1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v neděli dne 17. ledna 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
přodplácí se-
v Praze v adminisfraci
na měsí
na čtrrt leta . . . . 6 K —l
s dvojí čonáfko
na měsí
na dinit keta l
ve slialkéchl
na měsíc .
Poštont
na měsíe
na čtvrt leia ! : . .
s drojí zásilkou
na měsíe
Praha
5
article
7kk
2 K 80h
kei
6
article
:::ke
na čtvrti lela
7
title
Onešní číslo pro Prahu le o 18 stranách.
Praha
8
article
Dohořívá k prstům?
Dohořívá k prstům?
Důvodné a důtklivě žádosti loňskou po
hromou postiženého rolnictva našeho za brzké
svolání sněmu českého, dostalo se dle vídeň-
ského »D. Tagblattu« — libezné věru odpo-
vědi: Radil prý se sice dne 15. t. m. předseda
ministerstva dr. Körber s místodržitelem hr.
Coudenhovem mimo jiné i o důležitosti této,
svšak »lhůta ke svolání sněmu král.
českého nemohla býti ustanovena,
poněvadž — věci v obou tábor ech
jsou dosud nejisty . . «
Ba zpráva napovídá, že ani do dubna ne-
bude sněm svolán, neboť: »Císařským rozhod-
nutím bylo sice zajišténo vybírání zemské při
rážky do 1. dubna, avšak bude třeba novým
nařízením termin tento prodloužiti.« Po-
tvrdí-li se neblahá ta zvěsť, pak bychom přáli
p. Körbrovi, aby na vlastní uši doslechl, jak
bude mu po dědinách nevinně trpícího lidu že-
hnáno. Ze šestimillionové státní podpory dostalo
se mu jedné třetiny a nyní, když v nouzi
své očekává pomoc od sněmu zemského —
tento »nemůže býti svolán, poněvadž — odů-
vodnění věru klassické — : »poněvadž věc
v obou táborech jsou dosud ne
jisty.« —
Jaké věci? A jaká nejistota v obou tá
borech? Mohl by se podiviti mnohý čtenář
Leda v německém táboře může panovali
nejistota a spor o to, slušno-li dále zatvrzovati
se poslancům německým v nejsvévolnější vzpouře
proti sněmu zemskému a způsobovati tak bez-
důvodným schválem těžkou škodu všemu oby-
vateistvu společné vlasti. Ale v táboře českém
není vzhledem ke sněmu českému pražádné ne
jistoty. Poslanci národa českého chtějí tu po-
clivě opatřiti veřejné potřeby vlasti, chtějí věrně
hájiti její práv a zájmů, jako činili vždy. —
doktor
Körber
Coudenhove
9
article
Temný tedy napohled smysl Körbrovy
omluvy, proč oslyši tak vážnou a nalehavou
potřebu království českého, jakoby neměl žád-
ného citu pro nevinně strádající tisíce pilného.
zdatného obyvatelstva země, která od r. 1526
až po tento den byla pravou komorou a stud-
nici říše habsbuřské v dobách její nejtěžších
nejkrutějších.
Však nicméně troufáme si uhodnout, coza
tou »nejistotou v obou táborech« asi vězí.
Panu Körbrovi prostě nastává zkouška nej
těžší: aby parlamentem promrskal své famósní
cycovnání sylvestrovské s Uhry. Jakkoliv ještě
obstrukce ve sněmu uherském nepotuchla, jak
koliv ješté dovede nějakou dobu pozdržet povo
lení branců na lonský rok (1903) — nie-
méně již přece jen za nedlouho asi uklidní se
vlnobiti v Uhrách tak dalece, že bude moci
Tisza přistáti v parlamentním přístavě uherském
s lodí Szellova vyrovnání. A tu nadejde pro
Körbra doba kritická. Tvářil se sice, jakoby byi
připraven pro všechny případy. Dával svými
ofliciosy rozhlašovat, že prý si z naší obstrukce
ničeho nedělá, nechť mu i zmaříme parlamentní
projednání celního tarifu, s Uhry praeně smlu-
veného, že prý má dávno slovo vlády pešťské
dovolující mu také zde zasáhnouti ku pohodl-
nému naragrafu 14., jehož se již najedl jako
odřikaného chleba.
