1
masthead
17. ledna 1904
3
masthead
Národnich Listui
6
article
Listy z Francie.
Listy z Francie.
V Paříži, v lednu.
(Původní dopis »N. L.«)
Jejich židovský nacionalismus.
U příležitosti kusu Maurice Don
naye a opětného přeltřá sání
safféry«.
Hned v prvních večerech, kdy jen neurčite
předvídáno opětné přetřásání afféry Dreyfusovy
a kdy Chaim Selik Louban nebyl ještě střeli
na dra. Nordana, plnil kus Maurice Donnaya
divadlo Gymnase. Je to vskutku nejen krásné
drama, ale také zabývá se problemy, jež dnes
zaměstnávají obecenstvo francouzské, nyní zne-
pokojené a bdělé. Je to cos jiného než kus.
který lze snadno sledovat a jenž vzbuzuje blahé
uspokojení. To není kus od Capuse. Nenítu
slepého optimismu. Jsou v něm myšlenky so
ciální a obavy národovce.
Obsah kusu je znám. — Judita, mladá
židovka, dcera bankéře, stavší se křtem
sňatkem Henriettou de Chouzě, dovede svésti
oblouditi a odvléci od domácího krbu Michel
Aubiera, intelligentního a sympatického Paři-
žana, ale slabé povahy, poněkud tolstojovského
(Duměny, jenž hraje úlohu Michela, znázornil
v Oděonu znamenitě knížete Něchljudova ve
»Vzkřišení«), jenž se domnívé, že opustiv svoji
ženu Suzanne a obě svoje dítky, oddávás
bytosti, v níž nalezne ocholně porozumění idei
obecných a šlechetných a obsáhlou a nestran-
nou lásku ke všemu lidstvu. Vydají se do Je-
rusaléma na »cestu za rozvodem«, při které
planoucí náruživost je oslepuje a zakrývá »ne-
soulad povah«, jenž po návratu roztrhne jejich
»volný svazek«. Navštívivší historickou kolébku
svého národa, odložila Judita klamnou a po-
francouzštělou bytost, jíž z ní byl dočasno
učinil sňatek s panem de Chouzé.
Mauric
Dreyfusův
Chaim
Louban
Judita
Henrietta jít Chouz
Aubier
Michel
Vzkřišení
Suzanne
jít Chouzé
Francie
Paříž
Donnaya divadlo Gymnas
7
article
Před pověstnou zdí chrámu, na jejímž
úpatí kvileli zbědovaní a fanatičti židé, přibyvši
z Ruska, slíbila si v duchu, že přispěje všem
prostředky a při každé příležitosti ku povzne
sení a vítězství svého národa na světě. Vrátivši
se do Paříže, dostojí Judita slibu. Michel, jenž
se nechce připojiti k žádné koterií — ani ke
koterii židovské, aniž ke kterékoli jiné — jenž
rovněž hodlá elíti to, co jest stálé, velikéa
zvláště drahé v duši Francie, naráži, z počátku
nechápaje, pak čím dál tím zoufaleji si uvědo-
muje na nesmířitelný a pokrytecky ošemetný
nacionalismus Juditin. Židé, jež skorem výhradně
u sebe přijímá, rozjitřují Michela. Vyhodí ze
svého salonu jednoho z nich, jenž za pochvaly
ostatních židů pohaněl armádu, prapor národní
a Francii; má s ním souboj. Judita rozhodla
se pro žida. Podružná příhoda přetrhine jejieh
svazek na dobro. Judita odchází právě vel chvili,
kdy Michel se dovídá, že jeho manželkase
znovu provdá i hodlá žit v Lotrinsku, na ven
kově, s mužem počestným a spolehlivým, jeho
jeji děti již nyní milují jak otce.
Nepoukazuji tu na literární cenu kusu, je
jest značná.
Michel
Juditin
Judita
Rusko
Paříž
Francie
Lotrinsko
8
article
Připomínám, že Maurice Donnay se stále
s úspěchem snažil býti nestranným. Uvádí na
scénu výsek života, aniž by karikoval. Není lo
nemeeké panorama z války r. 1870 a ti kdož
viděli tyto žalostné obrazy, kde není vidět nie
jiného než znamenité německé vojáky, vítězlcí
bez námahy nad Francouzy ve zmateném útěku
do neznámé dálky, snadno mi porozumí. Jestliže
Donnay lichotil některému z táborů, je to tábor
židovský: postavil hrdě v Lazaru Haendelsohinovi.
příteli Juditinu z mládí, žida humanistu, vzne-
šeného chování, zalím co na straně francouzske
výhradně ukázal rodinu kolisavou, rozervanou.
kde nikdo nevyníká morální výškou. Na straně
žen zosobnil v Suzanne Francouzku počestnou.
učinil ji velmi prostředně intelligentní a bez taktu.
Naproti Juditě bez morálky postavil sestru
Michelovu, nestoudnou Franeouzku, jakých jest.
chvála bohu, větší počet v pařížských románe
než ve Francii. Zkrátka vývody Juditiny a Laza-
rovy jsou v rukou lepších advokátů, než vývody
jejich protivníků.
Poukazuji toliko na dva body: Donnay nám
ukázal židy jako náruživé bořitele a nesmiři
telné nacionalisty.
Boří z pudu, jako naši Arabové v Alžírsku
— rovněž semité — ničí hloupě studny, jež
Francouzi zřídili v poušti. Podrývají — třeba
je slyšet mluvit — i vlasť i morálku i lásku.
Judita rozsévá okolo sebe spoustu: viz zničené
rodinné krby pana de Chouzé a Michela. Má
toliko slova zášti pro křesťanské sebezapření a
pro povinnost arijskou. Véři toliko - ve štěstí
miluje toliko je, prohlašuje, že člověk má právo
ke všemu, jde-li o to, uehvátit je. Avšak štěsti.
jak je pojímá, jest toliko ukojení chtíče, chvil-
kový dojem. A pak stará se toliko o svoje
štěsti, nedbajíc práv jiných na toléž štěsti.
