2
masthead
V Praze, v neděli dne 10. července 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí se:
v Praze v adninistraei
ns měsíe
ns ětrrt lsts
s dvejí donáškou
s ně
Eant ita . . . . 7 K 50i
ve slakách: 2 K 80
na něsíc .
Poštout
na nr lia . . . . 9 K e0
s drojí zisilko
za něsít
:::2i
H atnrí lela
Praha
5
title
Dnešní číslo pro Prahu le o 16 stranách.
Praha
6
article
Zajímavé zápasy v uherské
sněmovně.
Zajímavé zápasy v uherské
sněmovně.
Jak by po všem tom, co se do nedávn
v Uhrách dálo, neměla býti veřejnost zvědava
na rozpočtovou debatu ve sněmu uherském
Býčí zápasy se v Pešti sice nevydařily, ale za
to v řečnických zápasech jsou maďarští »torrea-
doři« ode dávna mistři. Dovedou mluviti o
všem možném a ještě o lecčem. A všickni
náležitým oratorickým uměním, se státnicky
vážným spádem hlasu, s nacvičeným pathosem.
důrazem i ohněm.
S pochopitelným napjetím hleděli zvláště
cislajtánští pomoeníci a spoluhráči Körbrovi letošní
rozpočtové debatě uherské vstříe: jak obstojí Tisz
v ohni? Zda osvědčí se býti po výhře shoví-
vavým a dobrým kollegou vůči Körbrovi, jejž
své doby tak s vysoka odbyl, či bude i nyní
ještě s ním zacházeti s touž bezohlednou
ironií a řekne naposled něco maďarského o —
ústavní kráse vlády s paragrafem čtrnáctým ? —
Nuže, až dosud — eljen Tisza! Nevyřki
ničeho podobného, naopak spíše naznačil, že by
pro svou osobu dovedl přimhouřit oko i kdyby
Körber nebyl pro naši obstrukci s to, aby pre-
sentoval Maďarům rakousko-uherské vyrovnán
definitivní, schválené parlamentem cislajtanským,
nýbrž jen opět další provisorium nařízené § 14.
Körbr
Körber
Maďar
uherský sněmovna
Uhry
Pešť
Tisza
7
article
Ovšem že při tom uherský předseda minister-
stva prohodil cosi podezřelého o — » volné
ruce«, čímž na Východě — a Východ počíná
hnedle za Litavou — vyrozumívá se prostě
»bakšiš« a že to s důrazem opakoval, když se
ho všetečný Apponyi otázal: »Proč pak
nedáte aspoň celní tarif v uher-
ském sněmu projednat?« — »Poně-
vadž — zněla odpověď Tis'zova — by to
bylo velikou chybou, kdybychom
za dnešních poměrů, kdy je dosud
velmi nejisté a nedozírné, co se
v Rakousku stane, sami se tímto
celním tarifem zavázali a tak s
napřed všeho toho zřekli, čeho za změněných
poměrů v zájmu své vlasti bude nám lze
učinit.«
To jest po česku: Tísza by rád udělal
ještě lepši obchod s Körbrem nežli Szel
v loňské Sylvesírové noci. —
Avšak opposice maďarská Tiszovi nedůvě-
řuje. Spatřuje v něm ctižádostivého šplhavce,
který se chce předovším jen zavděčit dvorním
kruhům a jemuž není co věřit ani když se
modli.
Litava
Tisa
Rakousko
8
article
Proto mu důtklivě a pádně odvětil hrabě
Apponyi: Nezavládnou-li v Rakou-
sku řádné ústavní poměry, ne
máme my Maďaři žádné příčiny,
abychom udržovali pospolitos
s Rakouskem dále. (Potlesk na levici)
Takhle jdeme se svázanýma rukam
nejistotě vstříc. Tisza ví velmi dobře,
že vyrovnání s Uhry nebude v Rakousku
parlamentem přijato, nýbrž že nám vláda rakou-
ská nabídne opět jen prozatímné vyrovnání na
základě § 14.
