ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 36d04c50-7108-11dc-b7e9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 31 celkem · entity: person 96, place 110, org 21, work 5
1 masthead
17. ledna 1904. Číslo 17.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
Dtrana 5.
4 article
Daudetovy. Večírek byl zakončen hudebními výkony clenů spolku. Poslední dýchánek věnován byl kriticko přednášce p. prof. lyc. Claira Lavoipičrra, professora na škole Berlitzově v Praze, o dílech proslaveného romanopisce Pavla Bonizeta. Přednášející provedl po drobný rozbor prací tohoto spisovatele, vyloživ troj snahu jeho býti líčitelem velkého světa, psychologen a moralistou. Po přednášce zapěla sl. Laudova něko lik skladeb francouzských mistrů (Saint-Saěns, Berlioz Daleroye) a virtuos a hudební skladatel p. Pospíši předuesl s plným úspěchem několik skladeb klavír- ních. Výbor upozorňuje pp. členy, že členské pří spěvky na rok 1904 lze odváděti buď v knihovně (v Praze, Veleslavínova ul. 96—I.) aneb při dýchán- cích pravidelně pořádaných.
Daudetův profesor Clair Lavoipičrra Pavel Bonizet Laudův Berlioz Daleroy Praha Veleslavínův ulice Berlitzov SaintSaěn
5 title
Východ.
6 article Dálný
Dálný Car míru.
7 article
Přijímaje předevčírem novoroční blaho- přání diplomatů, car Mikuláš určitě a rázně pro jevil svou vůli, aby mír na Dálném Východě byl zachován. Co zpráva kromě toho vypravuje jakoby se car byl rozhorlil na své rádce, že jeh o požadaveích Japonska i nárocích jiných států pokud se týkají Mandžurie, špatně informovali jest obyčejné tendeněné zbarveni. Že je car pre mír, není nic nového ani překvapujícího. On byl pro mír všude a vždy, na Dálném Východě jako na Balkáně. Že by byl „špatně informován“ je tlach, neboť car Mikuláš je znalcem Japonska Mandžurie, Korey i Číny, jež na své cestě roku 1891 na vlastní oči poznal. On o věcech Dálného Východu může informovati jiné. Může tody býti řeč pouze o tom, že car, přesvědčív se z japonské odpovědi o mírumilovnosti Japonska, chce roz- hodným slovem odstraniti vše zbytečné a lžívé. co vadí vzájemnému dorozumění obou států. Původ dosavadního nedorozumění neredukuje se na špatné informace, nýbrž na účinky novi- nové intriky anglické.
Mikuláš Mandžurie Japonsko Balkán Korea Čína
8 article
Japonsko ve své odpovědí pravi, že hlavním jeho požadavkem jest, aby Mandžurie zůstala čínskou. Tento hlavní požadavek sám sebou je splněn, neboť prosté vysvětlení japonské vládě dostačí, aby poznala, že Rusko nikdy Mandžurie zachvátití nemínilo. Rusko od desíti let neustále tvrdí jedno a totéž: nechci Mandžurie, nestojím o ni, nepotřebuji nových zemi, ale potřebuji na Dálném Východě nezamrzající přístav a želez- ničné spojení do něho. Toho dosáhlo. Vinou Ruska není, že anglický a po něm západcevropský tisk neustále vede svou, že Ru- sko Mandžurii zachváti, ano dával opevnění Porlarturu a železničnému spojení ruskému vý- znam věčného zabrání té čínské provincie. Kdyby Japonsko více věřilo svým očím, než anglickým intrikám, bylo by vidělo, že Rusko v Mandžurii skutečně dalšími plány se nezanáši. Pověsti o ruském zachvácení Mandžurie vznikaly odtud, že jině velmoci evropské snily o rozdělení Číny a chtěly Rusko přiměti k ně- čemu, co by jim dalo k tomu záminku. Rusko však plánu podobného nikdy nemělo, nýbrž vždycky a při každé příležitosti prohlašovalo, že jest ochranou eelistvosti Číny. Japonsko tedy, bude-li chtiti, snadno se upokojí v příčině nedotknutelnosti Mandžurie ja- kožto součásti Číny. Ovšem bude z věci násle- dovati, že ani ono nebude směti eelistvosť Čín ohrožovati.
Mandžurie Japonsko Rusko Čína
9 article
Drobné zprávy.