Körbrův
Körbr
Tisza
Uhry
10
article
Nuž, možná že by konečně Tisza přimhouři
vůči tísni »distinguovaného cizince« útrpně
jedno oko, snad i obě, ale maďarská strana
neodvislosti jakživa ne. Vždyť jí programově
jde o úplnou rozluku politické i hospodářské
pospolitosti Uher s Cislajlanif; jakž by si tedy
dala takovou vzácnou příležitost ujíti, aby ne-
nastavila dualismu nohu. Košut již to také
jménem strany své důrazně ohlásil, že nedo-
pustí, aby sněm uherský schválil vyrovnání
s Cislajtanií, dokud je tamější parlament ne-
přijme v třetím čtení, aniž by i jen písmeny
opovážil se »na škodu Uher« změniti. Pak b
ovšem musil Körber prosaditi předlohy vyrov-
nací v parlamentě vídeňském stůj co stůj. Ale
jak to možno za nousmířené obstrukce české
Všechny recepty, cokoliv jich na násilné jej
udolání a přemožení vymyslila šlechetná ochota
německých obstrukčníkův ode včíra, patrně ne-
stály Körbrovi pro svou pošetilost břidilskou
ani za zvednuti a proto chtě nechtě pomýšlí
dle souhlasných zvěstí polských listův opět na
pokus »osvědčených« smiřovaček«, s nímž
vskutku také již zahájil sesonu — na Mo
ravě, s kterou již od Bacha německo centra
lističtí ministři troufali si prováděti všechny
možné nesmyslné vivisekce, jako s pokusným
králikem. Po Moravě pak má následovati pokus
v Čechách. Ale český ořech od jakživa je
kamenáčeml
Všechna čtyřletá potajná námaha Körbrova
o rozklání a rozptýlení české opposice zůstala
marnou.
Uher
Košut
Körbr
Bach
Uhry
Morava
Čechy
Tisza
11
article
Naopak: vedla jen ku pevnému spolčení
se nejsilnějších stran národních ku pospolite
obraně práv národa a vlasti. V celém šesti
millionovém národě českém nenalezne. Körben
ani hrstku přívrženců a panošů. Všude razí jen
na tuhý odpor roztrpčeného lidu, volajícího na
poslance své: »Nepovolte, nedejte se zahrozit
vytrvejte ve spravedlivém boji do sil posledníeh
a spolehejte v nás!«
A poslanci naši, povzbuzeni a posilen
tímto vlasteneckým duchem lidu svého, slibuji
mu na svou čest, že necouvnou a neodhodi
meče obstrukce, dokud nebude odčiněna loupež
našeho práva dobrého ze dne 17. října 1899,
dokud nebude zaručena ve státních úřadech na-
šich vlastí našemu jazyku tatáž platnost jako
jazyku německé menšiny a dokud nebude nám
povolena česká universita v hlavním městé
Moravy.
Ale do toho se p. Körbrovi nechce, poně-
vadž by nerad pohněval svých milých přátel ně-
meckých, kteří vyhýčkáni staletou přízní Vídně
dnes jí přerosili důkladně přes hlavu a hrozí jí
nejen obstrukci, ale něčím daleko horším. Ne
víme, co se poslední dobou mezi pohlaváry
zdejších Němců a drem. Körhrem v příčině smi
řovaček českých osnovalo a pletlo. Nevíme,
co vše jim nabízel v náhradu, dovolí li mu uspo-
kojit nás nějakými ústupky. Avšak onehdejší
Schückrova a Pradova fraška, sehraná
v Liberci, podobá se důkladnému koši, jejž
Körber od svých vlastních přátel obdržel. T
nezřízenost neslýchaně drzých požadavkův,
jichž tu řečení vůdci němečtí produkovali, až
se hory zelenaly, vyrazí všem smiřovacím poku-
sům Körbrovým prostě dno. To je ta jeho ne-
jistola v obou táborech, pro kterou váhá svolsti
český sněm.
Němec
Körbrův
Morava
Vídeň
Liberec
12
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 16. ledna. (Dru. Körbrov
dána nová lhůta.) „Již několik dní jest v
Vídni veřejným tajemstvím, že z rozhodujícíeh
míst dána nynějšímu ministerskému předsedovi
nová, ovšem dosti dlouhá lhůta na uzdraven
parlamentních poměrů. Jestliže se předsedov
byrokratického kabinetu nepodaří během tohoto
reku prověsti kompromis mezi Němci a Čechy
aneb přiměti Čechy, aby zanechali obstrukce,
nastane nejprvé změna osob a pak i soustavy
byrokratických kabinetů v kabinet parlamentní.“
Tato zpráva, kterou čteme v „Slowě Polském“
vysvětluje, proč se v posledních dnech, co za-
sedá ve Vídni rakouská delegace, vláda namáhá
všemi způsoby, aby přesvědčila českou delegae
slovem i tiskem, že jí nic tak neškodí, jako ob-
strukce a nic ji nemůže přinésti většího zisku
než upuštění od obstrukce, třebas bez jakých-
koliv ústupků se strany vlády i německé levice.
