ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 17 546bcbe0-7108-11dc-b26d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 17
Chunky — 35 celkem · entity: person 75, place 57, org 15, work 4
1 masthead
17. ledna 1904
2 masthead
I. Příloha
3 masthead
Národnich Listui
4 masthead
k číslu 1a.
5 masthead
Strana 17.
6 article Listy z Francie.
Listy z Francie. V Paříži, v lednu. (Původní dopis »N. L.«) Jejich židovský nacionalismus. U příležitosti kusu Maurice Don naye a opětného přeltřá sání safféry«. Hned v prvních večerech, kdy jen neurčite předvídáno opětné přetřásání afféry Dreyfusovy a kdy Chaim Selik Louban nebyl ještě střeli na dra. Nordana, plnil kus Maurice Donnaya divadlo Gymnase. Je to vskutku nejen krásné drama, ale také zabývá se problemy, jež dnes zaměstnávají obecenstvo francouzské, nyní zne- pokojené a bdělé. Je to cos jiného než kus. který lze snadno sledovat a jenž vzbuzuje blahé uspokojení. To není kus od Capuse. Nenítu slepého optimismu. Jsou v něm myšlenky so ciální a obavy národovce. Obsah kusu je znám. — Judita, mladá židovka, dcera bankéře, stavší se křtem sňatkem Henriettou de Chouzě, dovede svésti oblouditi a odvléci od domácího krbu Michel Aubiera, intelligentního a sympatického Paři- žana, ale slabé povahy, poněkud tolstojovského (Duměny, jenž hraje úlohu Michela, znázornil v Oděonu znamenitě knížete Něchljudova ve »Vzkřišení«), jenž se domnívé, že opustiv svoji ženu Suzanne a obě svoje dítky, oddávás bytosti, v níž nalezne ocholně porozumění idei obecných a šlechetných a obsáhlou a nestran- nou lásku ke všemu lidstvu. Vydají se do Je- rusaléma na »cestu za rozvodem«, při které planoucí náruživost je oslepuje a zakrývá »ne- soulad povah«, jenž po návratu roztrhne jejich »volný svazek«. Navštívivší historickou kolébku svého národa, odložila Judita klamnou a po- francouzštělou bytost, jíž z ní byl dočasno učinil sňatek s panem de Chouzé.
Mauric Dreyfusův Chaim Louban Judita Henrietta jít Chouz Aubier Michel Vzkřišení Suzanne jít Chouzé Francie Paříž Donnaya divadlo Gymnas
7 article
Před pověstnou zdí chrámu, na jejímž úpatí kvileli zbědovaní a fanatičti židé, přibyvši z Ruska, slíbila si v duchu, že přispěje všem prostředky a při každé příležitosti ku povzne sení a vítězství svého národa na světě. Vrátivši se do Paříže, dostojí Judita slibu. Michel, jenž se nechce připojiti k žádné koterií — ani ke koterii židovské, aniž ke kterékoli jiné — jenž rovněž hodlá elíti to, co jest stálé, velikéa zvláště drahé v duši Francie, naráži, z počátku nechápaje, pak čím dál tím zoufaleji si uvědo- muje na nesmířitelný a pokrytecky ošemetný nacionalismus Juditin. Židé, jež skorem výhradně u sebe přijímá, rozjitřují Michela. Vyhodí ze svého salonu jednoho z nich, jenž za pochvaly ostatních židů pohaněl armádu, prapor národní a Francii; má s ním souboj. Judita rozhodla se pro žida. Podružná příhoda přetrhine jejieh svazek na dobro. Judita odchází právě vel chvili, kdy Michel se dovídá, že jeho manželkase znovu provdá i hodlá žit v Lotrinsku, na ven kově, s mužem počestným a spolehlivým, jeho jeji děti již nyní milují jak otce. Nepoukazuji tu na literární cenu kusu, je jest značná.
Michel Juditin Judita Rusko Paříž Francie Lotrinsko
8 article
Připomínám, že Maurice Donnay se stále s úspěchem snažil býti nestranným. Uvádí na scénu výsek života, aniž by karikoval. Není lo nemeeké panorama z války r. 1870 a ti kdož viděli tyto žalostné obrazy, kde není vidět nie jiného než znamenité německé vojáky, vítězlcí bez námahy nad Francouzy ve zmateném útěku do neznámé dálky, snadno mi porozumí. Jestliže Donnay lichotil některému z táborů, je to tábor židovský: postavil hrdě v Lazaru Haendelsohinovi. příteli Juditinu z mládí, žida humanistu, vzne- šeného chování, zalím co na straně francouzske výhradně ukázal rodinu kolisavou, rozervanou. kde nikdo nevyníká morální výškou. Na straně žen zosobnil v Suzanne Francouzku počestnou. učinil ji velmi prostředně intelligentní a bez taktu. Naproti Juditě bez morálky postavil sestru Michelovu, nestoudnou Franeouzku, jakých jest. chvála bohu, větší počet v pařížských románe než ve Francii. Zkrátka vývody Juditiny a Laza- rovy jsou v rukou lepších advokátů, než vývody jejich protivníků. Poukazuji toliko na dva body: Donnay nám ukázal židy jako náruživé bořitele a nesmiři telné nacionalisty. Boří z pudu, jako naši Arabové v Alžírsku — rovněž semité — ničí hloupě studny, jež Francouzi zřídili v poušti. Podrývají — třeba je slyšet mluvit — i vlasť i morálku i lásku. Judita rozsévá okolo sebe spoustu: viz zničené rodinné krby pana de Chouzé a Michela. Má toliko slova zášti pro křesťanské sebezapření a pro povinnost arijskou. Véři toliko - ve štěstí miluje toliko je, prohlašuje, že člověk má právo ke všemu, jde-li o to, uehvátit je. Avšak štěsti. jak je pojímá, jest toliko ukojení chtíče, chvil- kový dojem. A pak stará se toliko o svoje štěsti, nedbajíc práv jiných na toléž štěsti.
