ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 36c68850-7108-11dc-9dad-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 38, person 43, org 6, work 1
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 17. ledna 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 17.
4 article
Na ranní a odpol. listy přodplácí se- v Praze v adminisfraci na měsí na čtrrt leta . . . . 6 K —l s dvojí čonáfko na měsí na dinit keta l ve slialkéchl na měsíc . Poštont na měsíe na čtvrt leia ! : . . s drojí zásilkou na měsíe
Praha
5 article
7kk 2 K 80h kei
6 article
:::ke na čtvrti lela
7 title
Onešní číslo pro Prahu le o 18 stranách.
Praha
8 article Dohořívá k prstům?
Dohořívá k prstům? Důvodné a důtklivě žádosti loňskou po hromou postiženého rolnictva našeho za brzké svolání sněmu českého, dostalo se dle vídeň- ského »D. Tagblattu« — libezné věru odpo- vědi: Radil prý se sice dne 15. t. m. předseda ministerstva dr. Körber s místodržitelem hr. Coudenhovem mimo jiné i o důležitosti této, svšak »lhůta ke svolání sněmu král. českého nemohla býti ustanovena, poněvadž — věci v obou tábor ech jsou dosud nejisty . . « Ba zpráva napovídá, že ani do dubna ne- bude sněm svolán, neboť: »Císařským rozhod- nutím bylo sice zajišténo vybírání zemské při rážky do 1. dubna, avšak bude třeba novým nařízením termin tento prodloužiti.« Po- tvrdí-li se neblahá ta zvěsť, pak bychom přáli p. Körbrovi, aby na vlastní uši doslechl, jak bude mu po dědinách nevinně trpícího lidu že- hnáno. Ze šestimillionové státní podpory dostalo se mu jedné třetiny a nyní, když v nouzi své očekává pomoc od sněmu zemského — tento »nemůže býti svolán, poněvadž — odů- vodnění věru klassické — : »poněvadž věc v obou táborech jsou dosud ne jisty.« — Jaké věci? A jaká nejistota v obou tá borech? Mohl by se podiviti mnohý čtenář Leda v německém táboře může panovali nejistota a spor o to, slušno-li dále zatvrzovati se poslancům německým v nejsvévolnější vzpouře proti sněmu zemskému a způsobovati tak bez- důvodným schválem těžkou škodu všemu oby- vateistvu společné vlasti. Ale v táboře českém není vzhledem ke sněmu českému pražádné ne jistoty. Poslanci národa českého chtějí tu po- clivě opatřiti veřejné potřeby vlasti, chtějí věrně hájiti její práv a zájmů, jako činili vždy. —
doktor Körber Coudenhove
9 article
Temný tedy napohled smysl Körbrovy omluvy, proč oslyši tak vážnou a nalehavou potřebu království českého, jakoby neměl žád- ného citu pro nevinně strádající tisíce pilného. zdatného obyvatelstva země, která od r. 1526 až po tento den byla pravou komorou a stud- nici říše habsbuřské v dobách její nejtěžších nejkrutějších. Však nicméně troufáme si uhodnout, coza tou »nejistotou v obou táborech« asi vězí. Panu Körbrovi prostě nastává zkouška nej těžší: aby parlamentem promrskal své famósní cycovnání sylvestrovské s Uhry. Jakkoliv ještě obstrukce ve sněmu uherském nepotuchla, jak koliv ješté dovede nějakou dobu pozdržet povo lení branců na lonský rok (1903) — nie- méně již přece jen za nedlouho asi uklidní se vlnobiti v Uhrách tak dalece, že bude moci Tisza přistáti v parlamentním přístavě uherském s lodí Szellova vyrovnání. A tu nadejde pro Körbra doba kritická. Tvářil se sice, jakoby byi připraven pro všechny případy. Dával svými ofliciosy rozhlašovat, že prý si z naší obstrukce ničeho nedělá, nechť mu i zmaříme parlamentní projednání celního tarifu, s Uhry praeně smlu- veného, že prý má dávno slovo vlády pešťské dovolující mu také zde zasáhnouti ku pohodl- nému naragrafu 14., jehož se již najedl jako odřikaného chleba.
