1
masthead
10. července 1904.
5
article
Madu. Kromě toho kuliové jsou ještě více přl-
stupni nakažlivým nemocem, než jiní Japonci
protože podmínky jejich od narození v sobě pě-
slovali nedostatečnou výživou a nečistotou.
Port Artur,
Reuter oznamuje z Tokia, že gen. O ku
obsadil včera po prudkém boj
Kajčžou či Kajping.
Místa tohoto bylo Okuovi zapotřebí, aby
mohl přikročiti k oblehání Port Arturu. Odtu
bude Rusům překážeti, kdyby táhli po souš
Port Arturu na pomoc.
Protože pramen není dosti spolehlivý, je
třeba počkati na potvrzení této zprávy.
O Dalinský průsmyk.
Telegr. »Pravil. Věst.e
Jeden z účastníků boje divise gen. Leve-
stama o Dalinský průsmyk se zvláštní pochvalou
se zmiňuje o výkonech ruského dělostřelectva.
Její trefná palba doslovně smetl
osmikusovou japonskou baterii,
jejíž místo potom zaujala japonská horská ba-
terie. Vůbec dlužno příznati, že Japonci jsou
velmi citlivi k účinkům ruských granátů a šrap
nelů. Postačují 3—4 ruské výstřely a již na
tom místě, kam byly poslány, boj utichá.
Po dvoudenní přestávce opět se lije.
Zdravotní stav naší armády dosud je dobrý
Rubl v Číně.
Ruští zpravodajové oznamují, že papírový
rubl má v Čině vysoký kurs. Číňané zaň ochotně
dávají na svých penězích rubl a 40 kopějek.
Artur
Rus
Japonec
Číňan
Tokio
Čína
Reuter
kopějka
6
article
Maršálek Ojama.
Pěknou charakteristiku tohoto japonského
vojevůdce přináší dnešní číslo »La Patrie«.
Maršálek Ojama, jenž opustil včera Japonsko
aby se odebral na bojiště, kde převezme hlavn
řízení válečných operací, v hodnosti mandžur
ského vicekrále, jest z japonských vůdců nejza-
jímavější osobností. Znám jest po celém Japon
sku přezdívkou »generál houba«, kterou mu za-
vinily jeho četné jízvy, zanechané v jeho obli
čeji neštovicemi; z jizev jsou některé až 2 em.
hlubokě.
Maršálek Ojama má japonskou postavu. Mi
luje vášnivě zápas a neleká se vstoupiti na zá-
pasiště a bojovati jako každý jiný zápasník. P
vzbouření sakumském dověděl se Ojama př
svém návratu, že chování jeho krásné a mladé
ženy za jeho nepřítomnosti zavdalo podnět ke
mnchým pověstem. Jakmile se vrátil do svého
bytu, uzavřel se v něm se svou paní a od oka-
mžiku toho nikdo více jí nespatřil ani živé
ani mrtvé. Před 20 lety tkvělo Japonsko ještě
příliš v systému feudálním, než aby policie mo-
hla zakročiti do soukromého života osoby tak
význačné, jako byl maršálek Ojama.
Od této tragické episody stal se Ojama ně-
kolikráte ministrem vojenství a převzal značný
počet poselstev do ciziny. Za války mezi Japon-
skem a Čínou velel vojsku, jež dobylo Por
Artur a jeho dosavadní cenné služby odměněny
byly úřadem, který dnes zastává.
Před 10 lety oženil se Ojama s mladou
ženou ze šlechtiaké rodiny, vychovanou v Ame-
rice. Ojama má ruku pevnou a povahu nezkro-
titelnou.
Ojama
Artur
Japonsko
Japon
Čína
ame
Le Patria
7
article
Pan Charles Pettit, válečný zpravodai
časopisu „Le Temps' v Japonsku, zaslal dopis
z Tokia, ve kterém líčí nesnáze dopisovatelu
velkých listů v Japonsku, jakož i obtíže, s nimiž
spojena je jejich služba zpravodajská. Úsudek
jeho o povaze Japonců bude zajisté zajímati če-
ského čtenáře. Pan Pettit píše:
Z Tokia, 8. června.
Vzdávám se úplně snahy, obdržeti se strany
Japonců spolehlivé zprávy o vojenské sítuaci.
Příčí se mně, zaznamenávati různé bájky, více
méně směšné, jež pravidelně uveřejňují časo-
pisy a týdenníky nejzazšího východu. Avšak do-
volím si dáti radu čtenářům, kteří si chtějí uči-
niti poněkud pravdě blízký pojem o válečných
událostech. Nechť jenom porovnávají — čehož
arci já zde činiti nemohu — zprávy z pramene
japonského se zprávami ruskými a potom, když
je pozorně přečtli, nechť uvažují o událostech,
při nichž mají Japonci nebo Rusové zájem,
buďto zveličovati je, nebo význam jejich sesla-
bovati. Po této přípravě budou si moci utvořit
názor, přibližující se poněkud pravdě, odhodlají-li
se nestranně přidržovati se cesty střední.