Mauric Donnay Haendelsohin Juditin Suzanne Francouzek Judita Michelův Franeouzko Laza Francouz jít Chouzé Michel Francie Alžírsko
9 article
Avšak nad nezřízeným jejím egoismem vznáší se nacionalismus, jenž ji činí velkou jest to židovská vlastenka, pravá »Judita« — jako Lazar Haendelsohn, jenž pracuje ku příšte Mesiáše sociálního a humanitního, jest semitským naci nalistou. V tom spočívá pro obecenstvo základní myšlénka a hlavní zajímavost kusu. Jestliže židé — či přesněji řečeno značný počet židů — tvoři ve Francii živel různorodý, není to proto, že jsou odlišného náboženství, v něž ostatně většina jich již nevěří; rovněž není t proto, že jsou zvláštním plemenem. Francouzi náležejí dvaceti různým plemenům, jež vytvořila vše to, co jest Francie. Jestliže velký počet židů u nás se odlučuje od národa, je to proto, že mají viasť židovskou — vlasť pro sebe: nelpí již na určitém územi a nepřejí si, aby na něn Ipěla. Sionistů na Západě jest pouhá hrstka. Židé, o nichž mluvím, jsou jako kukačka, onen pták, jehož přirozeností jest snášet vejce do cizíeh hnizd; jsou cizopasníky jako jmélí, jež zacho- vává svoji individualitu na újmu stromu, n němž žije. Každý národ, v němž žijí židé ta- kovéhoto smýšleni, může řici s Faustem vjaký to hrozný zápas, dvě bylosti žijí ve mně!« Nuže ti, jimž Maurice Donnay takto strhl škrabošku, jak se zdá, sami se snaží dáli mu za pravdu radou přesvědčivých důvodů. Jakáe dám a židovské »aristokracie« pravila pani Le Bar- gyové, jež hraje úlohu Juditty Henrietly : » Ne- gratuluji pouze herečce, ale židovce«. Jakýs židovský kritik napsal po předslavení, mluvě o řediteli divadla Gymnase, jenž je rovněž žíd, jako paní Le Bargyová: »Dostal již více než třicet stříbrných.« Ale aby dosial střibrnýchJi
Judita Haendelsohn Francouz Faust Mauric Donnay Dostal Francie Le Bargyová Le Bara Gymnas
10 article
dášových za zradu, musí tu být jakás vlast a židovský kritik to takto mlčky doznává. »Nejsem ani Rus, ani Němec, ani Francouz. jsem žid«, pravil onehdy k vyšetřujíeímu soud žid z Ruska, Louban, byv zatčen, že střelil na dra. Nordana, žida z Německa. A dr. Nordan rovněž udal: »Nejsme ani Němci, ani Fran- couzi, ani Angličané, jsme židé. V tom směru souhlasím s panem Drumontem.« Židě nám dali malé židovské vánoční na- dělení: —vskutku, dne 25. prosince ohlásila »Agence Havase úřadně nové přetřásání affěry Dreyfussovy, stále se znovu vynořující a již unavující. Zapomenuli, že zafféra« úrodna je pře- kvapeními. Po druhém odsouzení Dreyfusa jako zrádce Francie všichni, kdož jméno jeho na- psali na svůj prapor, jsou politicky vílězi. Kdož ví, zdali jeho osvobození — dosáhnou li ho, což jest dosti možno a což bezpochyby nezpůsobí značné vzrušení — nebude míti v zápěti splnění pravidla: »kdo seje vítr, sklíze bouři.« — Chováni obecenstva každého večera při kuse Donnayově jest jako barometrické zna- mení. A kolik duchů, již byli neteční neb sympatičtí vůči dreyfusismu, časem a vůči vý- hrůžkám, jež se staly přílis zjevnými, se pobou- řilo neb nabylo jasnějších názorů. Kdož by se byl nadál ještě před několika měsíci, že napiše kus, jako »Návrat z Jerusalema«, týž Maurice Donnay, jenž nám kdysi dal rozkošný a svůdný kus »Milenci« a jenž byl Dreyfusistou René Henry
Němec Francouz doktor Nordan Fran Angličan Drumont Havas Mauric Donnay René Henry Rus Rusko Loubany Německo Francie Jeruzalém
11 article O poměrech a životě na Černé Hoře.
O poměrech a životě na Černé Hoře. Klub voličů novoměstských konal včera v mís nostech Chodérova restaurantu četně navštívenou schů zi, v níž uč. p. J. Rohlena vyložil poměry na Černé Hoře. Schůze zúčastnili se z městského zastupitelstv první náměstek dr. K. Groš, admin. F. Mellan ob. st. Kreutzer, Maděra, Schrötter, Kasa- lický, Ticháček, Červený, jakož i četní Černo- horci v Praze dlící Pan přednášející zmínil se v úvodu, jak v jiných státech bohatě podporovány jsou vědecké cesty a přá si, aby tento chvalitebný způsob došel následován i u nás. Dobrý příklad dala k tomu okresní školn i městská rada pražská, jež přednášejícímu s veškerou ochotou při jeho výzkumných cestách přišly vstřt Přednášející byl již třikráte na Černé Hoře, prošel všemi směry, a ačkoli cesta jeho měla čistě vědecký účel — totiž botanický výzkum Černé Hory, sledova přece bedlivě život zbratřeného nám kmene slovan ské rodiny. Nadšenými slovy ličil krásu černohorské přírody jež stejně je krásnou jak alpská, ba v mnohém nad n i vyniká a má za to, že upravením komunikace obrái se proud turistů na Černou Horu, málo dosud známou Ale nejen příroda, i lid je zde rázovitý, s něhož dosti západní „civilisace“ nesetřela pel ryzosti. Bezpečnos osobní i majetková je na Černé Hoře přímo obdivu hodná, ač málo kdo je beze zbraně. Neznají dosu lačného shonu po zlatě.
