ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 57c2ecb0-7135-11dc-8a1a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 82 celkem · entity: person 85, place 51, org 12, work 13
1 masthead
Strana 10
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
10. července 1904.
4 masthead
Císlo 189.
5 article
Policejní ředitel, konající na nábřeží dozor a dva strážníci okamžitě vběhli po můstkácha zmizeli v parníku. „Co to tu máte za slavnost?“ pokračoval velitel v křičení na agenla. „Koberce, sám ve fraku ... Odpusť pán bů ... Pěkná sláva. „Což pak jste nikoho důležitého nepři vezl?“ tázal se agent. „Na mou duši, nikoho... Jenom žence Celá třetí třída jenom ženci je nabita. V druho třídě jsou nějací manželé a v první není živá „A proč pak jste se tak vyfintili? Co?“ „Dle vašeho telegramu. Myslili jsme, že někoho vezete . .. „Aby do vás! To jsou mládenci agentil rozchechtal se velitel. Po cestě se strhla pračka opilých. Ženci se napili, seprali a rozbili skla. Musí se sestavi protokol a vinné odevzdat policii.) „A to je všechno?“ zlostně se ptal agent. „Už nic... Ale co byste ještě chtěl. Aj, mládenci!... K vůli žencům si oblék frak .. Velitel se chytl za boky a zalil se hřmot- ným, drsným smíchem člověka, nepřivyknuvšího se tísnit. Agent byl ve velkých rozpacích a stá jako do vody hozený. „Pusťte pomalu cestující,“ zněl rozkaz. Z parníku rázem se vyřítila dlupa ženců Šli dlouhým, nekonečným husím pochodem, zů stavujíce po sobě dehtovou atmosféru. Když se šli s můstku, strážníci v blýskajících se uni- formách vážně vedli po kobereích čtyři ženee s modrými podlitinami a ssedlinami na tvářích Zatčení šli mlčky a zasmušile. V patách za nim šly dvě ženy s dětmi a hořce plakaly. Z ruského přel. St. Minarík
Aj St
7 article Různě zprávy.
Různě zprávy. = Z francouzské akademie. Z Paříže se ozna- muje: Francouzská akademie zvolila v poslední své schůzi jednomyslně professora literatury, historikaa spisovatele Emila Gebharla na místo zesnulého aka- demika Gustava Gréarda. Gebhart až do samého hlaso- vání byl jediným kandidátem; teprve krátce před roz hodující schůzi vystoupil se svou kandidaturou jakýe obskurní literát, ale talo kandidatura všeobecně po- važována za šprým a úplně pominuta. Pokud pamě sahá, nestalo se, aby se o uprázdněné místo hlásil jediný kandidát, ale to má patrně příčinu v tom, že jiní pánové, kleří by také chtěli být nesmrtelnými. vzdali se aspoň pro tentokrát svých pokusů, jež mu- sili považovat za marné, poněvadž Gebhart byl před- určeným nástupcem Gréardovým. Místo v akademu bylo mu slibováno již tak dlouho, že konečně musi býti slib splněn. Novému akademiku jest 54 rokya jest rodilým Elsasanem. Širším kruhům jest znám lo- liko jako spolupracovník různých šasopisů „prvého řádu“, zejmena „Journalu des Děbata“, avšak literární labužníci váží si ho jako jemného stylisty, jako spi- sovatele, jehož způsob připomíná italské huma nisty z doby renaissance. Italské renaissanci pak jsou vě- nována některá jeho díla jako „Z Italie“, „Rabelais“ „Renaissance a reformace“, „Historie mnichův a pa- pežů“, „Florentinští povídkáři“ atd. V jiných kulturně- historických spisech obírá se starořeckým a slaro- římským uměním: „Praxiteles, studie o histori uměni“, „Studie o genrovém malířství ve starověku! atd. V posledních létech psal Gebhart jemně styliso- vané historické romány, v nichž často jeví se zvláštn humor: „Dobrodružství božského Ulyssa“, „O liaru“ atd. Gebhart býval dříve professorem literatury v Nan cy a od několika let má týž úřad na Sorbonně.
