2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
10. července 1904
5
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 9. července.
Neslovanská příjmení Rusů.
Za nynější války bije v oči, že někteří
z ruských vojevůdců a důstojníků mají cizí,
neslovanská jména. Setkáváme se s tím i u ko-
záků. Otázky: Jak se tam dostali cizinci?
Nemá ruská armáda v sobě mnoho cizorodého
živlu, jenž by nebyl vždy spolehlivým bojovní-
kem za ruské zájmy a slávu?
Na ty otázky odpovídá v posledním čísle
Vergunova »Slovanského Věku« pí. E. de Vitte
Ti Slované, jejichž šlechta zradou na národě
se poněměila nebo pomaďařila, podezírají všechny
Rusy s cizími přijmeními, že by mohli učiniti
totéž. Jak se zdá, Slované nevědí, že u nás
cizinci se porašťují výhradně skrze smíšená
manželství, a nikoli zradou národnosti, jak
u nich. Často Rusové s cizími příjmeními bý
vají úplnějšími, než Rusové s ruskými příjme-
ními. Krev matčina hraje hlavní úlohu při dě-
dění národnosti, a ruská matka rodí v Rusku
vždycky ruské děti. Puškin, Lermontov, Tolstoj
(Nizozemec van Dyk), Deržavin jsou původu
neruského. Přijmení: Sabler, Kaufmann, Jessen,
Giljferding a tisíce jiných — zdaliž nepatří čistě
ruským lidem? A všechno bojarstvo a šlechta
s čistě ruskymi příjmeními a čisté ruského pů-
vodu v Haliči, ono nezradilo svou národnost?
Rus
E Vitte
Slovan
Puškin
Lermontov
Tolstoj
Nizozemec
Dyk
Sabler
Kaufmann
Jessen
Giljferding
Praha
Rusko
Halič
Deržavinsko
6
article
A proto by bylo na čase přestati vytýkati
Rusku, že přijímá do státních služeb také ty
své syny, kteří mají neruská příjmení, vždyť to
nejsou eizinci, nýbrž ruští občané, jejichž před-
kové se narodili a vychováni byli v Ruskua
slili se s ruským národem krví svých ruskýeh
mateří.
K tomu redaktor připsal poznámku : Známý
slavjanofil z Němců, Orest Feodorovič Miller,
říkával, že »poslovanění« znamená pro Evro
pany tolik, jako »polidštění«. Nieméně nemů-
žeme nekonstatovati fakt, že mezi ruskými
utiskovateli a zhoubci počínaje Bironem tak
ohromným procentem zastoupeni jsou Rusové
s německými příjmeními a . . . že ještě onehdy
německým vojenským agentem v Petrohradě by
jmenován — hrabě Lambsdort.
Němec
Feodorovič Miller
Biron
Rus
Lambsdort
Rusko
Petrohrad
7
article
Boj proti tuberkulose.
Boj proti tuberkulose.
Český pomocný zemský spolek pro ne-
mocné s plicními chorobami v král. českém
místní odbory jeho za účelem poučení nej
širších vrstev lidových vydaly a rozšiřuj-
leták následujícího znění:
Poučení otuberkulose a pokyny
k ochraně proti ní:
I. Tuberkulosa plic jest na-
kažlivou nemocí a může se ob-
jeviti v každém ústrojí těla lidského.
na př. jako skrofulosa neb krtice ve
2lázách, jako kostižer na kosti, jako
žíravý vřed na kůži, jako souchotiny
neb úbytě v plicích atd.
II. Příčinou tuberkulosy jest
zvláštní tyčinka — bacill u
— tuberkulosní.
III. Nákaza se přenáší hlavně
chrkly nemocných. V chrklích tu-
berkulosou plicní nemocných jest nej-
více bacillů
Nejčastější cestou nákazy
bývají plíce a ústrojí dý-
chací. Též cestou zažívacích ústroj
— stravou — mohou vniknouti bacilly
do těla, poněvadž mléko z tuberkulos
ních krav, máslo vyrobené z tuberku-
losní smetany, maso z tuberkulosních
zvířat mohou obsahovati bacilly tuber
kulosní. Požívejte jen svařeného mléka.
Také otevřenou ranou mohou bacilly
do těla vniknouti.
Tuberkulosy lze se uchrá-
niti. Proto neplivejte nikdy na zem.
ani na ulici. Chrkel souchotináře na
podlaze, na zemi neb na stěně zaschlý
a rozprášený dostane se do vzduchua
může býti vdechnut do plic, aneb způ-
sobí tuberkulosu cestou jiných ústrojí.
8
article
Doma plivejte do plivátka naplněného
vodou. Na ulici do šátku. Vodu z pli-
vátka vlejte denně do záchodu a pli-
vátko naplňte zase čerstvou vodou. Při
kašli a kýchání přidržte si šátek před
ústy, abyste nikoho nepotřísnili.
Neprašte. — Neprodlévejte
v prachu. Prach obsahuje často zá-
rodky tuberkulosy. Prach s nábytku
stírejte vlhkým šatem. Podlahu postří-
kejte před metením vodou nebo obalte
smeták nebo koště vlhkých hadrem.
Otužujte se. Dbejte čistot
těla. Denně se myjte studenou vodou,
třete tělo vlhkým, drsným šatem a vy-
sušujte je pak suchým šatem. Vypla-
chujte si denně ústa. Zuby čistěte kar
táčkem. Ruce myjte vícekrát denně,
vždy však před jídlem. Čistětes
nehty. Neberte vše do úst (peníze,
předměty se země atd.) Netrpte, aby
cizí lidé líbali vaše děti.
Nebydlete v tmavých vlh-
kých bytech. Větrejte. Pohy-
bujte se ve volném zdravém
vzduchu. — Nespěte s nemocným
s pliení chorobou v jedné posteli, ba
možno-li ani v jednom pokoji.
