1
masthead
17. ledna 1904.
2
masthead
I. Přiloha „Národních Listů
Přiloha
5
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
Obrazy pro školu,
= Navštívil jsem po dlouhých letech školu.
na její lavicích jsem sedával. Už tehda byla
to škola vzorná a poměrně bohatě dotovaná,
ale tenkráte, až na několik málo zeměpisných
map, tajuplných diagramů a zasklené podobizny
císařovy, všude jednotvárně holé stěny, na
chodbách a ve třídách, kde největší pýchou
správy školy byla absolutní čistota. Jinde ne
bylo ani té. Dnes však? Mapy se zdesateroná-
sobnily, pomůcky představivosti, poučování ze-
měpisná, astronomická, přírodovědná, etnogra-
fická rozšířily se z učebních síní na chodby a
vedle nich je tam dost obrazů, vynikající stavby
starého i nového věku ve velkých rozměrech
reprodukujících. V kreslírnách, kde dříve nás
strašily a mučily mrtvá sádra a problematické
litografované předlohy, mají ve skříních měděné
konvice, opletené fiaschetty, vyepaná zvířata, ko-
šíčky a skla. Rozvěšené výkresy žáků obsahuj
kresby dle přírody, živých modelů a zátiší. Za-
jisté značí to vše náležitý pokrok, dokumentuje
vniknutí moderních zásad do starých systémů.
Nejvíce v kreslení. Na pardubické výstavě oddě-
lení kreslení obecných a měšťanských škol, v
některých částech, nejen překvapovalo touto
stránkou, nýbrž přímo zaráželo. V kreslenía
modelování dojista mnozí horliví učitelé roz-
hodně přestřelují, hrají-li si se svými žáky na
produkující umělce, místo co by je měli věst
jedině k dobrému pochopení a podání formy
k rozvinutí receptivného vkusu.
6
article
Víte, že to vše souvisí s nejnovějšími hesly
paedagogickými: Umění do škol, umělecká vý-
chova, esthetická výchova, socialisace, populari
sace umění, výchova pro umění Před půldru
hým rokem jsem tyto proudy zde ohlásil, na je
jich cile, možnosti a obtíže ukázal a od té doby
měli jsme několik příslušných výstav, vyšlo něko-
lik brožur a spousty článků o tomto předmětu.
Všady týž tenor: přivést, neřeknu dítě, školáka,
žáka k umění, uvésti jej ve styk s uměleckým
výtvorem, aby živým jeho názorem probouzen,
živen, rozšiřován a řízen byl žákův smysl pr
krásno umělecké. Co bylo vykonáno, nebo oč
už delší dobu se usíluje pro poesii a hudbua
nyní v Praze i pro divadlo (ohražuji se, že
bych při tom myslil na »Děti kapitána Granta«
a jiné krasokusy této kategorie), to má být
podniknuto pro umění výtvarné. Hledají a vy
mýšlejí se cesty k tomu a ještě hledanější bu
dou zkušenosti, jichž bylo na nich nabyto.
O nutnosti a správnosti aspoň jedné cesty
k cíli vytčenému jsme všady jednomyslně pře-
svědčeni, že totiž umělecké dílo patří také do
školy a víc nežli na jaké nabádavé a poučujíeí
slovo počítáme na poutavou a podmanivou sílu
jeho k prospěchu estetické výchovy mládeže.
Praha
7
article
Česká nakladatelství to stejně rychle po-
chopila jako paedagogové a do roka máme už
tři publikace obrazové pro školu, novými hle-
disky řízené. »Unie« vydala ve dvou sešitech
čtyry medaillony z Mánesova kalendaria na Orloji
staroměstském 1), B. Kočí dva z projektovaných
ryFieet »Obrazů k názornému vyučoväní« 3)
Bursík a Kohout první sešit »Obrazů k vyučo-
vání zeměpisnému a dějepisnému ve školách
obecných a měšťanských. « 3) Jejich značné
rozměry určují je k rozvěšení po stěnách
všechny jsou venkoncem české, předmětem,
původci i reprodukci. Zcela správně po stránce
umělecké a paedagogické, neboť má být jimi
buzen a sílen cit, vnímavost a pochopení pro
náš svět a naše umění v první řadě; od nej-
bližšího má se jíti ke vzdálenějšímu. Arci že
pro vždy a pro všechen cíl estelické výchovy
ani zde nebude lze zůstati v tomlo omezení
jednou musí přijít na řadu; výběr kardinálních
výtvorů uměleckých kteréhokoli původu, nebot
to právě jest podivuhodnou a zázračnou silou
uměleckého díla, že mohutnosti z něho emanu-
jící dotýkají se všech srdcí a zušlechťuji každý
dobře kultivovaný cit.
Jde zde o reprodukce, jak samo sebou se
rozumi. Ovšem že žádná nikdy nenahradí ori-
ginál, ani co do vzhledu ani co do potene
emoční a výdatnosti poučně. Je to surrogát na
místě díla původního. Ale rigorosní stanovisko.
mnohými hájené, že slušno vychovávati uměle
cké cítění za bezprostředního styku s originál-
ními výtvory uměleckými, mělo by za následek
že by jen školy v městech s galeriemi, pomníky
výstavami, musey a archilekturami vynikajícíeh
vlastností uměleckých mohly na umělecké vý
chově svých žáků pracovati a že by všem
ostatním, převážné většině, přístup do tohot
chrámu byl uzavřen.
