1
masthead
1. května 1909. Číslo 120.
4
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Střední školy a oprávněnost jich
odchovanců pro školy vysoké.
Když v srpnu minulého roku vydán mini
sterstvem vyučování výnos o zřizování nových
reálných gymnasií, časopisy přinášely pochvalné
články o tomto činu ministerstva, ale dodávalý
hned, že konečný úsudek bude možno o novýeh
školách pronésti, až se vyhlásí též oprávněnost
odchovanců jejich pro vysoké školy. Vyhlášen
to žádáno pak znovu a znovu a činěny i výtky
ža ministerstvo tu oprávněnost neprohlásilo
hned s výnosem o zřizování nových reálnýeh
gymnasil.
Ale ministerstvo zvolilo ten postup, že n-
před vydalo osnovu nových škol a požádalo pak
jednotlivých fakult universit, dále pak vysokýeh
škol technických, vysoké školy zemědělské
zvěrolékařských, aby se vyslovily o podminkách
za kterých by mohli odchovanci nových ško
vstoupiti na zminěné vysoké školy.
Odpovědí došly, ale nebylo v nich shody
Na podkladě těchlo odpovědí vypracovalo pal
ministerstvo podrobná ustanovení, která uveřej
nily úřadní Vídeňské Noviny ve článku pode
psaném písmeny J. H., patrně tedy psaném
dvorním radou v ministerstvě vyučování, drem
Janem Huemrem.
Článek ten vyčitává napřed nynější druhý
středních škol a uvádí oprávnénost absolventů
středních škol pruských, které tam mají vesměs
9 ročníků (i reálky !), pro vstup na školy vy
soké. Vypisuje dále postup našeho ministerstva
v této věci a ohlašuje posléz hlavní ustanoven
o oprávnění absolventů našich škol středníeh
vzhledem k vysokým školám,
Kdyby tato ustanovení byla se oznámil
hned loni při vydání osnovy pro nová reálná
gymnasis, sotva by se bylo tolik měst českých
hlásilo o přeměnu jich gymnasií a rešlek v nové
útvary školní. A měrou ještě menší bylo by se
to dálo, kdyby také byly hned se vydaly nové
osnovy pro gymnasia a reálky nedávno vy-
h'ášeně.
Huemr
vysoký škola zemědělský zvěrolékařský
5
article
Právem se ozývají nyní po poznání těcht
osnov hlasy, že postup ministerský měl se di
opačně: napřed měly se vydati osnovy pro gym-
nasia a reslky a pak teprve pro reálná gym
nasia. Snad by pak osnovy těchto nových škol
vypadly poněkud jinak — a řekněme přímoi
šťastněji.
Jaká jest oprávněnost nových reálnýeh
gymnasií a reformních reálných gymnasif?
Reálné gymnasium nové jest gym
nasium bez řečtiny, ale s francouzštinou a de-
skriptivní geometrií. Odehovanci jeho mohou
býti řádnými posluchači na universitě, ale jen
na některých oborech, totiž na právech a me
dicině bezpodminečně (tu jen se doporučuje co
nejdůtklivěji, aby studovali také řečtinu). Na
profesuru mohou jiti na všechny obory, jenom
ne na klassiekou filologii, ne na moderní filo-
logii spojenou s latinou neb řečtinou, ne na
dějepis a ne na filosofli. Pro tyto obory jest
třeba, aby nejpozději dvé léta před státní zkouškou
složili zvláštní doplňovací zkoušku z řečtiny t
výměry, která jest určena pro maturitu gymna-
sijní. Aby tu zkoušku mohli vykonati, budou
na universitách zřízeny zvláštní kursy z latiny
a řečtiny. Zkouška la se může skládati na ně
kterěm gymnasiu nebo před zvláštní komisl
k tomu ustanovenou. Ale také kandidátům pro-
fesury oslalních oborů doporučuje se co nej
důrazněji, aby své vzdělání doplnili studiem
řečtiny.
Na techniku, vysokou školu zemědělskou
a zvěrolékařskou absolventi reál. gymnasia mohou
jiti bezpodminečně.
