1
masthead
17. ledna 1904. Číslo 17.
4
article
Daudetovy. Večírek byl zakončen hudebními výkony
clenů spolku. Poslední dýchánek věnován byl kriticko
přednášce p. prof. lyc. Claira Lavoipičrra, professora
na škole Berlitzově v Praze, o dílech proslaveného
romanopisce Pavla Bonizeta. Přednášející provedl po
drobný rozbor prací tohoto spisovatele, vyloživ troj
snahu jeho býti líčitelem velkého světa, psychologen
a moralistou. Po přednášce zapěla sl. Laudova něko
lik skladeb francouzských mistrů (Saint-Saěns, Berlioz
Daleroye) a virtuos a hudební skladatel p. Pospíši
předuesl s plným úspěchem několik skladeb klavír-
ních. Výbor upozorňuje pp. členy, že členské pří
spěvky na rok 1904 lze odváděti buď v knihovně
(v Praze, Veleslavínova ul. 96—I.) aneb při dýchán-
cích pravidelně pořádaných.
Daudetův
profesor
Clair Lavoipičrra
Pavel Bonizet
Laudův
Berlioz
Daleroy
Praha
Veleslavínův ulice
Berlitzov
SaintSaěn
6
article
Dálný
Dálný
Car míru.
7
article
Přijímaje předevčírem novoroční blaho-
přání diplomatů, car Mikuláš určitě a rázně pro
jevil svou vůli, aby mír na Dálném Východě byl
zachován. Co zpráva kromě toho vypravuje
jakoby se car byl rozhorlil na své rádce, že jeh
o požadaveích Japonska i nárocích jiných států
pokud se týkají Mandžurie, špatně informovali
jest obyčejné tendeněné zbarveni. Že je car
pre mír, není nic nového ani překvapujícího. On
byl pro mír všude a vždy, na Dálném Východě
jako na Balkáně. Že by byl „špatně informován“
je tlach, neboť car Mikuláš je znalcem Japonska
Mandžurie, Korey i Číny, jež na své cestě roku
1891 na vlastní oči poznal. On o věcech Dálného
Východu může informovati jiné. Může tody býti
řeč pouze o tom, že car, přesvědčív se z japonské
odpovědi o mírumilovnosti Japonska, chce roz-
hodným slovem odstraniti vše zbytečné a lžívé.
co vadí vzájemnému dorozumění obou států.
Původ dosavadního nedorozumění neredukuje
se na špatné informace, nýbrž na účinky novi-
nové intriky anglické.
Mikuláš
Mandžurie
Japonsko
Balkán
Korea
Čína
8
article
Japonsko ve své odpovědí pravi, že hlavním
jeho požadavkem jest, aby Mandžurie zůstala
čínskou. Tento hlavní požadavek sám sebou je
splněn, neboť prosté vysvětlení japonské vládě
dostačí, aby poznala, že Rusko nikdy Mandžurie
zachvátití nemínilo. Rusko od desíti let neustále
tvrdí jedno a totéž: nechci Mandžurie, nestojím
o ni, nepotřebuji nových zemi, ale potřebuji na
Dálném Východě nezamrzající přístav a želez-
ničné spojení do něho. Toho dosáhlo.
Vinou Ruska není, že anglický a po něm
západcevropský tisk neustále vede svou, že Ru-
sko Mandžurii zachváti, ano dával opevnění
Porlarturu a železničnému spojení ruskému vý-
znam věčného zabrání té čínské provincie. Kdyby
Japonsko více věřilo svým očím, než anglickým
intrikám, bylo by vidělo, že Rusko v Mandžurii
skutečně dalšími plány se nezanáši.
Pověsti o ruském zachvácení Mandžurie
vznikaly odtud, že jině velmoci evropské snily
o rozdělení Číny a chtěly Rusko přiměti k ně-
čemu, co by jim dalo k tomu záminku. Rusko
však plánu podobného nikdy nemělo, nýbrž
vždycky a při každé příležitosti prohlašovalo, že
jest ochranou eelistvosti Číny.
Japonsko tedy, bude-li chtiti, snadno se
upokojí v příčině nedotknutelnosti Mandžurie ja-
kožto součásti Číny. Ovšem bude z věci násle-
dovati, že ani ono nebude směti eelistvosť Čín
ohrožovati.
Mandžurie
Japonsko
Rusko
Čína
10
article
Timesům“, jež jsou jedním z těch listův
anglickýeh, které válku rusko-japonskou vydu-
pávají, telegrafují 2 Tokia, že všechny váž-
né listy japonské pokládají přes
vše válku za nevyhnutelnou a vybí-
zejí vládu, aby nešetřila žádného nákladu na ni.
Napomínají národ k obětavosti a liči finance Ja-
ponska tak stkvěle, jakoby válka s ruským veli-
kánem mohla mu býti hračkou.
Jáponské vláda objednala u vogtland
ských továren v Německu velké z áseby
chirurgických nástiojův a obvazů.