Proto nemine dne, aby videňské vládní listy ne-
otiskovaly zpráv ze zemí českých, jak prý české
voličstvo jest nespokojeno s obstrukcí, a tutéž
píseň pějí i haličské orgány polského kola, kter
vylíčily, co všechno jest dr. Körber ochoten če-
ské delegaci — slibiti, upustí-li od obstrukee
Na různé pověsti o novém vyjednávání —
ať přímém či nepřímém — mezi vládou a če-
skou delegací reaguje kutnohorský orgán dra
Pacáka, v němž se dle informace „s kompetent-
ního místa“ praví: „Tyto zprávy se šiří, aby
v kruzích, kam jsou adresovány, se myslilo, že
se nějaká jednání ději, a že se situace zlepšila.
Körbrov
Němec
Čecho
Körber
Pacák
Praha
Vídeň
13
article
Jak neseriosní je takové jednání, toho dokladem
je toto: Před I. a II. čtením rozpočtu a rakousko-
uherského vyrovnání děly se mezi zástupci vlády
a zástupei českými konference, a sice celá řada
konferencí, v nichž zástupcové čeští, pokudse
týká vnitřního úřadního jazyka českého i mo-
ravské university, do všech detailů své poža-
davky odůvodnili. Bylo řečeno, že během prázd-
nin parlamentních se bude dále jednat. Parla-
mentní prázdniny trvaly od 12. června do 17.
října. Mezi tou dobou však panu Körbrovi ani
nenapadlo, o otázky ty zavadit. Dne 17. října
svolána byla říšská rada, a dne 16. října o 3. ho-
dině odpoledne pozval dr. Körber zástupce české
k sobě, aby dne 17. října mohl říci — že se
jedná. Čeští zástupcové pozvání zamítli, poně-
vadž znali jeho taktický dosah, poněvadž dru.
Körbrovi své požadavky již do detailu vyložili
a poněvadž pozvání půl dne před říšskou radou
považovali za pouhou ironii, i dle programu to-
liko za záminku k ukrytí pravých úmyslů. Tak se
má věc i nyní, a proto není třeba, přimlouvat
se u zástupců českých „za urychlení jednáni“.
Vláda ví, co chceme, ať učiní právu a spravedl-
nosti zadost, a pak se bude moci jednati tak
dále s Němci. Dnes mají konference prostě
sloužíti k tomu, aby se odšouply válečné vozydo
remis.
Körbr
Körber
Němec
14
article
Ze Lvova, 14. ledna. (Vojenská re-
álka ve Lvově.) Košická vojenská nižš
reálka, kterou navštěvuje asi 200 žáků, mez
nimiž 20 Poláků, má být přenesena do jiné země.
poněvadž v Košicích má býti zřízen nový, ma-
darský vojenský ústav. „Gaz. Nar.“ se dovídá.
že bylo původně úmyslem, přeněsti košickou
reálku do Lvova, že však v posledních dnech
názory vojenských kruhů se změnily a reálka má
býti přenesena de jině země. „Gaz. Nar.“ upo-
zorňuje polské politické kruhy na tuto změnu
názorů a vyzývá je, aby se přičinily o přeněsení
vojenské reálky do Hahiče až z toho důvodu, aby
se vojenské službě věnovalo více Poláků, poně-
vadž jest zájmem národním, aby Poláci měli ve
vojsku co možno nejvíce svých důstojníků. V Ha-
liči jsou až dosud dvě kadetní školy, v Lobzově
a nedávno zřízená ve Lvově, jež obě jsou dosti
četně navštěvovány.
Z Lublaně, 14. ledna. (Poněmčen
školy sv.-jakubské v Korutanech.
Po třináctiletém úsilí podařilo se r. 1891 slo
vinské obci Sv. Jakubu v Korutanech domoei
se čistě slovinské pětitřídní školy, jediné toho
druhu v celém Korutansku. Bylo třeba ovšem
projíti všemi možnými instancemi, než se
tehdejši ministr osvěty bar. Gautsch rozhodl.
