1
masthead
16. února 1913. Číslo 46.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
dsstučinění své městské radě, bezdůvodně
hané pro své poctivě slovanské národní
pesvědčení.
Úřadní jazyk v Bosně.
Bylo již oznámeno, že bosenská vláda jest
cchotna uznati jazyk srbsko-chorvatský za
nvní i vnitřní úřadní jazyk v Bosně a Herce-
pvině ve všech úřadech správních, ve ško-
lich atd., a pouze ve správě železniční uznává
jatnost srbsko-chorvatského jazyka jenv
třidování vnějším a ve styku s osobami.
lsitřní úřadování u železnic má zůstati tedy
sinecké neb maďarské. Příčinu této neochoty
losenské vlády k požadavku sněmu, aby také
u železnicích bylo vnitřní úřadování srbsko-
torvatské, vysvětlil mísťopředseda sněmu.
jojisl. Šola, statistickými daty o původu ny-
ějších železničních úřadníků a zřízenců bo-
venských. Úřadníků je tam 348, z nichž 58
pochází z Rakouska, 22% z Uherska a pouze
8 z Bosny a Hercegoviny. Podúřadníkůje
549, z nichž Rakušanů 57%, z Uherska 369
i domácích lidi pouze 7%%. Sluhů je 1562,
i nich je 22% z Rakouska, 25%% z Uherska
152% domácích. Dle národnosti Srbů a Chor-
vatů je mezi úřadníky 22%, mezi podúřad-
íky 26% a mezi sluhy 72%. Sluhů, znalýc
domácího jazyka, bylo by tedy dost, ale úřa-
níků a podúřadníků je sotva čtvrtina a prot
se při bosenských železnicích nemůže zavésti
vitřní úřadování v jazyku srbsko-chorvat-
ském.
Rakušan
Srba
Boseň
Rakousko
Uhersko
Bosna a Hercegovina
5
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Rusko a čína.
Rusko
6
article
Ve východosibiřských listech objevují se
ob čas zprávy o válečných přípravách Činy
proti Mongolii a Rusku — proti Mongolii
proto, že se od Číny odtrhla, a proti Rusku, že
Mongolii vzalo pod svou ochranu. Následkem
toho v krajích, mezujících s Čínou, udržuje se
zepokojení myslí.
Spolupracovník „Golosu Moskvy“ navšti-
vil zahraničného ministra Sazonova a tázal se
lo nejprve po tom, je-li ruské vládě známo po-
bžení na asijském východě. Ministr odpověděl.
že stopuje vše, co se děje v Číně a má důklad-
né zprávy o každém hnutí jejím. Znaje to vše
nůže prohlásiti, že Rusku ani asijskému, ani
wvropskému netřeba se Čínou znepokojovati.
tínskávláda hrozíválkou, ale nej-
víc ve svých novinách, a kdyby papí-
rovým tažením proti Rusku něco pořídila.
ovšem by si gratulovala. Ale ruská vláda ví,
že Čína nemá možnosti vyzbrojiti expedici.
kterou by ráda poslala do Chalchy, t. j. do té
části Mongolie, která jest pod ochranou Ruska.
čína tu má ještě jinou velkou překážku kromě
nedostatku peněz, a tou je poušť, bezmála
600 verst široká, oddělující Čínu od Chalchy.
Sazonov
Mongolie
Chalch
Rusko
Čína
Mongolie
Golos Moskva
7
article
Tato poušť v každém případě Mongolii
Rusku poslouží tím, že Čínanebudemoci
válečným tažením překvapiti.
V nejbližší době konečně se utvoří koh-
sorcium šesti velmocí, jež realisují velkou čín-
skou půjčku. Číně se tím způsobem dostanou
do ruky penize, ale protože realisace půjčky
ie podmíněna bezprostřední kontrolou před-
stavitelů velmocí nad tim, jak se půjčky po-
žívá, nebudejí možno podniknouti za ni vá-
lečnou výpravu, kterýžto účel půjčitelé Číně
nakázali právě tak, jako zbrojení. Za těchto
skolností ruský zahraničný ministr soudí, že
činí naproti číně dost, sleduje-li bedlivě, co
se tam děje, píše a obmýšlí.
Z toho následuje, že ruce Ruska v Evro-
pě i na blízkém Východě jsou úplně volné.
zeboť i od Japonska je nyní Rusko bezpečno
jednak proto, že poměr mezi oběma státy je
dobrý, a jednak, že Japonsko je zaměstnáno
vnitřními politickými boji.
Ruska
Rusko
Čína
Evra
blízký východ
Japonsko
8
article
Jak Rusové cítí pro Černohorce.
V posledních dnech ruské obecenstvo se
rozčilovalo nejistotou, jak se ruská vláda za-
chová k osudu Černé Hory, jež ústy svého
slavného krále prohlašuje, že nabytí Skadru
(a s ním Skaderského jezera a řeky Bojany)
je pro Černou Horu otázkou bytí a nebytí, a že
on, král Nikola, volí junáckou smrť se všemi
Černohorci, než by se Skadru vzdali. Nám už
je z telegrafických zpráv dne včerejšího známo.
