ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 597c22b0-8f0c-11dd-9ce2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 31 celkem · entity: person 161, place 81, org 26, work 6
1 masthead
16. února 1913. Číslo 46.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana3.
4 article
dsstučinění své městské radě, bezdůvodně hané pro své poctivě slovanské národní pesvědčení. Úřadní jazyk v Bosně. Bylo již oznámeno, že bosenská vláda jest cchotna uznati jazyk srbsko-chorvatský za nvní i vnitřní úřadní jazyk v Bosně a Herce- pvině ve všech úřadech správních, ve ško- lich atd., a pouze ve správě železniční uznává jatnost srbsko-chorvatského jazyka jenv třidování vnějším a ve styku s osobami. lsitřní úřadování u železnic má zůstati tedy sinecké neb maďarské. Příčinu této neochoty losenské vlády k požadavku sněmu, aby také u železnicích bylo vnitřní úřadování srbsko- torvatské, vysvětlil mísťopředseda sněmu. jojisl. Šola, statistickými daty o původu ny- ějších železničních úřadníků a zřízenců bo- venských. Úřadníků je tam 348, z nichž 58 pochází z Rakouska, 22% z Uherska a pouze 8 z Bosny a Hercegoviny. Podúřadníkůje 549, z nichž Rakušanů 57%, z Uherska 369 i domácích lidi pouze 7%%. Sluhů je 1562, i nich je 22% z Rakouska, 25%% z Uherska 152% domácích. Dle národnosti Srbů a Chor- vatů je mezi úřadníky 22%, mezi podúřad- íky 26% a mezi sluhy 72%. Sluhů, znalýc domácího jazyka, bylo by tedy dost, ale úřa- níků a podúřadníků je sotva čtvrtina a prot se při bosenských železnicích nemůže zavésti vitřní úřadování v jazyku srbsko-chorvat- ském.
Rakušan Srba Boseň Rakousko Uhersko Bosna a Hercegovina
5 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Rusko a čína.
Rusko
6 article
Ve východosibiřských listech objevují se ob čas zprávy o válečných přípravách Činy proti Mongolii a Rusku — proti Mongolii proto, že se od Číny odtrhla, a proti Rusku, že Mongolii vzalo pod svou ochranu. Následkem toho v krajích, mezujících s Čínou, udržuje se zepokojení myslí. Spolupracovník „Golosu Moskvy“ navšti- vil zahraničného ministra Sazonova a tázal se lo nejprve po tom, je-li ruské vládě známo po- bžení na asijském východě. Ministr odpověděl. že stopuje vše, co se děje v Číně a má důklad- né zprávy o každém hnutí jejím. Znaje to vše nůže prohlásiti, že Rusku ani asijskému, ani wvropskému netřeba se Čínou znepokojovati. tínskávláda hrozíválkou, ale nej- víc ve svých novinách, a kdyby papí- rovým tažením proti Rusku něco pořídila. ovšem by si gratulovala. Ale ruská vláda ví, že Čína nemá možnosti vyzbrojiti expedici. kterou by ráda poslala do Chalchy, t. j. do té části Mongolie, která jest pod ochranou Ruska. čína tu má ještě jinou velkou překážku kromě nedostatku peněz, a tou je poušť, bezmála 600 verst široká, oddělující Čínu od Chalchy.
Sazonov Mongolie Chalch Rusko Čína Mongolie Golos Moskva
7 article
Tato poušť v každém případě Mongolii Rusku poslouží tím, že Čínanebudemoci válečným tažením překvapiti. V nejbližší době konečně se utvoří koh- sorcium šesti velmocí, jež realisují velkou čín- skou půjčku. Číně se tím způsobem dostanou do ruky penize, ale protože realisace půjčky ie podmíněna bezprostřední kontrolou před- stavitelů velmocí nad tim, jak se půjčky po- žívá, nebudejí možno podniknouti za ni vá- lečnou výpravu, kterýžto účel půjčitelé Číně nakázali právě tak, jako zbrojení. Za těchto skolností ruský zahraničný ministr soudí, že činí naproti číně dost, sleduje-li bedlivě, co se tam děje, píše a obmýšlí. Z toho následuje, že ruce Ruska v Evro- pě i na blízkém Východě jsou úplně volné. zeboť i od Japonska je nyní Rusko bezpečno jednak proto, že poměr mezi oběma státy je dobrý, a jednak, že Japonsko je zaměstnáno vnitřními politickými boji.