Žijte střídmě. Nepijte li
hovin. Požívejte silné, dobré stravy,
nejlépe smíšené; maso, zelenina, pří-
krmy moučné, chléb, sýr, máslo, mléko,
tvaroh jsou nejvhodnější. Pijáci a silní
kuřáci jsou zvlášť k tuberkulose ná-
chylni. Dětem vůbec žádných lihovin
nedávejte a kouření tabáku netrpte.
Tuberkulosa je vyhojitelna.
Čím dříve je lékařem poznána a léčena,
tím rychleji a bezpečněji se vyhojí.
Podlaha
Zub
9
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
— Dvojjazyčnost dělí nemravrosti. P
záhlavím »Řeč a mravnost« uveřejnil jeden
z předních filologů německých v »Zukunft«
studii, ve kteréž nachází se velmi cenný od-
stavec. Jako u národů, tak i u děli vyvíjí se
pojem dobra i zla prostředkem řeči, dovozuje
autor. Jen zvolna došlo u vývoji jazyků k vy-
mezení polárních protiv »dobra« a »zla«, ale
teprve doba mnohem pozdější utvoři mezi oběma
pojmy řadu odstínů a přechodů.
»Také v mysli dílěte«, tak pokračuje, »děje se
vývoj mravního uvědomování touže cestou. Se-
znalo-li dítě z pochvaly aneb z hany svých rodičů
co jest dobrem a co zlem, zví-li, za co bylo ká
ráno a za co odměňováno, teprve potom získal
základní pojmy o mravnosti, jejíž zákonník
později s to jest vyplňovati různými odstíny
Protož jesí velice důležito, aby dítky
v době, kdy pronikají na základě ja-
zyka k mravným představám, chrá-
něny byly před dvojjazyčností. Řeč
v jaké jsou vychovávány — tak dí Lotze — ob-
kličuje nás sférou nacionálního smýšlení, ve které
dávno už platně rozhodnuto jest o způsobu nazí-
rání na tisíce předmětů a vztahů. Protož právem
bojuje se proti tomu, aby v takovém stadiu dětstv
vyučováno bylo v různých jazycích. Neboť vlivy
těchto jazyků nedoplňují se, nýbrž potírají se na
vsájem. Již Schleiurmacher varuje v tomto smyslu
»Žádnou dvojjazyčnost«.
Poněkud složitě sice, ale velice důvtipně
vyložena tu znemravňující působnost — odná-
rodňování dětí jich vyučováním v jazyce cizím.
Jestliže dvojjazyčnost sama jest ničením vývoje
mravního nazírání v dítěti, oč větší spousty ve
vývoji mravního člověka v dětské duši natropiti
musí znásilnění mateřského jazyka dítěte, přímé
vykořeňování jeho vnucováním jazyka cizího ?
Lotz
10
article
Sumou a organisací takové mravní ničemnosti
jest německý »Schulverein«, který nic jiného
neprovozuje na slovanských a především českých
dětech než to, proti čemu brojí Schleyermacher,
Lotze a Holzner. Že mravní výchova, zvlášt
jako výchova vůbec, je možna jenom v jazyce
mateřském, jest poučka, ke kteréž dospívá se
každou cestou pedagogické filosofie. V době,
kdy dvě nejvyšší soudní stolice rakouského státu
o tom jsou ve sporu, které z nich přísluší při
znati statisícům vídeňských Čechů právo na vy
učování jich děti v jazyce mateřském proti vládě
právo toto popírající, jest výrok německého
učence dvojnásob vítán.
Schleyermacher
Lotz
Holzner
Čecho
11
article
— Obrana německého pražského stavitele
Asi před týdnem obvinila »Brüxer Zeitunge
pražskou »Lese- a Redehalle«, jakož i »Spolel
pro zachování Studentenheimu« z národní vlaž-
nosti, poněvadž zadaly přestavbu domu »Lese-
a Redehalle« a adaptace v »Studentenheimu
českému staviteli, který dává prý práce prová-
děti českým řemeslníkům a živnostníkům. Stavi
tel hájí se proti těmto nářkům v dopise, mo-
steckému šriftlajtrovi zaslaném. »Poněvadž nej
novější stavební adaptace v »Studentenheimu«a
přestavba domu »Lese a Redehalle« byla svě
řena mně, nemůže býti označením »tschechi
scher Baumeister« nikdo jiný míněn, než já«,
píše pan stavitel i pokračuje; »Ježto se však
označení toto na mne nehodí, dovoluji si na
základě § 19. t. z. zdvořilou žádost, aby v nej-
bližším čísle opraveno bylo, že pocházím z ně-
mecké rodiny, že můj nebožtík otec pan Joseí
Svoboda, městský stavitel a civ. technik v Praze.
vždy své německé smýšlení osvědčoval, a že
také já nikdy se nezpronevěřil svému něme
ckému smýšlení. Opravuji konečně, že při stav-
bách shora dotčených výhradně zaměstnával
jsem a zaměstnávati budu jenom německé ře-
meslníky a živnostníky. S obzvláštní úctou Jos.
Svoboda, úř. opr. měst. stavitel v Praze.
Zeitunge
Baumeister
Svoboda
Praha
12
article
Krakoyská ul. č. 14.«
— Stipendli pro německě studenty vy-
sokých škol v Praze, zakládaných německými
autonomními sbory, neustále přibývá. Nejnověji
usneslo se okresní zastupitelstvo žatecké ve
schůzi dne 8. t. m., zříditi dvě stipendia po
200 kor. pro německé studenty v Praze ze ža-
teckého okresu. Jestliže nějaký — tento německý
přiklad jest následování hodným v míře nejvy-
datnější. Až dosud nezdá se, že by česká
okresní a obecní zastupitelstva byla si osvojil
tento velice důležitý názor, jak žádoueno. Ně
mecká veřejnost zahrnuje německé studenty
v Praze nejen nadšením, ale i velice přesvědči.
vými doklady, že nadšení to není tak laciné
jak by se zdálo. A při tom všem platí jenom —
buršáckému bumlu. Ideální věc českého studenta
nenachází se v rozpoložení tak šťastném.