že ve škole sv.-jakubské má se vyučovati ve
všech třídách slovinsky, němčině pak že se má
vyučovati jako povinnému předmětu, od třetí
třídy počínaje. Tato jediná slovinská pětitřídní
škola byla ovšem trnem v oku korutanských
Němců; ale po celých deset let byli nuceni školu
trpěti. Teprve, když se politické správy ujal
Němcům oddaný dr. Körber, troufali si koru-
tanští Němei vystoupiti opět zjevně proti slovin-
ské škole sv.jakubské a opatřivše si podpisy ně-
kolika sv.-jakubských odřezanců, požádali roku
Polák
svatý
svazek . Jakub
Gautsch
Němec
Körber
Lvov
Košice
Gaza
Nara
Lobzov
Lublaň
Korutany
Korutansko
škola svatý
Polák
15
article
1901 zemskou školní radu, aby se slovinská pěti
třídní škola změnila v utrakvistickou. Obecní
i okresní školní rady vyslovily se proti tomuto
návrhu, ale zemská školní rada rozhodla, že
škola má býti utrakvistická. Místní školní rada
bránila se proti tomuto rozhodnutí ve všech in-
stancích, ale ministerstvo osvěty potvrdilo roz
hodnutí zemské školní rady, dle něhož se sv.
jakubská škola rozdělí v slovinskou dvoutřídku
a školu utrakvistickou, která ovšem bude od
samého počátku německá. Obec sv.-jakubská
hodlá sice svou školu hájiti ještě u dalších mož-
ných instaneí, ale za nynější vlády jest mál
naděje, že se dovolá spravedlnosti.
Z Pešti, 14. ledna. (Rumunské při-
pravy k volbám.) Pověsti o brzkém roz-
puštění uherské sněmovny sledují se pozorně
i v národních kruzích rumunských. Aradská
„Tribuna Popor.“ vyzývá Rumuny, aby se již
nyní organisovali, tak, aby je možné vypsání no-
vých voleb nezastalo nepřipravené. Dle výpočtu
„Trib. Popor.“ Rumuni mohou své národní kan-
didáty postaviti směle v 50 okresích a svorným
postupem všech rumunských stran mohli b
se domoci tak značného počtu národních po-
slanců na sněmě, že by tam ve spolku s národ-
ními poslancí slovenskými a srbskými mohl
dobře provozovati aktivní politiku národní. Toto
vyzvání noušlo však ani pozornosti státního za-
stupitelstva, které nemeškalo a podalo na redak
tora „Trib. Popor.“ žalobu pro „štvaní proti ma
darské národnosti“.
svatý
Rumun
Pešť
16
title
Politické zprávy zahraničné.
17
article
V Praze, 16. ledna.
Praha
18
article
Ruský senát rozhodl proti Rotšildovi.
Rotšild přede dvěma lety šmejdem zakoupi
od soukromé osoby naftodárný pozemek v okolí
Baku, jehož držení by jej učinilo vedle Nobela
blavním čerpatelem nafty na ruském Kavkaze
Avšak záhy se prozradilo, že půda, Rotšildem
koupená, nepatří soukromému držiteli, nýbrž
eráru. Erár tedy na ni položil ruku a Rotšildov
oznámil, že obchod je neplatný. Rotšild. žaloval
erár u tiflisského soudu, jenž rozhodl prot
němu. Na to podal rekurs k vládnoucímu senátu
jenž o sporu jednal dne 2. t. m. a stížnosť Rot
šildovu zamitl.
Zamítnutí toto bude míti další následky
Rotšild bude nucen vrátit ruskému eráru tak
naftodárné pozemky, které podobným způsoben
koupil 20 tomu let a které stojí nejméně 10 mill
rub. Kromě toho erár bude žádat náhradu nej
méně 15 mill. rub.
Nobel
Bak
Kavkaz
19
article
Na obranu tisku v Německu.
V říšském sněmu německém podali národn
liberálové interpellaci v příčině vykonávaného
dosud donucování redaktorů ke svědectví, kteř
pokutami a vězením jsou nuceni sdělovati pi
satele zpráv, jež jeví se úřadům závadnými.