že Rusko tento nárok Černé Hory přijalo do
pragramu svých diplomatických dějství. Jak
nejistota v této příčině ruské mysli pobuřo-
vala, vídíme z článečku A. Stolypina v „No-
vém Vremení“
těch užívati při hotovení celých obleků, jistě
jich použijí švadleny k docílení pěkných efek-
tních ozdob na látkách mdlejších tónů. — Klo-
bouky jsou malé, buď okrouhlé anebo všeli-
jak smáčknuté, se střechou zvednutou buď n
jedné nebo i na obou stranách a s dýnkem
podobě polokoule. Kromě černých, vždy ele-
fantních budou v oblibě také barevné klo-
boučky, zdobené kolem a na straně květina-
ni, barvou hodně odlišnými od barvy klobouku
Rus
Černohorec
Bojan
Nikola
A Stolypin
Rusko
9
article
V posledních letech se jevící snaha nositi na
koboucích květiny, napodobené k nerozezná-
ni od živých, je letošní modou poražena na
hlavu. Čím méně je květina barvou i tvarem
podobná své přírodní sestře, tím je originál-
nější a také oblíbenější. Modré růže, červené
pampelišky a žluté pomněnky, nejsou žádnou
vzácností. Každá obratná ženská ruka můžesi
z kousků různobarevného hedvábí a sametua
zěkolika hotově koupených zelených listů vy-
robiti moderní květinovou ozdobu z drobných
kvítků. I z pramálo hezkého korku zhotovují
se letos květiny. Kromě květin používá se
kozdobě klobouků také stuh, ale zcela skrov-
zě. Stačí dvě křídélka, trčící na straně, poně-
kud šikmo nazad. Elegantní ozdobou zůstanou
ovšem i nyní rajky, ale lze předpokládati, že
pro léto dá se jim k vůli změně výhost, nebo
co by se pak nosilo opět v zimě? A moda není
zvyklá předpisovati něco příliš dlouho a ča-
sto. Možno čekati, že tyl, muselin a krajky.
jež opanují pole na celé čáře, najdou si také
cestu na klobouky. Nutno ještě podotknouti.
že kromě malých kloboučků budou se také je-
ště nositi klobouky se širokými střechami
které některým ženám nejlépe sluší a prot
jarnímu i letnímu slunci jsou velice výhodné.
Heda.
Heda
10
article
„Pravda-li“ — táže se — „že zahraničné
ministerstvo jest ochotno Skader vydat Albán-
cům i v tom případě, když ho Černohorci do-
budou útokem? Vydá-li jej diplomacie, Ru-
sko nedovolí! Když vše pošlapáno, když
nezůstalo ničeho svatého, když netečnost po-
vzbuzuje k prohlášení zbabělosti a egoismu,
zraky bezděky se obracejí k těm našim bra-
třím po krvi, kteří v nerozvážnosti svaté oběti
dávají za vlast poslední svůj vzdech, kteří se
vrhají v náruč vědomé smrti v nebeském, ve-
likém, nevýslovném hnutí mysli. Ejhle, kde
ještě jest, co je velikého a nepošlapaného! Co
možno s tím srovnati? Co možno položiti na
druhou misku vah, když na prvou dána krev
národních junáků, jež jest hotova prolévati se
dobrovolně, bez konce, do poslední krůpěje?
Jakou cenu má v protiváze k tomu rozpočí-
tavost sebe hlubokomyslnější a třeba geniál-
ná? Cenu veliké, geniálné skvrny? Odmítáme
Nejsme rouhači a srdce naše, dokud bijou, plna
jsou ještě libovůně lásky a pravdy. Pryč o
nás pokušení hadů moudrosti, pryč od nás
výpočet, jakoby směřující k blahu a míru naší
vlasti: nikdy nevzejde z takového výpočtu
dobra svaté Rusi — jen vichrem junáctví
svatostí oběti Rusko rostlo a se budovalo, jen
pravdou a hrdinností Rusko může žít. . .
ne-li, není mu místa mezi živými!“
Pro zabezpečení úvěru v Rusku.
Černohorec
svatá Rus
Rusko
11
article
Ruská ministerská rada schválila osnovu
zákona, vypracovaného ministerstvem obcho-
du, který má upravit předávání vlastnictví
obchodních a průmyslových podniků. Novy
zákon bude míti dalekosáhlé důsledky pro
upevnění úvěru v Rusku, který za dnešních
poměrů velmi trpěl. Dnes může každý maji-
tel obchodu nebo průmyslového podniku po-
stoupit během 24 hodin podnik druhé osobě.
která vůči věřitelům předchozího majitele
ničím není zavázána. Osnova nového zákona
navrhuje, aby změna vlastnictví podniků ob-
chodních a průmyslových, vyjímaje bankovní,
dála se cestou úřadní. Osoba, prodávající svůj
podnik, jest povinna politickému úřadu po-
dati seznam svých věřitelů s výkazem dlužné
sumy. Seznam musí býti podepsán starým
novým majitelem a potvrzen úřadníkem, kte-
rý originály uschová. Během tří dnů písemne
uvědomí úřad každého věřitele o změně vlast-
nictví a oznámí to i v některém z rozšířeněj-
ších časopisů místních, jakož i v orgáně mini-
sterstva obchodu „Torgovopromyšlenné Ga-
zetě“. Vzhledem na závazky ustanovuje se
solidární odpovědnost starého i nového ma-
jitele, při čem starý majitel je vázán jen do
pěti let po uzavření kupní smlouvy. Za úmy-
siné zamlčení závazků je stanoveno vězení
od 8 měsíců do 1 roku 4 měsíců. Osnova no-
vého zákona všímá si i těch dlužníků, kteř
úmyslně obtěžují nebo snížují hodnotu svého
majetku, aby unikli placení dluhů. V tako-
vém případě věřitel bude moci hojit se na
všem známém mu majetku dlužníkově a bu-
de-li exekuce bezvýsledná, může žádat zruše-
ni dlužníkových transakcí. Předloha bude
záhy podána hosudarstvenné dumě.