Gebharla Gréard Gebhart Rabelais Paříž Renaissance Sorbonna
8 article
= Simplonský lenel. Z Turina se oznamuje- Zalím co vrtání na švýcarské straně úplně bylo za- staveno, pokračují práce na ilalské straně pravidelně Z 19.760 metrů tunelu bylo dne 1. t. m. vyhloubeno na švýcarské straně 10.382 metrů, na italské pak 8091 metrů, celkem tedy 19.073 metrů, lak že zbývá ještě proraziti 687 metrů. Na švýcarské straně zaplaveno posledních 502 metrů horkým pramenem. Pro tento pramen jest následkem poměrů v tunelu možný od- tok toliko na stranu italskou. Kopání pokračuje každo- denně o 6.5 m. Nenastane-li nijaká nová překážka. budou tedy oba konce tunelu spojeny as ve 105 dnech, v polovici října a tunel mohl by býti odevzdán do- pravě na jaře 1905. V Miláně mělo být zahájení tu- nelu oslavenc výstavou. Poněvadž pak v Italii pozbyli naděje, že by mohl býti tunel hotov již r. 1905, byla výstava odložena na rok 1906, přijde tedy bezpochyby již post festum. = Staré hlavní město v západním Sušnma. Fran- couzský důstojník Desplagnes, vyslaný pařížskou „Académie des Inseriptions“ za příčinou archaeolo- gických výzkumů do Sudanu, objevil místo, kde stá valo staré Kukia, první hlavní město říše Sourhajů před usazením se dynastie Askiů v Garu (Gao Gogo) Zpravodaj „Tempsu“ oznamuje o tom z Timbuktu Kukia zvedalo se na jižním konci velké splavní části středního Nigru, jenž spojoval s ostatním Sudanem od Kaukau až ke Kurusse, v končině, kde mohutná řeka četnými skalními hřbety rozdělena ve množství koryt. Z Kukie vytáhli Sourhajové, aby si podmanili celý západní Sudan a založili nejvělší černošskou říši, jaká kdy existovala. Podle hlavního pramenu dokumentů, Tarich es Sudan, jaký máme z Timbuktu a z okolí, spadá založení Kukie do dob velmi dávných neboť praví se lam, že bylo již za dob Faraonů. Po- zději, kolem roku 1000, přijal patnáctý král Sourhajů
Fran Goga Milán Súdán Gara Timbuktu Académie desátník Inseription
9 article
Islam. Garo, jež od konce 9. století udržovalo spojení s Varglou, nejdůležitějším obchodním střediskem na severu pouště bylo zřízeno na blizku Kukie a stalo se později místo něho hlavním městem. Avšak až do r. 1652 mluví se o Kukii jako o městě velmi vzkvéta- jícím. Zmizelo kolem polovice 18. století a bylo dle Bartha zničeno Tuaregy. Ve příčině jeho polohy se názory badatelů velmi rozcházejí avšak Tarich es Sudan praví, že Askia Daud byl dne 24. března 1549 v Kukii provolán za vladaře a 30. března téhož roku vtáhl do Gara. Lze tudíž předpokládat, že staré hlavní město nebylo daleka od Gara a nelezalo se na Nigru. Po dlouhém pátrání podařilo se Desplagnesovi roz- luštiti tuto otázku. Za vedení pohlavára Issy z ostrova Beutia, jenž uznáván jako polomek Askiů, nalezi po- zůstatky Kukie. Ležely asi 150 kilometrů jižně od Gara a 98 kilometrů proti řece od nynější stanice Donuso, naproti Beutii, kterou domorodci dosud nazývají léž Kotia neb Kukia. Při procházce ssutinami, kde daleko široko nalezají se neurčité vyvýšeniny půdy, poseté zbytky hliněných nádob, odštěpky kamenů a zlomky piskovce, označil Issa náhrobky několika pohlavárů Sourhajů, svých předků. Náhrobky mají četné arabsko nápisy, jež Desplagnes hodlá fotografovat a předloži akademii. Mimo to sebral v téže končině četné před měty z mladší doby kamenné v Sudanu.