Ruska Rusko Čína Evra blízký východ Japonsko
8 article
Jak Rusové cítí pro Černohorce. V posledních dnech ruské obecenstvo se rozčilovalo nejistotou, jak se ruská vláda za- chová k osudu Černé Hory, jež ústy svého slavného krále prohlašuje, že nabytí Skadru (a s ním Skaderského jezera a řeky Bojany) je pro Černou Horu otázkou bytí a nebytí, a že on, král Nikola, volí junáckou smrť se všemi Černohorci, než by se Skadru vzdali. Nám už je z telegrafických zpráv dne včerejšího známo. že Rusko tento nárok Černé Hory přijalo do pragramu svých diplomatických dějství. Jak nejistota v této příčině ruské mysli pobuřo- vala, vídíme z článečku A. Stolypina v „No- vém Vremení“ těch užívati při hotovení celých obleků, jistě jich použijí švadleny k docílení pěkných efek- tních ozdob na látkách mdlejších tónů. — Klo- bouky jsou malé, buď okrouhlé anebo všeli- jak smáčknuté, se střechou zvednutou buď n jedné nebo i na obou stranách a s dýnkem podobě polokoule. Kromě černých, vždy ele- fantních budou v oblibě také barevné klo- boučky, zdobené kolem a na straně květina- ni, barvou hodně odlišnými od barvy klobouku
Rus Černohorec Bojan Nikola A Stolypin Rusko
9 article
V posledních letech se jevící snaha nositi na koboucích květiny, napodobené k nerozezná- ni od živých, je letošní modou poražena na hlavu. Čím méně je květina barvou i tvarem podobná své přírodní sestře, tím je originál- nější a také oblíbenější. Modré růže, červené pampelišky a žluté pomněnky, nejsou žádnou vzácností. Každá obratná ženská ruka můžesi z kousků různobarevného hedvábí a sametua zěkolika hotově koupených zelených listů vy- robiti moderní květinovou ozdobu z drobných kvítků. I z pramálo hezkého korku zhotovují se letos květiny. Kromě květin používá se kozdobě klobouků také stuh, ale zcela skrov- zě. Stačí dvě křídélka, trčící na straně, poně- kud šikmo nazad. Elegantní ozdobou zůstanou ovšem i nyní rajky, ale lze předpokládati, že pro léto dá se jim k vůli změně výhost, nebo co by se pak nosilo opět v zimě? A moda není zvyklá předpisovati něco příliš dlouho a ča- sto. Možno čekati, že tyl, muselin a krajky. jež opanují pole na celé čáře, najdou si také cestu na klobouky. Nutno ještě podotknouti. že kromě malých kloboučků budou se také je- ště nositi klobouky se širokými střechami které některým ženám nejlépe sluší a prot jarnímu i letnímu slunci jsou velice výhodné. Heda.
Heda
10 article
„Pravda-li“ — táže se — „že zahraničné ministerstvo jest ochotno Skader vydat Albán- cům i v tom případě, když ho Černohorci do- budou útokem? Vydá-li jej diplomacie, Ru- sko nedovolí! Když vše pošlapáno, když nezůstalo ničeho svatého, když netečnost po- vzbuzuje k prohlášení zbabělosti a egoismu, zraky bezděky se obracejí k těm našim bra- třím po krvi, kteří v nerozvážnosti svaté oběti dávají za vlast poslední svůj vzdech, kteří se vrhají v náruč vědomé smrti v nebeském, ve- likém, nevýslovném hnutí mysli. Ejhle, kde ještě jest, co je velikého a nepošlapaného! Co možno s tím srovnati? Co možno položiti na druhou misku vah, když na prvou dána krev národních junáků, jež jest hotova prolévati se dobrovolně, bez konce, do poslední krůpěje? Jakou cenu má v protiváze k tomu rozpočí- tavost sebe hlubokomyslnější a třeba geniál- ná? Cenu veliké, geniálné skvrny? Odmítáme Nejsme rouhači a srdce naše, dokud bijou, plna jsou ještě libovůně lásky a pravdy. Pryč o nás pokušení hadů moudrosti, pryč od nás výpočet, jakoby směřující k blahu a míru naší vlasti: nikdy nevzejde z takového výpočtu dobra svaté Rusi — jen vichrem junáctví svatostí oběti Rusko rostlo a se budovalo, jen pravdou a hrdinností Rusko může žít. . . ne-li, není mu místa mezi živými!“ Pro zabezpečení úvěru v Rusku.
Černohorec svatá Rus Rusko
11 article
Ruská ministerská rada schválila osnovu zákona, vypracovaného ministerstvem obcho- du, který má upravit předávání vlastnictví obchodních a průmyslových podniků. Novy zákon bude míti dalekosáhlé důsledky pro upevnění úvěru v Rusku, který za dnešních poměrů velmi trpěl. Dnes může každý maji- tel obchodu nebo průmyslového podniku po- stoupit během 24 hodin podnik druhé osobě. která vůči věřitelům předchozího majitele ničím není zavázána. Osnova nového zákona navrhuje, aby změna vlastnictví podniků ob- chodních a průmyslových, vyjímaje bankovní, dála se cestou úřadní. Osoba, prodávající svůj podnik, jest povinna politickému úřadu po- dati seznam svých věřitelů s výkazem dlužné sumy. Seznam musí býti podepsán starým novým majitelem a potvrzen úřadníkem, kte- rý originály uschová. Během tří dnů písemne uvědomí úřad každého věřitele o změně vlast- nictví a oznámí to i v některém z rozšířeněj- ších časopisů místních, jakož i v orgáně mini- sterstva obchodu „Torgovopromyšlenné Ga- zetě“. Vzhledem na závazky ustanovuje se solidární odpovědnost starého i nového ma- jitele, při čem starý majitel je vázán jen do pěti let po uzavření kupní smlouvy. Za úmy- siné zamlčení závazků je stanoveno vězení od 8 měsíců do 1 roku 4 měsíců. Osnova no- vého zákona všímá si i těch dlužníků, kteř úmyslně obtěžují nebo snížují hodnotu svého majetku, aby unikli placení dluhů. V tako- vém případě věřitel bude moci hojit se na všem známém mu majetku dlužníkově a bu- de-li exekuce bezvýsledná, může žádat zruše- ni dlužníkových transakcí. Předloha bude záhy podána hosudarstvenné dumě.