Zboží převezme japonský štábní lékař, jenž už
mešká v Drážďanech.
V Tokiu utvořil se říšský válečný
komitét, jehož předsedou jest maršálek Ja-
magata. Bude-li válka, japonská vláda zastav
plavebné spojení s Indii, Australií, Amerikou
Evropou, čímž získá mnoho parníků k dopravě.
Japonsko kupuje další zásoby uhlí v New-
Yerku, Brusselu a Cardiffu,
Včerejší londýnská zpráva o tom, že
Turecko zapovědělo ruským válečným lodím
proplývati Dardanellami, dnes je ně-
kolikráte vyvrácena, také z Londýna.
Reuterově kanceláři oznamují z Pekina, že
ruské vojsko soustřeďuje se v Lino-
Jangu, Hajčeji a Vašivšiji. Odtud bude Rusko
moci opanovati území mezi řekou Liao a čínskou
zdí a zmocniti se čínské železnice Nučvang Šan-
chajkvan.
„Novému Vremeni“ oznamují z Kron-
štatu, že válečný ruch v Japonsku
neutuehá. Proto také Rusko je nuceno v při
pravách pokračovati. Námořní důstojníci a in
ženýři hlásí se dobrovolně k službě na Dálném
Východě. Japonská odpověď do Petrohradu do-
šla, ale o jejím obsahu dosud nie není znám
Tím jsou opět anglické listy pokárány ze lži.
Reuterův
Nučvang
Německo
Drážďany
Tokio
Indie
Austrálie
Amerika
Evropa
Japonsko
NewYerk
Brusel
Cardiff
Turecko
Londýn
Rusko
Kron
dálný východ
Petrohrad
Timesy
Liao
11
article
V Paříži čekají budoucí týden okružní
V Paříži čekají budoucí týden okružní
hr. Lamzdoría, jímž ruským zástupcům
v cizině oznámeny budou podmínky, za který mi
by Rusko v dorozumění s Čínou bylo ochotno
pustiti do části Mandžurie vel-
moci, které mají zájmy ve východní Asií.
Suezským průplavem proplul dříve argen-
tinský, nyní japenský válečný koráb „Kasuga“
Hned za ním pluly ruské válečné lodě s torpe
dovkami.
Paříž
Rusko
Čína
Mandžurie
Asie
12
article
Střizlivý Angličan.
Angličan
13
article
V „Contemporary Review“ Dillonova stat
o Rusky a Japonsku vrhá na vzájemný poměr
obou států pravdivé světlo.
Japoncům dává vysvědčení, že jsou náro
velmi čilý, ale politický život jejich je rozežírán
bojem stran. Táže se: Kterak Japonci, nepokojn
v době míru, mohou vydržeti válku s tak mohut-
ným státem, jako Rusko? Tuto hádanku zod-
pověděti jest na ministerstvu Katcurově buď ke
blahu nebo k hoři národa. Ironie položení tkví
ještě v tom, že celá skupina států by si přála po-
rážky Ruska, ale žádný z nich nemá odvahy
zjevně býti spojencem Japonska. Rusko si ne-
přeje, ano lépe řečeno, bojí se války s jinými
státy, avšak nikoli ze slabosti, nýbrž proto, že
i vítězná válka zdržela by jeho pokrok, v němž
je neodolatelná aggressivnosť Ruska. Položen
je tudíž dosti spletené a nesnadné. Podstata věci
pro Japonsko vězí v následujícím. Peněz je
v Japonskumálo, Rusko samo války
nevypoví a možná, že Japonsko
utká se sdvěma, třema státy místo
jednoho. „Ničeho nemůže býti Rusku snaz-
šího než uvléci Koreu za sebou do války proti
starému nepřiteli. Čína bude seděti klidně a
laskavě se usmívati, čekajie, kdo vyhraje, aby
mu gratulovala. Možná, že Japonsku bude přáti
válečné štěsti, ale i to přiměje Čímu, aby vy-
stoupila z neutralily proti svému nepříteli Ja-
ponsku, a kromě toho vypukne proti němu po-
vstání na Formose. Vše to pohrouží „stát vychá-
zejícího slunce“ v nirvanu, z niž nikdy se ne
vymaní.“
Názory páně Dillonovy shoduji se s našimi
jak jsme je v těchto sloupeích vyložili.
Dillonův
Japonec
Rusko
Japonsko
Korea
Čína
Formosa
Contemporara Review
15
article
Nově japonské prohlášení.
Z Petrohradu, 15. ledna. (C.-B.) Dle »Birž
Vědom.« prohlásil tajemník zdejšího japonského
vyslanectva, že ni Rusko ni Japonsko nechtěji
válce. Toto nemá zájmu žádného podrýti mezi-
národní vážnost Ruska. Konflikt točí se ko
Koreje, o níž lze jistě dociliti dorozumění. Za
nedlouho bude dorozumění holovým skutkem.
