ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 54622ef0-7108-11dc-b50a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 34 celkem · entity: person 116, place 29, work 9, org 12
1 masthead
17. ledna 1904.
2 masthead
I. Přiloha „Národních Listů
Přiloha
3 masthead
k číslu 1a.
4 masthead
Strana 13.
5 article Výtvarné umění.
Výtvarné umění. Obrazy pro školu, = Navštívil jsem po dlouhých letech školu. na její lavicích jsem sedával. Už tehda byla to škola vzorná a poměrně bohatě dotovaná, ale tenkráte, až na několik málo zeměpisných map, tajuplných diagramů a zasklené podobizny císařovy, všude jednotvárně holé stěny, na chodbách a ve třídách, kde největší pýchou správy školy byla absolutní čistota. Jinde ne bylo ani té. Dnes však? Mapy se zdesateroná- sobnily, pomůcky představivosti, poučování ze- měpisná, astronomická, přírodovědná, etnogra- fická rozšířily se z učebních síní na chodby a vedle nich je tam dost obrazů, vynikající stavby starého i nového věku ve velkých rozměrech reprodukujících. V kreslírnách, kde dříve nás strašily a mučily mrtvá sádra a problematické litografované předlohy, mají ve skříních měděné konvice, opletené fiaschetty, vyepaná zvířata, ko- šíčky a skla. Rozvěšené výkresy žáků obsahuj kresby dle přírody, živých modelů a zátiší. Za- jisté značí to vše náležitý pokrok, dokumentuje vniknutí moderních zásad do starých systémů. Nejvíce v kreslení. Na pardubické výstavě oddě- lení kreslení obecných a měšťanských škol, v některých částech, nejen překvapovalo touto stránkou, nýbrž přímo zaráželo. V kreslenía modelování dojista mnozí horliví učitelé roz- hodně přestřelují, hrají-li si se svými žáky na produkující umělce, místo co by je měli věst jedině k dobrému pochopení a podání formy k rozvinutí receptivného vkusu.
6 article
Víte, že to vše souvisí s nejnovějšími hesly paedagogickými: Umění do škol, umělecká vý- chova, esthetická výchova, socialisace, populari sace umění, výchova pro umění Před půldru hým rokem jsem tyto proudy zde ohlásil, na je jich cile, možnosti a obtíže ukázal a od té doby měli jsme několik příslušných výstav, vyšlo něko- lik brožur a spousty článků o tomto předmětu. Všady týž tenor: přivést, neřeknu dítě, školáka, žáka k umění, uvésti jej ve styk s uměleckým výtvorem, aby živým jeho názorem probouzen, živen, rozšiřován a řízen byl žákův smysl pr krásno umělecké. Co bylo vykonáno, nebo oč už delší dobu se usíluje pro poesii a hudbua nyní v Praze i pro divadlo (ohražuji se, že bych při tom myslil na »Děti kapitána Granta« a jiné krasokusy této kategorie), to má být podniknuto pro umění výtvarné. Hledají a vy mýšlejí se cesty k tomu a ještě hledanější bu dou zkušenosti, jichž bylo na nich nabyto. O nutnosti a správnosti aspoň jedné cesty k cíli vytčenému jsme všady jednomyslně pře- svědčeni, že totiž umělecké dílo patří také do školy a víc nežli na jaké nabádavé a poučujíeí slovo počítáme na poutavou a podmanivou sílu jeho k prospěchu estetické výchovy mládeže.
Praha
7 article
Česká nakladatelství to stejně rychle po- chopila jako paedagogové a do roka máme už tři publikace obrazové pro školu, novými hle- disky řízené. »Unie« vydala ve dvou sešitech čtyry medaillony z Mánesova kalendaria na Orloji staroměstském 1), B. Kočí dva z projektovaných ryFieet »Obrazů k názornému vyučoväní« 3) Bursík a Kohout první sešit »Obrazů k vyučo- vání zeměpisnému a dějepisnému ve školách obecných a měšťanských. « 3) Jejich značné rozměry určují je k rozvěšení po stěnách všechny jsou venkoncem české, předmětem, původci i reprodukci. Zcela správně po stránce umělecké a paedagogické, neboť má být jimi buzen a sílen cit, vnímavost a pochopení pro náš svět a naše umění v první řadě; od nej- bližšího má se jíti ke vzdálenějšímu. Arci že pro vždy a pro všechen cíl estelické výchovy ani zde nebude lze zůstati v tomlo omezení jednou musí přijít na řadu; výběr kardinálních výtvorů uměleckých kteréhokoli původu, nebot to právě jest podivuhodnou a zázračnou silou uměleckého díla, že mohutnosti z něho emanu- jící dotýkají se všech srdcí a zušlechťuji každý dobře kultivovaný cit. Jde zde o reprodukce, jak samo sebou se rozumi. Ovšem že žádná nikdy nenahradí ori- ginál, ani co do vzhledu ani co do potene emoční a výdatnosti poučně. Je to surrogát na místě díla původního. Ale rigorosní stanovisko. mnohými hájené, že slušno vychovávati uměle cké cítění za bezprostředního styku s originál- ními výtvory uměleckými, mělo by za následek že by jen školy v městech s galeriemi, pomníky výstavami, musey a archilekturami vynikajícíeh vlastností uměleckých mohly na umělecké vý chově svých žáků pracovati a že by všem ostatním, převážné většině, přístup do tohot chrámu byl uzavřen.