Barth Tuareg Askia Issa Beutius Sourhaj Gara Súdán Kukie Donuso Issa
10 article
= Duch Shakespsarův o divadelníck trustach. O otázce divadelních trustů, jež se právě horlivě pře- třásá vzhledem k záměru skupiny kapitalistů, na- jmouti pokud možná všecka soukromá divadla paříž- ská, ujal se slova — duch Shakespearův. Tvrdí to zcela vážně ve své divadelní kronice v „Tempsu““ X..., totiž jeden z oněch tři pánů, kteří zastupují onemocnělého divadelního kritika Brissona. Pravít „Víte-liž, panstvo, že divadelní trust, o němž se stále ještě mluvi, není žádná novola? Panoval již koncem 16. stolelí v Londýně: dověděl jsem se lo způsobem nanejvýš podivuhodným. Strávil jsem včerejší večen v saloně, kde roztomilé dámy přijímají některé gen- tlemeny, kteří jako já jsou horliví stoupenci spiri- tismu. Když byli citovali ducha Julia Césara a Na- poleona I., aby vyslechli jejich názory o ruské stra- tegii a japonské taktice, připadl jsem na myšlenku. vyptávati se Shakespeara na palčivou otázku diva- delního trustu. Shakespeare ihned udělal „klep, klep! pod kulatým stolkem, aby mi oznámil, že jest mi k disposici. Na stolek položen list papíru a tužka a elektrické lampy zhasnuty, neboť duchové se zjevují toliko potmě. Po dvě minuty setrvali jsme ve zbožném mlčení, jež přerývaly toliko některé mužské nebo ženské vzdechy: pak Shakespeare upustil tužku, aby naznačil, že jeho písemný výklad jest hotov. Moi sousedka, jež nedopatřením opírala svon hlavu o moj zameno, povstala, aby opět rozžala lampy. Na p- píru byly následující řádky, psané pěkným anghickým
Shakespearův Brisson Julio César Shakespeare Londýn Moa Shakespsarův
11 article
písmem: „Milý X...l Ačkoliv jsem mrtev, zajímá mne přece vše, co se týče dramatického umění. Kdc žil z jeviště a na jevišti, zůstává mu věren na věky; všichni, kdož vsloupili na divadelní prkna, mi po- rozumí. Nepotřebuji vám tedy teprve vykládati, s jakou náruživostí se zabývám divadelním trustem. Otázka tato ostatně není pro mne nová. Za mých časů měl Paříž toliko jediné divadio pašijního bratrstva v pa- láci de Bourgogne; Londýn měl jich již šest. alc pět z nich bylo v rukou dvou ředitelů. Tři divadla náležela jakémus Henslowe-ovi. Divadlo Globe a Black
jít Bourgogne Black Paříž Londýn Glob
12 article
Iriars byly majetkem mého přílele Burbage-a. Kon- kurence, jak vidíte, nebyla veliká. Pařížští spisovatelé stěžují si na trust. O Burbage-ovi nechci vám mnoho vypravovali, slušnost mi zapovídá, abych vám po- věděl všechno špatné, co jsem si musil mysliti o muži. jenž byl mým přítelem, mým ředitelem a mým spo- lečníkem. Ale Henslowe byl prostě padouch, smím-li s odvážit, takto se vyjádřil, a odvažuji se toho. Tento nevědomý nájemce divadel, bez svědomí a bez pravo- pisu, spekuloval nestydatým způsobem s nouzí ubo- žáků, u nichž objednával kusy dle míry, jako stře- více a kabáty. Nešťastníci prodávali mu svoje kusy za skývu chleba! Pět aktů ve verších nevyneslo jim více než 200 až 250 franků, a z toho musili při teh- dejších drahých cenách másla žít po dva měsíce. Těm kdož si stěžovali, odpovídal Henslowe cynicky: „Mů- žete být šťastni, že vaše kusy vůbec přijímám, nebol ředitel má vždycky dost kusů, kdežto básníci stěží naleznou ředitele. Hraju vaše kusy toliko z milo- srdenství a z lásky k umění, neboť měl bych mnohem lepší příjmy, kdybych cestoval se zvěřincem anebo pořádal pěstní zápasy.“ Jsa rozšafnější a šťastnější než moji kollegové, stal jsem se hercem. Dvacet lel hrál jsem všechny úlohy ve společnosti Burbage-ově bral čásť na zisku, as jako sociétaiří v Comédie Fran- caise. Jakožto pouhý autor byl bych zemřel hlady. jakožto berec jsem shromažďoval peníze. Však vá Molire půl století po tom sledoval mého příkladu.