Körbrův Körbr Tisza Uhry
10 article
Nuž, možná že by konečně Tisza přimhouři vůči tísni »distinguovaného cizince« útrpně jedno oko, snad i obě, ale maďarská strana neodvislosti jakživa ne. Vždyť jí programově jde o úplnou rozluku politické i hospodářské pospolitosti Uher s Cislajlanif; jakž by si tedy dala takovou vzácnou příležitost ujíti, aby ne- nastavila dualismu nohu. Košut již to také jménem strany své důrazně ohlásil, že nedo- pustí, aby sněm uherský schválil vyrovnání s Cislajtanií, dokud je tamější parlament ne- přijme v třetím čtení, aniž by i jen písmeny opovážil se »na škodu Uher« změniti. Pak b ovšem musil Körber prosaditi předlohy vyrov- nací v parlamentě vídeňském stůj co stůj. Ale jak to možno za nousmířené obstrukce české Všechny recepty, cokoliv jich na násilné jej udolání a přemožení vymyslila šlechetná ochota německých obstrukčníkův ode včíra, patrně ne- stály Körbrovi pro svou pošetilost břidilskou ani za zvednuti a proto chtě nechtě pomýšlí dle souhlasných zvěstí polských listův opět na pokus »osvědčených« smiřovaček«, s nímž vskutku také již zahájil sesonu — na Mo ravě, s kterou již od Bacha německo centra lističtí ministři troufali si prováděti všechny možné nesmyslné vivisekce, jako s pokusným králikem. Po Moravě pak má následovati pokus v Čechách. Ale český ořech od jakživa je kamenáčeml Všechna čtyřletá potajná námaha Körbrova o rozklání a rozptýlení české opposice zůstala marnou.
Uher Košut Körbr Bach Uhry Morava Čechy Tisza
11 article
Naopak: vedla jen ku pevnému spolčení se nejsilnějších stran národních ku pospolite obraně práv národa a vlasti. V celém šesti millionovém národě českém nenalezne. Körben ani hrstku přívrženců a panošů. Všude razí jen na tuhý odpor roztrpčeného lidu, volajícího na poslance své: »Nepovolte, nedejte se zahrozit vytrvejte ve spravedlivém boji do sil posledníeh a spolehejte v nás!« A poslanci naši, povzbuzeni a posilen tímto vlasteneckým duchem lidu svého, slibuji mu na svou čest, že necouvnou a neodhodi meče obstrukce, dokud nebude odčiněna loupež našeho práva dobrého ze dne 17. října 1899, dokud nebude zaručena ve státních úřadech na- šich vlastí našemu jazyku tatáž platnost jako jazyku německé menšiny a dokud nebude nám povolena česká universita v hlavním městé Moravy. Ale do toho se p. Körbrovi nechce, poně- vadž by nerad pohněval svých milých přátel ně- meckých, kteří vyhýčkáni staletou přízní Vídně dnes jí přerosili důkladně přes hlavu a hrozí jí nejen obstrukci, ale něčím daleko horším. Ne víme, co se poslední dobou mezi pohlaváry zdejších Němců a drem. Körhrem v příčině smi řovaček českých osnovalo a pletlo. Nevíme, co vše jim nabízel v náhradu, dovolí li mu uspo- kojit nás nějakými ústupky. Avšak onehdejší Schückrova a Pradova fraška, sehraná v Liberci, podobá se důkladnému koši, jejž Körber od svých vlastních přátel obdržel. T nezřízenost neslýchaně drzých požadavkův, jichž tu řečení vůdci němečtí produkovali, až se hory zelenaly, vyrazí všem smiřovacím poku- sům Körbrovým prostě dno. To je ta jeho ne- jistola v obou táborech, pro kterou váhá svolsti český sněm.
