznutí Vlta-
vy přerušena byla paroplavba dne 11. ledna, načež
teprve 2. března opět byla zahájena se třemi šrou-
bovými parníky mezi Prahou a Braníkem a 3. břez-
na sedmi parníky na celé trati, a to čtyřmi vrtulo-
vými a třemi velkými kolesovými
Pro tříšť z hořejších přítoků Vltavy nutno bylo
paroplavbu 1. prosince zastaviti, ale po uvolnění
řečiště provozována paroplavba opět od 3. prosince
do 5. a pak od 16. do konce roku.
Na trati pod Prahou byla provedena předepsa-
ná zkouška kotle nově zakoupeného parníku „Fran-
tišek Josef“ a dne 30. dubna konána s parníkem
timto úřadní zkušební jízda k Mělníku, následkem
které tentýž ke svému účelu úplně způsobilým
uznán. Dne 28. května podniknuta byla tímto par-
níkem zahajovací jizda do Mělníka, ke které po-
zváni byli a se zúčastnili zástupci úřadů, zástup i
žurnalistiky, správní rada paroplavby a j. v.
Tkadlec
Fran
Josef
Vltava
Čechy
Praha
Braník
Mělník
28
article
Plavebních dnů bylo v roce 1912 na trati Pra-
ha—štěchovice 304 a na trati Praha—Mělník—li-
běchov 146 a vykonáno jízd na I. trati 13.871 a na
II. trati 367. Úhrnem 14.238 jízd a 223.759 km.
Na trať Praha—Štěchovice případlo v plaveb-
ním roce 1912 na neděle a svátky 55 dnů a na trati
Praha—Mělník 32 dnů.
V roce 1912 bylo počasí většinou chladné
deštivé, ale poněvadž jezdily parníky následkem
příznivého stavu vody výminečně po celý rok ben
přestávky až do štěchovic, a frekvence byla dosti
čilá, jest výsledek bilanční uspokojivý
Před zahájením paroplavby vykonáno vyzkou-
šení parních kotlů na parnících a provedena nále-
žitá úprava parolodí, přístavů a můstků přístavních
takovým způsobem, aby vyhověno bylo veškerým
požadavkům obecenstva a o náležitou bezpečnos
postaráno rozmnožením ochranných prostředků.
Praha
Mělník
Štěchovice
km
29
article
Obnoveno pojištění parníků proti ohni a vý-
buchu, a to u Pražské městské pojišťovny.
Od paroplavební společnosti v Berlíně získán
ku provozování jízdy uvnitř Prahy menší parník
jehož kotel úřadně byl vyzkoušen a vysvědčenío
způsobilosti jeho společnosti vydáno. Parníku tomu
dáno jméno „Vlasta“. V obvodu města zřízeny byly
a místodržitelstvím schváleny nové přístavy na
Kampě, u akademie hr. Straky, u mostu Čecho-
va a na Štvanici, ohledně nichž doeileno dohodnut
s obcí pražskou, od které najaty byly též tři oblou-
ky ve zdi nábřežní za skladiště a čekárny.
Též ohledně obstarávání dozoru na potravn
čáře u Štvanice stalo se uspokojivé dohodnutí. Pří-
stav na Štvanici se svolením navigační správy pře-
ložen na druhou stranu ostrova před plavební ko-
moru
V příčině umístění přístavů na trati Praha—
Mělník—Liběchov konala se dne 7. a 10. června
1612 úřadní pochůzka, při které jednalo se o zří-
zení přístavů v Žalově. Letkách. Libšicích, v Kra-
lupech, pak v Nelahozevsi a Liběchově, k jicht
postavení dáno c. k. místodržitelstvím povolení
Pro všecky tyto stanice zřízeny byly nové přístavy
a upravena pro ně byla sazba a zavedena pouze
jedna třída. Taktéž usneseno v roce 1913 vriti
úvahu zřízení přístavů na Vltavě u obce Chvatě-
Vlasta
Straka
Čecho
letka
Berlín
Praha
Kampa
Mělník
Liběchov
Žalov
Nelahozeves
Vltava
Chvata
městský pojišťovna
30
article
15./II. 8./Il
84.20 84.50
107.20 107.30
83.80 84.25
104.— 104.45
617.50 623.—
811.25
816.—
2010.—
2035.—
266.50
266.50
441.50
441.50
659.—
669. —
697.75
706. 5
112.—
115.75
930.—
940.—
534.—
534.—
380 —
388.—
1010. 75.
1030. 50
993.—
904.—
3372.—
3434.—
932.—
948.—
rub, pak na Labi u obce Šopky pod Mělníkem,
Šopka pod Mělník
31
article
798.—
817.50
866.—
1235.—
24.1
32
article
města Roudnice a jinde.