Krakoyský ulice
Praha
13
article
— Ze Zábřeha. (První maturitní zkoušky.)
První maturitní zkoušky na zdejším matičním
vyšším gymnasiu konaly se ve dnech 27. června
až 2. července za předsednictví c. k. zemskéh
školního inspektora pana Josefa Lošťáka a měly
pro ústav výsledek nanejvýš čestný, ba skvělý.
Zkouškám podrobilo se všech 39 žáků třídy
VIII. a nepropadl z nich nikdo. 10 obstálo př
zkoušce s vyznamenáním, 26 prostě, 3 povolena
oprava po prázdninách. Tento velmi příznivý
výslodek je nejvýmluvnějším důkazem, že české
gymnasium v Zábřehu v každém směru svědo-
mitě plní svůj úkol, a že má svůj význam kul-
turní pro celý kraj. Nyní bude na našich po-
slancích, aby dovolávali se důrazně splnění
slibu, daného ministrem vyučování, že ústav
bude přijat do správy státní, jakmile bude
úplný. Neběží tu o žádný ústupek politický ani
o milost, ale o kulturní potřebu a právo če-
ského lidu na severní Moravě. První abiturienty
srdečně vítáme na novém poli práce a doufáme
pevně, že v kulturních a osvětových snahách
sesílí řídké dosud řady pracovníků na Zá-
břežsku.
Lošťák
Zábřeh
severní Morava
14
article
— Praha při oslavě jubilea George San-
dové. Francie oslavovala památku stoletých na-
rozenin jedné ze svých největších žen: slavné
romanciérky George Sandové. Geniální žena ob-
dařila literaturu své vlasti přečetnými vzácnýmí
knihami, které podnes jsou radostí čtenářů, jež
dosud mají své kouzlo poesie a krásného stylu.
Romány Sandové patřily k nejčtenějším v celém
světě, její umění vypravovatelské, její barvilý
sloh, její smělý vzlet myšlenkový a zejmena jej
ohnivý boj za myšlenky nejkrajnějšího pokroku
a za ženskou emancipaci, získaly ji lásku a ob
div všude. Též v Čechách byla milována Georg
Sandová, její romány »Consuelo«, »Hraběnka
z Rudolstadtu« a »Lelia« byly překládány do
češtiny a zvláštní vděk náš si získala svými r-
mantickými románovými obrazy z minulosti če
ské, zejmena knihou »Jan Žižka. Episoda z vá
lek husitských«. Proto s radostí konstatujeme
zprávu, že pražská městská rada neopomenula,
jménem národa českého složiti hold památee
velké Francouzky, když tyto dny byl odhalen
její pomník v zabradě Luxembourgské. Veškeré
listy pařížské přinášející zprávy o slavném od-
halení pomniku Sandové, uvádějí, že všeobecnou
pozornost vzbuzoval nádherný věnec z růží, za-
slaný městskou radou pražskou. Officiální orgán
městuké rady pařížské »Bulletin Municipal off-
ciel« ze dne 2. t. m. přináší zprávu ze sezen
San
Sand
Sandová
Consuet
Lelio
Žižek
Francouzek
Praha
Francie
Čechy
Rudolstadt
15
article
městské rady, kde nynější předseda městské
rady pařížské pan Desplas předčítal dopi
náměstka starosty p. dra. Groše, oznamujícího
že Praha chtějící uetiti památku George Sandové
posílá věnec, aby položen byl k nohám pomník
velké ženy, která je autorem tolika nesmrtel-
ných děl, kromě jiných »Consuela« a »Jan
Žižky.« Dále žádá v dopisu tom náměstek dr
Groš, aby pan president pařížské municipality
laskavě položil věnec na pomník jménem města
Prahy. Pan Desplas provázel dopis dra
Groše následujícím doslovem: »Presidialní kan-
celář s radosti přijímá poslání, udělené mu měst
skou radou pražskou; město Paříž je
šťastno, že může pokračovati v
výtečných stycích, které udržuje
s hlavním městem Čech a je potěšeno
vzpomínkou poslanou ku poctě velké romancierky
Sandové.« Zajímavý je vřelý tón, s kterým
mluvil nynější president městské rady pařížské
o sympatiích ku Praze a je nejlepším důkazem,
že jde o idey, jež jsou povzneseny nad strany.
Pan Desplas je přivržencem krajní strany socia-
listické a odpůrcem nacionalistů. I on jako
člen téže strany p. Veber shledává přiroze-
nými a potěšitelnými styky česko francouzské.
jež neslouží — jak patrno — pouze k agi-
taci jedné strany. Česká propaganda ve Franeii,
jež je výsledkem energie a práce a ne banketůa
slavností, jak posměšně tvrdí naši germanofilové,
pokračuje vážně a proniká do všech stran
přinese naší věci za hranicemi mnohý zisk.
Desplas
Groš
Sand
Žižek
Veber
Praha
Paříž
Čechy
16
article
— Nová školní budova v Nové ulici u Olo-
mouce, o které jsme se již včera zmínili, bude
důstojným projevem kulturních snah nejen men-
šiny olomoucké, ale i veškerého našeho národa.
který o školství v Olomouci se stará prostředni-
ctvím naší Ústřední Matice školské. Školstv
matiční na Olomoucku je totiž tak uspořádáno,
že o věcné potřeby se starají organisace místní
kdežto síly učitelské vydržuje Ústřední Matiee
školská v Praze, která vydržuje v Olomouci dvě
oddělení opalrovny, v Nové ulici u Olomouce
pak dvojtřídní školu, jejíž budova opatřená ná-
kladem olomouckého odboru Národní jednoty pro
severovýchodní Moravu se dnes vysvětí. V okresu
olomouckém vydržuje ještě Ústřední Matice škol-
ská, jejímž příčiněním byla zřizena také velká
česká škola v Bělidlech u Dlomouce, školuve
Hněvotíně, které postavila budovu záložna hněvo-
tínská, resp. školský spolek v Hněvotíně, jenž
na umořování nákladu stavebního pilně sbírá. Je
ještě v čerstvé paměti, s jakým úspěchem ury-
chlila Ústřední Matice školská otevření školy
v Hněvotině, nejen proti vůli Němců olomou-
ekých, ale i proti vůli zemského výboru morav-
ského, v němž zájmy školy účinně hájil pan
dr. Žáček. Matici olomoucké připadá téměř vý
hradně hraditi náklad na vydržování matičn
reálky v Olomouci, jejiž správu však vede a úřa-
dům odpovídá Ústřední Matice školská v Praze.