Interpellnnti žádaji za zrušení tohoto opatření
listu nedůstojného. Dotaz odůvodnil nakladate
»Hannover Kurieru«, dr. Jaeneche, jenž
stěžoval si, že tisk v Německu není dosud lak
vážen, jako ve slátech skutečně ústavních, n
př. v Anglii, a uvádí eklatantní připady zmíně
ného donucování. V Lipsku na př. vyslýchány
byly, aby zjištěn byl pisatel článku v »Leipz.
Volkszeitung«, i ženy z expedice. Takovým
případy, dl řečník, stáváme se směšným
před kulturními státy světa. Použi-
vání označeného opatření jest způsobilé zástupce
tisku ponižiti. Řečníkova strana není však proti
ostřejším trestům proti osobním urážkám a řeč-
ník poukazuje tu na Anglii, kdež se osobní
urážky tiskem zvláště přísně treslají. Jinak jes
to ale s odhalováním veřejných škod, pře
nimiž se ale právě vyšší kruhy třesou. Měly
doktor
Jaenech
Německo
Hannover
Anglie
Lipsko
kulturní stát svět
20
article
V drobném prodtejii
ranní čéslo o sob
odpolodni.
. . za 2h
Ye filialkách na venkován
ranní číslo. . . . . .
odpolední
. . . . . . . 3k
Inserát
platí se hotově zspřed.
Přečploení a inserty přijíná sdmisl-
strace v Marisnské slici č. z.
Tam nacházejí se též redakce
tiskárna a ezpediea „Nárednich Listá“
Bukopisy se nevraesji.
Nárednich
Bukopisa
21
article
by se ale také ony úřady říditi zásadou Be
dřicha II.: »Gazetten sollen nicht genieret wer-
den.« (»Novin netýrejte«.)
St. tajemník pro justici Nieberd sky
prohlásil potom, že spolkové vlády nemíní upu-
stiti od zmíněného opatření, ale že hodlají ob-
meziti je částečně. I kaneléř vidí prý v listu
důležitého činitele pro zdravý rozvoj kultury,
i záleží mu prý na tom, uchovati mu váž-
nost jeho.
Také řečník středu Röser vyslovil se pro
větší ochranu redakčního tajemstvi.
Socialista Heine stěžoval si, že když
»Vorwärts« odhalil hrozné poměry v jedné set-
nině, a když redaktor nechtěl jmenovati pisatele-
vojáka, byl za to dán do vězení. Redaktor,
jenž by vydal vojenské justici svého důvěrníka,
byl by ničemou a jednal by proti cti i proti
lidskosti. Tak jako nikoho bych ne-
chtěl, dí řečník, předhoditi dravé
zvěři, nikoho bych též nevydal
vojenské justi ci.
Řečník uvádí připad, kdy soudy na redak-
torech výpovědi přímo hrozbami vynutili. Již
Reichenberger praví, že na tisk uvalena tolikerá
privilegia odiosa, že lze mu dopřáti tuké jednou
privileji dobrých. Ostatně co se přiznává lékaři,
advokátu i bábě porodní, proč by se nemělo
přiznati lékaři? Redaktor není pak jen důvěr-
nikem pro individuální utrpení,
nýbrž pro utrpení celěho národa.
Ale všechna ta příkoří tisku plynou ze strachu
byrokracie před tiskem. Tato chce
tisk spoutali, aby jí neviděl do karet. Úřady
sice říkají, že jsou sluhy lidu. Ale pak by slu-
hově neměli podváděti pánův svých a nemají
míti žádných tajemství před ním. (Veselosta
volání »Výborně« v levo.) Řečník míní však, že
útisk tisku odstraněn bude teprve, až byrokracie
přeslane býti lidu vůbec nepřátelskou.
Hein
Vorwärts
22
article
Za konservalivce vyslovil se Limburg
pro podržení donucovacích opatření proti redak-
torům.
Polák Kulerski uvedl, že opatření těch
užívá se ještě v horší míře proti Polákům zko-
rumpovanými soudy pruskými. Za výrok ten
volal předseda řečníka k pořádku, ale ten od-
tušil, že podá důkazy pro své tvrzení. Jest za
to volán k pořádku znova, ale uvádí pak řadu
skutečných případů, kdy úřady přikře proti pol-
ským listům vystoupily, aby na nich jmenování
nepohodlných pisatelův vynutily.
