ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 57740960-7135-11dc-8b95-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 57, person 81, org 5, work 1
1 masthead
Ročník XXXXIV
2 masthead
V Praze, v neděli dne 10. července 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 189.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí se: v Praze v adninistraei ns měsíe ns ětrrt lsts s dvejí donáškou s ně Eant ita . . . . 7 K 50i ve slakách: 2 K 80 na něsíc . Poštout na nr lia . . . . 9 K e0 s drojí zisilko za něsít :::2i H atnrí lela
Praha
5 title
Dnešní číslo pro Prahu le o 16 stranách.
Praha
6 article Zajímavé zápasy v uherské sněmovně.
Zajímavé zápasy v uherské sněmovně. Jak by po všem tom, co se do nedávn v Uhrách dálo, neměla býti veřejnost zvědava na rozpočtovou debatu ve sněmu uherském Býčí zápasy se v Pešti sice nevydařily, ale za to v řečnických zápasech jsou maďarští »torrea- doři« ode dávna mistři. Dovedou mluviti o všem možném a ještě o lecčem. A všickni náležitým oratorickým uměním, se státnicky vážným spádem hlasu, s nacvičeným pathosem. důrazem i ohněm. S pochopitelným napjetím hleděli zvláště cislajtánští pomoeníci a spoluhráči Körbrovi letošní rozpočtové debatě uherské vstříe: jak obstojí Tisz v ohni? Zda osvědčí se býti po výhře shoví- vavým a dobrým kollegou vůči Körbrovi, jejž své doby tak s vysoka odbyl, či bude i nyní ještě s ním zacházeti s touž bezohlednou ironií a řekne naposled něco maďarského o — ústavní kráse vlády s paragrafem čtrnáctým ? — Nuže, až dosud — eljen Tisza! Nevyřki ničeho podobného, naopak spíše naznačil, že by pro svou osobu dovedl přimhouřit oko i kdyby Körber nebyl pro naši obstrukci s to, aby pre- sentoval Maďarům rakousko-uherské vyrovnán definitivní, schválené parlamentem cislajtanským, nýbrž jen opět další provisorium nařízené § 14.
Körbr Körber Maďar uherský sněmovna Uhry Pešť Tisza
7 article
Ovšem že při tom uherský předseda minister- stva prohodil cosi podezřelého o — » volné ruce«, čímž na Východě — a Východ počíná hnedle za Litavou — vyrozumívá se prostě »bakšiš« a že to s důrazem opakoval, když se ho všetečný Apponyi otázal: »Proč pak nedáte aspoň celní tarif v uher- ském sněmu projednat?« — »Poně- vadž — zněla odpověď Tis'zova — by to bylo velikou chybou, kdybychom za dnešních poměrů, kdy je dosud velmi nejisté a nedozírné, co se v Rakousku stane, sami se tímto celním tarifem zavázali a tak s napřed všeho toho zřekli, čeho za změněných poměrů v zájmu své vlasti bude nám lze učinit.« To jest po česku: Tísza by rád udělal ještě lepši obchod s Körbrem nežli Szel v loňské Sylvesírové noci. — Avšak opposice maďarská Tiszovi nedůvě- řuje. Spatřuje v něm ctižádostivého šplhavce, který se chce předovším jen zavděčit dvorním kruhům a jemuž není co věřit ani když se modli.
