1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v neděli 16. února 1913.
Praha
4
article
Ha ranni a večerní listy
přodplácía
v Praze v adimnini
na čtvrt lsts
a dvojí donáško
na Earteieta : : ..
ce měsia ve Eliálkách
na másla. Poztoa
na čnvrt ieta : . .
dvojí zás llkoe
Praha
6
article
DR. KAREL KRAMÁN-
DR
Kramán
7
article
Slovanské věci.
Slovanské věci.
JJe čas, poohlédnouti se opět po Slo-
vanstvě. Jednání o příměří nepůsobilo při-
rozeně na slovanské duše tak, aby udržo-
valo jich horoucí nadšení. Chtělo se veli-
kého zakončení heroické epopeje našich
slovanských bratří — a zatím přišla ture-
cká diplomacie a vrchnoporučenské roz-
hodování velmocí o tom, co mají dostatí
skvělí vítězové za hrdinsky prolitou krev
a za své úžasné oběti. Obnovená válka
už našla mysli zachvácené pochybamia
skepsí ..
Ale dlouhé příměří mělo ještě horší
následky. Válka neskončena, bylo napro-
sto nejisto, co kdo z vítězů dostane, Srb-
sko vzdáti se musilo historického svého
snu, svobodného dostupu k moři po vlast-
ním území, otázka Albanie bouřila srbské
veřejné mínění, Bulhaři musili položiti meč
na váhu, aby dostali Odrin, a v této atmo-
sféře pochyb a rozhořčení vznikly, bohu-
žel, zase staré spory národnostní v Make-
Vůdcové obou národů, ti, kteří uza-
vřeli balkánský svaz a zapsali svá jména
zlatým písmem do dějin nejen vlastních,
nýbrž i celého Slovanstva, arciť i v těchto
tězkých dobách podali vzácný důkaz věr-
nosti veliké myšlence slovanského bra-
trství na Balkáně, a na nich také spočívá
všecka naděje, že veliké dny neskonč
smutným, zahanbujícím dívadlem mali-
cherných sporů malých lidí. Sensace mi-
lovná, kavárenská žurnalistika, o níž ča-
sto trudno hádat, komu vlastně slouží,
Srb
Bulhar
bůh
Albánie
Balkán
8
article
začala však zase rozdmychovat staré sváry
a bohužel, staly se také případy, svědčící
o neutuchlé staré nevraživosti. A my
všichni myslili a doufali, že společně pro-
litá krev, společná, rovná účast na jedné
z největších událostí dějinných, šťastná o-
kolnost, že oba národové, Bulhaři i Srbo-
vé, nasbírali stejně nehynoucíčh vavřínů,
navždy zacelí staré rány vzájemné nevra-
živosti, vzniklé na shnilé půdě tureckého
otroctví! My všichni věřili, že z půdy, zbro-
cené hrdinskou krví slovanskou, vyrostou
nové city, nové myšlenky silnější a moc-
nější, než staré pohrdání a stará nenávist.
A my věříme tak i dnes, vyrostouí
Všecko je jiné na půdě starých sporů. Dne
stejnou hrdostí může býti naplněno srdce
každého z balkánských Slovanů, ať nazývá
se Bulharem či Srbem. Ovšem těžká histo-
rie Makedonie nedá se přes noc zapome-
nouti, ale oba národové, které myšlenka
slovanská vedla k vítězství, nemohou a
nesmějí zapomenouti na svou ohromnou
zodpovědnost před celou budoucností slo-
vanskou. Srbsko-bulharská jednota je nej-
jasnějším příkladem pro celé Slovanstvo.
jeho naděje v budoucno, poněvadž musí
působiti magickou svou silou i na druhé
Slovany — ta musí tudíž zůstati pevnou.
nerozbornou, ta nesmí býti obětována ci-
zím zájmům a vlastní strannické malicher-
nosti! Jinak by bylo konec snům o slovan-
Bulhar
Srba
Srb
Makedonie
Srbsko
11
article
nach Osten. K tomu ke všemu ovšem bylo
by potřebí dvou předpokladů: především
dosavadní vojenská konvence musila by
se státi stálou, věčnou, základem nerozluč-
ného spojenství neodvislých slovanských
států balkánských, a vedle této vojenské
jednoty bylo by nyní asi nezbytno úzavříti
celní unii těchto států, a utvořiti takto ve
dvou nejdůležitějších oborech zahraničné
politiky mohutnou jednotku na venek, čímž
ovšem naprostá samostatnost a neodvislost
jednotlivých států nebyla by nijak dotčena.