Mauric Donnay
Haendelsohin
Juditin
Suzanne Francouzek
Judita
Michelův
Franeouzko
Laza
Francouz
jít Chouzé
Michel
Francie
Alžírsko
9
article
Avšak nad nezřízeným jejím egoismem
vznáší se nacionalismus, jenž ji činí velkou
jest to židovská vlastenka, pravá »Judita« —
jako Lazar Haendelsohn, jenž pracuje ku příšte
Mesiáše sociálního a humanitního, jest semitským
naci nalistou. V tom spočívá pro obecenstvo
základní myšlénka a hlavní zajímavost kusu.
Jestliže židé — či přesněji řečeno značný počet
židů — tvoři ve Francii živel různorodý, není
to proto, že jsou odlišného náboženství, v něž
ostatně většina jich již nevěří; rovněž není t
proto, že jsou zvláštním plemenem. Francouzi
náležejí dvaceti různým plemenům, jež vytvořila
vše to, co jest Francie. Jestliže velký počet židů
u nás se odlučuje od národa, je to proto, že
mají viasť židovskou — vlasť pro sebe: nelpí
již na určitém územi a nepřejí si, aby na něn
Ipěla. Sionistů na Západě jest pouhá hrstka.
Židé, o nichž mluvím, jsou jako kukačka, onen
pták, jehož přirozeností jest snášet vejce do cizíeh
hnizd; jsou cizopasníky jako jmélí, jež zacho-
vává svoji individualitu na újmu stromu, n
němž žije. Každý národ, v němž žijí židé ta-
kovéhoto smýšleni, může řici s Faustem
vjaký to hrozný zápas, dvě bylosti žijí ve mně!«
Nuže ti, jimž Maurice Donnay takto strhl
škrabošku, jak se zdá, sami se snaží dáli mu
za pravdu radou přesvědčivých důvodů. Jakáe
dám a židovské »aristokracie« pravila pani Le Bar-
gyové, jež hraje úlohu Juditty Henrietly : » Ne-
gratuluji pouze herečce, ale židovce«. Jakýs
židovský kritik napsal po předslavení, mluvě
o řediteli divadla Gymnase, jenž je rovněž žíd,
jako paní Le Bargyová: »Dostal již více než
třicet stříbrných.« Ale aby dosial střibrnýchJi
Judita
Haendelsohn
Francouz
Faust
Mauric Donnay
Dostal
Francie
Le Bargyová
Le Bara
Gymnas
10
article
dášových za zradu, musí tu být jakás vlast
a židovský kritik to takto mlčky doznává.
»Nejsem ani Rus, ani Němec, ani Francouz.
jsem žid«, pravil onehdy k vyšetřujíeímu soud
žid z Ruska, Louban, byv zatčen, že střelil na
dra. Nordana, žida z Německa. A dr. Nordan
rovněž udal: »Nejsme ani Němci, ani Fran-
couzi, ani Angličané, jsme židé. V tom směru
souhlasím s panem Drumontem.«
Židě nám dali malé židovské vánoční na-
dělení: —vskutku, dne 25. prosince ohlásila
»Agence Havase úřadně nové přetřásání affěry
Dreyfussovy, stále se znovu vynořující a již
unavující. Zapomenuli, že zafféra« úrodna je pře-
kvapeními. Po druhém odsouzení Dreyfusa jako
zrádce Francie všichni, kdož jméno jeho na-
psali na svůj prapor, jsou politicky vílězi.
Kdož ví, zdali jeho osvobození — dosáhnou li
ho, což jest dosti možno a což bezpochyby
nezpůsobí značné vzrušení — nebude míti v
zápěti splnění pravidla: »kdo seje vítr, sklíze
bouři.« — Chováni obecenstva každého večera
při kuse Donnayově jest jako barometrické zna-
mení. A kolik duchů, již byli neteční neb
sympatičtí vůči dreyfusismu, časem a vůči vý-
hrůžkám, jež se staly přílis zjevnými, se pobou-
řilo neb nabylo jasnějších názorů. Kdož by se
byl nadál ještě před několika měsíci, že napiše
kus, jako »Návrat z Jerusalema«, týž Maurice
Donnay, jenž nám kdysi dal rozkošný a svůdný
kus »Milenci« a jenž byl Dreyfusistou
René Henry
Němec
Francouz
doktor
Nordan
Fran
Angličan
Drumont
Havas
Mauric Donnay
René Henry
Rus
Rusko
Loubany
Německo
Francie
Jeruzalém
11
article
O poměrech a životě na Černé
Hoře.
O poměrech a životě na Černé
Hoře.
Klub voličů novoměstských konal včera v mís
nostech Chodérova restaurantu četně navštívenou schů
zi, v níž uč. p. J. Rohlena vyložil poměry na Černé
Hoře. Schůze zúčastnili se z městského zastupitelstv
první náměstek dr. K. Groš, admin. F. Mellan
ob. st. Kreutzer, Maděra, Schrötter, Kasa-
lický, Ticháček, Červený, jakož i četní Černo-
horci v Praze dlící
Pan přednášející zmínil se v úvodu, jak v jiných
státech bohatě podporovány jsou vědecké cesty a přá
si, aby tento chvalitebný způsob došel následován
i u nás. Dobrý příklad dala k tomu okresní školn
i městská rada pražská, jež přednášejícímu s veškerou
ochotou při jeho výzkumných cestách přišly vstřt
Přednášející byl již třikráte na Černé Hoře, prošel
všemi směry, a ačkoli cesta jeho měla čistě vědecký
účel — totiž botanický výzkum Černé Hory, sledova
přece bedlivě život zbratřeného nám kmene slovan
ské rodiny.