6
article
Ještě užší jest okruh oborů, kterým s
mohou věnovati odchovanci reformníh
reálného gymnasia. Tato škola jes
vlastně nižší reálka se čtyřtřídním vyšším reál
ným gymnasiem, neboli osmitřidní reálka s la-
tinou od 5. třídy, ale bez deskriptivní geometrie.
Odtud možno absolventu přejíti za řádného po-
sluchače toliko na práva, medicinu a filosef
zrovna tak jako odehovanci reálného gymnasi
(na filosofli z těch oborů, kde není předepsán
znalost řečtiny), ale nemohou na tech-
niku. Chybíť jim znalost deskriptivní geome-
trie; proto by si musili zjednati napřed znalost
rýsování a ji zkouškou osvědčiti. Kde tu zkoušku
složiti, není v článku pana dvor. rady Huemr
uvedeno. Také na zemědělské vysoké škole
musí prokázati znalost deskriptivní geometrie.
Absolvent reálky bude moci na univer-
situ a to na práva, medicinu a filosofii, zjedná-li
si znalost latiny a filosofické propedeutiky: n
filosofii musil by si pak ještě také osvojiti zna-
lost fečtiny, chtěl-li by studovati profesuru kla-
sické filologie čisté nebo ve spojení s některým
jazykem moderním, profesuru historie nebo filo-
sofle vůbee.
7
article
Aby mohl abiturient reálky býti zapsán z
řádného posluchače na universitě, musil doposu
napřed složiti doplňovací zkoušku z latiny, ře-
čtiny a filosofické propedeutiky. Tato zkoušk
nyní byla usnadněna tím, že se obmezuje na
latinu a filosofiekou propedeutiku. Složiti ji smí
teprve rok po vykonané maturitní zkoušee
reální. Ovšem chtěl-li by nabýti oprávnění gym
nasijního abiturienta, přibude mu zkoušk
také z řečtiny.
Na techniku a ostatní vysoké školy abitu-
rient reální má přístup jako řádný posluchač
jako doposud, za podmínek nezměněných.
Nejsťastnější jsou abitárienti gymnasia
Referent Videňských Novin úřadních to také
výslovně praví. Píše tu, že gymnasium nyní
jako dříve poskytuje nejlepší předpravu pro
vědecké studium na universitě. Možno pak do
dati, že nyní, za nové osnovy učebné, ta před-
prava bude ještě lepší. Absolvent gymnasia může
na všechny fakulty university, duchovní i svétské.
bez výhrady; může dále na všecky obory studi
technického, prokáže-li znalost měřického rýso-
vání. Rovněž na vys. škole zemědělské musí
prokázati znalost deskript. geometrie.
V těchto ustanoveních, jak byla uveřejněne
ve Wiener Zeitungu, pohřešujeme však, bude-
absolvent nových reálných gymnasií nucen slo
žiti zkoušku také z řečtiny, kdyby se chtěl
věnovati profesuře moderní filologie (češtiny
němčiny nebo frančiny ve spojení s češtineu
neb němčineu).
Wiener Zeitung
8
article
Snad bude mnohému čtenáři vhod, se-
řadíme-li oprávnění jednotlivých druhů středníe
škol přehledně takto:
Z reálného gymnasia může abitu
rient po maturitní zkoušce studovati 1. beze
všeho: práva, medicinu, profesuru oborů reali-
stických, techníku, vysokou školu zemědělskou
a zvěrolékařskou;
2. po doplňovací zkoušce z řečtiny: profe-
suru filologie klasické neb klasicko-moderní
historii, filosofickou propedeutiku a zajisté i boho-
sloví, ač pro toto studium bohoslovecké se obla
šuje zvláštní ustanovení.
Z reformního reálného gymn
sia může studovati totéž vyjma techniku
zemědělskou školu; pro tyto dvě vysoké školy
jest třeba doplňovací zkoušky z měřického rý
sování, po případě z deskriptivní geometrie.
Z reálky může studovati 1. beze všeho
techníku, zemědělství, zvěrolékařství a profesuru
mathematiky a fysikou, mathematiky s měřictvím
a chemie pro reálky;
2. po doplňovací zkoušce z latiny a filo
propedeutiky: práva, medicinu a profesuru re-
alstických předmětů se způsobilostí i pro gy
mnasia, reální gymnasia a reformní reální gy
mnasis;
3. po doplňovací zkoušce z latiny, řečtiny
a filos, propedeutiky: profesuru“ filologie.
