ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 5974f6c0-8f0c-11dd-8b6f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 36 celkem · entity: place 37, person 36, org 3
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v neděli 16. února 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 46.
4 article
Ha ranni a večerní listy přodplácía v Praze v adimnini na čtvrt lsts a dvojí donáško na Earteieta : : .. ce měsia ve Eliálkách na másla. Poztoa na čnvrt ieta : . . dvojí zás llkoe
Praha
6 article
DR. KAREL KRAMÁN-
DR Kramán
7 article Slovanské věci.
Slovanské věci. JJe čas, poohlédnouti se opět po Slo- vanstvě. Jednání o příměří nepůsobilo při- rozeně na slovanské duše tak, aby udržo- valo jich horoucí nadšení. Chtělo se veli- kého zakončení heroické epopeje našich slovanských bratří — a zatím přišla ture- cká diplomacie a vrchnoporučenské roz- hodování velmocí o tom, co mají dostatí skvělí vítězové za hrdinsky prolitou krev a za své úžasné oběti. Obnovená válka už našla mysli zachvácené pochybamia skepsí .. Ale dlouhé příměří mělo ještě horší následky. Válka neskončena, bylo napro- sto nejisto, co kdo z vítězů dostane, Srb- sko vzdáti se musilo historického svého snu, svobodného dostupu k moři po vlast- ním území, otázka Albanie bouřila srbské veřejné mínění, Bulhaři musili položiti meč na váhu, aby dostali Odrin, a v této atmo- sféře pochyb a rozhořčení vznikly, bohu- žel, zase staré spory národnostní v Make- Vůdcové obou národů, ti, kteří uza- vřeli balkánský svaz a zapsali svá jména zlatým písmem do dějin nejen vlastních, nýbrž i celého Slovanstva, arciť i v těchto tězkých dobách podali vzácný důkaz věr- nosti veliké myšlence slovanského bra- trství na Balkáně, a na nich také spočívá všecka naděje, že veliké dny neskonč smutným, zahanbujícím dívadlem mali- cherných sporů malých lidí. Sensace mi- lovná, kavárenská žurnalistika, o níž ča- sto trudno hádat, komu vlastně slouží,
Srb Bulhar bůh Albánie Balkán
8 article
začala však zase rozdmychovat staré sváry a bohužel, staly se také případy, svědčící o neutuchlé staré nevraživosti. A my všichni myslili a doufali, že společně pro- litá krev, společná, rovná účast na jedné z největších událostí dějinných, šťastná o- kolnost, že oba národové, Bulhaři i Srbo- vé, nasbírali stejně nehynoucíčh vavřínů, navždy zacelí staré rány vzájemné nevra- živosti, vzniklé na shnilé půdě tureckého otroctví! My všichni věřili, že z půdy, zbro- cené hrdinskou krví slovanskou, vyrostou nové city, nové myšlenky silnější a moc- nější, než staré pohrdání a stará nenávist. A my věříme tak i dnes, vyrostouí Všecko je jiné na půdě starých sporů. Dne stejnou hrdostí může býti naplněno srdce každého z balkánských Slovanů, ať nazývá se Bulharem či Srbem. Ovšem těžká histo- rie Makedonie nedá se přes noc zapome- nouti, ale oba národové, které myšlenka slovanská vedla k vítězství, nemohou a nesmějí zapomenouti na svou ohromnou zodpovědnost před celou budoucností slo- vanskou. Srbsko-bulharská jednota je nej- jasnějším příkladem pro celé Slovanstvo. jeho naděje v budoucno, poněvadž musí působiti magickou svou silou i na druhé Slovany — ta musí tudíž zůstati pevnou. nerozbornou, ta nesmí býti obětována ci- zím zájmům a vlastní strannické malicher- nosti! Jinak by bylo konec snům o slovan-
Bulhar Srba Srb Makedonie Srbsko
10 title
NAR
Nara
11 article
nach Osten. K tomu ke všemu ovšem bylo by potřebí dvou předpokladů: především dosavadní vojenská konvence musila by se státi stálou, věčnou, základem nerozluč- ného spojenství neodvislých slovanských států balkánských, a vedle této vojenské jednoty bylo by nyní asi nezbytno úzavříti celní unii těchto států, a utvořiti takto ve dvou nejdůležitějších oborech zahraničné politiky mohutnou jednotku na venek, čímž ovšem naprostá samostatnost a neodvislost jednotlivých států nebyla by nijak dotčena. Balkánské státy v ničem by nevzdaly se své souverenity, každý docela samostatně by na venek vystupoval, ale celý svět vě- děl by, že jsou všechny