2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
10. července 1904.
5
article
Policejní ředitel, konající na nábřeží dozor
a dva strážníci okamžitě vběhli po můstkácha
zmizeli v parníku.
„Co to tu máte za slavnost?“ pokračoval
velitel v křičení na agenla.
„Koberce, sám ve fraku ... Odpusť pán
bů ... Pěkná sláva.
„Což pak jste nikoho důležitého nepři
vezl?“ tázal se agent.
„Na mou duši, nikoho... Jenom žence
Celá třetí třída jenom ženci je nabita. V druho
třídě jsou nějací manželé a v první není živá
„A proč pak jste se tak vyfintili? Co?“
„Dle vašeho telegramu. Myslili jsme, že
někoho vezete . ..
„Aby do vás! To jsou mládenci agentil
rozchechtal se velitel.
Po cestě se strhla pračka opilých. Ženci se
napili, seprali a rozbili skla. Musí se sestavi
protokol a vinné odevzdat policii.)
„A to je všechno?“ zlostně se ptal agent.
„Už nic... Ale co byste ještě chtěl.
Aj, mládenci!... K vůli žencům si oblék
frak ..
Velitel se chytl za boky a zalil se hřmot-
ným, drsným smíchem člověka, nepřivyknuvšího
se tísnit. Agent byl ve velkých rozpacích a stá
jako do vody hozený.
„Pusťte pomalu cestující,“ zněl rozkaz.
Z parníku rázem se vyřítila dlupa ženců
Šli dlouhým, nekonečným husím pochodem, zů
stavujíce po sobě dehtovou atmosféru. Když se
šli s můstku, strážníci v blýskajících se uni-
formách vážně vedli po kobereích čtyři ženee
s modrými podlitinami a ssedlinami na tvářích
Zatčení šli mlčky a zasmušile. V patách za nim
šly dvě ženy s dětmi a hořce plakaly.
Z ruského přel. St. Minarík
Aj
St
7
article
Různě zprávy.
Různě zprávy.
= Z francouzské akademie. Z Paříže se ozna-
muje: Francouzská akademie zvolila v poslední své
schůzi jednomyslně professora literatury, historikaa
spisovatele Emila Gebharla na místo zesnulého aka-
demika Gustava Gréarda. Gebhart až do samého hlaso-
vání byl jediným kandidátem; teprve krátce před roz
hodující schůzi vystoupil se svou kandidaturou jakýe
obskurní literát, ale talo kandidatura všeobecně po-
važována za šprým a úplně pominuta. Pokud pamě
sahá, nestalo se, aby se o uprázdněné místo hlásil
jediný kandidát, ale to má patrně příčinu v tom, že
jiní pánové, kleří by také chtěli být nesmrtelnými.
vzdali se aspoň pro tentokrát svých pokusů, jež mu-
sili považovat za marné, poněvadž Gebhart byl před-
určeným nástupcem Gréardovým. Místo v akademu
bylo mu slibováno již tak dlouho, že konečně musi
býti slib splněn. Novému akademiku jest 54 rokya
jest rodilým Elsasanem. Širším kruhům jest znám lo-
liko jako spolupracovník různých šasopisů „prvého
řádu“, zejmena „Journalu des Děbata“, avšak literární
labužníci váží si ho jako jemného stylisty, jako spi-
sovatele, jehož způsob připomíná italské huma nisty
z doby renaissance. Italské renaissanci pak jsou vě-
nována některá jeho díla jako „Z Italie“, „Rabelais“
„Renaissance a reformace“, „Historie mnichův a pa-
pežů“, „Florentinští povídkáři“ atd. V jiných kulturně-
historických spisech obírá se starořeckým a slaro-
římským uměním: „Praxiteles, studie o histori
uměni“, „Studie o genrovém malířství ve starověku!
atd. V posledních létech psal Gebhart jemně styliso-
vané historické romány, v nichž často jeví se zvláštn
humor: „Dobrodružství božského Ulyssa“, „O liaru“
atd. Gebhart býval dříve professorem literatury v Nan
cy a od několika let má týž úřad na Sorbonně.
