1
masthead
Národní hospodář.
6
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 120. ze dne 1. května 1909.
7
article
Z pražského trhu peněžního.
Z pražského trhu peněžního.
V Praze, 30. dubna.
Boj českých průmyslniků, živnostníků
sbel iníků s obehodní komorou libereckou
pelnul se ve stadiu, do kterého dospěti musil.
Zde, v tomto obvodu, který zabírá z českých
krajů ty, jež náležejí k nejpokročilejším, zrovna
jako na typickém přikladu možno zříti rozvoj
hospodářských sil obou národů. Nebude zajiste
bráno ve zlé, že dotkneme se na tomto místě
některých momentů historických.
Tereziánská a josefinská hospodářská poli-
tika s určitou zálibou obracela svoji pozornost
do severních krajů Čech. Ne snad ani tak proto,
že byly německými, ale i proto, že ji lákal
problém, jak pomoci schudému obyvatelstvu
hor«. Nesluší zapomínati, že úrodné kraje vlast
naší byly v držení nás Čechů a že tehdy země-
dělský blahobyt, pokud arci o něm bylo možno
tehdy mluviti, převažoval na straně české. Chudý
tkadlec Orlických hor a Krkonoš byl začasté
předmětem krajního vyssávání a využití. Tvrdost
kraje a odloučenost jeho byla podporou úvaz
o hledání zdrojů výdělečných a tak z existenční
nutnosti vyplynul fakt, že na severu českém
bylo hojně chuti využiti horských sil vodních
ještě více tradičních sehopností lidu v té které
výrobě průmrslové. Tento stav josefinské hospo-
dářské politiky lákal. Jich činnost pro seven
Čech byla skufečně značná, ovšem nepraktický
způsob a málo životná tagtika neměly pronika-
vých výsledků životních. Ostatně nebylo v pru-
ském Slezsku jinak, kde pohitika Bedřieha I
vyvolávala celou řadu pokusů ve prospěch tam-
ního chudého lidu, kterému takto měl být de-
monstrován rozdíl od dosavadní pohitiky ra-
kouské, jež věnovala náboženským momentům
zření hlavnl.
Čecho
Praha
severní kraj Čechy
Orlický hora
Krkonoše
Čechy
Slezsko
8
article
Ale jednoho úspěchu politika tato měl -
učila mysliti. Pevný a značný kmen obchodníků.
který zde sfdlil, prošel dosti pernou zkušeností.
než aby nechápal, čím jest zlevnění výroby pro
rozšíření obehodu. Tento čisté obchodní moment,
moment kalkulace obchodní, byl hlavním mo-
livem rostoucí podnikavosti tovární. O sto let
později odehrává se u nás zjev analogicky
Anglii, v měřítku arci podstatně menším, poně-
vadž tebdejší obchod náš pracoval po výtce pro
trh pouze domácí. A semeno úvahy zaseto vze-
šlo dobře, byť ne bezprostředně a po zdánlivém
neňspěchu hospodářské povzbuzovací politiky
státní, která byla příliš vedena egoistně-finančními
podněty z proto čekala příznivý vliv na daně
hned a hodně bohatě. Teprve v prvé polovině
století minulého vzchází osev. Slibně a energi-
cky pěstován. Severní pruh Čech stává se fakto-
rem průmyslově významným, zatím co český
národ zůstává vlivem daných peměrů a okoi-
nosti národem zemědělským v plném slova
smyslu. Má ovšem na severovýchodu své vlasti
určité zkušenosti průmyslové, tvrdá příroda hor
i podhotí i jeho nutí ucbylovati se k zdrojům
výroby průmyslové v rámei produkce domácké,
nle ani zde nelze zahladiti stop protireformaee
na poli ekonomickém. Ještě neni dosti ani u
nás pochopeno, jaké spousty vytvořila politika
Ferdmanda II. ve směru ekonomickém v našem
národu. A když se probouzíme uvědoměle k ži-
votu vlastnímu v plném rozsahu, jest dokonán
vývoj posledních desetiletí. Němci zaujímají
pevné posice průmyslové, my zůstáváme náro-
dem zemědělským, soustředujícím svoji energii
na dobývání práv jazykových a politických.
Němec
Anglie
Čechy
9
article
Naže generace let čtyřicátých nese patrné stopy
malého života a obmezeného, jak se vyvijel pod
rozumem pánů »Franců«. A odtud také ono
bohužel již se tříštící sociální cenění, které po-
suzuje člověka dle úřadu v stupnici bureaukra-
tické hierarchie státní, a nikoli dle výsledku jeho
práce na kterémkoli poli pracovním.
To byl vývoj pro Němce neobyčejně silný
a slibný. Z tohoto stavu uvili svoji kytici dů-
vodů pro svojí nadvládu, na tomto podkladu
dokazovali svůj primat politieký. Wieser
Rauchberg jen vyslovili číselně, oč opíral se
Plener. Naše opozdilost hospodářská byla jedním
z důvodů pro tvrzení o inferroritě nás Čechůa
Slovanů vůbec. Důvodů historiekých Němci zde
neznali, jako vůbec tvrdá a dobývačná jich po-
vaha zná pouze to, co prospivá jim samým
ignoruje vše, co mluví pro stanovisko druhého
— poučení i pro nás v našem boji a postupu.