prodchnuty pev- nou, společnou vůlí a že bylo by zbytečno, počítati na jich řevnivost, žárlivosti a spo- ry. V tomto světle snad méně je potom vážno, patří-li jedno město tomu nebo ono- mu, tím spíše, poněvadž na celém slovan- ském jihu s takovou radostí vidíme růstía siliti snahy po kulturní jednotě všech jiho- slovanských národů. A odstraní-li se pří- čina náboženských různic, vzniklých rivali- tou exarchátu a patriarchátu, když zmizely její předpoklady: turecké panství cařihrad- ské, pak není dojista příliš optimistickou naděje nejen na vnější, mocenskou jednotu slovanských států, nýbrž i na opravdové, upřímné bratrství slovanských národů bal- kánských. Vítěziti je dojista velikým umě- ním, ale nemenším je udržeti a využitko- vati plodů vítězství, a zde musí se osvěd- čiti nejen umění státníků bulharských srbských, nýbrž také jejich láska k slovan- ství a jejích starost o jeho lepší budouc- nost.
Osten
12 article
V celé válce je něco tak heroicky ve- likého, bulharští a srbští hrdinové vyrostli v našich srdcích v tak ohromnou výši, ze je přímo úzko, aby ničím, ale ničím ne- klesli ve vážnosti celého světa. Ta radost nepřátel Slovanstva, kdyby se po hrdinně skončené vojně začali hádati o makedon- ské vesnice! Respekt před hrdinstvím mě- ří se nejen obdivem nad osobní statečnosti, nýbrž i mravní silou a velikostí vítěze. Pro- to nevěříme škodolibým, uštěpačným pro- roctvím nepřátel o brzkém konci slovan- ské svornosti na Balkáně, ani ustrašeným o ni obavám upřímných její přátel. Na Bl- káně dovedou, když je toho potřebí, byt bezohledně energičtí, a dovedou dojista po- tlnčiti všecky pokusy o rozeštvání obou národu. V Bulharsku nepotřébují se této energii teprv učiti, a také v Srbsku dove- dou snad přes všecky záyky ničím nespou- tané svobody učiniti pořádek, kdyby bylo štvavou, nesvědomitou agitaci ohroženo to největší, čeho Srbové dosáhli, a co nikdo jim nemůže vzíti — moc a síla slovanského balkánského spolku. Za několik let budou míti Bulharsko, Srbsko a Černá Hora hodně přes milion vojáků a armádní organismus, vyzkoušený v moderní válce — a to je snad dost vysoký cil, aby dal zapomenouti na staré srbsko-bulharské štvanice, vyro- stlé z hniloby tureckého režimu, který pří- mo nutil k nejbezohlednější národnostní agitaci. Zejména, zůstane-li při vůli velmo- cí a Albánie převezme na Balkáně úkol
Srba Balkán Bulharsko Srbsko Albánie
13 article
Turecka, býti neustálým nebezpečím pr evropský mír. Věříme tudíž těm osvíceným státní- kům slovanským na Balkáně, kteří dovedl udělati nemožné možným: spojiti Srbyi Bulhary k společnému boji, věříme všem těm, kteří proti vůli Evropy, bez strachu a bázně před jejími varovnými hrozbami šli a ve věkopamátném zápasu porazili půlměsíc, věříme jich lásce k Slovanstvu ik vlastnímu národu, věříme rozumu opravdových a poctivých vlastenců obou národů, věříme, že pod nezapomenutelným
Bulhar Turecko Balkán Evropa evropský mír
14 article
dojmem toho, co dokázala svornost a jed- nota, rádi zapomenou na všecko, co je dě- lilo, že dovedou změřiti, jak malichernou je otázka lokálních sporů proti obrovské- mu, světodějnému dosahu trvalé, nerozbor- ně jednoty slovanských států balkánských, a že všecko své snažení obrátí k tomu, aby jednota ta stala se organickou, vnitřní. schopnou nejen obrany proti všem, kdož by chtěli ohrožovái samostatnost států balkánských, nýbrž i společné kulturní a hospodářské práce na prospěch nejen vlastní, nýbrž na prospěch všeho Slovan- stva. A my ostatní Slované s radostnou účastí sledovati budeme rostoucí sílu a moc balkánských bratří, nejen z opravdové bratrské lásky, nýbrž i proto, Poněvadž víme, že tam na Jihu je ve svornosti a jed- notě slovanských národů záruka, že na- vždy se rozplynuly velkoněmecké snyo germánské moci od Severního moře a Bal- tu ku perskému zálivu. Této mravní posily jsme potřebovali zejména ti z nás, kteří nejvíce trpí pod německým a maďarským náporem, a za ně smíme dojista doufati, že nás balkánští vítězové — v míru ne- zklamou.