Ze svorného spolupůsobení všech těchto organi
sací, zejmena pak z účinného zasěhnuti Ústřední
Matice školské do rozvoje školství olomouckého.
lze se nadíti zajisté potěšitelných úspěchů. Jes
však potřebi, aby práce Ústřední Matice školské
hojnými podporami, zejmena také z Moravy, byla
náležitě podporována a aby především moravský
tisk své čtenářstvo o zásluhách Ústřední Matice
školské právě o školství na Moravě a ve Slezsku
poučoval.
Němec
doktor
Žáček
Nová ulice
Ola
Olomouc
Olomoucko
Praha
Morava
Bělidla u Dlomouce
Slezsko
spolek v Hněvotín
moravský
17
article
— Sokolovna v Č. Dubě. Německé listy
přinášejí následující zprávu: »V těchto dnech
prodala paní Jos. Schwarzová, choť městského
rady, člena místní školní rady a člena něme-
ckého turnvereinu v Čes. Dubě svůj hostine
čís. 7 na náměstí »Sokolu« v Českém Dubě-
Vzhledem k tomu, že manželé Schwarzovi jsou
velice zámožní, vzbuzuje toto jednání v Českém
Dubě veliké rozhořčení a německé obyvatelstvo
očekává, že pan Schwarz složí všechny své
čestné úřady. Boj v obci českodubské jest bez-
toho těžký i stojí to mnoho námahy i oběll,
zachovati tu německou državu. A nyní taková
těžká rána němectví od Němců samých zasa-
zená.« Přes toto okázalé mravní rozhorčení ne-
ostýchají se Němci ani dost málo koupiti
k účelům nacionálním český majetek z rukou
českých, kde se jim udá příležitost. Když český
člověk prodal před několika týdny německé
»Lese a Redehalle« dům v Praze, který sám
sebou jest národním monumentem, nevěděly
německé listy kam štěstím.
— II. slel Sokolstva jihoslovanského
Lublani. Dle došlých právě zpráv »od ljubljan-
skega župana« zavládlo v Bílé Lublani veliké
nadšení nad zprávami, že české Sokolstvo při-
bude k tomuto významnému svátku jihoslovan-
skému v počtu tak ohromném: do dneška při-
hlásili se totiž 1482 čeští účastníci! A
očekává se, že do čtvrtka, kdy přihlášky končí
převýšen bude počet 1500! — K pořadu slav
nosti uvádíme, že v sobotu 16. července bude
uvítání, »ogled« Lublaně a menší výlety v okoll.
Jos
Schwarzová
Schwarz
Němec
Č . dub
na náměstí
Český dub
Praha
Lublaň
Sokol
18
article
Večer o 8. hod. jest veliká hudební slavnost
»Glasbene Matice« ve dvoraně Národního domu
po čemž slavnostní pozdravení hostí. V neděl
ráno jsou závody a zkoušky a v 11 hod. slav-
nostní průvod a čestný projev Sokolstva městu
Lublani. O 5. hodině veřejné cvičení a po něm
»velika ljudska veselica«. — K výletu po moři
jsou připraveny lodi »Apollo«, »Aurora« a »Sa-
turno«, na nichž bude o 300 lůžek více nežli
dosud jest přihlášených. Poslední přihlášky při-
jímá ještě: Cestovní výpravna Čeňka Šulcev
Praze, v Havlíčkově ul. č. 1. — S rozesiláním
listků počne se pozejtří v úterý.
Apollo
Šulcev
Lublaň
Praha
Havlíčkův ulice
Glasben Matica
národní dom
19
article
— O poměrech v Bystřici pod Hostýnem
uveřejnili jsme minulou sobotu zprávu, k niž
sděluje se nám z pramene hodnověrného: Nen
pravda, že nápisy, ulice označující, jsou v By-
střici p. H. napřed německé a potom teprve
české, a tím méně, že tomu chce česká správa
obce. Česko-německé tabulky pouliční, da-
tující se z dobnedávnéjoště německé
správy obce, jsou napřed české a pak pod
zřetelným nápisem českým nápis německý. Př
pořízování nových tabulek budou pořízeny ta-
bulky jen české. V sadech městských jsou nové
nápisy (veršované citáty atd.) již pouze české,
označení obecních budov školních i peněž-
ních pouze české a také v okrašlovacím spolku
vše se jen česky pořizuje: opačný kompromis
Němci nabízený byl tu odmítnut. Také s rad-
nice byl dříve už německý nápis
sňat. Správa obce přešla teprve před málo léty
do rukou českých, ač v zastupitelstvu za I. sbor
ještě Němci zůstali. Mužové, kteří vybojovali
zápas ten ve prospěch české věci s potíží
obětmi, zasluhují uznání. Česká většina nyněj-
šího obeeního zastupitelstva, s uvědomělým živ
nostníkem p. Pospíšilem v čele, měla by býl
českou veřejností podporována v nesnadném
tuhém zápasu svém, v němž má před sebou
samém zastupitelstvu německé zástupce, zvolené
díky Thonetově továrně, kteří všemi prostředky
ovšem postup české věci zdržují a za sebo
lid, částečně ještě málo spolehlivý, jelikož exi-
steněně od Thonetů odvislý a vůbec chudý.