Gebharla
Gréard
Gebhart
Rabelais
Paříž
Renaissance
Sorbonna
8
article
= Simplonský lenel. Z Turina se oznamuje-
Zalím co vrtání na švýcarské straně úplně bylo za-
staveno, pokračují práce na ilalské straně pravidelně
Z 19.760 metrů tunelu bylo dne 1. t. m. vyhloubeno
na švýcarské straně 10.382 metrů, na italské pak 8091
metrů, celkem tedy 19.073 metrů, lak že zbývá ještě
proraziti 687 metrů. Na švýcarské straně zaplaveno
posledních 502 metrů horkým pramenem. Pro tento
pramen jest následkem poměrů v tunelu možný od-
tok toliko na stranu italskou. Kopání pokračuje každo-
denně o 6.5 m. Nenastane-li nijaká nová překážka.
budou tedy oba konce tunelu spojeny as ve 105 dnech,
v polovici října a tunel mohl by býti odevzdán do-
pravě na jaře 1905. V Miláně mělo být zahájení tu-
nelu oslavenc výstavou. Poněvadž pak v Italii pozbyli
naděje, že by mohl býti tunel hotov již r. 1905, byla
výstava odložena na rok 1906, přijde tedy bezpochyby
již post festum.
= Staré hlavní město v západním Sušnma. Fran-
couzský důstojník Desplagnes, vyslaný pařížskou
„Académie des Inseriptions“ za příčinou archaeolo-
gických výzkumů do Sudanu, objevil místo, kde stá
valo staré Kukia, první hlavní město říše Sourhajů
před usazením se dynastie Askiů v Garu (Gao Gogo)
Zpravodaj „Tempsu“ oznamuje o tom z Timbuktu
Kukia zvedalo se na jižním konci velké splavní části
středního Nigru, jenž spojoval s ostatním Sudanem
od Kaukau až ke Kurusse, v končině, kde mohutná
řeka četnými skalními hřbety rozdělena ve množství
koryt. Z Kukie vytáhli Sourhajové, aby si podmanili
celý západní Sudan a založili nejvělší černošskou
říši, jaká kdy existovala. Podle hlavního pramenu
dokumentů, Tarich es Sudan, jaký máme z Timbuktu
a z okolí, spadá založení Kukie do dob velmi dávných
neboť praví se lam, že bylo již za dob Faraonů. Po-
zději, kolem roku 1000, přijal patnáctý král Sourhajů
Fran
Goga
Milán
Súdán
Gara
Timbuktu
Académie desátník Inseription
9
article
Islam. Garo, jež od konce 9. století udržovalo spojení
s Varglou, nejdůležitějším obchodním střediskem na
severu pouště bylo zřízeno na blizku Kukie a stalo se
později místo něho hlavním městem. Avšak až do
r. 1652 mluví se o Kukii jako o městě velmi vzkvéta-
jícím. Zmizelo kolem polovice 18. století a bylo dle
Bartha zničeno Tuaregy. Ve příčině jeho polohy se
názory badatelů velmi rozcházejí avšak Tarich es
Sudan praví, že Askia Daud byl dne 24. března 1549
v Kukii provolán za vladaře a 30. března téhož roku
vtáhl do Gara. Lze tudíž předpokládat, že staré hlavní
město nebylo daleka od Gara a nelezalo se na Nigru.