Z gymnasia může studovaui: 1. bez
všeho: bohosloví, práva, medieinu, všecky obory
filosofické fakulty a zvěrolékařskou skolu j
2. s doplňovací zkouškou z měřictví a rý-
sování: techniku a zemědělskou vys. školu.
O doplňovacích zkouškách těchto praví
ve článku svrchu zmíněném, že jsou rozsahem
a formou tak zjednodušeny, že mladík 18—20letý
(ovšem velice pilný) za dobu poměrně krátkou
je může složiti, aniž by tím byl zadržen v cel
kovém postupu svých studil.
9
article
Je snadno si vypočísti, když nyní tu bude
kolikerý druh latinských škol, že nastane mez
nimi jakési závodění. Netají se tím ani roferení
Vídeňských Novin. Tato konkurence může půso
biti jen prospěšně na další rozvoj těch škol
A rozvoje toho bude potřebovati především
nová osmitřidní reálka s latinou na vyšším od-
dělení a bez daskriptivní geometrie čili tak zvané
reformní reálné gymnasium. Bude asi málo mist
— bude-li vůbec jaké — aby se hlásila o tente
druh škol, pro nějž také ještě ani nebyla vy-
dána osnova učebná. Vzbuzuje vůbec podiven
v kruzích technických, jak k němu mohlo do
jíti. Osmitřidní reálka a s latinou — to se žá
dalo; ale reálka bez deskriptivy, když se deskri-
ptiva dala i na rešlné gymnasinm, ba žádala
i pro pouhé gymnasium — toho se nenadál
nikdo Mnoho potíží způsobl také otázka učitelo
nových škol. Ta se bude musit ještě zvlášt
upraviti.
10
article
Změny předpisův o učitelských
poradách.
Nálezem ze dne 13. září 1905 uznal správn
soudní dvůr v jistém zvláštním případě, že 84
ministerského nařízení ze dne 8. května 1872
ve příčině okresních a zemských porad učitel
stva a školách národních, pokud v něm členství
v okresní poradě a povinnost účasti na ní jsou
omezeny na světské učitelky, není v souhlasu
s ustanovením § 15. al. 3. říšského zákona
o školách obecných ze dne 14. května 1869
a proto je nutnc podrobiti řečené min -
sterské nařízení změně, jež by vy
hovovala právnímu názoru správního dvoru soud-
ního. Dříve však, než k takové změně bude při-
kročeno, bude dlužno uvážiti, zdali by nebylo
předsevzíti také ještě jiné změny toboto naří
zení v rámci ustanovení říšského zá
kona školního a po případě po kterýchji
ných stránkách mělo by se tak státi, vzhledem
na zkušenosti po čas trvání tohoto nařízení uči
něně a vzhledem na přání v té příčině projevena
Proto vyzval ministr kultu a vyučování zem-
skou školní radu, aby mu podala zdání, jak
o zkušenostech i o přáních a podnětech jí zná-
mých, aby při eventuální změně řečeného mi-
nisterského nařízení o poradách okresních mohl
býti k nim přihlíženo.
11
article
Vyvolána tak bezděčně vhodná příležitost
zreformovati ustanovení o okresních poradách
a jest tudíž potřebno, aby naše okresni školní
rady při stanovení svého posudku a při svých
návrzích vedeny byly snahou dané příležitosti
náležitě využiti na prospěch tak důležité instiluee
školské, jakou jsou okresní porady, které jsau
jediným oficiálním forem učitelstva školního
okresu.