10 article
Timesům“, jež jsou jedním z těch listův anglickýeh, které válku rusko-japonskou vydu- pávají, telegrafují 2 Tokia, že všechny váž- né listy japonské pokládají přes vše válku za nevyhnutelnou a vybí- zejí vládu, aby nešetřila žádného nákladu na ni. Napomínají národ k obětavosti a liči finance Ja- ponska tak stkvěle, jakoby válka s ruským veli- kánem mohla mu býti hračkou. Jáponské vláda objednala u vogtland ských továren v Německu velké z áseby chirurgických nástiojův a obvazů. Zboží převezme japonský štábní lékař, jenž už mešká v Drážďanech. V Tokiu utvořil se říšský válečný komitét, jehož předsedou jest maršálek Ja- magata. Bude-li válka, japonská vláda zastav plavebné spojení s Indii, Australií, Amerikou Evropou, čímž získá mnoho parníků k dopravě. Japonsko kupuje další zásoby uhlí v New- Yerku, Brusselu a Cardiffu, Včerejší londýnská zpráva o tom, že Turecko zapovědělo ruským válečným lodím proplývati Dardanellami, dnes je ně- kolikráte vyvrácena, také z Londýna. Reuterově kanceláři oznamují z Pekina, že ruské vojsko soustřeďuje se v Lino- Jangu, Hajčeji a Vašivšiji. Odtud bude Rusko moci opanovati území mezi řekou Liao a čínskou zdí a zmocniti se čínské železnice Nučvang Šan- chajkvan. „Novému Vremeni“ oznamují z Kron- štatu, že válečný ruch v Japonsku neutuehá. Proto také Rusko je nuceno v při pravách pokračovati. Námořní důstojníci a in ženýři hlásí se dobrovolně k službě na Dálném Východě. Japonská odpověď do Petrohradu do- šla, ale o jejím obsahu dosud nie není znám Tím jsou opět anglické listy pokárány ze lži.
Reuterův Nučvang Německo Drážďany Tokio Indie Austrálie Amerika Evropa Japonsko NewYerk Brusel Cardiff Turecko Londýn Rusko Kron dálný východ Petrohrad Timesy Liao
11 article V Paříži čekají budoucí týden okružní
V Paříži čekají budoucí týden okružní hr. Lamzdoría, jímž ruským zástupcům v cizině oznámeny budou podmínky, za který mi by Rusko v dorozumění s Čínou bylo ochotno pustiti do části Mandžurie vel- moci, které mají zájmy ve východní Asií. Suezským průplavem proplul dříve argen- tinský, nyní japenský válečný koráb „Kasuga“ Hned za ním pluly ruské válečné lodě s torpe dovkami.
Paříž Rusko Čína Mandžurie Asie
12 article
Střizlivý Angličan.
Angličan
13 article
V „Contemporary Review“ Dillonova stat o Rusky a Japonsku vrhá na vzájemný poměr obou států pravdivé světlo. Japoncům dává vysvědčení, že jsou náro velmi čilý, ale politický život jejich je rozežírán bojem stran. Táže se: Kterak Japonci, nepokojn v době míru, mohou vydržeti válku s tak mohut- ným státem, jako Rusko? Tuto hádanku zod- pověděti jest na ministerstvu Katcurově buď ke blahu nebo k hoři národa. Ironie položení tkví ještě v tom, že celá skupina států by si přála po- rážky Ruska, ale žádný z nich nemá odvahy zjevně býti spojencem Japonska. Rusko si ne- přeje, ano lépe řečeno, bojí se války s jinými státy, avšak nikoli ze slabosti, nýbrž proto, že i vítězná válka zdržela by jeho pokrok, v němž je neodolatelná aggressivnosť Ruska. Položen je tudíž dosti spletené a nesnadné. Podstata věci pro Japonsko vězí v následujícím. Peněz je v Japonskumálo, Rusko samo války nevypoví a možná, že Japonsko utká se sdvěma, třema státy místo jednoho. „Ničeho nemůže býti Rusku snaz- šího než uvléci Koreu za sebou do války proti starému nepřiteli. Čína bude seděti klidně a laskavě se usmívati, čekajie, kdo vyhraje, aby mu gratulovala. Možná, že Japonsku bude přáti válečné štěsti, ale i to přiměje Čímu, aby vy- stoupila z neutralily proti svému nepříteli Ja- ponsku, a kromě toho vypukne proti němu po- vstání na Formose. Vše to pohrouží „stát vychá- zejícího slunce“ v nirvanu, z niž nikdy se ne vymaní.“ Názory páně Dillonovy shoduji se s našimi jak jsme je v těchto sloupeích vyložili.