Balkánské státy v ničem by nevzdaly se
své souverenity, každý docela samostatně
by na venek vystupoval, ale celý svět vě-
děl by, že jsou všechny prodchnuty pev-
nou, společnou vůlí a že bylo by zbytečno,
počítati na jich řevnivost, žárlivosti a spo-
ry. V tomto světle snad méně je potom
vážno, patří-li jedno město tomu nebo ono-
mu, tím spíše, poněvadž na celém slovan-
ském jihu s takovou radostí vidíme růstía
siliti snahy po kulturní jednotě všech jiho-
slovanských národů. A odstraní-li se pří-
čina náboženských různic, vzniklých rivali-
tou exarchátu a patriarchátu, když zmizely
její předpoklady: turecké panství cařihrad-
ské, pak není dojista příliš optimistickou
naděje nejen na vnější, mocenskou jednotu
slovanských států, nýbrž i na opravdové,
upřímné bratrství slovanských národů bal-
kánských. Vítěziti je dojista velikým umě-
ním, ale nemenším je udržeti a využitko-
vati plodů vítězství, a zde musí se osvěd-
čiti nejen umění státníků bulharských
srbských, nýbrž také jejich láska k slovan-
ství a jejích starost o jeho lepší budouc-
nost.
Osten
12
article
V celé válce je něco tak heroicky ve-
likého, bulharští a srbští hrdinové vyrostli
v našich srdcích v tak ohromnou výši, ze
je přímo úzko, aby ničím, ale ničím ne-
klesli ve vážnosti celého světa. Ta radost
nepřátel Slovanstva, kdyby se po hrdinně
skončené vojně začali hádati o makedon-
ské vesnice! Respekt před hrdinstvím mě-
ří se nejen obdivem nad osobní statečnosti,
nýbrž i mravní silou a velikostí vítěze. Pro-
to nevěříme škodolibým, uštěpačným pro-
roctvím nepřátel o brzkém konci slovan-
ské svornosti na Balkáně, ani ustrašeným
o ni obavám upřímných její přátel. Na Bl-
káně dovedou, když je toho potřebí, byt
bezohledně energičtí, a dovedou dojista po-
tlnčiti všecky pokusy o rozeštvání obou
národu. V Bulharsku nepotřébují se této
energii teprv učiti, a také v Srbsku dove-
dou snad přes všecky záyky ničím nespou-
tané svobody učiniti pořádek, kdyby bylo
štvavou, nesvědomitou agitaci ohroženo to
největší, čeho Srbové dosáhli, a co nikdo
jim nemůže vzíti — moc a síla slovanského
balkánského spolku. Za několik let budou
míti Bulharsko, Srbsko a Černá Hora hodně
přes milion vojáků a armádní organismus,
vyzkoušený v moderní válce — a to je
snad dost vysoký cil, aby dal zapomenouti
na staré srbsko-bulharské štvanice, vyro-
stlé z hniloby tureckého režimu, který pří-
mo nutil k nejbezohlednější národnostní
agitaci. Zejména, zůstane-li při vůli velmo-
cí a Albánie převezme na Balkáně úkol
Srba
Balkán
Bulharsko
Srbsko
Albánie
13
article
Turecka, býti neustálým nebezpečím pr
evropský mír.
Věříme tudíž těm osvíceným státní-
kům slovanským na Balkáně, kteří dovedl
udělati nemožné možným: spojiti Srbyi
Bulhary k společnému boji, věříme všem
těm, kteří proti vůli Evropy, bez strachu
a bázně před jejími varovnými hrozbami
šli a ve věkopamátném zápasu porazili
půlměsíc, věříme jich lásce k Slovanstvu
ik vlastnímu národu, věříme rozumu
opravdových a poctivých vlastenců obou
národů, věříme, že pod nezapomenutelným
Bulhar
Turecko
Balkán
Evropa
evropský mír
14
article
dojmem toho, co dokázala svornost a jed-
nota, rádi zapomenou na všecko, co je dě-
lilo, že dovedou změřiti, jak malichernou
je otázka lokálních sporů proti obrovské-
mu, světodějnému dosahu trvalé, nerozbor-
ně jednoty slovanských států balkánských,
a že všecko své snažení obrátí k tomu,
aby jednota ta stala se organickou, vnitřní.