Rusko
12
article
Češí na Volyní.
Volyň
13
article
„Dziennik Kijowski“, polský orgán, stě-
žuje sí na to, že německý průmysl a obchod
proniká do kyjevského kraje a jmenovitě že
obsadil zemské sklady na Volyni, kdežto pol-
ské firmy účastní se té soutěže málo. Poláci
na Volyni mohli prý by si vzít příklad z če-
ských osadníků, kteří všude uplatňují heslo
„Svůj k svému!“ Za Čechy rolníky ukázal pr
se zástup českých živnostníků a továrníků
Nyní v každém větším ohnisku českéní jest
česká továrna, která dodává svým rodákům
všechno hospodářské nářadí, vyjímaje snad
žacích strojů a parních mlátiček. (Tyto dodá-
vají částečně též české firmy, jmenovitě pro-
stějovské, o čemž dopisovatel „Dziennika Ki-
jowského“ asi neví.) Na př. vypočítává „Dz
K.“ továrny Svobodovu a Prokůpkovu v Lu-
cku. Martinkovu v Dubně (je to vlastně velký
sklad českých továren), Křivánkovu v Rov-
ném. Jandurovu v Zdolbunově (tam také jest
továrna p. Vostrého, starosty města) a j. Ty
závody zpravídla žijí jen z českého odběratel-
stva a patrně jim stačí, poněvadž jich rozkvět
je každým rokem patrný. Patří k zá-
kladním pravidlům českým, že každý potřebný
tovar hledají především u svého krajana,v
Dziennik Kijowski
Polák
Čecho
Svobodův
Prokůpkův
Martinkův
Křivánkův
Jandurův
Vostrý
Volyň
Lu
Dubno
Zdolbunov
Dziennik ki
Dz K
14
article
Lucku založili Češi spolek chmelařský, aby
se částečně vymanili zpod poručnictví židov-
ského, v Kvasílově zřídili si lidovou banku
spořitelnu a pojišťovací družstvo. Nyní orga-
nisují obilní družstvo, k němuž chtějí přitá-
hnout i sousední české osady. „Nemělo by to
být vzorem pro polské zemědělce“ — volá
„Dziennik Kijowski“ — „vždyť volyňští stat-
káři polští representují větší hospodářskoua
finanční silu než hrstka Čechů, ale nedostáví
se jim energie a solidárnosti.
Tato uznalá slova měla by být našim kra
janům na Volyni jen novým povzbuzením, aby
ještě těsněji než dosud se sdružili a vzájemn
se podporovali nejen v hospodářských věcech.
ale ve snahách o povznesení svého vzdělání
které poslední dobou povážlivě a v nepoměru
ke vzrůstu blahobytu klesá.
Lucek
Čech
Dziennik Kijowski
Čecho
Volyň
15
article
Ze statistiky měst v království Polském
Vzhledem na bližíci se samosprávu měs
v království polském je důležito všimnout si sta-
tistických poměrů tamějších. V Polsku r. 191.
bylo 2.7 6. 86 obyvatelů městských v 118 městech
a městečkách; z toho bylo 149.396 Rusů. 1,132.160
židů a »ostatních« 1.455,224. což po odčítání ast
250.0 0 Němců by znamenslo jen 1.200.000 Poláků.
Nemají tedy Polácí v městech ani většiny. Zaji-
mavé jsou poměry ve Varšavě. Varšava r. 1912
měla 821.369 obyvatel. z toho 32.947 Rusů, 297.97
židů. 480 000 (67?%) Poláků. Počítá-li se Varšava
i s předměstími, která s Varšavou srostla, jest
Varšava milionové město — 1,041.369 — z toho
332 židů. Z majitelů nemovitostí ve Varšavě jest
349 Rusů, 1741 židů a 2452 »ostatních«. Jest tedy
Varšava zřídkavým typem hlavního města, kde
domácí obyvatelstvo má poměrně slabou účast
ve vlastnictví. Z gubernských měst Kališ ze 48.964
obyvatel má jen 23.418 Poláků. Kielce z 1.171
18.431, Lublin z 65.870 Polaků 26.495, Petrkov ze
41.702 — 21.652. Loď na 408.442 obyvatel počítá
3. 97 Rusů, 92.258 židů, 312.287 Polákův a Němců.
V malých městečkách poměr Poláků jest ještě
horší. V městečku Saki je na 280 židů jen 100
křesťanů Poláků. Ve 116 městech a městečkách
polských jsou vlastníci nemovitostí, kteří měli
obdržeti volební právo, podle národnosti takto
rozděleni: 2783 Rusů, 24.022 zídů, ostatních, tedy
Poláků a Němců, 34.675. To znamená, že v mě-
stech sotva polovina domů patří Polákům: ovšem
předměstské domky jsou převážně polské.
Rus
Němec
Polák
Polákův
Polsko
Varšava
Kielce
Lublin
65.870 Polak 26.495
Petrkov
Saki
16
article
Briand a volební reforma.
Briand a volební reforma.
Jak známo, hájí ministerský předseda
Briand volební reformu na základě poměrné-
ho zastoupení, jak byla přijata poslaneckou
sněmovnou. Zásadu tuto obhajoval nedávno
také v komisi senátu pro volební reformu,
jejímž předsedou je Clemenceau. Komise se-
nátu však zaujala již stanovisko poměrnému
zastoupení nepříznivé a také po vývodech
Briandových na něm setrvala. Seznav zásadn
rozpor, žádal ministerský předseda pouze.
aby komise co nejdříve podala plenu senátu
zprávu, ježto je nutno vyříditi předlohu de-
finitivně, aby mohl býti nový zákon appliko-
ván na všeobecné volby r. 1914.
