Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LINTY-

národní LINTY

3

1. května 1909. Číslo 190.

4 article

Nechtějíce se pouštěti dnes do odůvodno- vání vzhledem k fakultě lékařské, poznamená- váme pouze, že Hueppoova podmínka akade mického dorostu právě u této fakutly jest v nej- větší míře splněna. Rusům přiznává Hueppe, že mají ne- sporné právo, aby se svými úřadníky ve své řeči mohli mluviti a aby ve své mateřštině v něboženství byli vychováváni. Navrhuje prote pro ně ruskou vysokou školu (akademii), ježto paralelní dvojjazyčné přednášky na jedné uni- versitě se v Rakousku neosvědčily. Jihoslovanům odpírá nárek na podobnou vysokou školu, ježto nejsou dosud na ni připra- veni. Logieky dlužno dodati, že splní-li časem tuto podmínku, Hueppem u nich nenalezenou bude pisatel nucen jim právo ono přiznati. Co se Němců týče, prohlašuje Huepp nepolrytě, že nepotřebují ani nové university ani techniky, ani akademií. Článek profesora Hueppeho dokazuje jasně, že kulturní potřeby Němců v Rakousku jsou co do pečtu vysokých škol zcela uspoko jeny a že třeba trvající školy zdokonalovati; kul turní potřeby Slovanů však volají nejen po zdo- konalení trvajících vysokých učilist, nýbrž i po doplnění počtu jich zřízením nových vysokýeh škol. Tento názer profesora IIueppeho Bude nutno vědy u nás doma, u vlády i v perlamentě připomínnti. Prof. dr. O. Srdínko.

Hueppoův Rus Jihoslovan Němec Hueppe IIueppe profesor doktor Srdínko Rakousko

5 article Říšská rada.

Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 146) Vo Vídni, 30. dubna. (Zvlaštní telel. zpráva »Nár. Listů«.) Poslanecká sněmovna, vyřídivši povšechné rokování o zákoně, upravujícím pracovní dobu v živnostech obchodních, odročila se do ponděl ka odpoledne. Zájem pro věci, projednávané v plenu, byl dnes velmi skrovný. Byl odvrácen k dvěma či nům společného ministra financí svob. pána Buriana, námi již charakterisovaným. Zprá- va o nich působila ve sněmovně jako výbuch pumy. Všeobecná byla nevole na všech strapách Dlužno konstatovati, že křesťanští sociálové stejně jako sociální demokratě, Němci stejně jako Slované, pociťovali nemile rozhodnutí spo- lečné vlády vůběc a společného ministra finane zvláště na prospěch madarského průmyslu, je- muž na pospas dáno zemědělství bosenské. V záležitosti povolání vídeňských a pešt ských ústavů peněžních při zadání 60mil. n- hrady Turecku, podal na celou vládu dotaz posl. dr. Stranský, v záležitosti koncese (nikoli sankce jak bylo mylně vládní telegrafní kanceláří ma- darskou oznámeno) pro agrární a komereiáln banku bosensko-hercegovskou podal dotaz kře sťanský sociál posl. prof. Schmidt. Vláda nevd pověděla dnes na žádný z nich.

Burian Němec Slovan profesor Schmidt Vídeň Turecko poslanecký sněmovna

6 article

Vyšlo na jevo, že koncese pro bankuu bo- sensko-hercegovskou byla udělena „komeroiáln bance v Pesti“ již 18. listopadu m. r. Koncese cvšem zatímní, jakkoli cislajtánská delegace několik dní pouze před tím, co nejrozhodněji protestovala proti tomu. Vidno z toho, jak re- spektuje společná vláda projevy cislajtánského arlamentu. Bezděky namanuje se otázka, zdali by si byla troufala společná vláda takový čin jednostranný vykonati proti zjevné vůli vlády maďarské. Víry došla důminka, že společná vláda Maďarům povolila banku k vykořistění ze- mědělců bosensko-hercegovských, aby Maďarů dostalo se náhrady za samostatnou banku cedu- lovou. Smýšlení ve sněmovně bylo podrážděné proti vládě společné, proti ministru finanel bar. Burianovi, ale také proti vládě zdejší. Na německé lavici dojmy byly různé. Po- zoruhodno je, že právě poslanci, kteří zastupují zájmy finanční a hospodářské, byli nejoposičněj- čí, kdežto poslanci, pro které rozhodují motivy zvláště politícké, byli pro absolutorium vládě. namítajíce, že nelze při této příležitosti povaliti vládu Němcům příznivou. Slyšeli jsme však také hlasy v ten rozum: „Kolikrát mají ještě něme- eké strany vzíti na sebe odlum zodpovědnosti za nepopulární čin vlády“; přes to však neoddá- váme se žádnému klamu, že Němci naposledy dají vládě rozřešení. Z Vídně, 30. dobna. (K. k. ) Za debaty o novele k živnastenském Fádu, o níž usneseno konečně zahájiti rokování posl. Aust dovozoval, že vládní předloha o pra covní době pomocných dělníků v obchodní živnost