J Rohlen K Groš Mellan Kreutzer Maděra Schrötter Kasa Ticháček Červená Černo Pan Černá hoře Praha Černá Hora
12 article
Přednášející přítomen byl také vojenskému o vodu, jenž dál se pod širým nebem. Každý přihlžsilse sám a byl vesel, když uznán byl za schopna, že ru svěřena může býti puška. Ale odvodem přijímá n sebe mladý Černohorec i řadu povinností. Národn vojsko staví a opravůje silnice, podniká hony na vlky prohazuje sněhové závěje a jiné práce musí konal úplně bezplatně a muší býti připraveno v každý čas chránit svoji domovinu. Ale všecky tyto povinnost přijímá na sebe Černohorec ochotně, neboť smí od te doby nosit pušku — svoji chloubu Jedna z nejzajímavějších kapitol byla o souse- dech Černéhorců, totiž Albáncích a Arnautech, s nimi žijí Cernohorci nyní sice v přátelství, ale přest každou chvili vypukají pohraniční šarválky. I „krvina“ (krevní msta) je dosud nejoblibenějším způsobem upra- vování sporů. Jen žena je ušetřena této msty. Ta i letos, kdy lolik to vřelo mezi Albánci a Černohorci mohly ženy zcela svobodně chodit na trhy do Gu- sinje i Plavi Na to obrací se přednášející k hospodářskému stavu Černé Hory. Ten není utěšený. Polní hospodář ství je primitivní, valná část půdy leží ladem, lesy jsou vydány v šanc úplné zkáze, obchod přechází do rukou Turků, Albánců i ltalů, Stav tento dá se v světliti tím, že Černohorci byli dosud národem vo jenským, jenž staletí musil se brániti proti sveřepým Turčinům, a tudíž zanedbal svůj hospodářský vývoj Prolo nyní je na čase, aby mladí Černohorci místo studií chodili k obchodu, uchopili se řemesel a učil se racionálnímu způsobu hospodaření. Jen tehdy mo hou v budoucnosti se udrželi.
Černohorec Albánec Arnauty Turek Černá Hora
13 article
Zajímavou kapitolu věnoval přednášející čern horské ženě, jež je vzorem pracovitosli a na níž dosu spočívá veškerá líha starosli o domácnost, a koná nej těžší práce polní, Školství černohorské je celkem ve výborném sta vu; školy nevynikají snad zevnějškem, vládne v nici však svobodný duch, jenž je jedinou podmínkou zdárného vývoje mládeže, Přednášející na konec kladl důraz na to, že vzá jemnost černohorskočeská nemá býti pěstována jer slovy, nýbrž skulkem a to na poli hospodářském. Přednáška odměněna byla hlučným souhlasem slarosta klubu, p. náměstek dr. Groš poděkova řečníkovi. Ob. st. pan Tom. Maděra poukázal na nejno- vější nařízení správce ministra spravedlnosti dra Körbra, aby president zemského soudu v Praze vy- šetřil, na základě kterého nařízení užívají soudní úřadníci při německých podáních českých názvů ulic pražských. Doufá však, že sami neodvislí soudní úřadníci dají ministerskému předsedovi odpověď. že stalo se tak na základě nálezu nejvyššího soudu ve Vídni. Navrhuje, aby shromáždění dalo souhlas s pro- jevem, že ze svých práv ani píď neustou- píme a že budeme na počinání něme- ckého byrokrata dávali bedlivý pozor Projev tento došel všestranného souhlasu.
doktor Groš Tom Maděra Körbr Ob Praha Vídeň
14 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Z domácího peněžního trhu. V Praze, 16. ledna (Původní zpráva »Nár. Lisíůe.) (Politická scenérie kursů. — 3142% úr ková míra. — Větší náklad na kapitá při menším jeho výnosu. .- Sociální dů sledky mezi ministry a kursy. — Poji šťovací problém pří nižší úrokové míře — Pražská bur s a.) Politická krise nervosními pohyby vyplňuje nyní sloupce kursového lístku, který každého dne se změnou východoasijské scenerie vyka- zuje také jinou scenerii kursů. V této stále změně zůstává pouze trvalým jeden zjev — stálé stoupání 312% hodnot. Zatím co na Vý- chodě stahují se černé body v plné mračno, na dvou stranách ruka finaněníků připravila velké dílo, nové úrokové epochy. Po konversi naší polo- viny říše, která se odvážila na sestoupen ke 4 procentům, odhodlala by se Italie ke kon- versi nizší, totiž 3136. Také v Uhrách vane lento jarní vzduch — trochu záhy — a dovo- zuje se, že nynější pevná tendence 3 1/42 našich papírů jest proto inscenována, aby tak řečený uherský blok rent byl konvertován na 31/29%. Zjev tento pozorujeme i v domácím kur- sovém lístku na 3342% standardu našeho trhu, totiž zástavním listu České hypoteční banky.