Němec
Pospíšil
Thonetův
Thonet
Bystřice pod Hostýn
Nen pravda
20
article
Ostatně, bohužel, více ještě než sami bratří Tho-
netové, vystupují německo-nacionálně i někteř
úřadníci jejich, a to také — rodili Češi, jako ze
snulý právě správce továrny, jenž, rodilý Čech,
z Orlové, na konec česky ani znáti nechtěl. Mo-
jitel panství Laudon nevykonává nějaký nátlak
proti postupu české věci. Jako demokrati mu-
síme doznati o něm, že by mohl býti příkladem
mnohým „našim“ šlechticům v království. Ač
rodilý Němec, chová se neutrálně, nemísí se do
národních sporův, pohybuje se beze vší pýchy
mezi občanstvem, otevírá celý rok své sady a
losy boz překážky občanstvu i chudině a udržuje
stálé styky s mistrem naším Schwaigrem, kterýž
opětně u něho sídlil a své ateliery zřídil. Na
Schwaigra vůbec vzpomíná tu každý mile a
vděčně... Jinou oporou němectví jest zde ovšem
Ferdinandova dráha severní. Na jejích budovách
a pozemcích jest ovšem všechno jako u Thonetů.
předem neb vůbec jen německé. Snad nápisy
na jejích realitách a pozemcích povrehního
pozorovatele zmýlily. Ale zápas s touto dráhou
neskončily vítězně dosud ani mohutnějš
české obce moravské, než jest Bystřice. Vinu
mají hlavně ti, jichž vlivem bylo rozhodnuto
aby Ferdinandova dráha zůstala v rukou akcio
nářů německých... A konečně němectví udržuj
někteří židovští a němečtí obchodníci, kteří dí-
lem velmi neradi slyší jen český zvuk, dílem pro-
dávají své zboží, jen německy označené. O tom
však jindy v moravských obrázeích, jež ješt
míním vám načtrnouti.
Čech
Laudon
Němec
Schwaigr
Ferdinandův
Thonet
Čechy
Orlová
Bystřice
21
article
— Doplňovaci volba do zemského sněmu.
Ke čtvrteční druhé doplňovací volbě poslance
do sněmu království českého za venkovské obee
okresů náchodského, novoměsťského, úpiekého
skalického a opočenského dostavilo se z 8164
oprávněných voličů 3228, kteří odevzdali 3217
platných hlasovacích lístků. Samostatný svobodo-
myslný kandidát p. dr. Josef Čížek v Náchod
obdržel 1349 hlasů, agrárník p. Jan Kotl a nd.
rolník v Holohlavech 1794, šternberkovec pa
Jan Řezníček, stavitel v Úpici, 30, národn
sociál p. František Kovařovíč 7, p. Kare
Stauth 27 hlasů. Ostatní hlasy byly roz-
tříštěny. Zvolen tudiž poslancem agrárník p. Jan
Kotland. — Při druhé volbě doplňovací zem-
ského poslance za venkovské obce okresů krá-
lovědvorského a jaroměřského dostavili se ze
4466 oprávněných k volebnímu osudí 2802
voliči; 8 hlasovacích lístků bylo neplatných.
Obdržel agrární kandidát pan Jan Dvořákze
Sán 1373 hlasů, šternberkovec pan Jan Pra-
žák, rolník v Hořiněvsi 622 a německý agrárník
p. Josef Matzner 798 hlasů. Jest tudíž třeba
užší volby mezi agrárnikem Janem D vo-
řákem a Němcem Josefem Matzrerem.
— Sedmdosáté narozeniny dvor. rady pro
dra. Ant. ryt. Randy. Z Vídně, 9. července.
doktor
Čížek
Kotl
Řezníček
Kovařovíč
Kare Stauth
Kotland
Dvořákz
Jan
Matzner
Němec
Matzrer
Antonín
Randa
Náchod
Holohlavy
Úpice
Hořiněves
Vídeň
22
article
Prof. dr. Randa, který tady mešká za příčinou
zasedání soudu říšského, slavil 70leté narozeniny
zde. V senátu promluvil e něm a k němu vice-
president dr. Steinbach, který jej velehi
jako skvělý politický charakter, jako zasloužiléh
člena soudu říšského a jako slavného učence.
jehož jméno záři a zářiti bude vždy mezi prv
ními hvězdami vědy právnické. Potem dr
Steinbach a ostatní členové říšského soudu
blahopřáli ústně dru. Randovi, jehož došly sem
do Vídně četné telegrafické a písemní projevy
blahopřejné, které zejmena zaslali president říš-
ského soudu dr. Unger, místopřodseda dr
Steinbach, m.-p. dr. Körber, ministr vy-
učování di. Hartel, býv. ministr Ruber, dv
radové prof. dr. Ott, dr. Zucker, dr. Brá
a dr. Pražák, prof. dr. J. Čelakovský
prof. dr. Zahradník, min. radové bar. Pra-
žák, dr. Herrmann, redaktoři „Právníka
dr. Heller, dr. Herrmanr šl. Otavský
a dr. Lukáš, opat P. Starý, vrchní radov
dr. Šrámek a Müller, dr. Schauer
Právnická jednota česká, professorský sbor práv-
nické fakulty ve Vídni, Česká akademic pro vědy
a umění, odborný chef v ministerstvu justic
Kle n, hr. Herberstein, rektor české uni-
versity dr. Strouhal, děkan právnické fakulty
dr. Heyrovský, prof. Vrehlický, dvorn
rada ryt. Regner z Bleylebenu, prof. dr.
profesor
doktor
Randa
Steinbach
Unger
Körber
Hartel
Ott
Zucker
Brat
Pražák
J Čelakovský
Zahradník
Herrmann
Heller
Herrmanr
Lukáš
P Stará
Šrámek
Müller
Schauer
Strouhal
Heyrovský
Vrehlický
Regner
Bleylebena
Vídeň
nický
právnický fakulta
23
article
Tilsch, Jednota záložen česko-moravských
živnostenský instruktor dr. Polák, adv. dr-
Žalud, dr. Trakal, min. tajemník HIerr-
mann, město Domažlice, okresní zastupilelstve
domažlické, dr. Steidl, rada Peschka.
obec Dobřichovice a četní jiní.