Němec Körbrův Morava Vídeň Liberec
12 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 16. ledna. (Dru. Körbrov dána nová lhůta.) „Již několik dní jest v Vídni veřejným tajemstvím, že z rozhodujícíeh míst dána nynějšímu ministerskému předsedovi nová, ovšem dosti dlouhá lhůta na uzdraven parlamentních poměrů. Jestliže se předsedov byrokratického kabinetu nepodaří během tohoto reku prověsti kompromis mezi Němci a Čechy aneb přiměti Čechy, aby zanechali obstrukce, nastane nejprvé změna osob a pak i soustavy byrokratických kabinetů v kabinet parlamentní.“ Tato zpráva, kterou čteme v „Slowě Polském“ vysvětluje, proč se v posledních dnech, co za- sedá ve Vídni rakouská delegace, vláda namáhá všemi způsoby, aby přesvědčila českou delegae slovem i tiskem, že jí nic tak neškodí, jako ob- strukce a nic ji nemůže přinésti většího zisku než upuštění od obstrukce, třebas bez jakých- koliv ústupků se strany vlády i německé levice. Proto nemine dne, aby videňské vládní listy ne- otiskovaly zpráv ze zemí českých, jak prý české voličstvo jest nespokojeno s obstrukcí, a tutéž píseň pějí i haličské orgány polského kola, kter vylíčily, co všechno jest dr. Körber ochoten če- ské delegaci — slibiti, upustí-li od obstrukee Na různé pověsti o novém vyjednávání — ať přímém či nepřímém — mezi vládou a če- skou delegací reaguje kutnohorský orgán dra Pacáka, v němž se dle informace „s kompetent- ního místa“ praví: „Tyto zprávy se šiří, aby v kruzích, kam jsou adresovány, se myslilo, že se nějaká jednání ději, a že se situace zlepšila.
Körbrov Němec Čecho Körber Pacák Praha Vídeň
13 article
Jak neseriosní je takové jednání, toho dokladem je toto: Před I. a II. čtením rozpočtu a rakousko- uherského vyrovnání děly se mezi zástupci vlády a zástupei českými konference, a sice celá řada konferencí, v nichž zástupcové čeští, pokudse týká vnitřního úřadního jazyka českého i mo- ravské university, do všech detailů své poža- davky odůvodnili. Bylo řečeno, že během prázd- nin parlamentních se bude dále jednat. Parla- mentní prázdniny trvaly od 12. června do 17. října. Mezi tou dobou však panu Körbrovi ani nenapadlo, o otázky ty zavadit. Dne 17. října svolána byla říšská rada, a dne 16. října o 3. ho- dině odpoledne pozval dr. Körber zástupce české k sobě, aby dne 17. října mohl říci — že se jedná. Čeští zástupcové pozvání zamítli, poně- vadž znali jeho taktický dosah, poněvadž dru. Körbrovi své požadavky již do detailu vyložili a poněvadž pozvání půl dne před říšskou radou považovali za pouhou ironii, i dle programu to- liko za záminku k ukrytí pravých úmyslů. Tak se má věc i nyní, a proto není třeba, přimlouvat se u zástupců českých „za urychlení jednáni“. Vláda ví, co chceme, ať učiní právu a spravedl- nosti zadost, a pak se bude moci jednati tak dále s Němci. Dnes mají konference prostě sloužíti k tomu, aby se odšouply válečné vozydo remis.
Körbr Körber Němec
14 article
Ze Lvova, 14. ledna. (Vojenská re- álka ve Lvově.) Košická vojenská nižš reálka, kterou navštěvuje asi 200 žáků, mez nimiž 20 Poláků, má být přenesena do jiné země. poněvadž v Košicích má býti zřízen nový, ma- darský vojenský ústav. „Gaz. Nar.“ se dovídá. že bylo původně úmyslem, přeněsti košickou reálku do Lvova, že však v posledních dnech názory vojenských kruhů se změnily a reálka má býti přenesena de jině země. „Gaz. Nar.