Zprávy vyslanectva docházejíe
jsou rázu zcela pokojného. Japonsko
nechce protektorátu nad Koreou, nýbrž práve
svobodného obchodu v Koreji i v Mandžursku
Obchod japonský v Mandžursku může býti po-
staven na takové základy, že by Rusko mohlo
dostati náhradou za ztráty otevřením trho
mandžurskych jistých výhod. Zájmy Ruska
mohou se zabezpečiti obchodní smlouvou japonsko-
ruskou. Japonsko nečiní nároků na účast při
řešení mandžurské otázky. Vyslanectvo nemá
zpráv o úmyslu pařížské a londýnské vlády
zprostředkovati. Věřiti lze ale, že všechny
ovropské státy přejí si pokojného vyřízení sporu.
Usnešení hasgské kenference připustilo by fakul
tativní vmíseni se do sporu, kteréž jest ale nynt
zbylečné, poněvadž stav diploma-
tického vyjednávání slibuje piř -
znivý výsledek.
Petrohrad
Rusko
Japonsko
Korea
16
article
Mínění ruského vyslance.
w. Z Londýna, 16. ledna. Ruský vyslanec
v Seulu Pavlov vyslovil se ke zpravodají časo-
pisu »Daily Maile: »Rusko bude se v zájmu
míru zpečovati, aby projevilo souhlas s otevře
ním přístavu Wiču a bude za každou cenu
hájiti svrchovanost Koreje. Není možno, dovolit
Japonsku, by doeililo převážný vliv na Koreu.
Japonci jsou povrehně civiliso
vaným národem středověku s ná
těrem modernosti. Zmocní li se Japon-
sko Koreje, nastanou výtržnosti, které svalovat
se pak budou na vrub Ruska. Japonsko olou-
pilo korejské ubožáky a v civilisovaném Rusku
jest nemožno, dovoliti mu, by poloostrov tyra-
nisovalo. Není tak lehkou věcí, dátí zničiti svo-
bodný národ. Ruské loďstvo bojovati nebude.
použije se taktiky fabianské a Japonskoz
krátko po mobilisaci porazí se samo. Ru-
sko nepotřebuje bojovati, nebude-
k tomu donuceno, ale může si voliti samo bo-
jiště a jsem přesvědčen, že se ubrání proti Ja-
ponsku, jež chce vysadili vojsko na Koreu
Vysazení toto pokládalo by Rusko za nepřátel-
ské jednání a Rusko chránilo by neodv -
slost Koreje proti pohanskému vetřelci.s
Japonec
Londýn
Seul Pavlov
Rusko
Korea
Japonsko
Wič
17
article
Vyslanec Hajaši o situasi.
w. Z Londýna, 16. ledna. Zdejší japonský
vyslanec, vicomte Hajaši, neustává vyvraceti
poplašné zprávy o brzkém vypuknutí války na
Východě. Včera pravil: »Ovzduší jest plno po
věstí, které jsou bezpodstatnými a časopisy jsou
plny neodůvodněných zpráv. Vyvraťle, prosím,
tvrzení, že jsem kdy projevil svůj náhled o pro
hlášení války. Mám ještě plnou naději v zacho-
vání míru, vyslechl jsem s radostí earovi při-
pisovaný projev. Jeli to náhled carů
nebude žádné války. Vše spočívá na
něm, profože Japonsko nemá, co by dále řeklo.
Vyhlídky Japonska.
w. Z Londýna, 16. ledna. Z Washingtonu
se telegrafuje: Japonský vyslanec vyslovil se
k sekretáři Hayovi, že Japosko jest přesvědčeno,
ze i při porážce jen o něco více by ztratilo,
nežli kdyby přistoupilo na požadavky Ruska.
Hajaši
Hay
Japosko
Londýn
východ
Japonsko
Washington
Rusko
18
article
Lodě válečné.
Z Port-Saidu, 16. ledna. (C.-B.) Ruská vá-
lečná loď »Oslpalja« odplula odtud do Suezu
Zbytek ruského loďstva očekává další rozkazy
Ze Suezu, 16. ledna. (C.-B.) Japonský
křižák »Nisim« odplul dnes do Persie a křižák
anglický »King Alfred« do Adenu. O sei
Vereščagin o Japonsku a válce.
i. Z Petrohradu, 16 ledna. Slavný ruský
malíř a spisovatel Vereščagin píše v časopisu
»Novosti« o kráse Japonska, ale dodává, že
jeho obyvatelstvo ztratilo veškeru míru při oce-
ňování svých vojenských sil. Snadné vítězství
nad Číňany sebevědomí Japonců příliš stupňo-
valo a oni pevně věří, že i s Ruskem budou
lehce hotovi. »Protiruská společnost« jest nyní
nejmocnějším sdružením Japonska, která před
nějakou dobou vyslala na pevninu zvláštní ko
misi, by vyšetřila sílu a poměry Rusů v Port-
Arthuru, Vladivostoku a Mandžursku. Zpráva
komise uveřejněna byla v »Japan- Times«a
pravi se v ní: Rusko nemá žádného uhli,
celku jenom 65.000 tun, ač dráhy potřebují
měsíčně 25.000 tun. Rusko se neodváží pře-
padnouti japonské loďstvo. Rusko má dobr
důstojníky, ale vojíní nemají discipliny, oni po.
strádají vlasteneckého smýšlení a jsou na těmže
stupni, jako vojíni činšti. Co s nimi Rusko ve
válce pořídí? Japonsko může si jenom přál
a docíli všeho.« Stejně piší i ostatní japonské
časopisy. V Japonsko věři, že za války, vnikne
na Koren a do Mandžurska a že pak Rusko
neprodleně žádati bude mír a Vereščagin pravl.