Litava Tisa Rakousko
8 article
Proto mu důtklivě a pádně odvětil hrabě Apponyi: Nezavládnou-li v Rakou- sku řádné ústavní poměry, ne máme my Maďaři žádné příčiny, abychom udržovali pospolitos s Rakouskem dále. (Potlesk na levici) Takhle jdeme se svázanýma rukam nejistotě vstříc. Tisza ví velmi dobře, že vyrovnání s Uhry nebude v Rakousku parlamentem přijato, nýbrž že nám vláda rakou- ská nabídne opět jen prozatímné vyrovnání na základě § 14. Avšak základní naše smlouva s Rakouskem ve svém 61. článku XII. zákona základního z roku 1867 výslovně — expressis verbis — požaduje, aby k uzavření celního svazku dalo rakouské národní za- stupitelstvo svůj souhlas. A tento příkaz zákona má svůj hluboký smysl. Nebo pro chvíli možno snad hospodářský poměr mezi dvěma státy upraviti tak, že v jednom státě stane se to zastupitelstvem národním, ve druhém toliko absolutním činem vlády nebo panovníka. Avšak chtiti trvalé ho spo- dářské vyrovnání postaviti na po- dobný nestejný základ, toť nesmys!! Takové zřízení chovalo by v sobě zárodky vál ky občanské. To by byla velice krátkozraká politika a tou nebyla politika Deákova. Chceme- od sebe, tož se rozejděme; chceme-li však zů- stati pospolu, pak se chraňme zaváděti ve svůj poměr takověto třaskaviny které by výbuchem svým mohly také náš blaho byt zničit !« Potlesk zaburácevší z celé levice k těm vý stražným slovům Apponyovým, svědčil, jak řeč ník mluvil veškeré opposice z duše. Žongléř § 14 může si z toho vzíti v čas naučení pro sebe.
Maďar Tisza Deákův Rakousko Uhry
9 article
Měl-li Tisza s opposicí již dosti tuhou práci, at šlo o otázky obchodních smluv s cizinou, o celní tarif a vyrovnání, neb o maďarštinu v armádě a diplomacii, nastala mu včerejškem teprve pravá parní lázeň pro položku rozpočtu vyžadující zvýšení nákladu ročního na královský Opposice odpírá povoliti žádaný náklad leč bude li zřízen pro krále uherského zvláštní uherský dvůr a bude-li král uherský pravidelně a trvale aspoň půl leta v roce sídleti na hradě budínském. Tisza namahal se seč byl, aby pro- sadil položku; uváděl, kterak je nutno zvýšit služné personálu dvornímu, kterak panuje v ho- spodářství dvora chronický deficit, kterak král zvýšil subvenci národnímu divadlu i královské opeře maďarské v Pešti atd. Dále dovozoval kterak ze státního práva uherského nelze vyvo- diti požadavek, aby byly zřízeny královské dvory — uherský a rakouský, nýbrž kterak lze jen požadovat, aby při každém státoprávním aktu byl král obklopen uherskými hodnosty dvor ními, což se také děje.
Tisza Pešť Tisza královský opera
10 article
Podstatou věci že jest, aby Pešť byla sku- tečným sidelním městem, v němž by se krá neobjevoval jen jako host, nýbrž v němž by se všemi ostatními členy dynastie strávil co možná dlouho v roce, k čemuž mocně přispěje vzbu- dování královského hradu na Budíně a neméně národní společnost peštská, bude-li své city národní spojovat s dynastickou věrností srdečným, sympatii a úctu vzbuzujícím způ sobem. Avšak opposice svými hlavními řečníky Viktorem Rakoszim (za stranu neodvislosti)a hr. Apponyem setrvávala rozhodně na své pod- mínce zvláštního uherského dvoru a nejméně půiletého sídlení králova v Budině, šlehajíce nemilosrdně po kamarille vídeňské, která jes prý nepřátelsky podjata proti Uhrům, ráda by Uhry snížila na pouhou provincii císařatví ra- kouského, nepamětlivá práv — náro d plynoucích zpragmatické sankeel
Rakoszi Uher Pešť královský hrad Budín
12 article