Zde v Tokiu nikdo neví nic přesného.
Všichni Japonci, ať je jejich zaměstnání nebo
postavení jakékoli, šmahem zachovávají tajem-
ství o všech věcech, jež se týkají státu, byťi
jen nepřímo a dlužno uznati, že toto upjaté za-
chovávání tajemství jest cennou vlastností pro
národ v době války. Těch několik sporých sdě-
lení, jichž dostane se žurnalistům, je pouze to.
co vyslanectvům v Japonsku je nařízeno zaslati
do Evropy. Je tudíž naprosto bezvýznamno je
opakovati.
Pettit
Japonec
Rus
Japonsko
Tokio
Evropa
Le Temps
8
article
Úloha žurnalisty v Japonsku je nesmírně
nevděčnou. Podaří-li se mu sehnati zajímavější
zprávu, nemůže ji telegrafovati k vůli censuře,
a posílá-li předpovědi budoucích událostí dopi-
sem, než dojdou do Evropy, jsou věcí již dávno
odbytou. Proto také nešťastní žurnalisté všech
národů si zde zoufají. Japonsko na ně pohliží
jako na lidi škodlivé a jim nepřátelské a po-
kouší se je zastrašiti všemožnými prostředky.
Navzdor tomu téměř všichni obdrželi konečně
povolení, by směli sledovati vojsko japonské —
avšak za jakých podmínek! Nikdy bych jich ne-
chtěl přijati, pokud mě osoby se týče. Nejenom
že vláda japonská uložila válečným zpravodajům
tisíc různých a nesnesitelných pravidel, ona s ni-
mi jedná téměř jako s vězni.
A provázejí-li konečně vojsko, nemohou
nic dělati, nic mluviti a nic psáti, nechtějí-li se
vydati v šane přísnému zákonu vojenskému.
Ostatně ani vojenští přiručí sami nemají práva
psáti rodinám, zůstaveným v Japonsku. Nešťastní
žurnalisté tedy buď nesmějí ničeho vidět, aniž
čemu rozumět, nebo nejvýš podaří-li se jim ná-
hodou, zjistiti nějakou věc, smějí si ji ponechuti
pro sebe a těšiti se, že se jim podaří ji uveřej-
niti tehdy, když už zajímati nebude.
Evropa
Japonsko
9
article
Za několik dní zbude v Japonsku jen ně-
kolik žurnalistů. Vláda dosáhne svého cíle: Jedni
zastrašeni, neb odvoláni svými časopisy, budou
již na cestě jednak do Evropy, jednak do Ame-
riky a jiní, jichžto vytrvalost jest obdivuhodnou,
budou vzdor tomu přinuceni — mlčet buď v Ko
seji nebo v Mandžursku.
Japonci — což jest ostatně pochopitelno —
hledí zbaviti se jakékoli nepohodlné kontroly.
Proto myslím, že je pro mne výhodnějším, zů-
stati v Japonsku, odkud mohu stále dávat zprávy
o svém mínění do Evropy, odevzdávaje svoji
korrespondenci sám na palubě lodí evropských.
A mimo to duševní stav v Japonsku během této
války, myslím, že je právě tak zajímavou látkou
ke studiu, jako válka sama, pohlíží-li se poněkud
do budoucnosti. Tento duševní stav je naprosto
charakteristickým; vše, co slyším a co zde čtu.
každodenně mně znova dokazuje, že Japonci
jsou národem válečným, milujícím válku k vůli
válce. Celé dějiny Japonska nejsou nežli ne-
ustálým zápasem. Když Japonci neválčili proti
cizině, bili se sami navzájem. Nikdy žádný ná-
rod na světě nepěstoval tolik kult zbrami, jako
oni, jediní Daimové a Samoraiové představoval.
národ, a ačkoliv officiálně ztratili své výsady.
může se směle tvrditi, že to je ještě jejich duch.
jenž oživuje moderní Japonsko. Pro Japonce se
bíti není pouze slávou, nýbrž jeho jedinou ra-
dostí. Jeho opovrhování smrtí, jeho domýšlivost.