Dle nejnovějšího telegramu z Paříže hodlá
Briand ještě energicky hájiti zásady předlohy
před plenem senátu, a je nyní rozhodující
otázkou, odváží-li se senát postaviti se dle
zprávy své komise přímo proti vládě a sně-
movně poslanecké.
Z Paříže, 15. února. (K. k.) Předseda mi-
nisterstva Briand prohlásil dnes k deputaci
skupin poslanecké sněmovny v záležitosti
provedení reformy volební, že je pevně od-
hodlán zasaditi se před senátem příštího tý-
dne o brzké projednávání reformy volební
a energicky hájiti podstatné části předlohy
zvláště volebních kvocient. Bude-li v této
otázce poražen, bude věděti, co mu zbývá
učinit.
Briand
Clemenceau
Briandův
Paříž
poslanecký sněmovna
17
article
Francie a Španělsko v Marokku.
Ve výboru francouzské sněmovny pro zahra-
niční záležitosti prohlásil ministr Jonnart vzhledem
k. francouzsko-španělské smlouvě o Marokku, že
každý stát má v pásmu, podřízeném jeho svrcho-
vanosti, býti zodpovědným za zločiny vzpoury. Na
dotaz, zdali akce jedné moci má býti v takovém
případě rozšířena také za hranice území, v němž
vzpoura vznikla, odpověděl Jonnart, že mocnosti
se tohoto práva vzdaly. Na otázku, zdali nábožen-
ský vliv v Marokku bude ponechán španělskému
vikariátu, nebo zahájí-li Francie v této záležitost
jednání s Vatikánem, odvětil ministr, že vláda by
zahájila jednání s Vatikánem jen na základě zmoc-
nění parlamentu.
Aby mohly býtí urovnány definitivně všechny
rozpory mezi Francouzi a Španěly v Marokku, do-
hodly se obě vlády, že vyšlou do Tangeru dva vy-
soké úřadníky, kteří budou tvořiti suverenní roz-
hodčí tribunál ve sporných případech, a kdyby se
zástupci obou států nemohli shodnoutí, bude an-
glický král jmenovati třetího rozhodčího. Jak
zástupce Francie odplul již do Afriky první presi-
dent apelačního soudu v Caenu A. Fabry, jenž
se v Tangeru setká se zástupcem španělským.
Francouz
Španěl
A Fabr
Francie
Španělsko
Maroko
Vatikán
Tanger
Afrika
Caen
francouzský sněmovna
18
article
Skandální aféra v anglickém parlamentě.
Skandální aféra v anglickém parlamentě.
Anglický tisk zabývá se opět skandálním od
halením o poměru některých členů vlády k Mar-
coniově společnosti. Loni podeprala anglická
vláda smlouvu s Marconiovou společností, kterou
se tato společnost zavázala za vysokou sumu
spojiti telegrafií bez drátu všechny britské državy
s metropolí. Ředitel »National Review« Le
Maxse protestoval proti způsobu, jakým tato
smlouva byla ujednána, i naznačil, že ministr pošt
a telegrafů Herbert Samuel, na jehož podnět bylo
jednání se společností zahájeno, se dohodl se
sirem Rufem lsaacsem, generálním prokurátorem.
který je rovněž členem vlády a bratrem Godíreye
Isaacsa, ředitele Marconiovy společnosti. Všichni
tři prý skoupili akcie společnosti za střední cenu
asi 50 franků dle kursu těchto papírů před vy-
jednáváním s vládou a prodali prý je pak se zi-
skem až 200 franků na akcii, když z průběhu vy-
jednávání bylo možno předvídati, že smlouv
bude ujednána. Maxse protestoval také proti
tomu, že smlouva byla podepsána na rychlo7.
března, aniž byla předložena parlamentu, jak se
mělo státi.
Herbert Samuel
Rufus lsaacs
Godírey Isaacsa
Maxs
Mar
National Review
Marconiův společnost
19
article
Tato odhalení způsobila tak velký rozruch
že bylo nařízeno parlamentní vyšetřování. Leo
Maxse, byv dotázán, odmitl rozh dně udati jmén
svých informátorů, ale setrval naprosto na tom.
co řekl. Nemohouc nic jiného zvěděti, rozhodl
se vyšetřovací komise požádati předsedu posla-
necké sněmovny, aby předvolal ředitele »Nationa
Review« před plenum sněmovny, jak se v Anglii
děje v důležitých případech, týkajících se čin
vlády.
Ve čtvrtek byla tato žádost podána ve West-
minstru předsedou vyšetřovací komise, sirem A
Spiecerem. Speaker sněmovny odpověděl, že četl
zprávu, ale že se nemůže ujmouti iniciativy, aby
předvolal Leona Maxse, pokud sněmovna neod-
hlasuje resoluci v tomto smyslu. Na to povstal
ministerský předseda Asquith a prohlásil, že za-
sedání se chýlí ke konci, takže sněmovna se už
nemůže zabývati touto záležitostí, která může
býti projednána teprve po vážném a důkladném
vyšetření.
Případ dostane se tedy do sněmovny teprva
v zasedání příštím.
Maxs
Asquith
Anglie
West
necký sněmovna
Nationa Review
speaker sněmovna
20
article
Ze strany.