Po dlouhém pátrání podařilo se Desplagnesovi roz-
luštiti tuto otázku. Za vedení pohlavára Issy z ostrova
Beutia, jenž uznáván jako polomek Askiů, nalezi po-
zůstatky Kukie. Ležely asi 150 kilometrů jižně od Gara
a 98 kilometrů proti řece od nynější stanice Donuso,
naproti Beutii, kterou domorodci dosud nazývají léž
Kotia neb Kukia. Při procházce ssutinami, kde daleko
široko nalezají se neurčité vyvýšeniny půdy, poseté
zbytky hliněných nádob, odštěpky kamenů a zlomky
piskovce, označil Issa náhrobky několika pohlavárů
Sourhajů, svých předků. Náhrobky mají četné arabsko
nápisy, jež Desplagnes hodlá fotografovat a předloži
akademii. Mimo to sebral v téže končině četné před
měty z mladší doby kamenné v Sudanu.
Barth
Tuareg
Askia
Issa
Beutius
Sourhaj
Gara
Súdán
Kukie
Donuso
Issa
10
article
= Duch Shakespsarův o divadelníck trustach.
O otázce divadelních trustů, jež se právě horlivě pře-
třásá vzhledem k záměru skupiny kapitalistů, na-
jmouti pokud možná všecka soukromá divadla paříž-
ská, ujal se slova — duch Shakespearův. Tvrdí to
zcela vážně ve své divadelní kronice v „Tempsu““
X..., totiž jeden z oněch tři pánů, kteří zastupují
onemocnělého divadelního kritika Brissona. Pravít
„Víte-liž, panstvo, že divadelní trust, o němž se stále
ještě mluvi, není žádná novola? Panoval již koncem
16. stolelí v Londýně: dověděl jsem se lo způsobem
nanejvýš podivuhodným. Strávil jsem včerejší večen
v saloně, kde roztomilé dámy přijímají některé gen-
tlemeny, kteří jako já jsou horliví stoupenci spiri-
tismu. Když byli citovali ducha Julia Césara a Na-
poleona I., aby vyslechli jejich názory o ruské stra-
tegii a japonské taktice, připadl jsem na myšlenku.
vyptávati se Shakespeara na palčivou otázku diva-
delního trustu. Shakespeare ihned udělal „klep, klep!
pod kulatým stolkem, aby mi oznámil, že jest mi
k disposici. Na stolek položen list papíru a tužka
a elektrické lampy zhasnuty, neboť duchové se zjevují
toliko potmě. Po dvě minuty setrvali jsme ve zbožném
mlčení, jež přerývaly toliko některé mužské nebo
ženské vzdechy: pak Shakespeare upustil tužku, aby
naznačil, že jeho písemný výklad jest hotov. Moi
sousedka, jež nedopatřením opírala svon hlavu o moj
zameno, povstala, aby opět rozžala lampy. Na p-
píru byly následující řádky, psané pěkným anghickým
Shakespearův
Brisson
Julio César
Shakespeare
Londýn
Moa
Shakespsarův
11
article
písmem: „Milý X...l Ačkoliv jsem mrtev, zajímá
mne přece vše, co se týče dramatického umění. Kdc
žil z jeviště a na jevišti, zůstává mu věren na věky;
všichni, kdož vsloupili na divadelní prkna, mi po-
rozumí. Nepotřebuji vám tedy teprve vykládati, s jakou
náruživostí se zabývám divadelním trustem. Otázka
tato ostatně není pro mne nová. Za mých časů měl
Paříž toliko jediné divadio pašijního bratrstva v pa-
láci de Bourgogne; Londýn měl jich již šest. alc
pět z nich bylo v rukou dvou ředitelů. Tři divadla
náležela jakémus Henslowe-ovi. Divadlo Globe a Black
jít Bourgogne
Black
Paříž
Londýn
Glob
12
article
Iriars byly majetkem mého přílele Burbage-a. Kon-
kurence, jak vidíte, nebyla veliká. Pařížští spisovatelé
stěžují si na trust. O Burbage-ovi nechci vám mnoho
vypravovali, slušnost mi zapovídá, abych vám po-
věděl všechno špatné, co jsem si musil mysliti o muži.
