1
masthead
10. července 1904
2
masthead
Příloha „Národních Listu
5
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
Ruští graňkove. v
=Kdo by se chtěl blíže informovato
skupině ruských malířů, jichž soubor a výbor
tvoři jaksi střed grafické výstavy »Manesa«,a
nevzpomíná pražské výstavy »Peredvižniků«
nehledá poučení v publikaci »Ruské umění«,
ani neprobírá tlusté folianty zesnulého »Iskus-
stva«. Jenom Levitan a Nesterov v české knize,
Polénova a Sěrov v ruském česopise by mu
napověděli něco o télo nové ruské návštěvě
v Praze. Za to články A. Benui a A. Rostisla-
vova ve »Volných Směrech« před třemi lety
ročníky »Miru iskusstva« otevřely by mu širši
výhledy po této ruské moderně, nežli jest s to
omezená výstava kreseb, litografií, dřevorytůa
leplů. Co přináší, je nové, nejmladši umění ru-
ské, živá opposice proti akademismu a také
proti formálnému realismu; co předvádí, jsou
malíři a kresliči a dekorateři, kteří si směle
osvojují právo plně umělecky se vyžíti, svo-
bodně a podle vnitřního hlasu vlastní osobnosti.
kteři hledají, a po většině také nalezají, sou-
zvuk formy a citu svého, kteří pro vlastní pro-
žité záchvěvy a sensace tvoří si také svoji sdě-
lovací mluvu, sankcionované šabloně se vyhý
bající. Šabloně ano, ne však každému vzoru.j
Moderní umění na celém světě, před T za
oceanem, na pevnině i ostrovech, na východěi
západě, v Praze i jinde, má velký ideál —
býti v jednotlivci i národním sdružení naprosto
svým, originálním, od kořene po vrchol původ-
ním. Ale ideál je přece vždy jen nedostižitelná
meta, vrchol, kam všichni spěji, jehož však
nikdo nedostihne. Býti absolutně svým, nevděčit
nikomu ničím, vyrůst sám ze sebe, bez přijí-
mání pouček cizími nabízených, vypěstiti se.
aniž by který vzor, která forma a formule byla
regardovaná, tím méně následovaná, toť meta
všech, kteří v sobě cítí buď skutečnou či jen
domnělou sílu a mohutnost uměleckého tvoření.
Manesa
Sěrov
A Benui
Praha
západ
6
article
Věc nemožná, dnes ještě nemožnější, nežli
druhdy, v dobách nad pomyšlení snadnéa
rychlé komunikace lidí i produktů, všeobecného
sdělování myšlenek, názorů, hesel a přesvědčení.
Co se včera stalo v Anglii, pozná se vlastníma
očima už dnes v Petrohradě; co se dnes vynoří
nového nebo nápadného či appartního v Paříži,
známe zejtra v Praze. Se všech stran hrnou
se tyto novinkové poznatky, a staré umění, bez
počtukráte převrácené, není ani laikům neznámo
Proti útočným těm dojmům těžko se uzavírati,
když ani geniové nevyrůstají beze všeho spojení
a styku s minulostí a přítomnosti. Problém
vzorů leží pouze ve směru výběru a aktivní
assimilace, a slabší bude vždy zajatcem sil-
nějšího.
Anglie
Petrohrad
Paříž
Praha
7
article
Pak je tu ještě druhý ideál: vyvinouti své
umění ze zárodků národních, v tradici umění
národního. Každé mu rozumí jinsk. Národní
tradice francouzská vychází od Ludvíků, rokoka
a goliky, tedy slohů umělých a umění dvor-
ského; ve Španělích mají skvělý realismus Ve-
lasquezův, v Holandsku 17. století, u nás ale, ve
Skandinavii a na Rusi máme jen umění lidové
za národní a jeho primitivismus za pokladniei
nových sil a vrubů pro moderní umění. Prohle-
dávajíce ji doufáme nalézti v ní talisman nové
samobytnosti a originality jiným cizl.
Ruští grafikové v pavillonu »Manesa« do-
kumentují všechny tyto snahy i toto podlehán
anebo, zní-li to konsiliantněji, i spojení s mo-
derním Západem i lidovým vnitrem Rusi. Také
u nás žijí tužby a ozývají se poukazy, aby na-
vazováno bylo na lidové umění. I pokusy se
staly, jenom k výsledkům nedospělo se žádným,
prostě proto, že se jednak vše bere čistě s po
vrchu a zevně; napodobí a kompilují kdekoli
sebrané formy. Nevyskytl se zde ještě umělee
řádu nebožky Poleňové nebo Ivana Bilibina,
kteři vyšli od podnětů V. Vasněcovem daných.
jaké by u nás mohl dáti M. Aleš. Bilibin na
vazuje nejen na ornament, nýbrž i také nali-
dové figuralní dřevoryty, primitivní linie a barvy.
Ludvík
Španěl
Prohl
Manesa
Rus
Bilibin
V Vasněcov
Holandsko
Rus
8
article
Ve »Svatém Jiří« je hravě napodobí. Ve svých
Pohádkách i u nás známých, v Plakatu je
oznamujícím, v titulních listech a v illustracích
Lermontovova »Kupce Kalašnikova« vede si už
samostatně, převáděje prostoduchou neohraba-
nost lidovou v obvod moderní zákonitosti deko-
rativní, maje při tom vždy dost osobní invence
a v linii individualního karaktoru, v němž ener
gie, ba drsnost slučuje se s měkkosti a snivosti.
Nelze ovšem jinak, nežli že to všechno zůstává
v mezích plošného a primitivního karakteru.