Comédie Fran Burbagea Kon Burbage
13 article
Poněvadž jsem byl zúčastněn na podnicích Burbagc- ových, zdálo se mi zcela přirozeně, že divadelní trusk má svoje dobré stránky a přál jsem si dokonce, aby v náš prospěch zaveden byl jakýsi monopol, jakov Paříži! Dne 22. června 1600 vymohli moji přátelé na- řízení, jímž počet autorisovaných divadel omezen na dvě. Ale to nařízení nemohlo být nikdy provedeno a já si po celý svůj život stěžoval na konkurenci. Dnes, kdy smrt moji zášť ukonejšila, a kde děkují jen svým úspěchům jako autor, že žiji ještě trochu v paměti lidí, uznávám rád moje tehdejšt bezpráví a souhlasím, že londýnské trusty na počálku 17. sto- lelí dramatickým spisovatelům a jejich umění ško- dily. Moji kollegové byli by snad napsali mistrovská díla, kdyby byli měli dosti času a chleba. Shakes- peare.“ — Dávám — konči pan X... — k disposici Shakespearův autograí naši společnosti dramatických autorů; až jej přečtou, stanou se zajisté rovněž horli- vými přivrženci spiritismu, jaku pan Sardou.
Shakespearův Sardou Paříž
14 title
Školská hlídka.
15 article Měšťanské školy v nebezpečí.
Měšťanské školy v nebezpečí. Hned na prvou zprávu o tom, že mají býti české školy měšťanské doplněny ročníky IV (pokračovacími kursy) zaujal jsme v této Hlidce stanovisko paodagogiky sociální, žádajíce, by tyto ročníky přispěly školám měšťanským k tomu, by ještě větší měrou hověti mohly po- třebám společnosti národní. A opiral jsme se těm, kdo se stanoviska paedagogiky in- dividuální chtěli z kursů těch míti prů- pravny ne pro život, ale pro jisté školy s obmeze- nými úkoly, do nichž někteří chovanci škol měšťanských přestupují. Události nejnovější svědčí o tom, že obavy naše o to, by měšťanské školy nebyly odňaty úkolům výchovy lidové, byly oprávněny. Dnes jsou již zcela zřejmy vídeňské příčiny toho všelikého nucení, by české pokračovaei kursy škol měšťanských němčinou a frunčinou staly se kursy v podstatě jazykovými. Po- dání c. k. říšského ministerstva války a c. k. mi- nisterstva zemské obrany 22. a 26. měsíce února 1904 diktovala podmínky kursům škol měšťan- ských pro připuštění jich absclventů ku přijímaei zkoušce — do kadetních škol. A na tyto pod- mínky beze všeho obmezení přistoupily c. k. mi- nisterstvo kultu a vyučování 8. dubna a naše c. k. zemská školní rada 7. května t. r., jakkoli se tyto podmínky nesrovnávaji se zákony říš- skými a zemskými!
16 article
Zajisté žádá se od ministrů vojenství na škole měšťanské, aby učila frančině a němčině jako předmětům závazným, ač dle § 17. říš- ského zákona z 2. květne 1883 může tak se díti jen „způsobem neobligátním“ = nepovinným, nezávazným, a dle zákona zemského z 18. ledna 1866 může němčině na školách českých učiti se také jen „v mimořádných (neobligátních) hodi- nách školních.“ Že vojenští ochotníci v rakou- ském školství obecném přes tato ustanovení zá- konitá přecházejí k dennímu pořádku, lze si vysvětliti právě jejich dilletantstvím, že však nejvyšší úřady školní projevuji představitelům války ochotu, která se příčí zákonitým ustano- vením školním, lze si vysvětliti jen tím, že ži- jeme v „říši nemožnosti“ — Rakousku. Ostatní podmínky ministrů vejenství jsou povahy didaktické a platí o nich totéž, co o něm- čině a frančině, totiž, že jsou se stanoviska praxe nesplnitelné. Žádáť se, aby vyučování algebře v jediném (čtvrtém) ročníku školy měšťanské řídilo se touž osnovou, jakou se spravují čtyři ročníky školy střední. Každý uzná, že nemožno, by za menší čas se dokázalo se žáky prostředními totéž, co za čas větší se provede se žáky vybranými. Žádá se, aby fran- čině ve IV. ročníku předcházelo vyučování jí ve třech ročnících, avšak jsou školy měšťanské. které jí mohou dopřáti místa jen ve dvou ročnících. — Avšak, byť i kursy obětovaly všechno učení životní, pustily všechno praktické, co od nic se očekává a věnovaly se učení formálnímu: algebře a cizím jazykům — které v Čechách namnoze také jen formálními trvají — jak tohc dnes vyžadují (?) zájmy války, není chovancům jich nijak a ničím zabozpečeno, že do kadetel skutečně přijati budou.