Avšak základní naše smlouva s Rakouskem
ve svém 61. článku XII. zákona základního
z roku 1867 výslovně — expressis verbis —
požaduje, aby k uzavření celního
svazku dalo rakouské národní za-
stupitelstvo svůj souhlas. A tento
příkaz zákona má svůj hluboký smysl. Nebo
pro chvíli možno snad hospodářský poměr
mezi dvěma státy upraviti tak, že v jednom
státě stane se to zastupitelstvem národním, ve
druhém toliko absolutním činem vlády nebo
panovníka. Avšak chtiti trvalé ho spo-
dářské vyrovnání postaviti na po-
dobný nestejný základ, toť nesmys!! Takové
zřízení chovalo by v sobě zárodky vál ky
občanské. To by byla velice krátkozraká
politika a tou nebyla politika Deákova. Chceme-
od sebe, tož se rozejděme; chceme-li však zů-
stati pospolu, pak se chraňme zaváděti ve
svůj poměr takověto třaskaviny
které by výbuchem svým mohly také náš blaho
byt zničit !«
Potlesk zaburácevší z celé levice k těm vý
stražným slovům Apponyovým, svědčil, jak řeč
ník mluvil veškeré opposice z duše. Žongléř § 14
může si z toho vzíti v čas naučení pro sebe.
Maďar
Tisza
Deákův
Rakousko
Uhry
9
article
Měl-li Tisza s opposicí již dosti tuhou práci, at
šlo o otázky obchodních smluv s cizinou,
o celní tarif a vyrovnání, neb o maďarštinu
v armádě a diplomacii, nastala mu včerejškem
teprve pravá parní lázeň pro položku rozpočtu
vyžadující zvýšení nákladu ročního na královský
Opposice odpírá povoliti žádaný náklad
leč bude li zřízen pro krále uherského zvláštní
uherský dvůr a bude-li král uherský pravidelně
a trvale aspoň půl leta v roce sídleti na hradě
budínském. Tisza namahal se seč byl, aby pro-
sadil položku; uváděl, kterak je nutno zvýšit
služné personálu dvornímu, kterak panuje v ho-
spodářství dvora chronický deficit, kterak král
zvýšil subvenci národnímu divadlu i královské
opeře maďarské v Pešti atd. Dále dovozoval
kterak ze státního práva uherského nelze vyvo-
diti požadavek, aby byly zřízeny královské dvory
— uherský a rakouský, nýbrž kterak lze jen
požadovat, aby při každém státoprávním aktu
byl král obklopen uherskými hodnosty dvor
ními, což se také děje.
Tisza
Pešť
Tisza
královský opera
10
article
Podstatou věci že jest, aby Pešť byla sku-
tečným sidelním městem, v němž by se krá
neobjevoval jen jako host, nýbrž v němž by se
všemi ostatními členy dynastie strávil co možná
dlouho v roce, k čemuž mocně přispěje vzbu-
dování královského hradu na Budíně a neméně
národní společnost peštská, bude-li
své city národní spojovat s dynastickou věrností
srdečným, sympatii a úctu vzbuzujícím způ
sobem.
Avšak opposice svými hlavními řečníky
Viktorem Rakoszim (za stranu neodvislosti)a
hr. Apponyem setrvávala rozhodně na své pod-
mínce zvláštního uherského dvoru a nejméně
půiletého sídlení králova v Budině, šlehajíce
nemilosrdně po kamarille vídeňské, která jes
prý nepřátelsky podjata proti Uhrům, ráda by
Uhry snížila na pouhou provincii císařatví ra-
kouského, nepamětlivá práv — náro d
plynoucích zpragmatické sankeel
Rakoszi
Uher
Pešť
královský hrad
Budín
12
article
Zemská komise pro upravení řek
v království českém
zasedala 7. t. m. za předsednictví místodržitele
hr. Coudenho va.
Presidium podalo zprávu o provedení usne
sení učiněných v poslední schůzi komise a uči
nilo další sdělení presídiální.
Při místodržitelství bylo zřízeno zvláštn
oddělení pro úpravu řek, jemuž jsou přiděleny
potřebné síly správní a technické.
Zvláštní pozornost byla věnována urychlen
připrav pro práce zahražovací a zalesňovací
učiněn návrh na rozmnožení sil při lesnicko-
technickém oddělení pro hražení bystřin a aby
toto oddělení vypracovalo soustavný, přesný pře-
hled míst v povodí upravovaných toků, kde
jakým nákladem by se mělo provésti zahražován
bystřin a souvisící s tím zalesňování.
Učiněna opatření ve příčině uhražování běž
ných nákladů regulačních zemí a státem.