Japonec
Evropa
ame
Japonsko
10
article
jeho vášnivá statečnost, ale musí se také říci,
jeho krvelačné pudy, jeho pomstychtivost, jeho
lstivost a licoměrnost, všecky tyto vlastnostia
vady spolupůsobí k tomu, že Japonec je bojovní-
kem nejudatnějším, nejvášnivějším a nejobáva-
nějším na celém světě zároveň. Jeho povaha je
kočičí: on útočí úskočně, jako tigr, avšak je-li
jednou zápas zahájen, zápasí divoce a vytrvale
až do poslední kapky krve. Atavismem zdědil
po Číňanu přetvářku, zakrývanou ukrutnost a
vedle toho přehnanou zdvořilost, raffinovanostv
eleganci a největší pokrytectví. Od Malajce na-
opak obdržel statečnost samce a méně tajenou
ukrutnost, ale vedle toho vždy náklonnost ku
prolévání krve. To je směs tak různých vlast-
ností, jež je příčinou, že Japonci ještě za našich
dnů jsou v Evropě málo pochopeni. Ve Francii
přezděli Japonce ze sympatie „malým Japem“
považujíce jej za choulostivého a jemného,
zaujatého pouze uměním a krásou a konečně se
mu obdivují, že se po nás s tak podivuhodnou
dovedností opičí. Avšak malý Jap nemá s dílětem
společného, leda perversní pudy, lež, kru-
tost a nestydatost a možno také nedostatek
rozumového uvažování, jež je příčinou, že je
v umění právě jako v neřesti, dobrosrdečným.
Japonec
Číňan
Evropa
Francie
malý Jap
11
article
Malý Jap ostatně je protivným, malým, žlutým
starcem s úlisným úsměvem, jenž nás neuznává
za své učitele, nýbrž pohlíží na nás jako na
starší hochy, špatně vychované a neobratně,
jimž se musí vziti zbraň z rukou. Aby jejich zbra-
né obdržel, malý Jap namáhal se býti učelivým a
pokorným jako dobrý žák, avšak vypráskán by
hned z počátku svými professory, zachoval k nim
jednu z těch známých nenávistí asijských, jež
celá staletí nemohou odtud vykořeniti. Okouzlil
a oklamal nás svým dětským úsměvem, svým
ženským štěbetáním a máváním vějíře, avšak
ve svém nitru malý Jap nás z plna srdce nená-
viděl. Jeho to bavilo, že nás viděl tak naivnía
hloupé, že jsme mu sami pomáhali připravit se
k bouřlivým odvetám. O nás soudil, že jsme
hlupáci a hluboce námi opovrhoval. Japonec roz-
hodně je takovým, že kdyby objevil pří-
stroj, jímž by nás mohl vyhoditi do povětří, ne-
přišel by nám jej oznámit buď dobrovolně nebo
Japonec
12
article
za stříbro. Raději by zemřel hlady, jen když by
měl při tom zábavu, vidět nás letěti do povětří,
na tisíc kousků rozdrcené. Opakuji: Jap má
kočičí povahu. Je poddajným, milým a přítul-
ným, on příjemně jako kočka přede, než vám
tlapou ránu zasadí, a má mnoho přátel mezi
těmi, kdož ještě nezakusili ostři jeho drápků. Tot
jsou právě dobří lidé, jimž rád bych vnukl
jiný názor o „malém Japovi“ — to však velmi
nesnadným bylo by úkolem. Turisté, kteří jenom
projdou Japonskem, podrží o něm dojem země
okouzlující i nadále. Oni nepochopí, že přátel-
ská pozornost a opičení, jímž jsou klamáni, ne-
mají účelu jiného, než pobaviti a polichotiti jin
tak, aby ze svých kapes vysypali zlato na rány.
zasazené ohromnou bidou zemi. Zažijí nejedno
debrodružství s bezvýznamnými slečinkami, je
naši cestující budou z galantnosti porovnávati
s malými východními vílami, protože nestoud-
nými svými mecenáši vyfintěny jsou jako prin-
cezny. Někteří z těchto turistů dokonce poprve
ve svém životě budou si mysliti, že stali se pra-
vými Don Juany a instinktivně, z citu čistě lid-
ského, uchovají za to vděčnost celému Japon-
sku. Jenom zemětřesení a drsné klima zabrání
jim, aby usadili se na delší dobu v Japonskua
dovolí jim, aby podrželi sobě pěkně illuse. Ve
skutečnosti však Japonsko je pravým nebez-
pečím pro lidstvo. Na naší civilisaci Japonci ne-
viděli leda hmotný pokrok a doposud nevidí v
nás nežli barbary. Japonsko od dvou tisíciletí ji
nežije než zbraněmi a pro zbraně. Neobdivoval
se nikdy leč těm, kteří zbraní používají a trochu
také těm, kteří je vyrábějí. Jejich ctižádost
vrcholí ve výboji, jejich ušlechtilost v bitvě, je-
jich radost v krvi. Japonsko ovládají staří Dai-
mové a Samoraiové, kteří oblekli se evropským
Juan
Japonec
Jap
Japonsko
13
article
kabátem jen proto, by šli do Evropy naučit se
no vému způsobu války. Duše jejich nezměnila se
však a ta je všemocným živlem, jenž oživuje
veškerý národ. Jejich vláda parlamentní je
pouhou fraškou. Japonsko ve skutečnosti ovlá-
dáno je věkovitou oligarchií, nad níž vévodí vždy
jen posvátné božství mikadovo. A tito Daimové
a Samoraiové jsou právě tak ctěni, obáváni i ob-
divování, jako dříve, neboť v nich stělesněna je
povždy válka. Stačí dáti si předložiti japonské
časopisy, knihy a brožury, nebo býti přítomnu
divadelnímu představení, které nezáleží nikdy
v čem jiném, než v činech válečných, aby po-
zorovatel nabyl přesvědčení, že Japonci vycho-
váváni jsou v tradicích válečných, jež tak mocný
vliv mají na ducha národa. Žádný národ nebyl
ještě tak důkladně vojenským a národním zá-
reveň. Žádný národ posud nectil tak vládu auto-
kratickou a neobdivoval více policii a kasárna.