Dillonův Japonec Rusko Japonsko Korea Čína Formosa Contemporara Review
15 article
Nově japonské prohlášení. Z Petrohradu, 15. ledna. (C.-B.) Dle »Birž Vědom.« prohlásil tajemník zdejšího japonského vyslanectva, že ni Rusko ni Japonsko nechtěji válce. Toto nemá zájmu žádného podrýti mezi- národní vážnost Ruska. Konflikt točí se ko Koreje, o níž lze jistě dociliti dorozumění. Za nedlouho bude dorozumění holovým skutkem. Zprávy vyslanectva docházejíe jsou rázu zcela pokojného. Japonsko nechce protektorátu nad Koreou, nýbrž práve svobodného obchodu v Koreji i v Mandžursku Obchod japonský v Mandžursku může býti po- staven na takové základy, že by Rusko mohlo dostati náhradou za ztráty otevřením trho mandžurskych jistých výhod. Zájmy Ruska mohou se zabezpečiti obchodní smlouvou japonsko- ruskou. Japonsko nečiní nároků na účast při řešení mandžurské otázky. Vyslanectvo nemá zpráv o úmyslu pařížské a londýnské vlády zprostředkovati. Věřiti lze ale, že všechny ovropské státy přejí si pokojného vyřízení sporu. Usnešení hasgské kenference připustilo by fakul tativní vmíseni se do sporu, kteréž jest ale nynt zbylečné, poněvadž stav diploma- tického vyjednávání slibuje piř - znivý výsledek.
Petrohrad Rusko Japonsko Korea
16 article
Mínění ruského vyslance. w. Z Londýna, 16. ledna. Ruský vyslanec v Seulu Pavlov vyslovil se ke zpravodají časo- pisu »Daily Maile: »Rusko bude se v zájmu míru zpečovati, aby projevilo souhlas s otevře ním přístavu Wiču a bude za každou cenu hájiti svrchovanost Koreje. Není možno, dovolit Japonsku, by doeililo převážný vliv na Koreu. Japonci jsou povrehně civiliso vaným národem středověku s ná těrem modernosti. Zmocní li se Japon- sko Koreje, nastanou výtržnosti, které svalovat se pak budou na vrub Ruska. Japonsko olou- pilo korejské ubožáky a v civilisovaném Rusku jest nemožno, dovoliti mu, by poloostrov tyra- nisovalo. Není tak lehkou věcí, dátí zničiti svo- bodný národ. Ruské loďstvo bojovati nebude. použije se taktiky fabianské a Japonskoz krátko po mobilisaci porazí se samo. Ru- sko nepotřebuje bojovati, nebude- k tomu donuceno, ale může si voliti samo bo- jiště a jsem přesvědčen, že se ubrání proti Ja- ponsku, jež chce vysadili vojsko na Koreu Vysazení toto pokládalo by Rusko za nepřátel- ské jednání a Rusko chránilo by neodv - slost Koreje proti pohanskému vetřelci.s
Japonec Londýn Seul Pavlov Rusko Korea Japonsko Wič
17 article
Vyslanec Hajaši o situasi. w. Z Londýna, 16. ledna. Zdejší japonský vyslanec, vicomte Hajaši, neustává vyvraceti poplašné zprávy o brzkém vypuknutí války na Východě. Včera pravil: »Ovzduší jest plno po věstí, které jsou bezpodstatnými a časopisy jsou plny neodůvodněných zpráv. Vyvraťle, prosím, tvrzení, že jsem kdy projevil svůj náhled o pro hlášení války. Mám ještě plnou naději v zacho- vání míru, vyslechl jsem s radostí earovi při- pisovaný projev. Jeli to náhled carů nebude žádné války. Vše spočívá na něm, profože Japonsko nemá, co by dále řeklo. Vyhlídky Japonska. w. Z Londýna, 16. ledna. Z Washingtonu se telegrafuje: Japonský vyslanec vyslovil se k sekretáři Hayovi, že Japosko jest přesvědčeno, ze i při porážce jen o něco více by ztratilo, nežli kdyby přistoupilo na požadavky Ruska.