Za příčinou soustavného a jednotného pro
13
article
vádění staveb upravovacích a splavňovacích
v král. českém, jež se provádějí různými a od
sebe neodvislými orgány, uznal technický ko
mitét za nutné, aby byl zřízen ústřední orgán,
jímž by byl zjednán stálý styk mezi všemitě
mito pracemi pověřenými orgány a jímž by bylo
zabezpečeno účelné a včasné vzájemné zasaho
vání těchto praci.
V tomto ústředním výboru bude
zastoupena vláda, zemský výbor, expositura
ředitelství pro stavbu vodních dráh v Praze,
komise pro kanalisování řek Vltavy a Laba v
Čechách, technicko-lesnické oddělení pro hra
zení bystřin a zemská komise pro úpravu řek
Ministerstvo vnitra schválilo generální pro
jekty pro úpravu Sázavy mezi Černými Budy
Sázavou, Orlice u Kostelce nad Orl., Úpy o
Trutnova do Poříčí, Malče pod Plavou, potok
Rakovnického u Městečka a detailní projek
na úpravu Nežárky od erárního mostu v Mezi-
mostí-Veseli až k vůstění od Lužnice a této
řeky odtud až po vástění Bechyňského potoka.
Přis. zem. výboru Adámek připomněl
že bylo v komisi při jednání o generálním pro-
gramu sděleno, že bude lze bez průtahu při
stoupiti k upravení Chrudimky v obvodu
Pardubic při vůstění do Labe. Těmito vele
důležitými pracemi, na něž obyvatelstvo právem
velkou váhu klade, dosud nebylo počato. Žáda
za vysvětlení tohoto odkladu.
Dvorní rada Vojáček sdělil, že plán
na tuto úpravu dosud nebyl ministerstvem
schválen.
Přís. zem. výboru hr. Schönb o r
ujímá se urychleného provedení úpravy této
části Chrudimky, již po seznání technických
ználeů není potřebí odkládati až do provedent
studil o zadržování škodlivých vod v horním
toku této řeky.
Malec
Adámek
Vojáček
Praha
Vltava
Laba
Čechy
Černá Buda Sázava
Orlice
Kostelec nad Orlický
Úpa
Trutnov
Nežárka
Lužnice
Chrudimka
Pardubice
Labe
14
article
Přís. zemského výboru Adámek vyslo
vuje politování nad stálým protahováním sku
tečného početí s pracemi regulačními vůbee
připomínaje, že svého času v komisi zástupee
ministerstva vnitra přislibil, že budou regulačn
plány co nejrychleji vyřizovány.
Vrchní stav. rada Franz prohlásil,ž
jsou všecky předložené plány ministerstvem
vnitra až na jeden již vyřízeny, ale že leží
ministerstva financí.
Přís. Adámek appelloval na předsedají
cího místodržitele, aby svého vlivu použil
k urychlení ukončení příprav k zahájení regulo
vání Chrudimky a učinil dotaz, zdali postačí
k pracím regulačním povolané technické sily
ke včssnémd vypracování všec
regulačních plánů tak, aby se ale-
spoň přištím rokem mohlo s pro-
váděním regulací souměrně v ee
lém království — jak jest ustano-
veno zákonem — počíti?
Předseda sdělil, že místodržitelstvím
učiněné návrhy na zřízení potřebných technických
sil ministerstvem schváleny ne
byly, avšak přislibil, že bude pečovati, aby
provádění přípravných prací nebylo zdržován
nedostatkem technických sil.
Přís. Adámek odůvodniv velkou důle
žitost upravení Radbuzy. Mže a Berounky v za
stavené části města Plzně, jež vyžaduje dl
vypracovaného projektu nákladu 3.2 mill. korun
a připomenuv, že obec plzeňská jest ochotna
úplně dostáti povinnostem dle § 42. ze dne
13. února 1903 plynoucím, tázal se předsed-
nictví, kdy bude pojednáno o žádosti obee
plzeňské za pojmutí oněch úprav vodních do
programu pro prvé stavební období?
Předseda odpověděl, že uznává důl
žitost těchto úprav, avšak dotčená žádost obce
plzeňské že byla teprve v posledních dnech
Adámek
Franz
Chrudimka
Radbuza
Mže
Berounka
Plzeň
15
article
podána a proto že o ní dosud technický komité
nemohl pojednati.