“ upo- zorňuje polské politické kruhy na tuto změnu názorů a vyzývá je, aby se přičinily o přeněsení vojenské reálky do Hahiče až z toho důvodu, aby se vojenské službě věnovalo více Poláků, poně- vadž jest zájmem národním, aby Poláci měli ve vojsku co možno nejvíce svých důstojníků. V Ha- liči jsou až dosud dvě kadetní školy, v Lobzově a nedávno zřízená ve Lvově, jež obě jsou dosti četně navštěvovány. Z Lublaně, 14. ledna. (Poněmčen školy sv.-jakubské v Korutanech. Po třináctiletém úsilí podařilo se r. 1891 slo vinské obci Sv. Jakubu v Korutanech domoei se čistě slovinské pětitřídní školy, jediné toho druhu v celém Korutansku. Bylo třeba ovšem projíti všemi možnými instancemi, než se tehdejši ministr osvěty bar. Gautsch rozhodl. že ve škole sv.-jakubské má se vyučovati ve všech třídách slovinsky, němčině pak že se má vyučovati jako povinnému předmětu, od třetí třídy počínaje. Tato jediná slovinská pětitřídní škola byla ovšem trnem v oku korutanských Němců; ale po celých deset let byli nuceni školu trpěti. Teprve, když se politické správy ujal Němcům oddaný dr. Körber, troufali si koru- tanští Němei vystoupiti opět zjevně proti slovin- ské škole sv.jakubské a opatřivše si podpisy ně- kolika sv.-jakubských odřezanců, požádali roku
Polák svatý svazek . Jakub Gautsch Němec Körber Lvov Košice Gaza Nara Lobzov Lublaň Korutany Korutansko škola svatý Polák
15 article
1901 zemskou školní radu, aby se slovinská pěti třídní škola změnila v utrakvistickou. Obecní i okresní školní rady vyslovily se proti tomuto návrhu, ale zemská školní rada rozhodla, že škola má býti utrakvistická. Místní školní rada bránila se proti tomuto rozhodnutí ve všech in- stancích, ale ministerstvo osvěty potvrdilo roz hodnutí zemské školní rady, dle něhož se sv. jakubská škola rozdělí v slovinskou dvoutřídku a školu utrakvistickou, která ovšem bude od samého počátku německá. Obec sv.-jakubská hodlá sice svou školu hájiti ještě u dalších mož- ných instaneí, ale za nynější vlády jest mál naděje, že se dovolá spravedlnosti. Z Pešti, 14. ledna. (Rumunské při- pravy k volbám.) Pověsti o brzkém roz- puštění uherské sněmovny sledují se pozorně i v národních kruzích rumunských. Aradská „Tribuna Popor.“ vyzývá Rumuny, aby se již nyní organisovali, tak, aby je možné vypsání no- vých voleb nezastalo nepřipravené. Dle výpočtu „Trib. Popor.“ Rumuni mohou své národní kan- didáty postaviti směle v 50 okresích a svorným postupem všech rumunských stran mohli b se domoci tak značného počtu národních po- slanců na sněmě, že by tam ve spolku s národ- ními poslancí slovenskými a srbskými mohl dobře provozovati aktivní politiku národní. Toto vyzvání noušlo však ani pozornosti státního za- stupitelstva, které nemeškalo a podalo na redak tora „Trib. Popor.“ žalobu pro „štvaní proti ma darské národnosti“.
svatý Rumun Pešť
16 title
Politické zprávy zahraničné.
17 article
V Praze, 16. ledna.
Praha
18 article
Ruský senát rozhodl proti Rotšildovi. Rotšild přede dvěma lety šmejdem zakoupi od soukromé osoby naftodárný pozemek v okolí Baku, jehož držení by jej učinilo vedle Nobela blavním čerpatelem nafty na ruském Kavkaze Avšak záhy se prozradilo, že půda, Rotšildem koupená, nepatří soukromému držiteli, nýbrž eráru. Erár tedy na ni položil ruku a Rotšildov oznámil, že obchod je neplatný. Rotšild. žaloval erár u tiflisského soudu, jenž rozhodl prot němu. Na to podal rekurs k vládnoucímu senátu jenž o sporu jednal dne 2. t. m. a stížnosť Rot šildovu zamitl. Zamítnutí toto bude míti další následky Rotšild bude nucen vrátit ruskému eráru tak naftodárné pozemky, které podobným způsoben koupil 20 tomu let a které stojí nejméně 10 mill rub. Kromě toho erár bude žádat náhradu nej méně 15 mill. rub.