Mánesův
Bursík
staroměstský 1
8
article
Abych pravdu řekl, Frumarovy »Obrazy
vyučování« mne nejvíce uspokojují. Sice kladou
důraz víc na stránku názornou, nežli uměleckou.
víc na poučnou nežli estelickou, víc na histo
riekou nežli krasocitnou a jejich síťková auto-
typie, o sobě výborná, má všechny přirozené
a dosud nepřekonané nedostatky tohoto
druhu reprodukce, jež při této gigantograí
nutně se jen zveličují. Přes to Myslbekovo
sousoší nebo Mostecká věž a Staroměstsk
orloj předvádí dobrým obrazem vynikající díl
výtvarná aspoň v jich celkové podobě a hlavní
umělecké koncepci; jsou s to přenésti aspoňdí
dojmu, jímž umělecký výtvor ve svém organi
ckém souhrnu působl.
Reprodukce desk Mánesova Orloje chtěj
bez věcného poučování jen mistrovským díleu
uměleckým, jeho citovým obsahem, krásou jeho
linií, ušlechtilostí jeho barev, noblesou a vroue-
nosti jejich původce, jež po zákonu uměleckého
tvoření do nich pro všechny časy vložil, na ob-
dobné struny vnímavé duše dětí působit. Bohu
žel, že to všechno zůstalo jen pěkným úmyslem
jenž se jedině v šťastné volbě objektu doku-
1) Umění pro školu a dům. Nástěnné obrazy
umělecké. Pořádají A. Wenig. A. Hofbauer
Miloš Jiránek. — Obsahuje z Orloje Jos. Mánesa
Orání (jaro); Při ohníčku (zima); Mlácení (leto); Na
dříví (podzim).
Frumarův
Myslbekův
Mánesův
A Wenig
A Hofbauer
Jiránek
Mánes
Jos
9
article
) Obrazy k názornému vyučování. Maluje Ri-
chard Lauda. Methodické poznámky píše J. Pe
šek. — Obsahuje: čís. 1. Jarní setí a vláčení (Ta-
borsko); čís. 22. Podzimní pastva a odlet plactva
(Táborsko).
) Obrazy k vyučování zeměpisnému a děje
pisnému ve školách obecných a měšťanských. Pořádá
Adolí Frumar. — Sešit 1. obsahuje: Sousoší Libuše
a Přemysla od J. V. Myslbeka; Klášter břevnovský
Slaroměstská věž mostecká a pomník Karla IV.
Staroměstský orloj; Pomník cís. Josefa II. u Sla
Ivkovic.
mentuje. Nic dál a víc. Kopie jsou nezdařené,
Všechno v nich zhublo a mnoho z půvabů ori-
ginálu vyprchalo a zmizelo. Očividně bylo po-
chybeno už tím, že kopie jsou zvětšením origi-
nálů, že se sem vmísily zásady o nástěnném
školním obraze, na pohled z dálky a mnohýeh
očí najednou váhu kladoucí, a přece sám J.
Mánes, který svoje Měsíce vpravdě nekompono-
val pro malou vzdálenost, mohl poučiti o lep
ším. Tak jak Hofbauer a Jelínek tyto transkripce
provedli, poskytli školám jen názorné obrazy
českého života za čtyř ročních počasí na základě
mistrovských předloh, ale umění Mánesovo, ra
dostnou rozkoš z něho vyzařující zastřeli
Ostatně i výklady slovní, v údajích věcných ne
zcela správné, o uměleckých momentech Máne
sových obrazů mlčí.
Lauda
Frumar
Libuše
Přemysl
J V Myslbek
Karel Iva
Josef II
J Mánes
Hofbauer
Jelínek
Mánesův
Táborsko
Sl
10
article
Také podnik B. Kočího má za předmět
český život v ročním průběhu a program J. Peš
kem zevrubně vypracovaný povede všemi kraj
země, po venkově i městech. V úvodu k cele
publikaci je sice řečeno, že tu jde o umění do
školy, »samostatnou, citem a duší českého národa
provanutou, vskutku uměleckou práci výchovnou
do škol zaváděti, malé dětské hlavy tam k radosti
naší těšiti a je k dobru a k pravému krásnu vésti,«
ale i zde neodpovídá skutek cele vysokému zá
myslu. Předmětový obsah má převahu nad umě
leckým jeho výrazem. Zase jsou a budou tyto
veliké litografie jen pomůckami k názornému vy-
učování a ne víc. Beze sporu jsou nepoměrně
lepší nežli dosavadní a ne pouze prolo, že jsou
látkou i provedením domácí, ale pěkné jinak na-
dání R. Laudy není ještě umělecky té síly, oso
bitosti a výraznosti, jakých je k propagaci umě-
leckého cítění v mladých duších nutně potřebí.
K tomu je nutno míti hlubší proniknutí živola.
karaklernější a rázovitější kresbu a po barevné
stránce, vzhledem k dětem, energičtější, ekla-
tantnější tony. Proto se mi také zdá, že pro cíle
publikaci slovem vytčené je dost na pováženou
zaplavili naše školy hned čtyřicetilistovou serií,
v níž jen obsah od listu k listu se mění.