Nadšenými slovy ličil krásu černohorské přírody
jež stejně je krásnou jak alpská, ba v mnohém nad n
i vyniká a má za to, že upravením komunikace obrái
se proud turistů na Černou Horu, málo dosud známou
Ale nejen příroda, i lid je zde rázovitý, s něhož dosti
západní „civilisace“ nesetřela pel ryzosti. Bezpečnos
osobní i majetková je na Černé Hoře přímo obdivu
hodná, ač málo kdo je beze zbraně. Neznají dosu
lačného shonu po zlatě.
J Rohlen
K Groš
Mellan
Kreutzer
Maděra
Schrötter
Kasa
Ticháček
Červená
Černo
Pan
Černá hoře
Praha
Černá Hora
12
article
Přednášející přítomen byl také vojenskému o
vodu, jenž dál se pod širým nebem. Každý přihlžsilse
sám a byl vesel, když uznán byl za schopna, že ru
svěřena může býti puška. Ale odvodem přijímá n
sebe mladý Černohorec i řadu povinností. Národn
vojsko staví a opravůje silnice, podniká hony na vlky
prohazuje sněhové závěje a jiné práce musí konal
úplně bezplatně a muší býti připraveno v každý čas
chránit svoji domovinu. Ale všecky tyto povinnost
přijímá na sebe Černohorec ochotně, neboť smí od te
doby nosit pušku — svoji chloubu
Jedna z nejzajímavějších kapitol byla o souse-
dech Černéhorců, totiž Albáncích a Arnautech, s nimi
žijí Cernohorci nyní sice v přátelství, ale přest
každou chvili vypukají pohraniční šarválky. I „krvina“
(krevní msta) je dosud nejoblibenějším způsobem upra-
vování sporů. Jen žena je ušetřena této msty. Ta
i letos, kdy lolik to vřelo mezi Albánci a Černohorci
mohly ženy zcela svobodně chodit na trhy do Gu-
sinje i Plavi
Na to obrací se přednášející k hospodářskému
stavu Černé Hory. Ten není utěšený. Polní hospodář
ství je primitivní, valná část půdy leží ladem, lesy
jsou vydány v šanc úplné zkáze, obchod přechází do
rukou Turků, Albánců i ltalů, Stav tento dá se v
světliti tím, že Černohorci byli dosud národem vo
jenským, jenž staletí musil se brániti proti sveřepým
Turčinům, a tudíž zanedbal svůj hospodářský vývoj
Prolo nyní je na čase, aby mladí Černohorci místo
studií chodili k obchodu, uchopili se řemesel a učil
se racionálnímu způsobu hospodaření. Jen tehdy mo
hou v budoucnosti se udrželi.
Černohorec
Albánec
Arnauty
Turek
Černá Hora
13
article
Zajímavou kapitolu věnoval přednášející čern
horské ženě, jež je vzorem pracovitosli a na níž dosu
spočívá veškerá líha starosli o domácnost, a koná nej
těžší práce polní,
Školství černohorské je celkem ve výborném sta
vu; školy nevynikají snad zevnějškem, vládne v nici
však svobodný duch, jenž je jedinou podmínkou
zdárného vývoje mládeže,
Přednášející na konec kladl důraz na to, že vzá
jemnost černohorskočeská nemá býti pěstována jer
slovy, nýbrž skulkem a to na poli hospodářském.
Přednáška odměněna byla hlučným souhlasem
slarosta klubu, p. náměstek dr. Groš poděkova
řečníkovi.
Ob. st. pan Tom. Maděra poukázal na nejno-
vější nařízení správce ministra spravedlnosti dra
Körbra, aby president zemského soudu v Praze vy-
šetřil, na základě kterého nařízení užívají soudní
úřadníci při německých podáních českých názvů ulic
pražských. Doufá však, že sami neodvislí soudní
úřadníci dají ministerskému předsedovi odpověď. že
stalo se tak na základě nálezu nejvyššího soudu ve
Vídni. Navrhuje, aby shromáždění dalo souhlas s pro-
jevem, že ze svých práv ani píď neustou-
píme a že budeme na počinání něme-
ckého byrokrata dávali bedlivý pozor
Projev tento došel všestranného souhlasu.
doktor
Groš
Tom
Maděra
Körbr
Ob
Praha
Vídeň
14
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z domácího peněžního trhu.
V Praze, 16. ledna
(Původní zpráva »Nár. Lisíůe.)
(Politická scenérie kursů. — 3142% úr
ková míra. — Větší náklad na kapitá
při menším jeho výnosu. .- Sociální dů
sledky mezi ministry a kursy. — Poji
šťovací problém pří nižší úrokové míře
— Pražská bur s a.)
Politická krise nervosními pohyby vyplňuje
nyní sloupce kursového lístku, který každého
dne se změnou východoasijské scenerie vyka-
zuje také jinou scenerii kursů. V této stále
změně zůstává pouze trvalým jeden zjev —
stálé stoupání 312% hodnot. Zatím co na Vý-
chodě stahují se černé body v plné mračno, na
dvou stranách ruka finaněníků připravila velké
dílo, nové úrokové epochy. Po konversi naší polo-
viny říše, která se odvážila na sestoupen
ke 4 procentům, odhodlala by se Italie ke kon-
versi nizší, totiž 3136. Také v Uhrách vane
lento jarní vzduch — trochu záhy — a dovo-
zuje se, že nynější pevná tendence 3 1/42
našich papírů jest proto inscenována, aby tak
řečený uherský blok rent byl konvertován na
31/29%.
Zjev tento pozorujeme i v domácím kur-
sovém lístku na 3342% standardu našeho trhu,
totiž zástavním listu České hypoteční banky.