Maďar Burian Němec Aust Pest Vídeň

7 article

je nedostatečná. Pracovní síla se nikde tak nevyužit- kuje a nevykořisťuje jako v Rakousku. Přes 50 proc. pracovních sil připadá na ženy a také na děti. Vláda sbírala statistický materiál 10 let a nyní přichází s polovičatým dílem. Od bar. Bienertha a ministra Haerdila ovšem se nic lepšího neočekávalo. Nejsou však vykořisťování toliko jednotliví dělníci, nýbrš celé jich skupiny. Poukazuje na bídu, patrnou v statistice nemocenských pokladen, 80% obyvatelstva je nemajetno resp. zadluženo. O ně se má vládaa sněmovna starati, a ne o velkoprůmysl a velko- obchod. Dělnictvo má právo na existenci a na uznání své práce. Je-li dobrovolná práce dobrodiním, nucená práce je největší mukou. Ač nynější mzda odpovídá jen Bhodinné době pracovní, má býti povolena práce 14hodinná. Jeho strana a s ní miliony dělníků žá- dají Shodinnou dobu pracovní a úplný nedělní klid. Strana řečníkova bude blasovati pro všechny návrhy, které usflují o zlepšení předloby. Posl. Čech a spol. podali dotaz po vládním výnosu, podle něhož státní zřízenci maji sdělovati svá přání nadřízeným úřadům jen prostřednictvím bezprostředních představených, dále po propůjčení koncese soukromé poptavárně po práci v Praze a p užívání řečí při úřadování na poštovním a telegral- ním ředitelství v Praze.

Bienerth Haerdil Posl Rakousko Čechy Praha

8 article

Posl. Schmidt a spol. dotazovali se po sanke ke zřízení uherské agrární banky pr Bosnu a Hercegovinu. V dotaze připominá se že se sněmovna kdysi se vší rozhodností ohradila proti převaze maďarského vlivu v Bosně a vyslovila se epergicky proti vyssávání obyvatelstva těchto pro- vineil tarovým lichvářským ústavem, jakým byla by zamýšlená uherská banka. Založením této banky stal by se první krok k vydání těchto nově získaných krajů Uhrám, zemí to, které převážně byly vykon peny rakonskými penězi a krví a jichž konečně annexi národové rakouští ještě v nedávných měnících přinesli nejtěžší oběti a ještě musí přinésti úhradou úvěru na zbrojení. Bude-li uberská sgrární bank skulečně sehválena, bylo by to v nejpříkřejším od- poru s někdejším prohlášením ministerského »před- sedy. Zní to přímo neuvěřitelně, že by v tak důle žité olázce měl býti opomenut prostě vliv rakouské poloviny říše a vystovená vůle rakouské poslanecké sněmovny. Příští schůze bude — jak již oznámeno — v pondělí odpoledne.

Posl Schmidt Bosna a Hercegovina Boseň Uhry poslanecký sněmovna

9 article Z parlamentních výborů.

Z parlamentních výborů. z Vídně, 30. dubna. (K. k) Odpolední schůze výboru pro bosenskou před- lohu zúčastnili se také min. př. bar. Bienerth a mi nistr ryt. Biliňski. Posl. dr. Gesemann navrhl formálně, By výklae min. předsedy z předešlého zasedání byl rozdán mez všechny členy výboru, a tázal se bar. Bienertha, ne- hediž-l, jej dnes změniti? M -p. bar. Bienerth odpovědil, že tehdejší výklau i leď úplně plati. Jen poslední část o tureckém boy kotu jest ovšem bezpředmětnou. Návrh Gessmannův byl přijat. Posl. Deszyňski podal na vládu dotaz, co jes ji známo o záležifosu uherské agrární banky pro Bosna a jsou-li příslušné zprávy pravdivy; co hodlá učiniti na ochranu nejen rovných práv této poloviny říle Bosně a Hercegovině, nýbrž i nejdůležitějších zájmů tamějšího zemědělského obyvatelstva Ministr ryt. Eiliňski shrnuje v úvodu debstu z 11. m. m. při projednávání pilného návrhu Šu- steršičova. Druhý den potom navštivil ministra spo- lečný ministr financí, jenž byl samozřejmě debatou v poslanecké sněmovně nepříjemně dotčen. On vy- ložil společnému ministrovi, že rakouská vláda je povinna zastávati dvě stanoviska: 1. že otázka vy- vazení kmetů je tak důležitou správní otázkou, že její vyřízení bez souhlasu rakouské vlády je dle zá- kona z r. 1880 nepřipustným a 2. že záležitosť tal nesmí býti vyřízena bez jakékoliv účasti příštího bo- senského sněmu. Protože společný ministr ztěžoval také, že rakouská vláda nebyla s to ho tak hájiti, pl jest zvykem mezi souřadnými úřady, prohlásil mu řečník, že zde se vlastně naprosto nevědělo, jak se věci mají. Post. dr. Šusteršič řekl výslovně, že mu

Bienerth Posl doktor Gesemann Šusteršič Vídeň Bosna Boseň a Hercegovina

10 article

bylo slíbeno, že obdrží exemplář stanov banky. Spo- lečný ministr financí prý mu však řekl, že má jen jeden exemplář. Společný ministr financí potvrdil, ž měl tehdy ovšem stanovy teprve jen v jednem exem- pláři po ruce, že hodlá však právě podati nótu,v níž budou všechny tyto záležitosti vyloženy a ž k nětě této budou též přiloženy stanovy banky, jíz má se uděliti koncese. Dle názeru společného mi nistra nespadá záležitost ta pod platnost zakona zr 1880; v tamto případě jde prý o dobrovolné vyva- zení kmetů (sedláků), protože závazné vyvazení mu- silo by se státi způsobem zákonným, kdežto zde jed ná se o administrativní opatření. Dobrovolné vyva- zení kmetů bylo již před lety započato a bosenská zemská banka, která ostatně je dílem rakouským, obí- rá se toulo záležitostí. Rozdíl mezi vyvazením, jl dosud bylo prováděno a způsobem, jak zamýšleno jest to konc. agrární bankou, záteží v tom, že Bosen ská zemská hanka, která jest obyčejnou bankcu hv- poteční, povoluje půjčky až do poloviny ceny, kdežte nová banka dle stanov dosáhla práva, povolovati půj- čky na vydání zvláštních obligací až do plné ceny pozemku dle úrokové míry, stanovami určené, tento úrok je sice velmi vysoký, ale ještě ne lichvářs ký protože je pro kmely dobrodním. Nikdo nebude nu- cen vyvazování provésti, zůstane na jeho vůli. Úřady soudl, že je to největším dobrodiním pro obyvatei slvo a společný ministr financí, že nejedná se tu o žád né vykořisťován. Pokud se týče koncesování uherského úslavu zdůraznil společný ministr financi — a jak se řečník domnívá, plným právem — když dosud rakouské