Rusko
12 article
Češí na Volyní.
Volyň
13 article
„Dziennik Kijowski“, polský orgán, stě- žuje sí na to, že německý průmysl a obchod proniká do kyjevského kraje a jmenovitě že obsadil zemské sklady na Volyni, kdežto pol- ské firmy účastní se té soutěže málo. Poláci na Volyni mohli prý by si vzít příklad z če- ských osadníků, kteří všude uplatňují heslo „Svůj k svému!“ Za Čechy rolníky ukázal pr se zástup českých živnostníků a továrníků Nyní v každém větším ohnisku českéní jest česká továrna, která dodává svým rodákům všechno hospodářské nářadí, vyjímaje snad žacích strojů a parních mlátiček. (Tyto dodá- vají částečně též české firmy, jmenovitě pro- stějovské, o čemž dopisovatel „Dziennika Ki- jowského“ asi neví.) Na př. vypočítává „Dz K.“ továrny Svobodovu a Prokůpkovu v Lu- cku. Martinkovu v Dubně (je to vlastně velký sklad českých továren), Křivánkovu v Rov- ném. Jandurovu v Zdolbunově (tam také jest továrna p. Vostrého, starosty města) a j. Ty závody zpravídla žijí jen z českého odběratel- stva a patrně jim stačí, poněvadž jich rozkvět je každým rokem patrný. Patří k zá- kladním pravidlům českým, že každý potřebný tovar hledají především u svého krajana,v
Dziennik Kijowski Polák Čecho Svobodův Prokůpkův Martinkův Křivánkův Jandurův Vostrý Volyň Lu Dubno Zdolbunov Dziennik ki Dz K
14 article
Lucku založili Češi spolek chmelařský, aby se částečně vymanili zpod poručnictví židov- ského, v Kvasílově zřídili si lidovou banku spořitelnu a pojišťovací družstvo. Nyní orga- nisují obilní družstvo, k němuž chtějí přitá- hnout i sousední české osady. „Nemělo by to být vzorem pro polské zemědělce“ — volá „Dziennik Kijowski“ — „vždyť volyňští stat- káři polští representují větší hospodářskoua finanční silu než hrstka Čechů, ale nedostáví se jim energie a solidárnosti. Tato uznalá slova měla by být našim kra janům na Volyni jen novým povzbuzením, aby ještě těsněji než dosud se sdružili a vzájemn se podporovali nejen v hospodářských věcech. ale ve snahách o povznesení svého vzdělání které poslední dobou povážlivě a v nepoměru ke vzrůstu blahobytu klesá.
Lucek Čech Dziennik Kijowski Čecho Volyň
15 article
Ze statistiky měst v království Polském Vzhledem na bližíci se samosprávu měs v království polském je důležito všimnout si sta- tistických poměrů tamějších. V Polsku r. 191. bylo 2.7 6. 86 obyvatelů městských v 118 městech a městečkách; z toho bylo 149.396 Rusů. 1,132.160 židů a »ostatních« 1.455,224. což po odčítání ast 250.0 0 Němců by znamenslo jen 1.200.000 Poláků. Nemají tedy Polácí v městech ani většiny. Zaji- mavé jsou poměry ve Varšavě. Varšava r. 1912 měla 821.369 obyvatel. z toho 32.947 Rusů, 297.97 židů. 480 000 (67?%) Poláků. Počítá-li se Varšava i s předměstími, která s Varšavou srostla, jest Varšava milionové město — 1,041.369 — z toho 332 židů. Z majitelů nemovitostí ve Varšavě jest 349 Rusů, 1741 židů a 2452 »ostatních«. Jest tedy Varšava zřídkavým typem hlavního města, kde domácí obyvatelstvo má poměrně slabou účast ve vlastnictví. Z gubernských měst Kališ ze 48.964 obyvatel má jen 23.418 Poláků. Kielce z 1.171 18.431, Lublin z 65.870 Polaků 26.495, Petrkov ze 41.702 — 21.652. Loď na 408.442 obyvatel počítá 3. 97 Rusů, 92.258 židů, 312.287 Polákův a Němců. V malých městečkách poměr Poláků jest ještě horší. V městečku Saki je na 280 židů jen 100 křesťanů Poláků. Ve 116 městech a městečkách polských jsou vlastníci nemovitostí, kteří měli obdržeti volební právo, podle národnosti takto rozděleni: 2783 Rusů, 24.022 zídů, ostatních, tedy Poláků a Němců, 34.675. To znamená, že v mě- stech sotva polovina domů patří Polákům: ovšem předměstské domky jsou převážně polské.
Rus Němec Polák Polákův Polsko Varšava Kielce Lublin 65.870 Polak 26.495 Petrkov Saki
16 article Briand a volební reforma.