J Peš
R Lauda
11
article
Ano, umění do školy! Všechno víme na-
před, co tam zdárného a krásného vykoná;o
tom nepochybují ani horkokrevní idealisté ani
rozvážní praktikové. Ale které umění? Ani zde
se vlastně neocitáme na rozpacích: umění silné
a mocné; umělecká díla největší a nejmohut-
nější; umělecké individuality v nejkrásnějším
rozpjetí sil. Otázkou jen jest, kdy a které spe-
ciální dílo umělecké tam dlužno uvést a před-
vést. O prvním rozhodují lidé vyvýšeného citu
a vnímání uměleckého, o druhém znalci dětské
psychy a jejího vývinu. Prakse publikační pou-
čuje ještě o třetím momentu. Všechny uměle-
cké publikace pro školu jsou složité a nákladné
a věřte, není žádným potěšením před hotovou
věcí vykládati, co na ní v principu a detailu je
pochybeno. Už jinde na to poukázali, že by pro-
jekty tohoto druhu měly býti co nejzevrubněji
a nejopatrněji nejlepšími osobnostmi zmíněných
kategoril zkoumány, nežli se k jich realisaci
přikročí.
Praks
12
article
Nové publikaco redakci této rubriky zaslané
Muther Richard. Dějiny maliřství. Přetožil L
Bílý. Seš. 1. V Praze. J. Laichter 1904, 8°. (K —.48)
Originál, jehož překlad je tímto zahájen, objímá
vývin malířství od katakomb až do konce 18. věku.
Není to historie datová, nýbrž karakterů jednotliveů
i skupinových, originální koncepce, temperamentního
slova, duchaplného ličení a živě osobitého pronik-
nutí látky. Překlad v celku dobrý a přilehavý, ale
illustrace vložené zatím jsou buď až k nejasnosti
drobounké nebo náhodně vybrané a proto málo do
kumentují Mutherovy pěkné výklady.
Václav Brožík. Reprodukce jeho prací
Uspořádal Viktor Olíva, úvod napsal Karel B.
Richard
J Laichter
Mutherův
Brožík
Olív
Praha
13
article
Mádl. V Praze. J. Otto 1903. — Vel. fol. (K 100.—)
Ani na sto listech (a publikace jich obsahuje
víc) nedá se vyčerpati obsáhlé dílo V. Brožíka, ale
těchto dvanáct desítek reprodukcí dává aspoň tušiti
velkou a v celku snadnou produkci tohoto vtěleného
malíře historického. Nevelký úvod načrtává jeho umě-
lecký profil i na konec připojený výklad seskupuje obrazy
podle látky a také dle vzniku. A poněvadž v téte
publikaci jsou zastoupeny české historie od dob prv
ního umělcova uzrávání až po »Jiříka Poděbradského
a vedle obrazů lidí a kraje z Bretagne a Španělsk
nescházejí ani české genry ani podobizny a kromě kava
lírů a dam doby Ludvíka XIII. a XIV. jsou tu i mnoh
přípravné studie kreslené a barevné, lze si učiniti do-
brou představu o předmětovém rozsahu i uměleckém
karakteru Brožíkova požehnaného života. Publikace tat
musí být vítána už také proto, že shrnula v celek
co v soukromém majetku různo je roztroušeno, ano
i takové kusy, jichž majitelé dnes ani známi nejsou
a dobře by jí slušel titul »Památce V. Brožíka«, ježto je
zároveň závažným dokumentem určitě fase českého
umění, let sedmdesátých a osmdesátých minulého
věku, v jejím čelném a příznačném representantu.
Mádl
Otta
V Brožík
Jiřík Poděbradský
Ludvík XIII
Brožíkův
Praha
Bretagne
15
article
Česká škola v roce 1903.
Česká škola v roce 1903.
Mnohem radostněji než poměry vnějš
utvářely se v roce minulém vnitřní poměry
české školy obecné, její výchova a učba. Téměl
v každém oboru můžeme zaznamenati pokroky
úspěchy.
Ohledem výchovy zdravotní podařil
se Klubu přátel veřejného zdravotnictví řádně
protříbiti jednu ze základních otázek školní hy
gieny: větrání a topení; dosavadní zku
šenosti byly v ohledu tom sebrány a oceněny
což pro budoucnost není bez významu; zajiste
bude k příslušným snesením Klubu přihlížene
nejen při zařizování nových budov školních, než
i v budovách stávajících, zejmena, když se po
daří ve školních lékařích — otázce ani vloni ne
skončené — každé budově zjednati zdravotního
odborného inspektora. V Praze nařízeno, by
každá škola zřídila si zvláštní řád větráni
Spolek pro české feriálni osady města
Prahy a předměstí, jenž již tolik učinil pro zdrav
dítek velkoměstských, v červnu položil základy
k prvé vlastní budově — patrný to doklad jeho
rozvoje, jímž neotřásly nepodstatné útoky na
jeho výbor.
Ke stávajícím dobrodincům nejchudší školn
mládeže, kteří již v letech minulých jí opatřo-
vali teplé sousto v poledne, přibyli noví, takže
polévkové kuchyně rozmnožily se nejen
v městech, ale i na venkově.
Pro paedopsychologii byla v če
ských školách půda ode dávna dobře připravena.
Praha
Český škola
16
article
Bylať většina nynější generace učitelské odcho-
vána Lindnerovým Všeobecným vychova-
telstvím, které prvé základy paedopsychologie
podalo velmi šťastně, a po dlouhá léta velmi svě-
domité monografie paedopsychologické professor
Jana Kaprasa v časopisech učitelských měly
horlivé čtenáře. Na půdě takto připravené ujaly
se pilné snahy docenta české university prof. dra.
Františka Čády, zjednati paedopsychologii v
plném jejím rozsahu spolupracovníky v učitel-
stvě českém, jak patrno ze stále hojnějších studi
paedopsychologických v časopisech učitelských
hlavně v Paedagogických rozhledech, kterých
v tomto oboru velmi účinlivě ujal se prof. Čáda
sám. Zatím z této práce kořistí psychologie, do-
jde však časem zajisté k tomu, aby působila
i přímo ve školní paedagogiku.