Hajaši Hay Japosko Londýn východ Japonsko Washington Rusko
18 article
Lodě válečné. Z Port-Saidu, 16. ledna. (C.-B.) Ruská vá- lečná loď »Oslpalja« odplula odtud do Suezu Zbytek ruského loďstva očekává další rozkazy Ze Suezu, 16. ledna. (C.-B.) Japonský křižák »Nisim« odplul dnes do Persie a křižák anglický »King Alfred« do Adenu. O sei Vereščagin o Japonsku a válce. i. Z Petrohradu, 16 ledna. Slavný ruský malíř a spisovatel Vereščagin píše v časopisu »Novosti« o kráse Japonska, ale dodává, že jeho obyvatelstvo ztratilo veškeru míru při oce- ňování svých vojenských sil. Snadné vítězství nad Číňany sebevědomí Japonců příliš stupňo- valo a oni pevně věří, že i s Ruskem budou lehce hotovi. »Protiruská společnost« jest nyní nejmocnějším sdružením Japonska, která před nějakou dobou vyslala na pevninu zvláštní ko misi, by vyšetřila sílu a poměry Rusů v Port- Arthuru, Vladivostoku a Mandžursku. Zpráva komise uveřejněna byla v »Japan- Times«a pravi se v ní: Rusko nemá žádného uhli, celku jenom 65.000 tun, ač dráhy potřebují měsíčně 25.000 tun. Rusko se neodváží pře- padnouti japonské loďstvo. Rusko má dobr důstojníky, ale vojíní nemají discipliny, oni po. strádají vlasteneckého smýšlení a jsou na těmže stupni, jako vojíni činšti. Co s nimi Rusko ve válce pořídí? Japonsko může si jenom přál a docíli všeho.« Stejně piší i ostatní japonské časopisy. V Japonsko věři, že za války, vnikne na Koren a do Mandžurska a že pak Rusko neprodleně žádati bude mír a Vereščagin pravl. že přesvědčení toto lze z Japonců vyhnati jen vážnou vojenskou porážkou. Vereščagin miní. že Japonci vystoupili by nejprve na Koren, kde by Rusy bez krvavých srážek přemožen byli vyhladověním. Vniknou li však do Mandžurska, bude jejich sítuace ještě nepříznivější a zhorší se tim více čím půjdou dále.
Vereščagin Číňan Japonec Rus Arthur Ruska PortSaid Suez Persie Aden Japonsko Petrohrad Rusko Vladivostok King Alfréd Times
19 article
Přátelé Japonska. w. Z Londýna, 16. ledna. Přední bankovní závody v Tokiu uspořádaly dle »Daily Mail- japonskou slavnost ku poetě vojenských příruč a válečných dopisovatelů. V symbolickém baletu vystoupili »strýc Sam«, »britský lev« a »slečna Japonka«. President šlechtické banky Hono d měl ke konci řeč, ve které uvedl, jakou cenu Japonsko přikládá přátelství Anglie a A me- riky a dodal, že nyní může Japonsko penla pro válku snáze sehnati, nežli za čínskě vý pravy. Anglický tisk. Z Londýna, 16. ledna. (C.-B.) »Daily Telegraph« praví: Ve slovech carových jest poslední naděje na vyrovnání roztržky. Can mysli tak, jak mluví, ale jak daleko jest to v jeho moci mír zachovati ? Pro autokrata jest zřejmě snazším, než pro vládce ústavního státu zřeknouti se neudržitelného postavení. »Standard« píše: Brzy bude jasno, pokud záměry carovy vtělí se ve skutek. Jeho slova budou všude přijímána jako upřímný výraz jeho osobního vnuknutí. Věřili bychom ve slib míru, kdyby nebyly přípravy pokročily již až po samu mez války »Times« praví: Rusko dalo až posud málo známek o své ochotě ke kompromissu ale kdyžtě ear dal tak nadšený výraz své míru milovnosti, jest ještě naděje, že nastane vy jasnění.
Sam Japonka Japonsko Londýn Tokio Anglie Can Rusko šlechtický banka Hono Times Daily Maila Daily Telegraph
20 article
Carova vůle. Z Petrohradu, 16. ledna. (C.-B.) »Světu- telegrafuje se z Port Arturu: Za novoroční pře hlidky vojska prohlásil místodržitel Alexejev vojsku, že vůli carovou jest zachovati mír na dálném Východě. Dle zprávy listů dosta zahraniční úřad odpověď Japonska 15. t. m. Projev cizích státův. Z Petrohradu, 16. ledna. (C.-B.) »Rusk tel. ag.« sděluje z Vladivostoku, že tam roz- šířena jest pověsť, dlo níž všecky státy Japon- sku daly na jevo, že si přejí, aby zachovalo status quo a že jest žádoucím, aby mír neby porušen. Z Londýna, 16. ledna. (C.-B.) Z Winni pegu se sděluje, že zástupci Japonska ukončil vyjednávání o koupi velikého množství pšenice monitolské.
Carův Rusk Winn Petrohrad Port Japonsko Vladivostok Londýn
21 title
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
22 article Delegace.