Mánesův Bursík staroměstský 1
8 article
Abych pravdu řekl, Frumarovy »Obrazy vyučování« mne nejvíce uspokojují. Sice kladou důraz víc na stránku názornou, nežli uměleckou. víc na poučnou nežli estelickou, víc na histo riekou nežli krasocitnou a jejich síťková auto- typie, o sobě výborná, má všechny přirozené a dosud nepřekonané nedostatky tohoto druhu reprodukce, jež při této gigantograí nutně se jen zveličují. Přes to Myslbekovo sousoší nebo Mostecká věž a Staroměstsk orloj předvádí dobrým obrazem vynikající díl výtvarná aspoň v jich celkové podobě a hlavní umělecké koncepci; jsou s to přenésti aspoňdí dojmu, jímž umělecký výtvor ve svém organi ckém souhrnu působl. Reprodukce desk Mánesova Orloje chtěj bez věcného poučování jen mistrovským díleu uměleckým, jeho citovým obsahem, krásou jeho linií, ušlechtilostí jeho barev, noblesou a vroue- nosti jejich původce, jež po zákonu uměleckého tvoření do nich pro všechny časy vložil, na ob- dobné struny vnímavé duše dětí působit. Bohu žel, že to všechno zůstalo jen pěkným úmyslem jenž se jedině v šťastné volbě objektu doku- 1) Umění pro školu a dům. Nástěnné obrazy umělecké. Pořádají A. Wenig. A. Hofbauer Miloš Jiránek. — Obsahuje z Orloje Jos. Mánesa Orání (jaro); Při ohníčku (zima); Mlácení (leto); Na dříví (podzim).
Frumarův Myslbekův Mánesův A Wenig A Hofbauer Jiránek Mánes Jos
9 article
) Obrazy k názornému vyučování. Maluje Ri- chard Lauda. Methodické poznámky píše J. Pe šek. — Obsahuje: čís. 1. Jarní setí a vláčení (Ta- borsko); čís. 22. Podzimní pastva a odlet plactva (Táborsko). ) Obrazy k vyučování zeměpisnému a děje pisnému ve školách obecných a měšťanských. Pořádá Adolí Frumar. — Sešit 1. obsahuje: Sousoší Libuše a Přemysla od J. V. Myslbeka; Klášter břevnovský Slaroměstská věž mostecká a pomník Karla IV. Staroměstský orloj; Pomník cís. Josefa II. u Sla Ivkovic. mentuje. Nic dál a víc. Kopie jsou nezdařené, Všechno v nich zhublo a mnoho z půvabů ori- ginálu vyprchalo a zmizelo. Očividně bylo po- chybeno už tím, že kopie jsou zvětšením origi- nálů, že se sem vmísily zásady o nástěnném školním obraze, na pohled z dálky a mnohýeh očí najednou váhu kladoucí, a přece sám J. Mánes, který svoje Měsíce vpravdě nekompono- val pro malou vzdálenost, mohl poučiti o lep ším. Tak jak Hofbauer a Jelínek tyto transkripce provedli, poskytli školám jen názorné obrazy českého života za čtyř ročních počasí na základě mistrovských předloh, ale umění Mánesovo, ra dostnou rozkoš z něho vyzařující zastřeli Ostatně i výklady slovní, v údajích věcných ne zcela správné, o uměleckých momentech Máne sových obrazů mlčí.
Lauda Frumar Libuše Přemysl J V Myslbek Karel Iva Josef II J Mánes Hofbauer Jelínek Mánesův Táborsko Sl
10 article
Také podnik B. Kočího má za předmět český život v ročním průběhu a program J. Peš kem zevrubně vypracovaný povede všemi kraj země, po venkově i městech. V úvodu k cele publikaci je sice řečeno, že tu jde o umění do školy, »samostatnou, citem a duší českého národa provanutou, vskutku uměleckou práci výchovnou do škol zaváděti, malé dětské hlavy tam k radosti naší těšiti a je k dobru a k pravému krásnu vésti,« ale i zde neodpovídá skutek cele vysokému zá myslu. Předmětový obsah má převahu nad umě leckým jeho výrazem. Zase jsou a budou tyto veliké litografie jen pomůckami k názornému vy- učování a ne víc. Beze sporu jsou nepoměrně lepší nežli dosavadní a ne pouze prolo, že jsou látkou i provedením domácí, ale pěkné jinak na- dání R. Laudy není ještě umělecky té síly, oso bitosti a výraznosti, jakých je k propagaci umě- leckého cítění v mladých duších nutně potřebí. K tomu je nutno míti hlubší proniknutí živola. karaklernější a rázovitější kresbu a po barevné stránce, vzhledem k dětem, energičtější, ekla- tantnější tony. Proto se mi také zdá, že pro cíle publikaci slovem vytčené je dost na pováženou zaplavili naše školy hned čtyřicetilistovou serií, v níž jen obsah od listu k listu se mění.