Ze strany.
Z Velvar. Veřejná schůze dra. Ed. Koer
nera, zemského a říšského poslance, ve Velva-
rech, která dnes v neděli odpoledne se měla
konati, odkládá se, poněvadž na tutéž dob
připadá pohřeb bývalého předsedy důvěrnické
pětky a starosty města p. Karla Krohna.
Odbor státních úřadníků konal schůzi dne 14.
února t. r. za předsednictví p presid. Krause
Projednávány otázky jazykové pří státních úřa-
dech a vzato na vědomí sdělení z Klubu posla-
neckého, že veškeré zprávy o vyjmutí otázky ja-
zykové u pošt, zjeonání o úpravě jazykové při
státních úřadech postrádají veškerého podkladu
a že úprava poměrů jazykových při poště bud
předmětem dalšího jednání porad dohodovacích
— Dále bylo rokováno o poměrech postupových
při továrnách tabákových a o řadě otázek osob-
ních a organisačních a učiněna patřičná usnesení
Příští schůze bude 28. t. r.
Schůze tiskového odboru nár. strany svobodo-
myslné konána byla ve středu 11. t. m. za před-
sednictví p. inž. Vencla a za přítomnosti zá-
stupců skorem všech listů z královstvi, které jsou
v organisačním poměru. Po zahájení přednašel
p. red. V. K. Blahník z Pardubic na thema-
»Jak má vypadati řádně redigovaný týdenník?.
Krohn
Kraus
Ing
Blahník
Velvary
Pardubice
národní . strana svoboda
21
article
Po velice věcné přednášce rozvinula se debata
které súčastnili se pp. tajemník »N. L.« Čer-
vinka, uč. Braun, red. Pechar, red. Ha-
vlíček z Tábora, dr. Mayer, red. Beneš
redektor Kamelský. Přednáška i s náměty
ostatních pánů bude vydá a tiskem. Stručným re-
sumé ukončil předsedající zdaři ou schůzí s po-
dotknutím, že v době nejbližší bude kon na schůze
další s přizvanými zástupci venkovsk ch listů.
Odbor dilovedoucích při nár. straně svobodo-
myslné ustavil se na četně navštívené sehůzi v
pátek 14. února v zasedaci síni sekretariátu strany
konané. Řízením odboru pověřen patnácti-
členný důvěrnický sbor. zvolen« se zře-
telem na různá odvětví. Čilá debala a srdečné
tlumočené přání po nejtuž i součinnosti se stranou
svobodomyslnou, jednomyslný souhlas přítomných
skýtá jistě záruku, že činnost odboru bude vše-
stranně uspokojivá.
Braun
Pechar
doktor
Mayer
Beneš
Kamelský
Čer
Tábor
stranit svoboda
22
article
Místní organisace nár. strany svobodomyslné
v Bubenči. V ponděli 10. t. m. konala se na zá-
kladě předběžných porad schůze, na niž zvoleno
proza ímní předsednictvo a důvěrnický sbor. Před
sedou zvolen p. inž Jindřich Rybák, jednatelen
odb. uč. Václav Schrötter, pokladníkem velko-
obch. K. V. Kovář. Do důvěrnického sboru: inž
Svoboda, dr. J. Pilař. J. Štěpánek, V
Rieger, J. Barták. K Novotný. Přihlášky
přijímá sekretariát nár. strany svobodomyslné
Marlanská 3. II. p.
Řečnický kurs nár. strany svobodomyslné
V ponděli 17. února přednáší pan JUDr. Štůl
na thema: »Snahy za politickou samostatnost če
skou.« První tištěné přednášky budou účastníkům
kursu rozdány.
Z Heimanova Městce Místní organisace svolal
na 8. února valnou hromadu; pozvala k ní p. gen
tajemníka F. Síse. Když četně navštívená schůze
byla předsedou p. Janem Bend em zahájena, vě-
noval jednatel organisace p. dr. F. Tůma po-
smrtnou vzpomínku zesnulému prof. Tilšrovi, jed-
nomu ze zakladatelů strany, načež se p. Sís ujal
slova, aby promluvil o politické situaci a poslán
národní strany svobodomyslné v českém národě.
Rybák
Schrötter
Kovář
doktor
J Pilař
J Štěpánek
Rieger
J Barták
Novotná
JUDr
Štůl
F Sís
em
F Tůma
profesor
Tilšr
Sís
Bubeneč
Heimanův Městec
Ing Svoboda
23
article
Řečník rozvinul celý obraz vzniku strany a jeji
zápasů, jasně a určitě nastínil stovy přesvědči-
vými zklamání, jehož dožila se strana po vstupu
svém na říšskou radu po posledních volbách. Šl
tam, doufajíc v jednotnost českého poselstva a
počítajíc tím v úspěšnou politiku české delegace
ale jednotnost se zozbila a tím vliv na vládu s
oslabil. Ostrými rysy načrtal, jak vláda tuto naši
nesvornost vykořisťuje na škodu naši a na pro-
spěch Všeněmců, kteří po dlouhém pošilháváni za
hranice, stali se pojednou největšími přisluhovate
vlády a to jedině proto, aby němectví bylo po-
síleno proti nám. Jasně a přesvědčivě naznačil.