Praha
Uhry
Český hypoteční banka
15
article
který po periodě stálého kursu v létě minulém
— tenkráte jsme jim nazývali záznam 94.20 —
a po přechodní stísněnosti vynikl na výši zá-
znamu 94.80—95.80. Náladu doby necharakte
risuje však nikterak pevnost tohoto záznamu
jako spíše stálá poptávka po tomto papíru, která
nevychází pouze z jednoho pramene, nýbrž
z pramenů více.
Tento průkop na nižší úrokovou míru ne-
znamená pouze obmezení kapitalistického vý
nosu, nýbrž má pozoruhodné sociální pozadi
další. Prozřetelný kapitalista nejen že ze svého
kapitálu — neužívá menšího úroku, on aby svů
kapitál vytvořil, naopak musi naň platiti věis
prémii. Nižší úroková míra znamená totiž př
tvoření kapitálu pojištěním vyšší pojišťovac
prémii, a to jest dosti důležitý moment, že ne
váháme poukázati k této spleti důsledků, kter
se utváří mezi ministry a kursy.
16
article
Mezi pojišťovacími společnostmi již dels
dobu jest zjevna snaha, snižiti standard úro
kové míry 4%, který jest dosavade podkladem
všech výpočtů pojišťovacích, na 3127%. Některé
již praeují pro tuto myšlénku, některé ještě od-
pírají. Oprávněnost její nelze však upřiti z vice
důvodů. Fondy pojíšťovacích společností jsou
uloženy jednak v jistých liypotěkách, jednak
v cenných papírech. Jestliže pak výnos prvé
hypotéky již neskýtá spolehlivá 4%, a dále
cenné papiry 4% jsou již dávno obiiženy ažiem,
takže jejich výnos jest mnohem menší, jest spo-
lečnosti velmi nesnadno prémii stanoviti po
raisoně 4%. Ať stavíme svůj počet pro nejeb-
vyklejší pojišťovací společnosti životní, máme
formuli, že společnost musí přijati na základě
platných tabulek úmrtnosti kapitál + 4 2% úroky
jako prémii, aby o splatnosti byla s to vyplatii
ujednaný pojištěný kapitál. Jeslliže pak zúročení
jest nižší než 4%, nezbývá než v daném po-
měru zvýšiti pojistné, aby tento úbytek byl na
hražen, nechce-li se společnost dotknouti resery
ního fondu. Theoreticky jest tento problém ve
lice prostý, v praxi všuk za to nanejvýš nesnadný
Zvýšení prěmil při nových přihláškách jest ko
nečným opatřením, k němuž každá společnost
nemajíc záruky, že společnost Konkurenční se-
stoupí s ní zároveň na onu půdu obezřelosti, je-
nom velmi nesnadno se odhodlá.
17
article
Měla by se opakovati zase táž akce, jako
před 15 léty, když pojišťovací společnosti od
vyššího úroku přestoupily k sazbě 4%. Tenkráte
situace byla však tou měrouspřízniva, že sestup
úrokové mírý byl zcela jasně vyjádřen. Dobou
nynější však máme episody sestupu úrokové
míry, zaznamenáváme však také opět episody
jejího vzestupu. Právě odpůrci myšlénky sní-
žení úrokové míry v pojišťovácích prémiích po-
ukazují dosti oprávněně k fomu, že křivka úro-
kové depresse není docela přesně vyjádrena.
aby mohla hýti podkladem fak důležitýchi vý-
počtových dedukci. Poukazují, že sazba ban-
kovní, úroková sazba soukromá, úroková míra
hypoteční a kurs státních papirů nikterak nejdou
směrem stejným, a tato nejistota stává se ješte
více drastickou ohromným pohybem peněz vy-
nikajících trustů, krisí a hlubokých obchodně
politieých změn.
To jest jaksi příčina, proč pojišťovací spo
lečnosti dosavade o svém projektu jen uvažuji
Konservatismus tento však má důležitou přičinu
také v momentu čistě pojišťovně-odborném. Sní-
žení úrokové míry, jak jsme shora naznačili, zna-
mená povšechné zvýšení prémii. Jesiliže pak
akvisice za daných poměrů hospodářských, kleré
zajisté daleky jsou jakéhosi rozkvětu, se déje
velice pozvolna a dosti nesnadno, lze připustiti
že zvýšení prémii by mělo důsledkem další zne-
snadnění obchodů, a tudíž zdá se býli jištým, že
dlouhodobá výhoda zvýšených prěmií by pro
první dobu byla velkou překážkou obehodů po
jišťovacích společnosti. Věmujeme-li pak pozo-
nost horečné soutěži pojišťovacích společnost
životních, kteráž svou živosti jest také známa
u nás, když tisní se k nám společnosti americké
vídeňské, krakovské a podobné minorum gen-
tium, uznáme nesnáz poděbného rozbodnuti.
18
article
Nyní naopak jest epocha největší ochoty ku po-
jišťovancům, kterážto ochota, jak mluvíce o po-
jišťování z příčin půjček, o věci jsme se roz
hovořili, jest mnohdy darem danajským. Ale
třeba všimnouti si věcí, jak jsou. Jestliže cizi
společnosti, jako krakovská, vtírají se svými
agenty, myslime, že nejlepší obranou proti této
naléhavosti a zachování domácího trhu bylo b
zřízení solidního ústavu, který by půjčky ony
poskyti za podmínek solidních. V této příčině
jest vítati založení „Pražské zálož ny
v tomto roku. Vracíme-li se pak ke vlivu úro-
kové míry na pojištěný kapitál, myslíme, že po-
jišťovačí společnosti jsou povinny sobě a své
celé klientele, aby se nedaly překvapiti udá-
lostmi, které pro celou budoucnost mají význam
životní. Nepodcenitelným příznakem pro další
vývoj poměrů jest poskytování hypotekárních zá-
půjček cizími pojišťovacími společnostmi. Na
trhu hypotečním ústavy ony podceňují podmínky
úslavů jiných a to snadno, neboť na jejich trhu
domácím jsou platny podmínky ještě nižší. Ko-
nečný postup věcí lze odborníku dohadnouti pře-
dem. Pojišťovací společnosti nebudou z různých
příčin, z nichž některé jsme uvedli, s to, aby
události předstihly, avšak budou nuceny z jejich
podmínek učiniti pro sebe závěr. Jestliže úrokov
míra hypoteční půjde dále směrem sestupným,
ažio ceňných papírů dále poroste, a výnosnost
jejich dále bude klesati, nezbude, než aby po
jišťovací společnosti konečně provedly onu těž
kou operaci zvýšení prémiových sazeb, neboť t
bude jejich podminkou životní. Dříve ale mus
nastati skutečnost oněch podmínek.