schopnou nejen obrany proti všem, kdož
by chtěli ohrožovái samostatnost států
balkánských, nýbrž i společné kulturní a
hospodářské práce na prospěch nejen
vlastní, nýbrž na prospěch všeho Slovan-
stva. A my ostatní Slované s radostnou
účastí sledovati budeme rostoucí sílu a moc
balkánských bratří, nejen z opravdové
bratrské lásky, nýbrž i proto, Poněvadž
víme, že tam na Jihu je ve svornosti a jed-
notě slovanských národů záruka, že na-
vždy se rozplynuly velkoněmecké snyo
germánské moci od Severního moře a Bal-
tu ku perskému zálivu. Této mravní posily
jsme potřebovali zejména ti z nás, kteří
nejvíce trpí pod německým a maďarským
náporem, a za ně smíme dojista doufati,
že nás balkánští vítězové — v míru ne-
zklamou.
Slovan
severní moře
Bala
perský záliv
15
title
Válka na Balkáně.
Balkán
16
article
Sitnační.
Sitnační.
Čm. Ze Sofije, 15. února. (Zvl. telegr.
„Nár. Listů“.) Události na válečném jevišt
vyvinují se způsobem, jaký jsem předpo-
věděl právě před týdnem. Kolem Caři-
hradu drží se Bulhaři v obranných posi-
cích. Krvavé bitvy a nová bulharská vítěz-
ství před Bulairem dne 8. února a okol
Sarköi dne 8. a 9. t. m. byly vyvolány
horkokrevnými tureckými útoky. Od té
doby je v těchto místech klid
Přípravné bombardování Odrinu po-
kračovalo celý týden. Ovšem nemůže trvat
do nekonečna. Všeobecná situace bulhar-
ská vyžaduje brzkého rozhodnutí na tomto
místě a několik příznaků nasvědčuje to-
mu, že se k němu schyluje.
Polní nemocnice jsou uvedeny do no-
vého pořádku, z Čech a z Ruska povoláni
opětně noví chirurgové. Patrněse při-
pravuje rozhodný útok na pev-
nost.
Bulhar
Čechy
Rusko
17
article
Nové turecké porážky vyvolaly i jí-
stou změnu diplomatické situace. Výbojná
vláda mladoturků začíná vyhledávat cesty
k míru — rozumí se, svým způsobem —
Hakki paša navrhuje v Londýně obnovení
vyjednávání na základě turecké noty ze
dne 30. ledna. Tento návrh už nyní byl za-
vržen samými velmocemi, jež trvají na
svém návrhu ze dne 16. ledna, t. j. bezpod-
mínečném odstoupení Odrinu. Je málo na-
děje, že se Porta podřídí; není však také
zcela jisto, že by Bulharsko samo po no-
vých obětech a vítězstvích se pustilo do
nového vyjednávání se zarputilým nepří-
telem na základě událostmi odbyté a pře-
konané situace dřívější.
Těžká je situace oproti Rumunsku
To naléhá, podporováno trojspolkem z
vedení Rakouska, na odstoupení pásma
Silistrie-Balčik a na brzké vyřízení. Dne
obdrží odpověď Bulharska.
V tomto okamžiku (4 hod. 30 minui
odpol.) nevíme, jaká bude; mám však do-
jem, že se bude mocí vyjednávati dále.
Přípravy k velikým útokům.
Sl-k. Z Bělehradu, 15. února. (Zvl. teleg
zpráva »N. L.«) Z úplného nedostatku zpráv
z bojiště soudí se tu, že se činí s tál
ještě přípravy k velikým úto-
Port
Londýn
Bulharsko
Rumunsko
Rakousko
Silistrie
Balčik
Bělehrad
18
article
kům
(Viz poslední zprávy.)
19
article
Nahlížení do knih.
Nahlížení do knih.