že strana pracuje a pracovati chce pro všechny
vrstvy českého národa, že však ji nutno z těchto
vrstev posilovati. Probral všechny stavy a do-
kázal, že jed ně pod praporem této strany dojdou
hospodářského rozvoje, jenž již její vlivem zna-
menitě vzkvétl; doložil, že strana práv národa
českého při budování národnostního vyrovnání
nikdy nezadá. Buď vyrovnání s uznáním rovno-
cennosti obou národů a uznáním práv jazyka če-
ského v celém nedílném království anebo žádne
vyrovnání. Po pěkné, promyšlené, věcné a půso-
bivé řeči vyměněny některé názory, načež při-
stoupeno k volbě předsedy a zvolen p. dr.F Tůma.
Mistopředsedy zvoleni pp.: Vinc. Šťastný, ředite
velkostatku kníž. Kinského a okresní starosta
okresu chrudimského a Jan Bendl, obchodník.
Jednatelem zvolen odb. uč. p. Fr. Tamchyna, po-
kladníkem odb. uč. p. Karel J. Zákoucký. Potom
smluveno v brzké době uspořádati veřejnou schůzi
s thematem živnostenským.
doktor
F Tůma
Bendl
Tamchyna
Karel
Zákoucký
Francie
24
article
O moderním nacionalismu
O moderním nacionalismu
přednášel včera večer v české technice re
daktor „Národních Listů“ dr. Karel Hoch
Navázán tím opět cyklus veřejných přednášel
o české politice, pořádaných Klubem, student-
skou organisací a Ústředím mládeže národní
strany svobodomyslné, jehož poslední dvě
přednášky musily býti z technických příčin
odloženy. — Přednáška shromáždila četné
obecenstvo zvláště z řad mládeže. Viděli jsme
tu však také radu zemského výboru dra. J.
Pilaře, prof. dra. Arne Nováka s chotí, doc.
dra. Ot. Fischera s chotí, dra. V. J. Hannera,
dra. J. Borovičku s chotí, školního radu Dom.
Čiperu, doc. dra. J. Glücklicha, dra. J. Gallasa.
dra. J. Heidlera, red. B. Pavlů a j. Svou ne-
přítomnost omluvil dr. Karel Kramář. — P
zahajovacích slovech inž. J. Dvořáčka, před-
sedy Ústředního výboru mládeže, ujal se slova
dr. Hoch, jenž uvedl asi toto:
Ve Francii a v Anglii vyvíjí se národ-
nostní idea až na dnešní stupeň přímočárně
kdežto v Německu je třeba velké okliky, než
se od kosmopolitismu z Pruska dospějek
r. 1871, k sjednocenému národnímu státu.
doktor
Karel hoch
J Pilař
profesor
Novák
docent
Otakar
Fischer
Hanner
Čipera
J Glücklich
J Gallasa
J Heidler
Pavel
Kramář
J Dvořáček
Francie
Anglie
Německo
Prusko
rada Dom
25
article
Theoretikové nacionalismu z počátku 19. sto-
letí odvozují v Německu národ od lidstva,
buď, jako osvícenci vidí v něm výraz čistého
lidství, anebo jako pantheističtí romantikové
považují ho za vtělení národního ducha, jenž
vychází z veškerenstva. Ani státníci nedove-
dou na politiku hleděti očima čistě německý-
ma, nýbrž posuzují vše s evropského hlediska
a bojují proti Napoleonovi jen proto, aby
z Německa učinili nástroj věčného míru. Mi
lují v národu ideu, lidstvo a jeho ducha, kte-
rými teprve dospívají k lásce k národu, kdežto
dnes je tomu naopak.
Pod vlivem německého osvícenství sto
i naši obroditelé. Živel tento nesmí však být
v nich přeceňován, neboť pod národním útis-
kem bují v nich také jako reakce proti cizině
velmi živý nacionalismus přirozený, a mírnost.
kterou hlásají, má svůj původ jak v dlouho-
leté porobě a smutném stavu národa, tak
úvaze o slabém stavu jeho sil. Jmenovitě Pa-
lackého humanitu nutno je vykládati politi-
ckými důvody. I vývoj českého národního vě-
domí dlužno tedy považovati za přímočarný
od čehož neodvrátilo ho ani silné cítění slo-
vanské. Rakouští národové vedeni jsou k boj
o moc hned prvním vzájemným nárazem
z roku 1848.
Německo
český národní v
26
article
Svého moderního rozpínavého aktivního
rázu nabývá nacionalismus klasickým způso-
bem v Německu r. 1871. Zde připravoval
Bismarkovi půdu jmenovitě Treitschke, hla-
satel silného a jednotného národního státu
Od té doby stává se hlavním znakem moder-
ního nacionalismu především extensita, se
kterou zbarvuje všecko cítění a všecky obory
lidské činnosti, za druhé rozpínavost, která
vrcholí v imperialistických programech větš
vlasti, konečně v těsnější jednotě, kterou vy-
volává v každém národě. Tyto tendence jsou
tak silné, že udusily volání: nemáme vlasti
i otázky po smyslu nacionalismu. Tento smysl
však vyplývá z vývojové ethiky, která
nehledí pouze k jednotlivcům, nýbrž k celým
racám, ve kterých jednotlivec i po smrti žije
dále. Jest psychickým faktem, že nejvyšší ži-
votní hodnoty velkých a malých národů se
neliší; moderní český nacionalismus má tedy
tytéž znaky, jako každý jiný: spočívá v sjedno-
cování národa, v soustředěné rozpínavé čin-
nosti, která zvelebuje, chrání a povznáší vše-
cko české, a víře v budoucnost a v politické
i kulturní ideály národa.
Myšlenky tyto, s vervou přednesené, při-
jaty byly všemi přítomnými s vřelým souhla-
sem.