Zemská komise pro upravení řek v království českém zasedala 7. t. m. za předsednictví místodržitele hr. Coudenho va. Presidium podalo zprávu o provedení usne sení učiněných v poslední schůzi komise a uči nilo další sdělení presídiální. Při místodržitelství bylo zřízeno zvláštn oddělení pro úpravu řek, jemuž jsou přiděleny potřebné síly správní a technické. Zvláštní pozornost byla věnována urychlen připrav pro práce zahražovací a zalesňovací učiněn návrh na rozmnožení sil při lesnicko- technickém oddělení pro hražení bystřin a aby toto oddělení vypracovalo soustavný, přesný pře- hled míst v povodí upravovaných toků, kde jakým nákladem by se mělo provésti zahražován bystřin a souvisící s tím zalesňování. Učiněna opatření ve příčině uhražování běž ných nákladů regulačních zemí a státem. Za příčinou soustavného a jednotného pro
13 article
vádění staveb upravovacích a splavňovacích v král. českém, jež se provádějí různými a od sebe neodvislými orgány, uznal technický ko mitét za nutné, aby byl zřízen ústřední orgán, jímž by byl zjednán stálý styk mezi všemitě mito pracemi pověřenými orgány a jímž by bylo zabezpečeno účelné a včasné vzájemné zasaho vání těchto praci. V tomto ústředním výboru bude zastoupena vláda, zemský výbor, expositura ředitelství pro stavbu vodních dráh v Praze, komise pro kanalisování řek Vltavy a Laba v Čechách, technicko-lesnické oddělení pro hra zení bystřin a zemská komise pro úpravu řek Ministerstvo vnitra schválilo generální pro jekty pro úpravu Sázavy mezi Černými Budy Sázavou, Orlice u Kostelce nad Orl., Úpy o Trutnova do Poříčí, Malče pod Plavou, potok Rakovnického u Městečka a detailní projek na úpravu Nežárky od erárního mostu v Mezi- mostí-Veseli až k vůstění od Lužnice a této řeky odtud až po vástění Bechyňského potoka. Přis. zem. výboru Adámek připomněl že bylo v komisi při jednání o generálním pro- gramu sděleno, že bude lze bez průtahu při stoupiti k upravení Chrudimky v obvodu Pardubic při vůstění do Labe. Těmito vele důležitými pracemi, na něž obyvatelstvo právem velkou váhu klade, dosud nebylo počato. Žáda za vysvětlení tohoto odkladu. Dvorní rada Vojáček sdělil, že plán na tuto úpravu dosud nebyl ministerstvem schválen. Přís. zem. výboru hr. Schönb o r ujímá se urychleného provedení úpravy této části Chrudimky, již po seznání technických ználeů není potřebí odkládati až do provedent studil o zadržování škodlivých vod v horním toku této řeky.
Malec Adámek Vojáček Praha Vltava Laba Čechy Černá Buda Sázava Orlice Kostelec nad Orlický Úpa Trutnov Nežárka Lužnice Chrudimka Pardubice Labe
14 article
Přís. zemského výboru Adámek vyslo vuje politování nad stálým protahováním sku tečného početí s pracemi regulačními vůbee připomínaje, že svého času v komisi zástupee ministerstva vnitra přislibil, že budou regulačn plány co nejrychleji vyřizovány. Vrchní stav. rada Franz prohlásil,ž jsou všecky předložené plány ministerstvem vnitra až na jeden již vyřízeny, ale že leží ministerstva financí. Přís. Adámek appelloval na předsedají cího místodržitele, aby svého vlivu použil k urychlení ukončení příprav k zahájení regulo vání Chrudimky a učinil dotaz, zdali postačí k pracím regulačním povolané technické sily ke včssnémd vypracování všec regulačních plánů tak, aby se ale- spoň přištím rokem mohlo s pro- váděním regulací souměrně v ee lém království — jak jest ustano- veno zákonem — počíti? Předseda sdělil, že místodržitelstvím učiněné návrhy na zřízení potřebných technických sil ministerstvem schváleny ne byly, avšak přislibil, že bude pečovati, aby provádění přípravných prací nebylo zdržován nedostatkem technických sil. Přís. Adámek odůvodniv velkou důle žitost upravení Radbuzy. Mže a Berounky v za stavené části města Plzně, jež vyžaduje dl vypracovaného projektu nákladu 3.2 mill. korun a připomenuv, že obec plzeňská jest ochotna úplně dostáti povinnostem dle § 42. ze dne 13. února 1903 plynoucím, tázal se předsed- nictví, kdy bude pojednáno o žádosti obee plzeňské za pojmutí oněch úprav vodních do programu pro prvé stavební období? Předseda odpověděl, že uznává důl žitost těchto úprav, avšak dotčená žádost obce plzeňské že byla teprve v posledních dnech