Na poli zcela opáčném stojí Lev Balkst
Je-li Bilibinovou snahou býti vždy co nejprost
ším, nesložitým, dbáti toho, aby se zdál býti
přímým potomkem mužíků, L. Bakst je moderní
rafinista, cele při tom prosáklý západem. Na
vazuje na nejrafinovanějšího. Na A. Beardsleye,
Na štěstí ne na jeho perversitu, pouze na jeho
subtilnost a citovost dekorativni linie. Besrdsley
byl chorobný potomek přesycené kultury ; Baks
je chápavý člověk zdravý, který ve vignetech,
titulních listech a ohálkách promlouvá lichotivě,
měkce, prost vší krutosti a žehavosti onoho
Angličana. Na jeho litografovaných portretech
D. Filosofova a J. Levitana, F. Maljavina nebo
sedíci dámy poznáte, že ona stylisovaná gracilní
linie má přece jen pravý a široký základ ve
skutečnosti pevně a láskyplně viděné, a zde
právě se staví poblIž Valentina Sěrova, ruského
portretisty, který jako psycholog a umělec, ve-
liký malíř a mistrovský kreslíř patří do prvních
řad evropských podobiznařů. Jakou sílu a bez-
ohlednost karakteristiky vložil do portretu A.
Jiří
Lermontovův
Kalašnikov
L Bakst
A Beardsley
Angličan
F Maljavin
Valentinos Sěrův
9
article
Noroka! S jakou zdánlivou nonchalancí,
pravdě mistrností načrtává podobu Vsevolož-
ského nebo Glazunova! Sěrov náleží k těm.
kteři v mžiku a chvilce uchopují celého člo-
věka, kteří naň dovedou vypadnouti jako ze zá-
lohy, na nepřipraveného k umělé a slavnostní
pose. Kreslí na litografní kámen, jakoby hravě
improvisoval, cigaretu v ústech, jakoby zúmyslně
zakrýval převelikou disciplinu oka i ruky. Tak
vysoko vžechny jeho lepty nestojí, ale »Selk
s koněm«, smějící se jako ženy Maljavinovy.
přece je nejdokonalejší všech, co jsou v ruském
oddělení, zrovna tak hebká a při tom živě pla-
slická jako jsou Sěrovovy malby
Evžen Lancere v obálkách pro »Mir iskus
stva« nebo titulních listech k básním a operám
odkrývá svůj pěkný a milý talent dekorativný,
tivený lyrickou fantasií. M. Dobužinský připomíná
ve svých pohledech petrohradských divadel
nostů prospekty let třicátých a tento sklon
Norok
Glazunov
Sěrovův
Evžen Lancer
M Dobužinský
Mir
10
article
k dobám cara Mikuláše, ke dnům prvního velko-
městského rozpjetí Petěrburku a ovládnutí fran-
couzské společenské kultury u něho i u jiných
možno snad připsati uměleckým vílězstvím So-
movovým. Kdyby se bylo bývalo podařilo letos
na jaře »Manesu« dostati výstavu tohoto rozto-
milého líčitele starých lenotreovských parkůa
krinolinových prababiček jako mladičkých koket-
ních poupátek, byli bychom byli o pěkný po-
žitek a zajímavou známost bohatší.
Mikuláš
11
article
V družině »Miru iskusstva« nejsou malířky
poslední v řadě. Nikterak není třeba bráti n
ně ohledy z galantnosti a z ohledu na jejieh
»mdlé pohlaví«. Pouze ženským jménem se lišt
od svých soudruhů, ne potencí, úsilím, nadáním
a výsledky. Než už dvě pochovali v plném roz-
květu. Polěnova, jeden z nejsilnějších a nej-
originálnějších talentů v oboru umělecko-průmy-
slovém, předešla ve smrti M. Jakunčikovou,
kterou jen kuse na dvou listech poznáváme. Z
to je tu Anna P. Ostroumova se svými barev-
nými dřevoryty. Reprodukuje-li, jako illustrac
A. Benoise k Puškinově básni »Kovový jezdec«,
děje se to s něžnou zrovna pozornosti; produ-
kuje-li, ryje li totiž vlastní malby a komposice,
ukazuje se krajinářkou pěkného citu a široce
malebného smyslu. I když pracuje v malém
rozměru, zůstává prosta vši titěrnosti a mali-
chernosti, jež přečasto nám znechucují ženskou
práci a které častěji dokumentují učelivou píli
nežli tvořivý talent. Ostroumova při tom má clle
vážné i odvážné. »Zahrada v zimě«, a ještě
více »Měsíc« prokmitající korunami stromů, a
partie petrohradských parků usilují o to, zkrátiti
vzdálenost štětcového náčrtu, štětcem načrtnutě
imprese základových a sumárných dojmů formy.
barvy a tónové nálady od dřevorytní jejich
transkripce na minimum. Používajíc techniky
žaponského tisku dřevorytního, nanáší na desky
ručně málo opakní barvy. Nepokládá plochy
transparentní, stejnoměrnou barvou akvarelového
effektu. Nekoloruje, nýbrž maluje své xylografie.
Polěnův
M Jakunčiková
P Ostroumův
A Benois
Puškinův
Mir
12
article
Třeba že ještě ne vždy stoji tyto dřevoryty
Ostroumové na výši jejich liniových a nedo-
vedou plně nahraditi jejich rozhodnost a výraz-
nost, jsou přece už mezi nimi listy pozoruhodné
pro ony snahy, ano i pěkné zaokrouhlenosti
effektu snivě lyrického.
Toto mladé, ba nejmladší umění ruské má
tolik podobností s našími výtvarníky stejného
stáří, tolik přibuznosti ve snahách a cílech.
tolik stejnosti v zevních osudech a hmotných
poměrech, že přátelské styky » Manesa« s »Mirem
iskusstva« jsou nejen intimní, ale i přirozené.