— Osobní. Jan Kubelik, jenž, jak známo sta
se otcem dvojčat, požádal dle zprávy, zaslané nám
z Londýna, hraběte dra. Františka Lützo w a, aby
byl kmotrem první dcerušce. Český vlastenecký šlech-
tic s potěšením vyhověl žádosti českého umělce. —
Zubní lékař pan dr. Koutník dii od 15. července
do 15. srpna mimo Prahu. — Alfona Much
jenž se ke konci června vrátil z Ameriky do Pařiže.
přijel na čírnáct dnů do své vlasti. Slavný malíř
jehož pobyt v Americe byl provázen neobyčejným
úspěchem a učinil jej nesmírně populárním za oce
nem, byl ve čtvrtek v Praze, odkud odebral se na
Moravu ke svým příbuzným.
Tilsch
doktor
Polák
Trakal
Steidl
Peschek
Kubelik
Lützo
Koutník
Domažlice
Dobřichovice
Londýn
Praha
Amerika
Morava
Jednota
českýmoravský živnostenský instruktor
HIerrmann
24
article
— Promoce. Pan Inženýr Oldřich Štěpá
nek, syn pana V. Štěpánka, professora české státní
reálky na Král. Vinohradech, bude povýšen v pon
dělí dne 11. července 1904 o 11. hod. dopol. na
k. české vysoké škole technické v Praze na doktor
technických věd. — Pan Alois L. Kotrbe le
z Tábora, c. k. místodržitelský konceptní praktikaní
v Praze, byl v sobotu dne 9. července 1904 o půl1
hod. polední prohlášen doktorem veškerých věd práv-
ních a státních na c. k. české universitě Karlo Fer-
dinandově v Praze. — Pan JUC. Otokar Polá-
ček z Něm. Brodu bude ve středu dne 18. t. m.
345 hod. odpol. v slavnostní dvoraně vídeňské uni
versity doktorem práv veřejně prohlášen. — Pan
JUC. Josef Král z Malých Holešovic v Čechách.
c. k. finanční konceptní praktikant při okresním
hejtmanství v Karlíně, bude v úterý dne 12. t. m.
o 1/41 hod. polední na c. k. české universitě Karlo-
Ferdinandově za doktora veškerých práv veřejně
prohlášen.
— Rodinné zprávy. Pan Kare! Voves, spo
lečník podnikatelské firmy architektů Moravec Vo-
ves na Král. Vinohradech a pí. Anička Vov-
sová roz. Šilerova z Panenské Týnice slavili
sňatek svůj dne 25. června v kostele sv. Václava na
Smíchově.
— Úmztí. V Hradci Králové zemřel dne 6. t. m
ve věku 85 let pan JUDr. Václav Válek, advo-
kát a notář v. v., spoluzakladatel a bývalý předseda
spořitelny královéhradecké a dlouholetý člen městsk
rady. Pohřben byl v pátek dne 8. července na hřbi
tov pouchovský.
— Z kruhů poštovních. Přeloženi Bylí: Poštovn
kontroloři pp.: Julius Aulich z Prahy do Brna a Ant
Vaněk z Brna do Prahy. Do výslužby dáni: poštonn
Oldřich Štěpý
V Štěpánek
Král
JUC
Polá
Kare
Voves
Moravec
Vov
Šilerův
svatý . Václav
JUDr
Válek
Julius Aulich
Vaněk
Tábor
Praha
Německo
Brod
Malá Holešovice
Čechy
Karlín
Ferdinandov
Vinohrady
Týnice
Smíchov
Hradec Králové
Brno
český vysoký škola technický v Praga
univerzita Karla Fery
univerzita Karla
25
article
správce p. Viktor Waremski v Mimoni, poštovní kon
trolor p. Václav Šimek v Praze, vrchní poštovní oll-
ciálové pp. Jindřich Machek v Praze a Václav Kovaří
v Praze, poštovní officiál p. Jindřich Hartner v Česk
Lípě. Svého místa zbaveni byli poštovní praktikanti
Bedřich Brunner z Brunbergu ve Varnsdorfu, Jaroslav
Janda ve Slaném a Jindřich Scheider v Chebu. —
Jmenování byli poštmistry II. třídy pp.: poštovní po-
mocný úřadník Josef Achterling v Neukirchenuu
Chebu, poštovní manipulantka slč. Zdeňka Krchova
pro Libici n. Cidl., poštovní expedientka slč. Marie
Ifublova pro Maršov, výpomocný úřadník Adoli
Schinke pro Lindavu a Josef Fischer pro Bleisladl,
poštmistr Josef Veselý pro Sudoměřice. Přeloženi byl
poštmistři II. třídy: Marie Černychova z Kročehlav
do Svijan Podoli (2), Bohumil Maydl z Košíř na Kři-
veklát, Marie Hellmichova z Čouše do Horosedela
Jan Schrank v Horošedel do Čouše. Do výslužby dán
vrchni poštmistr Jan Čapek v Poděbradech. Místa
poštovních výpravčí propůjčena: poštovní expeditorce
slč. Alžbětě Fialově v Popovicích, slč. Julii Habertově
v Želnavě (1), výpomocným úřadnicím slč. Karle
Koppově v Petzru a Barbole Kressnigově, výpomoc-
nému úřadníku Františku Ondráčkovi ve Dříteni, po-
štovní expeditorce Marii Pořických v Lipkové Vodě,
výpomocné úřadnici slč. Františce Řeháčkově v Před-
měřicích a poštovní expeditorce slč. Alžbětě Starkově
ve Slatině na Úpě
— Z obcí předměstských. Schůze obecního vý-
boru na Smíchově koná se ve čtvrtek dne 14
července o 3. hod. odpolední v zasedací sini radnice
městské. — Schůze zastupitelstva města Košíř koná
se dne 11. července o 10. hod. dopolední v městské
úřadovně. — Obecní zastupilelstvo v Dejvicí ch
má schůzi dne 12. července 1904 na půl 4. hod. od-
polední v zasedací síni obecního úřadu.