Adámek Franz Chrudimka Radbuza Mže Berounka Plzeň
15 article
podána a proto že o ní dosud technický komité nemohl pojednati. Přís. Adámek žádal, aby o této žádost byla podána v nejbližší době komisí zpráva. Dr. Schreiner ujímal se vykonán příprav k urychlenému provedení potřebného zalesňování. Hr. Schönborn dovozoval nezbytnou potřebu, aby upravování Labe postupovalo sou- měrně s upravováním jeho přítoků. Vrch. st. rada Monzík ujistil, že vlád o takovýto postup regulačních prací pečuje připomenul, že projekt vyústění Chrudimky do Labe jest ministerstvem obchodu již schválen Návrhy technického komitétu byly schváleny Taktéž byl přijat návrh téhož komitétu na do plnění jednacího řádu; na jednotné kilometro vání regulačních projektů, na urychlení prac zahražovacích na Zlatém Potoku a úpravy Ra- kovnického potoka. Při návrhu, aby při projektování údolních přepažek dělo se předem dorozumění s mís ními činiteli, po delší debatě, jíž se zúčastnil dr. Sehreiner, Adámek, vrch. st. rada Rytíř a j. byl předložený návrh po vývodech přísedicího Adámka doplněn tak, aby toto jednání ne- zdržovalo provádění těchto projsktů a aby ne praejudikovalo vodoprávnímu řízení, jež se te- prve po vypracování projektů bude prováděti při němž jednotlivci své nároky uplatňovat mohou. Návrhy ve příčině upravení řeky Ploučnice v obvodu České Lípy odročeny k vyřízení, ž budou provedena ještě potřebná studia o zalo žení přehrad údoli v horním toku této řeky Na to byl podrobný projekt úpravy řeky Sázavy mezi osadami Černé Budy a Sázavou nákladem 65.000 K vyřízen.
Adámek doktor Schreiner Schönborn Sehreiner Rytíř Hradec Ploučnice Sázava Buda Český Lípa
16 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 9. července. (Polovičn prostředky.) Snad z nedostatku lepší látky v mrtvě sezoně časopisy zabývají se dosu projektovanou cestou dra. Körbra do Haliče již se přičítá snad větší politický význam, než skutečně bude míti. Krakovská »N. Refor.« nevěří ve velký význam této cesty, vidouc vn jeden z obvyklých, ovšem chytře nastrojených polovičních prostředků, jimiž dr. Körber snaž si vypomáhati za absolutní vlády paragrafu z nouze. »Pod záminkou ministerské inspekce — praví »N. R« — dr. Körber bude hledat příležitost ťuknouti si pohárem šampaňského s vůdci kola polského, aby pěknými ale prázd nými slovy uspal jich pozornost a vnuknul jim by se polské kolo vzdalo těsnějších styko s Čechy a zanechalo svého prostřednictví mez Čechy a Němci, jakož i svého požadavku stran změny jednacího řádu sněmovního. Ničeho ta- kového vláda si nyní nepřeje, naopak bojíse jako ohně, poněvadž celou její oporou jes § 14., nikoli však parlament schopný práce Tak chápou význam Körbrovy cesty i v Ce- chách, kdež jsou si vědomi, že jediným jeji účelem jest prospěch vlády. Seslabením styko česko-polských zlepší se postavení vlády a o straní se obava, že těsněji sloučené slovanské strany mohly by ve vhodném okamžiku pře jen poraziti vládu byrokratův, a o to nejvíce běží předsedoví ministerstva.« Orgán dra. Šusteršiče, »Slovenec«, soud ovšem také, že drů. Körbrovi jde o usmířen Poláků, ale za jiným účelem. »Vláda dle slov »Slovence« musí si opatřiti 400 millionů n vojenské potřeby a prve, než přikroči k pomoci S8 14. a 10., chce učiniti pokus s říšskou r dou. Proto by rád získal Poláky a osamoti Čechy. Tento účel jest patrný; běží jen o to, jak se zachovají Poláci a jižní Slované, haliču
N Refor doktor Körber Němec Körbrův Slovenec Polák Slovan Praha Halič Čechy
17 article
V drobném prodejií pani číslo o sobě . . . za S . . na 2 odpolodni Ve slialkách na venkově ranní číslo. . . . . . . . p0 věpolední . . . . . . . . 3 Inserá ty platí se hotově napřel Přodplacení a inserty přijímá sdmisi- strace v liarianské ulici č.3. Tam nacházejí se též redake tiskárna n ozpedice ,Národnich Listá“ Bukopisy se nevracejí.