Instituce obchodních komor, která rovněž
z posledních let čtyřicátých pochází, nese do
jisté míry ráz těchto fakt. Náš rozvoj arci za-
jistil nám po zápasech komoru pražskou i plzeň-
skou, dobývá nám určité postavení v komorách
moravských — liberecká obchodní komora alo
zůstala tim, čím byla od počátku: pevnou baštou
německou. Obvod obchodní komory liberecké
jest tak upraven a vypraven, že německá majo-
rita jest zde zajištěna. Sem spadají nejprůmysl-
nější obvody německé v království, obvody,
které dle slov barona Leitenbergra jsou poza dím
(Hinterland) německé říše. Odtud vše, co ko-
mora tato činí. Její vedení jest čistě německé
a z její kanceláří nevyjde ani slova českého.
Franc
Němec
Wieser Rauchberg
Plener
Slovan
Leitenbergr
10
article
Česká podání se sice nyní přijímaji, ale vyřizují
vesměs německy. Veškery snahy naše o zabez-
pečení rovnoprávnosti jazykové jsou marny —
správa státní vzdaluje se jakéhokoli zakročení
utíkajíe se za záclonu výmluvy v autonomii ko-
morní. Jakoby pro korporaci rázu veřejnopráv-
ního, jakou komora přece jest, neplatila ustano-
vení zákonů, stanovících rovnost obou jazyků
V dnešní své podobě jsou obehodní komory
právě již něčím více než pouhým zájmovým
zastoupením interesovaných tu výrobních tříd,
působicím jako poradný orgán správy státní.
Ale nemá účelu uváděti důvodů, kde neplatl.
ponévadž ti, kdož mají moc, jieh neuznávají
V politice mocenské poměry jsou právě roz-
hodajicími a moc jda přes právo i pravdu. Nen
sentimentality v životě národů, není přosvědčo-
vání vzájemného, jest pouze pakt moci a slly,
hterý jest východiskem a rozhodující složkou
výsledku. To jsme my Čechové poznali na svých
zádech opět a opét. A snad to časem i plne
pocho plme.
Čecho
11
article
Boj Němeů obchodní komory liberecké
proti něm stával se tím ostřejším, čím více po-
čaly se poměry měniti. Moc a půvab příkladu
německého vykouzlily u nás úvahu. Si hie
et ille, cur non tu, Augustine? A tento vliv
příkladu byl tím pronikavější, čím více využíval
německý kapitál vhodné zprůmysiňovací zá-
kladny v našich českých krajích severovýchodu.
Jest zapotřebí jakýchsi tajemných, vrozených
vlastností k úspěchu, či postačí práce, rozhled,
energie a obmezení potřeb? A rázem téměř na-
stává obrat. Padá fráse o vrozené podnikatelské
schopnosti německé, neúspěchy počáteční neod-
strašují a český východ počíná dostávati svůj
průmysl. Nejdříve v podhoří, zatím co průmysl
roviny udržuje i zde zemědělský ráz! Cukro-
varnictví, průmysl mýdla, průmysl dřeva, prů-
mysl koží, průmysl bavlny, průmysl strojů země-
dělských i ostatních, průmysl lepenky, průmysl
chemický, zatím drobný ale podivuhodné život-
nosti — z půdy zkypřené úvahou vyrůstá osení,
žene výše, výše . . . Úštěpky, kterými prová-
zeny s německé strany tyto počátky naše,
Augustin
12
article
zmikají, ztichují, dostavuje se úvaha o tom
všem — ale současně tvrdne vůle odporu. To
jest právě znakem silného národa, že rozmach
odpůrcův vede k napjetí síly odporu vlastního
tím většímu. Po několika desítiletích stojíme
zde rovní sobě odhodláni k zápasu a jest
zřejmo, že neminí ustoupiti ani jeden, ani
druhý. A protože kapitulace jest nemožna jak
a jedné i s druhé strany — vede se boj
všemi prostředky. Vliv názoru německého možno
všude zříti: v komisích berních, v rozdilení
subvencí, v dobrých zdáních, v zasahování ko-
mory — stále týž rys odporu a vůle k boji
do krajnosti.
A tak zbývá závěr jen jediný: proti
moci moc, proti síle sílu, proti bojovné vůli
bojovnou vůli. Argumenty, že nás jest v ob-
vodu komory liberecké tolik a tolik, s tím
tím významem, neplatí pranic. Němci komory
rovnoprávné nechtějí, ergo nutno vyvinouti tolik
energie s naší strany, aby i Němcům daný stav
stal se neudržitelným. A poněvadž stát chová
se odmitavě, zbývá — idea svépomoci.
Němec
13
article
Z těchto motivů a úvah vyplynulo usnesení
poslední valné hromady českého spolku textil-
ního, dle kterého má býti zřízena v Hradci Krá-
lové jakási průmyslová, živnostenská obchodní
kancelář pro české interesenty obchodní komory
liberecké, která by jim nahražovala to, co
možno nahraditi z působnosti komory, která by
ale současně byla organisačním ústředím našeho
dosud bohužel přece jen roztřištěného postupu
v obvodu této komory. Po příkladu svépomoe-
ných institucí školských saháme ke svépomoe-
ným institucím hospodářským. Řešení otázky
této není tak snadným, jak se zdá, ale stojí již
proto za řečení, protože bude nutno i zde tvo-
řiti nové formace. A ten, kdo zná naše východo-
české kruhy hospodářské, vl, že úspěch jest
právě jimi z valně části zaručen. Není pochyby
tento náš nový krok bude bedlivě stopován na-
šimi odpůrci, proto jest také naše zodpovědnost
větší. Neprozradíme tajemství, pravíme-li, žev
podstatě vše, čeho ke zřízení tohoto surrogátu
komory obchodní pro východní Čechy v Hradci
Králové třeba, jest již připraveno.