Svobodomyslný poslanec Ablosz při-
mlouval se rovněž rozhodně za zmíněnou re-
formu, rka, že vynucování svědectví takých smě-
řuje proti základnímu právu tisku, proti anony-
mitě. Zodpovědný redaktor jediný má všechny
zásilky krýti svou ctl. Vynucované svědectví ob-
mezuje i jiné právo tisku: zjednati jasno a mlu-
viti celou pravdu. Ve forbašském pří-
padu bylo na př. mnohem lépe, že
skandální případy ve vojsku byly
románem »Z malé posádky« odha-
leny, nežli aby byly bývaly uml.
čeny. Řečník vzpomíná i toho, že v r. 1806
byl knihkupec Polm v Norimberku Francouzy
zastřelen, poněvadž šířil spisy, vyzývající k jich
zapuzení a poněvadž nechtěl jmenovati pisatele
jich. Ani prosby rodiny jeho nepomohly, raději
zemřel, nežli by byl zadal cti svoji. Doufejme,
končí řečník, že do stého výročí také u nás
opatření proti tisku zrušeno bude ..
Schůze sněmu byla potom odročena na
pondělek.
Vážná choroba Edvarda VII.
»Londýnský »Star« přináší zprávu, jež
v Anglii budí dost poplachu, že král Edvard VII.
za návštěvy na zámku vévody Devonshirského
musil přivolati lékaře specialistu na poradu k vůl
Limburg
Polák
Kulerski
Ablosz
Polm
Francouza
Edvard VII
Devonshirský
Norimberk
Anglie
24
article
V Praze, 16. ledna.
Praha
25
article
š.— (Kronika.) Železná opona v chi
cagském divadle nekonala svoji povinnost! Pla-
meny vyrazily do hlediště a přivodily pohromu
Aby opona v čas oddělila prostor přeplněný
obecenstvem, na tom vše záleži! V Národním
divadle ustanoven k tomu eili zvláštní zřízenec.
Nemá jiného na starosti, nežli železnou oponu.
Velmi chvalné! V Chicagu však byl také zři-
zenec s důležitou funkci za scěnou, ale ve
chvili nebezpečí ztratil mužiček hlavu, vzal do
zaječích. Z mechanických nástrojů není lidská
vůle nejspolehlivější vzpruha. Ve kritickém oka-
mžiku ráda vypoví službu. Bude záhodno, po
mýšleti na spolehlivější apparát pro případy
panik, Moderní technika je přec nevyčerpateln.
v oboru důmyslných vynálezů. Samočinné signá
lové přistroje pro různé rody nebezpečí konají
v technologii už dnes znamenitou službu. Pro
by se neměl nalézti samočinný přístroj také pro
železnou oponu? Tajemné sily chemicko fysi-
kálné, důmyslně nastraženy, mohly by tu s bez-
pečnějším rozpočtem konati svoji povinnost, nežli
nevypočitatelná mravní a intelektuálná síla pole-
kaného zřízence ! Co jsou platny plné kádě vody
se sprchovým zařízením v podkroví domu, jestli
v rozhodném okamžiku živá ruka se nenajde,
aby uvedla v činnost sprchu? Jaké krásné lo-
kálky jsme čítali ve vlasteneckých novinách pře
dvaceti lety, když stavba velkého Národního spěla
ke konci, o znamenitém zařízení sprchovém
v novém domě pro případ požáru! A čtrnáct
dní po té krásná budova i spodivuhodným za-
řízením byla obrácena v popel. Také dnes čteme
krásná ličení o důmyslných předpisech
Technika bezpečnostní se stále zdokonaluje,
ale — jaký je život plný paradoxů — případy
pohrom neubývají, množí se. Davová nešlěsti.
panika zástupů, za našeho mládí byl pojem t-
měř neznámý. Statistika zaznamenává sice i
Pla
Chicago
národní divadlo
nový dům
26
article
starší připady, ale u velikých vzdálenostech o
sebe, téměř nepamětných. Čím dále ku předu však,
řada pohrom houstne. Celý zákonník přísných na-
řízení, instrukef a opatření měla v zápěti děsná no
8. prosince 1881, kdy lehlo popelem divadlo
na Okružní třídě vídeňské. Zákonodárné sbory,
policejní úřady, stavební komise na všech stra-
nách zaváděly opravy, leč přes to rychle po
sobě následovala řada děsných katastrof : Ko
mická opera pařížská, kostelní panika někde
pruském Polsku, požár dobročinného bazaru
v Paříži, moskevská korunovační katastrofa.
budapešťský obchodní dům a nejnověji chieng
ské divadlo! Jen tak ledabylo z paměti ceito
váno! Na deset velkých pohrom ve krátkém
dvacelileti
Tak svým způsobem i v kronice neštěst
se ohlašuje nastupující s novou dobou — éra
davů. Velkých měst přibývá, střediska obchodu
a průmyslu rostou, obyvatelstvo jako tekutina
v nakloněně nádobě hrne se směrem svého tě-
žiště, lidský živel se shlukuje v bytosti mno-
hotné, lidé tlačí se k sobě, žijí hromadně, vy
mýšlejí své libé sny o individualismu, ale pod-
lehají zákonům davovým a hynou — v stádech.