ko
19
article
Pražská bursa oproti předešlému týdnu je
vila větší živost obchodní v papírech k uloženi
kapitálu a zaznamenáváme opět větší obraty
v rentách, zejmena rakouské zlaté.
Z jiných papírů důchodných se jevila po
ptávka po zástavních listech České hypoteční
banky 4%, zejmena však 31/4%, a po delší době
došlo také opět k závěru v 5% titrech tohoto
ústavu po 104.90 a 105.—. Dále jednány 4
zástavní listy haličské akciové hypoteční banky
(99.50), 314% komunální úpisy Dolnorakou-
ského zemského hypotečního ústavu po 94.35
komunální dlužní úpisy Zemědělské banky mo
ravské (100.573).
Na poli akeiovém vynikla poptávka po
akciích Rakousko-uherské banky až 1616.— (pe
nize) oproti 1619.— (zboži), vyšší opět akcie
České průmyslové banky (409.— až 411.—). P
Daňkovkách stálá poptávka bez úsilovnější na
bídky
Týdenní přehled bursovní.
Z Vídně, 16. ledna.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Bursa zotavila se sice z depresse, nastalé na
počátku nového roku následkem sesílených prodejo
a kursy se podslatně zlepšily, ale obchodní činnost
silně klesla, poněvadž byla spekujace vlivem ne-
jasné situace ve východní Asii a odporujících sobě
zpráv o nebezpečí válečném velice zdrželivá. Mezi-
národní papíry spekulační jako kreditky
akcie státní dráhy kolísaly v úzkých mezích,
dle toho, jaké docházely zprávy o smýšlení na
bursách zahraničních, ale celkem bylo smýšlení po
celý týden příznivé a důvěřivé. Větší zájem byl pro
hodnoty šraňkovní, z nichž opět byla přednost
dávána báňský m.
Bursa
Vídeň
Asie
Český hypoteční banka
zemědělský banka
Český průmyslový banka
20
article
Akcie báňského spolku na prospěch niklové ocel
naproti kované bronzi dlužno považovali sice za ne
zdařenou, poněvadž je téměř jisto, že bylo roz-
hodnuto už pro kovanou bronz, ale prosiýchá se
nyní s velkou určitostí, že průmyslníci železářšt
pomýšlejí na další a rozsáhlou koncentraci výrobya
výrobnich akciových společností. První elappou hude
prý fuse Česke báňské společnosti s Ru-
dollovou hutí, kterýmžto plánem možno asi
vysvětliti rozsáhlé koupě, podnikané v posledních
dnech právě v těchto papírech. Kdežto se Poldina
huť přece jen pozvolna vypracovává z neutěšené
svě dosavadní situace, nemůže to Rudolfova hut.
tak jak jest nyní, přivésti k žádným úspěchům.
V první řadě zaviňuje to neúplnost kartelu jemných
plechů, jež brání zvýšení cen a nedovoluje lukra-
tivně využitkovati závody. Poněvadž pak se s druhé
strany proslýchá, že dle usneseného plánu bude
výroba plechů soustředěna v Alpské společ
nosti báňské, stane se asi fuse s Českou
báňskou společností v tem úmyslu, že se od výroby
plechů v Rudolfově huti upustí buď vůbec anei
aspoň z části a že se huť ta zařídí na jinou výrobu
Poměry v kartelu drátěnek nejsou dosu
upraveny. Proslýchá se, že v nejbližší schůzi vý-
konného komitétu bude učiněno usnesení, má li se
svaz rozpusliti anebo má-li se státi ještě jeden pokus
aby byly diflerence vyrovnány po dobrém.
Z ostatních hodnot průmyslových byly favoriso-
vány akcie birtenberské továrny na palrony
na návrh učiněný vojenské správě, aby byly zave-
deny nové patrony pro cvičení ve střelbě ve svět-
nicích. Také akcie rakouské zbrojovk ypo
několikerém kolísání stouply.
Poldin
Rudolfov
21
article
Trh s bankovními hodnotami byl málo čilý
a bez zájmu. Pozoruhodným jest sloupnulí akci
peštské Úherské banky komercialní, in-
scenované z Pešti, jež bylo motivováno jednak pří-
znivými odhady bilančními a jednak projektovaným
plý zvýšením jistiny. Již nyní uveřejňují se s dosti
velkou jistotou odhady dividend téměř všech
bank, z nichž vychází, že nelze očekávati skoro
nikde dividendy vyšší, ale také na žádný způsob
nebudou nižší, což nebudi při stouplých kursech
ovšem zvláštní zájem. Zmínky zasluhuje jeste
stoupnutí kursů akcií Peštské vlasteneck
spořitelny, jež získaly ve 3 dnech 2200 K také
na zprávy o zamýšleném zvýšení kapitálu.