Bosna

11 article

Ústavy bez závajřy obržely vžíy v Bozně kencesl že nesmí býti útočeno na uherský finanční institut bez ohledu, jakých oprávnění má se mu dostati, pro- tože jedná se o společné území, na němž k obchodu mají býti oprávněni Rakušané i Uhži. Řečník odpo- věděl na to společnému ministru financi, že rakouská vláda je přesvědčena, že se chee pouze dobro po skytnouti bosenskému obyvatelstvu, nucena je přece trvati na stanovisku, jež hájila také ve sněmovně které sdílí celá sněmovna, totiž te dokud ze bosen- ský sněm o této záležitosti autoritatívně sevysloví nemůže býti na základě zákona z z. 1880 dán sou- hlas k takovému opatření. Společný ministr vzal tuto cdpsvěd na věďomí Počátkem tohoto měsíce konala se petom za před- sednictví ministra Aehrenthala porača min. předsenů obou polovin říše, jíž zůčasínil se též řečník a na níž hájeno bylo především se strany rakouské stano- visko, že nelze dopustit, aby ve příčině vyvazení kmetů se nyní něco podnikalo a ke koncesi byv nyní nemělo vůbec přikročiti. Spolačný ministr l nancí soudil, že jde zde o zcela obvyklé administra- tivní opatření, že nelze pochopiti, proč neměla by se povoliti banka, která provádí rskont směnek nebe poskytuje zápůjčky. Pokud šlo o obchody posledni šího druhu, došlo ke sblížení, avšak etázka vyvazen kmelů byla prohlášena vládou zakouskou za nety- kavku. Záležitost ta dostrla se potom svět na přelfes v rakouské ministerské radě, která po zralé úvaze do- spěla ku přesvědčení, že rakouská vláda dle zá- kona z r. 1880 nemůže depusliti, aby vy vazení kmetů byle provadeno toute společnestí, které By se měla oůžlit koncese, dokud bosenský zsěm se o tom nevysloví, avšak, jakmile sněm se záležitosti te sám ujme, nebude míti rakouské vláda jiz práve hráti si na poručníka zájmů Bosny s Hercegoviny

Rakušan Bosna Hercegovina

12 article

Výsledek tohoto rozhodnutí, jež celá ministerská rada usnesla se celou zvou politiekou váhou soli- dárně hájiti, byl opět ústně sdělen společnímu m- nistru financí, načež za několik dní došla edpověd v níž opětně poukazuje se na rozdíl mezi dobrovol- ným a závazným vyvazením a v niz byly cbsaženy dva návrhy: především měl býti do části stanov ban- ky, jíž mělo se dostatí koncese a to do části, týkajíce se vyvazení kmetů, pojat tento paragrař: „Dojde-li na základě nastávajícího zákonného stanovení pů- sobnosti bosensko-hercegovského sněmu,e buď p stránce rozpočtové, nebo agrárně-právní v Bosně Hercegovině k zákonu o vyvazení selských pozemků na zemský náklad, bude zemská vláda oprávněne naříditi, že výsadní agrární a obchodní banka pro Bosnu a Hercegovinu má zastaviti další zápůjčky na vyvazení kmetů, aniž by výsadní tato agrároí a ob chodní banka mohla se za to domáhati zviášiní ná hrady. Pokud jde však o samě vyvazení kmetů, zava- zuje se společ.á vláda administrativním způscbem že zastaví až do uplynutí prvního zasodání besen ského sněmu uzákonění příslušně části stanov. Vzhle dem k tomu, že mluvilo se o paritetní úpravě banky zavázal se společný ministr financí, že se zasadí, ab eden z obou mistopředsadů banky byl rakeuským státním příslušnízem, pretože opět při bosenské zem- ské bance, jež byla založena rakouskými pouězi,je rístapředseda státním příslušníkem uherským

Boseň Hercegovina Bosna a Hercegovina obchodní banka

13 article

Tenlo písemný návrh společného ministerstva financí dostal se ještě jednou napřetřes do rak ouské ministerské rady a byl tam v zásadě schválen. V mi- nisterské radě bylo schváleno pojetí tohoto paraztafu do stanov, totiž aby u této banky zřízen byl jeden rakouský mistopředsedu, jakož i slib, že uzákcnění této části stanov bude znstaveno až dlo zkonšeníl zasedáni zemského sněmu. S naší strany byly však k tomu připojeny ještě dvě zádostí: přodevším byl se zřetelem k tomu, že za prvého, snad krátkého za- sedání, za něhož dostane see řada jiných záležitost ra přetřes, nebude snad příležitosti usnášeti se též o vyvazení kmetů, projeven požadavek, aby společný ministr financí se zavázal uvésti v temto I. zasedání zemského sněmu na přetřes otázku tak zv. dobrovoi- cého vyvazení pozemků, tudíž otázku, o níž mluvís v zaslavené zatím části stanov, jakož i aby společný ministr financí se zavázal vyvolati o tom rozhodnuti zemského sněmu. Dále žádala rakouská vláda, aoy