V roce 1912 byl
příjem . . . . . . . . . . . . K 319.767
výdej . . . . . . . . . . . . K 275.886-7
Roudnice
33
article
zbývá čistý zisk . . . . . . . K 43.880.
a s připočtením zbytku čistého zisku
z r. 1911 v částce . . . . . K 8.56598
jest úhrnný čistý zisk . . . . . K 52.446.25
Zisk byl takto rozdělen: členům správní rad
5%, tantiema 2194 K, akcionářům 1214% divi-
denda 25.000 K (po 50 kor. na akcii, lon
40 kor.), reservnímu fondu 5000 K, podpůrnému
fondu 1000 K. zbytek 19.252 K převeden na nový
účet.
Dále schválena změna stanov, a sice dle
pokynů státní správou uvedených. Změna týká s
zejména doplněním ustanovení o státním dozoru
podniku.
Ředitelem společnosti zvolen byl opět p. inž.
Jaroslav Tkadlec, do správní rady pp. inž. Vik-
tor Grégr, Vilém Hauner, Jiří Kettner, Fr.
Procházka. Václav Stýblo a Jan Vlě ek.
revisory pp. dr. Lev Gross a Karel S alma n.
Ing
Tkadlec
Vik
Grégr
Hauner
Kettner
Procházka
Stýblo
Jan Vl
Gross
Karel
Francie
34
article
Západočeské továrny kaolinové a šamo-
tové koupily od firmy Gessner, Pohl a spol.
šamotovou továrnu ve Velkých Opato-
vicích i s dolištěmi na hlínu, lupek a písek
v Březině a Janušově u Moravské Tře-
bové a převzali ji dnem 15. února t. r. — Sprá-
va těchto závodů, které budou tvořiti dopl-
nění závodů společnosti v Horní Bříze a ve
Zlivi, bude podřízena centrálnímu ředitelstvív
Horní Bříze a budou tyto závody patřičně tak
zařízeny, aby vyhovovaly zvýšeným poža-
davkům zákaznictva.
Z trhu cukerního. V Praze, 15. února. Su-
rovina. Večerní depeše zahraniční vykazovaly
mírné zotavení. První depeše hamburská a poled-
ni Magdeburk byly klidny se záznamy o 21/2 fen.
nižšími. Na dopoledním trhu jmenováno K 22.—
resp. K 22.50, ale na naší polední burse převláda-
la tendence klidnější při cenách oddrobených za
promptní na K 21.95 a na říjen-prosinec na korun
22.45 franko Ústí. Londýn, jakož odpolední Ham-
burk zněly klidně. Obchod s bílým zbožím
pří klidném smýšlení zachovává dosavadní zá-
kladní cenu K 76.— za homole ze stanic továrních.
Do Terstu přivezeno v posledním týdn
3800 t. vyvezeno 4600 t. Zásoby činí 17.150 t proti
13.450 t před týdnem a 12.000 t před rokem.
Z Hamburku sděluje depeše Společností
pro obchod se zbožím ze dne 15. t. m.
Gessner
Pohl
Březina
Janušov
Zliv
Praha
Magdeburk
Ústí
Londýn
Ham
Terst
Hamburk
35
article
Závěrek mírně ustálený. Dnešní zahájení klid-
né. Předpokládá se, že depeše Willett 8 Greye
přinese snížení odhadu, což pozbývá významu, neh
současně došla privátní zpráva odhadu sklizně
kubánské pouze dva miliony. Později zavládla ná-
lada klidná, změny nepatrné.
Z průmyslu sirkářského. Pan Leopold L-
derer. Král. Vinohrady, býv. správní rada České
sirkárny v Čes. Budějovicích, pověřen byl gene-
rálním zastupitelstvím spojených rakouských sir-
káren „Solo“ a „Helios“ pro pražský
rayon.
Cyklus průmyslových přednášek. Ústav ku
podpoře průmyslu pražské Obchodní
a živnostenské komory pořádá opětně le-
tošního roku v měsíci březnu a dubnu řadu před-
nášek pro průmysl s jiným programem a způso-
bem než loňského roku. Přednášky budou se kona-
ti po jednom neb dvou večerech v týdnu. Z pro-
gramu uvádíme přednášku „O stavbách průmyslo-
vých“. „Vodní hospodářství v Čechách“. „O poji-
šťování továren“, „Organisace tovární a způsob
výměnový ve strojnictví“
Z trhů peněžních 15 února. Vídeň. Trvale
nevyjasněné poměry v zahraniční politice zdržo-
valy také dnes obchodní činnost a v důsledku
toho nedošlo k žádným značným pohybům kursů.