Sotva také zůstane na této návštěvě ruských
grafiků, nebo lépe, zásilce grafiekých prací ru-
ských malířů, o svobodu uměleckého svědomí a
volnost uměleckého projevu bojujících. A jako
byly zmíněné publikace »Volných Směrů« přl-
pravou k této exposici, bude nepochybně tato
předzvěstí budoucí výstavy mladoruského umění
Karel B. Mádl.
v Praze.
Mádl
Praha
13
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z domácího peněžního trhu.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
(Podnikavá lehkomyslnost. — Stinné
stránky úvěru příliš pohotového.
Cesty obchodní rozpínavosti. — Který
úvěr je přiměřeným. — Červencový
kupon. — Obraty v papírech k uložen
kapitálu. — Akcie průmyslové a ban-
kovní.)
Vracejíce se k thematu své předešlé úvahy,
můžeme konečně konstatovati, že špatné dluž-
níky vychovávají vlastně také věřitelé.
Chvalořečníci časů minulých s úžasem spmají
ruce, jak lehko na přiklad nyní se lze učiniti
samostatným. Vezměme příkladem průměrného
obchodníka. Jsou příklady — nechceme ve svých
poznámkách generalisovat — že postačí pouhý
náklad na čtvrtletní nájem krámu, výlohy lakýr-
níkovi, aby firma zářila do ulice, jednoměsíční
služné sluhovi, který má čepici s monogramem,
snad také jednoměsíční náklad na domáenost, a
hle, podnikavý muž jest samostatným. Jest to
podnikavost? Staří lidé jmenují podnikání ta-
kové lehkomyslností. V poměru k oné lehko-
myslnosti dodavatelé s největší obětavostí podá-
vají své offerty „nové firmě“, soutěž „novému
obchodnímu domu“ s velkou ochotou přichází
vstříc, neboť obchodník takový, umí-li se jen
trochu representovat, má na úvěr hned ze za-
čátku tolik zboží, že mu ani krám na ně ne-
stačí. Bohužel, že si u svých dodavatelů obchod-
ník nemůže objednati také odběratele. Tito v ta-
kovém podnikání jsou zbožím nejnesnadněji opa-
třitelným, a na této podmínce také obyčejně před-
poklaď optimistického podnikání vázne.
stinný stránka
14
article
V rubrikách ze soudní síně čítáme takováto
obchodní milieu a výpisy z historie o drobném
zakládání. Zavání to kriminálem a obyčejně to
také kriminálem končí. To jsou stinné stránky
úvěru příliš pohotového, po kterém se na růz-
ných stranách tolik touží. I zde jest případna
věta latinská „každá přílišnost škodí““
A pohlédneme-li na pravo, vidíme extrémy
úvěru zase ve směru jiném. Obchodník se při-
čiňuje a štěstí mu tak přeje, že nejen vůči svým
dodavatelům, nýbrž i v soukromi svých obchod-
ních knih si může přiznati, že obchod mu jde.
A tak věci bývají, že když už jednou obchod jde.
jest třeba závod průmyslový — mluvíme o na
šem průměrném člověku — proměniti v „to
várnu“. Známe charakteristický případ, že spo
lečnost vážné firmy se proto rozešla, že její
spolumajitel zajisté seriosní, neuznal za vhodné.
aby firma se representovala kočárem. To bývaji
ony příznaky konce. Nejdřív továrna, potom
ekypáž a tato ekypáž (někdy také automobil) jest
právě tak příznačným mobiliárem jako ona po-
kladna, kterou si jistý špatný platič proto ob-
jednal, aby věřitelé pojali důvěru v jeho úvěr.
Někdy tato cesta s kopce jde způsobem
ještě více reálnějším. Obchodník vidí, že obehod
mu jde a používá výtěžku ze svého obchodu opět
k rozšiřování obchodu a veden onou myšlenkou
expansivnosti jen výše a dále, svého úvěru nad-
užívá — zakládá, rozšiřuje a vypůjčuje, a př
tom se stále domnívá, že jest v cestách nej-
solidnějšího obehodu. V této příčině jest ne-
snadné sebepoznání. Tato demarkační čára jest
velice subtilní, a když bylo o ni uvažováno s re-
presentantem našeho předního úvěrního ústavu,
kriterium, které od něho bylo uvedeno, zdá se
nám býti zcela případné. Přiměřeným jest
úvěr ten, který jest nám přístup-
ným všude. Jestliže jistého úvěru
se dosahuje pouze od jisté strany,
15
article
není tento úvěr již přiměřený. To
znamená, že již jsme vázáni a že přestavše býti
svými pány, svému úvěru a svým závazkům se
podřizujeme.
Nemůže vlastně býti s podivením, jestliže
v moderním hospodářství, kde všichni činitelé
jeho jsou odkázání na úvěr, že v oné pšeniei
kvete také koukol. Nadužívání úvěru a jeho zne-
užití podmiňuje ovšem také velkou jeho zna-
lost, vystihnutí mezer zákona, úplný přehled
usancích a obchodních methodách, informace
o jednotlivých obchodních firmách a jich zvyklo-
stech, a evidence zejmena takových firem, které
v poskytování úvěru jsou velice liberální. Ze-
jmena tyto firmy — závody prostředního druhu
— jsou ve volbě svých kommitentů méně vy-
bíraví, neboť jestliže za peníze platí vyšší úrok.
musí jej také požadovati od svých kommitentů
a za těchto podmínek neumístí ovšem své pro-
středky u kommitentů prvé třídy. Takové závody
pracují většinou s počtem pravděpodobnosti, že
v jejich materiálu jest tolik a tolik procent špat-
ného a poskytování úvěru v takovém rámu jest
vlastně čistě obchodem ve způsobu pojišťovacím.