14 article

toto prohlášení společného ministra financí podá.n oylo jménem celé společné vlády. Na to konala se minulý týden v ministerstvu zahraničních záležitost za předsednictví ministra zahraničních věcí nová po- rada, v níž bylo ueneseno, aby společný ministr fi nancí opakoval písemně prohlášení o pojelí zmíně- ného paragrafu o zastavení vyvazovací akce až dr zagončení I. zasedání zemského sněmu, o provoko- vání usnesení zemského sněmu v příčině dobrevol ného vyvazení i o jmenování rakouského vicepresi- denta, Mimo to byla rákouská vláda 28. dubna zmoc něna, dovolati se těchto usnesení parlamentu. Na te bylo usneseno rakouskou ministerskou radou, aby proti koncesi bosenské agrární banry se zmíněným časovými obmezeními, pokud jde o její činnost, ne- bylo činěno námitek. Společný mlnistr financí obdrže cís. zmocnění k udělení koncese. Konceze byla udě lena a potom vložil bezpochyby někdo d časopisů nepříjemné kukaččíno vejce zprávou, že vyvazování kmetů počne ihned

zemský sněm

15 article

Ta« se má věc dle spisů a ministr myslí, že toho, čeho se mohlo po právu žádati, bylo dosaženo Pokud jde ostatně o účast rakouského kapitalu na těchto obchodech, pak vlastně poslanecká sněmovna při debatě o této záležitosti kladla na to dosti ma- lou váhu. Vždyť rakouský kapitát má snahu zu- častniti se těchto obchodů, ale místo, aby to pojal tak, jak se ve světě vždy děje a prostě se spojil, po- žádaly rakouské úslavy společného ministra financí. aby obdržely tutéž koncesi, jako uherská banka. N to nebyla až dosud dána žádná odpověď, což ovšem jest se stanoviska společného ministra financí po- chopitelné. Ale ministr je přesvědčen, že i rakousky kapitál, až jednou ku podnětu bosenskéh zemského sněmu Bojde k dobrovolna. mu vyvazení kmetů, se tohoto obehod zůčastní. To jest ostatně otázkou druhořadnou Olázka, má-li rakouská vláda dle zákona z r. 1890 právo odporu, byla zodpověděna ve smyslu přisvěd čivém, ano právo odporu bylo vykonáno s úrpě- chem.

16 article

Velkě Hospodářské a sociální nebezpečí, že nov banka v okamžiku, kdy snad zemský sněm bude chtí zavésti závazné vyvazení pozemků, vytasí se zatím s dobrovolným vyvazením kmetů, jest odstraněno Ministr musí však po právu konstatovati, že dle vý- vodů společného ministra financí existuje co nejlepší úmysl, pokud jde o správu příjmů nové hosenské banky. Po této stránce nechce si osobovati naprosto žádný úsudek a prohlašuje, že budeme jen tak dlou- ho zalímním poručníkem Bosny, až bosenský sněm sám o této záležitoti rozhodne. Pak at učiní sně společně se společnou vládou co uzná v této otáze záhodným. Rakouská vláda může s klidem očeká- vati úsudek parlamentu o své akci Posl. dr. Gessmanu ptal se miinistra, nenastala-l v ustanoveních stanov, o nichž se řečník asi pře dvěma měsíci dověděl, od té doby žádná změna. bylyli soukromé bance uděleny takové výsady, na bývá vlaslně postavení státního ústavu, tím je parit úplně porušena a znemožněna soutěž jiného, zvláště rakouského ústavu.

Ministr Posl doktor Gessman Bosna

17 article

Posl. dr. Eylvester chce, by se stanovy předložily k nahlédnuti. Shiedava rozpor v mimistrových slo vech. Ministr ryt. BIliňsH ubezpečuje, že rak. min financí hůjilo stanovisko, že dle zásona z r. 18g0 může mluviti do záležitosti koncesování nové banky. kdežto společný ministr financí považoval tuto zále žitost za běžnou záležitost správní, jež vymyká s z působnosti rak. min. financí. Pokud jde o stanovy, shodují se ostatní výsady jimi udělené, téměř doslovně s výsadami, které byly uděleny bosenské zemské bance r. 1895. Rak. min šlo v celé otázce v první řadě pouze o to, zameziti aby se nestalo něco, co by mohlo jakýmkoli způso bem prejodikovati kdesi učiněným usnesením bosen ského zemského sněmu o otázce kmeto. Po tom čteny dvě noty, zaslané min. finane rakouské vladě, o jichž obsanu zmínil se ministr f nancí již ve své řeči. V jedné z nich praví se, kdyl sdělen byl v ní paragraf, jenž die řeči ministrovy má se do stanov pojati.

Posl doktor Eylvester

18 article

Třebas v souvislosti s projektovaným zsloženín banky možno sotva mluviti o prejudici kompetene přistino bosenskohercegovského zemského sněmu. protože působnost jeho není ještě vymezena a zem- ská správa až do jeho svolání musí všem svým úkolům dosavadním způsobem dostáti, chci přece ochotně k tomu přispěti a dokázati, že dobrovolné vyvazení kmetů, jež bylo provozováno téměř od po čátku okupace, je netoliko, dokud nenadešla doba zá vazného vyvazení pozemků, methodou hospodářsky správnou, nýbrž že těší se též úplnému pochopení schválení obyvatelstva. Dále zavazuje se společní vláda v této notě, že vyvolá svrchu zmíněné usne sení bosensko-berc govského sněmu v I. jeho zase- dání, jakož i že v důvěrné lormě nařídí, aby s vy- vazováním kmetů sečkalo se až do uplynutí I. sně movního zasedání. To je úplně v moci správy, prolože dle stanov nemůže bez předchozibo úřadního schválení býti po skytnota žádná půjčka na vyvazení kmetů.