Hradec
Čechy
Hradec Králové
14
article
Po celý třetí týden dubnový trvalo na pražské
peněžní burse smýšlení klidné, obraty byly malé.
Poslední lýden dubnový byl zahájen amýšlením
zase klidným. V pondělí nedošlo vůbec k obchodům
ale v úterý již průběh bursy byl živější, tak že v
středu nabídka zvýšila své požadavky; den na to,
ve čtvrtek došlo k obratům, s nimiž den dříve, v
středn, bylo vyčkáváno následkem zvýšení kursů.
Trh státních rent má málo záznamů: ve čivetek
byly dubnová po K 99 70, únorová po K 99.60
pokladní poukázky po K 99 05, v pátek rakouská ko-
runová po K 96.20. Z českých papírů vykazují zá-
stavní listy Zemské banky v úterý a v pátek zá-
znamy stejné: K 96.05.
Na trhu hodnot průmyslových byly jako minulý.
stejně tento týden v popředí zájmu Daňkovky; kurs
pondělní 413 K znamenů vzestup o 2 K a udržel s
v úterý, načež ve čtvrtek se zvětšil o 50 h, v pátel
však končí úbytkem 1 K 50 h: kursem K 412.—
Akcilm Podolské cementárny, v pondělí a v úterý
stejně znamenaným K 204.—, ubyly ve středu 2K
a při tomto záznamu již zůstalo.
zemský banka
Daňkovka
15
article
Akcie České společnosti pro průmysl cukern
začaly v pondělí záznamem K 187.50, o K 1.50 zvý
šeným, den na to stouply na 190, při němž ve středu
setrvaly, ve čtvrtek ztskaly nové 2 K, majíce kura
192, leč v pátek vrátly se ke kursu úfernímu
K 190. Také akcie závodů Škodových se po úterním
poklesu o 1 K těšily vzestupu až do pátku; zname-
nány byly v ponděl! 281, v úterý 280, ve středu
281, va čtvrtek 283 a v pátek 285 K; mají tedy ko-
nečný přírůstek 4 K. Akciím české továrny kaolinu
přibylo v pondějí 5 K, a záznam 495 K, v němž
tento vzestup již jest obsažen, zachoval se cele
týden. Ostatní hodnoty průmyslové zůstaly úplně
beze změny. V dunních zprávách bursovních vy-
skytují se akcie: elektr.stechn. společ. dříve Kolben
spol., chemické továrny kolínské, kolínské továrny
cikorie, česko-budějovického pivovaru, českomoravské
strojírny a vinohradské továrny orientálských cukro-
vinek.
Obchod s bankovními akciemi přihlédal hlavně
k akctím Živnostenské banky, jež začaly kursem
K 242 a od středy mají kurs o 25 h vyšší. Záznamy
ostatních hodnot bankovních se nezměnily: akcie
České banky průmyslavé, Hospodářské úvěcní, české
banky Union, Zajiš ťovací banky a bradeckého úvěr
ního ústavu je po celý týden stejný.
Škodův
Český banka
Union
Zajiš ťovace banka
zvý šený
16
article
Z vídeňské bursy.
Z vídeňské bursy.
Z Vídně, 30. dubna.
(Pávodní zpráva »Národních Listů«.)
Neutěšená situnce veřejných financí rakouských
stupňovaná do povážlivé míry ještě známými mimo
řádnými událostmi zevněpolitickými, dostala se tent
týden obšírným výkladem fin. ministra Biliňského
kterým provázel podání osnov o nové úpravě stát-
ních údělů zemím, o zvýšení daně z piva a lihu,
v popředí hospodařského zajmu, Ministr uvedl, že
již za normálních poměrů spějeme k neodvratnému
deficitu, který letos zažehnán byl jen mimořádným
vsunntím mincovního zisku 29 mil. K. Pruti ročnímu
přírostu příjmu asi o 100 mil. stojí za normálních
okolnosti průměrný roční přírosí výdajů asi o 165 mi.
Také finance jednotlivých zemí vykazují ručně del-
city celkem asi 36 mil. K jen pokud se týče roz-
počtů řádných. K tomu přistopuje značné zatižení.
jež způsobeno bylo annexí a spojenými s nl pří-
pravami válečnými. Ministr uvedl, že prozatím aá
se úrok tohoto zatížení odhadovali na 12 mnil. k
ročně, což by odpovídalo tedy kapitála asi 300 mil
Biliňský
Vídeň
18
article
K. Vedle toho odstupně Turecku v ohrosu asi 551
K. Vedle toho odstupně Turecku v ohrosu asi 551
mil. K. Jak vidůti, vesměs velmi pěkné sumičky, jež
pro státní rozpočet a delicitem, jen zhola nahodile
zažehnaným, už něco znamenají. Pan ministr polře-
buje tedy mnoho, velmi mnoho nových peněz a tak
sahá k novým daním — především, rozumí se, spo-
třebním, neboť jen u těch lze se nadíti jakéhos
finančního efektu.