Porady finančního výboru posl. sněmo
ny o malém finančním plánu dospěly minulého
týdne k jednomu z nejspornějších bodů: otáz-
ce povinného předkládání hospodářských a
obchodních knih k účelům výměry osobní da-
ně z příjmu. Jak z referátů, které jsme o věci
dosud přinesli, známo, provedena byla nej-
prve všeobecná rozprava, načež zpravodai
dr. Licht předložil jako výsledek dlouhého jed-
nání s našimi poslanci drem. Funkem
drem. Rašínem návrhy na novou úpravu
příslušných předpisů, z nichž hlavní body jsme
již uveřejnili včera a k nimž podrobněji se je-
ště vrátíme.
Poslanci naší, dr. Funk a dr. Rašin.
starali se všemožně o to, aby mohli projeviti
že jsou zásadně proti obligatorní pro-
hlídce knih, neboť všechno voličstvo má po-
cit, že opatření to nedá se v praxi provádati
stejnoměrně proti všemu poplatnictvu, nýbrž
postihne v prvé řadě opětně jen vrstvy ob-
chodní, průmyslové a živnostenské a že na-
mířeno je zejména proti poplatnictvu měst-
skému. Proto žádali, aby předseda dal nej-
prve hlasovati zásadně o prohlídce knih.
doktor
Licht
Rašín
Funk
20
article
Předseda však žádosti této nevyhověl a zá-
sadní takové hlasování nepřipustil. Ná-
sledkem toho ovšem nezbylo nic jiného než
snažiti se o to, aby ulomeny byly aspoň ony
hroty chystaných opatření, které by jen jedno-
stranně čelily proti určitým vrstvám a posta-
rati se o takovou úpravu celé této instituce,
aby jakákoli libovůle nebo zneužívání se stra-
ny orgánů berních byly vyloučeny, zejména
aby naprosto znemožněno bylo prozrazování
oprávněných tajemství obchodních atd.,
zkrátka, aby opatření projektované bylo co
nejméně odiosním, bylo považováno spíše za
právo než trest pro poplatniky, kteří již dnes
v nejednom směru jsou úplně vydáni v šanc
libovůli berních orgánů, aniž příslušné řízení
mělo pak skutečně moc průkazní a orgán, dan
vyměřující, zavazující. Proto zúčastnili se ne-
konečných, úmorných porad o všech sem spa-
dajících otázkách se zástupcí vládními a dle
možnosti tyto snahy své také uplatnili.
Jménem všech zástupců kruhů městských,
obchodních a průmyslových obšírně vyložil
stanovisko to ve čtvrteční schůzi výboru re-
ferent dr. Licht, takže vzhledem k významu
celé otázky a namnoze dosad nesprávným
představám a mylným domněnkám, jimiž jest
veřejnost téměř přesycena, pokládáme za
vhodné eznámiti své čbenářstvo ještě poně-
kud obšírnějí s příslušnými vývody poslance
Lichta, který — jak známo — sám je zástup-
cem městského a silně průmyslového okresu.
doktor
Licht
Lichta
21
article
Dr. Licht vytknul především, že od té doby,
co tak zvaný malý finanční plán ie na jednacím
pořadu výboru, předpisy o prohlidce knih vzbu-
dily prudkou agitaci, jež se dá vyznačiti tím, že
bez dostatečné znalosti předlohy zá-
konné a ještě s méně dostatečnou znalostí oněch
návrhů, které se označují jako kautely, příslušná
látka je probírána. Začastě nedostává se této agi-
taci oné vážnosti a oné důkladnosti, jaké
se používá jinde, zaměstnává-li tak pronikavá
předloha zákona sbor zákonodárný.
Zpravodaj probral potom vznik předpisů
prohlidce knih a uvedl, že prohlídka knih v Bi-
liňského osnově z r. 1909 byla prohlášena za při-
pustnou pouze pro instanci odvolací a pro trestní
řízení, při čemž o vázání její na určité opatrnosti
v zákoně samém postaráno nebylo a požadavek,
aby v zákoně byly obsaženy opatrnosti proti všem
možnostem chikan a indiskrecí, který tehdy byl
kladen, byl jistě oprávněn. Byl tenkráte proje-
veny obavy, že prohlídka knih —a druhé instanci
a v trestním řízení povede k tomu, že jen proto,
aby vynucena byla prohlídka knih, budou hroma-
děna odvolání a trestní řízení a proti této možno-
sti chtěla se raději dáti přednost tomu, aby pro-
hlidka knih byla přeložena do první instance, jež
disponuje většími odbornými s místními zkuše-
noštmi.