Také trh s papíry dopravními byl poměrně
zanedbáván. Severní dráha vystaví v tomto roce
na své poslední jednokolejné trati hlavní síti druhou
kolej nákladem asi 2 millionů korun. Paropla-
vební společnost přijala subvenci nabídnutou
jí vládou pro první pololetí jen s podmínkou, žes
nyní přistoupí vážně k obnovení stálá dlouholete
smlouvy. Slabší byly akcie RakouskéhoLloydu
v souvislosti s antagonickým chováním se vlády
oberské vůčí olázkám, toboto podniku se týkajícím
Schůze majitelů rekonvertovsných 5% priorit Se
verozápadní dráhy je svolána na 20. únor.
Irh peněžní poněkud ochabl. Eskomptní sa zba
na večejném trhu znamená tou dobou 21/2— 23/2 90.
Důležitější variace v tomto týdnu poznali jze
z tohoto sestavenía
9. ledna. 16. ledna.
Pešť
Úherský banka
22
article
Rak. korunová renta . . . 100.50 100.70-
Rak. zlatá renta . . . . . 120.25 120.55
Uherská zlatá renta . . . . 118.85 118.90.
Uhevská korunová renta. . 98.95 99.10
Turecké losy . . . . . . 131.— 133.50
Bak. kreditky . . . . . . 673.75 677.75
Banka pro země rakouské . 442..50 449.50
Glierské kreditky . . . . 758.—— 772.—
Bankovní jednota . . . . 512.— 517. 75
Pozemkový úvěrní ústav . . 942.— 946.—
Živnosteniská banka . . . .
672.—
Společnost státní dráhy . . 671.50
83 25
Bak
Živnosteniský banka
státní dráha
23
article
85. 75
Jižní dráha . .. . . . .
420.—
417.—
Polabská dráha .. . . .
1012.—
1020.——
Bustěhradská dráha lit. B. .
872.—
866.—
Dunajska paroplavební spol..
465—
Rakpuská továrna na zbroj-
421.75
432 75
Alpinky . . . . . . .
482 —
487.—
Rým. muráňská společnost
1893.—
Pražská železářská společnost
1250.—
1290.—
Česká báňská společnost ..
678.—
630.—
Mostecká uhlářská společnost
771.—
783.—
Wienerberger . . . . . .
810.——
800.—
Schodnica . . . . . .
239 47
239.70
Londýnská devisa . . .
117 23
117. 25
Rísské matky
Schodnica
jižní dráha
Český báňský společnost
Wienerberger
24
article
Nový odhad evropské cukerní výroby. Na základě
dat o prosincové cukerní výrobě evropských zem
odhaduje Licht evropskou cukerní produkci letošn
takto:
1902—3
tun
1,960.000 1,767.461
Německo
1,210.000 1,057 692
Rakousko . . . . . ..
800.000
833 210
Francie . . . . . ..
1,200.000 1,256 311
Rusko . . . . . . ..
227.00
225.000
Belgie . . . . . . . .
102.411
Hllandsko . . . . . . 125.000.
325.162.
410. 000
Jiné země
Německo
Francie
Rusko
Belgie
25
article
5,930.000
5,569. 247.
Odhad tento jest pokud se týče Německa a Francie
oproti prosincovému odbadu Lichtovu vyšší, co do
Rakouska nižší. Dle názoru Lichtova nezmění se
valně pěstební plocha řepní v roce letošním. V Nč-
mecku sjednává se řepa za ceny lonské.
Texlilní eztense. Spolek českých textilníků uspo
řádá v hlavních ústředich českého průmyslu textil-
ního řadu odborných přednášek pro zaměstnance
průmyslu tohoto. Prvá přednáška koná se dnes
Náchodě. Přednaši prof. dr. Bráf »O technice
obchodu bavlnářského« O zajímavém tomto pokusu
ještě promluvíme.
Lichtův
profesor
doktor
Bráf
Německo
Francie
Rakousko
Náchod
26
article
Ke stavu českého průmyslu teztilního. Vzrušený
stav trhu surovinného — zvláště lnářského a bavlnář-
ského — nemohl zůstati bez důsiedků i na rozvo
a zaměstnanost našeho průmyslu. Tísen všeobecn
dopadá nůtně i na závody naše. Ne stejnoměrně
Zatím co z některých obvodů docházejí zprávy vý-
hlednější, možno v jiných pozorovati počinajíci de-
pressi. Méně dopadá dnešní stav na přádelny bavlny
které jsou dosud ve všech obvodech plně zaměstnány
O tkalcovnách toho již říci nelze. Zatím co z Ná-
chodska docházejí i v tomto směru uspokojivé zprávy.
byly nuceny tkalcovny bavlná řské na Královédvorsku
redukovati dobu pracovní. Tato redukce dostoupila
v některých případech až 15 lonské výroby. Ne-
obyčejně tiživě dopadla situace na ruční tkalcovny
Vysoká cena surovin jest pochopilelným toho důvo-
dem. Na Semilsku jest zaměstnanost tkalcoven bavlny
dosud uspokojivá. Tiskárny jsou ve všech obvodech
plně zaměstnány. Objednávkami zásobeny jsou zá-
vody — jak ostatně z poměrů zaměstnanostních již
plyne — nestejně. Přádelny jsou zatím hojně objed-
návkámi opatřeny. Tkalcovny obvodu náchodského
rovněž. V obvodu jaroměřském salají zakázky až do
května (v některých předmětech až do září), v obvodu
semilském do jarních měsíců, zatím co jsou tkalcovny
na Královédvorsku zásobeny zakázkami jen potud.