Proto sahá ke zdvojnásobení daně pivní, z čebo
se čeká plus příjmů aspoň 61.14 mil. K ročně, proto
se zvyšuje daň z lihu, od čehož očekává větší výnos
aspoň o 34.4 mil. K, celkem tedy 95.54 mil. K. Vedle
toho však v plném proudu jsou již přípravy ke zvý-
šení železničních tarifů státních, od čehož se slibuje
sesílení příjmů aspoň o 40 mil. K. Pan Biliňski dále
ohlásil, že co nejdříve podá »reformu« daně dědické.
jež ponese asi o 11 mil. K ročně více, chystá s
monopol zápalkový atd. Jak viděti, vesměs velmi
růžové vyhlídky v prvé řadě pro naše průmyslové
výrobní kruhy, jež dodnes nemohly překonati sestup
konjunktury. Co znamenati bude zvýšení tarifů, ze-
jména na uhlí, o tom psali jsme opětovně. Že zvý
šení pivní daně bude novou ranou pro průmyst
pivovarský, který dosud se nemůže vzpamatovati z
zemské dávky a ze zdražení nákladů výrobnícb, lze
si hravě představiti. A nejinak bude i v ostatníeh
směrech.
Biliňski
Turecko
19
article
Také na bursu uěinit výklad Biliňského dojem
nepříznivý aspoň potud, že rázem pochovány byly
naděje na živější investiční činnost státní, eožse
projevilo i jistou všeobecnou chabostí na trhu prů
myslovém. Tento pohyb podporován byl i spekulaei
jež se snažila vyměniti hodnoty průmyslové za pa-
píry bankovní a dopravní a následkem realisací je-
jich se kursy průmyslové tu tam začaty drobiti. Ji-
naké události všeobecného významu neměly tento
týden na bursu podstatnějšího vlivu, zejména opět
na události v Turecku, z nichž zvláště změna trůnu
prošla boz podstatnějších stop, a rovněž ani krise
v Uhrách, na niž se vážně navěří patrně ani v samé
Pešti, odkudž podnikány tento týden hojné koupě.
Turecko
Uhry
Pešť
20
article
Borsa byla v celku pevnů a klidná. Zejména trh
hodnot bankovních a dopravních vyznačo-
val se zvláštní pevností. Na tomto akcie státní
dráhy překročily jit 700 K a znamenají dnes k
702.50, Baštěhradské se zotavily na 2800 lit. A
resp. 993 K ht. B. Dunajská paroplavební získala
během 5 dnů 24 K na zpravy, že v brzku dojde
jednání a vládou. Jen lombardky byly chabé a koněi
opět sráškou kursn.
Na trhu průmyslovém no začátku týdne
kdy i železářské hodnoty na příznivé zpravy z Ame-
riky a Německa stouply (Alpská báňská na př. n
677.75), aby v pozdějším průběhu týdne ustoupily d
pozadí s jistými poklesy, hlavní zájem vzbudily ně-
které hodnoty uhelné; průběhem týdne stoupla mo
stecká uhelná o 29 K na 727 K, západočeská uhlářská
o 15 K na 434 K, rosická o 6 K na 447 K atd. T h
rent byl pevný vzhledem k velkému uvolnání pe-
něžnímu i vzhledem k nastávající velké lhůtě ku-
ponové.
Důležitější kursové variace v minulém týdnu
seznati lze z tohoto sestavení:
Rak. korunová renta . . .
Rak. zlatá renta . . . . .
Uherská zlatá renta . . .
Uherská korunová renta . .
Turecké losy . . . . . .
Rak. kreditky . . . . . .
Banka pro země rakouské .
Uherské kreditky . . . ..
Bankovní jednota . . .
Pozemkový úvěrní ústav . .
Živnostenská banka . . ..
Společnost státní dráhy . .
Jižní draha . . . . . ..
Polabská dráha . . . . .
Buštěhradska dráha lit. B..
Dunajská paroplavební spol.
Rakouská tovarna na zbroj.
Rým.-muráňská společnost.
Pražska železářska společnost
Mostecká uhlařska spolecnost
Schodnica . . . . . . .
Londýnská devisa . . ..
Říšské marky . . . . . .
Bors
ame
Německo
T h
živnostenský banka
státní dráha
mostecký uhlařsko
Schodnica
21
article
K čtyřicátému výročí založení bauky
K čtyřicátému výročí založení bauky
lavie
Napsal Joseí Flěgl.
(Pokračování.)
Flěgl
22
article
Ples ideový podklad, na kterém k založení tohole
národního ústavu došlo, bylo v počátcích třeba pře-
konati mnohé obtiže, záležející zvláště jednak v zá-
pase s cizími úslavy konkureněními, jednakkt v ne-
příznivém posuzování nového podniku něktarými če-
skými časopisy, kteréžto poslednější okolnosti bylo
se strany těch, již ústavu stáli tehdy v čele, lím víe
žaleno, ježto pesudky ty tkvěly na předpokladech
naprosto nesprávných. Mínění toto se však v krát
kém čase, dík reelnosti základu, na němž ústav spo-
čtval, změnilo tou měrou, že již na třelí valné hro-
madě, dne 16. května 1871 ve velké zahradní sín
J. M. Šáryho na Slovanském vrchu poládané, mohlo
býti konstatováno, že ke skvělému výsleůku činnosti
banky za rok 1870 přispěla i podpora časopisectva
českého, které poznalo správnost a nezištnost vedení
ústavu, následkem čebož o hádkách, s nimiž byto
minulého roku zápaili, nebylo ve správním roce
1870 ani zmínky. Správní rada uznala vděčněa
s radostí tento obrat a vyslovila časopisectvu vřele
Činnest svou zahájila banka hned z jara r. 1869.
nejprve v odborech životních. Ale již v samém
začátku se ukázalo, že, má-li nově založená pojišťo-
vací banka vybovovati potřebám českého lidu, mu
rozšířiti působnost svou zejména též na pojišťování
živelní. Tak vešel v činnost hned na počátku r. 1870
odbor požární a následujlcího roku 1871) počate
i s pojištováním škod krupobitních. Uslavením
těchto odborů započata působnost ústavu, jehož vý-
vojová linie od té doby stoupala nepřelržitě přes
různé, nejen pro banku „Slavii“, nýbrž všeobecně
nepříznivé okolnosti, jaké každě obchodní podníkání
oblas provázejí.