19 article

Když společný ministr financí dále prohlásil, že učiní opatření, aby jedním mistopředsedou banky byí Rakušan, končí notu projevem naděje, že rakouská vláda svolí nyní ke koncesování agrární banky. Ministr ryt. Biliňski podotýká k tomu, že rakou- ská vláda dala potom souhlasnou odpověd. Posl. dr. Ronner uznává, že v korrespondenei byla hájena právní stanoviska, avšak vláda odvolala se na bosenský sněm, místo aby se byla sama kmetů ujala. Protože sněm bude míti dvoutřetinovou většinu proti kmetům a bude na vládě tak závislým, že nebude moci ničeho zamítnouti, co vláda bude chtíti, nelze určiti, jakou oposici budou mocí dělati vládě zadlužení statkáři a majitelé domů. Ze 4650 v letech 1900 až 1905 vyvazených sel- ských usedlostí bylo dodatečně 206 opětezekučně prodano. Zemská bank uvolnila tudíž kmeta, aby za několik let na to musil ve prospěch věřitele vystěhovati se ze své půdy a ze svého majetku.

Rakušan Posl doktor Ronner

20 article

Rečník apeluje na zástupce rolnictva ve výboru, aby se zastávali osvobození bosenských rolníků. Vléda přes to, jak by se zdálo dle množství spisů dle její sobjektivně snad nejlepší vůle, neučinil svou povinnost a zasluhuje, aby byla vyslovena za jeji jednání ne- důvěra. Posl. Azmanu dovozuje nadržování uberské bance za těžké porušení perity a proto třeba proti němu ostře protestovati. Pro dnešek navrhuje, aby se schůze skončila a vláda byla vyzvána, předložite výboru co nejdříve otisk všech v léto záležitosti vy měněných not, dále stanovy bosensko-hercegovské zemské banky, jakož i nově priv. agrární a komerční banky, dále statistický matertál o dosavadním vyva- zení kmetů a o výsledku realní exekuce v Bosně Hercegovině. Věc musí býti vežejně objasněna musíme se vynasnažiti zachrániti ještě, co zachrá- niti lze. Při hlasování, které se polom konalo, byl při- jat návrh Gessmannův, aby dnešní výklad ministra financi byl vytištěn a rozdan, dále n a vrh Axmannův, aby byl předložen svrchu uvedený materiál a konečně návrh na ukončení schůze. Předseda dr. Šusteršič pravil, že příšti schůze bude se konati nejpozději příští čtvrtek. Výbor pro zociální pojišťování zvolil zpravodaji poslanci Staňka o organisaci, Eldersche o po- jišťování nemocenském, Jeszera a Okuněv- ského o pojišťování osob samoststných a o pojk- šování invalidním a starobním, Lichia o invalid- ním a starobním pojišťování nesamostatných dělníků, šl. Stranukého o úrazovém pojištování, Kro ve o pojišťování železničních zřízenců. Šrámka o po- jištovaní horníků a Oneiula o závěrečných usta- noveních a úřadech čímž byla schůze skončena.

Posl Axmannův doktor Šusteršič Staněk Jeszer Okuněv Šrámek Boseň Hercegovina komerční banka

21 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 30. dubna. (Uherská kri s e.) V úterý dne 4. května panovník přibude na šest dní do Pešti a ve středu započnou na budínském hradě porady o rozřešení nynější uherské mini- sterské krise. Jako prví státnici, kteří budou po- voláni k panovníku, jmenují se oba předsedové uherského parlamentu, Justh za sněmovnu po- slaneckou a Dessewffy za magnátskou Napjetí mezi přívrženci samostatné banky a stoupenci společné banky se nemenší, naopak roste. Bankovní skupina strany neodvislosti, ve- dená Justhem a Hollčem, činí vše možné, aby nabyla vrchu nad křídlem umírněným. Vyhro- žuje všemi možnými způsoby, že bez samostatné banky nepovolí. Ale hrozby její mále dosud pů- sobí na přívržence vyrovnání z r. 1867, kteří namitají, že hrozby osmačtyřicátníků nejsou upřímné, ježto sami dobře vědí, že v bankovní otázce musí se respektovati názor koruny, po- něvadž jinak by straně neodvislosti nezbylo ji- ného, než kousnouti znova „do trpkého chleba oposice“. Pánem situace, zdá se, je dosud dr. We- kerle, který chystá nový plán, jak by se nynější krise dala rozřešiti tak, aby se koalice nemusila rozbiti a koruně se přece vyhovělo. Optimisté v Pešti soudí dokonce, že krise může býti ukli- zena do poloviny května.

Justh Hollč Praha Pešť

22 article

Justhova skupina nejeví zatím nijaké ocho- ty k ústupu. Na včerejší poradě v předsednické kanceláři sněmovní bylo usneseno, trvati na po- žadavku, že samostatná cedulová banka musí vstoupiti v život dne 1. ledna 1911 a že se v- lební reforma provede na základě všeobecného, tajného, rovného hlasování dle obeí, a že se tedy Andrássovo množné hlasování musí bez- podmínečně zamfinouti. Proto také hr. Andrássy nemá se již státi členem nového ministerstva. V Praze, 30. dubna. (Dalmatské ja- zykové vyrovnání.) Máme před sebou text jazykového nařízení, vyhlášený v dalmat- ském zemském zákonníku č. 13. a podepsaný ministry Biliňským, Stürgkhem, Bráfem, Weis- kirchnerem, Haerdtlem, Rittem a Hochenbur- gem. Nařízením upravuje se tedy užívání jazyků ve státních úřadech, spadajících v obor půseb- nosti ministerstev financi, osvěty, orby, obcho- du, vnitra, veřejných prací a spravedlnosti. Ne- dotýká se však věcí vojenských železničních. Nařízením prohlašuje se, jak už podrobně sděleno, jazyk chorvatský neboli srbský vnitřním i zevním úřadním jazykem ve všech státních úřadech vy- jma vojenské a železniční, vlaštině však vy- hražuje se rovnoprávnost ve vnějším úřadování a část čně i ve službě vnitřní. Nařízení nabývá ihned platnosti v úřadech politických, soud- ních, školských a poštovních; v ostatních úřa- dech nejpozději 1. ledna 1912. Dvoujazyěná štampilky jsou povinné ve všech přímořských okresních městech; na poštovních štam- pilkách věude tam, kde místo má vedle názvu srbsko-chorvatského také historický nazev vlašský.