Národnich Bukopisa
18 article
Rusové a Vlaši, bez nichž není většiny v posla necké sněmovně. Poláci jsou proziraví politi- kové a sotva za mísu čočovice prodají svou politiekou svobodu a postaví se do řad nepřá- telských proti Čechům. Jedině, co Poláci mo- hou učiniti, jest, že budou pokračovati ve své smiřovací akci; v té také spočívá východ z ny- nějších zmatků. Proto také doufáme — do- dává »Slov.« — že dr. Körber neuposlechn židovských rádců, kteří mu domlouvají, aby českou delegaci přitisknul k stěně. Čechové, ač jsou nyní rozbiti v několik táborů, proti násil vždy budou sjednoceni a jistě také nebudou bez spojenců.«
Rus Vlach Polák Čecho doktor Körber
19 article
Z Krakova, 7. července. (Pocta prok Randovi.) Právnická fakulta jagellonské uni- versity zaslala prof. dru. Randovi následující adresu: Ctihodný a důstojný pane ! Den, v kte- rém celý vědecký svět skládá náležitý hold tvé slavné a v každém vzhledě účinně práci, jest pro universitu jagellonskou a její fakultu práv nickou tím památnější, že my v tvé osobě ctíme netoliko zasloužilého muže vědy, nýbrž i veli- kého vlastence. Jest zajisté tvá především zá sluha, že se česká universita neobyčejně rychl povznesla na nynější, vědecky vysoké stanovisko. že zvláště pro fakultu právnickou mohla získati tak vynikajicí, na opravdovou chloubu jí slou- žící síly a že tisíce tvých žáků na různých ve- řejných stanoviskách plní tak dělně své občanské povinnosti. Kéž ti všemohoucí popřeje, abys se ještě dlouhá léta mohl těšiti bohatými plody svého osevu, aby ti dal slly k další práci na prospěch vědy a zároveň na prospěch, čest a slávu tvého národa.« Ze Lvova, 8. července. (Studentské demonstrace.) Polští akademikové konali zde včera důvěrnou schůzi, v níž protestoval proti novému pruskému kolonisačnímu zákonu a projevili přesvědčení, že polský národ přežije všechno pronásledování a dočká se lepší budoue- nosti. Současně projeveny sympatie vrahu gen- gub. Bobrikova, Schaumannovi, jakož i polským dělníkům ve Varšavě. Po schůzi táhl zástup akademíků, zpívajíeích polské vlastenecké písně, k budově německého konsula; ježlo však ulice byla policejní stráží uzavřena, zástu se rozešel.
Randa profesor doktor Bobrikův Schaumann Krakov Lvov Varšava
20 article
Ze Zadru, 5. července. (Zrušení hvar- ského biskupství.) Pověsť, která se vy- skytla po úmrtí předešlého hvarského biskupa. že totiž toto maličké dalmatské biskupství bude zrušeno a jeho diécese sloučena s biskupstvím splitským, vyskytla se nynt opětně.— Rakouská vláda vyjednává prý v té věci s římskou kurií a jakmile vyjednávání bude skončeno, stane s nynější hvarský biskup Zarinovič biskupem mo- nastirským, dlécese hvarská bude připojena ke Splitu a obdrží jen vikára, jemuž bude dán titul biskupa in partibus. Ze Záhřeba, 7. července. (Ruch ve vládní straně.) Nedávná řeč chorvatského delegáta Kovačeviče a útoky Bánffovy na státní samostatnost Cborvatska způsobily trapný dojem nejen v kruzích opposičních, nýbrž i ve vládní straně. Chorvatští delegáti uherského sněmu sjedou se prý tyto dni v Pešti, aby se poradili, jaké stanovisko mají zaujali vzhledem k nejapné řeči svého soudruha a k útokům Bánífovým n Chorvatsko. Pokud se týče Bánffa, čásť poslanců chce mu dáti patřičnou odpověď teprve na sněmě záhřebském. Většina však jest pro to, aby s co nejdříve již v Pešti opravila řeč Kovačevi- čova a dala se náležitá odpověď Bánffovi. Posl. Pliverič má v pešťské sněmovně promluviti chorvatskou řeč a mimo to mají do de- baty zasáhnouti též poslanci Josi povič Dedovič.