Waremski
Šimek
Machek
Václav Kovařit
Hartner
Brunner
Janda
Scheider
Achterling
Krchův
Ifublův
Fischer
Bleisladnout
Veselá
Černychův
Maydl
Hellmichův
Schrank
Čapek
Alžběta
Habertův
Koppův
Ondráček
Marie Pořický
Řeháčkův
Starkův
Mimoň
Praha
Varnsdorf
Slaný
Cheb
Libice
Cidlina
Maršov
Lindava
Sudoměřice
Kročehlavy
Svijany
Košíře
Kř
Horošedel
Poděbrady
Popovice
Želnava
Petzr
Barbola Kressnigov
Dříteň
Lipka
Úpa
Smíchov
Brunberg
Neukirchenuum Cheb
obecní úřad
Čouš
26
article
— K uctění 70. narozenin Jana Nerudy vyzdobil
pražský knihkupec a nakladatel „Scbraných spisů
mistrových F. Topič ve Ferdinandově třídě jednu z
svých četných velkých výkladních skřiní. V ladném
uspořádání vyslavuje čelnou řadu spisů Nerudových
v nádherných vazbách, nad nimiž v pozadí umístěno
jest ve květinové zeleni mistrovo sádrové poprsí v nad-
životní velikosti modellované akademickým sochařem
J. Strachovským
— Abiturienti českých ústavů středních také
letos svou akademickou volnost osvědčují tim, že
loučíce se s ústavy svými, podnikají sbírky pro
Ústřední Matici školskou, která arci s povděkem vítá
mladé a nadšené spolupracovníky ze studentstva do
svých řad. Letošního roku obdrželi již diplom abitu-
rienhi král. české střední školy v Roudnici a abitu-
rienti stát. gymnasia v Třebíčí. Na mnohých ústavech
středních budou sbírky ukončeny až po vykonání
zkoušek maturitních
— Abiturienti akademického gymnasia z r. 1874
sešli se včera po 8. hod. večer ve velkém sále re-
staurace su Choděrů«. Dostavili se mezi jinými pp.
starosta král. hl. města Prahy dr. Vlad. Srb, ruský
státní rada Svatopluk Pelikán z Tombova, proí.
gymnasia Josef Dobiáš z Něžína na Rusi, dvorni
rada prof. Karel Václ. Zenger, Artur svob. pán
Kraus, vrchní štáb. lékař Jaroslav Hrách, ředitei
Živnostenské banky Apollo Růžička, prof. dr.
Neruda
Nerudův
J Strachovský
Choděra
Vlad
Srb
Pelikán
Tombův
Dobiáš
profesor
Václ
Zenger
Artur svobodník
Kraus
Hrách
Růžička
doktor
Ferdinandov
Roudnice
Třebíč
Praha
živnostenský banka
27
article
Gabriel Pecháček, faráři Michl a Fr. Zuklín,
škol. ředitel A. Štrupp, vrch. komisař Ferdinand
Škampa, m. r. Jíra, arch. Quido Bělský, odb.
lékař dr. Sebestian Hněvkovský, kontrolor Jan
Tomek, prof. Em. Fait, obchod. Aug. Šafařík,
říd. dív. škol Ant. Borovec, prof. Aug. Novák,
říd. učitel Ant. Reimar, zubní lékař dr. Vincene
Šmidl, sekretář obchodního gremia R. Stíbi c
měst. tajemník Ign. Dittrich. Pozdravné telegra-
my poslali pp. Kubeš, rada vrchního zem. soudu
v Čáslavi a Reichel z Vršovic. Dnes o 10. hod-
dopolední jest společná snídaně v II. restauraci
Král, Obory
— Výstavy. Výstava grafického uměn
v pavilloně Manesa pod zahradou Kinských otevřena
jest denně od 9 hod. ranní do 7 hod. večerní za
vstupné 1 K. Studentské, spolkové a dělnické lístky
na průkaz legitimace 60 hal. — Sbírky Národo-
pisného musea Českoslovanského
zahradě Kinských rozhojněny jsou od tohoto
téhodne o velkou zajímavost: ve velké české síni
vystaveny jsou ve skříni III. figuriny ženy a muž
ve svátečním kroji z Ruzyně a figurina dívky ve vy-
šívaném kroji rovněž z Ruzyně. Vzácných těchto
krojů z nejbližšího okolí pražského dostalo se museu
z pozůstalosti ruzyňské statkářky pí. Fr. Piskáčkové
po jejím přání od pp. Jos. Pískáčka, statkáře v Ru-
zyni a NUDra. Ant. Piskáčka, lékaře v Kostelci
Prostějova. Ku podivu, že takřka u samé Prahy za-
chovaly se tyto vzácné památky lidového kroje —
bohdá, že z leckteré truhly našich stařenek ještě
mnohý vzácný předmět se časem vynoří ku poučení.
Sbírky Národopisného musea českoslovanského ote-
vřeny jsou dnes v neděli od 9—12 a od 3—6 hod.
za vstupné 10 hal Mimo to jsou přistupny v úterý,
ve čtvrtek a v pátek od 9—1 hod. za vstupné 50 hal.
ve středu a v sobotu od 9—12 hod. za vstupné 2
hal., odpoledne od 3—6 hod. zdarma. Bohatě illustr.