Justhův Andrássův Andrássy Biliňský Stürgkh Bráf Weis Haerdtl Ritt Hochenbur Praha srbský

23 article

V Praze, 30. dubna. (Polské kolo pro- ti trhání království polského.) V prvé plenární schůzi polského kola na říšské radě předseda Glabiňski uvítal členy kola, projevil radost, že se podařilo zažehnati hrezíei válku a pak pokračoval: Nemůžeme utajiti své hluboké žalosti, že v tutéž dobu děje se opětně útok na práva národa polského v řiši ruské, zvlá- ště na onu část našich práv, kterou nám jiné státy v usnešení vídeňského kongresu příznaly, jmenovitě na celistvost království polského. Pod záminkou ochrany drobné části obyvatelstva pravoslavného, které žije v některých okresech země cholmské, přes to, že větší část obyvatel- stva oněch okresů jest katolická a polská, a také část obyvatelstva pravoslavného jest polská, jest úmysl odtrhnouti ony okresy od celku království polského. Nemůžeme věřiti, aby za nynějšího po- ložení našeho národa měly na nás padati ještě další rány a že by se v říši ruské našli vlivuplní činitelé, pro něž by zásady práva a spravedl- nosti neměly platnosti. Na všechen způsob re- presenlace národu polského v Rakousku splní také v této věci svou povinnost. Ku projevu předsedy polského kola pozna menáváme, že pojmy katolický a polský v cholmské zemi se nekryjí, poněvadž mnobo

Praha Rakousko

24 article Divadelní referent ve vězení.

Divadelní referent ve vězení. Komická, ale v průběhu svém nepříjemná příhoda potkala petrohradského divadelního re- ferenta Petra Soljaného (píše pod pseudo- nymem Južnyj), spolupracovníka několika divadelních časopisů ruských a petrohradskýc denníků. V jedné neděli musil náhodou navšt- viti jako referent tři premiéry: odpoledne „di- vadlo konservatoře“, večer „Komedii“ a „Litěj- nyj tčatr“. Tato okolnost stala se nápadnou ně- kolika agentův tajné policie, kteří ho z příčin dosud nevyjasněných stopovali, a tak, když vy- cházel — ještě před koncem představení — s třetího jmenovaného divadla, byl zatčen, přes všecky protesty odveden — na „učastok“ (policejní komisařstvi). Byl v podezření, že je divadelní straka, a podroben prohlídee, ačkoli ee vykázal celou řadou redakčních tegitimací, volných vstupenek divadelních do všech petro- bradských divadel (znějících na jméno) členským lístkem „Divadelního klubu“ a podob- nými průkazy, které totožnost jeho osoby pro- kazovaly víc než dostatečně. To všecko mu ne- pomohlo, jak vypravuje sám v otevřeném listě v „Rěči“, naopak patrně jenom posílilo pode- zření proti němu, že jest opravdu divadelní stra- kou. Byl zatčen a přinucen na holých pryčnách stráviti noc ve společnosti zlodějů, opilců a švá- bů, kteří „kousali jako psi“, jak si stěžujep.

Petro Soljaný Južnyj

25 article

Solianyj, cituje bezděčně Chlestakova z „Revi- zora“ . Ale na tom nebylo dosti: ubobý redaktor udal arci adresu svého bytu, a ve dvě bodiny v noci (!) odebrali se dva policisté, vykonati pro- hlídku v bytě, pátrajíce tam po kradených vě- cech. Pobouřili celý dům, hrubě nadali sestř i hospodyní referentově, a ovšem nic nepalez- nuvše, odešli, konstatovavše laskavě, že snad přece jenom jde o omyl Přes to ani po jejich návratu do „učastku“ (po 3. hodině ranní) ne- byl redaktor propuštěn domů, ráno znova vyslí- chán, a teprve před polednem propuštěn. Jedi nou satisfakcí, když odcházel, byla mu dobro dušná věta službu majícího úřadníka: „Málo-l se nepřihodí — zmýlili se agentil“ Lipské universita objednala si před delší dobou od Maxa Klingera k jubíleu 500letého svého trvání, které letos oslavuje (v souvislosti s odchodem německých žáků i pro- fesorů z Prahy pro vydání dekretu kutnohorské- ho), veliký obraz pro svoji slavnostní aulu. Umě- lec přání akademického senátu vyhověl a obraz, jeden z největších, které vůbec existují, již do- končil. Ohromné plátno měří 61/2 m délky 23/% m. šířky. Pozadí olejomalby znázorňuje krásně provedené pobřeží korintské, na levé stra- ně vyobrazen Homér, přinášející Řekům svoje písně, na pravo vystupují v popředí Platoa Aristoteles, obziepeni skupinou řeckýeh filosofů.

Chlestakov Jedi Maxa Klinger Řek Aristoteles Praha Uma

26 title

Hudba.