V oboru výchovy rozumové především
s velkou radostí upozorňujeme na pokrok u vy
učování jazykové m.
Především týká se věcných základů to
hcto vyučování, které — konečně — výdatněji
a všestranněji než kdy jindy počínají těžiti ze
života a podání lidového. Sice k to
muto nevyčerpatelnému zdroji poukázalo již Ant
Machače Učivo k názornému vyučování 1887
velmi šťastně osnované, a pro mládež z podán
lidového vytvořil Antonín Mojžíš velmi ob-
sažnou, pestrou, jímavou, poulavou a hezkou
knihu České ditě. Avšak tyto zajímavé po-
kusy nepronikly všeobecně a nepůsobily u vy-
učování věcné na všech školách obecných tak
jak si bylo přáti.
V tom stal se všude obrat teprve Slab-
kářem Adolfa Frumara a Čítankami Jan
Jursy, počínajíc r. 1898, které podání lidové
uvedly v ostatní učbu školní a částečně jím
opřely, všeobecně pak osvěžily učbu jazykovou.
Lindnerův
Kaprasa
doktor
Čáda
Antonín
Machač
Antonín Mojžíš
Frumar
Jursa
Český dita
17
article
Ovšem Jursovy čítanky knihoskladní, které
musily hověti i starým jazykovým osnovám učeb-
ným i jiným zřetelům běžné školní praxe, ne-
mohly a dlouho asi nebudou moci výhradně
na stanovisko lidového podání, lidového nazí-
rání, lidového života se postaviti — to zase
úkolem jiných prostředkův a pomůcek, které
vloni se dostavily.
Je to především Josefa Tůmy Vyučován
prvouce na školách venkovských, spis založením
a provedením velice zdařilý. V tomto českém
spise konečně zase po Věcném učení Josefa So-
kola máme původní práci promyšlenou, s novou
osnovou, přilehlou k českému životu (venkov-
skému), pro kterou měsíce neznamenají jen dva-
náctiny roku, ale doby, naplněné životem pří-
rody a člověka; věcné učení šťastně spoutáne
s učením ostatním, i s kreslením, a opřeno o po-
dání národní. Spis Tůmův určen především uči-
telům škol málotřídních, vykoná však i na ji-
ných školách obecných své pokrokové poslání.
Všecka mládež česká potěší se novými
obrazy k názornému vyučování od Richarda
Louly, které vloni počaly vycházeti. Dosud
musila česká škola bráti za vděk obrazy tak ří-
kajíe „středcevropskými“, tak komponovanými
a s krajinami, lidmi kroji tak upravenými, by
se hodily školám různých národův evropských.
Jursův
Tůma
so
Tůmův
Loula
18
article
Umění Loulovu děkujeme, že máme konečno
obrazy své s kraji českými, s přírodou českou.
s lidmi českými v krojích českých, se scénam
ze života našeho, pod naším nebem. Pokusil se
o takové obrazy sice již proslulý zakladatel nove
Budče dr. Karel Amerling r. 1859, avšak
jeho výborná myšlénka v Obrazech k názornému
vyučování sloučiti českou přírodu s českou praei
ve Dvanácti měsících upadla v zapomenutí. Tuto
je znovu vzkřísena způsobem velmi zdařilým —
díky výborné osnově, výbornému umělci a novo-
dobému umění reprodukčnímu. Loulovy obrazy
znamenají i po stránce methodické rozhodný po
krok, jsou velkých rozměrů, nepřeplněné, pře
hledne, jasné. Sice z jich 24cítky vydány vlon
jenom 2, ale vzbuzují důvěru v celý podnik; b
máme za to, že reprodukce lithografická v dalšíc
obrazech ještě se zdokonalí, užije v popředí vět-
ších tlaků — stínů a docílí hlubší perspektivy
vzduchové.
Loulův
doktor
Amerling
Budeč
19
article
Mluvnické vyučování jazyku českému
ve směru pokrokovém může se od loňska opírat
o novou dobrou knihoskladní Učebnici jazyk
českého od Josefa Müllera. Ovšem plně vy
hoví mluvnická učebnička svému úkolu jer
tehdy, bude-li v ruce všech žáků; proto je ne
zbytně (řeba, by tvořila část nových Čítanek
které vloni pokročily o díly II. vydání pětidílného
i osmídílného. Bylo učitelstvem vítáno, že I. Či
tance trojdílné přidány Mluvnice a pravopis —
a nelze si vysvětliti, proč důsledně tak se
nestalo i v díle II., zejmena když o úzkém vztahu
mezi četivem a mluvnickým cvičivem náhledy
nijak se nezměnily.
K vytříbení volného slohu, zejmena v ton
směru, by jeho themata byla vhodně volena i by
jcho vyučování thematy a způsobem zpracován
se stupňovalo, poslouží jistě dvě nové publi
kace z roku minulého tomuto slohu věnované.
Pro důkladnější, všestrannější vyučování
přírodovědné vznikl vloni přičiněním Jana
Kranicha časopis Příroda a škola, který
hned v prvém roce svého trvání se osvědčil. Ze-
jmena chválíme, že zastal se biologického směru
u vyučování, který paedagogičtí zpálečníci u nás
chtěli — marně — v nevážnost uvésti, a že uja
se drobnohledu, jenž v rukou učitelových zna-
mená mnohem více než přislouchání ledajakému
„pokračovacímu“ kursu, jaké od školní novelly
jsou módou.