Stanovisko uvědomělých okresních školních
rad dáno je v tomto případě jednak zřetelsm
autonomním, jednak šetřením prineipu od-
borné samosprávy učitelské. Setření
principu autonomního vidíme hlavně v tom,
bude-li o to postaráno, aby okresní porady uči-
telské nebyly uzavřeny neučitelům. Školství není
a nesmí býti jen záležitostí učitelskou, a samo
učitelstvo svými programovými projevy touží.
oby účastenstvím zástupců lidu v poradách uči-
telských a ve školské administrativě zabezpe-
čena byla společná půda pro vzájemné dohod-
nutí o školské výchově. Dosavadní řád sice při
znává členům okresního úřadu školního právo
obcovati jednáním porady, ba přiznáno i právo
inspektorovi pozvati znalce s hlasem poradným
do porady, ale v praxi práva toho se neužívá
12
article
Jest si přáti, aby členové okr. škol. rad a snad
i zástupci školních obci z vlastní autopsie po-
znávali, čeho se učitelstvo va svých poradáeh
na prospěch školství a výchovy domáhá, ba jest
nutno, aby při určitých otázkách, jako je n
př. pracování učebných osnov, účastní byli roko-
vání také neučitelé, občané tlumočící zájmy ob-
čanstva a mající na zřeteli více praktické potřeby
konkretního života, než theoremata školské ta-
Spoluúčastí autonomních členů školnie
úřadů a odborníků neučitelů nabyly by přiro-
zeně porady okresní také větší kompeten
ce, po níž právem učitelstvo touží, trpce si stě-
žujíc, že úsilovná jeho práce, jíž přípravě k po-
radám a vlastnímu jednání věnuje, poskytuje
v četných připadech jen materiál pro zaprášené
archivy škol. úřadů, takže všechny ty resoluce,
návrhy a referáty nemívají ceny praktické.
Doporučovalo by se tudíž, aby usnesením
konferenčním získávána byla větší váha, než
dosud. To by se mohlo státi zatím aspoň tak,
že by inspektorbylpovinen v porad
oznámiti, kterak okresní školn
rada naložila s návrhy a usnesení
dice.
mi porady předešlé a co bylo na závadu
že se usnesení provésti nemohlo. Požadavek
věru skrovný a snadno při dobré vůli uskutečni-
telný a to tím spíše, že je tu již vzor z páté
zemské porady, kterou předseda zemský in-
spektor vl. rada Sobička zahájil právě obšírnou
zprávou o osudu usnesení porady čtvrté.
Sobička
13
article
Má-li porada býti vskutku poradou a nejen
jakýmsi raportem, trpně učitelstvem vyslechnu-
tým, je nezbytno, aby učitelstvu bylo dále při-
znáno právo diskuse o výroční zprá-
vě inspektorově. Učitelstvo podalo svými
oficiálními poradami i svými organisačními pro
jevy tolik důkazů seriosnosti a vyspělosti, že
není nadále příčiny, proč by o tento stupínek
samosprávný nemohlo býti z dosavadní trpne
a mlčelivé praxe postoupeno, a bude zajisté jen
v zájmu školství i dobrého poměru mezi učitel
stvem a dozorstvem, bude-li dána možnost, aby
na úřadním foru mohla zpráva inspektorova býti
posouzena učitelstvem, jež zajisté již samoe
postará ve prospěch dobré věci školské, aby prá
va diskuse nemohlo býti zneužito elementy ne-
rozvážnými.
Je vůbec třeba užšího, živějšího a pravidel
nějšího styku mezi učitelstvem s jedné a inspek
torem a okresní školní radou se strany druhé
Poznalo-li se, že je oboustranně s výhodou
vchází-li zem. školní rada v jednání se zástupeí
organisací učitelských, kdykoliv jde o závažnějš
nova ve školské organisaci a pod., není příčiny
proč by nevyužilo se stálých konferenčních vý
borů k tomu, aby staly se jakýmisi stálým
poradními sbory okresního inspek
tora a okresní školní rady, jsouce ta
officialními plnomocníky učitelstva. Zajisté by
takový legalní a na zastupitelském principu
vzrostlý modus vivendi byl správnější, účelnější
a prospěšnější, než dorady jen s určitými favo
rity, oblíbenými jedinci, kteří, i když v nejle
ším úmyslu radí, nebývají oblíbenci učitelstva
Mnohá záležitost osobní, disciplinární, mmnohá
mrzutost a neshoda, mnohá nedorozumění na
obou stranách, mnohá předpojatost byly by od
straněny, kdyby ze stálých konferenčních vý
borů staly se poradní sbory, jakési paedagegické
komise, několikráte do roka inspektorem svolá-
vané.