Není známek, že by živel chystal se ustat
ve svém pudu, tvořiti tělesa čím dále hutnější.
Denní zkušenost spíše opačné tendenci nasvěd-
čuje. Technika důmyslných opatření sice koná
divy vynalezavosti, ale obava je oprávněná, že
neštěsti davových bude spíše — přibývati.
Polsko
Paříž
27
article
V minulých dobách bývala divadla právě
tak přeplněna jako dnes, tlačenice před i z
oponou bývala větší, protože stavba byla ne-
japnější, o chodby a východy bylo nejhůře po-
staráno, svítilo se bídnějšími hořlavinami než
dnes, ale ohromujících nehod nebylo tolik
Čím to?
Znalec odborník je hned po ruce s vysvě-
tlením. Nedbalost práce to zaviňuje. Dnes ve
všech všudy směrech činnosti zavládla ledaby
lost. V Chicagu prý elektrické vedení zavinilo
katastrofu.
Chicago
28
article
Elektrické vedení? Co praví o tom od
Elektrické vedení? Co praví o tom od
borník?
— Dnešní stav konkurence živnostenské
nedovoluje téměř, hleděti si jakosti práce. Dle
zásady »za málo peněz málo muziky« pracuje
se na elektrickém vedení s hřišnou lehkomysl-
ností. Snad žádný obor průmyslový neklesl tak
rychle v hájení své odborné cti, jako právě
elektrický. Vypište offertu na práci za dvacet
tisíc korun a konkurenti sjedou se z celého
svěla a spustí dostihy — slevovací. Kdo s kohol
Nejde na konec už o to, kdo nejméně vydělá,
nýbrž leda, kdo nejvíce snese — prodělati . .
Ta tam je nezbytná přísnost, jež měla
by býti zákonem při všem obcování s mocnost
tak pohromonosnou, jaká vězí v elektrické in
stalaci.
Tak věci souvisí: prineip rozvoje a pokroku
volá po konkurenci v obchodě i průmyslu, zápas
konkurenční znehodnocuje práci, vítězí nespoleh-
livost a porušuje rovnováhu obou živlů svěla,
hmotného i mravního. Signálem poruchu je — ka-
tastrofa. Mravní bytost lidstva je otřesena, hlást
se k slovu, svědomí se probouzí, na všech stra-
nách volá se po nápravě, po opatřeních, po
přísnosti dozoru. Nadchází — reakce.
29
article
Tak lidstvo vychovává svoji mravní bytost
Spěje za vytouženou v dálce dokonalostí, jako
žáček školáček, mezi metlou a karcerem, od
katastrofy ke katastrofě. S malým toliko rozdí
lem. Lidstvo žáček se nikdy — nedoučí. Dějiny
nejsou, než jediný řetěz pohrom, jež se přivalily.
nesouce v zápětí svoji — morálku. Nepřetržitý řetězi
A nekonečný ! Sotva jedné pohromě uniklo, už
nevědomé lidstvo slepě se řítí v náruč druhé.
Dnes všecko veřejné mínění je rozhořčeno
spravedlivým hněvem.
— Kde jsou orgány, jež měly konat svoji
povinnost? Proč nebyl hasič na místě? Pro
nebyl náležitý dozor stavební? Kde byly úřady.
jimž náleželo bdíti nad bezpečností obecenstva,
nad jistotou a spolehlivostí opatření? Ať v těch
věcech příště zavládne největší přísnost ! v ..
V Berlině nařídil bezpečnostní úřad zavříti
Berlín
30
article
starou budovu operní. Bravo ! Po celé stolet
hrálo se tam při plných domech bez nejmenší
závady. Však bezpečnost nade vše! Celá veřej-
nost tleská dnes pochvalu neuprosnému za-
kročení.