Briand a volební reforma. Jak známo, hájí ministerský předseda Briand volební reformu na základě poměrné- ho zastoupení, jak byla přijata poslaneckou sněmovnou. Zásadu tuto obhajoval nedávno také v komisi senátu pro volební reformu, jejímž předsedou je Clemenceau. Komise se- nátu však zaujala již stanovisko poměrnému zastoupení nepříznivé a také po vývodech Briandových na něm setrvala. Seznav zásadn rozpor, žádal ministerský předseda pouze. aby komise co nejdříve podala plenu senátu zprávu, ježto je nutno vyříditi předlohu de- finitivně, aby mohl býti nový zákon appliko- ván na všeobecné volby r. 1914. Dle nejnovějšího telegramu z Paříže hodlá Briand ještě energicky hájiti zásady předlohy před plenem senátu, a je nyní rozhodující otázkou, odváží-li se senát postaviti se dle zprávy své komise přímo proti vládě a sně- movně poslanecké. Z Paříže, 15. února. (K. k.) Předseda mi- nisterstva Briand prohlásil dnes k deputaci skupin poslanecké sněmovny v záležitosti provedení reformy volební, že je pevně od- hodlán zasaditi se před senátem příštího tý- dne o brzké projednávání reformy volební a energicky hájiti podstatné části předlohy zvláště volebních kvocient. Bude-li v této otázce poražen, bude věděti, co mu zbývá učinit.
Briand Clemenceau Briandův Paříž poslanecký sněmovna
17 article
Francie a Španělsko v Marokku. Ve výboru francouzské sněmovny pro zahra- niční záležitosti prohlásil ministr Jonnart vzhledem k. francouzsko-španělské smlouvě o Marokku, že každý stát má v pásmu, podřízeném jeho svrcho- vanosti, býti zodpovědným za zločiny vzpoury. Na dotaz, zdali akce jedné moci má býti v takovém případě rozšířena také za hranice území, v němž vzpoura vznikla, odpověděl Jonnart, že mocnosti se tohoto práva vzdaly. Na otázku, zdali nábožen- ský vliv v Marokku bude ponechán španělskému vikariátu, nebo zahájí-li Francie v této záležitost jednání s Vatikánem, odvětil ministr, že vláda by zahájila jednání s Vatikánem jen na základě zmoc- nění parlamentu. Aby mohly býtí urovnány definitivně všechny rozpory mezi Francouzi a Španěly v Marokku, do- hodly se obě vlády, že vyšlou do Tangeru dva vy- soké úřadníky, kteří budou tvořiti suverenní roz- hodčí tribunál ve sporných případech, a kdyby se zástupci obou států nemohli shodnoutí, bude an- glický král jmenovati třetího rozhodčího. Jak zástupce Francie odplul již do Afriky první presi- dent apelačního soudu v Caenu A. Fabry, jenž se v Tangeru setká se zástupcem španělským.
Francouz Španěl A Fabr Francie Španělsko Maroko Vatikán Tanger Afrika Caen francouzský sněmovna
18 article Skandální aféra v anglickém parlamentě.
Skandální aféra v anglickém parlamentě. Anglický tisk zabývá se opět skandálním od halením o poměru některých členů vlády k Mar- coniově společnosti. Loni podeprala anglická vláda smlouvu s Marconiovou společností, kterou se tato společnost zavázala za vysokou sumu spojiti telegrafií bez drátu všechny britské državy s metropolí. Ředitel »National Review« Le Maxse protestoval proti způsobu, jakým tato smlouva byla ujednána, i naznačil, že ministr pošt a telegrafů Herbert Samuel, na jehož podnět bylo jednání se společností zahájeno, se dohodl se sirem Rufem lsaacsem, generálním prokurátorem. který je rovněž členem vlády a bratrem Godíreye Isaacsa, ředitele Marconiovy společnosti. Všichni tři prý skoupili akcie společnosti za střední cenu asi 50 franků dle kursu těchto papírů před vy- jednáváním s vládou a prodali prý je pak se zi- skem až 200 franků na akcii, když z průběhu vy- jednávání bylo možno předvídati, že smlouv bude ujednána. Maxse protestoval také proti tomu, že smlouva byla podepsána na rychlo7. března, aniž byla předložena parlamentu, jak se mělo státi.
Herbert Samuel Rufus lsaacs Godírey Isaacsa Maxs Mar National Review Marconiův společnost
19 article
Tato odhalení způsobila tak velký rozruch že bylo nařízeno parlamentní vyšetřování. Leo Maxse, byv dotázán, odmitl rozh dně udati jmén svých informátorů, ale setrval naprosto na tom. co řekl. Nemohouc nic jiného zvěděti, rozhodl se vyšetřovací komise požádati předsedu posla- necké sněmovny, aby předvolal ředitele »Nationa Review« před plenum sněmovny, jak se v Anglii děje v důležitých případech, týkajících se čin vlády. Ve čtvrtek byla tato žádost podána ve West- minstru předsedou vyšetřovací komise, sirem A Spiecerem. Speaker sněmovny odpověděl, že četl zprávu, ale že se nemůže ujmouti iniciativy, aby předvolal Leona Maxse, pokud sněmovna neod- hlasuje resoluci v tomto smyslu. Na to povstal ministerský předseda Asquith a prohlásil, že za- sedání se chýlí ke konci, takže sněmovna se už nemůže zabývati touto záležitostí, která může býti projednána teprve po vážném a důkladném vyšetření. Případ dostane se tedy do sněmovny teprva v zasedání příštím.