Šáry
Slavia
23
article
Důvěra k nevému českému úslavu vzrostla v s-
mých začátcích po příznivém výsledku prvního roku
měrou netušenou. Rok od roku hlásaly výroční zprá-
vy banky „Slavie“ namnoze pronikavý pokrok a t
i v letech, jež nevalně přála úslavům pojištovacím
vůbec. A příčina těchto úspěchů spožívala jedině
jak v dověře, kterou široké vrtvy obecenstva kladly
v domáci ústv, tak na druhé straně zase ve snaze.
aby důvěra tato správou, pověřenou vedením ústavu.
r se
nebyla nikdy zklamána,
Prvotní činnost, se kterou banka „Slavia““ sv
působení započala, bylo pojišťuvání Vapitálů a do-
chodů na dožití (odh. 1.) a pojišťování kapilálů na
úmrtí (odbor II).
Podnírky pro zdárný vývoj pojišťování živol-
ního nebyly příznivy. Neutěšený hospodářský stav
českého lidu nedovoloval, aby každý, kdokoliv by si
toho přál, mohl z nepatrných svých prostředků či-
niti úspory, kterými by uhražoval platy, spojené
s uzavřením smlouvy pojišťovací, jíž By si byl opatil
ve stáři kapitál neb důchod, který by ho zbavil sta-
rostí, jež tíha věku ukládé. Ale síla vůle, žencucí če-
ské ruce do práce a snaha, touto prací domoci se ja-
kéhokoli hlahobytu, v krátkém čase poměry tyle
změnila. Počala vzrůslat hospodářská zdatnost a s nt
také počet těch, kdož přebytky ovoce své práce obra-
celi v úspory ve formě životního pojištění, A vte
době přihlásily se také k životu živolní pojišťovny.
Banka „Slavia“ byla tedy prvým ústavem, který by
s to vyhověti tčnto potiebám. A bylo dost pochopen
Slavia
25
article
ve vrslvích českého oFecenslva, aEy uznalo za pro
spěšné, podperovati vzrůst českých úslavů. Banka
„Slavia“ vyvinuia v nevalně příznivých dolstch teh
dejších úsilí, jemuž se podařilo zapustiti kořeny
: nichž později vyrostl mohutný strom, který nese
vydatné ovece v tomto oboru činnosti národohospo-
dářské. Rozvoj životních odborů stoupal neustále
vykazoval znamenité výsledky a nabyl zejména
posledních letech rozměrů, kterými se banka „Slavia
vyšinula v řadu prvých ústavů toho druhu v cel
Odbor III., s předešlými současně vaníklý, tvořily
spolky pro vzájemné dědění, jichž bylo zalozeno cel-
kem 22. Trvání jich bylo ustanoveno na dobu nej-
déle 25 let a dospěl poslední z nich k výplatě v roce
1905, čímž přestala působnost tohoto, zejména
prvých dobách vzkvětajícího odboru, poněvadž ku
přání členstva od zřizování nových spolků bylo upu-
štěno, ježto nový duch následkem změny hospodář-
ských poměrů vzal na se nové formy působení, jež
účelnost spolků pro vzájemné dědění zatlačily do
pozadí.
Nelušeného rozvoje dopracovála se banka „Sla
via“ v odboru požárním (IV.). Zde bylo zejména tre-
ba zápasiti ústavu s konkurencí cizích pojišťoven.
Slavia
26
article
Jediný, výše uvedený český ústav, který před založe-
ním banky „Slavie“ v tomto směru působil, nevy-
čerpával pojištění požární v Čechách tak, aby bylo
i jen z daleka lze tvrditi, že tento druh pojištění je
v českých rukou. Obrovské sumy peněz plynuly do
kapes cizích, namnoze akciových pojišťoven, jimž
především šlo o to, aby výsledek výročního hospoda-
ření vykazoval zisk co možno největší. Založením po-
žárního odbaru zasáhla „Slavia“ hluboko do těchto
nezdravých pomerů a přivodila obrat, kterým aspoň
z větší části byla pojišťování škod požámích získáno
českým ústavům. Odbor tento, který dojista nejhlou-
běji zasáhá do všech vrstev obecenstva, podal ze-
jména jasný důkaz o tom, jak pevně zakotvila do-
věra v nový ústav a to v době, o jaké ani duše, nej-
smělejšími nadějemi živená, nesnila. Dnes vykazuje
„Slavia“ v celkovém stavu požárního pojištění v Če-
chách mezi všemi zúčastněnými ústavy procente
nejvyšší.