Slovan severní moře Bala perský záliv
15 title
Válka na Balkáně.
Balkán
16 article Sitnační.
Sitnační. Čm. Ze Sofije, 15. února. (Zvl. telegr. „Nár. Listů“.) Události na válečném jevišt vyvinují se způsobem, jaký jsem předpo- věděl právě před týdnem. Kolem Caři- hradu drží se Bulhaři v obranných posi- cích. Krvavé bitvy a nová bulharská vítěz- ství před Bulairem dne 8. února a okol Sarköi dne 8. a 9. t. m. byly vyvolány horkokrevnými tureckými útoky. Od té doby je v těchto místech klid Přípravné bombardování Odrinu po- kračovalo celý týden. Ovšem nemůže trvat do nekonečna. Všeobecná situace bulhar- ská vyžaduje brzkého rozhodnutí na tomto místě a několik příznaků nasvědčuje to- mu, že se k němu schyluje. Polní nemocnice jsou uvedeny do no- vého pořádku, z Čech a z Ruska povoláni opětně noví chirurgové. Patrněse při- pravuje rozhodný útok na pev- nost.
Bulhar Čechy Rusko
17 article
Nové turecké porážky vyvolaly i jí- stou změnu diplomatické situace. Výbojná vláda mladoturků začíná vyhledávat cesty k míru — rozumí se, svým způsobem — Hakki paša navrhuje v Londýně obnovení vyjednávání na základě turecké noty ze dne 30. ledna. Tento návrh už nyní byl za- vržen samými velmocemi, jež trvají na svém návrhu ze dne 16. ledna, t. j. bezpod- mínečném odstoupení Odrinu. Je málo na- děje, že se Porta podřídí; není však také zcela jisto, že by Bulharsko samo po no- vých obětech a vítězstvích se pustilo do nového vyjednávání se zarputilým nepří- telem na základě událostmi odbyté a pře- konané situace dřívější. Těžká je situace oproti Rumunsku To naléhá, podporováno trojspolkem z vedení Rakouska, na odstoupení pásma Silistrie-Balčik a na brzké vyřízení. Dne obdrží odpověď Bulharska. V tomto okamžiku (4 hod. 30 minui odpol.) nevíme, jaká bude; mám však do- jem, že se bude mocí vyjednávati dále. Přípravy k velikým útokům. Sl-k. Z Bělehradu, 15. února. (Zvl. teleg zpráva »N. L.«) Z úplného nedostatku zpráv z bojiště soudí se tu, že se činí s tál ještě přípravy k velikým úto-
Port Londýn Bulharsko Rumunsko Rakousko Silistrie Balčik Bělehrad
18 article
kům (Viz poslední zprávy.)
19 article Nahlížení do knih.