J Peš R Lauda
11 article
Ano, umění do školy! Všechno víme na- před, co tam zdárného a krásného vykoná;o tom nepochybují ani horkokrevní idealisté ani rozvážní praktikové. Ale které umění? Ani zde se vlastně neocitáme na rozpacích: umění silné a mocné; umělecká díla největší a nejmohut- nější; umělecké individuality v nejkrásnějším rozpjetí sil. Otázkou jen jest, kdy a které spe- ciální dílo umělecké tam dlužno uvést a před- vést. O prvním rozhodují lidé vyvýšeného citu a vnímání uměleckého, o druhém znalci dětské psychy a jejího vývinu. Prakse publikační pou- čuje ještě o třetím momentu. Všechny uměle- cké publikace pro školu jsou složité a nákladné a věřte, není žádným potěšením před hotovou věcí vykládati, co na ní v principu a detailu je pochybeno. Už jinde na to poukázali, že by pro- jekty tohoto druhu měly býti co nejzevrubněji a nejopatrněji nejlepšími osobnostmi zmíněných kategoril zkoumány, nežli se k jich realisaci přikročí.
Praks
12 article
Nové publikaco redakci této rubriky zaslané Muther Richard. Dějiny maliřství. Přetožil L Bílý. Seš. 1. V Praze. J. Laichter 1904, 8°. (K —.48) Originál, jehož překlad je tímto zahájen, objímá vývin malířství od katakomb až do konce 18. věku. Není to historie datová, nýbrž karakterů jednotliveů i skupinových, originální koncepce, temperamentního slova, duchaplného ličení a živě osobitého pronik- nutí látky. Překlad v celku dobrý a přilehavý, ale illustrace vložené zatím jsou buď až k nejasnosti drobounké nebo náhodně vybrané a proto málo do kumentují Mutherovy pěkné výklady. Václav Brožík. Reprodukce jeho prací Uspořádal Viktor Olíva, úvod napsal Karel B.
Richard J Laichter Mutherův Brožík Olív Praha
13 article
Mádl. V Praze. J. Otto 1903. — Vel. fol. (K 100.—) Ani na sto listech (a publikace jich obsahuje víc) nedá se vyčerpati obsáhlé dílo V. Brožíka, ale těchto dvanáct desítek reprodukcí dává aspoň tušiti velkou a v celku snadnou produkci tohoto vtěleného malíře historického. Nevelký úvod načrtává jeho umě- lecký profil i na konec připojený výklad seskupuje obrazy podle látky a také dle vzniku. A poněvadž v téte publikaci jsou zastoupeny české historie od dob prv ního umělcova uzrávání až po »Jiříka Poděbradského a vedle obrazů lidí a kraje z Bretagne a Španělsk nescházejí ani české genry ani podobizny a kromě kava lírů a dam doby Ludvíka XIII. a XIV. jsou tu i mnoh přípravné studie kreslené a barevné, lze si učiniti do- brou představu o předmětovém rozsahu i uměleckém karakteru Brožíkova požehnaného života. Publikace tat musí být vítána už také proto, že shrnula v celek co v soukromém majetku různo je roztroušeno, ano i takové kusy, jichž majitelé dnes ani známi nejsou a dobře by jí slušel titul »Památce V. Brožíka«, ježto je zároveň závažným dokumentem určitě fase českého umění, let sedmdesátých a osmdesátých minulého věku, v jejím čelném a příznačném representantu.
Mádl Otta V Brožík Jiřík Poděbradský Ludvík XIII Brožíkův Praha Bretagne
14 title
Školská hlídka.
15 article Česká škola v roce 1903.
Česká škola v roce 1903. Mnohem radostněji než poměry vnějš utvářely se v roce minulém vnitřní poměry české školy obecné, její výchova a učba. Téměl v každém oboru můžeme zaznamenati pokroky úspěchy. Ohledem výchovy zdravotní podařil se Klubu přátel veřejného zdravotnictví řádně protříbiti jednu ze základních otázek školní hy gieny: větrání a topení; dosavadní zku šenosti byly v ohledu tom sebrány a oceněny což pro budoucnost není bez významu; zajiste bude k příslušným snesením Klubu přihlížene nejen při zařizování nových budov školních, než i v budovách stávajících, zejmena, když se po daří ve školních lékařích — otázce ani vloni ne skončené — každé budově zjednati zdravotního odborného inspektora. V Praze nařízeno, by každá škola zřídila si zvláštní řád větráni Spolek pro české feriálni osady města Prahy a předměstí, jenž již tolik učinil pro zdrav dítek velkoměstských, v červnu položil základy k prvé vlastní budově — patrný to doklad jeho rozvoje, jímž neotřásly nepodstatné útoky na jeho výbor. Ke stávajícím dobrodincům nejchudší školn mládeže, kteří již v letech minulých jí opatřo- vali teplé sousto v poledne, přibyli noví, takže polévkové kuchyně rozmnožily se nejen v městech, ale i na venkově. Pro paedopsychologii byla v če ských školách půda ode dávna dobře připravena.