V červnu počala vycházeti Revue u čeb
ných pomůcek, jejíž program patrně teprve
časem může se vytříbiti.
Müller
Kranich
20
article
Prvý zápal pro v ycházky školní mládeže
pro vyučování pod šírým nebem, zdá se však
že ochladl. V roce minulém bylo o nich vysloveno
více pochybnosti než k nim povzbuzení. V tom
ohledě bude asi potřebí, by jistý, skrovný počet
určitých vycházek stal se povinným základem
věcného vyučování, by byly uvedeny v jistý, by
volnější řád, i by byly vydány pro ně návody
Zeměpisu, dějepisu kulturnímu a založen
smyslu pro uměny výtvarné výborně po-
slouží Adolfa Frumara Obrazy, jež
počaly vycházeti nákladem Bursíka a Kohouta.
též vydatná pomůcka k vlastivědě.
Pro prvé učení počtům vyskytly se vlon
návody, které právem ujaly se opouštěné a přece
tak vydatné pomůcky učebné, jakou tvoří pětky
prstů na rukou učitelových.
Národního hospodářství všim
si sjezd učitelstva škol měšťanských v Pardubi-
cích, kde vhodně na význam a způsob tohoto vy-
učování bylo poukázáno.
Také byly pronášeny přímluvy za vycho-
vatelství pro dívčí školy měšťanské. Ovšem
názory o způsobu tohoto vyučování ještě
nejsou vyvinuty a vytříbeny — proto pohodlně
se přepisují pro toto učení osnovy učitelských
ústavův. Avšak po našem mínění není třeba
aniž býti může, by žákyně teprve 14leté byly ve
Frumar
Bursík
21
article
Karel B. Mádl.
Karel B. Mádl.
III.
Mádl
22
article
deny k hlavním zásadám výchovy cestou tal
zdlouhavou a soustavou duševědy, mravovědya
logiky obtíženou, jako starší chovanky paedago-
gii. Lidové dívčí školy měšťanské mohou opříti se
i při vychovatelství o podání lidové o dětech, ne-
pouštěti se v hlubiny psychologie, logiky a ethi-
ky, ale pomocí příkladů bezprostředně pro život
učiti hlavním zásadám výchovy tělesné, rozumové
a mravní asi tak, jak to vloni učinil dr. Fr-
Iška v rukověti Svobodomyslná výchova dítek.
Pro lidovou výchovu mravn í navrženy
vloni obrazy, podávající příklady povzbuzující
a výstražné. V Praze v červnu vyslovilo se všeck
učitelstvo pro kárné třídy a byla zpracována Po-
učení pro rodiče.
Časopisy učitelské více než v letech minu-
lých věnovaly pozornost výchově pomocné
která ovšem předpokládá nové důchody, na př
přebytky sirotčích pokladen.
Iška
Francie
Praha
23
article
Učitelé těloeviku při měšťanských
školách.
Z poznámek redakce k tomuto článku z 3. t. m
patrna jest nestrannost, třeba námitky činěny. Nezd
se býti tak v dopisu z kruhů lékařských v t. č. 10
t. m., ke kterému připomínám: Dle platných zákoni
tých ustanovení kvalifikace pro školy střední není
spolu kvalifikací pro školy obecné a měšťanské. Ten,
kdo způsobilost má pro školy střední, povinen jest
zvláštní ještě zkouškou prokázati způsobilost k vyu-
čování na školách obecných a měšťanských. Nelze
tedy frequentanty kursu pro školy střední, i zkoušené
uznati za rovně způsobilé s frequentanty kursu pro
školy měšťanské.
V rámci dosavadních osnov neni tělocvík na
chlapeckých školách obecných a měšťanských před-
mětem vedlejším, jak se z kruhů lékařských
tvrdí. V praxi je vedlejším, leckde zbytečným nebo
dokonce škodlivým předmětem, ale ne tak dle zákona
Jest sice obyčejem, pěstovati tělocvik na ven-
kově pouze v letních měsících, avšak obyčejem věcně
ani zákonem neodůvodněným. A kdyby i pravdou
bylo, že na tom možno přestati, je to důvoden
k tomu, že »není potřebí, by učitel v tomto vedlejším
předmětu vykazoval se odbornými vědomostmi« ? Lz
v létě jinak chybovati než v zimě? Či kdo v zimě by
chyboval, v létě neškodí? Jsou chyby v zimě způso-
bené jiné než chyby letní?
24
article
Dopis z kruhů lékařských směřuje zvláště prol
kursu pro školy měšťanské. Tělocvičný kurs univer
sitní pro školy střední trvá 2 roky, kurs pro měšťan-
ské školy 1 rok, prvý má však akademické čtvrti
prázdniny, druhý prázdniny středoškolské bez akade-
mických čtvrtí, takže dle zkušenosti a počtu má kura
universitní během dvou let asi 210 hodin, kurs př
ústavě učitelském asi 150 hodin; je tedy rozdíl ně-
jaký ale ne přílišný, zvláště když uvážíme to, že
v prvém probrati jest látku pro střední školy, ústavy
učitelův a učitelek i lycea dívčí, kdežto kursu dru-
hému jest probrati látku pro 3 třídy školy měšťanské
chlapecké a 3 dívčí. Který kurs může vzhledemk
době a látce mu vyměřené pro praxi škol mě-
šťanských lépe připraviti, je samozřejmo.