Odboru V. vyhraženo jest pojišťování krupobilní
Tento ve svých výsledcích nadmíru kolisavý odbor
jejž pojištění snaží se zmoci, jest nejnebezpečnější
součástkou činnosti pojišťovací vůbec. Proto také
výsledky jeho bývají velice proměnlivé a dosahují je
velice zřídka příznivých výsledků. Přes časté ztráty
v odboru tomto utrpěné, pokračuje „Slavia“ ve vel-
kém rozsahu v činnosti tohoto směru u vědemí, ž
napomáhá svému členstvu mirniti následky spoust.
způsobených řáděním zkázenosného živlu na polních
plodinách, jichž vypěstování stálo rolníka veškeré
ony námahy, jež jsou mu v jeho životu základním
povolání údělem.
(Dokončení.)
Čechy
Slavia
28
article
Z trhů peněžních, 30 dubna. (Zvl. zpr. »Nár. L.. )
Praha. Ačkoliv na dnešní burse převládalo smý
šlení klidné, těšily se čilejší poptávce ukládací hod
noty i akcie a placeno za rakouskou korunovou renlu
K 96.20, za komonální dlužní úpisy české zemské
banky K 96 05, dále obchodovány akcie České spo-
lečnosti pro průmysl cuserní za K 190.—. Ostatní
hodnoty doznaly jen nepatrných změn a podáváno
za akcle: České průmyslové banky K 416.—, Hospo-
dářské úvěrní banky K 402.50, Pražské úvěrní banky
K 606.—, České banky »Union« K 245.—, Zajišťo-
vací banky K 198.—, Živnostenské banky K 242.25.
První české akciové pojišťovny na život K 265.—
Králo-hradeckého úvěrního ústavu K 444.—, Akciové
továrny na vyrábění uměl. hnojiv a lučebnin v Ko-
líně K 390.—, Kolfnské továrny na kávové náhražky
K 780.—, Podolské cementárny K 202.—, pivovar
v Českých Budějovicích K 880.—, Elektro- technick
akciové společnosti dříve Kolben a spol. K 295.—
strojírny Daňkovy K 412. - (— K 1.50), První
česko-moravské strojíroy K 900. , Škedových zá-
vodů K 285.— (+ 2 K), První české akc. továrny
orient. cukrovinek K 225.—, Západo českých továren
kaolin. a šamot. K 495.— peníze.
Kolfnský
Daňkův
Škedový
Praha
Hospo
Zajišťo
Krát
ko
Český Budějovice
Elektra
Český spo
Český průmyslový banka
úvěrní banka
Český banka
živnostenský banka
úvěrní ústav
první českýmoravský
první český akciový
+ 2 K
29
article
Vídeň. Třeba že všeobecně přívětivá lendence
která provází nový obchod, dnes potrvala, panovai
velký klid, který byl citelný, protože nebylo nového
podnětu a také v Berlíně nastalo uklidnění. Příznivá
nálada, která měla opotu zejména v hojnosti peněz.
projevila se tudíž jenom v papírech jednotlivýc
hodnot. K favorisovaným papítům patřily v kulise
akcie státní dráhy, místní bar ky, zejména Anglo-
banky a Bankovního spolku, akcie Škodovy a lu-
recké losy. Ve šraňku dolno-rakouské eskomptní spo-
lečnosti, buštěhradské, paroplavební a uhelné znovu
stouply. V ostatních oborech bylo klidno, ale pevno
Železářské papíry kromě rýmavsko muráňských se
seslabily. Pevné smýšlení panovalo na trhu s ren-
tami. Jednotivé renty stouply asi o 0.3%. Valnty
poněkud lacinější. Na eskomptním trhu peníze lehčí
31/4 —B/ 9%.
Škodův
Vídeň
Berlín
anglickýbanka
30
article
Nová smisse akeií Akciové společnosti mlý nů
v Praze. Nově zřízená tato společnost vyslupuj
právě s druhou omissí svých akcií v obnosu 500.00
korun, čímž akciový kapitál dostoupí výše 2,000.000
korun. Část kapitálu per 500.000 korun sloužiti má
ku pořízení žitného mlýna o výkonnosti 800 až 1000
vagonů ročně. Vzhledem k vehké účasti obecenstva
na veřejné subskripci akcií první emisse dá se oče-
kávali, že i akcie druhé emisse značně přepsány bu-
dou. Tím, že při započetí stavby velikého pěeničného
mlýna převezme se zároveň žitný mlýn, v činnosti
se nalézající, i s velkým počtem odběratelů, získá
společnost výhodu, že již během stavby pšeničného
mlýna zčne obchodovati. Akcie přenechány budou
v kursu 420 K s první splátkou 180 K a vyhražuje i
zalizovací výbor pro připad přepsání akciové jistiny
právo, aby upsané akcie přidělil dle svého uznán
provedením redukce.
Praha
31
article
Pátá emise akoií Ústřední banky českých spoři-
telen vzbudila ve všech vrstvách obecenstva nejži-
vější zájem. Nejen naše spořitelny, záložny a peněžní
ústavy všeho drubu, různé spolky a fondy, ale
jednotlivci, v první řadě hodnostáři a úřadníci pe-
něžních ústavů, jejichž součinnost jest tak cennou
při realisování organisačního programu Ústřední
bauky, zúčastní se subskripce v míře nanejvýš potě-
šitelné. Padá zde podstatně na váhu dojista i ten
moment, že činitelům těmto vyhražen mimořádný
kurs 415 K za kus. Také kurs 420 K za kus, platný
pro ostatní nově upisovatele, skytá každému nejlepš“
možnost, aby si při této jediné přiležitosti — nové
emissi — zabezpečil přiměřenou položku našeho do-
mácího dividendového papíru se všemi vlastnostmi
nejlepší hodnöty ukládací. Výhodnost kursů emishíeh
nejlépe vyšvitá z porovnání s vnitřní hodnotou akcií.
již dnes 422 K a s obdobnou emissí stejného něme-
ckého úslavu, klerý třeba že starší, v rozvoji
obchodů byl předstižen naší Ústřední bankou
zvyšuje svůj kapitál již na 20 milionů, při emissním
kursu podslatně vyšším, toliž 427 korun za kurs.