Přís. Adámek žádal, aby o této žádost
byla podána v nejbližší době komisí zpráva.
Dr. Schreiner ujímal se vykonán
příprav k urychlenému provedení potřebného
zalesňování.
Hr. Schönborn dovozoval nezbytnou
potřebu, aby upravování Labe postupovalo sou-
měrně s upravováním jeho přítoků.
Vrch. st. rada Monzík ujistil, že vlád
o takovýto postup regulačních prací pečuje
připomenul, že projekt vyústění Chrudimky do
Labe jest ministerstvem obchodu již schválen
Návrhy technického komitétu byly schváleny
Taktéž byl přijat návrh téhož komitétu na do
plnění jednacího řádu; na jednotné kilometro
vání regulačních projektů, na urychlení prac
zahražovacích na Zlatém Potoku a úpravy Ra-
kovnického potoka.
Při návrhu, aby při projektování údolních
přepažek dělo se předem dorozumění s mís
ními činiteli, po delší debatě, jíž se zúčastnil
dr. Sehreiner, Adámek, vrch. st. rada Rytíř a j.
byl předložený návrh po vývodech přísedicího
Adámka doplněn tak, aby toto jednání ne-
zdržovalo provádění těchto projsktů a aby ne
praejudikovalo vodoprávnímu řízení, jež se te-
prve po vypracování projektů bude prováděti
při němž jednotlivci své nároky uplatňovat
mohou.
Návrhy ve příčině upravení řeky Ploučnice
v obvodu České Lípy odročeny k vyřízení, ž
budou provedena ještě potřebná studia o zalo
žení přehrad údoli v horním toku této řeky
Na to byl podrobný projekt úpravy řeky
Sázavy mezi osadami Černé Budy a Sázavou
nákladem 65.000 K vyřízen.
Adámek
doktor
Schreiner
Schönborn
Sehreiner
Rytíř
Hradec
Ploučnice
Sázava
Buda
Český Lípa
16
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 9. července. (Polovičn
prostředky.) Snad z nedostatku lepší látky
v mrtvě sezoně časopisy zabývají se dosu
projektovanou cestou dra. Körbra do Haliče
již se přičítá snad větší politický význam, než
skutečně bude míti. Krakovská »N. Refor.«
nevěří ve velký význam této cesty, vidouc vn
jeden z obvyklých, ovšem chytře nastrojených
polovičních prostředků, jimiž dr. Körber snaž
si vypomáhati za absolutní vlády paragrafu
z nouze. »Pod záminkou ministerské inspekce
— praví »N. R« — dr. Körber bude hledat
příležitost ťuknouti si pohárem šampaňského
s vůdci kola polského, aby pěknými ale prázd
nými slovy uspal jich pozornost a vnuknul jim
by se polské kolo vzdalo těsnějších styko
s Čechy a zanechalo svého prostřednictví mez
Čechy a Němci, jakož i svého požadavku stran
změny jednacího řádu sněmovního. Ničeho ta-
kového vláda si nyní nepřeje, naopak bojíse
jako ohně, poněvadž celou její oporou jes
§ 14., nikoli však parlament schopný práce
Tak chápou význam Körbrovy cesty i v Ce-
chách, kdež jsou si vědomi, že jediným jeji
účelem jest prospěch vlády. Seslabením styko
česko-polských zlepší se postavení vlády a o
straní se obava, že těsněji sloučené slovanské
strany mohly by ve vhodném okamžiku pře
jen poraziti vládu byrokratův, a o to nejvíce
běží předsedoví ministerstva.«
Orgán dra. Šusteršiče, »Slovenec«, soud
ovšem také, že drů. Körbrovi jde o usmířen
Poláků, ale za jiným účelem. »Vláda dle slov
»Slovence« musí si opatřiti 400 millionů n
vojenské potřeby a prve, než přikroči k pomoci
S8 14. a 10., chce učiniti pokus s říšskou r
dou. Proto by rád získal Poláky a osamoti
Čechy. Tento účel jest patrný; běží jen o to,
jak se zachovají Poláci a jižní Slované, haliču
N Refor
doktor
Körber
Němec
Körbrův
Slovenec
Polák
Slovan
Praha
Halič
Čechy
17
article
V drobném prodejií
pani číslo o sobě . . . za S
. . na 2
odpolodni
Ve slialkách na venkově
ranní číslo. . . . . . . . p0
věpolední . . . . . . . . 3
Inserá ty
platí se hotově napřel
Přodplacení a inserty přijímá sdmisi-
strace v liarianské ulici č.3.