V universitním kursu přednáší theorii i prax
skutečně uznáváný odborník p. prof. Laciný. V kursu
při ústavě učitelském praxi přednáší učitel tělocviku
p. Víclav Švácha, jenž v r. 1901—1902 vyučoval z
churavého tehdy p. prof. Laciného po celý rok v kurse
universitním. Theorii přednáší tu cvič, uč. p. Pro-
cházka, kvalifikovaný jako učitel tělocviku pro školy
střední a ústavy učitelské, jiné, vyšší kvalifikace u nás
není. Oba jako bývali posluchači p. prof. Laciného
jdou jeho směrem a odchylují se asi nejvýše v těeh
věcech, které vyplývají z různosti osnov pro školy
střední a měšťanské.
profesor
Víclav Švácha
25
article
Výtka z kruhů lékařských směřuje zejmena prol
p. prof. dru. Schererovi, jemuž svěřena při kurse pro
školy měšťanské anatomie a hygiena. Týž vyučuje
již několik roků při ústavě učitelském a jako univer
silní professor uznán za řádně způsobilého minister-
stvem, aby vyučoval v kursu, kde neběží přece
anatomii. Jeť jen starým předsudkem, všude rozšíře-
ným i ve vědeckých kruzích lékařských, že anatomi
znáti třeba učiteli tělocviku proto, aby v případě
nutné potřeby přispěl první pomocí při úrazu tělo-
cvikem vzniklém. Pravý odborník však je přesvědčen
o tom, že musí býti v tělocvíku postupováno tak
aby úraz v něm se nemohl přihodit, alespoň ne více nel
kdekoli v životě se státi může, ba naopak, za tělo-
cviku i méně úrazů státi se má. V kursech pro bu-
doucí učitele tělocviku přednášeti se má především
fysiologie, aby oni seznámeni byli s prostředky.
kterak dociliti zdokonalení jednotlivých orgánů těles-
ných a vyvarovati se úrazů, ne jen těch hrubých,
na něž pravidelně se myslí, ale i těch jemnějších,
vnitřních. Tedy přednášky ty zcela právem náležely
by některému fysiologovi. Avšak kursu věnováno po-
měrně málo hodin (a tomu není lépe ani při kurs
t. zv. stálním), tedy i na tělovědu se málo hodin do-
stane. Přednášející pání professoři v obou kursech
omeziti se musí látkou značně, z anatomie jistě
nelze přednášeti v jednom ani v druhém než to.
profesor
doktor
Scherer
26
article
čeho je nejnutnější potřeba k porozumění výkladům
fysiologickým. Když již není povolán fysiolog. tedy
případnějším je jmenování professora dětských ne-
mocí docentem kursu než bylo by jmenování ana-
toma, poněvadž jedná se v kursu tom o tělocvik
dětí. Laikem prof. Scherer v anatomii není, vždyí
jimi nejsou lékaři vůbec, třeba nemohli anatomii na
universilě učiti. V kurse praktickém nelze zacházei
do podrobností anatomických, jak by činil třeba ně
který anatom. Že učitelé sami přáli by si dokonalej
šího vzdělání, je jisto, že rádi by dosáhli akademi
ckého vzdělání ve všech oborech, tedy i v tělocviku.
je známo. Pak ovšem i tělocvik musil by býti n
universitě na rovném stupni s ostatními předmělya
musily by proň zřízeny býti stolice professorské.
To dnes není, ba i učitelé tělocviku pro školy střední
vzdělávají se pouze v kurse, jenž je sice považován
za část university, ale má dosud své zcela zvláštní
zřízení, páni docenti jeho nejsou stavěni na stejný
stupeň s ostatními docenty universitními.
Tímto objasniti jsem chtěl, že kurs pro školy
měšťanské je schopen vyhověti v dnešních poměrech
potřebám školy měšťanské, že může vychovati učitele,
kteří jsou dle zákona nejspíše oprávněni, státi s
učiteli tělocviku na školách měšťanských a jen v době
přechodné příjímáni by asi byli oni se zkouškou na
školy střední. Kdyby však zavedena byla zkouška
zvláštní pro školy měšťanské, nečinilo by to jiste
přílišných obtíží kandidátům pro školy střední zkou-
šeným, aby podrobili se zkoušce pro školy měšťanské
— fr.
profesor
Scherer
27
article
Poznámka redakce: Je smutné, že ani vy
učování tělocviku není na c. k. ústavech učitelských
opatřeno tak, aby tohoto řádného předmětu byli
schopní všichni učitelé naši. Že i tomuto oboru
přiučují a doučují se z ochoty na nezávazných kur
sech, jest zvláštností císlajtánského školství, na niž
jeho správa nemůže býti hrda.
Nesouhlasíme ani s výpomocným kursem univer-
sitním pro tělocvik, jemuž by přece měla svědčit
aspoň jedna řádná síla učitelská na universitě, na níž
programy fakult filosofické a lékařské jsou tak bohaty.
že kandidáti učitelství tělocviku na školách středních
by mohli pomocné nauky tělocvičné z nich si vybrati.
Ovšem neoddáváme se naději, že stane se tak dříve.
než shroutí se středověká učebná osnova gymnasil
našich a ustoupí osnově novodobé s tělocvikem, zdra-
vovědou, lučbou, průmětnictvím, občanským a národo-
hospodářským učením atd. pro potřeby našeho p ří-
tomného života.
28
article
Stálá výslava školská, renseum »Komenského-
a »Učitelský slavín«, nalezající se ve farní budově
u Františkánů na Jungmannově náměstí v Praze ne-
mohly býti na podzim m. r. otevřeny, poněvadž ve
všech místnostech byla vyměňována okna, což trvalo
do prosince m. r. V zimě nemohou býti rovněž pří-
stupny, poněvadž není možno místnosti vytápěti.