27 article

Koncerty. Peřad koncertu Spelku pr podporování domácích chudých přivábl lelos hojný počet návštěvníků, neboť účinkovalv něm známý a oblíbený krajan náš pan Bedřich Plaške, jenž v této saisoně častěji objevil sou nás na koncertním podiu. Tentokráte zvolil si na program písně od Norena. R. Straussa, Schubertaa Schumanna, Přes nevybovující doprovod klavírnía přes zjevnou indisposici uplatnil skvěle své pěvecké umění. Přece však, jak již jednou na tomto místě jsme vyslovili, nezdá se nám, že by koncertní podium umělci zvláště svědčilo. Zpěv dramatický jest mu mnohem bližší, jak ukázalo se v arii Vokově ze Smu- tanovy „Čertovy slěny“, která působila úchvatně. Doprovod při ní ohstaral delikátně orchestr pražské konservatoře, který řízením ředitele p. Jindřicha z Kanů vyplnil ostatek programu Wlaberovou ouverturou k „Euryantě“ a nádhernou Čajkovskéh F-moll symfonil. Skladby tyto hrány byly orohestrem konservatoře již dříve, i stačí pouze pochvalně zmíniti o provedení, jež nezůstalo v ničem za dří- vějším, ba v symfonii Čajkovského je bystrostí temp ještě nřekonale.

Plaške R Straussa Schubertaa Schumann Jindřich Čajkovský nádherný Čajkovskéh Fmoll čertův slit

28 article

Týden před tímto koncertem konal se hudeb ní večer konservatoře, věnovaný cele hudl.- komcrní: sehrány byly v pečlivém a bezvadném na studování řed. J. z Kalnů tři septety od J. N. Humn mela, Beelhovena a Sadnt-Sařns, v nichž bylo z jímavo pezorovati, jak každý z různorodých mistr no svém rešil svou úlohu a jak kombinoval každý jinakou volbou nástrojů barvy zvukové.

Humn Beelhoven Kaln SadntSařn

29 article

Zmiňujíce se o produkcích pražské konservatole máme za vhodné promluviti někotik slov k povola ným činitelům, kteří vlivem svým působiti by mohl a měli na sestátnění její. Ústav, jenž po odchodu Bennevitzově K. Knitilem s nadlidským úrilím po- staven byl paedagogicky na výši, na které málo úsla vů toho druhu stají, po smrti Knitilově pak pod svě- domitým a pečhvým řízením ředitele z Kažnů zdárně pokračuje a vzkvětá, ohrožen jest vážným nebezpe- čím, že z velké části ocitne se bez přístřeší, až vyprší nájem místností v Konviktské ulici. Záleží-li tedy živlům povolaným na tom, aby ústav, z něhož větši nou čeští umělci vycházejí, jenž může slouti chloubau hudebního našeho světa, nemusil se stále tísniti najatých někde místnostech, jež potřebám jeho ani z daleka nestačí, nechť starají se, aby v dohledně době konservatoř naše obdržela důstajnou budovu a sestátněním aby existence její navždy byla zaji- štěna jako konservatoři vídeňské. Správa ústavu vy konala již všechny kroky a přípravy, smětující k akci postátňovací, a také co se týče nové budovy, vešla již ve spojení s vynikajkím architektem pražským s nímž vypracovala plány, uby v novém přístřeší nechybělo ničeho, co káže potřebu ústavu a další jehe rozvoj. Uskulečnění obou záměrů bylo by nejdůstoj nějším oslavením stoletého trvání, jehož v nejbliž- ších několika letech konservatoř pražská se dožíje Doufáme, že dova tato dojdou na příslušných místech povšimnutí.

K Knitil Kažn

30 article

+ České pěvectvo do Lublaně. Poslední čísl „Věstníku pěveckého a hudebního“ při- náší podrobný informační článek k télo významné výpravě, chystané na koneo června a začátek čer- vence t. z. V pěvecké orgsviaci konají se již horlivé přípravy. Výbor Ústřední jednoty zpěvá- ckých spolků českoslovanských došl již řada přihlášek deputaci spokků pěveckých z Čech i Moravy. „Pražský Hlahol“ vypraví za pod- pory městské rady pražské mužský sbor. Spulky pěvecké, jež by se výpravy depulacemi zůčastnit ohtěly, zašlete ústředí co nejdříve přihlášku, aby delegace byla co nejčetnější. Podnohnosti všem při hlášeným sděleny budou ihned, jakmile buddou de- finitivně vypracovány. Na slovanském Jihu k uvatán českých pěvců vžecko radostně se chystá.

Český pěvectvo Lublaň Čechy Morava Hlahol

31 article

+Smetanovo číslo „Věstníku pěveckého a kn- debního“ vyšlo redakcí dra. Zik. Jankeho s následu- jícím obsahem: prol. dr. Josef Theurer: I. „Jak oslaviti památku Bedt. Smelany“. II. „O klavírníeh skladbách Smetanových“, III. „Modlitba“; Jaromir Borecký: „Glossa k zpěvohrá n Smetanovým ; dr. Jan Branberge!: „Komorní huiha Bedřicha Smelany“; dr. F. Hrodský: „O mužských sborenh Smetanových“; MUDr. Zik. Janke: „Z neznáme dosud korrespondence Smetanovy“ donis Smetanův v němž rodině své ličí dojmy při první zkouž ce na „Libuši“). Jako zvláštní přílohu obsahuje číslo na kaddovém papíru reprodukovaný mužský sbor Smetanův „Modlitba“, na- tezený v pozůstalosti mistrově prof. drem. Theurerem. věrně dle originálu. Cena Smelanova čísla jen 30 hal Sbor vydán také zvlášť v rytých notách i s faksimi- lem za 40 hal. Expeduje Ústřední jednota zpěváckých spolků českosl. v Praze dům „Hilaholu “ + K 25. jubllejuímu dni úmrlí Smelznova vyšlo právě v Edici M. U. nově, svěle vypravené vydání jeho „České písně“, mohulného to smíšeného sboru s průvodem klavíru, jenž k oslavám jakýmkoli zvláště však smejanovským velmi vílán bude. — Prof dr. Jaromír Berecký podává Smetanův ži- votopis obšírně a neolvčejně věcně ve svém „Pře- hledu dějin české hudby“ a Jos. Srb-Debrnov, nej- lepší přilel Smetanův, zachoval ve „Smetanov denníku“ nejcennější materiál, z něhož lze čer- pati ku přednáškám o Smetanovi. — Nová publikace. vydaná péčí rodakce hud. týdenníku „Dulibora“ uspořádáním A. Rektorysa „Památník Smeja- nův“, přináší na 48 stranách velkého kvarlu pří- spěvky nejpřednějších hud. literátů a osobních znaleů