Praha Uhry Český hypoteční banka
15 article
který po periodě stálého kursu v létě minulém — tenkráte jsme jim nazývali záznam 94.20 — a po přechodní stísněnosti vynikl na výši zá- znamu 94.80—95.80. Náladu doby necharakte risuje však nikterak pevnost tohoto záznamu jako spíše stálá poptávka po tomto papíru, která nevychází pouze z jednoho pramene, nýbrž z pramenů více. Tento průkop na nižší úrokovou míru ne- znamená pouze obmezení kapitalistického vý nosu, nýbrž má pozoruhodné sociální pozadi další. Prozřetelný kapitalista nejen že ze svého kapitálu — neužívá menšího úroku, on aby svů kapitál vytvořil, naopak musi naň platiti věis prémii. Nižší úroková míra znamená totiž př tvoření kapitálu pojištěním vyšší pojišťovac prémii, a to jest dosti důležitý moment, že ne váháme poukázati k této spleti důsledků, kter se utváří mezi ministry a kursy.
16 article
Mezi pojišťovacími společnostmi již dels dobu jest zjevna snaha, snižiti standard úro kové míry 4%, který jest dosavade podkladem všech výpočtů pojišťovacích, na 3127%. Některé již praeují pro tuto myšlénku, některé ještě od- pírají. Oprávněnost její nelze však upřiti z vice důvodů. Fondy pojíšťovacích společností jsou uloženy jednak v jistých liypotěkách, jednak v cenných papírech. Jestliže pak výnos prvé hypotéky již neskýtá spolehlivá 4%, a dále cenné papiry 4% jsou již dávno obiiženy ažiem, takže jejich výnos jest mnohem menší, jest spo- lečnosti velmi nesnadno prémii stanoviti po raisoně 4%. Ať stavíme svůj počet pro nejeb- vyklejší pojišťovací společnosti životní, máme formuli, že společnost musí přijati na základě platných tabulek úmrtnosti kapitál + 4 2% úroky jako prémii, aby o splatnosti byla s to vyplatii ujednaný pojištěný kapitál. Jeslliže pak zúročení jest nižší než 4%, nezbývá než v daném po- měru zvýšiti pojistné, aby tento úbytek byl na hražen, nechce-li se společnost dotknouti resery ního fondu. Theoreticky jest tento problém ve lice prostý, v praxi všuk za to nanejvýš nesnadný Zvýšení prěmil při nových přihláškách jest ko nečným opatřením, k němuž každá společnost nemajíc záruky, že společnost Konkurenční se- stoupí s ní zároveň na onu půdu obezřelosti, je- nom velmi nesnadno se odhodlá.
17 article
Měla by se opakovati zase táž akce, jako před 15 léty, když pojišťovací společnosti od vyššího úroku přestoupily k sazbě 4%. Tenkráte situace byla však tou měrouspřízniva, že sestup úrokové mírý byl zcela jasně vyjádřen. Dobou nynější však máme episody sestupu úrokové míry, zaznamenáváme však také opět episody jejího vzestupu. Právě odpůrci myšlénky sní- žení úrokové míry v pojišťovácích prémiích po- ukazují dosti oprávněně k fomu, že křivka úro- kové depresse není docela přesně vyjádrena. aby mohla hýti podkladem fak důležitýchi vý- počtových dedukci. Poukazují, že sazba ban- kovní, úroková sazba soukromá, úroková míra hypoteční a kurs státních papirů nikterak nejdou směrem stejným, a tato nejistota stává se ješte více drastickou ohromným pohybem peněz vy- nikajících trustů, krisí a hlubokých obchodně politieých změn. To jest jaksi příčina, proč pojišťovací spo lečnosti dosavade o svém projektu jen uvažuji Konservatismus tento však má důležitou přičinu také v momentu čistě pojišťovně-odborném. Sní- žení úrokové míry, jak jsme shora naznačili, zna- mená povšechné zvýšení prémii. Jesiliže pak akvisice za daných poměrů hospodářských, kleré zajisté daleky jsou jakéhosi rozkvětu, se déje velice pozvolna a dosti nesnadno, lze připustiti že zvýšení prémii by mělo důsledkem další zne- snadnění obchodů, a tudíž zdá se býli jištým, že dlouhodobá výhoda zvýšených prěmií by pro první dobu byla velkou překážkou obehodů po jišťovacích společnosti. Věmujeme-li pak pozo- nost horečné soutěži pojišťovacích společnost životních, kteráž svou živosti jest také známa u nás, když tisní se k nám společnosti americké vídeňské, krakovské a podobné minorum gen- tium, uznáme nesnáz poděbného rozbodnuti.
18 article
Nyní naopak jest epocha největší ochoty ku po- jišťovancům, kterážto ochota, jak mluvíce o po- jišťování z příčin půjček, o věci jsme se roz hovořili, jest mnohdy darem danajským. Ale třeba všimnouti si věcí, jak jsou. Jestliže cizi společnosti, jako krakovská, vtírají se svými agenty, myslime, že nejlepší obranou proti této naléhavosti a zachování domácího trhu bylo b zřízení solidního ústavu, který by půjčky ony poskyti za podmínek solidních. V této příčině jest vítati založení „Pražské zálož ny v tomto roku. Vracíme-li se pak ke vlivu úro- kové míry na pojištěný kapitál, myslíme, že po- jišťovačí společnosti jsou povinny sobě a své celé klientele, aby se nedaly překvapiti udá- lostmi, které pro celou budoucnost mají význam životní. Nepodcenitelným příznakem pro další vývoj poměrů jest poskytování hypotekárních zá- půjček cizími pojišťovacími společnostmi. Na trhu hypotečním ústavy ony podceňují podmínky úslavů jiných a to snadno, neboť na jejich trhu domácím jsou platny podmínky ještě nižší. Ko- nečný postup věcí lze odborníku dohadnouti pře- dem. Pojišťovací společnosti nebudou z různých příčin, z nichž některé jsme uvedli, s to, aby události předstihly, avšak budou nuceny z jejich podmínek učiniti pro sebe závěr. Jestliže úrokov míra hypoteční půjde dále směrem sestupným, ažio ceňných papírů dále poroste, a výnosnost jejich dále bude klesati, nezbude, než aby po jišťovací společnosti konečně provedly onu těž kou operaci zvýšení prémiových sazeb, neboť t bude jejich podminkou životní. Dříve ale mus nastati skutečnost oněch podmínek.