jenž byl mým přítelem, mým ředitelem a mým spo-
lečníkem. Ale Henslowe byl prostě padouch, smím-li
s odvážit, takto se vyjádřil, a odvažuji se toho. Tento
nevědomý nájemce divadel, bez svědomí a bez pravo-
pisu, spekuloval nestydatým způsobem s nouzí ubo-
žáků, u nichž objednával kusy dle míry, jako stře-
více a kabáty. Nešťastníci prodávali mu svoje kusy
za skývu chleba! Pět aktů ve verších nevyneslo jim
více než 200 až 250 franků, a z toho musili při teh-
dejších drahých cenách másla žít po dva měsíce. Těm
kdož si stěžovali, odpovídal Henslowe cynicky: „Mů-
žete být šťastni, že vaše kusy vůbec přijímám, nebol
ředitel má vždycky dost kusů, kdežto básníci stěží
naleznou ředitele. Hraju vaše kusy toliko z milo-
srdenství a z lásky k umění, neboť měl bych mnohem
lepší příjmy, kdybych cestoval se zvěřincem anebo
pořádal pěstní zápasy.“ Jsa rozšafnější a šťastnější
než moji kollegové, stal jsem se hercem. Dvacet lel
hrál jsem všechny úlohy ve společnosti Burbage-ově
bral čásť na zisku, as jako sociétaiří v Comédie Fran-
caise. Jakožto pouhý autor byl bych zemřel hlady.
jakožto berec jsem shromažďoval peníze. Však vá
Molire půl století po tom sledoval mého příkladu.
Comédie Fran
Burbagea
Kon
Burbage
13
article
Poněvadž jsem byl zúčastněn na podnicích Burbagc-
ových, zdálo se mi zcela přirozeně, že divadelní trusk
má svoje dobré stránky a přál jsem si dokonce, aby
v náš prospěch zaveden byl jakýsi monopol, jakov
Paříži! Dne 22. června 1600 vymohli moji přátelé na-
řízení, jímž počet autorisovaných divadel omezen na
dvě. Ale to nařízení nemohlo být nikdy provedeno
a já si po celý svůj život stěžoval na konkurenci.
Dnes, kdy smrt moji zášť ukonejšila, a kde děkují
jen svým úspěchům jako autor, že žiji ještě trochu
v paměti lidí, uznávám rád moje tehdejšt bezpráví
a souhlasím, že londýnské trusty na počálku 17. sto-
lelí dramatickým spisovatelům a jejich umění ško-
dily. Moji kollegové byli by snad napsali mistrovská
díla, kdyby byli měli dosti času a chleba. Shakes-
peare.“ — Dávám — konči pan X... — k disposici
Shakespearův autograí naši společnosti dramatických
autorů; až jej přečtou, stanou se zajisté rovněž horli-
vými přivrženci spiritismu, jaku pan Sardou.
Shakespearův
Sardou
Paříž
15
article
Měšťanské školy v nebezpečí.
Měšťanské školy v nebezpečí.
Hned na prvou zprávu o tom, že mají býti
české školy měšťanské doplněny ročníky IV
(pokračovacími kursy) zaujal jsme v této Hlidce
stanovisko paodagogiky sociální, žádajíce,
by tyto ročníky přispěly školám měšťanským
k tomu, by ještě větší měrou hověti mohly po-
třebám společnosti národní. A opiral
jsme se těm, kdo se stanoviska paedagogiky in-
dividuální chtěli z kursů těch míti prů-
pravny ne pro život, ale pro jisté školy s obmeze-
nými úkoly, do nichž někteří chovanci škol
měšťanských přestupují.
Události nejnovější svědčí o tom, že obavy
naše o to, by měšťanské školy nebyly odňaty
úkolům výchovy lidové, byly oprávněny.