Pecháček
Michl
Zuklín
A Štrupp
Škampa
Jíra
Bělský
doktor
Sebestian Hněvkovský
Tomek
profesor
em
Fait
Aug
Šafařík
Borovec
Novák
Antonín
Šmidl
R Stíbi
Dittrich
Kubeš
Reichel
Král
Kinská
Piskáček
Francie
Igny
Čáslav
Vršovice
Manesa pod zahrada
Ruzyně
Kostelec Prostějov
Praha
pisný muzeum českoslovanský zahradit
národopisný muzeum českoslovanský ote
c město
28
article
»Průvodce po museu« prodává se u pokladny za 6
hal., (německý K 1.20). — Náprstkovo česk
průmyslové museum otevřeno jest dnes, jakož
i každou neděli a svátek od 9—12 hodin dopoledne.
Vedle hromadných návštěv, které letos ohzvlášť jsou
četné, jsou to mezi hojnými návštěvníky musea
cestovním období nynějším zvláště naši venkovští
cizozemští hosté, kteří prohlížejí bohalé sbírky elhno-
grafické i řemeslnické, snesené sem ponejvíce pílí,
láskou a obětavostí zakladatele musea, našich cesto-
vatelů a krajanů zámořských. V grafickém oddělení,
které u návštěvníků těší se obzvláštní oblibě, po
třebný výklad ochotně podávají členové spolku fak-
torů knihtiskáren pražských. — Uměleckoprů-
myslové museum obchodní a živnostenské ko-
mory v Praze (Sanytrová ulice). Sbírky musejní ote-
vřeny jsou denně, vyjma pondělí, ve všední dny o
10—1 hod. a od 3—5 hodin, v neděli od 10—3 hod.
zdarma. Knihovna otevřena jest denně, vyjma pon-
dělí, od 10—12 hodin a ve středu a v sobotu též
večer od 5—8 hod. — Školní výstava státní
akademie umění na Letné jest přístupna
zdarma ve dnech 10., 11. a 12. t. m. v atelierech
budovy. Je to výkaz celoroční práce žáků akademi
a bylo by žádoueno, aby výstava byla hojně navšti-
vena a kupováním prací žákovských by nejmladší
generace výtvarnická byla podporována. Kupujícím
naskytá se vhodná příležitost za poměrně skrovný
peníz získati seriosní práce přímo od autorů. Vý-
stava přístupna jest od 9 hod. ráno do 6 hod. večer.
— Časopisecké zprávy. Číslo 19. »Vzdělání
lidu« vyjde v úterý dne 12. t. m. — Na Smíchově
počne v příštích dnech redakcí V. Kuthana vycházeti
týdenník »Věstník Smíchovský« s přílohou
»Malostranské Listy«. — Sobotní číslo časopisu
»Volně Slovo pražského předměstí« v Žižkově byl
zabaveno.
Náprstkův
V Kuthan
Praha
Smíchov
Žižkov
státní akademie uměný na Letná
29
article
— Krajinskou schůzi c. k. požtmistrů, výprave
a poštovních úřadníků pomocných pořádá „Ústřední
jednola poštmistrů, výpravců a výpravčích obojího
pohlaví pro Čechy, Moravu a Slezsko“ v neděli dne
24. července o 3. hodině odpol. v hotelu na „Plzence“
v Berouně. Na programu jest rozhovor o nynějšíeh
poměrech c. k. poštmistrů, výpravců a pošt. úřadníků
pomocných.
— Jakým ve skutečnosti jest němectví v Českýeu
Budějovicích, této prý německé baště jihočeské, toho
důkazem jest právě v Taschkových listech otistěn
seznam půnů a dam, účinkovavších při „Sommer-
festu“, pořádaném dne 3. t. m. ve prospěch „Schul-
vereinu“ a „Böhmerwaldbundu“. V seznamu tom
čteme jména: Houška, Janota, Kudrna, Jirsa, Moučka.
Králík, Farář, Plaček, Smola, Navrátil, Jaroška, Land-
šperský, Krása, Straka, Kavka, Bílovický. Maluška.
Jeřábek, Hanuš, Libal, Záruba, Bláha, Tuček, Tře-
bín, Chládek, Dvořák, Dočekal, Mařík, Hrubý, Sobíček.
Zeman, Klouzal, Koláček, Samec, Votický atd. Tedy
hlavní kádr pořadatelů sestával z národních odřezanců
a jich potomků, kdybychom pak dále pokračovali v
výčtu jmen, následovala by dlouhá řada jměn židov-
ských, kdežto na skutečné Němce zbývá jen malé
procento. Zajímavý to zajisté obrázek pro posouzení.
jakého rázu jest „německý“ živel v Č. Budějovicícn
— Pro nejchudší poškozené loňskou živelní pe-
hromou v jižních Čechách zaslali v minulé zimě ame-
ričtí Čechové do domu Náprstkova úhrnem 16.436 K
34 h jako výsledek sbírek, jež k tomu účelu podnikli
p. Jan Rosický, vydavatel časopisu „Hospodář“, Oma-
ha, Neb. (6 zásilek úhrnem 4263 K 55 h), Čtenářský
spolek „Ladimil Klácel“, Chicago, III. (4 zásilky
úbrnem 4065 K); p. Jan Eliáš, vydavatel časopisu
„Slavia“, Racine, Wis. (4 zásilky úhrnem 3614 K)s
Západní česká bratrská jednola, Cedar Rapids. l
Sommer
Houška
Janota
Kudrna
Jirsa
Moučka
Plaček
Smola
Navrátil
Jarošek
Land
Krása
Straka
Kavka
Jeřábek
Hanuš
Libal
Záruba
Bláha
Tuček
Chládek
Dvořák
Dočekal
Mařík
Hrubá
Sobíček
Zeman
Klouzal
Koláček
Němec
Čecho
Náprstkův
Rosický
Klácel
Jan Eliáš
Racin
Čechy
Morava
Slezsko
Plzenec
Beroun
Českýeu Budějovice
Č . Budějovicícn
Oma
Chicago
čtenářský spolek
Slavia
Wis
Cedar Rapid