pokud sjednáno za staré ceny. Veskrze neutěšené jsou
však poměry domácké výroby ve všech oborech. Na
pressi
Ná
Královédvorsko
27
article
Královédvorsku domácká výroba stojí před krutou
vyhlídkou nezaměstnanosti, obmezování výroby po-
činá nabývati širších rozměrů i na Červenekostelecku
i v jiných obvodech. Působiloli již loni zdražování
suroviny nepříznivě na domáckou výrobu, slojíme
dnes přímo před krisí její. Nevalně výhledny jsou
poměry malých tkalcoven, ve mzdě pracujících. Ne-
dostatek levné příze nutí zaměstnavatele k obmezo-
vání výroby, které ovšem stihne v plných důsledcích
tyto závody, propracovávající se k samostatnosti. Rok
letošní bude pro ně rokem zkoušky. Nejvíce různosti
jeví se co do zásobení surovinou. Zatím co na Ná-
chodsku jest většina závodů zásobena na několik ještě
měsíců a zatím co na Jaroměřsku mají závody až na
malé výjimky s dostatek suroviny až do června, jsou
zásoby surovinné ostatních obvodů nevalně uspoko-
jivy. Ve většině případů nutno již spotřebu hraditi z
vysoké ceny dneška., okolnost, která dochází prudkého
výrazu zvláště co do cen tovarových. Na Králové-
dvorsku trpi nepoměrem cen suroviny a tovarů prů-
mysl nemálo. Odbytu možno dociliti jen za starých
cen, nebo jen cen nepatrně zvýšených, čímž stává se
výroba nevýnosnou. Všeobecná nejistota ochromuje
klidný rozvoj obchodů. Co do některých předmětů
útvářily se poměry již příznivěji. Třeba nelze dosíc
cen, které by plně odpovídaly cenám suroviny, zda-
řilo se přece vynutiti na spotřebě zvýšení, které za-
bránilo, aby tkalcovny nebyly nuceny pracovali se
ztrátami. V případech výjimečných zdařilo se dosíci
dckonce cen velmi uspokojivých. Sklady jsou vesměs
Na Králové
28
article
malě. Protože pak sklady obchodu, který věře rovněž
v klesání cen bavlny byl v nákupech velmi zdrželi-
vým, jsou maly, není vyloučeno, že pevně zakotvená
a silně sloupnuvší spotřeba baviněných tovarů širo-
kými vrstvami povedé k upevnění a snad i ke zlep-
šení obchodů. Poměry k dělnictvu byly ve všech ob-
vodech příznivy. Neupravené poměry odbytové jsou
stále předmětem velikých stesků. Tak se sděluje:
„Platební podmínky jsou v našem průmyslu tkalcov-
ském stále neurovnány a bídny, jen přadláci baviny
jichž počel jest oproti tkalcovnám malý a finanční
stav příznivý, dohodli se o podmínkách, jimiž jsme
nucení se podrobovati, zatím co sami trpíme neupra-
veností odbytových podmínek tkalcovských nemálo
29
article
Při velikém množství mechanických lkalcoven, ma-
lých i velikých, linaněně silných a slabých, nelze
v dohledně době na valné zlepšení podmínek plateb-
ních pomýšleti. Těžko srovnati pod jeden klobouk
tolik různých živlů. Ale přes to není nezáhodno opět-
něho pokusu se podejmouti.“ (Stato se již. P. r.) Těžce
pocituje se také ve všech továrnách a jmenovite
úpravnách a p. nebývalé a neslýchané zdražení
bramhorového škrobu. Dnes jeví se diference cenová
přes 17 K ne 100 kg. Bilanění úbytek v jednotlivých
úpravnách z tohoto zdražení pramenící bude velm
značný a s velkým vlivem na jich výsledek finanční
při dnešním zdhažování surovinném. Velmi značné a
oprávněné stesky docházejí i do postupu harlandské
továrny niti, která od 1. ledna t. r. snížila přes pokles
cen surovinných ceny svých tovarů o 15% a ozna-
muje dalsí snížení o 109% od 1. března t. r. Jak ji
samo sebou se rozumí, není ani teniokráte nedostatek
stížností do poměrů dopravních. Doprava z nádraží
do Král. Dvora stává se skandální. Po dlouhém jed-
nání měla býti stavěna trať do města z nádraží.
správa severozápadní dráhy však opětně tak neuči
nila. Následkem toho zadali místní interesěnti o kon-
cesi ke slavbě omnibusové dopravy s pohonem elek-
trickým. Koncese dosud dána není. Také nenostatek
tetefonního spojení meziměstského jest trpce poci-
fován.
Král
kg
30
article
Výrobní spuslieďování v rakonském průmyslu
báňském. Píše se nám z Vídně: Psali jste již často
o koncentračních snahách rakouského průmyslu žele
zářského. Nelze pochybovati, že tyto snahy vtiskuj
v dané chvíli rakouskému průmyslu železářskému
ráz. Americké vzory jsou pilně sledovány a napodo-
bený. Již nyní bylo v tomto směru dosti daleko po
kročeno. Ve dvojím směru: jednak jest železáiský
kartel nejpronikavější organisaci tohoto průmyslu.
jakou kdy měl a jaké nelze jinde v Evropě nalézti
jednak soustřeďují jednollivé společnosti bezohledne
svoji výrobu. Tak zrušila alpská báňská své koru-
tanské závody a přeložila veškeré své podniky do
Donavic. Pražská železářská soustřeďuje se na Kladně
a česká báňská v Králově Dvoře. Ale úmysly ve-
doucích osob jdou dále. Rády by zásady koncen-
trační provedly nejen v rámci společnoslí, ale i mezi
společnostmi. Tento problém, řešený dosud ve formě
trustů, má býti proveden nyní v rámci kartelu.
Rády
Vídeň
Evropa
Kladno
Králov Dvůr
31
article
Protože jest spotřeba vělšiny železných tovarů v Ra-
kousku dosud poměrně malá, bylo by lze vyráběti
nejlevněji a nejlépe v jediném, velikém závodu. Tak
mohla by již dnes zeltwerkská válcovna alpské báňské
společnosti hraditi veškeru spotřebu hrubého plechu
říše. Rovněž roční spotřebu kolejnic v Rakousku (asi
400.000 q) mohl by snadno hraditi jediný závod.