Tam nacházejí se též redake
tiskárna n ozpedice ,Národnich Listá“
Bukopisy se nevracejí.
Národnich
Bukopisa
18
article
Rusové a Vlaši, bez nichž není většiny v posla
necké sněmovně. Poláci jsou proziraví politi-
kové a sotva za mísu čočovice prodají svou
politiekou svobodu a postaví se do řad nepřá-
telských proti Čechům. Jedině, co Poláci mo-
hou učiniti, jest, že budou pokračovati ve své
smiřovací akci; v té také spočívá východ z ny-
nějších zmatků. Proto také doufáme — do-
dává »Slov.« — že dr. Körber neuposlechn
židovských rádců, kteří mu domlouvají, aby
českou delegaci přitisknul k stěně. Čechové, ač
jsou nyní rozbiti v několik táborů, proti násil
vždy budou sjednoceni a jistě také nebudou bez
spojenců.«
Rus
Vlach
Polák
Čecho
doktor
Körber
19
article
Z Krakova, 7. července. (Pocta prok
Randovi.) Právnická fakulta jagellonské uni-
versity zaslala prof. dru. Randovi následující
adresu: Ctihodný a důstojný pane ! Den, v kte-
rém celý vědecký svět skládá náležitý hold tvé
slavné a v každém vzhledě účinně práci, jest
pro universitu jagellonskou a její fakultu práv
nickou tím památnější, že my v tvé osobě ctíme
netoliko zasloužilého muže vědy, nýbrž i veli-
kého vlastence. Jest zajisté tvá především zá
sluha, že se česká universita neobyčejně rychl
povznesla na nynější, vědecky vysoké stanovisko.
že zvláště pro fakultu právnickou mohla získati
tak vynikajicí, na opravdovou chloubu jí slou-
žící síly a že tisíce tvých žáků na různých ve-
řejných stanoviskách plní tak dělně své občanské
povinnosti. Kéž ti všemohoucí popřeje, abys se
ještě dlouhá léta mohl těšiti bohatými plody
svého osevu, aby ti dal slly k další práci na
prospěch vědy a zároveň na prospěch, čest a
slávu tvého národa.«
Ze Lvova, 8. července. (Studentské
demonstrace.) Polští akademikové konali
zde včera důvěrnou schůzi, v níž protestoval
proti novému pruskému kolonisačnímu zákonu
a projevili přesvědčení, že polský národ přežije
všechno pronásledování a dočká se lepší budoue-
nosti. Současně projeveny sympatie vrahu gen-
gub. Bobrikova, Schaumannovi, jakož i polským
dělníkům ve Varšavě. Po schůzi táhl zástup
akademíků, zpívajíeích polské vlastenecké písně,
k budově německého konsula; ježlo
však ulice byla policejní stráží uzavřena, zástu
se rozešel.
Randa
profesor
doktor
Bobrikův
Schaumann
Krakov
Lvov
Varšava
20
article
Ze Zadru, 5. července. (Zrušení hvar-
ského biskupství.) Pověsť, která se vy-
skytla po úmrtí předešlého hvarského biskupa.
že totiž toto maličké dalmatské biskupství bude
zrušeno a jeho diécese sloučena s biskupstvím
splitským, vyskytla se nynt opětně.— Rakouská
vláda vyjednává prý v té věci s římskou kurií
a jakmile vyjednávání bude skončeno, stane s
nynější hvarský biskup Zarinovič biskupem mo-
nastirským, dlécese hvarská bude připojena ke
Splitu a obdrží jen vikára, jemuž bude dán
titul biskupa in partibus.
Ze Záhřeba, 7. července. (Ruch ve
vládní straně.) Nedávná řeč chorvatského
delegáta Kovačeviče a útoky Bánffovy na státní
samostatnost Cborvatska způsobily trapný dojem
nejen v kruzích opposičních, nýbrž i ve vládní
straně. Chorvatští delegáti uherského sněmu
sjedou se prý tyto dni v Pešti, aby se poradili,
jaké stanovisko mají zaujali vzhledem k nejapné
řeči svého soudruha a k útokům Bánífovým n
Chorvatsko. Pokud se týče Bánffa, čásť poslanců
chce mu dáti patřičnou odpověď teprve na sněmě
záhřebském. Většina však jest pro to, aby s
co nejdříve již v Pešti opravila řeč Kovačevi-
čova a dala se náležitá odpověď Bánffovi. Posl.