14
article
Ke zhodnocení okresních porad se zřetelen
k žádoucí odborné samosprávě velice přispěje-
bude-li nařízením zdůrazněno, že s tanoven
programu porad je výhradným prá-
vem stálých výborů, a že nemá ani př
mým nátlakem ani nepřímými „pokyny“ inspek
torovými býti nikde omezováno. Rovněž je žá-
doueno, aby okresní školní rada v důležitějších
případech vyžadovala si vota buď okr
porady samé, nebo konferenčního výboru. Tak
jmenovitě při zamýšlené reorganisaci školství
vydávání instrukcí pro funkcionáře školní (jak-
na př. škol. lékaři a pod.), návrhu okresníhe
školdozorce, redakci úřadního věstníku a pod
Připravovaná revise nařízení o okr. por
dách poďává také vhodnou příležitost k urovnán
nesrovnalostí a nespravedlivostí, jaké vznika,
v nodostatečném svolávání okr. p
rad učitelatva škol menšinovýc
O té věci, o níž jednal svého času sjezd učitel
stva monšinového, bylo mnoho již psáno, a jes
nyní vhodná příležilost. vysloveným přáním v
hověti.
15
article
Při snaze o zvýšenou kompetenci okr. po
rad učitelských nesmí býti zapomínáno svépráv
nosti porad místních. Dosud namnoze okresn
porady při řešení svých themat, na př. při sta
novení podrobných osnov, zabíhaly do takovýcl
podrobností, že předkládaly elaboráty, vyřešené
bez ohledu na zvláštní, individuální poměry jed-
notlivých škol. Bude tedy třeba upravit
meze kompetenění mezi poradam
zemskou, okresní a místní tak, aby
rámcové zásady, vyslovené poradou zemskou
mohly býti aplikovány na celkové poměry okresu
školního poradou okresní a přece aby zůstalo
dosti volnosti poradám místním, by přimněřiti mo-
hly, co potřebno, na individuální, konkretní po-
měry másta a školy.
Toť aspoň některá z vodivých zásad, jež
bychom přáli si vtěleny míti ve znění nového
nařízení. Naskytne se zajisté příležitost, aby na
tomto místě o důležité věci pojednáno bylo
i z jiných zřetelů.
F. V. Moravec.
Učilelská ječnota »Budaě Podládevská« pořád
v neděl 2. května od 9 do 12 hod. výstavu prac
účastníků kresliřského kursu učitelského v Karlině
řízeného prof. A. Papáčkem. Vstup volný.
F V Moravec
Podládevská
profesor
A Papáček
16
article
Denní oznamovatel
Denní oznamovatel
na sobotu, 1. května. Den od začátku roku 121.,do
konce roku 245. Východ slunce o 4. hod. 39 min
ráno, zapad slunce o 7. hod. 16 m. večer. — Vy-
cbod měsíce o 2. hod. b6 min. odp., západ měsín
o 3 hod. 39 min. ráno.
Katolíků svátky: Filipa a Jskuba.
Kvangelíků: F.lipa a Jakuba
Pravoslavných (18. dubna) : Jana D.
Na neděli, 2. května. Den od začátku roku 122., do
konce roku 244. Východ slunce o 4. hod. 37 min.
ráno, západ slunce o 7. hod. 18 min. večer. — Vý-
chod měsíce o 4. hod. 2 min. odp., západ měsíe
o 3. hod. 56 min. ráno.
Katoliků svátky: Jub. Ochr. sv. Jos.
Evangelíků: Zikmunda
Pravoslavných (19. dubna): Jana Staroz.
Na pondělí, 3. května. Den od začátku roku 123., do
konce roku 243. Východ slunce o 4. hod. 35 min.
ráno, západ slunce o 7. hod. 20 min. večer. — Vý-
chod měsíce o 5. hod. 9 min. odpol, západ měsíce
o 4. hod. 11 min. ráno.
Katolíků svátky: Nalození sv. kř.
Evangelíků: Moniky.
Pravoslavných (20. dubna): Fedora a An.
Filip
Jakub pravoslavný
svatý . Jos
Zikmund
Staroz
Monika
Jan D
Fedora a Ana
17
article
Mstecrolspická pozorováni na rozhladnä na Pstřin
Mstecrolspická pozorováni na rozhladnä na Pstřin
325 metrů nad mořem.