Grey
Leopold
L derer
Král
Čes . Budějovice
Čechy
Vídeň
36
article
Stále objevovaly se realisační snahy také v hod-
notách, jež dříve byly favorisovány, tak ve Ško-
dovkách a v akciích Východních drah. Snahy tyto
podporovány byly konečně také neuspokojivými
záznamy berlínskými. V Berlíně byly báňské hod-
noty tísněny a tamější soukromý diskont stoupl
z 5 na 51/% proc. Poněkud ostřejší pokles kursů
dostavil se po skoučení oficiálního obchodu ime-
novitě v Alpinkách a ve škodovkách. Také ve
šraňcích převládaly realisa ní snahy. Renty po-
kiesly dále a to květnová o 10 hal., uherská ko-
runová o 20 hal. a uherská zlatá o 40 hal. Smý-
slení v devisách a valutách bylo napiatější. Na
eskomptním trhu byl stav peněz nezměněný.
Sazby za první bankovní akcepty 51/4 ž 51/% proc.
Ško
Berlín
37
article
Petrohradská bursa. Ruské bursovní trhy stojí
nadále ve znamení naprosté zdrželivosti a nechuti
k obchodu. Přes značně rozvětvenou síť spekula-
livního zájmu ve všech kruzích obecenstva, uplat-
ňuje se v poslední době jakási nejistota, která ve-
škerou podnikavost dusí. Všecky příznivé zprávy
o zaměstnání velkého průmyslu železářského, stro-
jírenského a muničního jsou paralysovány nejasnou
situací politickou a vzrůstajícím nebezpečím kon-
fliktu rakousko-ruského. Až do sobotního svátku
pohyboval se obchod jen v úzkých mezích, av
celku došlo jen k malým kursovým změnám. Na
trhu bankovním udržovaly se kursy na stejné
úrovni a teprve v posledních dnech mírně o 1 az
4 r. zlevnily. Akcie zemelných bank pohybovalv
se nepravidelně. Vilenské zlepšily se o 2 r. na 593.
donské ustoupily o 4 r. na 624. kyjevské setrvaly
na 700 a ostatní zachovaly stejný kurs. Z pojišťo-
ven bylo placeno za Rossija 645 až 660, za ruskou
transportní 111, za první 1500 a za ruskou 113.z
dopravních papírů zlevnily voroněžské o 30 r. na
813, rostovské stouply přechodně o 30 r. na 2622.
rybinské se zlepšily o 4 r. na 249.50, jihovýchodní
se zotavily o 4 r. na 262 a severodoněcké kolísaly
kolem 283 a končí 290, černomořské paroplavební
670 až 665 a Kavkaz 295.
Dividenda Říšské banky německé za rok 1912
bude, jak se dovídá „Berl. T.“, asi o 1% vyšší.
než za rok 1911, kdy činila 5.86 0.
Berl
Kavkaz
38
article
Dividendy. Dne 4. března koná se bilanční
schůze Rakouského ústavu pro pozem-
kový úvěr. Jak se proslýchá v kruzích prů-
myslových, bude vyměřena za rok 1912 stejná di-
videnda jako za r. 1911, totiž 57 K na akcii, —
Dividenda akc. spol. Dynamit Nobel bude či-
niti, jak se proslýchá, opět 100 K t. j. 25%%, —
Bilance Banky pro země rakouské bude
uveřejněna ke konci tohoto měsíce. Navrženo
bude, aby se platila stejná dividenda jako loni,
totiž 30 K na akcii. — Bilanční schůze Rakou-
ského úvěrního ústavu koná se 20. t. m.
— Akc. spol. temešvárského uměle-
ckého mlýnu vykazuje v bílanci za období o
1. července do konce prosince 1911 čistý zisk
77.082 K. Navrženo jest, aby se platila 5proc. di-
videnda, t. j. 10 K na akcii. Dle úsudku informo-
vaných finančních kruhů bude Rakouská báň-
ská a hutnická společnost platiti za rok
1912 dividendu 64 K oproti 52 K v minulém roce.
Fuse uherských peněžních ústavů. Ředitelství
Akc. spol. czegledské průmyslov
z obch. banky a Akc. spol. czegledské lidové
banky dohodla se již o všech podrobnostech fuse.
ke které daly podnět Rakousko-uherská banka
kečkemetská filiálka uherské všeobecné banky
Zbývá ještě, aby fusi schválily také valné hromady
což jest nepochybno
Transakce v průmyslu petrolejovém. Důl „Ro-
man“ v Tustanovicích, patřící dosud jistému berlín-
skému konsorciu a poskytující 4 cisterny surového
petroleje denně, byl koupen Naftovou akc. spol
„Galicia“ za 700 000
Nový hospodářský líhovar zřizují majitel reali
Singer a továrník Bramsch ve Rtyni u Teplte.
Výroba v novém lihovaru bude zahájena na podzim
Nobel
Fus
Singer
Bramsch
Rakousko
ro
Tustanovice
Rtyně u Teplte
všeobecný banka
Galicia