Nikdy však také žádný národ měně nepochopil
civílisace, jež snaží se mírumilovnosti, duchem
svornosti a všeobecného bratrství a studiem
toho, co užitečno a příjemno, co schopno po-
vznésti ducha lidského nad zvířecí a nebezpečné
vášně jež bývají zdrojem neštěstí na tomto
světě. Tento národ ve skutečnosti bojuje ted
především proto, že válku miluje, než nejenom
proto: také ze zášti a ješitnosti. Neválčí proto,
by hájil svoji samostatnost, nýbrž aby se předně
bil — což proň značí téměř sociální nutnost —
dále, aby dobýval, což je pouhým a jediným
cílem všech jejich intrik a zbrojení. Shledáváme
také dosti směšným, že humanitární filosofové,
kteří blouzní o míru a všeobecném přátelství,
tak velice se klamou v Japonsku, že na ně v ny
nějším zápase pohlížejí jako na přeborníka civi
lisace, pokroku a šlechetných myšlenek. Nepřed
Japonec
Evropa
Japonsko
14
article
V Japonsku.
Japonsko
15
article
pokládám zajisté, že na tyto zásady má snad
Rusko monopol, avšak není příčin ke tvrzení, že
vlastnosti, u Rusů předpokládané, hledati lze
u jejich protivníka. To byl by klamný názor, jejž
by pouze vášeň diktovala. Ať tomu tak či onak
Rusko znenáhla obnovuje se (nemůže pokračo
vatu tuze rychle, by neohrozilo bezpečnost svoj
uvnitř i na venek), kdežto Japonsko se nezměn
nikdy, leda svým zevnějškem, což může činiti sie
velmi rychle, ale základ zůstane vždy týmž.
Nevím, jak dnes se smýšlí ve Francii o této
otázce. Doufám však, že každý dobrý Francouz,
byť i doznával chyby ruské, přece zachová aspoř
Rusku svoje sympatie a úctu. Ostatně již z pro
stého stanoviska prospěchu musíme přáti zbra
ním ruským vítězství. Nesmíme zapomínati, že
Japonsko bylo povždy hotovo, napadnouti naš
Indočínu a že se připravovalo k tomu svými in
trikami v Asii a Číně právě tak, jako v našich
osadách samotných. A postavíme-li se na stano-
visko mnohem povýšenější, t. j. na stanovisko
humanity a civilisace, je nepochybno, že ne
bezpečno by bylo viděti, že národ, jakým je Ja
ponsko, jak uvnitř, tak zevně asiatsky —
zaujímá převahu na dálném Východě, právě tak
škodlivou zájmům veškerého bílého plemene
jako jeho moderních idejí i štěstí, svobody, spra-
vedlnosti a míru.
Ruska
Francouz
Rusko
Japonsko
Francie
Indočína
Asie
Čína
dálný východ
16
article
Telegram
Telegram
Postup Japonců.
Z Tokia, 9. července. (Reuter.) Generál
Oku obsadil včera po prudkém boji Kajpin.
Neštěstí kozácké sotně v horách.
Z Londýna, 8. července. »Daily Maile
sděluje, že jedna setnina kozáků generála
Miščenka, konající obhlédací službu v ho
rách fenčulienských, stižena byla vážnou po
hromou. Při prudkých lijaveích strhl se veliký
podemletý skalní svah, na němž stálo dvace
čtyři kozáků s koňstvem a sřítil se do propasti
Lidé i koně vesměs zahynuli.
Šedesát osm obléhacích děl kolen
Port Arturu.
Z Londýna, 8. července. Z Čifu se ozna
muje, že Čiňané tam přibyli tvrdí, že Japonci
mají se strany severní kolem Port Arturu roze-
staveno 68 těžkých obléhacích děl.
Z pohybů portarturského loďstva.
-ch. Z Berlína, 9. července. »Berliner
Tagblatt« oznamuje z Tokia, že ruské loďstvo
portarturské opustilo přístav a plulo směrem
ke Hsiaupiutau.
Anglický důstojník proti Německu.
—ch. Z Londýna, 9. července. Anglický
námořní důstojník uveřejňuje v dnešním »Daily
Expressu« list, v němž protestuje proti návštěvě
německého loďstva v anglických přístavech.
které prý nepřichází z podnětů přátelských
nýbrž jen a jedině za tím účelem, aby vidělo
a poznalo, jak a co jest u nás. Tím se stává.