Čechové! Zaveďme všeobecně jednotny
a dobrovolnou disciplinou výhradný ná-
rodní kolek český, vydaný Národní radou
českou ve prospěch souměrné podpory
nejdůležitějších účelů celonárodních vůbec
a menšinových zvláště. Konej každý, samo-
správné a peněžní korporace, spolky
jednotlivci také zde svou národní povin
nost! Národní kolky a účtenky kupujte
místních prodejnách.
Dnešní číslo pro Prahu jest o 19
stranách, s přílohou pro venkov
o 22 stranách.
Čecho
Německo
Praha
27
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— „Turkova nadace“. K rozhořčené pole-
mice „Českého Slova“ s naší čtvrteční zprávou
pod tímto titulem byli jsme požádáni o oti-
štění několika slov na poučení „lépe informo-
vanému“ „Českému Slovu“: Zásada, že hla
odborné poroty má býti respektován, platí ne-
jen v tomto případě, a nedá se vůbec oddispu-
tovati. Musí ji akcentovati hlavně umělcí, po-
něvadž její nešetření obráti se dnes proti tomu,
zítra proti onomu. Ti z umělců, kdo v porotě
sami zasedají a neuznávají její složení, mají
vždy možnost protestu a případně neúčasti.
Jinak platí pro ně zásada majority, „Českým
Slovem“ tak nenáviděná. A hájiti tuto zásadu
a zároveň vážnost poroty, pomysly přesahu-
jící obor jednoho případu, je věcí umělecké
cti a loyality. Zde je úkolem umělců, v porotě
zúčastněných, jíti proti panu ob. st. Mattu-
šovi a jeho korekturám na usnesení poroty,i
proti skandálnímu hlasování ve sboru obec-
ních starších. Pomíjíme při tom názor, že jen
sochař může míti platný úsudek o stipendiu
sochařském, který by byl s to, aby postavil
otázku uměleckých porot ještě dokonaleji na
hlavu, než ostatní vývody „Českého Slova“
— O východní otázce a válce na Balkáně
prosloví přednášku vzácný host, meškající prá-
vě v Praze, pan JUDr. Kosta Spisarev-
ský, poslanec sněmu bulharského a chefred-
aktor žurnálu Danevova „Bulgaria“ ze Sofije.
Turkův
JUDr
Balkán
Praha
Kosta Spisarev
28
article
Přednáška tato koná se v pondělí 17. února
v 8 hodin večer ve dvoraně domu „Hvězda“
v Praze (Václavské náměstí č. 42.) Přednášku
pořádají pp. red. Frant. Hovorka, zemský
říšský poslanec red. Václav Klofáč, zemský
říšský poslanec dr. Karel Kramář a advokát
dr. Josef Scheiner. Přes to, že zvláštních po-
zvánek nerozesíláno, dostaví se zajisté pře-
četní přátelé slovanské vzájemnosti i veřejní
pracovníci vůbec, aby vyslechli přednášku
tak vynikajícího politika bulharského, jakým
jest posl. dr. Spisarevský. Vstup každému
volný.
— Druhý literární večer redakčního kruhu
„Snahy“. V pondělí 17. února přednáší doc.
dr. Otakar Fischer o básníku a mysliteli
Friedrichu Hebbelovi, jenž náleží me-
zi nejvážnější a nejbojovnější průkopníky no-
vého velkého dramatického umění. — Před-
náška koná se o 8. hodině večerní v sále dra.
Julia Grégra v Obecním domě pražském. Vstu-
penky k ní po 2 K (křesla), po 1 K (sedadla)
a po 50 hal. (místa k stání) mají v předprodeji
nakladatelství: Fr. A. Urbánek (Ferdinandova
tř., u Národního divadla) a Jos. Springer
(Praha I., nároží Jilské a Karlovy ul., filiálka
Král. Vinohrady, na Valdeku), jakož i admi-
nistrace „Snahy“ (Praha II., Marianská ul. 3.
II. poschodí.)
— Poprsí básníka Jaroslava Vrchlického
od Františka Železného, jež bylo vysta-
veno v podzimní výstavě domu umělců, bylo
zakoupeno — jak z Vídně se sděluje — mini-
sterstvém kultu a vyučování pro Moderní ga-
lerii.
— Nový ředitel „Minervy“. Vládní rada a ře-
ditel Josef Grimm vzdal se místa ředitele gym-
nasia „Minervy“ a jeho nástupcem stal se proí.
Ferdinand Hofmeister, profesor gymnasia v
Pelhřimově, přidělený službou reálnému gymnasiu
v Truhlářské ulici.
František
Hovorka
Klofáč
doktor
Kramář
Scheiner
Spisarevský
docent
Fischer
Hebbel
Grégr
Springer
Král
Vrchlický
Železný
Minerva
Grimm
Hofmeister
Praha
Václavský náměstí
Jos
Praha I
Karlov ulice
Valdek
Praha II
Vídeň
Pelhřimov
truhlářský ulice
národní divadlo
obecní dům
Francie . A . Urbánek
Ferdinandův třída
29
article
— Soustrastné projevy nad úmrtím prof. Tal-
šera zaslali: Ústřední Matice školská v Praze, Česká
Matice technická, rektorát c. k. německé školy
technické v Praze, rada král. města Č. Brodu, vla-
stenecký spolek musejní v Olomouci, komandant
a sbor učitelský c. a k. technické vojenské akade-
mie ve Vídni, okresní výbor na Král. Vinohradech,
Husův fond v Praze, městský úřad v Karlíně, uči-
telská jednota „Budeč“ v Mělníku, výbor okres-
ního zastupitelstva v Žižkově, zeml jišno-veresijski
zavod kraljevine Dalmacije. Zadar, dr. hrabě Li-
tzow z Paříže, Jan Kolátor, starosta města Břev-
nova, dr. Robert Marschner, ředitel úrazové po-
jišťovny, ředitel Hýpoteční banky JUDr. Dom. Ža-
chystal, dvorní rada MUDr. Hynek Pele, praes.