ko
19 article
Pražská bursa oproti předešlému týdnu je vila větší živost obchodní v papírech k uloženi kapitálu a zaznamenáváme opět větší obraty v rentách, zejmena rakouské zlaté. Z jiných papírů důchodných se jevila po ptávka po zástavních listech České hypoteční banky 4%, zejmena však 31/4%, a po delší době došlo také opět k závěru v 5% titrech tohoto ústavu po 104.90 a 105.—. Dále jednány 4 zástavní listy haličské akciové hypoteční banky (99.50), 314% komunální úpisy Dolnorakou- ského zemského hypotečního ústavu po 94.35 komunální dlužní úpisy Zemědělské banky mo ravské (100.573). Na poli akeiovém vynikla poptávka po akciích Rakousko-uherské banky až 1616.— (pe nize) oproti 1619.— (zboži), vyšší opět akcie České průmyslové banky (409.— až 411.—). P Daňkovkách stálá poptávka bez úsilovnější na bídky Týdenní přehled bursovní. Z Vídně, 16. ledna. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Bursa zotavila se sice z depresse, nastalé na počátku nového roku následkem sesílených prodejo a kursy se podslatně zlepšily, ale obchodní činnost silně klesla, poněvadž byla spekujace vlivem ne- jasné situace ve východní Asii a odporujících sobě zpráv o nebezpečí válečném velice zdrželivá. Mezi- národní papíry spekulační jako kreditky akcie státní dráhy kolísaly v úzkých mezích, dle toho, jaké docházely zprávy o smýšlení na bursách zahraničních, ale celkem bylo smýšlení po celý týden příznivé a důvěřivé. Větší zájem byl pro hodnoty šraňkovní, z nichž opět byla přednost dávána báňský m.
Bursa Vídeň Asie Český hypoteční banka zemědělský banka Český průmyslový banka
20 article
Akcie báňského spolku na prospěch niklové ocel naproti kované bronzi dlužno považovali sice za ne zdařenou, poněvadž je téměř jisto, že bylo roz- hodnuto už pro kovanou bronz, ale prosiýchá se nyní s velkou určitostí, že průmyslníci železářšt pomýšlejí na další a rozsáhlou koncentraci výrobya výrobnich akciových společností. První elappou hude prý fuse Česke báňské společnosti s Ru- dollovou hutí, kterýmžto plánem možno asi vysvětliti rozsáhlé koupě, podnikané v posledních dnech právě v těchto papírech. Kdežto se Poldina huť přece jen pozvolna vypracovává z neutěšené svě dosavadní situace, nemůže to Rudolfova hut. tak jak jest nyní, přivésti k žádným úspěchům. V první řadě zaviňuje to neúplnost kartelu jemných plechů, jež brání zvýšení cen a nedovoluje lukra- tivně využitkovati závody. Poněvadž pak se s druhé strany proslýchá, že dle usneseného plánu bude výroba plechů soustředěna v Alpské společ nosti báňské, stane se asi fuse s Českou báňskou společností v tem úmyslu, že se od výroby plechů v Rudolfově huti upustí buď vůbec anei aspoň z části a že se huť ta zařídí na jinou výrobu Poměry v kartelu drátěnek nejsou dosu upraveny. Proslýchá se, že v nejbližší schůzi vý- konného komitétu bude učiněno usnesení, má li se svaz rozpusliti anebo má-li se státi ještě jeden pokus aby byly diflerence vyrovnány po dobrém. Z ostatních hodnot průmyslových byly favoriso- vány akcie birtenberské továrny na palrony na návrh učiněný vojenské správě, aby byly zave- deny nové patrony pro cvičení ve střelbě ve svět- nicích. Také akcie rakouské zbrojovk ypo několikerém kolísání stouply.
Poldin Rudolfov
21 article
Trh s bankovními hodnotami byl málo čilý a bez zájmu. Pozoruhodným jest sloupnulí akci peštské Úherské banky komercialní, in- scenované z Pešti, jež bylo motivováno jednak pří- znivými odhady bilančními a jednak projektovaným plý zvýšením jistiny. Již nyní uveřejňují se s dosti velkou jistotou odhady dividend téměř všech bank, z nichž vychází, že nelze očekávati skoro nikde dividendy vyšší, ale také na žádný způsob nebudou nižší, což nebudi při stouplých kursech ovšem zvláštní zájem. Zmínky zasluhuje jeste stoupnutí kursů akcií Peštské vlasteneck spořitelny, jež získaly ve 3 dnech 2200 K také na zprávy o zamýšleném zvýšení kapitálu. Také trh s papíry dopravními byl poměrně zanedbáván. Severní dráha vystaví v tomto roce na své poslední jednokolejné trati hlavní síti druhou kolej nákladem asi 2 millionů korun. Paropla- vební společnost přijala subvenci nabídnutou jí vládou pro první pololetí jen s podmínkou, žes nyní přistoupí vážně k obnovení stálá dlouholete smlouvy. Slabší byly akcie RakouskéhoLloydu v souvislosti s antagonickým chováním se vlády oberské vůčí olázkám, toboto podniku se týkajícím Schůze majitelů rekonvertovsných 5% priorit Se verozápadní dráhy je svolána na 20. únor. Irh peněžní poněkud ochabl. Eskomptní sa zba na večejném trhu znamená tou dobou 21/2— 23/2 90. Důležitější variace v tomto týdnu poznali jze z tohoto sestavenía 9. ledna. 16. ledna.