že přesvědčení toto lze z Japonců vyhnati jen
vážnou vojenskou porážkou. Vereščagin miní.
že Japonci vystoupili by nejprve na Koren,
kde by Rusy bez krvavých srážek přemožen
byli vyhladověním. Vniknou li však do
Mandžurska, bude jejich sítuace ještě
nepříznivější a zhorší se tim více
čím půjdou dále.
Vereščagin
Číňan
Japonec
Rus
Arthur
Ruska
PortSaid
Suez
Persie
Aden
Japonsko
Petrohrad
Rusko
Vladivostok
King Alfréd
Times
19
article
Přátelé Japonska.
w. Z Londýna, 16. ledna. Přední bankovní
závody v Tokiu uspořádaly dle »Daily Mail-
japonskou slavnost ku poetě vojenských příruč
a válečných dopisovatelů. V symbolickém baletu
vystoupili »strýc Sam«, »britský lev« a »slečna
Japonka«. President šlechtické banky Hono d
měl ke konci řeč, ve které uvedl, jakou cenu
Japonsko přikládá přátelství Anglie a A me-
riky a dodal, že nyní může Japonsko penla
pro válku snáze sehnati, nežli za čínskě vý
pravy.
Anglický tisk.
Z Londýna, 16. ledna. (C.-B.) »Daily
Telegraph« praví: Ve slovech carových
jest poslední naděje na vyrovnání roztržky. Can
mysli tak, jak mluví, ale jak daleko jest to
v jeho moci mír zachovati ? Pro autokrata jest
zřejmě snazším, než pro vládce ústavního státu
zřeknouti se neudržitelného postavení.
»Standard« píše: Brzy bude jasno,
pokud záměry carovy vtělí se ve skutek. Jeho
slova budou všude přijímána jako upřímný
výraz jeho osobního vnuknutí. Věřili bychom
ve slib míru, kdyby nebyly přípravy pokročily
již až po samu mez války
»Times« praví: Rusko dalo až posud
málo známek o své ochotě ke kompromissu
ale kdyžtě ear dal tak nadšený výraz své míru
milovnosti, jest ještě naděje, že nastane vy
jasnění.
Sam
Japonka
Japonsko
Londýn
Tokio
Anglie
Can
Rusko
šlechtický banka
Hono
Times
Daily Maila
Daily Telegraph
20
article
Carova vůle.
Z Petrohradu, 16. ledna. (C.-B.) »Světu-
telegrafuje se z Port Arturu: Za novoroční pře
hlidky vojska prohlásil místodržitel Alexejev
vojsku, že vůli carovou jest zachovati mír na
dálném Východě. Dle zprávy listů dosta
zahraniční úřad odpověď Japonska 15. t. m.
Projev cizích státův.
Z Petrohradu, 16. ledna. (C.-B.) »Rusk
tel. ag.« sděluje z Vladivostoku, že tam roz-
šířena jest pověsť, dlo níž všecky státy Japon-
sku daly na jevo, že si přejí, aby zachovalo
status quo a že jest žádoucím, aby mír neby
porušen.
Z Londýna, 16. ledna. (C.-B.) Z Winni
pegu se sděluje, že zástupci Japonska ukončil
vyjednávání o koupi velikého množství pšenice
monitolské.
Carův
Rusk
Winn
Petrohrad
Port
Japonsko
Vladivostok
Londýn
21
title
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
22
article
Delegace.
Delegace.
Z Vídně, 16. ledna. Rozpočtový výbor ci
lajtánské delegace zahájiv rokování o nejdůleži
tějším úkolu svém, o výdajích na nová děla, od
ročil se na úterek. Přičina je věcná. Bylo za-
mýšleno — jak se sděluje — že výbor sejde se
v ponděli odpoledne. Sešlo z toho. Výbor na-
lézal se v očividné nesnázi, maje činiti usnesen
o tom, zda-li nová děla budou ocelová či bron-
zová. Delegát dr. Stránský navrhl přestávku
neurčitou, za které by smíšená komise podala
votum. O návrhu tom nebylo ještě hlasováno.
»Wiener Allgemeine Ztg «, list zajisté
vládě blízký, podolýká k tomuto předmětu: »De-
legáti nalézaji se před těžkým úkolem, před
otázkou, se kterou spojeny jsou nejpronikavějš
vojenské zájmy říše. Naprostě jasno každým
směrem mělo by býti v takovém případě hlavním
předpokladem pro rozhodnutí tak vážné a tak
dalekosáhlé.«
K Derschatlově resoluci.