Dnes jsou již zcela zřejmy vídeňské příčiny
toho všelikého nucení, by české pokračovaei
kursy škol měšťanských němčinou a frunčinou
staly se kursy v podstatě jazykovými. Po-
dání c. k. říšského ministerstva války a c. k. mi-
nisterstva zemské obrany 22. a 26. měsíce února
1904 diktovala podmínky kursům škol měšťan-
ských pro připuštění jich absclventů ku přijímaei
zkoušce — do kadetních škol. A na tyto pod-
mínky beze všeho obmezení přistoupily c. k. mi-
nisterstvo kultu a vyučování 8. dubna a naše
c. k. zemská školní rada 7. května t. r., jakkoli
se tyto podmínky nesrovnávaji se zákony říš-
skými a zemskými!
16
article
Zajisté žádá se od ministrů vojenství na
škole měšťanské, aby učila frančině a němčině
jako předmětům závazným, ač dle § 17. říš-
ského zákona z 2. květne 1883 může tak se díti
jen „způsobem neobligátním“ = nepovinným,
nezávazným, a dle zákona zemského z 18. ledna
1866 může němčině na školách českých učiti se
také jen „v mimořádných (neobligátních) hodi-
nách školních.“ Že vojenští ochotníci v rakou-
ském školství obecném přes tato ustanovení zá-
konitá přecházejí k dennímu pořádku, lze si
vysvětliti právě jejich dilletantstvím, že však
nejvyšší úřady školní projevuji představitelům
války ochotu, která se příčí zákonitým ustano-
vením školním, lze si vysvětliti jen tím, že ži-
jeme v „říši nemožnosti“ — Rakousku.
Ostatní podmínky ministrů vejenství jsou
povahy didaktické a platí o nich totéž, co o něm-
čině a frančině, totiž, že jsou se stanoviska
praxe nesplnitelné. Žádáť se, aby vyučování
algebře v jediném (čtvrtém) ročníku školy
měšťanské řídilo se touž osnovou, jakou se
spravují čtyři ročníky školy střední. Každý
uzná, že nemožno, by za menší čas se dokázalo
se žáky prostředními totéž, co za čas větší se
provede se žáky vybranými. Žádá se, aby fran-
čině ve IV. ročníku předcházelo vyučování jí ve
třech ročnících, avšak jsou školy měšťanské.
které jí mohou dopřáti místa jen ve dvou
ročnících. —
Avšak, byť i kursy obětovaly všechno učení
životní, pustily všechno praktické, co od nic
se očekává a věnovaly se učení formálnímu:
algebře a cizím jazykům — které v Čechách
namnoze také jen formálními trvají — jak tohc
dnes vyžadují (?) zájmy války, není chovancům
jich nijak a ničím zabozpečeno, že do kadetel
skutečně přijati budou.
Rakousko
Čechy
17
article
Zajisté i při nejúsilovnějším pěstování před-
mětů, ministry vojenství protežovaných, nevy-
rovnají se v nich kursy nižším školám středním
— tedy budou ostávati ohledem přijímacích
zkoušek do kadetek vždy za těmito ústavy.
Avšak vůbec chovanci českých škol bu-
dou při těchto zkouškách vždy ostávati za cho-
vanci německých škol. Všechno theoretické
učení němčině nezjedná jim ovládnutí mluv
německé tak, aby se vyrovnali chovancům škol
německých. Jak známo, konají se zkoušky do
kadetek dosud jenom v jazyce německé m.
a je tedy třeba, by nejen ovládán byl tou mě
rou, by o obyčejných věcech Čech po ně
mecku mohl se dohovořiti, nýbrž tak, aby ovládal
názvosloví a fráze všech oborů vědních,
ze kterých zkouška se děje — i musilo by vy-
učování němčině na školách českých díti se tal
úsilně, jako dálo se u nás a dosud v některých
zemích se děje ve školách oboujazyčný ch.
trakvistických. Avšak i potom bylo by po-
ehybna že německé zkoušky do kadetek češt
hoši vykonají lépe než hoši němečtí, jimž je
němčina jazykom mateřským a ebeovacím . ..
Čechy
18
article
Tyto poměry se nezmění žádným upravo-
váním škol měšťanských Jle požadavků vojen-
ských. Jejich chovanci nebudou míti naděje na
přijetí do kadetek, pokud budou podrobováni
přijímacím zkouškám v jazyce německ ém.