Nahlížení do knih. Porady finančního výboru posl. sněmo ny o malém finančním plánu dospěly minulého týdne k jednomu z nejspornějších bodů: otáz- ce povinného předkládání hospodářských a obchodních knih k účelům výměry osobní da- ně z příjmu. Jak z referátů, které jsme o věci dosud přinesli, známo, provedena byla nej- prve všeobecná rozprava, načež zpravodai dr. Licht předložil jako výsledek dlouhého jed- nání s našimi poslanci drem. Funkem drem. Rašínem návrhy na novou úpravu příslušných předpisů, z nichž hlavní body jsme již uveřejnili včera a k nimž podrobněji se je- ště vrátíme. Poslanci naší, dr. Funk a dr. Rašin. starali se všemožně o to, aby mohli projeviti že jsou zásadně proti obligatorní pro- hlídce knih, neboť všechno voličstvo má po- cit, že opatření to nedá se v praxi provádati stejnoměrně proti všemu poplatnictvu, nýbrž postihne v prvé řadě opětně jen vrstvy ob- chodní, průmyslové a živnostenské a že na- mířeno je zejména proti poplatnictvu měst- skému. Proto žádali, aby předseda dal nej- prve hlasovati zásadně o prohlídce knih.
doktor Licht Rašín Funk
20 article
Předseda však žádosti této nevyhověl a zá- sadní takové hlasování nepřipustil. Ná- sledkem toho ovšem nezbylo nic jiného než snažiti se o to, aby ulomeny byly aspoň ony hroty chystaných opatření, které by jen jedno- stranně čelily proti určitým vrstvám a posta- rati se o takovou úpravu celé této instituce, aby jakákoli libovůle nebo zneužívání se stra- ny orgánů berních byly vyloučeny, zejména aby naprosto znemožněno bylo prozrazování oprávněných tajemství obchodních atd., zkrátka, aby opatření projektované bylo co nejméně odiosním, bylo považováno spíše za právo než trest pro poplatniky, kteří již dnes v nejednom směru jsou úplně vydáni v šanc libovůli berních orgánů, aniž příslušné řízení mělo pak skutečně moc průkazní a orgán, dan vyměřující, zavazující. Proto zúčastnili se ne- konečných, úmorných porad o všech sem spa- dajících otázkách se zástupcí vládními a dle možnosti tyto snahy své také uplatnili. Jménem všech zástupců kruhů městských, obchodních a průmyslových obšírně vyložil stanovisko to ve čtvrteční schůzi výboru re- ferent dr. Licht, takže vzhledem k významu celé otázky a namnoze dosad nesprávným představám a mylným domněnkám, jimiž jest veřejnost téměř přesycena, pokládáme za vhodné eznámiti své čbenářstvo ještě poně- kud obšírnějí s příslušnými vývody poslance Lichta, který — jak známo — sám je zástup- cem městského a silně průmyslového okresu.
doktor Licht Lichta
21 article
Dr. Licht vytknul především, že od té doby, co tak zvaný malý finanční plán ie na jednacím pořadu výboru, předpisy o prohlidce knih vzbu- dily prudkou agitaci, jež se dá vyznačiti tím, že bez dostatečné znalosti předlohy zá- konné a ještě s méně dostatečnou znalostí oněch návrhů, které se označují jako kautely, příslušná látka je probírána. Začastě nedostává se této agi- taci oné vážnosti a oné důkladnosti, jaké se používá jinde, zaměstnává-li tak pronikavá předloha zákona sbor zákonodárný. Zpravodaj probral potom vznik předpisů prohlidce knih a uvedl, že prohlídka knih v Bi- liňského osnově z r. 1909 byla prohlášena za při- pustnou pouze pro instanci odvolací a pro trestní řízení, při čemž o vázání její na určité