Maxs Asquith Anglie West necký sněmovna Nationa Review speaker sněmovna
20 article Ze strany.
Ze strany. Z Velvar. Veřejná schůze dra. Ed. Koer nera, zemského a říšského poslance, ve Velva- rech, která dnes v neděli odpoledne se měla konati, odkládá se, poněvadž na tutéž dob připadá pohřeb bývalého předsedy důvěrnické pětky a starosty města p. Karla Krohna. Odbor státních úřadníků konal schůzi dne 14. února t. r. za předsednictví p presid. Krause Projednávány otázky jazykové pří státních úřa- dech a vzato na vědomí sdělení z Klubu posla- neckého, že veškeré zprávy o vyjmutí otázky ja- zykové u pošt, zjeonání o úpravě jazykové při státních úřadech postrádají veškerého podkladu a že úprava poměrů jazykových při poště bud předmětem dalšího jednání porad dohodovacích — Dále bylo rokováno o poměrech postupových při továrnách tabákových a o řadě otázek osob- ních a organisačních a učiněna patřičná usnesení Příští schůze bude 28. t. r. Schůze tiskového odboru nár. strany svobodo- myslné konána byla ve středu 11. t. m. za před- sednictví p. inž. Vencla a za přítomnosti zá- stupců skorem všech listů z královstvi, které jsou v organisačním poměru. Po zahájení přednašel p. red. V. K. Blahník z Pardubic na thema- »Jak má vypadati řádně redigovaný týdenník?.
Krohn Kraus Ing Blahník Velvary Pardubice národní . strana svoboda
21 article
Po velice věcné přednášce rozvinula se debata které súčastnili se pp. tajemník »N. L.« Čer- vinka, uč. Braun, red. Pechar, red. Ha- vlíček z Tábora, dr. Mayer, red. Beneš redektor Kamelský. Přednáška i s náměty ostatních pánů bude vydá a tiskem. Stručným re- sumé ukončil předsedající zdaři ou schůzí s po- dotknutím, že v době nejbližší bude kon na schůze další s přizvanými zástupci venkovsk ch listů. Odbor dilovedoucích při nár. straně svobodo- myslné ustavil se na četně navštívené sehůzi v pátek 14. února v zasedaci síni sekretariátu strany konané. Řízením odboru pověřen patnácti- členný důvěrnický sbor. zvolen« se zře- telem na různá odvětví. Čilá debala a srdečné tlumočené přání po nejtuž i součinnosti se stranou svobodomyslnou, jednomyslný souhlas přítomných skýtá jistě záruku, že činnost odboru bude vše- stranně uspokojivá.
Braun Pechar doktor Mayer Beneš Kamelský Čer Tábor stranit svoboda
22 article
Místní organisace nár. strany svobodomyslné v Bubenči. V ponděli 10. t. m. konala se na zá- kladě předběžných porad schůze, na niž zvoleno proza ímní předsednictvo a důvěrnický sbor. Před sedou zvolen p. inž Jindřich Rybák, jednatelen odb. uč. Václav Schrötter, pokladníkem velko- obch. K. V. Kovář. Do důvěrnického sboru: inž Svoboda, dr. J. Pilař. J. Štěpánek, V Rieger, J. Barták. K Novotný. Přihlášky přijímá sekretariát nár. strany svobodomyslné Marlanská 3. II. p. Řečnický kurs nár. strany svobodomyslné V ponděli 17. února přednáší pan JUDr. Štůl na thema: »Snahy za politickou samostatnost če skou.« První tištěné přednášky budou účastníkům kursu rozdány. Z Heimanova Městce Místní organisace svolal na 8. února valnou hromadu; pozvala k ní p. gen tajemníka F. Síse. Když četně navštívená schůze byla předsedou p. Janem Bend em zahájena, vě- noval jednatel organisace p. dr. F. Tůma po- smrtnou vzpomínku zesnulému prof. Tilšrovi, jed- nomu ze zakladatelů strany, načež se p. Sís ujal slova, aby promluvil o politické situaci a poslán národní strany svobodomyslné v českém národě.
Rybák Schrötter Kovář doktor J Pilař J Štěpánek Rieger J Barták Novotná JUDr Štůl F Sís em F Tůma profesor Tilšr Sís Bubeneč Heimanův Městec Ing Svoboda
23 article
Řečník rozvinul celý obraz vzniku strany a jeji zápasů, jasně a určitě nastínil stovy přesvědči- vými zklamání, jehož dožila se strana po vstupu svém na říšskou radu po posledních volbách. Šl tam, doufajíc v jednotnost českého poselstva a počítajíc tím v úspěšnou politiku české delegace ale jednotnost se zozbila a tím vliv na vládu s oslabil. Ostrými rysy načrtal, jak vláda tuto naši nesvornost vykořisťuje na škodu naši a na pro- spěch Všeněmců, kteří po dlouhém pošilháváni za hranice, stali se pojednou největšími přisluhovate vlády a to jedině proto, aby němectví bylo po- síleno proti nám. Jasně a přesvědčivě naznačil. že strana pracuje a pracovati chce pro všechny vrstvy českého národa, že však ji nutno z těchto vrstev posilovati. Probral všechny stavy a do- kázal, že jed ně pod praporem této strany dojdou hospodářského rozvoje, jenž již její vlivem zna- menitě vzkvétl; doložil, že strana práv národa českého při budování národnostního vyrovnání nikdy nezadá. Buď vyrovnání s uznáním rovno- cennosti obou národů a uznáním práv jazyka če- ského v celém nedílném království anebo žádne vyrovnání. Po pěkné, promyšlené, věcné a půso- bivé řeči vyměněny některé názory, načež při- stoupeno k volbě předsedy a zvolen p. dr.F Tůma. Mistopředsedy zvoleni pp.: Vinc. Šťastný, ředite velkostatku kníž. Kinského a okresní starosta okresu chrudimského a Jan Bendl, obchodník. Jednatelem zvolen odb. uč. p. Fr. Tamchyna, po- kladníkem odb. uč. p. Karel J. Zákoucký. Potom smluveno v brzké době uspořádati veřejnou schůzi s thematem živnostenským.