V tom ohledě musíme vyčkati, až poslancům říš-
ským se podaří, vymoci kadetky s vyučovacím
jazykem českým, jako si Uhři vymohli ka-
delky s vyučovacím jazykem maďarským.
I zrazujemo, by pokračovací kursy při če-
ských školách měšťanských zřizovaly se dle
diktátů ministrův vojenství, vždyť „oprávnění
frekventantů kursů, býti připuštěnu ku přijí-
macím zkouškám do kadetek“ neznamená
nic v uvážem, že v těchto zkouškách jazykem
němockým nevyrovnají se žákům škol něme-
ckých, že tedy přijamáni přece jenom
nebudou. Bylo by tedy bláhovo, by české
školy k vůli „výhodě“ tak přepochybné ceny
doplňovaly se kursy jazykovými. Radíme, by se
obce u zřizování těchto kursů vzdaly „výhody“
takové úplně a upravily si kursy jenom se zřete-
lem ku potřebám praktického českéh
ži vota.
Uher
19
article
Jost zajisté také otázkou, zdali zemsk
sněm by povolil náklad na takové kursy jazy
kevé, jimiž v soustavě rakouského školství zájm.
války mají potlačiti a zničiti zájmy lido-
vého vzdělání! A okresy a obce budou take
rozpakovati se, zřizovati kursy tak zřízené, by
z nich šířila se lepší znalost cizích jazykův a ni-
koli lepší vzdělání praktické! A dokonce měly
by cízí jazyky rozšiřiti se i v nižších třídách
škol měšťanských a zabírati čas, věnovaný dosud
předmětům životním. Že v té příčině nemohou
vydržovatelé kursů býti ku předpisům minister-
ským nuceni, ukázalo se právě v Praze, kde se
upravila osnova kursu chlapeckého přece jinak.
než jen se zřetelem ke kadetkám, (ak že vážné
nebezpečí, které z povinné němčiny atd. českým
školám hrozilo, je zde odstraněno ... To sloužii
za příklad ostatním obcím českým!
Číslo 37.
Jost
Praha
24
article
Partie č. 63.
Partie č. 63.
„Divoká“, hrána dne 7. června 1904 v Praze.
Italská hra.
Černý: O. Důras.
Bílý: F. Vitáček.
1. c2—e4 e7—e5
15. d4—d5 Jg6—f
16. g2—g3 Jř4—h5
2. Jg1—3 Jb8—c3
17. Je3—g1 Df6 —g6
3. Stí—c4 Sí8—c
d2—d3 d7—de
18. Dd1—-g2
f7—f5
5. h2—h3 a) Sc8—e6
19. Jg4e5 Dg6—h7
6. Jb1—de
a7—n6
20. De2—b5-e c7—cu
7. Se4—b3 Jg8—e7
21. Dl5xb7 0—01
8. Jd2—fi
b7—h6
22. Db7xe7 Va8—es
9. Sec1 —e3.
Se5 x xK e3
23. De7xd6 f5x K e4
10. Jí1Xe
Je7—g6
24. 0—0??f) e4«f3
Seoxk bu
11. ds—d4
25. Je5xc6 Jh5 — fi!
12. a2b3 Da8 —e7b)
26. VatXa6 Dh7—fs
De7— fe
13. Je3—f5
27 g38f4 Ví8 — f
14. J15—e
Je6—e7
a bílý so vzdal.
Černá
O Důras
F Vitáček
jh
VatX
jít 7
Praha
Virginie
xk e 3 23
e 7
c 2
5 2
c 4 Sí 8
b 5e c 7
25
article
Poznámky O. Důrasa.
a) Tahy h3, a6, h6 zřejmě nasvědčují, že partie tato
hrána byla v kavárenském stylu, t. j. v tempu:
kopa tabů za hodinu.
b) Také tahy 12—15 stěží dávaly by partii této chance
obdržeti i jen při ponékud slušné konkurenci cenu
za korrekinost
Po 16. . . Jg6 dobyl by bílý 17. Jg!1 dámy
Prosím, by nebylo mi zazlíváno, že tuto oběť jsem
odmítl. Mohl jsem sice po tazích 19. . . dxe5 20.