opatrnosti v zákoně samém postaráno nebylo a požadavek, aby v zákoně byly obsaženy opatrnosti proti všem možnostem chikan a indiskrecí, který tehdy byl kladen, byl jistě oprávněn. Byl tenkráte proje- veny obavy, že prohlídka knih —a druhé instanci a v trestním řízení povede k tomu, že jen proto, aby vynucena byla prohlídka knih, budou hroma- děna odvolání a trestní řízení a proti této možno- sti chtěla se raději dáti přednost tomu, aby pro- hlidka knih byla přeložena do první instance, jež disponuje většími odbornými s místními zkuše- noštmi. Usnesení o prohlideo knih mělo se státil v ko- misi dvoutřetinovou většinou; dále mělo býti sta- noveno, že prohlídka knih smí se díti o určitých otázkách důkazových a že skutečnosti, kniham zjištěné, mají působiti jako důkaz a mají tvořiti V drobném prodejí
Licht Bi
22 article
zal s
23 article
ranpí čislo o sob
24 article
Ve fliálkach ua vonkově reč jiela Inseráty platí se hotově napře Předplacení a tnserty přijtna dnlstrace v Marianský l Tam nacházejí se tas rodako,vakárpa, a eredlo Rakopisy se nievranee
25 article
základ při uložení daní. Dále měla býti zřízena ochranná hráz proti indiskrecím a prohlidka knih v trestním řízení neměla příslušeti úřadům, nýbrž měla záviseti na usnesení odhadní komise první instance a to kvalifikovanou většinou. V tomto smyslu formuloval a podal řečník, zmocněn k to- mu kruhy interessentů, své první návrhy. Vůči předpokladům a domněnkám, ve veřej- nosti projevovaným, jakoby vláda o tato přání zu- častněných kruhů se nebyla starala, nebo byla podala opětovně předlohu v jeji staré formě, jest nucen zpravodaj výslovně konstatovati, že osnova, podaná finančním ministrem drem. Meyerem roku 1911, splnila to, co vládou bylo slíbeno a z velk části vyhověla také různým přáním zúčastněných kruhů. Bývalý finanční ministr dr. Meyer, sekční chef Bareck a min. rada Gottlieb, kteří mají lví podíl na redakci osnovy, splnili z největší části dané přípovědi a nevyhověli jen potud, pokud dále jdoucí povolnost byla by dle jejich mínění svedla řízení ukládací na cesty, které by musily vésti nikoli ke zlepšení, nýbrž ku podstatnému
Meyer Gottlieb Bareck
26 article
zhoršení. Zpravodaj jest nucen s největším polito- váním zjistiti fakt, že ve veřejnosti celá agitace s neslýchanou prudkostí a naprostou nevěcností také nyní obrací se proti všemu, co souvisí s prohlídkou knih. To platí také o mnohých z ne- sčetných peticí, které výboru byly podány. Zpra- vodaj konstatuje dále, že nikoliv poslanci vymyslili prohlidku knih, nýbrž že pro- hlídka knih byle žádána vládou v sou- vislosti s amnestil, která jest poplatníky žádána jako bezpodmínečně nutná. Poplatníci mají splniti svou státně-občanskou povinnost, říci v da- ňových přiznáních pravdu a potvrzují to také svým podpisem. Mnozí cítí se tím stísněnými, že nejsou s to, aby řekli pravdu, jednak vůbec již pro nepříjemnosti, učiní-li kajiené doznání, jednak pro značné dodatečné placení daní, které s takovým doznáním nyní jest spojeno a které dle zvláštních a neudržitelných předpisů zákona musilo by se státi. Podaří se a musí se zajisté podařiti, aby p o- staveny byly nutné hráze, aby bylo zabráněno, pokud je vůbec v lidské předvída- vosti, prozrazování obchodního ta- jemství.