Výbor výstavní opatřil mnohá díla ku kreslení, jež
jsou zatím interesentům vyložena v okresní knihovně
učitelské.
Ředitelství c. k. českého ústavu ku vzdělávání
učitelů v Praze přijímá žádosti ku připu-
štění ke zkoušce dospělosti. (maturitě
ulčitelské do 31. března t. r. Žádosti náležité
kolkováné obsahujtež: 1. křestní list (nejméně 19
lel); 2. vysvědčení lékařské od lékaře úřadně usta-
noveného; 3. poslední vysvědčení školní; 4. u těch,
kdož nejsou ve veřejné službě, vysvědčení mravní
zachovalosti. Ku písemným maturitám bude každý
žadatel zvlášlě pozván
Zkušebná komise pro školy obecné a měšťanské
v Hradci Králové přijímá opovědi ke zkouškám způ-
sobilosti učitelské pro období květnové 1904, opatřené
náležitými doklady do dne 10. dubna t. r. Žádosti
za dispens podány buďtež nejdéle do konce února.
Žádosti privatistů ke zkoušce dospělosti učitelské
přijímá ředitelství učitelského ústavu v Hr dci Krá-
lové do dne 15. března a žádosti ke zkouškám ze
ženských ručních prací do dne 1. května t. r.
Při c. k. zkužební komisi pro školy obecné i mě-
šťanské v Praze přijímají se pro období květnové t.r.
žádosti za připuštění ke zkouškám způsobilosti uči-
telské pro školy obecné a měšťanské, jakož i ke
zkouškám speciálním a doplňovacím prostřednictvím
c. k. okresních školních rad zaslané do konce března
tohoto roku. Žádosti za dispens do konce února t.r.
Jungmannův náměstí
Praha
Hradec Králové
Hradec
Komenskýa
učitelský ústav
29
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Athletika a sportovní hry.
** S. K. „Slavia“ konal valnou hromadu dne
8. ledna 1904 v Národním domě za přítomnosti 89 čle-
nů činných, 22 příspívajících a několika hostů (loni
všech přítomných bylo 49). Ze schválených zpráv od-
stupujícího výboru uvádíme: Členů má S. K. S. 2 čest-
né, 2 ad personam, 5 zakládajících, 226 přispívajících,
192 činné a 47 volných. Zápasů footbalových bylo
sehráno 79, 2 závody athleticko-cyklistsko-motocyklist-
ské (1 dvoudenní), 2 meetingy klubové, kromě toho
19krát startovali athleti klubu v cizině. Z matchů bylo
33 mezinárodních (z toho 3 v cizině); na českém ven-
kově sehráno 5 propagačních zápasů. Stav financí
klubových zlepšil se valně, ač bohužel nepříznivé po-
časí zavinilo mnohý deficit. Obrat pokladní v r. 1903
obnášel 117.602.16 K. Ve 40 dnech, v nichž foothalové
zápasy pořádány, navštívilo 45.560 osob platících
vstupné. Největší návštěva byla na podzim na B-
Torna-Club 3178 osob, nejméně na jaře na F. C. Sport-
Favorit. Athleti dobyli 42 prvých, 32 druhých a 2
třelích cen. Archiv čílá 8 diplomů, 5 pohárů a množství
vlajek od zpřátelených klubů věnovaných, kromě spou-
sty fotografií z různých podniků klubu
Zvolený výbor ustavil se na schůzi dne 15. ledna
1904 takto: JUDr. Stan. Prachenský starostou, MUC
Vil. Heinz místostarostou, Miroslav Horáček sekre-
tářem, Frant. Stejskal pokladníkem, IngSt. Jindřich
Vondörfer jednatelem, IngSt. J. Vopálecký zapisovate-
lem, inž. Norb. Novotný, archivářem, dr. Pokorný
správcem hřiště, Josef Vejtruba náčelníkem, Ant. Press-
ler kapitánem. J. David druhým pokladníkem a Č.
Wimmer zástupcem členů přispívajících. Náhradníky
zvoleni: Jindř. Kopřiva, Purkrábek a Vokurka, Revi-
sory účtů: R. Böhm a Josef Semanský.
S K
sportFavorit
JUDr
Stan
Heinz
Horáček
František
Stejskal
Ingst
Vondörfer
J Vopálecký
Ing
Novotná
Vejtruba
Antonín
David
Wimmer
Jindřichův
Kopřiva
Purkrábek
Vokurka
Revi
R Böhm
Semanský
Slavia
národní dům
5 pohár
Press
30
article
Zimní sporty-
** »Sportem všech sportů« nazval Nansen jízdu
na lyžích, která i u nás v posledních létech silně
se zmáhá. Ačkoliv naši »lyžaři« nedocilují takových
výkonů, jakých znamenají krajané Nansenovi, přece
je již u nás dost zkušených sportovníků, kteří
zejmena ve vytrvalém běhu na lyžích pěkné výkony
podávají. Jako každoročně, tak i letos pořádati budou
spojené české spolky lyžařské velké závody v Jilem-
nici, ke kterým se již velké přípravy činí a kterých
se i cizinci zúčastní. Kdy závody konány budou, to
nám dosud oznámeno nebylo.
** Vídeňské bruslařské závody, které dnes měly
být konány, odloženy na pozdější dobu pro nastalou
oblevu.