Smetanův Janke doktor Theurer Jaromir Borecká Branberge Bedřich Smelana F Hrodský MUDr Zik Libuše profesor Smelanův M U Berecký Srb Smetan A Rektorys Smetanův Praha Český píseň památník Smeja

32 article

Smetanových. Hudební závod Mojmíra Úrbánka v Praze (Hlávkův palác), který má největší sklad ve- škerých slovanských skladeb, speciálně však veške- rých skladeb Smetanových v Praze, uspořádaž ve svých výkladních skříních zajímavou výstavu Sme- tanových památek, orig. manuskriptů, obrazů, soch, hudebnin atd. Právě vydán seznam veškerých, tiskem vydaných skladeb Smetanových, jež zmíněné nakla- datelství zašle kažlému ocholně na požádání zdarm a franko. — Smetanův sborník „Hudebn Revue“ vyjde již v pátek dne 7. května a obs- hovali bude kromě uměleckých příloh — mezi nimž Smelanova vlaslní kresba — tolik nového zmetanov ského materiálu, že původně projektovaný rozaah da- leko překročen a publikace čítati bude přes 100 stran. Objednávky přijímá: Administrace „Hudební Revue - Praha I.. Umělscká beseda. + Produkce chovanců IV. ročníku pěveckůa sperní školy Pivodovy koná se v neděli dne 2. května o 3. hod. ve dvoraně „Hlabolu“ (Riegrova nábřeží). Bohatý a pečlivě vybraný pořad slibuje zpěvumilav- nému obecenstvu hojný požitek. Produkce sama pok skýtá spolu přiležitost odborníkům seznati vyspělost chovancův a jich lehký způsob zpěvu, docílený osvědčenou methodou zvěčnělého paedagoga hudeb ního. Fr. Pivody, jíž se užívá v ústavě již po dobu jeho trvání, totiž bezmála po čtyřicet Jet. Vstup de produžce je volný.

Smetanův Pivodův František Pivoda Praha Mojmír Úrbánka v Praga Hlávkův palác Sme Hudebn revue Umělscká beseda Riegrův nábřeží hudební revue

33 article

+ Z Náchoda. Čtenář. beseda „Svatc- pluk Čech“ v Náchodě uspořádá v neděli 2. května 1900 v Městské dvoraně velký koncertní večer, při kterém z laskavé a vzácně ochoty účinkují: koncertní pěvkyně pí. Louisa Vlčko vá choť c. k. soudce ze Želez. Brodu; konceriní pěv p. Otto Kretschmer z Nové Paky; kom orn kvarteto z Jičína (pánové MUDr. J. Heiser, R. Engel, J. Patsch a J. Jakubec); virtucs na pian p. Zdeněk Vlček, c. k. soudce ze Železného Bro- du: p. JUDr. Josef Čížek, starosta města, slč.: M. Bednářova, M. Čižkova, A. Luncarova, A. Vítovaa úplný orchestr hudební osob. řízením p. J. Jelinka; měst, kapelníka z Náchoda. Začátek v 8 hod. večer. Předprodej lístků obstará p. Frid. Šrůtek, hlavní sklad tabáku. Čistý výnos připadne fondu na postavení pomníku Svatopluku Čecho vi v Náchodě. + Slečna Ema Mackova ze Smíchova, bývata žákyně ředitele pražské konsorvatoře J. Kažna z Al- bestů, podrobila se v těchto dnech s dobrým pro- spěchem státní zkoušce z klavírní hry a byla uznána způsobilou vyučovati na školách středních a ústavech učitelských. Epěvácký spolek „Lumír“ na Menším měste pražském provede v neděli dne 2. května o 7. hod večerní ve dvoraně Plodinovy bursy Haydnův koncert s tímto pořadem: I. Symfonie čís, 6., přednese Kla- denská Filharmonie řízením pana Ig. Kubáta. — II. Oratorium „Sedm slov Kristových“ pro smníšený sbor. sola a orchestr. Sola přednesou sl. M. Svobodova, sl. Jos, Rybova, pp. Ed. Krtička a Vilém Zajíček. Pre koncert tento, v němž pražskému hudbymilovněmu obecenstvu poprvé představí se jedno z nejlepších mimopražských hudebních sdružení, jeví se nejčilelší zájem.

Vlčko Kretschmer MUDr J Heiser R Engel J Patsch J Jakubec Vlček JUDr Čížek M Bednářův M Čižkův A Luncarův A Vítovaa J Jelinek Frid Šrůtek Čecho Mackův J Kažn Haydnův Ig Kubát Kristův M Svobodův Rybův Krtička Zajíček Náchod Čechy Brod Nová Paka Jičín Železný Bro Smíchov Alo Plodinův burza Jos Epěvácký spolek Lumír Solo I . symfonie