Praha Český škola
16 article
Bylať většina nynější generace učitelské odcho- vána Lindnerovým Všeobecným vychova- telstvím, které prvé základy paedopsychologie podalo velmi šťastně, a po dlouhá léta velmi svě- domité monografie paedopsychologické professor Jana Kaprasa v časopisech učitelských měly horlivé čtenáře. Na půdě takto připravené ujaly se pilné snahy docenta české university prof. dra. Františka Čády, zjednati paedopsychologii v plném jejím rozsahu spolupracovníky v učitel- stvě českém, jak patrno ze stále hojnějších studi paedopsychologických v časopisech učitelských hlavně v Paedagogických rozhledech, kterých v tomto oboru velmi účinlivě ujal se prof. Čáda sám. Zatím z této práce kořistí psychologie, do- jde však časem zajisté k tomu, aby působila i přímo ve školní paedagogiku. V oboru výchovy rozumové především s velkou radostí upozorňujeme na pokrok u vy učování jazykové m. Především týká se věcných základů to hcto vyučování, které — konečně — výdatněji a všestranněji než kdy jindy počínají těžiti ze života a podání lidového. Sice k to muto nevyčerpatelnému zdroji poukázalo již Ant Machače Učivo k názornému vyučování 1887 velmi šťastně osnované, a pro mládež z podán lidového vytvořil Antonín Mojžíš velmi ob- sažnou, pestrou, jímavou, poulavou a hezkou knihu České ditě. Avšak tyto zajímavé po- kusy nepronikly všeobecně a nepůsobily u vy- učování věcné na všech školách obecných tak jak si bylo přáti. V tom stal se všude obrat teprve Slab- kářem Adolfa Frumara a Čítankami Jan Jursy, počínajíc r. 1898, které podání lidové uvedly v ostatní učbu školní a částečně jím opřely, všeobecně pak osvěžily učbu jazykovou.
Lindnerův Kaprasa doktor Čáda Antonín Machač Antonín Mojžíš Frumar Jursa Český dita
17 article
Ovšem Jursovy čítanky knihoskladní, které musily hověti i starým jazykovým osnovám učeb- ným i jiným zřetelům běžné školní praxe, ne- mohly a dlouho asi nebudou moci výhradně na stanovisko lidového podání, lidového nazí- rání, lidového života se postaviti — to zase úkolem jiných prostředkův a pomůcek, které vloni se dostavily. Je to především Josefa Tůmy Vyučován prvouce na školách venkovských, spis založením a provedením velice zdařilý. V tomto českém spise konečně zase po Věcném učení Josefa So- kola máme původní práci promyšlenou, s novou osnovou, přilehlou k českému životu (venkov- skému), pro kterou měsíce neznamenají jen dva- náctiny roku, ale doby, naplněné životem pří- rody a člověka; věcné učení šťastně spoutáne s učením ostatním, i s kreslením, a opřeno o po- dání národní. Spis Tůmův určen především uči- telům škol málotřídních, vykoná však i na ji- ných školách obecných své pokrokové poslání. Všecka mládež česká potěší se novými obrazy k názornému vyučování od Richarda Louly, které vloni počaly vycházeti. Dosud musila česká škola bráti za vděk obrazy tak ří- kajíe „středcevropskými“, tak komponovanými a s krajinami, lidmi kroji tak upravenými, by se hodily školám různých národův evropských.
Jursův Tůma so Tůmův Loula
18 article
Umění Loulovu děkujeme, že máme konečno obrazy své s kraji českými, s přírodou českou. s lidmi českými v krojích českých, se scénam ze života našeho, pod naším nebem. Pokusil se o takové obrazy sice již proslulý zakladatel nove Budče dr. Karel Amerling r. 1859, avšak jeho výborná myšlénka v Obrazech k názornému vyučování sloučiti českou přírodu s českou praei ve Dvanácti měsících upadla v zapomenutí. Tuto je znovu vzkřísena způsobem velmi zdařilým — díky výborné osnově, výbornému umělci a novo- dobému umění reprodukčnímu. Loulovy obrazy znamenají i po stránce methodické rozhodný po krok, jsou velkých rozměrů, nepřeplněné, pře hledne, jasné. Sice z jich 24cítky vydány vlon jenom 2, ale vzbuzují důvěru v celý podnik; b máme za to, že reprodukce lithografická v dalšíc obrazech ještě se zdokonalí, užije v popředí vět- ších tlaků — stínů a docílí hlubší perspektivy vzduchové.
Loulův doktor Amerling Budeč
19 article
Mluvnické vyučování jazyku českému ve směru pokrokovém může se od loňska opírat o novou dobrou knihoskladní Učebnici jazyk českého od Josefa Müllera. Ovšem plně vy hoví mluvnická učebnička svému úkolu jer tehdy, bude-li v ruce všech žáků; proto je ne zbytně (řeba, by tvořila část nových Čítanek které vloni pokročily o díly II. vydání pětidílného i osmídílného. Bylo učitelstvem vítáno, že I. Či tance trojdílné přidány Mluvnice a pravopis — a nelze si vysvětliti, proč důsledně tak se nestalo i v díle II., zejmena když o úzkém vztahu mezi četivem a mluvnickým cvičivem náhledy nijak se nezměnily. K vytříbení volného slohu, zejmena v ton směru, by jeho themata byla vhodně volena i by jcho vyučování thematy a způsobem zpracován se stupňovalo, poslouží jistě dvě nové publi kace z roku minulého tomuto slohu věnované. Pro důkladnější, všestrannější vyučování přírodovědné vznikl vloni přičiněním Jana Kranicha časopis Příroda a škola, který hned v prvém roce svého trvání se osvědčil. Ze- jmena chválíme, že zastal se biologického směru u vyučování, který paedagogičtí zpálečníci u nás chtěli — marně — v nevážnost uvésti, a že uja se drobnohledu, jenž v rukou učitelových zna- mená mnohem více než přislouchání ledajakému „pokračovacímu“ kursu, jaké od školní novelly jsou módou. V červnu počala vycházeti Revue u čeb ných pomůcek, jejíž program patrně teprve časem může se vytříbiti.