Pojišťovací společnost počítá ve svých tabul-
kách, že tolik a tolik procent z onoho ročníku
stáří zemře — podobně úvěrové společnosti zase
musí býti připraveny, že tolik a tolik procent jich
materiálu úvěrového bude vyvěšeno na tabulce
insolvencí a konkursů. A oboje ztráty zaplatí pni
živí. Kalkul onen jest poněkud nesprávný —
úvěr takový totiž znamená, že darebáctví špat-
ných musí zaplatiti lidé poněkud méně špatní.
16
article
Takováto nekorrektnost úvěrování vychovává
však podvody v úvěru. V zájmu národního hospo-
dářství jest zajisté uznati za výhodnější, než onu
velkou liberálnost v poskytování úvěru, spíše
větší v něm přesnost. —
Minulý týden na pražské burse vyzname-
nával se čilejšími poněkud obraty hlavně v pa-
pírech k uložení kapitálu; ve zjevu
tom nutno shledávati dodatečné působení čer-
vencového kuponu, ovšem toliko částečnéa
jednostranné, neboť se jednalo pouze o koupě-
chtivost jednoho ústavu, a uvážíme-li, že in-
vestiční politika onoho ústavu jest mnohem šíře
založena než na episodě jedné kuponové lhůty,
můžeme ostatně zcela onu červencovou lhůtu
kuponovou si odmysliti a tvrditi, že větší koupě
po červencovém kuponu na pražské burse
s tímto nesouvisely. Hlavní ústav bankovní na
zdejším místě zůstává stále kupcem pro rentu
tak řečenou blokovou, totiž únorovou a dubno-
vou a dále rentu investiční. Z tohoto důvodu
tudiž také papíry ony byly jednány, neboť ústavy
ostatní svorně se přičinily, jestliže jim bylo
17
article
možno prodati zboží, aby podaly pomocné ruky
k závěrům. Obraty v naznačených papírech v tni-
nulém týdnu byly dosti živé. Kromě toho byly
brány z trhu také 4% zástavní listy České hypo-
teční banky za kurs 100.25, v nichž na domácím
trhu se spíše jeví zboží. Ta tam jest doba silné
poptávky, kdy mnohem vyšší kurs tohoto papíru
ještě vybízel ke koupím. Papíry Zemské banky
byly kupovány v obchodu soukromém. Na trhu
akciovém byly hrdinou dne akcie Podolské ce-
mentárny, v nichž zbožím zásobuje trh větší
majitel, který kurs 170.— považuje za přimě-
řený, aby se svého majetku, jehož břímě ho již
tak dlouho tísnilo, zbavil. Ježto nabídka byla
limitována, nezbývalo poptávce, než aby při-
stoupila klimitovanému kursu. Opět charakteri-
stický příklad, že nabídka zvyšuje kurs. Za zá-
znamu 170.— došlo v Podolských k více obra-
tům. Slabší směr jevily opět Dankovky, které
byly jednány za 331.—, neboť zpráva, že dohoda
strojírenská naráží na nepřekonatelné překážky
ovšem fantasii majitelů nepodněcovala. V ban-
kovních akciich klid.
V Praze, 9. července.
Podolský
Praha
18
article
Vídeňská bursn.
Ve Vídní, 9. července.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Vídeňská bursn.
Ve Vídní, 9. července.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Trh s cennými papíry v minulém témdni po
zoruhodně oživnul. Prvním a nejhlavnějším podnětem
byl veřejný výkaz velikých soukromých drah, jichž
příjmy až na malé výjimky značně stouply. I co do
společnosti státních drah, která vykazuje v provisor-
ních číslech jakýs lakýs úbytek, možno vzhledem ke
zlepšení doloženému opravnými daty za to míti, že
závěr bude přízniv. Nehledě k příznivému momentu,
obsaženému v tomto faktu pro společnosti železniční
samy, možno v této okolnosti zříti přiznak vše-
obecné průmyslové a hospodářské
konjunktury a není ledy bezdůvodno pevnější
smýšlení, které ce celkem zračilo na trhu s cennými
papíry. Ovšem: k dalšímu důležitému momentu pro
oživení bursy, k přislušné účasti širších kapitalistních
kruhů, ještě nedošlo a trh následkem toho odkázán
stále na obchodníky z povolání, kteří však nejsou
s to, aby udrželi intensivnější obchody na delší dobu.
Vídeň
státní dráha
19
article
Odbytu za živějšího obchodu nedostalo se podpory
z venčí a tak zaniklo vzpružení samo sebou. Tak
byl vzestupný postup, který se projevil v akciích
úvěrních, státní dráhy a alpinkách, záhy zaražen
následkem ziskových realisací proniklo tu a tam osla-
bení. Speciálně co do papírů báňských padal tu n
váhu i věcný moment. Byť byly vyhlídky pro obnovu
hnědouhelné české konvence sebe ne-
příznivější, působila přece jen úřadní zpráva o zmaru
jednání na bursu tísnivě a při nejmenším nutkala
k zdrželivosti. Názory o dalších důsledcích této udá-
losti jsou různy a všeobecně převládá názor. že
okolnost, že není těžební konvence, bude působiti ne-
příznivě. Bude-li úřadní prohlášení hnědouhelného
společenstva, že ceny budou nedotčeny, dosti silno,
aby vynutile vzájemný respekt závodů v praktickém
scutěžním boji, nutno ještě vyčkati, tolik jest však
jisto, že ceny již nyní klesly na úroveň, kterou
asi sotva možno ještě více stlačiti; zvýšená těžba
bude však nutkati k opětnému získání německého
odbytiště a takto opatřiti korrektiv nadvýroby. Zdaří-i
se to, bude lze nalézti snadno při eventuálním příštím
jednání základ pro dohodu, tím spíše, protože pone-
cháním společenstva nejsou ještě všechny mosty
zničeny
20
article
Beze souvislosti s akciemi uhlářskými došlo ic
do železářských papírů snad jen k dočasnému osla-
bení, které způsobeno tím, že nebyly pro malou po-
ložku pražských železářských okamžitě kupců, takže
bylo nutno sleviti. Nepříliš silný trh byl tím zaražen
a přikročil i ohledně jiných železářských papírů k r-
alisacím, kterými utrpěly zvláště alpinky. Protože
však nebylo důvodu meritorního, ustálily se opě
kursy a z části se i zlepšily.