JXe5 Df6 21. DXch5--g6l dobýti figury, leč o jednu
skvostnou kombinaci byla by pak šachová literatur
chudší. A mimo to — přiznávám se upřímně — no-
kračování, jímž získati jsem mohl figury, nalez
jsem teprve při glossování. Při partii samé nedo-
volil respekt před mým soupcřem, jehož strategické
vědomosti na vojně tak imponovaly, že v krátke
době povýšen byl na desátníka, bých na vzetí na
bídnuté figury vůbec pomyslil.
e) Krásně hráno! Na 20. ab následovalo by 21
Va8--Jc8 22. VXc8--Ke7 23. VXh8, DXch8, 24
Jge-
f) 24. Jde nebo 0—0—0 bylo správno! Nyní zakoně
černý řízně partii
O Důrasa
Jg
JX
DX
Jg
5 20
26
article
Zprávy šachové.
V 5. úlohovém turnají Aftonbladettu obdrželi ceny
1. a 2. K. Erlin, Vídeň a E. Hallgreen, Göteborg: s
a 4. R. Weinheimer, Vídeň a Teichmann—Feigl, Ví-
deň; 5. M. Feigl, Vídeň: 6. A. Burmeister, Reval ; 7.
Teichmann—Felgl, Vídeň; 8. A. F. Mackenzie, Kong-
stown. Čestná uznání: K. Kondelík, Praha; Linquist
Vernamo; Teichmann-Feigl, Marin, Barcelona; Erlin.
Vídeň; Pradignat, Sanjon: Nemo, Vídeň; Erlin, Fri-
dlizius, Göteborg a V. Schiffer, Vídeň.
V Anglii sehrány budou letos dva národní turnaje
a sice od 25. července do 13. srpna v Londýně a od
22. srpna do 4. září v Hastingsu. Obou súčastní se
přední angličtí hráči.
Prášek barvy v 50 o-
stin., vodou k rozmich.
umývatel , povětr. vad
ukoivzder, jak cpiai
tvrdá, svšnž porovité
jen i nátěr Jlepši naž ole-
ipady. vnitřní prostare
vá barva Nejlee.
nátšr, barva
a předměty všeho druhu. Výloky za čtvarsě, matr 21.
krejcaru. — Výsledek překvspejie
Povětrnosti vzdorná fapadní burv a ve vůpně rozpus tná
olejovému náleru povná, v 49 odetinech od 12 krej
carů za kilograma výše
146s
žádejte zdarma vzerek, vzarník a t.e
KAREL KRNSTEINER, Vídeň. III., Hauptstr. B20
Hlavni sklad a k. KOWERA v Piase, 225—
K Erlin
E Hallgreen
R Weinheimer
Teichmann
Feigl
M Feigl
A Burmeister
Reval
Felgl
A F Mackenzie
Kong
K Kondelík
Linquist Vernamo
Erlin
Pradignat
Sanjon
Nemo
Fri
V Schiffer
Prášek
Krnsteiner
Vídeň
Göteborg
Praha
Barcelona
Anglie
Londýn
Hastings
B 20
27
article
Kronstelnerova nova
mail. facadní harva,
(Zasláno)
Čeští úřadníci!
Upozorněte svoji paní, že mýdlo a jiné prací pro
středky se známkou „Jelen ve skoku“ jsou
výrobkem německým a že jest národní povln
ností českých žen říditi se heslem „Svůj k svému“, pod-
porovati průmysl český kupováním zaručeně čistých
nepadělaných jádrových mýdel z továren českýchl
Spolek českých mydlářů v Praze.