Müller Kranich
20 article
Prvý zápal pro v ycházky školní mládeže pro vyučování pod šírým nebem, zdá se však že ochladl. V roce minulém bylo o nich vysloveno více pochybnosti než k nim povzbuzení. V tom ohledě bude asi potřebí, by jistý, skrovný počet určitých vycházek stal se povinným základem věcného vyučování, by byly uvedeny v jistý, by volnější řád, i by byly vydány pro ně návody Zeměpisu, dějepisu kulturnímu a založen smyslu pro uměny výtvarné výborně po- slouží Adolfa Frumara Obrazy, jež počaly vycházeti nákladem Bursíka a Kohouta. též vydatná pomůcka k vlastivědě. Pro prvé učení počtům vyskytly se vlon návody, které právem ujaly se opouštěné a přece tak vydatné pomůcky učebné, jakou tvoří pětky prstů na rukou učitelových. Národního hospodářství všim si sjezd učitelstva škol měšťanských v Pardubi- cích, kde vhodně na význam a způsob tohoto vy- učování bylo poukázáno. Také byly pronášeny přímluvy za vycho- vatelství pro dívčí školy měšťanské. Ovšem názory o způsobu tohoto vyučování ještě nejsou vyvinuty a vytříbeny — proto pohodlně se přepisují pro toto učení osnovy učitelských ústavův. Avšak po našem mínění není třeba aniž býti může, by žákyně teprve 14leté byly ve
Frumar Bursík
21 article Karel B. Mádl.
Karel B. Mádl. III.
Mádl
22 article
deny k hlavním zásadám výchovy cestou tal zdlouhavou a soustavou duševědy, mravovědya logiky obtíženou, jako starší chovanky paedago- gii. Lidové dívčí školy měšťanské mohou opříti se i při vychovatelství o podání lidové o dětech, ne- pouštěti se v hlubiny psychologie, logiky a ethi- ky, ale pomocí příkladů bezprostředně pro život učiti hlavním zásadám výchovy tělesné, rozumové a mravní asi tak, jak to vloni učinil dr. Fr- Iška v rukověti Svobodomyslná výchova dítek. Pro lidovou výchovu mravn í navrženy vloni obrazy, podávající příklady povzbuzující a výstražné. V Praze v červnu vyslovilo se všeck učitelstvo pro kárné třídy a byla zpracována Po- učení pro rodiče. Časopisy učitelské více než v letech minu- lých věnovaly pozornost výchově pomocné která ovšem předpokládá nové důchody, na př přebytky sirotčích pokladen.
Iška Francie Praha
23 article
Učitelé těloeviku při měšťanských školách. Z poznámek redakce k tomuto článku z 3. t. m patrna jest nestrannost, třeba námitky činěny. Nezd se býti tak v dopisu z kruhů lékařských v t. č. 10 t. m., ke kterému připomínám: Dle platných zákoni tých ustanovení kvalifikace pro školy střední není spolu kvalifikací pro školy obecné a měšťanské. Ten, kdo způsobilost má pro školy střední, povinen jest zvláštní ještě zkouškou prokázati způsobilost k vyu- čování na školách obecných a měšťanských. Nelze tedy frequentanty kursu pro školy střední, i zkoušené uznati za rovně způsobilé s frequentanty kursu pro školy měšťanské. V rámci dosavadních osnov neni tělocvík na chlapeckých školách obecných a měšťanských před- mětem vedlejším, jak se z kruhů lékařských tvrdí. V praxi je vedlejším, leckde zbytečným nebo dokonce škodlivým předmětem, ale ne tak dle zákona Jest sice obyčejem, pěstovati tělocvik na ven- kově pouze v letních měsících, avšak obyčejem věcně ani zákonem neodůvodněným. A kdyby i pravdou bylo, že na tom možno přestati, je to důvoden k tomu, že »není potřebí, by učitel v tomto vedlejším předmětu vykazoval se odbornými vědomostmi« ? Lz v létě jinak chybovati než v zimě? Či kdo v zimě by chyboval, v létě neškodí? Jsou chyby v zimě způso- bené jiné než chyby letní?
24 article
Dopis z kruhů lékařských směřuje zvláště prol kursu pro školy měšťanské. Tělocvičný kurs univer sitní pro školy střední trvá 2 roky, kurs pro měšťan- ské školy 1 rok, prvý má však akademické čtvrti prázdniny, druhý prázdniny středoškolské bez akade- mických čtvrtí, takže dle zkušenosti a počtu má kura universitní během dvou let asi 210 hodin, kurs př ústavě učitelském asi 150 hodin; je tedy rozdíl ně- jaký ale ne přílišný, zvláště když uvážíme to, že v prvém probrati jest látku pro střední školy, ústavy učitelův a učitelek i lycea dívčí, kdežto kursu dru- hému jest probrati látku pro 3 třídy školy měšťanské chlapecké a 3 dívčí. Který kurs může vzhledemk době a látce mu vyměřené pro praxi škol mě- šťanských lépe připraviti, je samozřejmo. V universitním kursu přednáší theorii i prax skutečně uznáváný odborník p. prof. Laciný. V kursu při ústavě učitelském praxi přednáší učitel tělocviku p. Víclav Švácha, jenž v r. 1901—1902 vyučoval z churavého tehdy p. prof. Laciného po celý rok v kurse universitním. Theorii přednáší tu cvič, uč. p. Pro- cházka, kvalifikovaný jako učitel tělocviku pro školy střední a ústavy učitelské, jiné, vyšší kvalifikace u nás není. Oba jako bývali posluchači p. prof. Laciného jdou jeho směrem a odchylují se asi nejvýše v těeh věcech, které vyplývají z různosti osnov pro školy střední a měšťanské.