Podobných příkladů bylo by lze uvésti více. Nyní
pracuje se za tím, aby výroba byla tímto způsobem
v kartelu soustředěna. Jednotlivé dodávky bylo by
ovšem nulno tříditi dle kvot kartelních a jednotlivým
společnostem dostalo by se příslušné a doslatečné
hotové náhrady za vzdání se faktické výroby jich
kvot. Rovněž stala by se dohoda o tom, klerá sou-
středěná výroba by byla té které společnosti vyhra-
žena. Myšlenky tylo jsou ovšem ještě v prvých po-
čátcích a lze je provésti jeh po dlouhých připravách.
Ale již jich existence jest charakteristická. A pak:
za ními stojí osoby velíké energie.
Zvýšování cen bavlněných lovarů. Sdružení me-
chanických tkalcoven pestrého zboží ve Svitavech se
usneslo zvýšiti ceny tovarů svých o 10 proc.
Klesání výroby piva v Německu. Po dlouhém vý-
robním vzestupu klesla dle úřadní statistiky po řadě
let poprvé r. 1902 výroba piva v Německy a siceo
6.2% oproti r. 1901 (čili o 2.8 mili. hl). Současně klesly
i vývoz i dovoz piva i domácí spotřeba. Na jednoho
obyvatele připadala spolřeba tak nízká, jako r. 1894.
Rakousko
Německo
sdružený Ichanický
32
article
Celkem uvařeno piva 42,226.391 hl proti 45,040.775 h
v r. 1901. Z toho připadá 1,467.529 hl (1901: 7,322.999)
na nadkvasné a 35,758.862 (1901: 37,717.776) hl na
podkvasné pivo. Výroba prvého druhu klesla tedyo
11.7, druhého o 5.2%. Na 100 litrů uvařeného piva
připadá 15 nadkvasného a 85 podkvasného — r. 1883
ještě 35 resp. 65. Pokles spotřeby jevil se v celém
Německu vyjímaje Brémy. Příčinou poklesu byly ne-
příznivé počast a všeobecný nepřížnivý stav hospo-
dářský
Trh s kávou byl v prošlém témdni vysazen sice
častým, relativně značným kolisáním, leč přes to byl
celkem velmi pevný Nejvyšší ceny nebylo sice lze
uhájiti, koncem týdne projevilo se však opětné vze-
stupné smýšlení. Dovozy činily v témdni ukončeněm
9. t. m. v Santosu jen 42.000 (v týdnu předchozím
56.000, loni 108.000) pytlů a v Riu 58.000 (52. 000;
48.000) pytlů. Zásoby v Santosu odhadují se na
1.204.000 (1.242.000: 1,281.000) pytlů.
Německo
Brémy
Santos
Rio 58.000
hektolitr
33
article
Ve schůzi živnostenské sekce pražské obchodní
a živnostenské komory, konané dne 13. t. m., uči-
něna mimo jiné tato usnesení: Plenum komory do-
poručeno podání pamělního spisu sněmu zemskému
a vládě v příčině revise a jednotné úpravy platných
předpisů o ukládání přirážek fondových, a t
jak co do jejich maxima, tak i difforencování pro
jednotlivé kategorie daní, dále v příčině reformy
kommunálních financi za účelem omezení dnešního
přirážkového hospodářství. — V jistém sporu pra-
covním dáno dobré zdání v příčině trvajících ob-
chodních zvyklostí, pokud jde o propuštění obchod-
ního pomocníka před uplynutím doby zkušební, resp.
jednostranného odstupu přincipálova od smlouvy slu-
žební. — Vysloveno, že pro obchody se zbožím uze-
nářským a pro prodej piva v uzavřených lahvích
platí předpisy o nedělní práci v obchodech.
nikoli předpisy, platné v té příčině pro příbuzné živ-
nosti výrobní (uzenářství, pivovary, hostince atd.). —
Usneseno jednomyslně, předložiti petici za zřízení
státní odborné školy přadlácké, pro obor ba-
vinářský v Ústí n. Orl. plenární schůzi ke schválení.
Orlický
živnostenský komora
34
article
— Učiněna usnesení v příčině účelnější úpravya
zrychlení publikácí o veřejných dodávkách.
Okresní agrárni sdružení Hořovice-Zbirov pořáda
dne 31. t. m. v hotelu Barek o 10. hod. dop. mani-
festační schůzi s tímto pořadem: »O politické situ-
aci v poslední době promluví p. Ant. Záz vor ka
zemský a říšský poslanec. 2. O výchově selského
lidu pojedná p. Jan Šimonovský, řídící učitel.
3. Kterak prospívají a prospěti mohou okr. hospodář
ské záložny rolnictvu, promluví p. Frant. Sojka,
jednatel sdružení. 4. Rozhovor, jak zachovati se
mají rolníci proti výnosu zem. výboru ze dne 17.
října 1903, jímž omezeno bylo požitečné právo staro
usedlých v Siré. 5. Volné návrhy.
Poptávka po textilním zboží a j. z Indie.
Z Delhi dochází Vývozního spolkuv
Praze tento dopis: »Dovídáme se, že vaším
účolem jest rozšířili obchod za hranicemi. Jsme
velkoobchodníky s karlounovým zbožím, látkami
vlněnými, deštníky, přízí, eukrem a jiným zbožímo
jsme v oboru svém velice dobře obeznali a zde vý-
borně zavedeni. Pracujeme s jednou vídeňskou
lirmou, ale dosud se žádnou firmou českou, byli by-
1934.—
Antonín
Šimonovský
František
Sojka
Indie
Delhi
Praha
okresní agrárni sdružený Hořovice
Barka
sdružený . 4