Z Vídně, 16. ledna. Posl. dr. Derschatu
pocifuje, jak se zdá, nemilé následky svého ná
vrhu, který podal v rozpočtovém výboru dele
gace rakouské v ten rozum, že delegace vyslo-
vuje se pro zachování práv panovniekých, poku
jde o vedení, řízení a jednotnou organisae
armády a že tato práva náležejí koruně, ne
jsouce obmezena ani exekutivou, ani legis
lativou.
Sděluje se nám, že tento návrh usnesen
byl na zvláštní poradě, které se zúčastnili: dr
Baernreither, poslanec professor dvorn
rada Marchet, dr. Pergelt a dr. De
schatta.
doktor
Stránský
Derschatlův
Posl
Derscha
Pergelt
schatt
Vídeň
Wiener Allgemeine Ztg
rada Marchet
doktor Baernreither
23
article
Ustanoven byl pak dr. Pergelt, aby
návrh ten podal v rozpočtovém výboru a tam
odůvodnil. Avšak dr. Pergelt v posledn
chvíli vzdal se funkce té a převzal ji dr. Der
schatta. Ve svém štyrskohradeckém orgánu
pravou povahu tohoto svého podnětu přiznává
Praví:
»Resolucí tou nebude zastaven vývoj srě
tových dějin. To je jisto. To není také jej
účel. Byla jí toliko označena demarkační linie
bylo ji ukázáno, že zájmy koruny a Němců
rakouských o jednotu armády a německou řeč
velicí by se měly krýti. Reseluce ukázala ko
runě, že němečti poslanci by neměli viny
kdyby destruktivní nacionalismus ) anebo ne-
návist proti němectví a proti německé řeči ar
mádní rozrušily jednotu armády. To je blavn
význam resoluce, kterou se formou nejloyálnějš
praví koruně: My jsme učinili svou povinnos.
Veličenstvo, učiňte vy nyní srou.«
Kdož tedy hlasoval pro tu resoluci, Poláci
stejně jako konservativní velkoslatkáři z' kra
lovství českého, nehlasoval ředy pro jednotu
armády, nýbrž hlasovali pro německost armády
Afféra prof. Gubernatisa před soudem.
Z Inšpruku, 16. ledna. Studujíeí A
brosi (svolavatel schůze, nu níž měl přednášeti
prof. Gubernatis), s nímž bylo zavedeno trestn
výšetřování pro porušení práva spolkového, žá-
dal, aby líčení konalo se před jiným soudem
protože, jak pravil, pochybuje o nestrannost
soudců inšpruckých. Soudní dvůr na to podaí
na Ambrosa žalobu pro urážku na cti.
Pergelt
doktor
Němec
Polák
profesor
Gubernatiso
24
article
Černovická universila.
Z Vídně, 16. ledna. Spolek docentů n
vídeňské universitě koná ve dnech nejbližších
zvláštní valnou hromadu, ve které zahájena
bude akce pro zřízení lékařské fakulty v buko
vinských Černovicích, kde jest fakulta »pouzes
bohoslovecká a filosofická.
Ve sehůzi lě bude také učiněn návrh, ab
stalo se opatření, kterým by se zajistil německy
ráz této vysoké školy.
Černovická universita je největší zby
tečností rakouskou. Jest nejen kusa, ale i ně
meckou v zemi, ve které německý element nen
representován nikým, než úřady a některýmí
zbytky strany centralisticko- liberální.
Universila ta byla zřízena ke stoletému
jubileu připojení Bukoviny k Rakousku, byl
zřízena, by několik lidí nalezlo dobrého mísla
professorského. Dlužno konstatovati, že proti pro-
jektu, zřídit v této zemí, tedy pro kkrah pra-
skrovný, ještě i medicinskou fakultu, naráží na
odpor ve vážných zdejších kruzích lékařských
a professorských, kteři ukazují k tomu, že by
nejen professorstvo, nýbrž také odchovanci me
dicinské fakulty černovické stali se méněcen-
nými. Při tom nechceme se zmiňovat o zajíma
vém momento, že páni Skedl a soudruz
chtějí míti tuto medicinskou Iakullu v téže
době, ve které vzbuzují krajní odpor proti
potřebné a nezbytné české universitě moravské.
Skedl
Vídeň
Černovice
Rakousko
spolek docent můj vídeňský
zřízený lékařský fakulta
I dicinský
25
article
Z vídeňské lechniky.
Z Vídně, 16. ledna. Dekan chemickéh
oddělení vídeňské techniky professor dvorní
rada Franlišek Toula vzdal se své hodnost
Příčina je tato: Byl u ministra dra. Hartla
kterému zevrubně vykládal nedostatky místnost
na technice, žádaja nápravy. Poněvadž mu ne-
bylo vyhověno, oznámil rektoru, že nechce být
děkanem. Věc neuf ještě odbyta, nýbrž dostan
se na přetřes v professorském sboru.