Nobel Bak Kavkaz
19 article
Na obranu tisku v Německu. V říšském sněmu německém podali národn liberálové interpellaci v příčině vykonávaného dosud donucování redaktorů ke svědectví, kteř pokutami a vězením jsou nuceni sdělovati pi satele zpráv, jež jeví se úřadům závadnými. Interpellnnti žádaji za zrušení tohoto opatření listu nedůstojného. Dotaz odůvodnil nakladate »Hannover Kurieru«, dr. Jaeneche, jenž stěžoval si, že tisk v Německu není dosud lak vážen, jako ve slátech skutečně ústavních, n př. v Anglii, a uvádí eklatantní připady zmíně ného donucování. V Lipsku na př. vyslýchány byly, aby zjištěn byl pisatel článku v »Leipz. Volkszeitung«, i ženy z expedice. Takovým případy, dl řečník, stáváme se směšným před kulturními státy světa. Použi- vání označeného opatření jest způsobilé zástupce tisku ponižiti. Řečníkova strana není však proti ostřejším trestům proti osobním urážkám a řeč- ník poukazuje tu na Anglii, kdež se osobní urážky tiskem zvláště přísně treslají. Jinak jes to ale s odhalováním veřejných škod, pře nimiž se ale právě vyšší kruhy třesou. Měly
doktor Jaenech Německo Hannover Anglie Lipsko kulturní stát svět
20 article
V drobném prodtejii ranní čéslo o sob odpolodni. . . za 2h Ye filialkách na venkován ranní číslo. . . . . . odpolední . . . . . . . 3k Inserát platí se hotově zspřed. Přečploení a inserty přijíná sdmisl- strace v Marisnské slici č. z. Tam nacházejí se též redakce tiskárna a ezpediea „Nárednich Listá“ Bukopisy se nevraesji.
Nárednich Bukopisa
21 article
by se ale také ony úřady říditi zásadou Be dřicha II.: »Gazetten sollen nicht genieret wer- den.« (»Novin netýrejte«.) St. tajemník pro justici Nieberd sky prohlásil potom, že spolkové vlády nemíní upu- stiti od zmíněného opatření, ale že hodlají ob- meziti je částečně. I kaneléř vidí prý v listu důležitého činitele pro zdravý rozvoj kultury, i záleží mu prý na tom, uchovati mu váž- nost jeho. Také řečník středu Röser vyslovil se pro větší ochranu redakčního tajemstvi. Socialista Heine stěžoval si, že když »Vorwärts« odhalil hrozné poměry v jedné set- nině, a když redaktor nechtěl jmenovati pisatele- vojáka, byl za to dán do vězení. Redaktor, jenž by vydal vojenské justici svého důvěrníka, byl by ničemou a jednal by proti cti i proti lidskosti. Tak jako nikoho bych ne- chtěl, dí řečník, předhoditi dravé zvěři, nikoho bych též nevydal vojenské justi ci. Řečník uvádí připad, kdy soudy na redak- torech výpovědi přímo hrozbami vynutili. Již Reichenberger praví, že na tisk uvalena tolikerá privilegia odiosa, že lze mu dopřáti tuké jednou privileji dobrých. Ostatně co se přiznává lékaři, advokátu i bábě porodní, proč by se nemělo přiznati lékaři? Redaktor není pak jen důvěr- nikem pro individuální utrpení, nýbrž pro utrpení celěho národa. Ale všechna ta příkoří tisku plynou ze strachu byrokracie před tiskem. Tato chce tisk spoutali, aby jí neviděl do karet. Úřady sice říkají, že jsou sluhy lidu. Ale pak by slu- hově neměli podváděti pánův svých a nemají míti žádných tajemství před ním. (Veselosta volání »Výborně« v levo.) Řečník míní však, že útisk tisku odstraněn bude teprve, až byrokracie přeslane býti lidu vůbec nepřátelskou.