Usnesení o prohlideo knih mělo se státil v ko-
misi dvoutřetinovou většinou; dále mělo býti sta-
noveno, že prohlídka knih smí se díti o určitých
otázkách důkazových a že skutečnosti, kniham
zjištěné, mají působiti jako důkaz a mají tvořiti
V drobném prodejí
Licht
Bi
23
article
ranpí čislo o sob
24
article
Ve fliálkach ua vonkově
reč jiela
Inseráty
platí se hotově napře
Předplacení a tnserty přijtna
dnlstrace v Marianský l
Tam nacházejí se tas
rodako,vakárpa, a eredlo
Rakopisy se nievranee
25
article
základ při uložení daní. Dále měla býti zřízena
ochranná hráz proti indiskrecím a prohlidka knih
v trestním řízení neměla příslušeti úřadům, nýbrž
měla záviseti na usnesení odhadní komise první
instance a to kvalifikovanou většinou. V tomto
smyslu formuloval a podal řečník, zmocněn k to-
mu kruhy interessentů, své první návrhy.
Vůči předpokladům a domněnkám, ve veřej-
nosti projevovaným, jakoby vláda o tato přání zu-
častněných kruhů se nebyla starala, nebo byla
podala opětovně předlohu v jeji staré formě, jest
nucen zpravodaj výslovně konstatovati, že osnova,
podaná finančním ministrem drem. Meyerem roku
1911, splnila to, co vládou bylo slíbeno a z velk
části vyhověla také různým přáním zúčastněných
kruhů. Bývalý finanční ministr dr. Meyer, sekční
chef Bareck a min. rada Gottlieb, kteří mají lví
podíl na redakci osnovy, splnili z největší části
dané přípovědi a nevyhověli jen potud, pokud
dále jdoucí povolnost byla by dle jejich mínění
svedla řízení ukládací na cesty, které by musily
vésti nikoli ke zlepšení, nýbrž ku podstatnému
Meyer
Gottlieb
Bareck
26
article
zhoršení. Zpravodaj jest nucen s největším polito-
váním zjistiti fakt, že ve veřejnosti celá agitace
s neslýchanou prudkostí a naprostou nevěcností
také nyní obrací se proti všemu, co souvisí
s prohlídkou knih. To platí také o mnohých z ne-
sčetných peticí, které výboru byly podány. Zpra-
vodaj konstatuje dále, že nikoliv poslanci
vymyslili prohlidku knih, nýbrž že pro-
hlídka knih byle žádána vládou v sou-
vislosti s amnestil, která jest poplatníky
žádána jako bezpodmínečně nutná. Poplatníci mají
splniti svou státně-občanskou povinnost, říci v da-
ňových přiznáních pravdu a potvrzují to také
svým podpisem. Mnozí cítí se tím stísněnými, že
nejsou s to, aby řekli pravdu, jednak vůbec již pro
nepříjemnosti, učiní-li kajiené doznání, jednak pro
značné dodatečné placení daní, které s takovým
doznáním nyní jest spojeno a které dle zvláštních
a neudržitelných předpisů zákona musilo by se
státi. Podaří se a musí se zajisté podařiti, aby p o-
staveny byly nutné hráze, aby bylo
zabráněno, pokud je vůbec v lidské předvída-
vosti, prozrazování obchodního ta-
jemství.
27
article
Na zásadní otázku, zdali prohlídka kníh má
býti zavedena obligatorně čili nic. odpovídá vláda
jen tím, že zavedení vyšších sazeb daňových stup-
ňovalo by ještě zájem na obcházení zákona.
této souvislosti chce zpravodaj především doložiti,
jakým způsobem jednotlivé druhy důchedu purti-
cipují na veškerém zdaněném důchodu a na po-
platnosti daňové. V té příčině poukazuje předes
vším k tomu, že důchod z kapitálu ze 432 milionů
v r. 1908 stoupl na 629 mil v r. 1910, jeho podi
však na celkovém důchodu poklesl z 16 na 12.5 .