že poslední německý námořník jest o anglické
marině lépe informován nežli anglieká admira
lita o německém námořnictvu.
Ruské lodi do východní Asie.
Z Port-Saidu, 9. července. (C.-B.) Parník
ruského dobrovolného loďstva »Smolensks
přibyl sem s posádkou 228 mužů a naloži
uhlí, také v pytlích, jež složeny na palubě.
Japonec
Miščenka
Artur
Čiňaný
Port
Tokio
Londýn
Berlín
Německo
Asie
PortSaid
Reuter
Daily Maila
Daily Express
17
article
Baltické loďstvo.
Z Paříže, 8. července. Časopisu »La Patrie“
telegrafuje se z Londýna ze dne 7. července
Anglické časopisy píší, že telegrafiekou zprávu
z Petrohradu, dle které baltické loďstvo, jež má
zcela změniti válečné poměry ve východní Asii
jest úplně hotovo k vyplutí, třeba přijati s ve-
likou reservou. Podstata této zprávy závisí ve-
lice na tom, co se vyrozumívá slovy »hotov
k vyplutí«.
Loďstvo portarturské bylo také připraveno
k vyplutí a dokonce i daleko vyplulo z při
stavu, ale tento výlet byl málo účinným a lod
stvo musilo se vrátiti před loďstvem japonským
které netvořilo nežli polovinu všeho loďstva ja-
ponského. Velitel ruského loďstva dokonce pro-
hlásil, že nařídil ústup proto, poněvadž nepříte
měl převahu.
Jest velký rozdíl mezi scho
ností k vyplutí baltického loďstva
a sehopností přeplaviti se až d
Žlutého moře. Zajisté že vše nasvědčuje
tomu, že pouze v tomto smyslu musí se pojí
mati význam petrohradského telegramu o schop
nosti ruského loďstva k vypluti.
V kruzích námořnických uvažuje se mnoho
o tom, že ruská admiralita podjala se kolosál
ního úkolu výstrojem baltického loďstva, uváží-i
se jeho nastávající dlouhá cesta na dálný Vý
chod. Vypočítalo se, že při nejlepších podmín
kách bude tato plavba vyžadovati 63 dny
bude li vysláno, jak ruské kruhy vojenské maj
v úmyslu, loďstvo sestávající z 12 lodí, mus
býti provázeno 34 loďmi uhelnými s nákladem
více nežli 80.000 tun uhlí.
Paříž
Londýn
Petrohrad
Asie
Le Patria
18
article
Válečné lodi ruské budou se tudíž musi
zásobovati uhlím v širém moři za podminek
o nichž dosavad není žádných zkušeností. Kdyby
však i tyto oblíže byly překonány, jest velice
pochybno, že ruské loďstvo baltické bude moci
splniti své poslání s úspěchem. Ve zdejších vo-
jenských kruzích se myslí, že se zdá, že jes
málo naděje, že by Port Artur se udržel ješte
po dlouhé týdny a padne-li tato pevnost před
příjezdem baltického loďstva, admirál Togo pře-
může prý snadno nového svého nepřilele. Pokud
pak se týče vyslání baltického loďstva do Vladi
vostoku, nemůže se s tím nikterak počítati
neboť by se musil rozmnožiti také počet uhel
ných lodí, nehledí-li se na obtíže, jež vzníkly
by při vyplutí do japonských vod.
Ze všech těchlo důvodů jsou obtíže vý
pravy ohromné a podaří-li se Rusům tato vy
prava, dokážou čin, jehož památka bude věčně
zachována v dějinách námořnictva.
Japonský parník potopen Rusy.
Z Tokia, 9. července. Rozšířena jest zd
pověsť, že od několika dnů pohřešovaný japon
ský parník »Šiumaru« byl Rusy potopen
v okolí Hokkajda.
Nové povstání boxerů na obzoru.
Z Kolina n. R., 9. července. Dnešní »Köln
Zig.« oznamují: Z Kiansi docházejí znepokojivé
zprávý o chystaném povstání boxerů. Guverné-
ihned zahájil kroky, aby rozšlření hnuti zamezi
Artur
Vlad
Rus
Köln Zig
Togo
Tokio
Hokkajda
Kolina můj
19
article
Avšak vyslané jím vojsko bylo příliš slabým
musílo ustoupiti před přesilou boxerů.
Odškodnění za zavraždění ameri-
ckého korrespondenta Etzela.
Z Londýna, 9. července. Čínská vláda dala
včera prostřednictvím amerického konsula vy-
platiti příbuzným zavražděného žurnalisty Etzela
25.000 dollarů.
Předčasné oslavy dobytí Port
Arturu.
Z Londýna, 9. července. Z Tokia se sdě-
luje »Daily Mailu«, že obyvatelstvo se chystá
již okázalým způsobem oslaviti dobyti Por
Arturu. Sama vláda zdá se býti vítězstvím tak
jista, že věnovala ku pořízení slavobran značno
obnosy peněz.