Delegace. Z Vídně, 16. ledna. Rozpočtový výbor ci lajtánské delegace zahájiv rokování o nejdůleži tějším úkolu svém, o výdajích na nová děla, od ročil se na úterek. Přičina je věcná. Bylo za- mýšleno — jak se sděluje — že výbor sejde se v ponděli odpoledne. Sešlo z toho. Výbor na- lézal se v očividné nesnázi, maje činiti usnesen o tom, zda-li nová děla budou ocelová či bron- zová. Delegát dr. Stránský navrhl přestávku neurčitou, za které by smíšená komise podala votum. O návrhu tom nebylo ještě hlasováno. »Wiener Allgemeine Ztg «, list zajisté vládě blízký, podolýká k tomuto předmětu: »De- legáti nalézaji se před těžkým úkolem, před otázkou, se kterou spojeny jsou nejpronikavějš vojenské zájmy říše. Naprostě jasno každým směrem mělo by býti v takovém případě hlavním předpokladem pro rozhodnutí tak vážné a tak dalekosáhlé.« K Derschatlově resoluci. Z Vídně, 16. ledna. Posl. dr. Derschatu pocifuje, jak se zdá, nemilé následky svého ná vrhu, který podal v rozpočtovém výboru dele gace rakouské v ten rozum, že delegace vyslo- vuje se pro zachování práv panovniekých, poku jde o vedení, řízení a jednotnou organisae armády a že tato práva náležejí koruně, ne jsouce obmezena ani exekutivou, ani legis lativou. Sděluje se nám, že tento návrh usnesen byl na zvláštní poradě, které se zúčastnili: dr Baernreither, poslanec professor dvorn rada Marchet, dr. Pergelt a dr. De schatta.
doktor Stránský Derschatlův Posl Derscha Pergelt schatt Vídeň Wiener Allgemeine Ztg rada Marchet doktor Baernreither
23 article
Ustanoven byl pak dr. Pergelt, aby návrh ten podal v rozpočtovém výboru a tam odůvodnil. Avšak dr. Pergelt v posledn chvíli vzdal se funkce té a převzal ji dr. Der schatta. Ve svém štyrskohradeckém orgánu pravou povahu tohoto svého podnětu přiznává Praví: »Resolucí tou nebude zastaven vývoj srě tových dějin. To je jisto. To není také jej účel. Byla jí toliko označena demarkační linie bylo ji ukázáno, že zájmy koruny a Němců rakouských o jednotu armády a německou řeč velicí by se měly krýti. Reseluce ukázala ko runě, že němečti poslanci by neměli viny kdyby destruktivní nacionalismus ) anebo ne- návist proti němectví a proti německé řeči ar mádní rozrušily jednotu armády. To je blavn význam resoluce, kterou se formou nejloyálnějš praví koruně: My jsme učinili svou povinnos. Veličenstvo, učiňte vy nyní srou.« Kdož tedy hlasoval pro tu resoluci, Poláci stejně jako konservativní velkoslatkáři z' kra lovství českého, nehlasoval ředy pro jednotu armády, nýbrž hlasovali pro německost armády Afféra prof. Gubernatisa před soudem. Z Inšpruku, 16. ledna. Studujíeí A brosi (svolavatel schůze, nu níž měl přednášeti prof. Gubernatis), s nímž bylo zavedeno trestn výšetřování pro porušení práva spolkového, žá- dal, aby líčení konalo se před jiným soudem protože, jak pravil, pochybuje o nestrannost soudců inšpruckých. Soudní dvůr na to podaí na Ambrosa žalobu pro urážku na cti.
Pergelt doktor Němec Polák profesor Gubernatiso
24 article
Černovická universila. Z Vídně, 16. ledna. Spolek docentů n vídeňské universitě koná ve dnech nejbližších zvláštní valnou hromadu, ve které zahájena bude akce pro zřízení lékařské fakulty v buko vinských Černovicích, kde jest fakulta »pouzes bohoslovecká a filosofická. Ve sehůzi lě bude také učiněn návrh, ab stalo se opatření, kterým by se zajistil německy ráz této vysoké školy. Černovická universita je největší zby tečností rakouskou. Jest nejen kusa, ale i ně meckou v zemi, ve které německý element nen representován nikým, než úřady a některýmí zbytky strany centralisticko- liberální. Universila ta byla zřízena ke stoletému jubileu připojení Bukoviny k Rakousku, byl zřízena, by několik lidí nalezlo dobrého mísla professorského. Dlužno konstatovati, že proti pro- jektu, zřídit v této zemí, tedy pro kkrah pra- skrovný, ještě i medicinskou fakultu, naráží na odpor ve vážných zdejších kruzích lékařských a professorských, kteři ukazují k tomu, že by nejen professorstvo, nýbrž také odchovanci me dicinské fakulty černovické stali se méněcen- nými. Při tom nechceme se zmiňovat o zajíma vém momento, že páni Skedl a soudruz chtějí míti tuto medicinskou Iakullu v téže době, ve které vzbuzují krajní odpor proti potřebné a nezbytné české universitě moravské.