Nezdařené vyjednávání hr. Zichya s Tiszou.
ch. Z Pešti, 16. ledna. Předmělem všec
rozprav v parlamentě bylo včera usnesení strany
lidové (klerikální), zahájiti boj proti předloz
rekrutové. Pokládá se pravdě podobným,ž
její vyřízení bude nejméně o 10 dní zpozdéno
Dopoledne předseda strany lidové hrabě
Zichy vyhledal hr. Štěpána Tiszu a učinil mu
v zájmu miru určité návrhy. Ukázal k tomu
že ministerský předseda musí podati důkaz, žee
provedení vojenských reform vládou je míněno
vážně. Nechť tedy co nejrychleji v příčině té
osnovu zákona, anebo čásť těchto reform po-
stupem administrativním uskuteční. Stane-li se
tak, lidová strana odzbroji. Hr. Tisz a odpo
věděl, že musí býti vyčkáno, jak se věci vy
vinou v maďarské delegaci, že je čas na ta
kovou akci, jakou žádá hr. Zichy, tuze krátký
Tím rozprava skončena. Za těchto poměrů bo-
jovná opposice může spoléhali na pomoe strany
lidové a situace je opětně velmi vážnou.
Lengyelova afféra.
ch. Z Pešti, 16. ledna. Posl. Lengye
prohlašuje, že nezmění svého postupu, ale že
také nevystoupí ze strany neodvislosti. Posl.
Justh prohlásil, že bude li pokračovati ve
svých útocích na stranu, musí z ní vystoupiti.
Kdyby tak neučinil, on sám že podá návrh na
jeho vyloučení a kdyby se pro tento návrh ne-
nalezla většina, že vystoupí (Justh) sám, poně-
vadž jsou nyní poměry ve straně Košutově ne
udržitelnými.
Dekan
Franlišek Toul
Hartl
Zich
Štěpán Tisza
Tisza
Lengyelův
Posl
Justh
Košutův
Vídeň
Pešť
Hradec
Tisza
strana lidový
strana lidový hrabě
26
article
Dr. Frank.
ša. Ze Záhřeba, 1.6. ledna. Posl. dr. Fram n
byl advokátem drem. Jafkou jménem advokáta
dra. Gustava Gaje vyzván na souboj. Gaj v
rěckém listu obvinil, jak již sděleno, Franka, že
byl podplacen dřívějším bánem Khuenem Héder
varym. Dr. Frank, který v této věci žádal do
sazení čestného soudu parlamentního, odpovědě
v »Chorvatském Právu«. Následkem toho dr. Gaj
jej vyzval.
Srbská vláda a agilace protilurecké.
Z Vídně, 16. ledna. »W. Allg. Zeitunge
uveřejňuje zprávu o situaci v Srbsku, postaven
krále Petra, stavu věcí ve skupštině a make
donské agitaci. Této prý věnují diplomuté nej
větší pozornost, poněvadž z jara ještě a v léi
minulého roku srbská vláda čelila všem agita
cím protitureckým, nyní však chová se k nim
nad míru tolerantně. Tvrdí se prý, že spiklenni
kteří zavraždíli královské manžele, mají úmys
z jara t. r. zahájiti akci pro srbskou politiku
balkánskou, aby takovým způsobem odvrátil
nebezpečenství, ve vniterní politice hrozící
tvrdí se prý dále, že byly již učiněny všechny
přípravy k založení čet, jež, jakmile roztaje snih
ve Starosrbsku, akci začnou (Podáváme zprávu
tuto jen jako doklad, jak věci dovede sbájiti
tisk vídeňský, když běží o to, zastříti vlastn
inlriky na Balkáně. Pozn. red.)
Proli řehulím ve Francii.
r. Z Paříže, 16. ledna. Čtyři policejní ko
misaři a padesát strážníků vykonalo v klášteře
assumpcionistů domovní prohlidku. Tato souvisí
prý s provedením protiřeholního zákona. Jmén
všech řeholníků byla při prohlídce zapsána.
Veto při volbě papežově.
a. Z Říma, 16. ledna. Jak se z vatikán
ského pramene proslýchá, chce kurie svou chy
stanou notou státům interessovaným zamezit
jedině, aby používaly práva veta po vyhlášen
výsledku volby.
doktor
Frank
Posl
Fram
Gaj
Khuen Héder
W Allg
Petro
Záhřeb
Vídeň
Srbsko
Balkán
Francie
Paříž
Řím
27
article
Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře
Z Vídně, 16. ledna. (C.-B.) Arcivévod
Ferdinand Karel přibyl sem odpoledne z Prahy
Khuen-Hederváry.
Z Vídně, 16. ledna. (C B) Císař přijal v
zvláštním slyšení bývalého uherského ministe
ského předsedu hr. Khuena Hledervára.
Uherská sněmovna.