32
article
Podrobné prospekty a přihlášky upisovací vydá na
požádání Ustřední banka českých spořitelen, jakož
i z ochoty každý peněžní ústav.
Valné shromáždění delegátů českého odhoru rady
zemědělské pro království české bude se konati
sobotu dne 29. května 1909 o 10. hodině dopolední
v zasedací sini rady zemědělské v Praza-II., Václav-
ské náměstí číslo 54, I. poschodí. Program: 1. Před-
ložení výroční zprávy o činnosti českého odboru
rady zemědělské za rok 1908. 2. Jednání o nové or-
ganisaci akcé pro zvelebení chovu dobytka.
Pojišťovny a srážky při živolníma pojištěnt
O zprávě, kterou jsme včera s úímto titulem uveřei
nili, piše se nám: Zprávu vaši dlužno doplniti v ten
smysl, že také u společnosti „Viktorie“ dán byl zá-
knz povolování nepoměrných srážek; generální je-
ditelství této společnosti, odvolávajíc se na opatfen
ostatních pojišťoven zviáštním oběžníkem, uvedlo ee
sánům svým na paměť jich smluvní povinnost, že
nesmě, poskyfovati žádných nepřislušpsých premu
Václav
Ustřední banka
rada zemědělský pro království
rada zemědělský v PrazaII
34
article
30. dubna 24. dubne
9a.15 95 45
117.15 116.45
113.10 112.60
92.45
905.05
187.25 183.25
640.10 632. 75
443.50
440 75
754.50
735.—
530.50
523. 70
1072.—
1090.—
242.—
242 50
7U2.50
6.7.25
107 75
103.25
460.—
460.—
977.—
993.—
900.—
926.—
646.—
639.—
671.25
672. 75
569.50
564.50
2542.—
2562. —
698.—
727.—
420.—
480.—
239 62
239.57
117 12
U 2.50
35
article
pojištěncům. Vrchní jednalelství télo spoleěnesti jsou
povinna bdíli nad přesným zachováváním tohoto
ustanovení.
Hespodářská výstavá Ústřední hospodářské spot
lečnosti pra království české v Praza od 29. května
až do 6. června 1909. S rozvojem českého zemnědělt
ství, průmyslu, obchodu a živností pokračuje přirat
zeně rozmach českého výstavnictví. Úspěchy ve všecl
odvělvích naš národohospodářské výroby zrcadil se
vždy jasně na naší hospodářské výstavě, jejiž vybut
dování se stalo zájmem všeho obyvatelstva naší ze
mě, kterému tento podnik cele slouží, jakož i ozdobou
a chloubou královského hlavního města Prahy, jemua
přináší v mnohých směrech velkého prospěchu. Ve-
škeré skupiny jsou krásně a plně obsazeny: vyníi
kající bude zvláště letos výstava vědecké a praktis
cké činnosti rady zemědělské pro království české,
dále výstava koní chladnokrevných a ovci, též i sku-
pina žírného skotu z nejlepších našich hospodářství
se množí a v nynějších dobách nabývá svého výn
znamu Výstava hospodářského strojnictví bude pří
mo velkolepá a překvapí zvláště cizince, zvláště Slos
vany, kteří jak z jihu, tak i severovýchodu se k nám
na výstavu již četně hlásí a naváží zde zajisté četné
Praha
zemědělský pro království
36
article
obchodní styky. Dvé velké vojenské hudby s vybra-
ným programem nejlepších skladeb našich i cizích
mistrů, jakož i bohalě vypravené restauranty, ochut-
navárny a stany s různými občerstveními zpříjemní
všem návštěvníkům pobyt na výstavě, kterů svým
obsahem skýtati bude bohatý zdroj poučení a du-
ševního požitku. Pozoruhodný bude též veselý kou
tek, ke kterému se hlási celá řada poučných a zábav
ných atrakcí. Členové Společnosti platí 10 K ročně
a maí vstup na výstavu volný. Obsáhlý časopis „Če
ské Listy Hospodářské“ dostávají zdarma. Přihlásky
přijmá kancelář Ústřední hospodářské společnosti
pio království české v Praze-II., Vodičkova ulica
Přednáka. V zaseďací síni okresního dumuv
Domažlicich přednášeti hude v neděli 2. květn.a 1909
o 10. hod dopol p. M. S. Jindrich Forst, král. čes.
zemský inspektor ovocnictví v Praze, o předmětě,
pro majítele sadů důležitém: „O vocnictví
Americe, Tyrolsku a Francii.“ Přednáška
provázena bude řadou světelných obrazů. — Vstup
Z úslředních jalek pražskýcli. Na trh dobytčív
pondělí dne 3. května 1909 přibližně přihlášeno jest
čís. 38.
Vodičkův
Přednák
Jindrich Forst
Praha
Amerika
Tyrolsko
Francie
pio království český v Praga
38
article
200 kuzů hovězího dobytka původu domácího a 200
kusů původu hahičského.