Skedl Vídeň Černovice Rakousko spolek docent můj vídeňský zřízený lékařský fakulta I dicinský
25 article
Z vídeňské lechniky. Z Vídně, 16. ledna. Dekan chemickéh oddělení vídeňské techniky professor dvorní rada Franlišek Toula vzdal se své hodnost Příčina je tato: Byl u ministra dra. Hartla kterému zevrubně vykládal nedostatky místnost na technice, žádaja nápravy. Poněvadž mu ne- bylo vyhověno, oznámil rektoru, že nechce být děkanem. Věc neuf ještě odbyta, nýbrž dostan se na přetřes v professorském sboru. Nezdařené vyjednávání hr. Zichya s Tiszou. ch. Z Pešti, 16. ledna. Předmělem všec rozprav v parlamentě bylo včera usnesení strany lidové (klerikální), zahájiti boj proti předloz rekrutové. Pokládá se pravdě podobným,ž její vyřízení bude nejméně o 10 dní zpozdéno Dopoledne předseda strany lidové hrabě Zichy vyhledal hr. Štěpána Tiszu a učinil mu v zájmu miru určité návrhy. Ukázal k tomu že ministerský předseda musí podati důkaz, žee provedení vojenských reform vládou je míněno vážně. Nechť tedy co nejrychleji v příčině té osnovu zákona, anebo čásť těchto reform po- stupem administrativním uskuteční. Stane-li se tak, lidová strana odzbroji. Hr. Tisz a odpo věděl, že musí býti vyčkáno, jak se věci vy vinou v maďarské delegaci, že je čas na ta kovou akci, jakou žádá hr. Zichy, tuze krátký Tím rozprava skončena. Za těchto poměrů bo- jovná opposice může spoléhali na pomoe strany lidové a situace je opětně velmi vážnou. Lengyelova afféra. ch. Z Pešti, 16. ledna. Posl. Lengye prohlašuje, že nezmění svého postupu, ale že také nevystoupí ze strany neodvislosti. Posl. Justh prohlásil, že bude li pokračovati ve svých útocích na stranu, musí z ní vystoupiti. Kdyby tak neučinil, on sám že podá návrh na jeho vyloučení a kdyby se pro tento návrh ne- nalezla většina, že vystoupí (Justh) sám, poně- vadž jsou nyní poměry ve straně Košutově ne udržitelnými.
Dekan Franlišek Toul Hartl Zich Štěpán Tisza Tisza Lengyelův Posl Justh Košutův Vídeň Pešť Hradec Tisza strana lidový strana lidový hrabě
26 article
Dr. Frank. ša. Ze Záhřeba, 1.6. ledna. Posl. dr. Fram n byl advokátem drem. Jafkou jménem advokáta dra. Gustava Gaje vyzván na souboj. Gaj v rěckém listu obvinil, jak již sděleno, Franka, že byl podplacen dřívějším bánem Khuenem Héder varym. Dr. Frank, který v této věci žádal do sazení čestného soudu parlamentního, odpovědě v »Chorvatském Právu«. Následkem toho dr. Gaj jej vyzval. Srbská vláda a agilace protilurecké. Z Vídně, 16. ledna. »W. Allg. Zeitunge uveřejňuje zprávu o situaci v Srbsku, postaven krále Petra, stavu věcí ve skupštině a make donské agitaci. Této prý věnují diplomuté nej větší pozornost, poněvadž z jara ještě a v léi minulého roku srbská vláda čelila všem agita cím protitureckým, nyní však chová se k nim nad míru tolerantně. Tvrdí se prý, že spiklenni kteří zavraždíli královské manžele, mají úmys z jara t. r. zahájiti akci pro srbskou politiku balkánskou, aby takovým způsobem odvrátil nebezpečenství, ve vniterní politice hrozící tvrdí se prý dále, že byly již učiněny všechny přípravy k založení čet, jež, jakmile roztaje snih ve Starosrbsku, akci začnou (Podáváme zprávu tuto jen jako doklad, jak věci dovede sbájiti tisk vídeňský, když běží o to, zastříti vlastn inlriky na Balkáně. Pozn. red.) Proli řehulím ve Francii. r. Z Paříže, 16. ledna. Čtyři policejní ko misaři a padesát strážníků vykonalo v klášteře assumpcionistů domovní prohlidku. Tato souvisí prý s provedením protiřeholního zákona. Jmén všech řeholníků byla při prohlídce zapsána. Veto při volbě papežově. a. Z Říma, 16. ledna. Jak se z vatikán ského pramene proslýchá, chce kurie svou chy stanou notou státům interessovaným zamezit jedině, aby používaly práva veta po vyhlášen výsledku volby.