Pliverič má v pešťské sněmovně promluviti
chorvatskou řeč a mimo to mají do de-
baty zasáhnouti též poslanci Josi povič
Dedovič.
Pověsť
Kovačevič
Bánff
Kovačev
Posl
Josi
Dedovič
Split
Záhřeb
Pešť
Chorvatsko
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 9. července.
8— [Kronika.] Galantnost! Tak nemo-
derní už slovo a pojem! Za galantnost nedají
dnes mnoho už ani ve společnosti, tím méněv
literatuře. Kdysí znamenala rytířský mrav, byla
pýchou silného pokolení. To minulo. Doba se
převalila, jiné pojmy nabyly vrchu, nové názory
opanovaly. Galantnost byl dobrovolný ústup síly
před něžnou slabostí. Pak se ale ženy prohlá-
sily za silné, znechutily si úkol věčně bez-
branné něžnosti a galantnost pozbyla svého vý-
znamu. Přišla doba rovnosti, žena stala se stejně
»silnou« jako muž, dovolává se práva na stejné
zaměstnání, stejný mrav, stejné povolání. Rovnost
lidí přinesla rovnost pohlaví. A rovnost vyvolala
konkurenci a kde je konkurence, tam, jak víte,
přestává — galanterie. Od té doby, co žena se
stala sama svým advokátem, co vystoupila na
veřejnou tribunu, co pěstuje šerm a literární
polemiku, co všemi směry snaží se uplatniti svoji
»sílu«, pozbyl všeho smyslu pojem »slabšího
pohlaví«, »Galaninost« je hrozně překonaný,
znstaralý pojem, málem směšný.
Proto se tak divně čle nápis nové knihy
moderní aulorky »Z galaniního století«. A přece
je vlašská autorka Neera dobře pověřená moder-
nistka. Jen látka, kterou si obrala, osmnácté
století, je tak zapadlá! Spisovatelka podává
portréty vynikajíeích žen zajímavé doby *).
Známá jména, nesčíslněkrát se vracející v lite-
ratuře memoirové, románové i divadelní. Sedm
postav svého rodu a povolání pravých předsta-
vitelek doby. Ovšem ne vždy vzorů a cnostia
čistoty, neboť jestli »galanterie« znamenala rytíř-
skou »enost«, doba Ludviků aspoň, kdy galant-
nost dospěla vrchole svého kultu, nebyla právě
výlupkem cnosti.
Za to dýše uměleckým smyslem. Postavy
sou obklopeny světem uměleckého průmyslu, pou
Ludvik
galant
Praha
22
article
jehož zbytcích dnešní milovníci tolik pasou
Jsou tu miniaturní obrázky dámiček s vy-
sokými frisurami a la belle Poule, s kokstné
vystříženým šatem, s unylým nebo vyzývavým
výrazem tváře, úsměvně sešpulenýma rtoma,
s knížkou nebo kytičkou v ruce. Vůkol ná-
bytek všelijak vypouklých a zprohýbaných
tvarů, pohovek a křesel, povlaky opatřených,
s vyšívanými obrázky pastýřských výjevů, pl-
ných milosti, vysokých postelí s nebesy, sto-
jánků a španělských stěn, benátských zrecadel.
mnohoramenných svícnů a skřínek z jemně
hlazeného a drahocenně vykládaného dřeva.
s nesčíslnými zásuvkami a tajnými péry a pru-
židly! Samý předmět, pro nějž si dnešní sbí -
kaři a staromilci mohou uběhati nohy. Podivná
věc! Všecky ty památky rostou v ceně, čím dál
se vzdalujeme v názorech i mravech doby, ve
které vznikly
Pravým »děckem galantní doby« byla ma
dame Geoffrinová, vedle markýzy du Deffantov
a paní d'Epinay snad nejzajímavější ze sedm
portrétů.