Podmořský člun ve Vladivostoku.
Z Londýna, 9. července. Zpravodaj »Globe-
vypátral, že prý poslední úspěchy vladivosto
ckého loďstva lze přičisti jedině té okolnosti.
že vladivostocká eskadra jest opatřena pod-
mořským čiunem. Rusové okolnost tuto ne
popírají.
Etzel
Artur
Rus
Londýn
Tokio
Vladivostok
Daily Maila
Glob
20
article
Utrpení vojska v Mandžurii.
Z Petrohradu, 9. července. Válečný zpra-
vodaj ruský Gruljev sděluje v obšírné zprávě
z jižní Mandžurie různé nepříjemnosti, jichž
musí ruské vojsko v Mandžurii prožívati. Vedle
nesnesitelných veder a lijavců jest tu obtěžo-
vání mužstva různým hmyzem, jehož se v tá-
borech jen hemží. Jsou to jednak velicí komáři,
jichž štípnutí způsobuje palčivé bolesti a otoky,
jednak pozoruje se veliké rozmnožení hadů.
velice jedovatých. Každé chvile hledá některý
vojín ochrany u lékaře, byv uštknut. Koně o
ovádů nesmírně zkusí. Dán proto rozkaz, aby
za noci kolem táborů hořely ohně a pořízeny
byly zákopy, jež napustí se lepivou látkou.
I stromy ji namazány, aby hmyz tímto způso
bem se ničil.
Nová námořní bitva u Port Arturu
Z Petrohradu, 9. července. Rozšířeny jsou
zde zprávy, že došel telegram z Liaojanu, sdě-
lující, že u Port Arturu svedena byla námořní
bitva. Admirál Togo vyjel proti ruské eskadře
s veškerým svým loďstvem, čítajícím celkem 21
lodí. Avšak vzdor této přesile dopadla prý bitva,
při níž potopeno několik lodí, pro Rusy velm
příznivě. Bližší podrobnosti dosud nedošly.
Dán
Artur svést
Rus
Petrohrad
Liaojan
Togo
Port
21
article
Zajatci.
ch. Z Petrohradu, 9. července. 336 japon
ských, čínských a korejských zajatců bylo do-
praveno do Permu a bylo ubytováno v nových
kasárnách. Obyvatelstvo přijalo je sympaticky.
Zajatci mohou se volně pohybovati. Nakupují si
své věci v městě sami a jsou policií spíše
voděni, nežli střeženi. Druhý, velký transpor
vojínů se zde očekává.
Portarturské zprávy.
Z Petrohradu, 9. července. (C.-B.) [Úřadní.)
G.-l. Žilinský telegrafoval ministru vojenství
7. t. m.: Dle portarturských zpráv
čtyři japonské minonosky chtěly pro-
klouznouti 2. t. m. o 9. hod. večer do tamního
přístavu. Jedna z nich potopena batterií n
Zlaté hoře, druhá nedaleko batterie jiné, třet
přišla o komín a čtvrtá se čtyřmi komíny vy-
vázla bez pohromy. Duch posádky je celkem
znamenitý. Šarvátky svádějí se skoro každý
den. Před 14 dny policejní přednosta Tautz se
svými lidmi ukořistil 240 kusů dobytka. —
Dne 1. t. m. zajali jsme 50 japonských střelců.
Naše pevnostní batterie nevystře-
lily ještě ani jednou. Máme hojnost
střeliva. — Minonoska »Poručík Bura kove
vrátila se do Port Arturu a byla přivitána hro-
movým urá. — Dle pohraničnických zpráv na-
padli chunchuzové 4. t. m. večer u stanice
Sypinhaje naši hlídku a střileli po vojenském
vlaku. Útok byl odražen beze vší ztráty na
ruské straně. — Dne 5. července pozorovány
byly 2 km. severně od stanice Monďandzjanu
signální ohně. Hlídka tím směrem vypra-
vená vrazila na houfec 15 chunchuzů a roze-
hnala je. Jeden z nich byl zabit, jiný zajat.
Petrohrad
Perm
zlatý hoře
Bura
Port Artur
Sypinhaj
Monďandzjan
km
22
article
Japonské ukrutnosti a Kuroki.
Z Petrohradu, 9. července. (Zvl. telegram
»Národních Listů«.) »Novoje Vremja« dovídá se
z Ljaojanu 8. července: Oddily generálů Miš-
čenka a Samsonova dostaly svědeetví, že Ja-
ponci ubíjejí naše raněné. Dne
3. července bylo nalezeno sedm mrtvol kozáků.
již jsouce raněni, nemohli se dostati do bezpečí,
ani brániti, byli barbarsky masakrováni. Po boji
dne 11. června oddil Samsonova našel čtyr
mrtvoly střelců, již byli nejen zabiti, ale hanebně
zohaveni.