profesor Víclav Švácha
25 article
Výtka z kruhů lékařských směřuje zejmena prol p. prof. dru. Schererovi, jemuž svěřena při kurse pro školy měšťanské anatomie a hygiena. Týž vyučuje již několik roků při ústavě učitelském a jako univer silní professor uznán za řádně způsobilého minister- stvem, aby vyučoval v kursu, kde neběží přece anatomii. Jeť jen starým předsudkem, všude rozšíře- ným i ve vědeckých kruzích lékařských, že anatomi znáti třeba učiteli tělocviku proto, aby v případě nutné potřeby přispěl první pomocí při úrazu tělo- cvikem vzniklém. Pravý odborník však je přesvědčen o tom, že musí býti v tělocvíku postupováno tak aby úraz v něm se nemohl přihodit, alespoň ne více nel kdekoli v životě se státi může, ba naopak, za tělo- cviku i méně úrazů státi se má. V kursech pro bu- doucí učitele tělocviku přednášeti se má především fysiologie, aby oni seznámeni byli s prostředky. kterak dociliti zdokonalení jednotlivých orgánů těles- ných a vyvarovati se úrazů, ne jen těch hrubých, na něž pravidelně se myslí, ale i těch jemnějších, vnitřních. Tedy přednášky ty zcela právem náležely by některému fysiologovi. Avšak kursu věnováno po- měrně málo hodin (a tomu není lépe ani při kurs t. zv. stálním), tedy i na tělovědu se málo hodin do- stane. Přednášející pání professoři v obou kursech omeziti se musí látkou značně, z anatomie jistě nelze přednášeti v jednom ani v druhém než to.
profesor doktor Scherer
26 article
čeho je nejnutnější potřeba k porozumění výkladům fysiologickým. Když již není povolán fysiolog. tedy případnějším je jmenování professora dětských ne- mocí docentem kursu než bylo by jmenování ana- toma, poněvadž jedná se v kursu tom o tělocvik dětí. Laikem prof. Scherer v anatomii není, vždyí jimi nejsou lékaři vůbec, třeba nemohli anatomii na universilě učiti. V kurse praktickém nelze zacházei do podrobností anatomických, jak by činil třeba ně který anatom. Že učitelé sami přáli by si dokonalej šího vzdělání, je jisto, že rádi by dosáhli akademi ckého vzdělání ve všech oborech, tedy i v tělocviku. je známo. Pak ovšem i tělocvik musil by býti n universitě na rovném stupni s ostatními předmělya musily by proň zřízeny býti stolice professorské. To dnes není, ba i učitelé tělocviku pro školy střední vzdělávají se pouze v kurse, jenž je sice považován za část university, ale má dosud své zcela zvláštní zřízení, páni docenti jeho nejsou stavěni na stejný stupeň s ostatními docenty universitními. Tímto objasniti jsem chtěl, že kurs pro školy měšťanské je schopen vyhověti v dnešních poměrech potřebám školy měšťanské, že může vychovati učitele, kteří jsou dle zákona nejspíše oprávněni, státi s učiteli tělocviku na školách měšťanských a jen v době přechodné příjímáni by asi byli oni se zkouškou na školy střední. Kdyby však zavedena byla zkouška zvláštní pro školy měšťanské, nečinilo by to jiste přílišných obtíží kandidátům pro školy střední zkou- šeným, aby podrobili se zkoušce pro školy měšťanské — fr.
profesor Scherer
27 article
Poznámka redakce: Je smutné, že ani vy učování tělocviku není na c. k. ústavech učitelských opatřeno tak, aby tohoto řádného předmětu byli schopní všichni učitelé naši. Že i tomuto oboru přiučují a doučují se z ochoty na nezávazných kur sech, jest zvláštností císlajtánského školství, na niž jeho správa nemůže býti hrda. Nesouhlasíme ani s výpomocným kursem univer- sitním pro tělocvik, jemuž by přece měla svědčit aspoň jedna řádná síla učitelská na universitě, na níž programy fakult filosofické a lékařské jsou tak bohaty. že kandidáti učitelství tělocviku na školách středních by mohli pomocné nauky tělocvičné z nich si vybrati. Ovšem neoddáváme se naději, že stane se tak dříve. než shroutí se středověká učebná osnova gymnasil našich a ustoupí osnově novodobé s tělocvikem, zdra- vovědou, lučbou, průmětnictvím, občanským a národo- hospodářským učením atd. pro potřeby našeho p ří- tomného života.