Nansen
Jilem
31
article
** V neděli konány v Brunšviku závody něme-
ckého bruslařského svazu. Vítězem v rychlém bru-
slení byl Lauenburg z Altony (500—543/s, 1500—2 55
5000—10.411/s), druhým Scbulze z Altony (500—553/.
1500—2.59, 5000—10.361/2, třetím Orbanowski z Ber-
lína (500—571/s, 1500—2.593/4, 5000—10 37) a čtvrtým
Sensburg (500—581/4, 1500—2.58/2, 5000—upadl)
Rekordy německého svazu jsou 500—471/4, 1500—
2.291/2 a 5000—9.93/4. V závodě juniorů na 1000 m-
1. Boelling 24s vt. před Waeschem a Schoeneman.
nem. V ozdobném bruslení 1. Burger (Mlnichov), 2
Hofmann a 3. Lassahn.
** Rakouský bruslařský svaz navrhl mezinárod-
nímu svazu za soudce pro ozdobné bruslení z Praby
pp.: K. Liebschera, Fr. Malého, dra. Rychlíka a dra.
Schmeykala.
** Mistrovství rakouského svazu v ozdobném
bruslení vyhrál v neděli ve Vídni M. Boháč před A.
Steinerem ve velkém stylu, takže se očekává od
něho pěkný výkon při závodech v Davosu. V zá-
vodě juniorů zvítězil H Fellner přeo Beckem a Kas-
sovitzem, kdežto v závodě párů juniorském prvním
byl pár sl. A. Smidtova—W. Müller před sl. Webro-
vou—Beckem a sl. Feizovou — A. Steinerem.
** Švédsko norsko-finský zápas o pokál bude
této zimy konán nejspíše ve Štokholmě.
Lauenburg
Orbanowski
Burger
Mlnichov
Hofmann
K Liebscher
Malý
Rychlík
M Boháč
A Steiner
H Fellner
Beck
A Smidtův
W Müller
Brunšvik
Altona
Francie
Vídeň
Davos
Švédsko
cký bruslařský svaz
55 5000
32
article
Automobiliom.
** Podsedníček, známý řídič z Mladé Boleslavi
hlásil se s motorovou dvojkolkou firmy Laurina
Klement k italské vytrvalecké soutěži Milán-Nica,
která tento měsíc bude konána na vzdálenost 713
kilometrů. Nejvyšší rychlost za hodinu smí být
Z oyklistského ruch u
** Klub cyklistů »Čechie« na Král
Vinohradech koná v sobotu 30. ledna 1904
»u Gráfa« VIII. řádnou roční valnou hromadu
Členská schůze v úterý dne 19. ledna večer v Ná-
rodním domě.
** Při nedělních závodech v zimním velodromu
pařížském zvílězil v závodě letounů Vídeňák Heller
před Mayerem z Hanoveru, Francouzem Thuanem
Němcem Doerflingerem. Závod na 90 km. vybrál
Bruni (1 hod. 10 m. 441/% vt.) před Contenetem (dvě
dráhy zpěl) a Käserem (42 dráhy zpět.)
Z různých stran.
** Autovelodrom bude zřízen v Düsseldorfě
akciovou společností, která se právě s kapitálem
300.000 marků ustanovila.
Podsedníček
Klement
Gráf
Vídeňák
Heller
Mayer
Francouz
Thuan
Němec
Doerflinger
Brun
Mladá Boleslav
Milán
Nico
Ná
Hanover
Laurin
Čechie
rodní dům
Düsseldorfa akciový společnost
km
Contenet
Käser
33
article
Denní oznamovatel
Denní oznamovatel
na neděli, 17. ledna. Den od začátku roku 17.
do konce roku 350. — Východ slunce o 7. hodině
54 min. ráno, západ slunce o 4. hodině 24 minut
odpol. — Východ měsíce o 7. hod. 18 minut ráno,
západ měsíce o 4. hod. 41 min. odpol.
Katolíků svátky: Jména Ježíše
Evangelíků památné dni: Enocha.
Pravoslavných: 70 apoštolů.
Na pondělí, dne 18. ledna. Den od začátku roku 18,
do konce roku 349. — Východ slunce o 7. hodině
53 minut ráno, západ slunce o 4. hodině 26 min.
odpol. — Východ měsíce o 7 hod. 53 min. ráno,
západ měsíce o 5. hod. 40 min. odpol.
Katolíků svátky: Petra stol. v Římě.
Evangelíků památné dni: Akv. a Pris.
Pravoslavných : Theopempta.
Povětrnost.
m. Z Vídně, 16. ledna. (Zvláštní telegram »Nár.
Listů«.) Očekávati lze při západních větrech a pod-
mračné obloze počasí deštivé a chladné.
Petro
Řím
Vídeň
34
article
Meteorolopická pozorování na rozhladně na Petřině
Meteorolopická pozorování na rozhladně na Petřině
325 metrů nad mořem.
Dne 15./16. ledna 1904.
9 h. več. 7 b. ráno 2 b. odp.
Tlakoměr. . 725.8 725.6 724.9
Teploměr C. + 0.4 + 95 + 1.2
Vlhko. ... 82 87
Obloha ... jasná pod zamra-
Síla větru . JZ silný čerstvý
Teplola nejvyšší ve stínu . . + 4 8u
Teplota nejvyšší na slunci . . + 16.5
Teplota nejnižší ve stínu . . — 0 7
Teplota nejnižší při zemi . . — 1 9
Slunce svítilo 13/4 hod.
Prům. rychlost větru v km. za hod. 56.2.
Srážky v mm. 00.
+ 95 +
vlhko
mm