27 article
Na zásadní otázku, zdali prohlídka kníh má býti zavedena obligatorně čili nic. odpovídá vláda jen tím, že zavedení vyšších sazeb daňových stup- ňovalo by ještě zájem na obcházení zákona. této souvislosti chce zpravodaj především doložiti, jakým způsobem jednotlivé druhy důchedu purti- cipují na veškerém zdaněném důchodu a na po- platnosti daňové. V té příčině poukazuje předes vším k tomu, že důchod z kapitálu ze 432 milionů v r. 1908 stoupl na 629 mil v r. 1910, jeho podi však na celkovém důchodu poklesl z 16 na 12.5 . Důchod z držby pozemkové stoupl z 221 mil. na 351 mil., podíl na celkovém důchodu věsk kle s 8.28 na 7.05%. Počet osob s důchodem přes 40.000 K činí nyní asi 5700. Srovnáme-li s tim počet osob, které v Rakousku mají vlastní anto- mobily, nutno konstatovati sotva vysvětlitelnou diferenci. Důchod z průmyslu vzrosti ze 767 mil. na 1419 mil. K, podíl na výnosu daňovémo činil r. 1899 i 1910: 28.50. Důchod z platů rlužebních stoupl z 916 mil, na 2031 mil., podil na výtěžku daňovém ze 34 na 40 Nelze přece tvrditi, ke platy služebně, tedy odvozené důchody stojí v ta- kovém poměru k důchodům původním fori ginál- ním), ježto blahobyt národní nemůže přece po- cházeti téměř z poloviny ze služebních platů stál- ních a soukromých úřadníků.
Rakousko
28 article
Nedá se zajisté čekati, že fiskální naděje, kla- dené na prohlídku knih. splní se v celém rozsahu. poněvadž vůči movitému kapitálu, o který se hlav- ně jedná, tento jako každý jiný prostředek, málo pomůže. Ale bude v zákoně vytýčeno vý- stražné znamení pro všechny, aby dle pravdy fatovali. Je-li správné to, co se v stech peticí stále tvrdí, že se chce pravdivě fato- vati, pak je zcela vyloučeno, že by se prohlídky knih kdy nevhodně, nebo obsáhleji mohlo použíti. Velký zájem celku a společného hospodářství při- chází tehdy v úvahu, jedná-li se o to, aby státu na základě jedině spravedlivé a oprávněné daně. progresivní daně důchodové, skytly prostředkyk udržení všech oněch zařízení, která nikoliv v nej- menší míře přijdou k dobru majetným vrstvám. Je povinností a závazkem občanstva, aby dle míry své výkonnosti skytlo státu prostředky, abyv zájmu veškerého obyvatelstva, ale nikoliv v nej- menší míře právě v zájmu majetných učinil a udržoval opatření, která jim přijdou k dobru. To je názor občanského poslance, který se ne- staví na jednostranné stanovisko třídní a který nemůže svůj dkol spa- třovati v tom, aby majetným usnadno- val vyhnouti se správnému ziištěn důchodu. Zpravodaj obrací se k rozboru některých ná- mitek, které proti chystané prohlídce knih byly učiněny, a dotýká se nejprve jednání průmy slo- vé rady z roku 1910. Mínění, že toto opatře čelí výbradně proti průmyslu, obcho- du a živnostem, je nesprávné, protože dle znění osnovy i jeho návrhu je postižen každý poplatník, nechať patří k jakémukoli oboru povo-
29 article
ském bratrství. Rozlad mezi Srby a Bul- hary by působil ještě mocněji na ostatn Slovany, než jejich jednota a vítězství. Ve- liká idea musí býti silnější než národnost- ní, třeba více křičící šovinism. Za to přece neumírali srbští a bulharští hrdinové, aby ti, kterých turecké kule ušetřily, porvali se o nějaké město a o nějakou školu! Tak přece neznectí památku těch, která celé- mu Slovanstvu musí zůstati svatou! Ale snad je to všechno příliš ideálni víra.. Bohudíky, že také životní interes Bulharů a Srbů imperativně vyžaduje je- jich nejtěsnější jednotu. Válka vedena byla nejen za osvobození od Turků, nýbrž také za osvobození Balkánu od všech cizích vlivů, za jeho naprostou samostatnost neodvislost. Pozoruhodná stať „Fremden- blattu i odpověď „Rossije“ dává těmto snahám slavnostní sankci. Již před válkou iina počátku války jsem na tento moment v delegacích upozorňoval a říkal, že bal- kánští národové chtějí býti zbaveni nejen tureckého panství, nýbrž i všech přátel- ských nebo méně přátelských protektorá- tů, sfér vlivů a podobných snah evrop- ských velmocí, vyrostlých ze staré slabosti a ukrutnosti tureckého panství. Dojista národové balkánští zůstanou vděčni těm. kteří jim pomohli krví i mravní podporou utvořiti samostatné státy, a tím dali jim možnost dovršiti osvobození svých bratří vlastní silou, ale tuto vděčnost budou chtít prokazovati jako naprosto samostatné státy, které se mohou spolehnout na vlast- ní síly — zrovna tak, jako budou silni dost, aby se bránili proti všem zámyslům nepřá- telským.