Rakousko Čechy
17 article
Zajisté i při nejúsilovnějším pěstování před- mětů, ministry vojenství protežovaných, nevy- rovnají se v nich kursy nižším školám středním — tedy budou ostávati ohledem přijímacích zkoušek do kadetek vždy za těmito ústavy. Avšak vůbec chovanci českých škol bu- dou při těchto zkouškách vždy ostávati za cho- vanci německých škol. Všechno theoretické učení němčině nezjedná jim ovládnutí mluv německé tak, aby se vyrovnali chovancům škol německých. Jak známo, konají se zkoušky do kadetek dosud jenom v jazyce německé m. a je tedy třeba, by nejen ovládán byl tou mě rou, by o obyčejných věcech Čech po ně mecku mohl se dohovořiti, nýbrž tak, aby ovládal názvosloví a fráze všech oborů vědních, ze kterých zkouška se děje — i musilo by vy- učování němčině na školách českých díti se tal úsilně, jako dálo se u nás a dosud v některých zemích se děje ve školách oboujazyčný ch. trakvistických. Avšak i potom bylo by po- ehybna že německé zkoušky do kadetek češt hoši vykonají lépe než hoši němečtí, jimž je němčina jazykom mateřským a ebeovacím . ..
Čechy
18 article
Tyto poměry se nezmění žádným upravo- váním škol měšťanských Jle požadavků vojen- ských. Jejich chovanci nebudou míti naděje na přijetí do kadetek, pokud budou podrobováni přijímacím zkouškám v jazyce německ ém. V tom ohledě musíme vyčkati, až poslancům říš- ským se podaří, vymoci kadetky s vyučovacím jazykem českým, jako si Uhři vymohli ka- delky s vyučovacím jazykem maďarským. I zrazujemo, by pokračovací kursy při če- ských školách měšťanských zřizovaly se dle diktátů ministrův vojenství, vždyť „oprávnění frekventantů kursů, býti připuštěnu ku přijí- macím zkouškám do kadetek“ neznamená nic v uvážem, že v těchto zkouškách jazykem němockým nevyrovnají se žákům škol něme- ckých, že tedy přijamáni přece jenom nebudou. Bylo by tedy bláhovo, by české školy k vůli „výhodě“ tak přepochybné ceny doplňovaly se kursy jazykovými. Radíme, by se obce u zřizování těchto kursů vzdaly „výhody“ takové úplně a upravily si kursy jenom se zřete- lem ku potřebám praktického českéh ži vota.
Uher
19 article
Jost zajisté také otázkou, zdali zemsk sněm by povolil náklad na takové kursy jazy kevé, jimiž v soustavě rakouského školství zájm. války mají potlačiti a zničiti zájmy lido- vého vzdělání! A okresy a obce budou take rozpakovati se, zřizovati kursy tak zřízené, by z nich šířila se lepší znalost cizích jazykův a ni- koli lepší vzdělání praktické! A dokonce měly by cízí jazyky rozšiřiti se i v nižších třídách škol měšťanských a zabírati čas, věnovaný dosud předmětům životním. Že v té příčině nemohou vydržovatelé kursů býti ku předpisům minister- ským nuceni, ukázalo se právě v Praze, kde se upravila osnova kursu chlapeckého přece jinak. než jen se zřetelem ke kadetkám, (ak že vážné nebezpečí, které z povinné němčiny atd. českým školám hrozilo, je zde odstraněno ... To sloužii za příklad ostatním obcím českým! Číslo 37.
Jost Praha
24 article Partie č. 63.