Dne 29./30. dubna 1909.
9 h. več. 7 h. ráno 2 h. odp.
Tlakoměr. . 730.9 726.9 7269
Teploměr C. + 8.4 + 7.8 + 86
Vlhko. .. . 74 88
polo-
Obloha ... aná pod mrakem
Jz
1z
+ 86 vlhko
18
article
Slla větrn . čerstvý čerstvý ostrý
Slla větrn . čerstvý čerstvý ostrý
Teplota nejvyšší ve stinu . . + 15.9
Teplota nejvyšší na slunci . . + 308
Teptota nejnižší ve stínu . . + 55
Teplota nejnižší při zemi . . + 48
Stunce svítilo 71/4 hod.
Prům. rychlost větru za hod : 33.7 km.
Srážky v mm. C5.
km
mm
19
article
Hlasy z obecenstva.
Hlasy z obecenstva.
živa a síla vůle.
Neurasthenie jest v poslední době označována z
nemoc moderního kulturního života. První, kdo ji po
drobně popsal, byl Američan Beard; on ji označil jak
specifieky americkou chorobu. To bylo charakteristi
cké, neboť u Američanů pozorujeme všechny formy
vysoce vyvinutého kulturního života: vysoce vupňo
vanou činnost a úmorné požitkářství. Další bádán
však dokázalo, že se neurasthenie i u jiných národt
vyskytuje. Kdo není dnes nervosní? A nervosita jes
první známkou hrozíci neurasthenie! Hlavním výsled
kem moderního bádání jest, že potíže neurasthenike
dlužno za stejně důležité považovati jako viditeln
chorobné změny orgánů, neboť i ony se objevují s ji
stou nepravidelností.
Američan
Beard
20
article
Jest nesporné, že ku pravidelným známkám ne
urasthenie patří ochabnutí níly vůle. Neurasthe-
nik brzy ochabne při provádění svých plánů, zdatnos
jeho poklesá a co dříve hravě vykonával, zdá se mu
nyní s velikými obtížemi spojeno. To jsou první známky
počínající neurasthenie. Jednou z hlavních příčin n
urasthenie čili nervové olahosti jest v četných pří-
padech nedostatečná nebo neúčelná výživa nervovéh
systému, především mozku. Výživa a nervosita stojí
sobě v osudném vztahu; nedostatečná výživa zhoršuje
slabost nervů a zvýšená nervosita zase zhoršuje z-
Na tento škodlivý vzájemný účinek působí, dle
nynějších lékařských zkušenosti, výživa Sanato-
genem velmi blahodárně. Jak známo, sestává Sana
togen z nejčistší mléčné bílkoviny a kys. fosforečnanu
sodnatoglycernatého. Tento fosforečnan jest působiv
jádro látek, které označujeme slovem „lecithin“ a kter
tvoří nejdůležitější součástku nervů a mozku. Sanato
gen jest tedy sílicí prostředek, určený v první řad
pro nervový systém a dále — následkem své nejčistš
bílkoviny — jako posilující prostředek pro celé těl
a to tím spíše, poněvadž neobyčejně lehká stravitelnos
Sanatogenu umožňuje zažívání jeho i v těch případech
kde tělo žádné jiné stravy přijmouti nechce.
San
Neurasth
21
article
Tuto velkou prospěšnost vděčí Sanatogen velk
čistotě mléčné bílkoviny v něm obsažené. Bílkovina t
se získává z čerstvého kravského mléka. Tato velká
čistota bílkoviny jest pro trávení neobyčejně důležitá
neboť sebe menší znečistění působí na citlivé stravo-
vací orgány nervosního človéka velmi nepříjemně, ba
škodlivě. Úzkostlivá péče, která při výrobě Sanatogenu
panuje, zaručuje zamezení každého znečistění a tín
stravitelnost Sanatogenu i při nejslabším žaludku.
Proto může býti sanatogenové výživy použito i pří ci-
tlivých a sesláblých stravovacích orgánech. A poněvadi
Sanatogen přivádí tělu nejdůležitější výživné látky, tedy
umožňuje současně lepší výživu nervového systému
tím zároveň sesílení těla přirozeným způsobem.