28 article
Stálá výslava školská, renseum »Komenského- a »Učitelský slavín«, nalezající se ve farní budově u Františkánů na Jungmannově náměstí v Praze ne- mohly býti na podzim m. r. otevřeny, poněvadž ve všech místnostech byla vyměňována okna, což trvalo do prosince m. r. V zimě nemohou býti rovněž pří- stupny, poněvadž není možno místnosti vytápěti. Výbor výstavní opatřil mnohá díla ku kreslení, jež jsou zatím interesentům vyložena v okresní knihovně učitelské. Ředitelství c. k. českého ústavu ku vzdělávání učitelů v Praze přijímá žádosti ku připu- štění ke zkoušce dospělosti. (maturitě ulčitelské do 31. března t. r. Žádosti náležité kolkováné obsahujtež: 1. křestní list (nejméně 19 lel); 2. vysvědčení lékařské od lékaře úřadně usta- noveného; 3. poslední vysvědčení školní; 4. u těch, kdož nejsou ve veřejné službě, vysvědčení mravní zachovalosti. Ku písemným maturitám bude každý žadatel zvlášlě pozván Zkušebná komise pro školy obecné a měšťanské v Hradci Králové přijímá opovědi ke zkouškám způ- sobilosti učitelské pro období květnové 1904, opatřené náležitými doklady do dne 10. dubna t. r. Žádosti za dispens podány buďtež nejdéle do konce února. Žádosti privatistů ke zkoušce dospělosti učitelské přijímá ředitelství učitelského ústavu v Hr dci Krá- lové do dne 15. března a žádosti ke zkouškám ze ženských ručních prací do dne 1. května t. r. Při c. k. zkužební komisi pro školy obecné i mě- šťanské v Praze přijímají se pro období květnové t.r. žádosti za připuštění ke zkouškám způsobilosti uči- telské pro školy obecné a měšťanské, jakož i ke zkouškám speciálním a doplňovacím prostřednictvím c. k. okresních školních rad zaslané do konce března tohoto roku. Žádosti za dispens do konce února t.r.
Jungmannův náměstí Praha Hradec Králové Hradec Komenskýa učitelský ústav
29 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Athletika a sportovní hry. ** S. K. „Slavia“ konal valnou hromadu dne 8. ledna 1904 v Národním domě za přítomnosti 89 čle- nů činných, 22 příspívajících a několika hostů (loni všech přítomných bylo 49). Ze schválených zpráv od- stupujícího výboru uvádíme: Členů má S. K. S. 2 čest- né, 2 ad personam, 5 zakládajících, 226 přispívajících, 192 činné a 47 volných. Zápasů footbalových bylo sehráno 79, 2 závody athleticko-cyklistsko-motocyklist- ské (1 dvoudenní), 2 meetingy klubové, kromě toho 19krát startovali athleti klubu v cizině. Z matchů bylo 33 mezinárodních (z toho 3 v cizině); na českém ven- kově sehráno 5 propagačních zápasů. Stav financí klubových zlepšil se valně, ač bohužel nepříznivé po- časí zavinilo mnohý deficit. Obrat pokladní v r. 1903 obnášel 117.602.16 K. Ve 40 dnech, v nichž foothalové zápasy pořádány, navštívilo 45.560 osob platících vstupné. Největší návštěva byla na podzim na B- Torna-Club 3178 osob, nejméně na jaře na F. C. Sport- Favorit. Athleti dobyli 42 prvých, 32 druhých a 2 třelích cen. Archiv čílá 8 diplomů, 5 pohárů a množství vlajek od zpřátelených klubů věnovaných, kromě spou- sty fotografií z různých podniků klubu Zvolený výbor ustavil se na schůzi dne 15. ledna 1904 takto: JUDr. Stan. Prachenský starostou, MUC Vil. Heinz místostarostou, Miroslav Horáček sekre- tářem, Frant. Stejskal pokladníkem, IngSt. Jindřich Vondörfer jednatelem, IngSt. J. Vopálecký zapisovate- lem, inž. Norb. Novotný, archivářem, dr. Pokorný správcem hřiště, Josef Vejtruba náčelníkem, Ant. Press- ler kapitánem. J. David druhým pokladníkem a Č. Wimmer zástupcem členů přispívajících. Náhradníky zvoleni: Jindř. Kopřiva, Purkrábek a Vokurka, Revi- sory účtů: R. Böhm a Josef Semanský.
S K sportFavorit JUDr Stan Heinz Horáček František Stejskal Ingst Vondörfer J Vopálecký Ing Novotná Vejtruba Antonín David Wimmer Jindřichův Kopřiva Purkrábek Vokurka Revi R Böhm Semanský Slavia národní dům 5 pohár Press
30 article
Zimní sporty- ** »Sportem všech sportů« nazval Nansen jízdu na lyžích, která i u nás v posledních létech silně se zmáhá. Ačkoliv naši »lyžaři« nedocilují takových výkonů, jakých znamenají krajané Nansenovi, přece je již u nás dost zkušených sportovníků, kteří zejmena ve vytrvalém běhu na lyžích pěkné výkony podávají. Jako každoročně, tak i letos pořádati budou spojené české spolky lyžařské velké závody v Jilem- nici, ke kterým se již velké přípravy činí a kterých se i cizinci zúčastní. Kdy závody konány budou, to nám dosud oznámeno nebylo. ** Vídeňské bruslařské závody, které dnes měly být konány, odloženy na pozdější dobu pro nastalou oblevu.