Srba Bulhar Turek Balkán
30 article
Ale nejen to, daleko větší cíle mají dojista ti, kteří utvořili balkánský svaz. Spojené státy balkánské v novém rozsahu nechtějí jen zbaviti se toho, aby stále byls považovány za malé a slabé, kteří potře- bují ochranné ruky evropských velmocí, nýbrž dojista chtějí a musejí chtíti daleko víc: býti ve svém spojenství novou velmo- cí, důležitým faktorem ve veškeré evrop- ské politice, ne jako posud býti jen pasiv- ním jejím elementem, třeba nejnebezpeč- nějším. A zrovna my. Slované, budeme šťastni, když se na Balkáně sková slo- vanská velmoc, poněvadž v tom je nej- bezpečnější záruka proti každému Drang
Slovan spojený stát Balkán
31 title
FEUILLETON.
32 article
V P raz e, 15. únore.
33 article
8 — (Kronika.) Krátce před novým rokem měli isme v Praze Sjezd ústředního Svazu rakouských stomatologů. Snad jste s ani nepovšimly události. Je dnes tolik ústřed- ních Svazů na všech stranách! A Svazy pořá- dají své Sjezdy. Jak nepřehlédnout ten onen A všecky sjezdy mají už svůj společný rysl Hosté přibudou, cizinci neznalí poměrů třeba je vitat, uvádět, provázet. Třeba po- měry vysvětlovat. A tu je už speciálný český úkol sjezdový. Třeba hostům vyhánět z hlavy všelijaké předsudky. Cizinci taktka ani jinak do Prahy nepřijížději, nežli s hlavou plnou předsudků. A řekneme-li pcizinci«, rozumí se arci většína jich., A tu mezi odbornými sjezdovníky mívaji z pravidla sami naší nejbližší sousedé. Také naši domácí členové Svazu rakou- ských stomatologů — není-li vám slovo dost běžno, podiváte se do slovniku — nezů- stali ovšem za svým vlasteneckým úkolem. Nejen členstvo rozdělilo si mezi sebe pří- tomné osobnosti, jak hostinnost káže, ale i spolkově podnikli naši vtipný krok v duchu idey. Na uvílanou Sjezdu rozdáván účast- nikům zvláštní Památník. Dvě blánky vkusně upravených pohledů na Prahu a do českého života. A za textový doprovod k obrázkům sloužila vzácná literární pochoutka: nadšené verše německých poětů na — českou látku. Hlavní obrázek: reprodukce pohled na Prahu z polovice minulého stoleti. A pod obrazem oslavná báseň váženého kdys autora zpěvů z české historie Karla Egona Eberta. Originál staropamátky je zachován. Nalézá se v majetku pana doktora K. Wachsmanna. Druhá báseň byla novějšího původu. Úkol vkusné pozornůstky byl zjevný. Hostům, neznalým poměrů, symbolicky na- značit, že nebývalo u nás vždy, jak je dnes.