Leč dav má kratinkou paměť. A veřejnos
je širokánská bytost, nadaná všemi vlastnostm
davové duše. Sotva první otřesy děsu a hrůzy
minuly, vzpamatovává se lehkovážná jeho letora,
nálada kajicnosti prchá, dobrá předsevzeli, po-
božné úmysly, vzniklé ve chvili skrušení, lel
komínem k čertu a staré sobectví odpočaté.
kypré, všemi ostny svých nenasytných chtíčů
chystá se opět — uživati okamžiku.
Představte si, že za rok nebo za dvě léta,
za nějaké náladové příležitosti bude ohlášen
slavnostní večer, zábava, ples, divadlo, cokoliv
nač se bude každý těšit, na čem nám všem
bude záleženo. A najednou, v předvečer velkého
dne, dostaví se nemilé překvapení. Večer je —
zakázán. Nesmí se odbývat. Bezpečnostní úřa
se do toho položil. Shledal místnost nedosta-
tečnou, málo bezpečnou. Co bude dále? Vše-
obecná nevole propukne. Veřejné mínění jak
jeden muž vzplane spravedlivým hněvem.
31
article
— Jaká opovážlivost! Jaká bezohlednost
k obecenstvu ! . ..
A nešťastný orgán bezpečnosti, jenž se by
opovážil konati svoji povinnost, doví se na vous,
zač je loket jeho »zkostnatělé pedanterie«, jeho
»bezduchého lpění na písmeně předpisu«, jeho-
zkrátka, neskonalého — šosáctví.
Máť lidstvo v prvky své hříšné krve ve
psánu kletbu, střemhlav se vrhati v náruč — ka-
tastrofám, které jsou mu určeny.
Hromadná neštěstí nezpůsobuje vlastně ani
»králké spojení« elektrické, ani loudavost že-
lezné opony, ani vůbec žádná jiná »technická«
přičina. To vše jsou pouhé signály, aby dav
povolil své běsné přírodě a začal se — vraždi
sám. Při korunovaci v Moskvě udála se kata-
strofa pod širým nebem. Nebylo stěn se zata-
rasenými vehody, nebylo zhoubných plamenů.
aniž otravných plynů. Zástup v záchvatu šílen
ství začal se na slepo rdousit a drásat.
Aby dav ve chvili kritické nepozbyl klidu
a držení, na tom vše sejde!
Zkušený znalec duše zástupů, starý ře-
ditel divadelní, navrhuje prostředek, jak zabrá-
niti panikám ve hledišti.
— Ať se obecenstvo systematicky š kolí
v zachovávání discipliny, alespoň jednou do
roka, v letním období měly by se v divadle
prováděti zkoušky s vyprazdňováním domu na
daný poplachový signál. Jako voják při ma-
névru zvyká trampotám a svízelům válečným,
tak by si obecenstvo navyklo zachovati
chladnou krev při poplachu a neztráceti hlavu ..
Moskva
32
article
Návrh nikoliv zlý! Panikový manévr
Velmi správné — v theorii. V praxi bylo by
třeba ještě mnohé promysliti.
Manévr s obecenstvem ! Poplach na zkoušku
je jistě užitečná věc pro toho, kdo zkoušku
prodělal. Ale zkouška jednou — do roka
Dnes provedete zkoušku s jedním obecenstvem
a zejtra je v divadle obecenstvo — docela jiné.
Ve velkých městech, kde je mnoho divadel
a mnoho obyvatelstva, střídá se obecenstvo
skoro denně. Citi se v domě uprostřed cizíeh
okolnosti. A počet cizoty ve chvíli ohrožení vy-
volává zmatek a paniku. Tedy snad denně,
v meziaktí, malý panikový manévr? Je však
otázka, jak dlouho by si to dalo obecenstvo
libit? A potom! Divadlo je zábavná místnost.
kde všecko závisí na dobré náladě. Však okol-
nosti poplachu, třeba líčeného, nejsou právě
pomůckou ke zvýšení dobré nálady. Obecenstvo,
které by vědělo, že se s ním v divadle hodlá —
manévrovat, položilo by si otázku, je-li to pří
čina, proč chce do divadla chodit?
My se svým jediným divadlem a malým
obecenstvem jsme rozhodně ve výhodě. Obe-
censtvo naše cítí se v divadle jako doma, zná
všecky prostory, zná se mezi sebou. Mezi zná-
mými, ve známém ovzduší už se nějaké —
leknutí snáze snese. Naše poměrná bezpečnosi
je v — obmezenosti našich davyových rozménu
Ob