Hein Vorwärts
22 article
Za konservalivce vyslovil se Limburg pro podržení donucovacích opatření proti redak- torům. Polák Kulerski uvedl, že opatření těch užívá se ještě v horší míře proti Polákům zko- rumpovanými soudy pruskými. Za výrok ten volal předseda řečníka k pořádku, ale ten od- tušil, že podá důkazy pro své tvrzení. Jest za to volán k pořádku znova, ale uvádí pak řadu skutečných případů, kdy úřady přikře proti pol- ským listům vystoupily, aby na nich jmenování nepohodlných pisatelův vynutily. Svobodomyslný poslanec Ablosz při- mlouval se rovněž rozhodně za zmíněnou re- formu, rka, že vynucování svědectví takých smě- řuje proti základnímu právu tisku, proti anony- mitě. Zodpovědný redaktor jediný má všechny zásilky krýti svou ctl. Vynucované svědectví ob- mezuje i jiné právo tisku: zjednati jasno a mlu- viti celou pravdu. Ve forbašském pří- padu bylo na př. mnohem lépe, že skandální případy ve vojsku byly románem »Z malé posádky« odha- leny, nežli aby byly bývaly uml. čeny. Řečník vzpomíná i toho, že v r. 1806 byl knihkupec Polm v Norimberku Francouzy zastřelen, poněvadž šířil spisy, vyzývající k jich zapuzení a poněvadž nechtěl jmenovati pisatele jich. Ani prosby rodiny jeho nepomohly, raději zemřel, nežli by byl zadal cti svoji. Doufejme, končí řečník, že do stého výročí také u nás opatření proti tisku zrušeno bude .. Schůze sněmu byla potom odročena na pondělek. Vážná choroba Edvarda VII. »Londýnský »Star« přináší zprávu, jež v Anglii budí dost poplachu, že král Edvard VII. za návštěvy na zámku vévody Devonshirského musil přivolati lékaře specialistu na poradu k vůl
Limburg Polák Kulerski Ablosz Polm Francouza Edvard VII Devonshirský Norimberk Anglie
23 title
FEUILLETON.
24 article
V Praze, 16. ledna.
Praha
25 article
š.— (Kronika.) Železná opona v chi cagském divadle nekonala svoji povinnost! Pla- meny vyrazily do hlediště a přivodily pohromu Aby opona v čas oddělila prostor přeplněný obecenstvem, na tom vše záleži! V Národním divadle ustanoven k tomu eili zvláštní zřízenec. Nemá jiného na starosti, nežli železnou oponu. Velmi chvalné! V Chicagu však byl také zři- zenec s důležitou funkci za scěnou, ale ve chvili nebezpečí ztratil mužiček hlavu, vzal do zaječích. Z mechanických nástrojů není lidská vůle nejspolehlivější vzpruha. Ve kritickém oka- mžiku ráda vypoví službu. Bude záhodno, po mýšleti na spolehlivější apparát pro případy panik, Moderní technika je přec nevyčerpateln. v oboru důmyslných vynálezů. Samočinné signá lové přistroje pro různé rody nebezpečí konají v technologii už dnes znamenitou službu. Pro by se neměl nalézti samočinný přístroj také pro železnou oponu? Tajemné sily chemicko fysi- kálné, důmyslně nastraženy, mohly by tu s bez- pečnějším rozpočtem konati svoji povinnost, nežli nevypočitatelná mravní a intelektuálná síla pole- kaného zřízence ! Co jsou platny plné kádě vody se sprchovým zařízením v podkroví domu, jestli v rozhodném okamžiku živá ruka se nenajde, aby uvedla v činnost sprchu? Jaké krásné lo- kálky jsme čítali ve vlasteneckých novinách pře dvaceti lety, když stavba velkého Národního spěla ke konci, o znamenitém zařízení sprchovém v novém domě pro případ požáru! A čtrnáct dní po té krásná budova i spodivuhodným za- řízením byla obrácena v popel. Také dnes čteme krásná ličení o důmyslných předpisech Technika bezpečnostní se stále zdokonaluje, ale — jaký je život plný paradoxů — případy pohrom neubývají, množí se. Davová nešlěsti. panika zástupů, za našeho mládí byl pojem t- měř neznámý. Statistika zaznamenává sice i
Pla Chicago národní divadlo nový dům
26 article
starší připady, ale u velikých vzdálenostech o sebe, téměř nepamětných. Čím dále ku předu však, řada pohrom houstne. Celý zákonník přísných na- řízení, instrukef a opatření měla v zápěti děsná no 8. prosince 1881, kdy lehlo popelem divadlo na Okružní třídě vídeňské. Zákonodárné sbory, policejní úřady, stavební komise na všech stra- nách zaváděly opravy, leč přes to rychle po sobě následovala řada děsných katastrof : Ko mická opera pařížská, kostelní panika někde pruském Polsku, požár dobročinného bazaru v Paříži, moskevská korunovační katastrofa. budapešťský obchodní dům a nejnověji chieng ské divadlo! Jen tak ledabylo z paměti ceito váno! Na deset velkých pohrom ve krátkém dvacelileti Tak svým způsobem i v kronice neštěst se ohlašuje nastupující s novou dobou — éra davů. Velkých měst přibývá, střediska obchodu a průmyslu rostou, obyvatelstvo jako tekutina v nakloněně nádobě hrne se směrem svého tě- žiště, lidský živel se shlukuje v bytosti mno- hotné, lidé tlačí se k sobě, žijí hromadně, vy mýšlejí své libé sny o individualismu, ale pod- lehají zákonům davovým a hynou — v stádech. Není známek, že by živel chystal se ustat ve svém pudu, tvořiti tělesa čím dále hutnější. Denní zkušenost spíše opačné tendenci nasvěd- čuje. Technika důmyslných opatření sice koná divy vynalezavosti, ale obava je oprávněná, že neštěsti davových bude spíše — přibývati.