Partie č. 63. „Divoká“, hrána dne 7. června 1904 v Praze. Italská hra. Černý: O. Důras. Bílý: F. Vitáček. 1. c2—e4 e7—e5 15. d4—d5 Jg6—f 16. g2—g3 Jř4—h5 2. Jg1—3 Jb8—c3 17. Je3—g1 Df6 —g6 3. Stí—c4 Sí8—c d2—d3 d7—de 18. Dd1—-g2 f7—f5 5. h2—h3 a) Sc8—e6 19. Jg4e5 Dg6—h7 6. Jb1—de a7—n6 20. De2—b5-e c7—cu 7. Se4—b3 Jg8—e7 21. Dl5xb7 0—01 8. Jd2—fi b7—h6 22. Db7xe7 Va8—es 9. Sec1 —e3. Se5 x xK e3 23. De7xd6 f5x K e4 10. Jí1Xe Je7—g6 24. 0—0??f) e4«f3 Seoxk bu 11. ds—d4 25. Je5xc6 Jh5 — fi! 12. a2b3 Da8 —e7b) 26. VatXa6 Dh7—fs De7— fe 13. Je3—f5 27 g38f4 Ví8 — f 14. J15—e Je6—e7 a bílý so vzdal.
Černá O Důras F Vitáček jh VatX jít 7 Praha Virginie xk e 3 23 e 7 c 2 5 2 c 4 Sí 8 b 5e c 7
25 article
Poznámky O. Důrasa. a) Tahy h3, a6, h6 zřejmě nasvědčují, že partie tato hrána byla v kavárenském stylu, t. j. v tempu: kopa tabů za hodinu. b) Také tahy 12—15 stěží dávaly by partii této chance obdržeti i jen při ponékud slušné konkurenci cenu za korrekinost Po 16. . . Jg6 dobyl by bílý 17. Jg!1 dámy Prosím, by nebylo mi zazlíváno, že tuto oběť jsem odmítl. Mohl jsem sice po tazích 19. . . dxe5 20. JXe5 Df6 21. DXch5--g6l dobýti figury, leč o jednu skvostnou kombinaci byla by pak šachová literatur chudší. A mimo to — přiznávám se upřímně — no- kračování, jímž získati jsem mohl figury, nalez jsem teprve při glossování. Při partii samé nedo- volil respekt před mým soupcřem, jehož strategické vědomosti na vojně tak imponovaly, že v krátke době povýšen byl na desátníka, bých na vzetí na bídnuté figury vůbec pomyslil. e) Krásně hráno! Na 20. ab následovalo by 21 Va8--Jc8 22. VXc8--Ke7 23. VXh8, DXch8, 24 Jge- f) 24. Jde nebo 0—0—0 bylo správno! Nyní zakoně černý řízně partii
O Důrasa Jg JX DX Jg 5 20
26 article
Zprávy šachové. V 5. úlohovém turnají Aftonbladettu obdrželi ceny 1. a 2. K. Erlin, Vídeň a E. Hallgreen, Göteborg: s a 4. R. Weinheimer, Vídeň a Teichmann—Feigl, Ví- deň; 5. M. Feigl, Vídeň: 6. A. Burmeister, Reval ; 7. Teichmann—Felgl, Vídeň; 8. A. F. Mackenzie, Kong- stown. Čestná uznání: K. Kondelík, Praha; Linquist Vernamo; Teichmann-Feigl, Marin, Barcelona; Erlin. Vídeň; Pradignat, Sanjon: Nemo, Vídeň; Erlin, Fri- dlizius, Göteborg a V. Schiffer, Vídeň. V Anglii sehrány budou letos dva národní turnaje a sice od 25. července do 13. srpna v Londýně a od 22. srpna do 4. září v Hastingsu. Obou súčastní se přední angličtí hráči. Prášek barvy v 50 o- stin., vodou k rozmich. umývatel , povětr. vad ukoivzder, jak cpiai tvrdá, svšnž porovité jen i nátěr Jlepši naž ole- ipady. vnitřní prostare vá barva Nejlee. nátšr, barva a předměty všeho druhu. Výloky za čtvarsě, matr 21. krejcaru. — Výsledek překvspejie Povětrnosti vzdorná fapadní burv a ve vůpně rozpus tná olejovému náleru povná, v 49 odetinech od 12 krej carů za kilograma výše 146s žádejte zdarma vzerek, vzarník a t.e KAREL KRNSTEINER, Vídeň. III., Hauptstr. B20 Hlavni sklad a k. KOWERA v Piase, 225—
K Erlin E Hallgreen R Weinheimer Teichmann Feigl M Feigl A Burmeister Reval Felgl A F Mackenzie Kong K Kondelík Linquist Vernamo Erlin Pradignat Sanjon Nemo Fri V Schiffer Prášek Krnsteiner Vídeň Göteborg Praha Barcelona Anglie Londýn Hastings B 20
27 article
Kronstelnerova nova mail. facadní harva, (Zasláno) Čeští úřadníci! Upozorněte svoji paní, že mýdlo a jiné prací pro středky se známkou „Jelen ve skoku“ jsou výrobkem německým a že jest národní povln ností českých žen říditi se heslem „Svůj k svému“, pod- porovati průmysl český kupováním zaručeně čistých nepadělaných jádrových mýdel z továren českýchl Spolek českých mydlářů v Praze.