Nansen Jilem
31 article
** V neděli konány v Brunšviku závody něme- ckého bruslařského svazu. Vítězem v rychlém bru- slení byl Lauenburg z Altony (500—543/s, 1500—2 55 5000—10.411/s), druhým Scbulze z Altony (500—553/. 1500—2.59, 5000—10.361/2, třetím Orbanowski z Ber- lína (500—571/s, 1500—2.593/4, 5000—10 37) a čtvrtým Sensburg (500—581/4, 1500—2.58/2, 5000—upadl) Rekordy německého svazu jsou 500—471/4, 1500— 2.291/2 a 5000—9.93/4. V závodě juniorů na 1000 m- 1. Boelling 24s vt. před Waeschem a Schoeneman. nem. V ozdobném bruslení 1. Burger (Mlnichov), 2 Hofmann a 3. Lassahn. ** Rakouský bruslařský svaz navrhl mezinárod- nímu svazu za soudce pro ozdobné bruslení z Praby pp.: K. Liebschera, Fr. Malého, dra. Rychlíka a dra. Schmeykala. ** Mistrovství rakouského svazu v ozdobném bruslení vyhrál v neděli ve Vídni M. Boháč před A. Steinerem ve velkém stylu, takže se očekává od něho pěkný výkon při závodech v Davosu. V zá- vodě juniorů zvítězil H Fellner přeo Beckem a Kas- sovitzem, kdežto v závodě párů juniorském prvním byl pár sl. A. Smidtova—W. Müller před sl. Webro- vou—Beckem a sl. Feizovou — A. Steinerem. ** Švédsko norsko-finský zápas o pokál bude této zimy konán nejspíše ve Štokholmě.
Lauenburg Orbanowski Burger Mlnichov Hofmann K Liebscher Malý Rychlík M Boháč A Steiner H Fellner Beck A Smidtův W Müller Brunšvik Altona Francie Vídeň Davos Švédsko cký bruslařský svaz 55 5000
32 article
Automobiliom. ** Podsedníček, známý řídič z Mladé Boleslavi hlásil se s motorovou dvojkolkou firmy Laurina Klement k italské vytrvalecké soutěži Milán-Nica, která tento měsíc bude konána na vzdálenost 713 kilometrů. Nejvyšší rychlost za hodinu smí být Z oyklistského ruch u ** Klub cyklistů »Čechie« na Král Vinohradech koná v sobotu 30. ledna 1904 »u Gráfa« VIII. řádnou roční valnou hromadu Členská schůze v úterý dne 19. ledna večer v Ná- rodním domě. ** Při nedělních závodech v zimním velodromu pařížském zvílězil v závodě letounů Vídeňák Heller před Mayerem z Hanoveru, Francouzem Thuanem Němcem Doerflingerem. Závod na 90 km. vybrál Bruni (1 hod. 10 m. 441/% vt.) před Contenetem (dvě dráhy zpěl) a Käserem (42 dráhy zpět.) Z různých stran. ** Autovelodrom bude zřízen v Düsseldorfě akciovou společností, která se právě s kapitálem 300.000 marků ustanovila.
Podsedníček Klement Gráf Vídeňák Heller Mayer Francouz Thuan Němec Doerflinger Brun Mladá Boleslav Milán Nico Ná Hanover Laurin Čechie rodní dům Düsseldorfa akciový společnost km Contenet Käser
33 article Denní oznamovatel
Denní oznamovatel na neděli, 17. ledna. Den od začátku roku 17. do konce roku 350. — Východ slunce o 7. hodině 54 min. ráno, západ slunce o 4. hodině 24 minut odpol. — Východ měsíce o 7. hod. 18 minut ráno, západ měsíce o 4. hod. 41 min. odpol. Katolíků svátky: Jména Ježíše Evangelíků památné dni: Enocha. Pravoslavných: 70 apoštolů. Na pondělí, dne 18. ledna. Den od začátku roku 18, do konce roku 349. — Východ slunce o 7. hodině 53 minut ráno, západ slunce o 4. hodině 26 min. odpol. — Východ měsíce o 7 hod. 53 min. ráno, západ měsíce o 5. hod. 40 min. odpol. Katolíků svátky: Petra stol. v Římě. Evangelíků památné dni: Akv. a Pris. Pravoslavných : Theopempta. Povětrnost. m. Z Vídně, 16. ledna. (Zvláštní telegram »Nár. Listů«.) Očekávati lze při západních větrech a pod- mračné obloze počasí deštivé a chladné.
Petro Řím Vídeň
34 article Meteorolopická pozorování na rozhladně na Petřině
Meteorolopická pozorování na rozhladně na Petřině 325 metrů nad mořem. Dne 15./16. ledna 1904. 9 h. več. 7 b. ráno 2 b. odp. Tlakoměr. . 725.8 725.6 724.9 Teploměr C. + 0.4 + 95 + 1.2 Vlhko. ... 82 87 Obloha ... jasná pod zamra- Síla větru . JZ silný čerstvý Teplola nejvyšší ve stínu . . + 4 8u Teplota nejvyšší na slunci . . + 16.5 Teplota nejnižší ve stínu . . — 0 7 Teplota nejnižší při zemi . . — 1 9 Slunce svítilo 13/4 hod. Prům. rychlost větru v km. za hod. 56.2. Srážky v mm. 00.
+ 95 + vlhko mm