Trh s akciemi bankovními byl klidný a zanedbán
Pololetní zpráva žírového spolku, která vykazuje mal
stoupnutí ziskové, nedala žádných podnětů a došlo-
přes to tu a tam k vyšším kursům, jest to zjev více
méně nominální. Závěrů bylo málo
Trh s ukládacími papíry byl pevný a živý. Obraiy
peněžního trhu byly malé, smýšlení chabé; soukromý
diskont klesl s 31/2 na 27/2
21
article
Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze
Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze
z tohoto sestavení:
2. července 9. červenc
Rak. korunová renta . . .
99.25
99.30
Rak. zlatá renta . . . . . 118.25 118.60
Uherská zlatá renta . . . . 118.35 118..50
Uherská korunová renta . . 97.10.
97 15
Turecké losy . . . . . . 129 50
128. 25
641.50
640.—
Rak. kreditky . . . . . .
425.50
427.—
Banka pro země rakouské .
752.—
748.—
Uherské kreditky . . . . .
512.—
512.50
Bankovní jednota . . ..
Pozemkový úvěrní ústav
Živnostenská banka . .
Společnost státní dráhy . .
Jižní dráha
Polabská dráha . . . . .
Buštěhradská dráha lit. B. .
Dunajská paroplavební spol..
Rakouská továrna na zbroj.
Alpinky . . . . ..
Rým.-muráňská společnost
Pražská želézářská společnost
Česká báňská společnost .
Mostecká uhlářská společnost
Wienerberger . . . . . .
Schodnica . . . . . . .
Londýnská devisa . . . .
Říšské marky . . . . . .
ústav živnostenský banka
státní dráha
Český báňský společnost
Wienerberger
22
article
Dluhy rakouské. Není tomu dávno, co »kývajíe
a mlčíci« pariamenl, delegace povolily obnos 400
mill. K na potřeby vojenské, zalím co předlitavská
vláda se hotoví opatřiti si řadu půjček investičních
V této době nových dlubů, z nichž i půjčky druhé
skupiny pozbývají rázu půjček, sloužících zlepšení
hospodářských poměrů a kulturních potřeb obyvatel-
stva, protože jsou jen dokladem, jak prapodivné bylo
hospodářství při stavbě nových alpských dráh, není
nezajímavo poohlédnouti se po vývoji zadluženosti
této říše. Dluhy uherské ve výkaz pojaty nejsou.
K tabulce vzrůstajícího břemene dluhového přiřaďu-
jeme zároveň výkaz o nákladech, kterými přispívala
tato polovina říšská na jich zúročení a umořováni
Všeobecný státní dluh a státní dluh království
zemí na radě tišské zastoupených, resp. státní ná
klady na umoření a zůročení činily
úhrn
vš. státní dluh dluh předlit. (připočteny
i státovky)
v millionech korun
5.501.854
7.203.650
999.893
rok
24
article
7.289 249
5.504.661
1.076.091
5.545.178
1.102.44
7.324 123
5.541.401
1.293.185
7.522.939
5.564 998
1.769.145
8.008 931
5.575.586
2.117.273
8.366.545
5.543.557
2.113.406
8.371.427
5.523.335
2.117.626
8.381.683
5.504 .666
8.373.336
25
article
1885
1886
1887
1888
1889
1890
1891
26
article
2.110 982
5.576 811
2.151 000
8 415 752
5.519.861
2.453.568
8.717.625
5.515.346
2.548. 149
8 670.107
5.512.200
2.870.435
8.769.714
5.502.052
2.868.274
8.648.224
5.526.241
2945.493
8.710. 365
5.470.486
3.258.997
8.966 565
5.438 990
3.163.516
8.852. 144
5.443.543
3.376.419
9.043.962
3.619 129
5.447.346
9.102 39
5.450. 204
3.640. 593
9.096.081
Vzrostl tedy během dvou desetiletí společný státní
dluh i stální dluh království a zemí na radě říšské
zastoupených o téměř dvě milliardy korun
nejnovější akce pana dra. Körbra, p. Böhma ap.
Pitreicha připravují vyvrcholení tohoto vzrůstu na
3 milliardy korun. Toto obrovské břemeno dluhové
ukládalo přirozeně zvýšené oběti poplatnictvu. I o tom
podává nedávná publikace úřadní výmluvné doklady.