Z Pešti, 16. ledna. (C.-B) Poslaneck
sněmovna pokračovala dnes v rokování o před-
loze rekrutní. Mluvili szederkenyovci Hellebrauel
a Okolizenay. Tento podal návrh na projev
nedůvěry vládě.
Na to odročeno rokování na pondělek.
Sněmevna přešla pak k rokování o dotazech
Na dotaz poslance Szederkenya o volbe
v Topolči odvětil min. předs. Tisza, že vid
v dotazech takových pokusy vykonávati vliv n
volby a úřadníky v konání jich povinností ob
mezovati a terrorisovati. On zná i bez takových
dotazů povinnest svou, úřadníky ku přísnému
konání zákonů dodržovati.
Co se týče socialistického hnutí, toto sam
v sobě chová protilék. On ostatně ve vý
nosu ke správním úřadům nařídil
by ponechávaly sociialistické a gi
taci volný průchod a aby schůze lidu
zakazovaly jen tehidy, když hrozi porušení v
řejného pořádku. Potom byla schůze ukončen
Chorvatský sněm.
Ze Záhřeba, 16. ledna. (C. B.) Sněm přija
zákon o finančnim provisoriu ve třetím čtení
Poměry v Srbsku.
Z Bělehradu, 16. ledna. (C. B.) Za debsty
o tiskové novele vyskytly se mezi ministry vnitru
Protičem a zahraničných věci Nikoličem ne-
shody, protože tento s některými svými přívr
ženci přimlouval se za mirnější preventivná
opatřeni, obsažená v tiskové novele. Následken
toho rozmohl se rozkol v radikálntm klubu ji
tak, že třeba jen skrovného podnětu a dojde
k úplné rozluce.
Po odstoupení Grujičova kabinetu, jež oče
kává se, jakmile bude zahájena rozpočtová
debata, bude povoláno nejspiš přechodní mini-
sterstvo Protičovo a po něm přijde kabinet
Pašičův
Ferdinand
Karel
Khuen
Hedervára
Khuen Hledervár
Hellebrauel
Okolizenay
Szederkenya
Protič
Nikolič
Grujičův
Protičův
Pašičův
Vídeň
Praha
Pešť
Záhřeb
Srbsko
Bělehrad
C B
Poslaneck sněmovna
28
article
Hangský seud.
Z Haagu, 16. ledna. (C. B.) Rozhodčí ve
venezuelském sporu sejdou se zde dme
13. února. Porady jsou ustanoveny na 4 dni.
Pruský sněm.
Z Berlína, 16. ledna. (C. B.) Sněm byl
dnes zahájen trůnní řečí, v níž Vílém II. vzpo-
mněl především vděčně svého rychlého uzdra-
vení a děkoval národu za jeho vřelou účast.
Trůnni reč konstatuje příznivý stav finan
státních, nový hospodářský rozvoj, jenž jeví s
ve značnější dopravě na státních dráhách
vzrůstajících státních příjmech. Účetní rok 1902
končil příznivě, účetní rok 1903 skončí nepo-
chybně přebyťkem. Také rozpočet na rok 1904
vykazuje rovnováhu v rozpočlu.
Trůnní řeč ohlašuje řadu hospodářskýeh
předloh, zvláště předlohy o vodních dráhách
síce také o vystavění veliké vodní dráhy
Berlina do Štětina, o splavnění Odry od Úst
kladské Nisy až do Vratislavi, o zlepšení vodní
dráhy oderskoviselské i s Vartou a o zřízenl
plavební dráhy od Rýna do Hannoveru, pak
opatřeních proti povodním. Trůnní řeč končir
Dvěma velikým zájmům státním má býti po-
slouženo stejnou měrou: ochraně a podporo-
vání zemědělství a zajištění a upevnění poměná
obchodních a průmyslových.
Zahájení sněmu výkonalo se v 11 hodin
dopoledne v královském zámku po bohosluž-
bách, jichž se zúčastnili Vilém II., princové,
kaneléř, ministři a poslanci. Trůnní řeč čeu
císař hlasitě a byla na mnohých místech,
zvláště na konci provázena pochvalou.
Z Berlina, 16. ledna. (C.-B.) Panská
sněmovna zvolila si za předsedu kn.
InnhausenKnipphausena, za prvníh
náměstka bar. Momteuíťela, za druhého
vrchního purkmistra kolinského Becker a.
Náměstek bar. Manteuffel vyslovi
přání, by duch zůstal v nové sněmovně jak
býval ve staré, duch věrnosti a lásky k pa-
novnické rodině a oddanosti pro blaho vlasti.