Pešť Úherský banka
22 article
Rak. korunová renta . . . 100.50 100.70- Rak. zlatá renta . . . . . 120.25 120.55 Uherská zlatá renta . . . . 118.85 118.90. Uhevská korunová renta. . 98.95 99.10 Turecké losy . . . . . . 131.— 133.50 Bak. kreditky . . . . . . 673.75 677.75 Banka pro země rakouské . 442..50 449.50 Glierské kreditky . . . . 758.—— 772.— Bankovní jednota . . . . 512.— 517. 75 Pozemkový úvěrní ústav . . 942.— 946.— Živnosteniská banka . . . . 672.— Společnost státní dráhy . . 671.50 83 25
Bak Živnosteniský banka státní dráha
23 article
85. 75 Jižní dráha . .. . . . . 420.— 417.— Polabská dráha .. . . . 1012.— 1020.—— Bustěhradská dráha lit. B. . 872.— 866.— Dunajska paroplavební spol.. 465— Rakpuská továrna na zbroj- 421.75 432 75 Alpinky . . . . . . . 482 — 487.— Rým. muráňská společnost 1893.— Pražská železářská společnost 1250.— 1290.— Česká báňská společnost .. 678.— 630.— Mostecká uhlářská společnost 771.— 783.— Wienerberger . . . . . . 810.—— 800.— Schodnica . . . . . . 239 47 239.70 Londýnská devisa . . . 117 23 117. 25 Rísské matky
Schodnica jižní dráha Český báňský společnost Wienerberger
24 article
Nový odhad evropské cukerní výroby. Na základě dat o prosincové cukerní výrobě evropských zem odhaduje Licht evropskou cukerní produkci letošn takto: 1902—3 tun 1,960.000 1,767.461 Německo 1,210.000 1,057 692 Rakousko . . . . . .. 800.000 833 210 Francie . . . . . .. 1,200.000 1,256 311 Rusko . . . . . . .. 227.00 225.000 Belgie . . . . . . . . 102.411 Hllandsko . . . . . . 125.000. 325.162. 410. 000 Jiné země
Německo Francie Rusko Belgie
25 article
5,930.000 5,569. 247. Odhad tento jest pokud se týče Německa a Francie oproti prosincovému odbadu Lichtovu vyšší, co do Rakouska nižší. Dle názoru Lichtova nezmění se valně pěstební plocha řepní v roce letošním. V Nč- mecku sjednává se řepa za ceny lonské. Texlilní eztense. Spolek českých textilníků uspo řádá v hlavních ústředich českého průmyslu textil- ního řadu odborných přednášek pro zaměstnance průmyslu tohoto. Prvá přednáška koná se dnes Náchodě. Přednaši prof. dr. Bráf »O technice obchodu bavlnářského« O zajímavém tomto pokusu ještě promluvíme.
Lichtův profesor doktor Bráf Německo Francie Rakousko Náchod
26 article
Ke stavu českého průmyslu teztilního. Vzrušený stav trhu surovinného — zvláště lnářského a bavlnář- ského — nemohl zůstati bez důsiedků i na rozvo a zaměstnanost našeho průmyslu. Tísen všeobecn dopadá nůtně i na závody naše. Ne stejnoměrně Zatím co z některých obvodů docházejí zprávy vý- hlednější, možno v jiných pozorovati počinajíci de- pressi. Méně dopadá dnešní stav na přádelny bavlny které jsou dosud ve všech obvodech plně zaměstnány O tkalcovnách toho již říci nelze. Zatím co z Ná- chodska docházejí i v tomto směru uspokojivé zprávy. byly nuceny tkalcovny bavlná řské na Královédvorsku redukovati dobu pracovní. Tato redukce dostoupila v některých případech až 15 lonské výroby. Ne- obyčejně tiživě dopadla situace na ruční tkalcovny Vysoká cena surovin jest pochopilelným toho důvo- dem. Na Semilsku jest zaměstnanost tkalcoven bavlny dosud uspokojivá. Tiskárny jsou ve všech obvodech plně zaměstnány. Objednávkami zásobeny jsou zá- vody — jak ostatně z poměrů zaměstnanostních již plyne — nestejně. Přádelny jsou zatím hojně objed- návkámi opatřeny. Tkalcovny obvodu náchodského rovněž. V obvodu jaroměřském salají zakázky až do května (v některých předmětech až do září), v obvodu semilském do jarních měsíců, zatím co jsou tkalcovny na Královédvorsku zásobeny zakázkami jen potud. pokud sjednáno za staré ceny. Veskrze neutěšené jsou však poměry domácké výroby ve všech oborech. Na
pressi Ná Královédvorsko
27 article