Kronstelnerův
Jelen
Praha
spolek český mydlář
30
article
15269
Obsah: Mišení plemen. O odrůdách. Po-
rušení člověka. Potvornasti. Vady vý-
živou. Mnohožrouti, Rozplemeňování. —
Určování pohlaví. Nedokonalosti a ne-
plodnost. Lhostejnost. Úknzy mozktové.
Ztráta vůle, Hynienický rádce. Cana 1 zl.
60 kr., váz. 2 zl.
37
article
porušení
Napsal prof. Fr. Dlouhý. Vycházi v sešitech
nádherné úpravy po 25 kr. S 86 baruv
tabutemi, zobrazujícími 250 rostiln.
Druhé vydání váz, s 28 barev. tahu
lemi 2 zl. 80 kr., s 50 tabulemi 4 zl.
Dlouhý
Francie
62
article
Nejlacinější vydání výborů
jeho spisů ve Světové Knihovně:
S úvod. studií F. V. Krej-
Vyrane Dasl6. čího. 136 stran za 40 hal.
vkus. váz. 80 hal.
130 stran . . za 40 hal.
Vyuor poviuek. vkus. váz. . . za 80 kl.
216 stran . . . za 60 hal.
irtinky, plátna, damašky a veškeré
zboží bílé a plátennické koupíte nej-
lépe a nejlevněji v novém obchodním
domě J. Hovák v Praze.
15071
Ruzna prosa. vkusně váz. . . za K 1.0
= Pro dospělejší mládež: =
Upravil
J Hovák
Praha
obchodní dům
K 1.0
75
article
Tohoto největ-
šiho pokladn
snai
dosici podařilo
soenamrov,
ze jedrině
král. srb. dvorní a komorní dodavatelkou ve
Vídni, I., Kohlmarkt 6, vynalezenými a jí sa-
motnou upotřebovanými okrašlov. prostředky.
priv., — pro kažěou dáma nepestrádalelný. — činí k aii
c. k. pat.
PaVSae příso oslnívě bělostnpu, zakrývá svým velmi skvostným smallem
všechny nedustaškr, jako: deličky po neštevicich, rodná znamsní, vyrovnává velsky a zábybg.
stahuje rogtažené pory a činí kašdý tenský obličej půvabným a ku podivn nuladlstvým. Je to js-
dlný pudr, po jehoš npstiv benl můžeme se mýti, sula by sbusněul půsebivost zanisela, Cena
kartonu K 3.-—
Vídeň
Kohlmarktoria 6
81
article
EaaVSa redižek Latým výsladkem korunovaných. Cena láhve K n.—
Vivchny mé výrobky byly v Faříži, v Londýně a ve Vídal vyznamenány velkou zlatou nnednillí.
za podivukodný výsledek svých přípravků se dplně sarnčují. Neačetné dopisy uznání z nejvyšššch kruhá
jeou u mne k nahlédnsti. — Každé dámě ce nejlépe doporučitolno
C. k. priv. čelenku k desažnaí vránsk peostého, bělostně narumorového čela, kua K 3.— a vý-
borné. krášlici nýdlo „„Nnvon ravissante“í kus K 1 60 a K 2 40
Madame Rasa Belufur vykouzli svým „KONOORE na každém seladivělám vlasu původni barvu
mladintvou — skvostnou nisou, kaštanovou nub sametově čemnou — a žálné nytí docilenéko vástinu
neudstrani. Jedno upotřebení postači. Mialý karton K 3 —, velký K 10.
Pravé jen s mým obrazem.
„Obradka“i, páska k zamezení tvoření se dvojité brady. Cena 4 koruny.
„Rhodopis“ dodává každému obličeji nevyrovnatelný růžový nádech. Cena 3 k
ROSA SCHAFFER ve Vídni., I, Kohlmarkt 6, v PRAZE u 10S. KAMNELA Na přikopě č. l5
Belufur
Schaffer
Londýn
Vídeň
Praha
K 2