Důchod z držby pozemkové stoupl z 221 mil. na
351 mil., podíl na celkovém důchodu věsk kle
s 8.28 na 7.05%. Počet osob s důchodem přes
40.000 K činí nyní asi 5700. Srovnáme-li s tim
počet osob, které v Rakousku mají vlastní anto-
mobily, nutno konstatovati sotva vysvětlitelnou
diferenci. Důchod z průmyslu vzrosti ze 767 mil.
na 1419 mil. K, podíl na výnosu daňovémo činil
r. 1899 i 1910: 28.50. Důchod z platů rlužebních
stoupl z 916 mil, na 2031 mil., podil na výtěžku
daňovém ze 34 na 40 Nelze přece tvrditi, ke
platy služebně, tedy odvozené důchody stojí v ta-
kovém poměru k důchodům původním fori ginál-
ním), ježto blahobyt národní nemůže přece po-
cházeti téměř z poloviny ze služebních platů stál-
ních a soukromých úřadníků.
Rakousko
28
article
Nedá se zajisté čekati, že fiskální naděje, kla-
dené na prohlídku knih. splní se v celém rozsahu.
poněvadž vůči movitému kapitálu, o který se hlav-
ně jedná, tento jako každý jiný prostředek, málo
pomůže. Ale bude v zákoně vytýčeno vý-
stražné znamení pro všechny, aby dle
pravdy fatovali. Je-li správné to, co se v
stech peticí stále tvrdí, že se chce pravdivě fato-
vati, pak je zcela vyloučeno, že by se prohlídky
knih kdy nevhodně, nebo obsáhleji mohlo použíti.
Velký zájem celku a společného hospodářství při-
chází tehdy v úvahu, jedná-li se o to, aby státu
na základě jedině spravedlivé a oprávněné daně.
progresivní daně důchodové, skytly prostředkyk
udržení všech oněch zařízení, která nikoliv v nej-
menší míře přijdou k dobru majetným vrstvám.
Je povinností a závazkem občanstva, aby dle míry
své výkonnosti skytlo státu prostředky, abyv
zájmu veškerého obyvatelstva, ale nikoliv v nej-
menší míře právě v zájmu majetných učinil
a udržoval opatření, která jim přijdou k dobru.
To je názor občanského poslance, který se ne-
staví na jednostranné stanovisko
třídní a který nemůže svůj dkol spa-
třovati v tom, aby majetným usnadno-
val vyhnouti se správnému ziištěn
důchodu.
Zpravodaj obrací se k rozboru některých ná-
mitek, které proti chystané prohlídce knih byly
učiněny, a dotýká se nejprve jednání průmy slo-
vé rady z roku 1910. Mínění, že toto opatře
čelí výbradně proti průmyslu, obcho-
du a živnostem, je nesprávné, protože dle
znění osnovy i jeho návrhu je postižen každý
poplatník, nechať patří k jakémukoli oboru povo-
29
article
ském bratrství. Rozlad mezi Srby a Bul-
hary by působil ještě mocněji na ostatn
Slovany, než jejich jednota a vítězství. Ve-
liká idea musí býti silnější než národnost-
ní, třeba více křičící šovinism. Za to přece
neumírali srbští a bulharští hrdinové, aby
ti, kterých turecké kule ušetřily, porvali
se o nějaké město a o nějakou školu! Tak
přece neznectí památku těch, která celé-
mu Slovanstvu musí zůstati svatou!
Ale snad je to všechno příliš ideálni
víra.. Bohudíky, že také životní interes
Bulharů a Srbů imperativně vyžaduje je-
jich nejtěsnější jednotu. Válka vedena byla
nejen za osvobození od Turků, nýbrž také
za osvobození Balkánu od všech cizích
vlivů, za jeho naprostou samostatnost
neodvislost. Pozoruhodná stať „Fremden-
blattu i odpověď „Rossije“ dává těmto
snahám slavnostní sankci. Již před válkou
iina počátku války jsem na tento moment
v delegacích upozorňoval a říkal, že bal-
kánští národové chtějí býti zbaveni nejen
tureckého panství, nýbrž i všech přátel-
ských nebo méně přátelských protektorá-
tů, sfér vlivů a podobných snah evrop-
ských velmocí, vyrostlých ze staré slabosti
a ukrutnosti tureckého panství. Dojista
národové balkánští zůstanou vděčni těm.
kteří jim pomohli krví i mravní podporou
utvořiti samostatné státy, a tím dali jim
možnost dovršiti osvobození svých bratří
vlastní silou, ale tuto vděčnost budou chtít
prokazovati jako naprosto samostatné
státy, které se mohou spolehnout na vlast-
ní síly — zrovna tak, jako budou silni dost,
aby se bránili proti všem zámyslům nepřá-
telským.