Královédvorsku domácká výroba stojí před krutou vyhlídkou nezaměstnanosti, obmezování výroby po- činá nabývati širších rozměrů i na Červenekostelecku i v jiných obvodech. Působiloli již loni zdražování suroviny nepříznivě na domáckou výrobu, slojíme dnes přímo před krisí její. Nevalně výhledny jsou poměry malých tkalcoven, ve mzdě pracujících. Ne- dostatek levné příze nutí zaměstnavatele k obmezo- vání výroby, které ovšem stihne v plných důsledcích tyto závody, propracovávající se k samostatnosti. Rok letošní bude pro ně rokem zkoušky. Nejvíce různosti jeví se co do zásobení surovinou. Zatím co na Ná- chodsku jest většina závodů zásobena na několik ještě měsíců a zatím co na Jaroměřsku mají závody až na malé výjimky s dostatek suroviny až do června, jsou zásoby surovinné ostatních obvodů nevalně uspoko- jivy. Ve většině případů nutno již spotřebu hraditi z vysoké ceny dneška., okolnost, která dochází prudkého výrazu zvláště co do cen tovarových. Na Králové- dvorsku trpi nepoměrem cen suroviny a tovarů prů- mysl nemálo. Odbytu možno dociliti jen za starých cen, nebo jen cen nepatrně zvýšených, čímž stává se výroba nevýnosnou. Všeobecná nejistota ochromuje klidný rozvoj obchodů. Co do některých předmětů útvářily se poměry již příznivěji. Třeba nelze dosíc cen, které by plně odpovídaly cenám suroviny, zda- řilo se přece vynutiti na spotřebě zvýšení, které za- bránilo, aby tkalcovny nebyly nuceny pracovali se ztrátami. V případech výjimečných zdařilo se dosíci dckonce cen velmi uspokojivých. Sklady jsou vesměs
Na Králové
28 article
malě. Protože pak sklady obchodu, který věře rovněž v klesání cen bavlny byl v nákupech velmi zdrželi- vým, jsou maly, není vyloučeno, že pevně zakotvená a silně sloupnuvší spotřeba baviněných tovarů širo- kými vrstvami povedé k upevnění a snad i ke zlep- šení obchodů. Poměry k dělnictvu byly ve všech ob- vodech příznivy. Neupravené poměry odbytové jsou stále předmětem velikých stesků. Tak se sděluje: „Platební podmínky jsou v našem průmyslu tkalcov- ském stále neurovnány a bídny, jen přadláci baviny jichž počel jest oproti tkalcovnám malý a finanční stav příznivý, dohodli se o podmínkách, jimiž jsme nucení se podrobovati, zatím co sami trpíme neupra- veností odbytových podmínek tkalcovských nemálo
29 article
Při velikém množství mechanických lkalcoven, ma- lých i velikých, linaněně silných a slabých, nelze v dohledně době na valné zlepšení podmínek plateb- ních pomýšleti. Těžko srovnati pod jeden klobouk tolik různých živlů. Ale přes to není nezáhodno opět- něho pokusu se podejmouti.“ (Stato se již. P. r.) Těžce pocituje se také ve všech továrnách a jmenovite úpravnách a p. nebývalé a neslýchané zdražení bramhorového škrobu. Dnes jeví se diference cenová přes 17 K ne 100 kg. Bilanění úbytek v jednotlivých úpravnách z tohoto zdražení pramenící bude velm značný a s velkým vlivem na jich výsledek finanční při dnešním zdhažování surovinném. Velmi značné a oprávněné stesky docházejí i do postupu harlandské továrny niti, která od 1. ledna t. r. snížila přes pokles cen surovinných ceny svých tovarů o 15% a ozna- muje dalsí snížení o 109% od 1. března t. r. Jak ji samo sebou se rozumí, není ani teniokráte nedostatek stížností do poměrů dopravních. Doprava z nádraží do Král. Dvora stává se skandální. Po dlouhém jed- nání měla býti stavěna trať do města z nádraží. správa severozápadní dráhy však opětně tak neuči nila. Následkem toho zadali místní interesěnti o kon- cesi ke slavbě omnibusové dopravy s pohonem elek- trickým. Koncese dosud dána není. Také nenostatek tetefonního spojení meziměstského jest trpce poci- fován.
Král kg
30 article
Výrobní spuslieďování v rakonském průmyslu báňském. Píše se nám z Vídně: Psali jste již často o koncentračních snahách rakouského průmyslu žele zářského. Nelze pochybovati, že tyto snahy vtiskuj v dané chvíli rakouskému průmyslu železářskému ráz. Americké vzory jsou pilně sledovány a napodo- bený. Již nyní bylo v tomto směru dosti daleko po kročeno. Ve dvojím směru: jednak jest železáiský kartel nejpronikavější organisaci tohoto průmyslu. jakou kdy měl a jaké nelze jinde v Evropě nalézti jednak soustřeďují jednollivé společnosti bezohledne svoji výrobu. Tak zrušila alpská báňská své koru- tanské závody a přeložila veškeré své podniky do Donavic. Pražská železářská soustřeďuje se na Kladně a česká báňská v Králově Dvoře. Ale úmysly ve- doucích osob jdou dále. Rády by zásady koncen- trační provedly nejen v rámci společnoslí, ale i mezi společnostmi. Tento problém, řešený dosud ve formě trustů, má býti proveden nyní v rámci kartelu.