Polsko Paříž
27 article
V minulých dobách bývala divadla právě tak přeplněna jako dnes, tlačenice před i z oponou bývala větší, protože stavba byla ne- japnější, o chodby a východy bylo nejhůře po- staráno, svítilo se bídnějšími hořlavinami než dnes, ale ohromujících nehod nebylo tolik Čím to? Znalec odborník je hned po ruce s vysvě- tlením. Nedbalost práce to zaviňuje. Dnes ve všech všudy směrech činnosti zavládla ledaby lost. V Chicagu prý elektrické vedení zavinilo katastrofu.
Chicago
28 article Elektrické vedení? Co praví o tom od
Elektrické vedení? Co praví o tom od borník? — Dnešní stav konkurence živnostenské nedovoluje téměř, hleděti si jakosti práce. Dle zásady »za málo peněz málo muziky« pracuje se na elektrickém vedení s hřišnou lehkomysl- ností. Snad žádný obor průmyslový neklesl tak rychle v hájení své odborné cti, jako právě elektrický. Vypište offertu na práci za dvacet tisíc korun a konkurenti sjedou se z celého svěla a spustí dostihy — slevovací. Kdo s kohol Nejde na konec už o to, kdo nejméně vydělá, nýbrž leda, kdo nejvíce snese — prodělati . . Ta tam je nezbytná přísnost, jež měla by býti zákonem při všem obcování s mocnost tak pohromonosnou, jaká vězí v elektrické in stalaci. Tak věci souvisí: prineip rozvoje a pokroku volá po konkurenci v obchodě i průmyslu, zápas konkurenční znehodnocuje práci, vítězí nespoleh- livost a porušuje rovnováhu obou živlů svěla, hmotného i mravního. Signálem poruchu je — ka- tastrofa. Mravní bytost lidstva je otřesena, hlást se k slovu, svědomí se probouzí, na všech stra- nách volá se po nápravě, po opatřeních, po přísnosti dozoru. Nadchází — reakce.
29 article
Tak lidstvo vychovává svoji mravní bytost Spěje za vytouženou v dálce dokonalostí, jako žáček školáček, mezi metlou a karcerem, od katastrofy ke katastrofě. S malým toliko rozdí lem. Lidstvo žáček se nikdy — nedoučí. Dějiny nejsou, než jediný řetěz pohrom, jež se přivalily. nesouce v zápětí svoji — morálku. Nepřetržitý řetězi A nekonečný ! Sotva jedné pohromě uniklo, už nevědomé lidstvo slepě se řítí v náruč druhé. Dnes všecko veřejné mínění je rozhořčeno spravedlivým hněvem. — Kde jsou orgány, jež měly konat svoji povinnost? Proč nebyl hasič na místě? Pro nebyl náležitý dozor stavební? Kde byly úřady. jimž náleželo bdíti nad bezpečností obecenstva, nad jistotou a spolehlivostí opatření? Ať v těch věcech příště zavládne největší přísnost ! v .. V Berlině nařídil bezpečnostní úřad zavříti
Berlín
30 article
starou budovu operní. Bravo ! Po celé stolet hrálo se tam při plných domech bez nejmenší závady. Však bezpečnost nade vše! Celá veřej- nost tleská dnes pochvalu neuprosnému za- kročení. Leč dav má kratinkou paměť. A veřejnos je širokánská bytost, nadaná všemi vlastnostm davové duše. Sotva první otřesy děsu a hrůzy minuly, vzpamatovává se lehkovážná jeho letora, nálada kajicnosti prchá, dobrá předsevzeli, po- božné úmysly, vzniklé ve chvili skrušení, lel komínem k čertu a staré sobectví odpočaté. kypré, všemi ostny svých nenasytných chtíčů chystá se opět — uživati okamžiku. Představte si, že za rok nebo za dvě léta, za nějaké náladové příležitosti bude ohlášen slavnostní večer, zábava, ples, divadlo, cokoliv nač se bude každý těšit, na čem nám všem bude záleženo. A najednou, v předvečer velkého dne, dostaví se nemilé překvapení. Večer je — zakázán. Nesmí se odbývat. Bezpečnostní úřa se do toho položil. Shledal místnost nedosta- tečnou, málo bezpečnou. Co bude dále? Vše- obecná nevole propukne. Veřejné mínění jak jeden muž vzplane spravedlivým hněvem.