Srba
Bulhar
Turek
Balkán
30
article
Ale nejen to, daleko větší cíle mají
dojista ti, kteří utvořili balkánský svaz.
Spojené státy balkánské v novém rozsahu
nechtějí jen zbaviti se toho, aby stále byls
považovány za malé a slabé, kteří potře-
bují ochranné ruky evropských velmocí,
nýbrž dojista chtějí a musejí chtíti daleko
víc: býti ve svém spojenství novou velmo-
cí, důležitým faktorem ve veškeré evrop-
ské politice, ne jako posud býti jen pasiv-
ním jejím elementem, třeba nejnebezpeč-
nějším. A zrovna my. Slované, budeme
šťastni, když se na Balkáně sková slo-
vanská velmoc, poněvadž v tom je nej-
bezpečnější záruka proti každému Drang
Slovan
spojený stát
Balkán
32
article
V P raz e, 15. únore.
33
article
8 — (Kronika.) Krátce před novým
rokem měli isme v Praze Sjezd ústředního
Svazu rakouských stomatologů. Snad jste s
ani nepovšimly události. Je dnes tolik ústřed-
ních Svazů na všech stranách! A Svazy pořá-
dají své Sjezdy. Jak nepřehlédnout ten onen
A všecky sjezdy mají už svůj společný rysl
Hosté přibudou, cizinci neznalí poměrů
třeba je vitat, uvádět, provázet. Třeba po-
měry vysvětlovat. A tu je už speciálný
český úkol sjezdový. Třeba hostům vyhánět
z hlavy všelijaké předsudky. Cizinci taktka
ani jinak do Prahy nepřijížději, nežli
s hlavou plnou předsudků. A řekneme-li
pcizinci«, rozumí se arci většína jich., A tu
mezi odbornými sjezdovníky mívaji z pravidla
sami naší nejbližší sousedé.
Také naši domácí členové Svazu rakou-
ských stomatologů — není-li vám slovo dost
běžno, podiváte se do slovniku — nezů-
stali ovšem za svým vlasteneckým úkolem.
Nejen členstvo rozdělilo si mezi sebe pří-
tomné osobnosti, jak hostinnost káže, ale
i spolkově podnikli naši vtipný krok v duchu
idey. Na uvílanou Sjezdu rozdáván účast-
nikům zvláštní Památník. Dvě blánky vkusně
upravených pohledů na Prahu a do českého
života. A za textový doprovod k obrázkům
sloužila vzácná literární pochoutka: nadšené
verše německých poětů na — českou
látku. Hlavní obrázek: reprodukce pohled
na Prahu z polovice minulého stoleti. A pod
obrazem oslavná báseň váženého kdys autora
zpěvů z české historie Karla Egona Eberta.
Originál staropamátky je zachován. Nalézá
se v majetku pana doktora K. Wachsmanna.
Druhá báseň byla novějšího původu.
Úkol vkusné pozornůstky byl zjevný.
Hostům, neznalým poměrů, symbolicky na-
značit, že nebývalo u nás vždy, jak je dnes.
Karel
Egon
Ebert
K Wachsmann
Praha
svaz raka
34
article
Bývaly tu příjemnější časy! Tenkrát naši
krajané druhého jazyka nemluvili o Praze
a vůbec o věcech českých dnešní tak ne-
vlidnou tóninou. Hle, jak se tehdy mluvil l
S láskou, dokonce s nadšeníml
Jednání Sjezdu ukončena, odborně
stavovské záležitosti odbyty a společnost
jak už bývá, zasedla u přátelského stolu.
Způsobná Vzpominka tu na mnohém místě
zavdala vítaný podnět k zábavě.
— Božínku, ty staré časyl Co je v nic
počsie! A přítomnost vedle toho, jak je
škaredá! Dvě národnosti v zemi! Nejsou-li
na sebe vlastně poukázány? Zda by neměly
vycházet spolu přátelsky a po sousedsku?