Rády Vídeň Evropa Kladno Králov Dvůr
31 article
Protože jest spotřeba vělšiny železných tovarů v Ra- kousku dosud poměrně malá, bylo by lze vyráběti nejlevněji a nejlépe v jediném, velikém závodu. Tak mohla by již dnes zeltwerkská válcovna alpské báňské společnosti hraditi veškeru spotřebu hrubého plechu říše. Rovněž roční spotřebu kolejnic v Rakousku (asi 400.000 q) mohl by snadno hraditi jediný závod. Podobných příkladů bylo by lze uvésti více. Nyní pracuje se za tím, aby výroba byla tímto způsobem v kartelu soustředěna. Jednotlivé dodávky bylo by ovšem nulno tříditi dle kvot kartelních a jednotlivým společnostem dostalo by se příslušné a doslatečné hotové náhrady za vzdání se faktické výroby jich kvot. Rovněž stala by se dohoda o tom, klerá sou- středěná výroba by byla té které společnosti vyhra- žena. Myšlenky tylo jsou ovšem ještě v prvých po- čátcích a lze je provésti jeh po dlouhých připravách. Ale již jich existence jest charakteristická. A pak: za ními stojí osoby velíké energie. Zvýšování cen bavlněných lovarů. Sdružení me- chanických tkalcoven pestrého zboží ve Svitavech se usneslo zvýšiti ceny tovarů svých o 10 proc. Klesání výroby piva v Německu. Po dlouhém vý- robním vzestupu klesla dle úřadní statistiky po řadě let poprvé r. 1902 výroba piva v Německy a siceo 6.2% oproti r. 1901 (čili o 2.8 mili. hl). Současně klesly i vývoz i dovoz piva i domácí spotřeba. Na jednoho obyvatele připadala spolřeba tak nízká, jako r. 1894.
Rakousko Německo sdružený Ichanický
32 article
Celkem uvařeno piva 42,226.391 hl proti 45,040.775 h v r. 1901. Z toho připadá 1,467.529 hl (1901: 7,322.999) na nadkvasné a 35,758.862 (1901: 37,717.776) hl na podkvasné pivo. Výroba prvého druhu klesla tedyo 11.7, druhého o 5.2%. Na 100 litrů uvařeného piva připadá 15 nadkvasného a 85 podkvasného — r. 1883 ještě 35 resp. 65. Pokles spotřeby jevil se v celém Německu vyjímaje Brémy. Příčinou poklesu byly ne- příznivé počast a všeobecný nepřížnivý stav hospo- dářský Trh s kávou byl v prošlém témdni vysazen sice častým, relativně značným kolisáním, leč přes to byl celkem velmi pevný Nejvyšší ceny nebylo sice lze uhájiti, koncem týdne projevilo se však opětné vze- stupné smýšlení. Dovozy činily v témdni ukončeněm 9. t. m. v Santosu jen 42.000 (v týdnu předchozím 56.000, loni 108.000) pytlů a v Riu 58.000 (52. 000; 48.000) pytlů. Zásoby v Santosu odhadují se na 1.204.000 (1.242.000: 1,281.000) pytlů.
Německo Brémy Santos Rio 58.000 hektolitr
33 article
Ve schůzi živnostenské sekce pražské obchodní a živnostenské komory, konané dne 13. t. m., uči- něna mimo jiné tato usnesení: Plenum komory do- poručeno podání pamělního spisu sněmu zemskému a vládě v příčině revise a jednotné úpravy platných předpisů o ukládání přirážek fondových, a t jak co do jejich maxima, tak i difforencování pro jednotlivé kategorie daní, dále v příčině reformy kommunálních financi za účelem omezení dnešního přirážkového hospodářství. — V jistém sporu pra- covním dáno dobré zdání v příčině trvajících ob- chodních zvyklostí, pokud jde o propuštění obchod- ního pomocníka před uplynutím doby zkušební, resp. jednostranného odstupu přincipálova od smlouvy slu- žební. — Vysloveno, že pro obchody se zbožím uze- nářským a pro prodej piva v uzavřených lahvích platí předpisy o nedělní práci v obchodech. nikoli předpisy, platné v té příčině pro příbuzné živ- nosti výrobní (uzenářství, pivovary, hostince atd.). — Usneseno jednomyslně, předložiti petici za zřízení státní odborné školy přadlácké, pro obor ba- vinářský v Ústí n. Orl. plenární schůzi ke schválení.
Orlický živnostenský komora
34 article
— Učiněna usnesení v příčině účelnější úpravya zrychlení publikácí o veřejných dodávkách. Okresní agrárni sdružení Hořovice-Zbirov pořáda dne 31. t. m. v hotelu Barek o 10. hod. dop. mani- festační schůzi s tímto pořadem: »O politické situ- aci v poslední době promluví p. Ant. Záz vor ka zemský a říšský poslanec. 2. O výchově selského lidu pojedná p. Jan Šimonovský, řídící učitel. 3. Kterak prospívají a prospěti mohou okr. hospodář ské záložny rolnictvu, promluví p. Frant. Sojka, jednatel sdružení. 4. Rozhovor, jak zachovati se mají rolníci proti výnosu zem. výboru ze dne 17. října 1903, jímž omezeno bylo požitečné právo staro usedlých v Siré. 5. Volné návrhy. Poptávka po textilním zboží a j. z Indie. Z Delhi dochází Vývozního spolkuv Praze tento dopis: »Dovídáme se, že vaším účolem jest rozšířili obchod za hranicemi. Jsme velkoobchodníky s karlounovým zbožím, látkami vlněnými, deštníky, přízí, eukrem a jiným zbožímo jsme v oboru svém velice dobře obeznali a zde vý- borně zavedeni. Pracujeme s jednou vídeňskou lirmou, ale dosud se žádnou firmou českou, byli by- 1934.—
Antonín Šimonovský František Sojka Indie Delhi Praha okresní agrárni sdružený Hořovice Barka sdružený . 4