Je představitelkou zvláštního feminismu tk
příznačného galantnímu století. Byla z nízkého
rodu. Její otee býval sluhou korunní princezny
francouzské, sama se vyšinula až za důvěrnici
královen a cisařoven, s nimiž si podle ducha
doby vyměňovala dopisy plné uhlazené hovor-
nosti a bystrého pozorování, ačkoliv se dřívez
vlastní píle teprve umění písařskému přiučiti mu-
sila. Jako Tereza Rodetová, hezounká, skromná,
pobožná divka vzbudila pozornost bohatého kupce,
pana Francoise Geoffrina, horlivého růženečkáře
Za pobožnosti v kostele zamiloval se pan Geoffri
do krásného dítěte. Bylo ji čtrnáct let, když se
provdala za něj, osmačtyřicátníka a ke všemu
vdovce. A manželství nebylo nikterak nešťastné.
Hodilo se tak do vkusu doby, která si libovaln
Epinay
Rodetová
Francois Geoffrin
Geoffri
23
article
* Eine Studie von Neera. Aus dem italienischen
bersetzt von Berthol. Dresden 1903
těsnati přírodu do jistých mezí. Byla móda při
střihovati stromořadí, dávati stromům a keřům
podivné tvary nádob, jehlanců, koulí. Přetvářk
všelikého druhu náležely k dobrému tónu, sklá-
dány vtipné kanzóny, epigramy na společenské
poměry, při všech chorobách podle předpisu
pouštěno žilou a neštovice pokládány za módn
nemoc, již nikdo sebe dbalý nesměl ujíti.
Pan Geoffrin byl velmi spokojen se svojí
ženuškou, jako byla ona spokojena s ním. Byla
už v pokročilejším věku, když její salon stal se
střediskem všeho, co v Pařiži pokládáno za sme
tánku ať duchem, ať jinou předností. Nejslav
nější lidé spěchali pokloniti se paní Geo ffrinové
Do řady její hostů náležel i Marivaux, spiso-
vatel a skladatel veseloher, po němž do dnes
příjemný rozhovor Pařížanům sluje »marivau
daží«, rovněž Marmontel, jako literát ne tuze
vynikající, ale za to muž vysokého vzdělání
Voltaire byl stálým členem středečních obědo-
vých kroužků u paní Geoffrinové a dějepisee
Morellet. K těm přibyli Galiani, Hume, Grimm
d'Akambert. Perlou společnosti býval Stanislav
August Poniatowski, pozdější král polský. Paní
Neer
Berthol
Geoffrin
Marivaux
Pařížan
Voltaire
Geoffrinová
Galiani
Hume
Stanislav
August
Poniatowský
Aus
Drážďany
Grimm d ' Akambert
24
article
Geoffrinová horlivě si s Poniatowským dopiso
vala. Když na trůn vstoupil, neopomenul Stani
sláv August ujistiti svoji vzácnou dopisovatelku,
nová hodnost že nikterak nebude překážkou,
aby setrval ve starém přátelství. Také si paní
Geoffrinová jednou ke svému královskému při-
teli zajela na návštěvu. Cestou zastavila se ve
Vídni, kde proslulou už tehdy »dámu pařížské
společnosti« sama císařovna Marie Terezie už
netrpělivě očekávala. Pážové, posličkové, vy-
slanci všech dvorů, lidé, o které v Paříži sotva
zavadila, na něž se mohla sotva rozpomenouti
hlásili se a pokládali se za šťastna, ji pozdra
viti. Císař, potkav ji v Prateru, dal zastaviti,
přistoupil k jejímu povozu a nedovolil, aby sama
sestoupila. Císařovna pozvala ji do Schönbrunnu,
představila jí svoji rodinu.
Dámička, kvíiko své doby, podivný před
mět módy, nepochopitelný, nevysvětlitelný než
ovzduším gelantního stoleti, doby postilonů
dopisovací horečky, doby, která měla svoje
fantasie a ideály. Nevycházely tehdy žádné no
viny, lidé měli času rozčilovati se pro všelik
podivnůstky, aby si dlouhou chvili nějak vyplnili
— Z hlavního města odjížděla dvakrát
do týdne pošta, píše vrstevník a poštovní vůz
byl jediným prostředkovatelem veřejného života-
Jedině noviny »Gazetle de France« vycházely
rovněž dvakrát týdně a byly jediným prostřed
kovatelem všeho hnutí časů a myslí . .