doktor F Tůma Bendl Tamchyna Karel Zákoucký Francie
24 article O moderním nacionalismu
O moderním nacionalismu přednášel včera večer v české technice re daktor „Národních Listů“ dr. Karel Hoch Navázán tím opět cyklus veřejných přednášel o české politice, pořádaných Klubem, student- skou organisací a Ústředím mládeže národní strany svobodomyslné, jehož poslední dvě přednášky musily býti z technických příčin odloženy. — Přednáška shromáždila četné obecenstvo zvláště z řad mládeže. Viděli jsme tu však také radu zemského výboru dra. J. Pilaře, prof. dra. Arne Nováka s chotí, doc. dra. Ot. Fischera s chotí, dra. V. J. Hannera, dra. J. Borovičku s chotí, školního radu Dom. Čiperu, doc. dra. J. Glücklicha, dra. J. Gallasa. dra. J. Heidlera, red. B. Pavlů a j. Svou ne- přítomnost omluvil dr. Karel Kramář. — P zahajovacích slovech inž. J. Dvořáčka, před- sedy Ústředního výboru mládeže, ujal se slova dr. Hoch, jenž uvedl asi toto: Ve Francii a v Anglii vyvíjí se národ- nostní idea až na dnešní stupeň přímočárně kdežto v Německu je třeba velké okliky, než se od kosmopolitismu z Pruska dospějek r. 1871, k sjednocenému národnímu státu.
doktor Karel hoch J Pilař profesor Novák docent Otakar Fischer Hanner Čipera J Glücklich J Gallasa J Heidler Pavel Kramář J Dvořáček Francie Anglie Německo Prusko rada Dom
25 article
Theoretikové nacionalismu z počátku 19. sto- letí odvozují v Německu národ od lidstva, buď, jako osvícenci vidí v něm výraz čistého lidství, anebo jako pantheističtí romantikové považují ho za vtělení národního ducha, jenž vychází z veškerenstva. Ani státníci nedove- dou na politiku hleděti očima čistě německý- ma, nýbrž posuzují vše s evropského hlediska a bojují proti Napoleonovi jen proto, aby z Německa učinili nástroj věčného míru. Mi lují v národu ideu, lidstvo a jeho ducha, kte- rými teprve dospívají k lásce k národu, kdežto dnes je tomu naopak. Pod vlivem německého osvícenství sto i naši obroditelé. Živel tento nesmí však být v nich přeceňován, neboť pod národním útis- kem bují v nich také jako reakce proti cizině velmi živý nacionalismus přirozený, a mírnost. kterou hlásají, má svůj původ jak v dlouho- leté porobě a smutném stavu národa, tak úvaze o slabém stavu jeho sil. Jmenovitě Pa- lackého humanitu nutno je vykládati politi- ckými důvody. I vývoj českého národního vě- domí dlužno tedy považovati za přímočarný od čehož neodvrátilo ho ani silné cítění slo- vanské. Rakouští národové vedeni jsou k boj o moc hned prvním vzájemným nárazem z roku 1848.
Německo český národní v
26 article
Svého moderního rozpínavého aktivního rázu nabývá nacionalismus klasickým způso- bem v Německu r. 1871. Zde připravoval Bismarkovi půdu jmenovitě Treitschke, hla- satel silného a jednotného národního státu Od té doby stává se hlavním znakem moder- ního nacionalismu především extensita, se kterou zbarvuje všecko cítění a všecky obory lidské činnosti, za druhé rozpínavost, která vrcholí v imperialistických programech větš vlasti, konečně v těsnější jednotě, kterou vy- volává v každém národě. Tyto tendence jsou tak silné, že udusily volání: nemáme vlasti i otázky po smyslu nacionalismu. Tento smysl však vyplývá z vývojové ethiky, která nehledí pouze k jednotlivcům, nýbrž k celým racám, ve kterých jednotlivec i po smrti žije dále. Jest psychickým faktem, že nejvyšší ži- votní hodnoty velkých a malých národů se neliší; moderní český nacionalismus má tedy tytéž znaky, jako každý jiný: spočívá v sjedno- cování národa, v soustředěné rozpínavé čin- nosti, která zvelebuje, chrání a povznáší vše- cko české, a víře v budoucnost a v politické i kulturní ideály národa. Myšlenky tyto, s vervou přednesené, při- jaty byly všemi přítomnými s vřelým souhla- sem. Čechové! Zaveďme všeobecně jednotny a dobrovolnou disciplinou výhradný ná- rodní kolek český, vydaný Národní radou českou ve prospěch souměrné podpory nejdůležitějších účelů celonárodních vůbec a menšinových zvláště. Konej každý, samo- správné a peněžní korporace, spolky jednotlivci také zde svou národní povin nost! Národní kolky a účtenky kupujte místních prodejnách. Dnešní číslo pro Prahu jest o 19 stranách, s přílohou pro venkov o 22 stranách.