— Jakž by neměly! Ale, ve světě už
jinak nechodí! Ledacos by mělo být, co neníl
— Kdo pak je vinen?
— Kdož by byl vinen! Nikdo není vinen.
Poměry se změnily, Před půl stoletím my
jsme ještě nebyli národem, v Čechách všecko
chodilo po německu, naši krajané považovali
Čechy, český život, český svět jaksi za část
své vlastní bytosti, milovali nás, jako milu-
jeme své příslušenství, svůj majetek. A tak
jsme spolu dobře vycházeli. Pak to už dále
nešlo Přišly jiné časy. My chceme dnes své,
a každý zajisté uzná, že plným právem ..
Hosté, jak víte, jsou vždy způsobní
ochotně dávají za pravdu.
Čecho
Praha
Čechy
35
article
Zajisté! Plným právem. Každému
své . ..
— Naši krajané, rozumí se, nechtějí s
ničeho vzdáti, co dosud považovali za své
A tak je mezi námi důkladně rozlit ocet . .
— Na jak dlouho?
— Čert víl Je to majetkový proces
A takové se rády provlékají. Jakáž pomo
Třeba však na svém státi. Kdo svého ne-
hájí . .
— Selbstverständlich...
Mezi sjezdovníky si snadno porozumíi
Což o tol.
Někdy, ovšem, i mezi hosty vyskytne
se všetečnější letora. Nespokojí se dvěma
slovy, rád by věci blíže na kloub. A než
se nadáte, úkol hostinské šetrnosti stal se
dost choulostivým.
— Nu, chvála bohu, zcela po přátelsk
si tu sedíme. A to říkali, v Praze našine
prý si není ani životem jist! .
— Zlomyslné pomluvy! .
— Arci, arci! Však, dovolte! Jste mu
bez předsudká, nemáte nic proti Němcům a
proti němčině, jak vidím, ale povězte čím
to, že zrovna tako po přátelsku jako se
mnou, nesedáte pohromadě také se svými
krajany
— Právě proto, že jsou — krajané.
Hostu náleží přednost. S krajany jsmesi
rovní. Hostu prokazuju pozornost, ustupují
mu ochotně. Náhodou znám váš jazyk, uží-
vám ho, abych Vám ulehčil, spříjemnil vám
pobyt . .
— Velmi laskavl
— Je to přirozené. Návštěva v domě
svátek v domě.
bůh
Němec
Praha
36
article
A s krajany
— S těmi jsme stále pohromadě. To je
všední den. A za všedních dnů chci mit
pokoj a jít po svém.
— Zcela v pořádku. A dále?
— A dále? V tom to právě vězí. Jak-
mile našeho krajana druhé národnosti oslo-
víme u nás svým, domácím jazykem, jako
by ho bodl. Zježí se, je uražen. Nevyvede-li
nám přimo nějakou hrubost, aspoň se k nám
obrátí zády.
— Tomu snadno předejdete. Němčina,
jak vidět, vám nepůs bí oblíže. Jako mou-
dřejší prokážete se velkomyslným
— Nikoliv. Toho neučiním. Nebyla by
to velkomyslnost, nýbrž — něco jiného.
Velkomyslným být, má člověk právo leda
na útraty vlastní, nikoliv na cizí. A nejméně
na vrub idey a celku, k němuž se hlásí.
Boj je právě v plném proudu. A boj má
své důsledky. Sám jako Němec a člen celku
znamenitě ukázněného, víte dobře co se tu
sluší na jedince.
— Božínku, vy nechcele po německu.
vaši krajané zase ne po česku! Kam s tím?
Tu by přestávala všecka společnostl
— Také přestala. Rozešli jsme se do-
cela. Všecko se rozdělilo. Co před pade-
sáti lety v Čechách byl celek, jsou dnes dva
tábory. Všechen život je rozdělen, veřejný.
společenský i soukromý a rodinný. Vzá-
jemný styk mezi tábory obmezen je na nej-
nutnější míru. My, obě národnosti zde
Čechách, mimo zem, vodu, vzduch a ty
ostatní živly nemáme spolu nic společného.
Nejednáme spolu, nemluvíme, jako bychom
vedle sebe ani nebyli . .
Němec
Čechy