Pověsť Kovačevič Bánff Kovačev Posl Josi Dedovič Split Záhřeb Pešť Chorvatsko
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 9. července. 8— [Kronika.] Galantnost! Tak nemo- derní už slovo a pojem! Za galantnost nedají dnes mnoho už ani ve společnosti, tím méněv literatuře. Kdysí znamenala rytířský mrav, byla pýchou silného pokolení. To minulo. Doba se převalila, jiné pojmy nabyly vrchu, nové názory opanovaly. Galantnost byl dobrovolný ústup síly před něžnou slabostí. Pak se ale ženy prohlá- sily za silné, znechutily si úkol věčně bez- branné něžnosti a galantnost pozbyla svého vý- znamu. Přišla doba rovnosti, žena stala se stejně »silnou« jako muž, dovolává se práva na stejné zaměstnání, stejný mrav, stejné povolání. Rovnost lidí přinesla rovnost pohlaví. A rovnost vyvolala konkurenci a kde je konkurence, tam, jak víte, přestává — galanterie. Od té doby, co žena se stala sama svým advokátem, co vystoupila na veřejnou tribunu, co pěstuje šerm a literární polemiku, co všemi směry snaží se uplatniti svoji »sílu«, pozbyl všeho smyslu pojem »slabšího pohlaví«, »Galaninost« je hrozně překonaný, znstaralý pojem, málem směšný. Proto se tak divně čle nápis nové knihy moderní aulorky »Z galaniního století«. A přece je vlašská autorka Neera dobře pověřená moder- nistka. Jen látka, kterou si obrala, osmnácté století, je tak zapadlá! Spisovatelka podává portréty vynikajíeích žen zajímavé doby *). Známá jména, nesčíslněkrát se vracející v lite- ratuře memoirové, románové i divadelní. Sedm postav svého rodu a povolání pravých předsta- vitelek doby. Ovšem ne vždy vzorů a cnostia čistoty, neboť jestli »galanterie« znamenala rytíř- skou »enost«, doba Ludviků aspoň, kdy galant- nost dospěla vrchole svého kultu, nebyla právě výlupkem cnosti. Za to dýše uměleckým smyslem. Postavy sou obklopeny světem uměleckého průmyslu, pou
Ludvik galant Praha
22 article
jehož zbytcích dnešní milovníci tolik pasou Jsou tu miniaturní obrázky dámiček s vy- sokými frisurami a la belle Poule, s kokstné vystříženým šatem, s unylým nebo vyzývavým výrazem tváře, úsměvně sešpulenýma rtoma, s knížkou nebo kytičkou v ruce. Vůkol ná- bytek všelijak vypouklých a zprohýbaných tvarů, pohovek a křesel, povlaky opatřených, s vyšívanými obrázky pastýřských výjevů, pl- ných milosti, vysokých postelí s nebesy, sto- jánků a španělských stěn, benátských zrecadel. mnohoramenných svícnů a skřínek z jemně hlazeného a drahocenně vykládaného dřeva. s nesčíslnými zásuvkami a tajnými péry a pru- židly! Samý předmět, pro nějž si dnešní sbí - kaři a staromilci mohou uběhati nohy. Podivná věc! Všecky ty památky rostou v ceně, čím dál se vzdalujeme v názorech i mravech doby, ve které vznikly Pravým »děckem galantní doby« byla ma dame Geoffrinová, vedle markýzy du Deffantov a paní d'Epinay snad nejzajímavější ze sedm portrétů. Je představitelkou zvláštního feminismu tk příznačného galantnímu století. Byla z nízkého rodu. Její otee býval sluhou korunní princezny francouzské, sama se vyšinula až za důvěrnici královen a cisařoven, s nimiž si podle ducha doby vyměňovala dopisy plné uhlazené hovor- nosti a bystrého pozorování, ačkoliv se dřívez vlastní píle teprve umění písařskému přiučiti mu- sila. Jako Tereza Rodetová, hezounká, skromná, pobožná divka vzbudila pozornost bohatého kupce, pana Francoise Geoffrina, horlivého růženečkáře Za pobožnosti v kostele zamiloval se pan Geoffri do krásného dítěte. Bylo ji čtrnáct let, když se provdala za něj, osmačtyřicátníka a ke všemu vdovce. A manželství nebylo nikterak nešťastné. Hodilo se tak do vkusu doby, která si libovaln