Každý duševní pocit chuti nebo nechuti (ve smyslu
velkého filosofa Spinozy) jest úzce spojen s činnost
žaludkovou a střevní, t. j. s trávením. Jest proto po
chopitelno, že účinek výživy Sanatogenem se u neura
stenika jeví nejdříve ve zvýšené níle vůlo.
Obšírné odůvodnění tohoto faktu vychází z ráme
tohoto stručného pojednání: interessentům, jichž jes
v nynější nervosní době zajisté velký počet, bude ob
šírné pojednání na požádání ihned zasláno. Stačí do
psati lístkem o pojednání firmé Bauer a spol., závody
pro výrobu Sanatogenu, Berlín S W. 48.
Sanatogen lze koupiti ve všech lékárnách a dro
Sanatogen
Bauer
Berlín
26
article
Nenahraditelné pomůcky pro studující a žáky
Nenahraditelné pomůcky pro studující a žáky
Kapesní atlas rostlin I. m.
Atlas bronků a hmyzů s textem po 1 K
Atlas motýlů s textem po 1 K
Atlas rostlin alpských 80 hal
Atlas hub jedlých a jedovatých po 80
Atlas ssavců a pěvců po 90 hal.
Atlas anntomický 1 K 20 h.
8901
Atlas ryb a nerostů v tisku.
Veškeré atlasy jsou krásně kolorovány. — Na sklad
u všech knihkupce.
Nákladem Emila Šolce v Telči
Atlas
Šolc
Telč
43
article
SlUJl
SlUJl
Parní kotle a stroje a jich obsluha.
Napsal A Schanol. S mnoha obrazy. Cena 1 K 40 k
váz. 1 K 80 h. Snadný navod ke zkoušce pro topiče.
KNIHA pro strojníky od F. Holečka se 422 obr.
ze všech oborů strojnictví. Na sta cenných
8790
výpočtň. Čena 9 K.
Parní kotle. Parní stroje. Parní tur-
biny. Napeal anorsky. S 243 obrázy. Cvna 6 k.
Strojníkům a montérům nezbytná kniha.
Zařízení, výkonnost
Soustruhování kovů. bsluha sonstruha. Na-
psal J. Janovský. 5 88 obr. a tabulk. Cena 2 K. 40 h.
Sestavil V. Červen-
Kniha pro kovodělniky. ke. Barvení, bron-
zování, slevání, granulování, kalení, leptání, platinování,
zlaceni, zdobení atd. kovů. 147 str. Čena 2 K. 40 h.
Pro zámečníky stavební a umělecké.
ZámeČniČtVl. Napsal M. Oebm. Se 418 obraz
v textu. Cena 8 K. Sta potřebných a skvost. vzorů.
plynové, benzinové, petrole-
F Holeček
J Janovský
46
article
Japonská
Japonská
hlesková směs
popinavých rostlin k výzdobě domů.
halkonů, oken, verand, bosídek a t. d
Rozkočná pro kořenáče. Tato směs obsahuje
nádherné druhy květin popínavých, jež svým rychlým
vzrůstem a skvostnými kvéty v nejkratší době pokryií
každé místo tak, že poskytuje pohádkové krásný vzhledi
Naše blesková směs obsahuje druhy u nás dosud ne-
vídané, květy nádherné, vonné, mnoho druhů tropi-
ckých rostlin u nás kultivovaných, nesoucích ozdobné
okurkovité a jiné plody. Směs tato sestavena jest tak,
že v čase krátkém promění všechna osetá místa, často
zasmušilá a nepěkná, v kousek ráje, v jehož stínua
vůni rádi prodlime. Varujeme před různými
levnými smíšeninami obyčejného krejcarového zboží
1 menší balíček . K 1.—11 větší balíček . . K 2.—
pošť. „ 2.20
pošt. „ 1.10 1
5 menš. balíčků . „ 4.50 5 větš. balíčků. . „ 9.20
„ pošt. „ 4.70 5 „ „ pošt. . 9.40
Zasíláme obratem po zaslání obnosu předem poštovní
poukázkou. Na dobírku zdražuje se zásilka o 25 hal.
Cenník semen zdarma a frauko
pošta