Poniatowská
Staňa
August
Geoffrinová
Marie Terezia
Vídeň
Paříž
Prater
Schönbrunn
Gazetle jít Franca
25
article
Jestli paní Geoffrinová vynikala v podstai
své rysem jisté solidnosti, za to nejlehčího rodu
kvítko ze sedmi vyličených portretů — Mlle.
L'Espinasse, Mlle. Aissé, markýza du Deffant
Mme. Geoffrin, Mme. d'Epinay, hraběnka d 'Hou
detot a hraběnka Genlis — byla posledni, pani
de Genlis. Představuje dobu uhlazené galanterie
jaksi s opačné stránky — lehkomyslnosti.
Doba byla společenská, s malou sbírkou
vtipů a duchaplných obratů, s průměrnou
obratností v menuetovém krůčku mohl mladý
muž udělat svoji karieru. Náleželo k dobrému
tónu, aby rytíř románku zmoenil se podvazku
dámy svého srdce a nosil jej místo péra ve-
řejně za kloboukem. Punský sluha zočiv na
ulici dámu bez průvodu, rychle si pospišil.
— Nemá se říci, že komorník markýzaX
klidně přihližel, jak si dáma sama nadzvedá
svoji vlečku . . . řekl na omluvu a ujal se
bez okolků galantní služby
Ve stoleti takového mravu byla právě ma-
dame de Genlis ve svém živlu. Zrodila se právé
z jeho ženy. Byla sice autorkou spísů mora
listního a náboženského obsahu, psala pojednání
vychovatelská, ale zachovala memoiry, ježs
nikterak nehodí do příručné knihovny divčích
pensionátů. Hrabě Kounic v Bozděchově »Stát
níkově zkoušce«, právem se dovolává jména re
presentantky lehkovážné tehdejší Paříže. Auton
»Doby kotillonů« dobře znal současné prameny
a proto byl tak »dokumentován« ve své látce
Hraběnka de Genlis byla zosobněná marni
Geoffrinová
L Espinass
Epinay
d ' hou
Genlis
Kounic
Bozděchův
Paříž
26
article
vost. Byla dvorní dámou vévodkyně z Orlěansu
Se svojí velitelkou podnikla cestu také do Říma
Z římského pobytu vypravuje:
— Často jsem se v Římě koupala a vždy-
cky podvečer. Jak jsem byla ve vodě, vzká-
zala jsem pro abbého Bernise, jenž se hned
dostavil se svým synovcem a tři čtvrthodinky
jsme pak spolu pokaždé prožvatlali ..
Jedině, co lehkomyslníci utkvělo v pamět
z návštěvy »věčného města« ! V tom směru ostatně
mnohá moderní cestovatelka nijak nezadá repre-
sentantce galantního století. Viz anekdotkuz
dnešních kruhů turistických.
Matka a dcera právě se vrátily z italské
cesty. Vypravují známým o zažitých dojmech.
Všecko bylo rozumí se »báječné«. Padne slov
»Řím«
— Copak jsme byly také v Římě ? . ..
panička.
— Ale, mami, což se nepamatuješ ? durdí
se dceruška.
— No, nepamatuju se! zase máti.
— Ale, mami, to přece bylo v Římě, kde
jsme si kupovaly hodbávné punčochy! Ne-
víš ? . .-
A paní matka se pamatuje. Vskutku ! Dcen
má pravdu. Byly v Říměl
Tak ovšem věk přísné rovnosti s věkem
povrehní galaninosti ve mnohém — se dotýkají.
Paní de Genlis měla arci přitěžující okl-
nost. Byla velice vzdělaná. Byla dokonce vycho-
vatelkou budoucího — krále, Ludvíka Filipa
Dle určitého zákona přírody, bývá už tak pod
svícnem největší tma.
Autorka studie nešetří nijak stínem př
kresbě urozené lehkomyslnice.
— Snad se mi vytkne nadměrná přísnost
kresby, píše. Jsem však ráda přísna. Co je
po vší ženské vzdělanosti, je-li žen-
ské srdce prázdno božské jiskry — lásky? . .
A tu je záhyb! Století rovnosti a konku-
renčních zápasů má nad čím se zamysliti vůči
těm vzpomínkám ze století — galanterie.
Bernis
Genlis
Ludvík Filip
Řím