doktor Frank Posl Fram Gaj Khuen Héder W Allg Petro Záhřeb Vídeň Srbsko Balkán Francie Paříž Řím
27 article Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře Z Vídně, 16. ledna. (C.-B.) Arcivévod Ferdinand Karel přibyl sem odpoledne z Prahy Khuen-Hederváry. Z Vídně, 16. ledna. (C B) Císař přijal v zvláštním slyšení bývalého uherského ministe ského předsedu hr. Khuena Hledervára. Uherská sněmovna. Z Pešti, 16. ledna. (C.-B) Poslaneck sněmovna pokračovala dnes v rokování o před- loze rekrutní. Mluvili szederkenyovci Hellebrauel a Okolizenay. Tento podal návrh na projev nedůvěry vládě. Na to odročeno rokování na pondělek. Sněmevna přešla pak k rokování o dotazech Na dotaz poslance Szederkenya o volbe v Topolči odvětil min. předs. Tisza, že vid v dotazech takových pokusy vykonávati vliv n volby a úřadníky v konání jich povinností ob mezovati a terrorisovati. On zná i bez takových dotazů povinnest svou, úřadníky ku přísnému konání zákonů dodržovati. Co se týče socialistického hnutí, toto sam v sobě chová protilék. On ostatně ve vý nosu ke správním úřadům nařídil by ponechávaly sociialistické a gi taci volný průchod a aby schůze lidu zakazovaly jen tehidy, když hrozi porušení v řejného pořádku. Potom byla schůze ukončen Chorvatský sněm. Ze Záhřeba, 16. ledna. (C. B.) Sněm přija zákon o finančnim provisoriu ve třetím čtení Poměry v Srbsku. Z Bělehradu, 16. ledna. (C. B.) Za debsty o tiskové novele vyskytly se mezi ministry vnitru Protičem a zahraničných věci Nikoličem ne- shody, protože tento s některými svými přívr ženci přimlouval se za mirnější preventivná opatřeni, obsažená v tiskové novele. Následken toho rozmohl se rozkol v radikálntm klubu ji tak, že třeba jen skrovného podnětu a dojde k úplné rozluce. Po odstoupení Grujičova kabinetu, jež oče kává se, jakmile bude zahájena rozpočtová debata, bude povoláno nejspiš přechodní mini- sterstvo Protičovo a po něm přijde kabinet Pašičův
Ferdinand Karel Khuen Hedervára Khuen Hledervár Hellebrauel Okolizenay Szederkenya Protič Nikolič Grujičův Protičův Pašičův Vídeň Praha Pešť Záhřeb Srbsko Bělehrad C B Poslaneck sněmovna
28 article
Hangský seud. Z Haagu, 16. ledna. (C. B.) Rozhodčí ve venezuelském sporu sejdou se zde dme 13. února. Porady jsou ustanoveny na 4 dni. Pruský sněm. Z Berlína, 16. ledna. (C. B.) Sněm byl dnes zahájen trůnní řečí, v níž Vílém II. vzpo- mněl především vděčně svého rychlého uzdra- vení a děkoval národu za jeho vřelou účast. Trůnni reč konstatuje příznivý stav finan státních, nový hospodářský rozvoj, jenž jeví s ve značnější dopravě na státních dráhách vzrůstajících státních příjmech. Účetní rok 1902 končil příznivě, účetní rok 1903 skončí nepo- chybně přebyťkem. Také rozpočet na rok 1904 vykazuje rovnováhu v rozpočlu. Trůnní řeč ohlašuje řadu hospodářskýeh předloh, zvláště předlohy o vodních dráhách síce také o vystavění veliké vodní dráhy Berlina do Štětina, o splavnění Odry od Úst kladské Nisy až do Vratislavi, o zlepšení vodní dráhy oderskoviselské i s Vartou a o zřízenl plavební dráhy od Rýna do Hannoveru, pak opatřeních proti povodním. Trůnní řeč končir Dvěma velikým zájmům státním má býti po- slouženo stejnou měrou: ochraně a podporo- vání zemědělství a zajištění a upevnění poměná obchodních a průmyslových. Zahájení sněmu výkonalo se v 11 hodin dopoledne v královském zámku po bohosluž- bách, jichž se zúčastnili Vilém II., princové, kaneléř, ministři a poslanci. Trůnní řeč čeu císař hlasitě a byla na mnohých místech, zvláště na konci provázena pochvalou. Z Berlina, 16. ledna. (C.-B.) Panská sněmovna zvolila si za předsedu kn. InnhausenKnipphausena, za prvníh náměstka bar. Momteuíťela, za druhého vrchního purkmistra kolinského Becker a. Náměstek bar. Manteuffel vyslovi přání, by duch zůstal v nové sněmovně jak býval ve staré, duch věrnosti a lásky k pa- novnické rodině a oddanosti pro blaho vlasti.