Trhy. Výroční trh na hovězí dobytek, koněa
vepře koná se v Klatovtch dne 11. května 1909.
— Výroční trh na hovězí dobytek koná se v Ká-
cově v ponděli dne 3. května. 1909.
Trhy. V Husinci konati se bude nejbližší vý-
roční trh na zboží a hovězí dobytek v pondšlí
dne 3. května 1909.
39
article
Tržní zprávy z venkova.
Z Domažlic, 29. dubna. 1 hl pšenice K 27.50,
—.—, žita 19.—, 19.50, ječmene 18.50, 19.—, ovs
18.—, —.—, bramborů pytel 2.80, vajec kopa 3.20,
máslo 1 kg K 2.52.
Z Mělníka. 27. dubna. 1 hl pšenice K 21.28
až 22.46, žita 14.27 až 14.95, ječméne —.— až —
ovsa 9.21 až 9.90, bramborů i bektl. 3.83 až 4.—, másla
kg 2..20 až 2.48, vajec kopa 3 20 az 3 60.
Z Podebrad, 28. dubna, 59 1 g pšenice 14.50,
14.75, žita 9.75. —.—, ječmene 9.—, 9.30, ovsa
9.75. 10—, brambor 3.10, 3.20, 1 kilogr. másla
K 2.40, 2 64.
Bauky, záložny a spořitelny.
Živnostenská banka pro Čechy a Moravu
v Praze. Stav vkladů na pokladniční poukázkya
vkladní knížky činil koncem měsíce dubna 1909
K 97,217.905 20 (+- 738.204). Živnostenská
banka uveřejňuje toliko vklady na vkladní knížky
a pokladniční poukázky.
Česká průmyslová banka. Vklady peněžní
činily koncem měsíce dubna K 44,027 224.49
+ 803.093 K). Kromě toho bylo v oběhu
vlastních 4'sprocentních bankovních dlužních
úpisů v obnosu K 16,845. 000.
Pražská úvěrní banka. Vklady na knížky,
pokladniční poukázky a na běžný účet činily kon-
cem duhna 1909 celkem K 40,333.308.—
oproti minulému měsíci o 34 028 K více.
Ústřední banka českých spořitelen v Praze.
Stav vkladů 30. dubna 1909 K 102, 150. 799 84
(+ 861.306 K).
Měst spořitelna pražská. V dubnu 1909
bylo od 16.791 stran vloženo K 5,356.773 28a
od 12.180 stran vybráno K 4,531.172.27 ; bylo
tedy o K 825 601.01 více vloženo. Zůstatek
vkladů koncem února 1909 K 184,294. 176.34.
Český úvěrní ústav v Praze. Dnem 30. dubna
1909 bylo u Českého úvěrního ústavu v Praze ulo-
ženo na knížky vkladní K 4.320.722.22, číli o 6370
K 22 h více než koncem března 1909.
Domažlice
Mělník
Bauka
Čechy
Morava
Praha
živnostenský banka
Český průmyslový banka
úvěrní banka
Český úvěrní ústav
Český úvěrní ústav v Praga
kg
40
article
Úvěrní ústav v království českém v Praze,
Fardinandova třída (Šlikův palác). Účet vkladů
za měsíc duben 1909. Vloženo: K 126. 853 28,
vybráno: K 98 834 97.
Občanská záložna na Malé straně v Prane
V měsíci dubnu uloženo bylo K 56 965 3
a vybráno K 59 665.03.
Pražské odúčtovací sdružení. Ke vzájemně
výměně podané směnky, cheky, poukázky a faktury
od 24. do 30. dubna 1909 K 24,903 617. 85,
oproti K 33,929 473 67 v téže době loni.
Součet všech podání od 2. ledna 1909 činí K
372,399 592.76 a vykazuje u porovnání s k
391,429 421.72 téhož období předešlého roku
úbylek K 19,029 828 96
Český úvěmí úsiav v Praze konal v úterý dne
27. dubna v zasedací sini ústavu na Přikopě čís. 13
svou čtrnáctou výroční valnou hromadu za přítont
nosti 35 členů se 146 podíly. Předseda ústavu p.
Frant. Maršner, zahájiv jednání, poukáznl pře
devším k tomu, že ústav skvěle přestál letošní všes
obecnou, obavami před válkou vyvolanou krisi bez
nejmenši poruchy; vklady snížily se pouze o nepa
trný obnos (32.000 K), což jest zajisté nejlepším dů
kazem, že ústav jest pevně konsolidován a těší se
důvěře obecenstva. Výroční zpráva, jež konstatuje
další krek na dráze zdárného vývoje ústavu, byla
jednomyslně schválena. Účetní zpráva vykazuje
vzrůst vkladů během r. 1908 na 4.283.226 K 87 b
celkový obrat ciferni zvýšil se v minulém roce o 2
mil. kor. a dosáhl cifry 201 mil. korun. Stav závods
ních podílů se nezměnil. Bilance vykazuje čistý zisk
15.420 K 66 h. z něhož vyplacena bude 5% divis
denda a zůstatek 5867 K 6 h přikázán reservnímu
fondu. Výroční a účetní zpráva, zprávy revisorů účtů;
jakož i návrhy představenstva v příčině výše zmine
ného rozdělení čistého zisku byly vesměs bez del
baty jednemyslně schváleny. Doslovem předsedy p.
Fr. Marěnera pak valná hromada skončena,
František
Maršner
Praha
Fardinandov třída
Šlikův palác