Štětina
Vilém II
Becker
Manteuffel
Haag
Berlín
Odra
Nisa
Vratislav
Rýn
Hannover
29
article
M. p. br. Bülov tronfá, že sněmovna, v níž
je zastoupeno tolik zkušenosti a rozvahy, bude
podporovali svým vždy osvědčeným vlastenecteím
a svou oddaností ke králi státní vládu ku pro-
spěchu říše. Konečně vyslovil přání, by sně-
movna byla vždy obrazem pruského smýšlení
pruského ducha, a vždy osvědčovala smýšlení,
jež lze vyjádřiti slovy: Napřed pruský král,
napřed Prusko v Německu, napřed Německ
ve světěl
Členové státního ministerstva dostavili se
do jednoho do této první schůze v nové sně
movně.
Z bavorského sněmu.
Z Mnichova, 16. ledna. (C.-B) »Münch.
N. N.« sděluje, že říšský rada hrabě Moy po-
dal ve sněmovně řišských radů tento návrh:
Sněmovna říšských radů račiž se usnésti, že
dává se královské státní vládě na uváženou,
nemělali by býti změněna osnova volebníh
zákona, předložená sněmu v zájmu nábožen-
ského a politického míru tak, že duchovní všech
vyznání vyloučí se z práva volehního nebo ž
jejich volební právo se obmezl.
Návrh ten odkázán volebnímu výboru.
Z Mnichova, 16. ledna. (C. B) Ve sně
movně poslanecké prohlásil ministr spravedlnost
v záležitosti »Simplicissimu«, že st. zastupitel-
stvo mnichovské opatřilo si číslo »Simplicissimu
cestou zcela nezávadnou. Štutgartské i mni-
chovské úřady pokládají Mnichov za příslušné
censurní místo, jelikož jest tam sídlo redakee
i nakladalele. Úřady v Štutgartu, kdež list ten
se tiskne a rozesilá, poslaly vždy porinný vy-
tisk mnichovskému státnímu zástupei. O mate-
riálním zdůvodnění konfiskace nemůže se vy
jádřiti, poněvadž věc soudy projednávají
o jich nestrannosti nelze pochybovati.
Münch
N N
Moy
Bülov
Prusko
Německo
Mnichov
Štutgart
30
article
Drobně zprávy z Německa.
Z Cvikova, 16. ledna. (»Leipz. Tageblatt.«)
Roza Luxemburgová, známá sociálne-
demokratická agitátorka, odsouzena trestním sou-
dem pro urážku císaře na 3 měsí ce
do vězeni.
Z Pera, 16. ledna. (C.B.) O s orubojíek
nadporučíku zdejší posádky pro uhájení rodinne
eti, vybojovaných s jinými důstojníky v Krup-
ském lese, oznamují »Pirn. Zígu.« z příslušn
strany, že konsly se souboje tři a jeden dů-
stojník byl raněn na paži, čimž byla věc odbyta.
Z Perna, 16. ledna. Jeden z poručlkůu
kteří svedli chof nadporučíka Kocha a jen
v souboji s ním zároveň byl, podlehl ráně svě
Povstání domorodců afrických proti Němcům.
Z Berlína, 16. ledna. (C. B) Dle zpráv
z Windhuku ze 14. ledna byla O kahan dž
vellice olhroženn. Pokusy z Vindhuku pod
niknuté k osvobození města, byly zmařeny, i Vind-
huk byl isněn. Ztráty jsou cell kiem
veliké. Hererové opatřili si plemenní dob
koně i zbraně.
Ze Svakopmundu, 16. Jedna. (C. B) Zd
i v Koribi prohlášen byl stav obležení.
Z Berlina, 16. ledna. (C. B.) Vážné zprávy
z državy jihoafrické pohnuly prý vládu, z
podá parlamentu předlohu o rychlém vyslání
posil do Afriky.
Luxemburgová
Koch
Němec
Vind
Herero
Zdeněk
Německo
Cvikov
Berlín
Afrika
31
article
Doplňovací volba v Anglii.
Z Londýna, 16. ledna. (C. B) Za včerejsl
doplňovací volby do dolní sněmovny v Nor-
wichu, jež stala se nutnou úmrtím Henryh
Bularda (konservalivee), byl zvolen Tillar (libe-
rál) 8576 hlasy.
Výsledek volby této účinkoval na kruhy
konservativní a zvláště na stoupence Chamber-
lainovy způsobem deprimujieím, neboť bývala
konservativní většina v okresu změnila se tu
nyní v několikatisícovou většínu ve prospěeh
stoupenců svobodné tržby
Loď Kabyly přepadená.
Z Kolina n. R., 16. ledna. (C B.) lak
»Köln. Ztgu.« dnes z Mudridu se sděluje, došel
tam tento telegram: Francouzská luď plachetní
»Paulina« mezi Mazagonem a Casablamou uvázl
na mětčině a byla Kabyly úplně vypleněna.
Francouzský křižák »Galilée« odplul do
Casablamy, aby žádal za potrestání pachatelu.
Panama.
Z Nového Yorku, 16. ledna. (C.-B.) Z P-
namy oznamují: Ústavní shromážděn
Nora
Bulard
Tillar
Kabyl
Köln
Paulin
Mazagon
Casablama
Anglie
Londýn
Kolina můj
Panama
Nový York
dolní sněmovna
Chambry