31 article
— Jaká opovážlivost! Jaká bezohlednost k obecenstvu ! . .. A nešťastný orgán bezpečnosti, jenž se by opovážil konati svoji povinnost, doví se na vous, zač je loket jeho »zkostnatělé pedanterie«, jeho »bezduchého lpění na písmeně předpisu«, jeho- zkrátka, neskonalého — šosáctví. Máť lidstvo v prvky své hříšné krve ve psánu kletbu, střemhlav se vrhati v náruč — ka- tastrofám, které jsou mu určeny. Hromadná neštěstí nezpůsobuje vlastně ani »králké spojení« elektrické, ani loudavost že- lezné opony, ani vůbec žádná jiná »technická« přičina. To vše jsou pouhé signály, aby dav povolil své běsné přírodě a začal se — vraždi sám. Při korunovaci v Moskvě udála se kata- strofa pod širým nebem. Nebylo stěn se zata- rasenými vehody, nebylo zhoubných plamenů. aniž otravných plynů. Zástup v záchvatu šílen ství začal se na slepo rdousit a drásat. Aby dav ve chvili kritické nepozbyl klidu a držení, na tom vše sejde! Zkušený znalec duše zástupů, starý ře- ditel divadelní, navrhuje prostředek, jak zabrá- niti panikám ve hledišti. — Ať se obecenstvo systematicky š kolí v zachovávání discipliny, alespoň jednou do roka, v letním období měly by se v divadle prováděti zkoušky s vyprazdňováním domu na daný poplachový signál. Jako voják při ma- névru zvyká trampotám a svízelům válečným, tak by si obecenstvo navyklo zachovati chladnou krev při poplachu a neztráceti hlavu ..
Moskva
32 article
Návrh nikoliv zlý! Panikový manévr Velmi správné — v theorii. V praxi bylo by třeba ještě mnohé promysliti. Manévr s obecenstvem ! Poplach na zkoušku je jistě užitečná věc pro toho, kdo zkoušku prodělal. Ale zkouška jednou — do roka Dnes provedete zkoušku s jedním obecenstvem a zejtra je v divadle obecenstvo — docela jiné. Ve velkých městech, kde je mnoho divadel a mnoho obyvatelstva, střídá se obecenstvo skoro denně. Citi se v domě uprostřed cizíeh okolnosti. A počet cizoty ve chvíli ohrožení vy- volává zmatek a paniku. Tedy snad denně, v meziaktí, malý panikový manévr? Je však otázka, jak dlouho by si to dalo obecenstvo libit? A potom! Divadlo je zábavná místnost. kde všecko závisí na dobré náladě. Však okol- nosti poplachu, třeba líčeného, nejsou právě pomůckou ke zvýšení dobré nálady. Obecenstvo, které by vědělo, že se s ním v divadle hodlá — manévrovat, položilo by si otázku, je-li to pří čina, proč chce do divadla chodit? My se svým jediným divadlem a malým obecenstvem jsme rozhodně ve výhodě. Obe- censtvo naše cítí se v divadle jako doma, zná všecky prostory, zná se mezi sebou. Mezi zná- mými, ve známém ovzduší už se nějaké — leknutí snáze snese. Naše poměrná bezpečnosi je v — obmezenosti našich davyových rozménu
Ob