Čecho Německo Praha
27 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — „Turkova nadace“. K rozhořčené pole- mice „Českého Slova“ s naší čtvrteční zprávou pod tímto titulem byli jsme požádáni o oti- štění několika slov na poučení „lépe informo- vanému“ „Českému Slovu“: Zásada, že hla odborné poroty má býti respektován, platí ne- jen v tomto případě, a nedá se vůbec oddispu- tovati. Musí ji akcentovati hlavně umělcí, po- něvadž její nešetření obráti se dnes proti tomu, zítra proti onomu. Ti z umělců, kdo v porotě sami zasedají a neuznávají její složení, mají vždy možnost protestu a případně neúčasti. Jinak platí pro ně zásada majority, „Českým Slovem“ tak nenáviděná. A hájiti tuto zásadu a zároveň vážnost poroty, pomysly přesahu- jící obor jednoho případu, je věcí umělecké cti a loyality. Zde je úkolem umělců, v porotě zúčastněných, jíti proti panu ob. st. Mattu- šovi a jeho korekturám na usnesení poroty,i proti skandálnímu hlasování ve sboru obec- ních starších. Pomíjíme při tom názor, že jen sochař může míti platný úsudek o stipendiu sochařském, který by byl s to, aby postavil otázku uměleckých porot ještě dokonaleji na hlavu, než ostatní vývody „Českého Slova“ — O východní otázce a válce na Balkáně prosloví přednášku vzácný host, meškající prá- vě v Praze, pan JUDr. Kosta Spisarev- ský, poslanec sněmu bulharského a chefred- aktor žurnálu Danevova „Bulgaria“ ze Sofije.
Turkův JUDr Balkán Praha Kosta Spisarev
28 article
Přednáška tato koná se v pondělí 17. února v 8 hodin večer ve dvoraně domu „Hvězda“ v Praze (Václavské náměstí č. 42.) Přednášku pořádají pp. red. Frant. Hovorka, zemský říšský poslanec red. Václav Klofáč, zemský říšský poslanec dr. Karel Kramář a advokát dr. Josef Scheiner. Přes to, že zvláštních po- zvánek nerozesíláno, dostaví se zajisté pře- četní přátelé slovanské vzájemnosti i veřejní pracovníci vůbec, aby vyslechli přednášku tak vynikajícího politika bulharského, jakým jest posl. dr. Spisarevský. Vstup každému volný. — Druhý literární večer redakčního kruhu „Snahy“. V pondělí 17. února přednáší doc. dr. Otakar Fischer o básníku a mysliteli Friedrichu Hebbelovi, jenž náleží me- zi nejvážnější a nejbojovnější průkopníky no- vého velkého dramatického umění. — Před- náška koná se o 8. hodině večerní v sále dra. Julia Grégra v Obecním domě pražském. Vstu- penky k ní po 2 K (křesla), po 1 K (sedadla) a po 50 hal. (místa k stání) mají v předprodeji nakladatelství: Fr. A. Urbánek (Ferdinandova tř., u Národního divadla) a Jos. Springer (Praha I., nároží Jilské a Karlovy ul., filiálka Král. Vinohrady, na Valdeku), jakož i admi- nistrace „Snahy“ (Praha II., Marianská ul. 3. II. poschodí.) — Poprsí básníka Jaroslava Vrchlického od Františka Železného, jež bylo vysta- veno v podzimní výstavě domu umělců, bylo zakoupeno — jak z Vídně se sděluje — mini- sterstvém kultu a vyučování pro Moderní ga- lerii. — Nový ředitel „Minervy“. Vládní rada a ře- ditel Josef Grimm vzdal se místa ředitele gym- nasia „Minervy“ a jeho nástupcem stal se proí. Ferdinand Hofmeister, profesor gymnasia v Pelhřimově, přidělený službou reálnému gymnasiu v Truhlářské ulici.