Zůročení a umořování všeobecného státního dluhu
a dluhu království a zemí na radě říšské zastoupe-
ných vyžadovaly na celé říši resp. na Předlitavsku
tyto obnosy
zúročení vš. po srážce zbývá
rok a předl. stát. přísp.
na
dluhu uberského Předlitavsko
milliony korun
1883
298 610 60.631
237.979
1884 302 579 60.629
241 950
300 235 60 627
239.609
1885
303 831
60.627
1886
243 204
1857
321 668
60.626
261 043
1888
339 188
60.625
278 563
1889
353 933
60 624
293..308
60 624
292.922
354.545
60.62
290.429
1891
351.053
60.622
1892
354.662
294.040
1893
368.60
60 623
302 979
60.622
1894
371 624
311.00
1895
386.100
60.622
325.478
1896
393. 826
60.622
333.204
1897
392.832
60 622
332.210
399 916
60.621
339 295
1898
1899
400 462
60 621
Böhm
27
article
339 841
60.621
340.855
1900
401 476
341.333
1901
401.954
60 621
1902
413 652 60 621 353 031
Po nových finančních operacích, při kterých opatř
p.-Böhm způsobem stále záhadným 400 mill. koru
aniž vydá haléře, vzroste obnos na umoření a zúro-
čení všeobecného státního dluhu a dluhu předlitav
ského, který tato polovina říše platí více než na
400 mill. K ročně. Ježto pak celkové stální přijmy
této říšské poloviny činí okrouhle 1800 miil. korun,
blížíme se zvolna, ale jistě k okamžiku, kdy potřeba
na zúročení a umoření dluhů bude vyřadovati čtvr-
tiny všech stálních příjmů. Uvážíme li, že většiny
těchto dluhů užito na účely neproduktivní, patrno,
jak silné momenty vzpružující chová v sobě tento vý
voj státního hospodářství pro berní morálku, o kter
se u nás začíná zase mluviti — podivuhodně v době,
kdy rovnováha finančního hospodářství této říšské
poloviny povážlivě kolísá.
Výbor českého odboru rady zemědělské pro král.
české konal 2. července 1904 svoji řádnou schůzi z
předsednictví předsedy českého odboru rady země-
dělské pana Karla Práška. K návrhu předsedy p. K.
Böhm
Prášek
český odbor rada zemědělský pro král
český odbor rada země
28
article
Práška usneseno, aby vzhledem k pohromě, jež stihla
některé okresy objevením se obilní rzi v míře dosu
nebývalé, podána byla žádost k vládě, by přísná a těž-
ce splnitelná ustanovení § 2. zákona z 19. července
1902 č. 1. z r. 1903 o odepisování daně pozemkové
byla buď liberálně vykládána nebo i případným naří-
zením pozměněna. Děkovací přípis Spolku mlynářů
českoslovanských za podání pamětního spisu k mini-
sterstvu orby v příčině ochrany českého zemědělství
a mlynářství vzat byl na vědomí. Ze zpráv předsed-
nických, přednesených předsedou odboru p. Karlem
Práškem, vyjímáme: Na učiněný dotaz podána minist.
spravedlnosti zpráva, z jakých příčin vnucená správa
se neosvědčuje. Ministerstvu orby opětně podána
žádost za zřízení stálých zemědělských znalců v ci-
zině. V pokusech se stepním šťovíkém pokračuje zimní
hospodářská škola v Chrudimi. — Za účelem vhodného
vápnění pozemků požádán zemský výbor, aby uloženo
bylo hospodářským školám sdělati řádné rozbory pů-
dy. Ministerstvu orby a železnic podán pamětní spis
stran tarifních opatření v zájmu českého mlynářství
a české produkce obilní. Doporučeno vyhověti žádo
stem o zavedení, případně rozmnožení dobytčích trhů
v Dobříši, Jablonném n. Orl., Křinci, Rožmitále, Ka-
cově, Ousobí, Blovicích, Kozlanech, Berouně, Klato-
vicích a Veltrusích. Zpráva. I. komitétu o rozpočtu
subvenčním a správním na rok 1905. (Re-
ferent předseda odboru pan Karel Prášek.) Referent
podává podrobné odůvodnění rozpočtu na rok 1905.
Prášek
Chrudim
Dobříš
Jablonné
Orlický
Křinec
Rožmitál
Ka
Ousobit
Blovice
Kozlany
Beroun
Klato
Veltrusy
Re
29
article
Rozpočet zemských a státních subvencí, pro rok 1905
navržených, činí pro obvod českého odboru rady ze-
mědělské obnos 766.580 K a kromě toho částku
400.000 K na subvence a 200.000 K na bezúročné půj-
čky pro hospodářská družstva v celém království če-
ském. Jako léta minulého, věnována i pro rok 190n
zvláštní pozornost akci ke zvelebení chovu skotu.
pro niž požaduje se obnos 295.000 K, a lnářství, jeho
celková položka činí obnos 120.000 K (z toho 114.00
K z dotace státní), dále žádá se zvýšená položk
87.500 K na očkování vepřového bravu proti července.
Z ostatních položek vytknouti jest honorování kočov-
ných přednášek 5000 K, hospodářské kursy 6900 K
fysiologická stanice 8000 K, pokračovací kursy ho-
spodářské 6500 K, vydávání populárních spisů 5000 K
ovocnictví 33.740 K, zalesňování 54.400 K, mlékařstv
26.440 K, akce pro chov bravu vepřového 22.300 K
chov drobného zvířectva 14.500 K, podporování ná-
kupů strojů 24.000 K, odměny pro vzornou čele
4000 K, podpory pro vzorná hnojiště 5000 K, země-
dělské oddělení při Národopisném museu českoslo-
vanském v Praze 8000 K. Rozpočel správní činí pr
r. 1905 celkem 102.682 K (r. 1904 90.912 K). V pří-
čině personalií navrženo zřízení mísla inspektora mlé-
kařství (jež dosud konsulentem mlékařství obsazeno
bylo) a ustanovení dalších dvou úřadníků manipulač-
ních. Rozpočet správní a subvenční na r. 1905 jedno-
myslně se schvaluje. — Zpráva I. komitétu o změně
K Rozpočel
Praha
zpráva I . komitét
30
article
1892
1893
1894
1895
1890
1897
1898
1899
1900
1901
19.2
32
article
930.—
249.—
636.25
80. 65
421.—
1014.—
857.—
491.—
428.75
491.50
2190.—
1260.—
608.—
790.—
650.—
239 42
33
article
928.—
249.50
633.—
79.50
422.50
1008.—
845.—
478.—
418.50
491.50
2121.—
1267.—
600.—
787.—
637.—
239. 40
117.40
34
article
zásad ku povznesení chovu vepřů. Referent p. Josel
Suhrada. Referent činí tyto návrhy: 1. Budiž nadále
úplně zastaveno zřizování nových plemenných ústavů
a stanic čistokrevného plemene yorkshirského. Trvající
plemenné ústavy a slanice buďtež udržovány jen za
účelem odchovávání kanců. Plemeniček yorkshirských
nebudiž příště vůbec používáno čes. odb. rady zeměd.
jako subvencovaného plemenného materiálu. 2. Na-
proti tomu buďtež ponechány a pokud možno nejvíce
rozšířeny přípustné stanice kanců yorkshirských. 3.