Generál Kuroki vyjádřil se prý před za
jatým ruským důstojníkem, že Japonsko hodlá
zabrat jižní Mandžursko a zmocniti se Port Arturu
a Inkou, opevnit je a vyzbrojiti je dalekostřel-
nými děly, ať prý si jich Rusové zase vydobu-
dou. Kuroki myslí, že by to vyžadovalo se strany
Rusů velkých obětí na penězích i lidech. Těchto
bylo by prý třeba aspoň 800.000 mužů.
Telegram carevny vojsku na bojišti.
—ch. Z Petrohradu, 9. července. Na telegram
oddanosti, který zaslal generál Kuropatkin
jménem armády východoasijské, odvětila carevna
touto depeší: Jsem pohnuta, že vojsko v Man-
džursku ve svých modlitbách na mne pamatuje
a děkuji mu za jeho oddanost. Prosím boha.
aby naše statečné vojíny chránil a útrapy jeho
zmírnil.
Samsonov
Kuroki
Artur
Inka
Rus
Kuropatkin
Petrohrad
Japonsko
Man
Novoj Vremja
23
article
Boje u Kajěn.
Z Petrohradu, 9. července. (Oficiální zpráva.)
Telegram general-lieutenanta Sucharov a z
včerejšího dne generálnímu štábu sděluje: Dne
7. t. m. ustoupila naše jízda ke Kaiču, zdr
ževši postup nepřítele, který vyslal podél po-
břeží 6 škadron, by naše pravé křídlo zaskočil.
O 2. hodině odpolední obsadily 3 nepřátelské
škadrony Siala ču.
V 5 hodin odpoledne obsadily 3 prapory
japonské pěchoty se 12 děly výšiny Caosi-
čajské poblíže železniční tratě. Řetězy ne-
přátelské pěchoty pozorovány byly na výšinách
východně od železniční trati, kdežto 15 škadron
jízdy hnulo se proti naší posici Sialaočin
Siao-Alkahiarza. O 2. hodině 50 min. zahájila
nepřátelská baterie jižně od Yilnipu palbu na
náš oddil vojska u Khecistumu.
Tato okolnost donutila oddil ten, že ustou
pil na 6 kilomstrů jižně od Kaiču. O 10. hod.
dopolední obsadily čtyři nepřátelské selniny
Sucharov
Sialaočin Siao Alkahiarza
Petrohrad
24
article
Sundšudissin, 14 kilometrů jihovýchodně
od Kaiču, při čemž byl jeden kozák zraněn.
Nepřítel obsadil dále k večeru třemi setninami
francouzsko-katolickou misii v Yanbuankou,
7 kilometrů jihovýchodně od Kaiču. K večeru
obsadilo 5 japonských setnin obec Luamisponcu.
Zpozorován byl rozsáhlý nepřátelský tábor na
výšinách na levém břehu řeky Kantakhe.
Dne 8. července po půl noci postoupilo ne-
přátelské oddělení asi dvou setnin až k naším,
na levém břehu zmíněné řeky, rozestaveným před-
ním strážím, ale bylo zpozorováno a ustoupilo
před naší palbou z ručnic. Dne 8. července
o 5. hodině ranní zahájil nepřítel po-
stup na Kaiču s veškerým svým
vojskem, sestávajícím ze dvou pěších divisl
a brigády jízdy.
V 8 hodin ustal nepřítel v postupu na
horských výběžcích na jižním břehu údolí řeky
Kantakho.
Naše vyzvědačské čety zjistily, že nepřítel
má 114 divise a že jeho střed nalezá se u Kan-
siaponcu, 12 kilometrů severovýchodně od Khangy
a že jeho přední stráže posunuty jsou až
k Uidalinu a čimpalinskému průsmyku a Sian-
dinu. Konstatována také značná síla nepřátelská
směrem k Vanziapudze a k dalinskému prů-
smyku.
Luamisponcu
Kaič
Kantakhe
25
article
Balkám.
Balkám.
Telegramy.
26
article
Z Cařihradu, 9. července. (C.-B.) Dle zpráv
ze Soluna objevily se v posledních 20 dnech
povstalecké sbory mimo okres mezi Vodenema
Mestou v kraji solunském ještě v okolí několika
míst a v kraji serreském v okolí Melnikaa
ještě na dvou místech. Pozoruhodno je, že se
sbory ty vyhýbají srážkám s vojskem, proto
prý, aby zachavaly své síly pro akci, která
počne v polovici příštího měsíce. Zatím jen páší
vraždy. Za těchto 20 dnů spácháno bylo 12
vražd a j. mstivých činů. Jak se proslýchá,
připravují se na 16. července attentáty v Solunu.