Epinay Rodetová Francois Geoffrin Geoffri
23 article
* Eine Studie von Neera. Aus dem italienischen bersetzt von Berthol. Dresden 1903 těsnati přírodu do jistých mezí. Byla móda při střihovati stromořadí, dávati stromům a keřům podivné tvary nádob, jehlanců, koulí. Přetvářk všelikého druhu náležely k dobrému tónu, sklá- dány vtipné kanzóny, epigramy na společenské poměry, při všech chorobách podle předpisu pouštěno žilou a neštovice pokládány za módn nemoc, již nikdo sebe dbalý nesměl ujíti. Pan Geoffrin byl velmi spokojen se svojí ženuškou, jako byla ona spokojena s ním. Byla už v pokročilejším věku, když její salon stal se střediskem všeho, co v Pařiži pokládáno za sme tánku ať duchem, ať jinou předností. Nejslav nější lidé spěchali pokloniti se paní Geo ffrinové Do řady její hostů náležel i Marivaux, spiso- vatel a skladatel veseloher, po němž do dnes příjemný rozhovor Pařížanům sluje »marivau daží«, rovněž Marmontel, jako literát ne tuze vynikající, ale za to muž vysokého vzdělání Voltaire byl stálým členem středečních obědo- vých kroužků u paní Geoffrinové a dějepisee Morellet. K těm přibyli Galiani, Hume, Grimm d'Akambert. Perlou společnosti býval Stanislav August Poniatowski, pozdější král polský. Paní
Neer Berthol Geoffrin Marivaux Pařížan Voltaire Geoffrinová Galiani Hume Stanislav August Poniatowský Aus Drážďany Grimm d ' Akambert
24 article
Geoffrinová horlivě si s Poniatowským dopiso vala. Když na trůn vstoupil, neopomenul Stani sláv August ujistiti svoji vzácnou dopisovatelku, nová hodnost že nikterak nebude překážkou, aby setrval ve starém přátelství. Také si paní Geoffrinová jednou ke svému královskému při- teli zajela na návštěvu. Cestou zastavila se ve Vídni, kde proslulou už tehdy »dámu pařížské společnosti« sama císařovna Marie Terezie už netrpělivě očekávala. Pážové, posličkové, vy- slanci všech dvorů, lidé, o které v Paříži sotva zavadila, na něž se mohla sotva rozpomenouti hlásili se a pokládali se za šťastna, ji pozdra viti. Císař, potkav ji v Prateru, dal zastaviti, přistoupil k jejímu povozu a nedovolil, aby sama sestoupila. Císařovna pozvala ji do Schönbrunnu, představila jí svoji rodinu. Dámička, kvíiko své doby, podivný před mět módy, nepochopitelný, nevysvětlitelný než ovzduším gelantního stoleti, doby postilonů dopisovací horečky, doby, která měla svoje fantasie a ideály. Nevycházely tehdy žádné no viny, lidé měli času rozčilovati se pro všelik podivnůstky, aby si dlouhou chvili nějak vyplnili — Z hlavního města odjížděla dvakrát do týdne pošta, píše vrstevník a poštovní vůz byl jediným prostředkovatelem veřejného života- Jedině noviny »Gazetle de France« vycházely rovněž dvakrát týdně a byly jediným prostřed kovatelem všeho hnutí časů a myslí . .