Karel Egon Ebert K Wachsmann Praha svaz raka
34 article
Bývaly tu příjemnější časy! Tenkrát naši krajané druhého jazyka nemluvili o Praze a vůbec o věcech českých dnešní tak ne- vlidnou tóninou. Hle, jak se tehdy mluvil l S láskou, dokonce s nadšeníml Jednání Sjezdu ukončena, odborně stavovské záležitosti odbyty a společnost jak už bývá, zasedla u přátelského stolu. Způsobná Vzpominka tu na mnohém místě zavdala vítaný podnět k zábavě. — Božínku, ty staré časyl Co je v nic počsie! A přítomnost vedle toho, jak je škaredá! Dvě národnosti v zemi! Nejsou-li na sebe vlastně poukázány? Zda by neměly vycházet spolu přátelsky a po sousedsku? — Jakž by neměly! Ale, ve světě už jinak nechodí! Ledacos by mělo být, co neníl — Kdo pak je vinen? — Kdož by byl vinen! Nikdo není vinen. Poměry se změnily, Před půl stoletím my jsme ještě nebyli národem, v Čechách všecko chodilo po německu, naši krajané považovali Čechy, český život, český svět jaksi za část své vlastní bytosti, milovali nás, jako milu- jeme své příslušenství, svůj majetek. A tak jsme spolu dobře vycházeli. Pak to už dále nešlo Přišly jiné časy. My chceme dnes své, a každý zajisté uzná, že plným právem .. Hosté, jak víte, jsou vždy způsobní ochotně dávají za pravdu.
Čecho Praha Čechy
35 article
Zajisté! Plným právem. Každému své . .. — Naši krajané, rozumí se, nechtějí s ničeho vzdáti, co dosud považovali za své A tak je mezi námi důkladně rozlit ocet . . — Na jak dlouho? — Čert víl Je to majetkový proces A takové se rády provlékají. Jakáž pomo Třeba však na svém státi. Kdo svého ne- hájí . . — Selbstverständlich... Mezi sjezdovníky si snadno porozumíi Což o tol. Někdy, ovšem, i mezi hosty vyskytne se všetečnější letora. Nespokojí se dvěma slovy, rád by věci blíže na kloub. A než se nadáte, úkol hostinské šetrnosti stal se dost choulostivým. — Nu, chvála bohu, zcela po přátelsk si tu sedíme. A to říkali, v Praze našine prý si není ani životem jist! . — Zlomyslné pomluvy! . — Arci, arci! Však, dovolte! Jste mu bez předsudká, nemáte nic proti Němcům a proti němčině, jak vidím, ale povězte čím to, že zrovna tako po přátelsku jako se mnou, nesedáte pohromadě také se svými krajany — Právě proto, že jsou — krajané. Hostu náleží přednost. S krajany jsmesi rovní. Hostu prokazuju pozornost, ustupují mu ochotně. Náhodou znám váš jazyk, uží- vám ho, abych Vám ulehčil, spříjemnil vám pobyt . . — Velmi laskavl — Je to přirozené. Návštěva v domě svátek v domě.
bůh Němec Praha
36 article
A s krajany — S těmi jsme stále pohromadě. To je všední den. A za všedních dnů chci mit pokoj a jít po svém. — Zcela v pořádku. A dále? — A dále? V tom to právě vězí. Jak- mile našeho krajana druhé národnosti oslo- víme u nás svým, domácím jazykem, jako by ho bodl. Zježí se, je uražen. Nevyvede-li nám přimo nějakou hrubost, aspoň se k nám obrátí zády. — Tomu snadno předejdete. Němčina, jak vidět, vám nepůs bí oblíže. Jako mou- dřejší prokážete se velkomyslným — Nikoliv. Toho neučiním. Nebyla by to velkomyslnost, nýbrž — něco jiného. Velkomyslným být, má člověk právo leda na útraty vlastní, nikoliv na cizí. A nejméně na vrub idey a celku, k němuž se hlásí. Boj je právě v plném proudu. A boj má své důsledky. Sám jako Němec a člen celku znamenitě ukázněného, víte dobře co se tu sluší na jedince. — Božínku, vy nechcele po německu. vaši krajané zase ne po česku! Kam s tím? Tu by přestávala všecka společnostl — Také přestala. Rozešli jsme se do- cela. Všecko se rozdělilo. Co před pade- sáti lety v Čechách byl celek, jsou dnes dva tábory. Všechen život je rozdělen, veřejný. společenský i soukromý a rodinný. Vzá- jemný styk mezi tábory obmezen je na nej- nutnější míru. My, obě národnosti zde Čechách, mimo zem, vodu, vzduch a ty ostatní živly nemáme spolu nic společného. Nejednáme spolu, nemluvíme, jako bychom vedle sebe ani nebyli . .
Němec Čechy