Tyto zprávy, jež nelze kontrolovati, zaklá-
dají se snad jen na mystifikaci a rozšiřují se
za účelem znepokojování.
m. Z Cařihradu, 8. července. Sděluje se
z pramene autentického, že Porta zamýšlí dva
švédské důstojníky Nandrupa a Estor pa,
povolané k macedonskému četnictvu, vyslati do
území albánského. Delší dobu jest již
také rozhodnuto vyslati belgické důstojníky
do Thesalie. Opatřením tímto vláda turecká
patrně chce provésti ze svého popudu reformu
četnictva i v macedonských krajích, do reformní
akce mürzstegské nepřijatých, nebo ukázati aspoň
ve věci té dobrou vůli.
Melnikaa
Port
Cařihrad
Soluna
Thesalie
Soluna
Vodenema Mesta
27
title
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů.
28
article
Ministerská rada.
Ministerská rada.
Z Vídně, 9. července. Dnes odpoledne ko-
nala se ministerská rada, která trvala
1/42. hod. Účastnili se ji všichni ministři, vyjma
ministra zeměbrany hr. Welsersheimba
ministra obchodu bar. C alla. Čím se zabývala,
není povědomo.
Slovanské paralelky ve Slezsku.
Z Vídně, 9. července. Německo-národní
korrespondence oznamuje z Opavy: Rozhořčení
Němců nad usnesením vlády, zříditi v Opavě
a Těšíně paralelky slovanské na
paedagogiích, zachvátilo nyní všechno oby-
vatelstvo země. S neděle bude se konati pro-
testní schůze, svolaná občanským spolkem opav-
ským, na kterou dostaví se delegace celého
Slezska. Zaujme jednomyslně stanovisko proti
postupu vídeňské vlády a zemského presidenta
hr. Thuna, a nepokrytými slovy vysloví, že
Němci jsou odhodláni ke krajnímu odporu proti
slovanskému rozmachu. Němci žádají, aby se
vládní opatření neprodleně zrušila a aby hr.
Thun byl odvolán. Tomuto se vytýká, že při
osnově pro obě paralelky nevzal na potaz ani
úřady, ani povolané osoby německé, nýbrž je-
dině polského poslance Michejdu a že celou
věc odbyl za zády Němců.
Thun
Němec
Michejda
Vídeň
Slezsko
Opava
Těšín
29
article
Demonstrace v Inšpruku.
Z Vídně, 9. července. Německo-nacionální
korrespondence oznamuje z Inšpruku: Poslední
demonstrace na universitě inšprucké budou mít
asi v zápěti, že zamýšlená provisorní úprava vlaš-
ské právnické fakulty, která měla býti provedena
v ten způsob, že by se rozdělil profesorský sbora
že by se rozdělily místnosti, provedena nebude.
Vyučovací správa, jakmile dojde referát akademi-
ckého senátu o posledních přihodách, učiní roz-
hodnutí své, aby zabránilo se opakování demon-
stracím, jaké byly nyní, také na počátku zimního
semestru. Naprosté zrušení vlašských paralelek
není chystáno, poněvadž dokud není zjednána
náhrada, vzbudil by jakýkoliv násilný krok ne-
spokojenost Vlachů krajní měrou a nejspiše by
také ještě vedl k demonstracím v království ital-
ském. Není vyloučeno, že bude sáhnuto ku pro-
jektu právnicko-státovědeckých kursů při vysoké
obchodní škole v Terstu. To však mohlo by
se státi jen způsobem parlamentním. Všechny
rozhodující kruhy jsou přesvědčeny, že musi
býti usilováno o uspokojivé rozřešení vlašské zá-
ležitosti universitni.
c. Z Inšpruku, 9. července. Dnes konala
se na universitě volba rektora a zvolen jím byl
jednohlasně dosavadní rektor dr. Demeli us.
Vlach
doktor
Demel
Inšpruk
Vídeň
Terst
30
article
Na volbu měly patrný vliv události posledních
dnů a přání, by se v otázce zřízení vlašské
university postupovalo v dosavadním směru.
d. Z Tridentu, 9. července. Včera večer
opakovaly se protiněmecké demonstrace, proti
kterým zakročila policie a vojsko. Sociálně-
demokratický člen městské rady A vancini
a četné jiné osoby byly zatčeny.
g. Z Janova, 9. července. Včera veče
uspořádali zde studující a dělníci demonstraci
před rakouským konsulátem. Policisté
a karabinéři demonstranty rozehnali a zatkli
několik osob.
c. Z Inšpruku, 9. července. Zpráva, ž
zdejší italský konsul zaslal pro zdejší stu-
dentské nepokoje protestní) notu do Říma a do
Vídně, jest vymyšlena.
i. Z Milána, 9. července. Časopis »Perse-
veranza« zabývá se dnes v úvodním článku
událostmi v Inšpruku a varuje před demonstra-
cemi proti Rakousku, jaké udály se přede-
včírem a včera ve Veroně a Janově. Zároveň
varuje list vlašské studující v Inšpruku, by
Perse
Trident
Janov
Řím
Vídeň
Milán
Rakousko
Verona