Kronstelnerův Jelen Praha spolek český mydlář
30 article
15269 Obsah: Mišení plemen. O odrůdách. Po- rušení člověka. Potvornasti. Vady vý- živou. Mnohožrouti, Rozplemeňování. — Určování pohlaví. Nedokonalosti a ne- plodnost. Lhostejnost. Úknzy mozktové. Ztráta vůle, Hynienický rádce. Cana 1 zl. 60 kr., váz. 2 zl.
37 article
porušení Napsal prof. Fr. Dlouhý. Vycházi v sešitech nádherné úpravy po 25 kr. S 86 baruv tabutemi, zobrazujícími 250 rostiln. Druhé vydání váz, s 28 barev. tahu lemi 2 zl. 80 kr., s 50 tabulemi 4 zl.
Dlouhý Francie
62 article
Nejlacinější vydání výborů jeho spisů ve Světové Knihovně: S úvod. studií F. V. Krej- Vyrane Dasl6. čího. 136 stran za 40 hal. vkus. váz. 80 hal. 130 stran . . za 40 hal. Vyuor poviuek. vkus. váz. . . za 80 kl. 216 stran . . . za 60 hal. irtinky, plátna, damašky a veškeré zboží bílé a plátennické koupíte nej- lépe a nejlevněji v novém obchodním domě J. Hovák v Praze. 15071 Ruzna prosa. vkusně váz. . . za K 1.0 = Pro dospělejší mládež: = Upravil
J Hovák Praha obchodní dům K 1.0
75 article
Tohoto největ- šiho pokladn snai dosici podařilo soenamrov, ze jedrině král. srb. dvorní a komorní dodavatelkou ve Vídni, I., Kohlmarkt 6, vynalezenými a jí sa- motnou upotřebovanými okrašlov. prostředky. priv., — pro kažěou dáma nepestrádalelný. — činí k aii c. k. pat. PaVSae příso oslnívě bělostnpu, zakrývá svým velmi skvostným smallem všechny nedustaškr, jako: deličky po neštevicich, rodná znamsní, vyrovnává velsky a zábybg. stahuje rogtažené pory a činí kašdý tenský obličej půvabným a ku podivn nuladlstvým. Je to js- dlný pudr, po jehoš npstiv benl můžeme se mýti, sula by sbusněul půsebivost zanisela, Cena kartonu K 3.-—
Vídeň Kohlmarktoria 6
81 article
EaaVSa redižek Latým výsladkem korunovaných. Cena láhve K n.— Vivchny mé výrobky byly v Faříži, v Londýně a ve Vídal vyznamenány velkou zlatou nnednillí. za podivukodný výsledek svých přípravků se dplně sarnčují. Neačetné dopisy uznání z nejvyšššch kruhá jeou u mne k nahlédnsti. — Každé dámě ce nejlépe doporučitolno C. k. priv. čelenku k desažnaí vránsk peostého, bělostně narumorového čela, kua K 3.— a vý- borné. krášlici nýdlo „„Nnvon ravissante“í kus K 1 60 a K 2 40 Madame Rasa Belufur vykouzli svým „KONOORE na každém seladivělám vlasu původni barvu mladintvou — skvostnou nisou, kaštanovou nub sametově čemnou — a žálné nytí docilenéko vástinu neudstrani. Jedno upotřebení postači. Mialý karton K 3 —, velký K 10. Pravé jen s mým obrazem. „Obradka“i, páska k zamezení tvoření se dvojité brady. Cena 4 koruny. „Rhodopis“ dodává každému obličeji nevyrovnatelný růžový nádech. Cena 3 k ROSA SCHAFFER ve Vídni., I, Kohlmarkt 6, v PRAZE u 10S. KAMNELA Na přikopě č. l5
Belufur Schaffer Londýn Vídeň Praha K 2