Poniatowská Staňa August Geoffrinová Marie Terezia Vídeň Paříž Prater Schönbrunn Gazetle jít Franca
25 article
Jestli paní Geoffrinová vynikala v podstai své rysem jisté solidnosti, za to nejlehčího rodu kvítko ze sedmi vyličených portretů — Mlle. L'Espinasse, Mlle. Aissé, markýza du Deffant Mme. Geoffrin, Mme. d'Epinay, hraběnka d 'Hou detot a hraběnka Genlis — byla posledni, pani de Genlis. Představuje dobu uhlazené galanterie jaksi s opačné stránky — lehkomyslnosti. Doba byla společenská, s malou sbírkou vtipů a duchaplných obratů, s průměrnou obratností v menuetovém krůčku mohl mladý muž udělat svoji karieru. Náleželo k dobrému tónu, aby rytíř románku zmoenil se podvazku dámy svého srdce a nosil jej místo péra ve- řejně za kloboukem. Punský sluha zočiv na ulici dámu bez průvodu, rychle si pospišil. — Nemá se říci, že komorník markýzaX klidně přihližel, jak si dáma sama nadzvedá svoji vlečku . . . řekl na omluvu a ujal se bez okolků galantní služby Ve stoleti takového mravu byla právě ma- dame de Genlis ve svém živlu. Zrodila se právé z jeho ženy. Byla sice autorkou spísů mora listního a náboženského obsahu, psala pojednání vychovatelská, ale zachovala memoiry, ježs nikterak nehodí do příručné knihovny divčích pensionátů. Hrabě Kounic v Bozděchově »Stát níkově zkoušce«, právem se dovolává jména re presentantky lehkovážné tehdejší Paříže. Auton »Doby kotillonů« dobře znal současné prameny a proto byl tak »dokumentován« ve své látce Hraběnka de Genlis byla zosobněná marni
Geoffrinová L Espinass Epinay d ' hou Genlis Kounic Bozděchův Paříž
26 article
vost. Byla dvorní dámou vévodkyně z Orlěansu Se svojí velitelkou podnikla cestu také do Říma Z římského pobytu vypravuje: — Často jsem se v Římě koupala a vždy- cky podvečer. Jak jsem byla ve vodě, vzká- zala jsem pro abbého Bernise, jenž se hned dostavil se svým synovcem a tři čtvrthodinky jsme pak spolu pokaždé prožvatlali .. Jedině, co lehkomyslníci utkvělo v pamět z návštěvy »věčného města« ! V tom směru ostatně mnohá moderní cestovatelka nijak nezadá repre- sentantce galantního století. Viz anekdotkuz dnešních kruhů turistických. Matka a dcera právě se vrátily z italské cesty. Vypravují známým o zažitých dojmech. Všecko bylo rozumí se »báječné«. Padne slov »Řím« — Copak jsme byly také v Římě ? . .. panička. — Ale, mami, což se nepamatuješ ? durdí se dceruška. — No, nepamatuju se! zase máti. — Ale, mami, to přece bylo v Římě, kde jsme si kupovaly hodbávné punčochy! Ne- víš ? . .- A paní matka se pamatuje. Vskutku ! Dcen má pravdu. Byly v Říměl Tak ovšem věk přísné rovnosti s věkem povrehní galaninosti ve mnohém — se dotýkají. Paní de Genlis měla arci přitěžující okl- nost. Byla velice vzdělaná. Byla dokonce vycho- vatelkou budoucího — krále, Ludvíka Filipa Dle určitého zákona přírody, bývá už tak pod svícnem největší tma. Autorka studie nešetří nijak stínem př kresbě urozené lehkomyslnice. — Snad se mi vytkne nadměrná přísnost kresby, píše. Jsem však ráda přísna. Co je po vší ženské vzdělanosti, je-li žen- ské srdce prázdno božské jiskry — lásky? . . A tu je záhyb! Století rovnosti a konku- renčních zápasů má nad čím se zamysliti vůči těm vzpomínkám ze století — galanterie.
Bernis Genlis Ludvík Filip Řím