František Hovorka Klofáč doktor Kramář Scheiner Spisarevský docent Fischer Hebbel Grégr Springer Král Vrchlický Železný Minerva Grimm Hofmeister Praha Václavský náměstí Jos Praha I Karlov ulice Valdek Praha II Vídeň Pelhřimov truhlářský ulice národní divadlo obecní dům Francie . A . Urbánek Ferdinandův třída
29 article
— Soustrastné projevy nad úmrtím prof. Tal- šera zaslali: Ústřední Matice školská v Praze, Česká Matice technická, rektorát c. k. německé školy technické v Praze, rada král. města Č. Brodu, vla- stenecký spolek musejní v Olomouci, komandant a sbor učitelský c. a k. technické vojenské akade- mie ve Vídni, okresní výbor na Král. Vinohradech, Husův fond v Praze, městský úřad v Karlíně, uči- telská jednota „Budeč“ v Mělníku, výbor okres- ního zastupitelstva v Žižkově, zeml jišno-veresijski zavod kraljevine Dalmacije. Zadar, dr. hrabě Li- tzow z Paříže, Jan Kolátor, starosta města Břev- nova, dr. Robert Marschner, ředitel úrazové po- jišťovny, ředitel Hýpoteční banky JUDr. Dom. Ža- chystal, dvorní rada MUDr. Hynek Pele, praes. zem, tr. soudu v Praze dv. r. J. Matouš, místodrž. rada Otokar Kalandra, zem. inspektor dr. Sitenský, zem. vrch. rada Leopold Mareš, dvor. rada dr. Jan Dvořák, ředitel zem. porodnice a nalezince. Marie Laudová-Hořicová, ředitel Bedřich Frida, pí. B.
profesor Tal Král Kolátor doktor Marschner JUDr . Dom MUDr Pele Kalandra Sitenský Mareš Dvořák Laudová Hořicová Bedřich Frida Praha Č . Brod Olomouc Vídeň Karlín Budeč Mělník Žižkov Zadar Paříž Břve Český Matica technický rada král Husův fond Hýpoteční banka
30 article
Englová, vdova po poslanci, ředitel reálky v Hiradci Králové Ant. Libický, sochař prof. Josef Mauder, cís. rada Arthur Hausler, továrník Vladimír Ka- valier s chotí. Josef Steiner, ředitel Hypoteční banky v. v., J. Pokorný, řed. Hypoteční banky. vrch. stav. rada A. Němec, zem. vrch. rada dr. Do- kupil, inž. Karel Třebický, zem. vrch, stav, rada Landa, vrch. inž. Jindř. Bayer, ředitel měšť. školy Borůvka, zemský stavební rada Jos. Valenta, vrch. zem. rada Vilém Tobiš, mag. pracs. rada Borůvka, dr. Vladimir Škarda, dr. Ctibor Škarda, stav. rada Richard Šantrůček, vl. rada Soldát, ředitel reálkyv Písku, ředitel dr. Josef Lucek, ústř. ředitel Pražské úvěrní banky Julius Veselý, tajemník zem. výboru dr. Švanda ze Semčic, advokát dr. Lokav, řed. arcib. ústřední kanc. Jan Homolka, MUDr. Radim Krejčí, zem. rada dr. Jan Deyl. prof. dr. Jan Devl, zem. rada dr. Jos. Juppa, úřadníci Zemské banky král. Českého, úřadnici ústavů kárných v Praze. Pardubicích, Králikách a Opatovicích n. Lab.a mnoho jiných. — Křížová cesta české školy. Český Bernšlák. národnostně smíšená obec na Jindřichohradeeku. byla ještě před 30 lety ryze česká. Národní jednota pošumavská vidouc, jak někdejší ryze česká obec ztrácí se uprostřed německých osad, zakoupilav Českém Bernšláku dům, jejž hodlala přestavěti na školu. Žabezpečivši si předem souhlas okresní škol- ské komise s plány přestavby, předložila Jednota plány obci bernšlácké ke schválení. Žádost Jednoty za povolení přestavby obec nevyřizovala, Marně odnota dovolávala se zakročení okresního výbora v Nové Bystřici, jenž ovládán jest rovněž Němci.
Englová Libický profesor Mauder Hausler Vladimíra Ka Steiner J Pokorná Ing Třebický Jindřichův Bayer Borůvka Valent Tobiš doktor Škarda Šantrůček Soldát Lucek Julius Veselá Švanda Lokav Homolka MUDr Krejčí Deyl Devl Jos Jupp Králik Němec Hiradce Králové Písek Semčice Pardubice Nová Bystřice hypoteční banka rada Land Jos úvěrní banka ústav kárný v Praga Bernšlák dům Křížová cesta český škola
31 article
Konečně nezbylo Jednotě, než dovolávati se zakro- čení zemského výboru. Nemohouc činiti dalších průtahů, činila obec námitky proti přestavbě, dik- tovala nákladná opatření a konečně stavební po- volení odepřela. Jednota odvolala se k okresnímu výboru, jenž činil stelné průtahy s rozhodnutím. Dvakráte musila Jednota zakročiti u zemského výboru, aby donucen byl okresní výbor ke konání své povinnosti. Po dlouhých průtazích konečně okresní výbor o stižnosti Jednoty rozhodl — ale zamítavě. Jednota odvolala se k zemskému výbo- ru, jenž po právu rozhodl a Jednotě stavební po- volení udělil. Tento postup trval více než rok. Budova vystavěna, školská komise uznala budovu za schopnou k účelům školským a Jednota požé dalu obec o povolení obývací. Obec však obývací po- volení odepřela a školu zapečetila. Proti odepření obývacího povolení podala Jednota stižnost k okr. výboru, proti zapečetění školy stižnost k okresnímu hejtmanství. Okresní výbor potvrdíl zápověď obce. kdežto okresní hejtmanství zapečetění školy zru- šilo. Jednota odvolala se z rozhodnutí okresního výboru k výboru zemskému, kdežto obec odvolala