Buďtež českým odborem rady zemědělské zřízeny2
plemenné ústavy čistého plemene českého, aspoň v ta-
kovém rozměru, aby byly s to, dodávati po 150 ku-
sech plemeniček (ve váze aspoň 30 kg) ročně, tedy ob
300 kusů. Z těchto jeden zabýval by se chovem ma-
lého prasete horského a druhý velkého nížinného.
Český odbor rady zemědělské vejde vypsáním ve-
řejného konkursu ve smluvný poměr s vyvolenými
chovateli, kteří by sice na svůj náklad chov zařídili,
český odbor rady zemědělské však zavázat by se k ode-
bírání smluveného počtu plemeniček za ujednanou
cenu. Na kančíky z toholo chovu by se nereflektovalo.
Český odbor rady zemědělské vyhradil by si souhlas
s nákupem prvotního plemenného materiálu těchto
plemenných ústavů a dozor na vedení celé plemenitby
Podrobnější ustanovení byla by později stanovena.
Josel Suhrada
Český odbor rada
kg
35
article
4. Až bude k disposici materiál z těchto ústavů, bud-
tež zřizovány plemenné stanice o 2—3 sviňkách če-
ských a 1 kanci yorkshirském. 5. Český odbor rady
zemědělské působiž k tomu, aby při odhadu z nutnosti
zabitých vepřů nebylo činěno rozdílu mezi prasetem
českým a yorkshirským. 6. Buďtež českým odborem
rady zemědělské zřízeny odměny na našich výstavách
na zušlechiění domácího vepře. Referát se přijímá. —
Zpráva I. komitétu o rozdělení subvencí na hospo-
dářské stroje. (Referent p. Frant. Staněk.) Žádostí na
stroje hospodářské došlo celkem 319, z nichž 20
opozděných odloženo na rok 1905. Příznivě vyřízeno
bylo 281 žádosti s celkovou podporou 18.727 K na opa-
tření 355 různých strojů. Při udílení subvencí počítáno
s udělenou již dotací státní 6000 K a se slíbenou do-
tací zemskou 12.000 K. Opětně nutno vytknouti, že
při udílení dotace státní oběma odborům nebylo se
strany c. k. ministerstva orby šetřeno stanoveného
klíče. — Zpráva o zastoupení zájmů zemědělství při
revisi všeobecného občanského zákonníku. Referent
předseda čes. odboru pan Karel Prášek uvedl v pod-
statě tolo: Když ve veřejnosti vyskytla se zpráva, že
vláda pomýšlí na revisi všeobecného občanského zá-
konníku, předsednictvo českého odboru rady země-
dělské uznalo za vhodné učiniti v čas příhodná opa-
tření, aby při této dalekosáhlé významné zákonodárné
František
Staněk
Prášek
Český odbor rada zemědělský
všeobecný občanský zákonník
všeobecný občanský zá
český odbor rada země
zpráva I . komitét
36
article
práci přiměřeně vzat byl zřetel též na zájmy země-
dělské, pokud právem civilním jsou dotčeny. Země-
dělství má nepochybný zájem na revisi občanského
zákona, která by měla náležitý zřetel na značné ho-
spodářské a sociální změny, které v zemědělství zvlá-
ště v posledních desetiletích nastaly a tak značný
převrat v poměrech majetkových i v poměrech odby-
tových způsobily. Takové revise bude dojista zapotřeb
při předpisech stran nemovitého vlastnictví a jeho
ochrany. Ne bez důvodu poukazováno bylo s více stran
na četné rozpory stran právní ochrany držby a vlast-
nictví. Dále bylo by na místě zrovidovati předpisy,
týkající se poměrů sousedských při majetku nemo-
vitém. Právní bezpečnost majetku nemovitého vy-
žadovala by též bezpečnější vytříbení předpisů o vy-
vlastnění. Velký problém vyvazení zadlužení nemovi-
tostí vyžadovati bude patrně některých doplnění před-
pisů práva zástavního v souvislosti s právem knihov-
ním. Žádá-li se dále theoretickými právníky sjedno-
cení občanského a obchodního práva obtigačního, bude
s hlediska zemědělství třeba dbáti toho, aby při tom
zvoleno bylo pravé středocestí tak, aby nové právo
obligační vyhovovalo nejen poměrům obchodu a prů-
myslu, nýbrž i potřebám venkova. Opravy vyžadují
též předpisy o t. zv. správě za právní vady dobytka.
37
article
Rovněž objeví se potřeba bezpečněji upraviti právní
podklad pro pacht. Kromě toho bude i v oboru práv
dědického míti zemědělství leckterý zájem na vhodné
revisi. V důsledku těchto úvah sezvalo předsednictvo
českého odboru rady zemědělské na den 13. června
t. r. anketu za účelem úrady, jaké stanovisko zaujati
by mělo zemědělství české k otázce revise občanského
zákona. Anketa tato usnesla se sestaviti zvláštní ko-
misi, která by jednotlivé obory práva občanského pro-
brala, požadavky rolnictva formulovala a český odbor
rady zemědělské aby je pak prostřednictvím c. k. mini-
sterstva oroy tlumočil c. k. ministerstvu spravedlnosti.