zem, tr. soudu v Praze dv. r. J. Matouš, místodrž.
rada Otokar Kalandra, zem. inspektor dr. Sitenský,
zem. vrch. rada Leopold Mareš, dvor. rada dr. Jan
Dvořák, ředitel zem. porodnice a nalezince. Marie
Laudová-Hořicová, ředitel Bedřich Frida, pí. B.
profesor
Tal
Král
Kolátor
doktor
Marschner
JUDr . Dom
MUDr
Pele
Kalandra
Sitenský
Mareš
Dvořák
Laudová
Hořicová
Bedřich Frida
Praha
Č . Brod
Olomouc
Vídeň
Karlín
Budeč
Mělník
Žižkov
Zadar
Paříž
Břve
Český Matica technický
rada král
Husův fond
Hýpoteční banka
30
article
Englová, vdova po poslanci, ředitel reálky v Hiradci
Králové Ant. Libický, sochař prof. Josef Mauder,
cís. rada Arthur Hausler, továrník Vladimír Ka-
valier s chotí. Josef Steiner, ředitel Hypoteční
banky v. v., J. Pokorný, řed. Hypoteční banky.
vrch. stav. rada A. Němec, zem. vrch. rada dr. Do-
kupil, inž. Karel Třebický, zem. vrch, stav, rada
Landa, vrch. inž. Jindř. Bayer, ředitel měšť. školy
Borůvka, zemský stavební rada Jos. Valenta, vrch.
zem. rada Vilém Tobiš, mag. pracs. rada Borůvka,
dr. Vladimir Škarda, dr. Ctibor Škarda, stav. rada
Richard Šantrůček, vl. rada Soldát, ředitel reálkyv
Písku, ředitel dr. Josef Lucek, ústř. ředitel Pražské
úvěrní banky Julius Veselý, tajemník zem. výboru
dr. Švanda ze Semčic, advokát dr. Lokav, řed.
arcib. ústřední kanc. Jan Homolka, MUDr. Radim
Krejčí, zem. rada dr. Jan Deyl. prof. dr. Jan Devl,
zem. rada dr. Jos. Juppa, úřadníci Zemské banky
král. Českého, úřadnici ústavů kárných v Praze.
Pardubicích, Králikách a Opatovicích n. Lab.a
mnoho jiných.
— Křížová cesta české školy. Český Bernšlák.
národnostně smíšená obec na Jindřichohradeeku.
byla ještě před 30 lety ryze česká. Národní jednota
pošumavská vidouc, jak někdejší ryze česká obec
ztrácí se uprostřed německých osad, zakoupilav
Českém Bernšláku dům, jejž hodlala přestavěti na
školu. Žabezpečivši si předem souhlas okresní škol-
ské komise s plány přestavby, předložila Jednota
plány obci bernšlácké ke schválení. Žádost Jednoty
za povolení přestavby obec nevyřizovala, Marně
odnota dovolávala se zakročení okresního výbora
v Nové Bystřici, jenž ovládán jest rovněž Němci.
Englová
Libický
profesor
Mauder
Hausler
Vladimíra Ka
Steiner
J Pokorná
Ing
Třebický
Jindřichův
Bayer
Borůvka
Valent
Tobiš
doktor
Škarda
Šantrůček
Soldát
Lucek
Julius Veselá
Švanda
Lokav
Homolka
MUDr
Krejčí
Deyl
Devl
Jos
Jupp
Králik
Němec
Hiradce Králové
Písek
Semčice
Pardubice
Nová Bystřice
hypoteční banka
rada Land
Jos
úvěrní banka
ústav kárný v Praga
Bernšlák dům
Křížová cesta český škola
31
article
Konečně nezbylo Jednotě, než dovolávati se zakro-
čení zemského výboru. Nemohouc činiti dalších
průtahů, činila obec námitky proti přestavbě, dik-
tovala nákladná opatření a konečně stavební po-
volení odepřela. Jednota odvolala se k okresnímu
výboru, jenž činil stelné průtahy s rozhodnutím.
Dvakráte musila Jednota zakročiti u zemského
výboru, aby donucen byl okresní výbor ke konání
své povinnosti. Po dlouhých průtazích konečně
okresní výbor o stižnosti Jednoty rozhodl — ale
zamítavě. Jednota odvolala se k zemskému výbo-
ru, jenž po právu rozhodl a Jednotě stavební po-
volení udělil. Tento postup trval více než rok.
Budova vystavěna, školská komise uznala budovu
za schopnou k účelům školským a Jednota požé dalu
obec o povolení obývací. Obec však obývací po-
volení odepřela a školu zapečetila. Proti odepření
obývacího povolení podala Jednota stižnost k okr.
výboru, proti zapečetění školy stižnost k okresnímu
hejtmanství. Okresní výbor potvrdíl zápověď obce.
kdežto okresní hejtmanství zapečetění školy zru-
šilo. Jednota odvolala se z rozhodnutí okresního
výboru k výboru zemskému, kdežto obec odvolala