Štětina Vilém II Becker Manteuffel Haag Berlín Odra Nisa Vratislav Rýn Hannover
29 article
M. p. br. Bülov tronfá, že sněmovna, v níž je zastoupeno tolik zkušenosti a rozvahy, bude podporovali svým vždy osvědčeným vlastenecteím a svou oddaností ke králi státní vládu ku pro- spěchu říše. Konečně vyslovil přání, by sně- movna byla vždy obrazem pruského smýšlení pruského ducha, a vždy osvědčovala smýšlení, jež lze vyjádřiti slovy: Napřed pruský král, napřed Prusko v Německu, napřed Německ ve světěl Členové státního ministerstva dostavili se do jednoho do této první schůze v nové sně movně. Z bavorského sněmu. Z Mnichova, 16. ledna. (C.-B) »Münch. N. N.« sděluje, že říšský rada hrabě Moy po- dal ve sněmovně řišských radů tento návrh: Sněmovna říšských radů račiž se usnésti, že dává se královské státní vládě na uváženou, nemělali by býti změněna osnova volebníh zákona, předložená sněmu v zájmu nábožen- ského a politického míru tak, že duchovní všech vyznání vyloučí se z práva volehního nebo ž jejich volební právo se obmezl. Návrh ten odkázán volebnímu výboru. Z Mnichova, 16. ledna. (C. B) Ve sně movně poslanecké prohlásil ministr spravedlnost v záležitosti »Simplicissimu«, že st. zastupitel- stvo mnichovské opatřilo si číslo »Simplicissimu cestou zcela nezávadnou. Štutgartské i mni- chovské úřady pokládají Mnichov za příslušné censurní místo, jelikož jest tam sídlo redakee i nakladalele. Úřady v Štutgartu, kdež list ten se tiskne a rozesilá, poslaly vždy porinný vy- tisk mnichovskému státnímu zástupei. O mate- riálním zdůvodnění konfiskace nemůže se vy jádřiti, poněvadž věc soudy projednávají o jich nestrannosti nelze pochybovati.
Münch N N Moy Bülov Prusko Německo Mnichov Štutgart
30 article
Drobně zprávy z Německa. Z Cvikova, 16. ledna. (»Leipz. Tageblatt.«) Roza Luxemburgová, známá sociálne- demokratická agitátorka, odsouzena trestním sou- dem pro urážku císaře na 3 měsí ce do vězeni. Z Pera, 16. ledna. (C.B.) O s orubojíek nadporučíku zdejší posádky pro uhájení rodinne eti, vybojovaných s jinými důstojníky v Krup- ském lese, oznamují »Pirn. Zígu.« z příslušn strany, že konsly se souboje tři a jeden dů- stojník byl raněn na paži, čimž byla věc odbyta. Z Perna, 16. ledna. Jeden z poručlkůu kteří svedli chof nadporučíka Kocha a jen v souboji s ním zároveň byl, podlehl ráně svě Povstání domorodců afrických proti Němcům. Z Berlína, 16. ledna. (C. B) Dle zpráv z Windhuku ze 14. ledna byla O kahan dž vellice olhroženn. Pokusy z Vindhuku pod niknuté k osvobození města, byly zmařeny, i Vind- huk byl isněn. Ztráty jsou cell kiem veliké. Hererové opatřili si plemenní dob koně i zbraně. Ze Svakopmundu, 16. Jedna. (C. B) Zd i v Koribi prohlášen byl stav obležení. Z Berlina, 16. ledna. (C. B.) Vážné zprávy z državy jihoafrické pohnuly prý vládu, z podá parlamentu předlohu o rychlém vyslání posil do Afriky.
Luxemburgová Koch Němec Vind Herero Zdeněk Německo Cvikov Berlín Afrika
31 article
Doplňovací volba v Anglii. Z Londýna, 16. ledna. (C. B) Za včerejsl doplňovací volby do dolní sněmovny v Nor- wichu, jež stala se nutnou úmrtím Henryh Bularda (konservalivee), byl zvolen Tillar (libe- rál) 8576 hlasy. Výsledek volby této účinkoval na kruhy konservativní a zvláště na stoupence Chamber- lainovy způsobem deprimujieím, neboť bývala konservativní většina v okresu změnila se tu nyní v několikatisícovou většínu ve prospěeh stoupenců svobodné tržby Loď Kabyly přepadená. Z Kolina n. R., 16. ledna. (C B.) lak »Köln. Ztgu.« dnes z Mudridu se sděluje, došel tam tento telegram: Francouzská luď plachetní »Paulina« mezi Mazagonem a Casablamou uvázl na mětčině a byla Kabyly úplně vypleněna. Francouzský křižák »Galilée« odplul do Casablamy, aby žádal za potrestání pachatelu. Panama. Z Nového Yorku, 16. ledna. (C.-B.) Z P- namy oznamují: Ústavní shromážděn
Nora Bulard Tillar Kabyl Köln Paulin Mazagon Casablama Anglie Londýn Kolina můj Panama Nový York dolní sněmovna Chambry