Potom provedeny volby doplňovací do stálých komi-
tétů. — Zpráva o postupu akce ke zvelebení chovu
skotu v r. 1904. (Referují p. Jan Pleva a p. Frant. Sta-
něk.) Referent p. Jan Pleva uvádí, že do 20. června
t. r. zakoupeno bylo celkem 230 subvenčních býků
a 305 jalovic, tedy 535 kusů dobytka do 95 okresů.
K výplatě poukázáno v této době 113.510 K. Prů-
měrná cena jednoho kusu činí 255 K. Při tom řídil se
odbor zásadou, aby v prvé řadě obdržely subvenční
skot okresy, kleré dosud subvencí neobdržely. Spolu-
referent p. Fr. Staněk připojuje se k referátu před-
chozímu. Akce ke zvelebení chovu skotu jest vlastně
pro letošní rok již ukončena, poněvadž dotace jest již
vyčerpána. Litovati jest, že akce tato nedosahuje u
vlády takově podpory, jaké zasluhuje.
Pleva
František
K Pr
Staněk
český odbor rada zemědělský
38
article
Obtíže kartelu továrníků slaměných a plstěných
klobouků. Píše se nám z Vídně: Jak se dovídáme
vyskylly se v posledních dnech v kartelu továrníků
plstěných a slaměných klobouků rozpory, které byly
podnětem, že pro tento rok sjednaná dohoda cenová
zrušena, takže došlo i mezi členy kartelu k volné
soutěži. Podnětem byly asi tyto momenty. Kartel tento
sjednán na tři roky a platí ještě na dva roky; na
tuto dobu zavázali se členové čestným slovem, že
Ludou zachovávati usnesení svazu i když stanou se
většinou hlasů. Kartel jest čistě cenovým: roz-
padal se ve dvě sekce, slaměných a plstěných klo-
bouků, a sice jen pokud jde o modní damské klo-
bouky. Zdálo se, že jest kartel celkem pevným,
protože mimo něj stálo jen asi 15% továrníků. Po-
zoruhodnou jest součinnost dělnictva
v tomto kartelu. Odborný spolek dělníků slamě-
ných klobouků zavázal se totiž, že bude boykotovati
veškery podniky, které ke kartelu nepřistoupí, resp.
že v těchto podnicích práci zastaví, bude-li to kartel
žádati. Před počátkem saisony žádalo několik men-
ších továrníků, aby směly své tovary o něco lev-
něji prodávati než veliké továrny hnané paroua
mechanicky, což ale tyto odmítly, protože lze stíží
najíti rozeznávací hledisko mezi velkými a malými
závody. Následkem toho kartelní smlouva suspen-
dována a továrnám ponechána volná soutěž. Tím
mají býti menší továrny donuceny k podrobení se
Co do plstěných klobouků kartel úplně zrušen. O ob-
chodech továren slaměných klobouků v Rakousku
sděluje se, že není přes stlačené ceny nepřízniv
Rakouským továrnám se zdařilo téměř úplně vytla-
čiti cizí soutěž, jen co do nejjemnějšího zboží uhájili
Angličané a Francouzi z části své posice, leč dovok
tento nepadá téměř na váhu. Naproti tomu mají ra-
kouské továrny dost značné odbytiště v Německu,
Angličan
Francouz
Vídeň
Rakousko
Německo
39
article
Belgii, Nizozemí a Švédsku
Tarifni zápis zámořských dopravních společ-
ností a jednání o smír. Jak našim čtenářům známo,
jednají zástupci zámořského dopravního trustu s
zástupci cunardské linie o odklizení neshod způsobe-
ných odporem linie této ke kartelu a samostalným
jejím postupem resp. zvláště dohodou o dopravě uher-
ských vystěhovalců. Jednání, která se vedou v Lon-
dýně, jsou čistě důvěrná. Sprostředkovatelem jest
anglický ministr Balfour. Včera bylo vyjednávání
prozatímně přerušeno. Zástupci anglických a ameri-
ckých společností odcestovali, zástupce hamburské
paroplavební společnosti, Ballin, zůstal v Londýně,
momení, který dokazuje, že jednání není zúplna bez-
výhledno. Hlavním kamenem úrazu jest totiž úmluva
cunardské linie s uherskou vládou o dopravě uherského
vystěhovalectva do zámořských států. Německá do-
pravní společnost žádá totiž, aby ji byla přiznána
určitá kvola na dopravě uherských vystěhovalcůa
nechce tohoto požadavku se vzdáti za žádnou cenu
Zástupce cunardské linie učinil řadu návrhů, o jichž
obsahu zalím není nic známo, tolik jest ale jisto, ž
uvedený požadavek hamburské paroplavební odmílá.
poukazujíc k tomu, že jest vázána smlouvou s uher-
skou vládou, kterou nelze beze souhlasu uherského
ministerstva změniti. Bude nyní záleželi na tom,
bude-li německá společnost s to, aby předložila pro-
posice, které by mohly býti důvodem k žádosti na
uherskou vládu ohledně revise smlouvy. Další pobyt
Ballinův v Londýně dokazuje, že se nějaké východisko
hledá. Nelze tedy považovati pokus smíru za zma-
řený, tím méně, že žádná z interessovaných společ-
ností nemíní v boji tarifním pokračovati stále. Za
daných poměrů dopravují se vystěhovalci do Ameriky
Balfour
Belgie
Nizozemí
Švédsko
Lon
Londýn
Amerika
41
article
se značnýmí ztrátami