3
masthead
1. května 1909. Císlo 120
4
article
mluvil ředitel Aaby, a když jsem se otočil, vidél
jsem bo s jeho paní a s mým bratrem putovat
dovnitř města ke zkoušce.
Úderem osmé bylo divadlo plné. Můj brat
a já seděli jsme v prosceniové loží, oddělené o
jeviště tapetovými dvířky.
Gorm byl bledý, na čele mu vyvstával pot
„Jen zmužile,“ domlouval jsem mu
„Ano, tobě se pěkně mluví, podívej se jen.
jak sem obecenstvo upřeně hledí.“
„Chee spisovatele viděti, nakloň se troch
ku předu!“
Sám posunul jsem stolici až do pozadí lože
aby Gorm zaujimal přední místo, jakéž mu dnes
příslušelo. Hudba spustila.
„Teď to začne,“ vzdychl Gorm.
„Narovnej se,“ šeptal jsem mu, „eot
u čerta, mohou udělat?“
Nějaký žurnalista přistoupil ke kraji lože
aby spisovatele pozdravil a vyprosil si několi
poznámek:
„Píše pan básník něco nového?“
„Odpověz přece, k dáblu,“ osopil jsem s
podrážděn na bratra z pozadí leže. „Ano ..
já... mám něco...“ koktal.
„Oh, smím se tázati, co to je?.
A novinář vytáhl již zápisník.
„Co?“, tázal se můj bratr.
„Ano, co?“ opělovně pravil novinář. „Ně
jaký román? Komedie? Veselohra?
„Satyrická hra,“ řekl jsem, neboť Gorm
docela oněměl. „Můj bratr je trochu nervosní
Te bývá vždy při premiéře.
Gorm
5
article
„Oh. satyrická hra,“ opakoval žurnalisla
psal si poznámku. „Nebude to indiskrétní
oláži-li se na titul?“
„Nikoli,“ pravil jsem, „nuže, Gustave
„Bude zníti — „Jak byl můj bratr vyvo
lán“. Muž péra byl nadšen. „Velkolepý titul,
řekl. „Pro pana básnika jako stvořený. Díkyl
Uklonil se a odešel. „Bylo mi etí!
Hudba umlkla a opona se vznesla.
„Všemohoucí bože,“ zaúpěl bratr.
První akt přijat byl s reservovanou pochva
Ředitel vletěl tapetovými dvířky do lože
„Ale tleskejte přece, pane spisovateli,“ prohodi
sotva se opanovav. „Vezmi to čert, tleskejte po-
řádně! Když vidí publikum vás, že zde sedíte
tak ztuhle a bez účasti, nedočkáme se od něho
žádné vřelosti
„Což nožno epplaudovati při vlastnín
kuse?“ táží se.
„Zajisté, pane velkoobehodníku, spisovate
tleská hercům.
„Dobrá,“ přikývl jsem, „nuže, Gustave
tleskejmel
Když se opona po druhém aktě snesla, tle
skali jsme zuřivě. Obecenstvo tleskalo s námi
Došlo k trojimu vyvolání.
„Nuže, hleďme,“ usmíval se ředitel a uká
zal zářící obličej v tapetových dvířkách. „Alo
neškodilo by pranic, kdyby pánové tleskali
i když jest opona nahoře! To diváky animuje!“
„Bien,“ odpověděl jsem.
Ve třetím aktě applaudovali jsme při každo
druhé větě. Publikum nadšeně nás následovalo
docílili jsme šesti vyvolání.
Gustav
Ala
Dobrá
6
article
„To bude úspěch...“, zaúpěl můj bratr
„Rozumí se samo sebou,“ odvětil jsem
chladně, „a nyní přijde na tebe řada, abys vy
stoupil.“
„Vodu...“ prosil. „Není zde vody ?“
Podal jsem mu sklenici s něčím neurčitým
co jsem našel v karafině v rohu lože; vypil
na dno.
Pan Aaby ukázal se v tapetových dvířknách
„Nyni, prosím, bysto byl připraven, pane bás
niku,“ ozval se vlídně.
A za ním skvěla se paní Aabyová s ohrom
ným vavřinovým věncem, opatřeným dlouhým
stuhami v dánských barvách.
Opena ke čtvrtému aktu se zvedla. Mo
bratr nyní byl fialový a měl bílé skvrny, jeho
ruce visely bezvládně.
Já však přistrčil si židli ku předu a mláti
do dlaní. Obecenstvo mlátilo se mnou.
lou.
Byl to mimořádný úspěch.
Po čtvrtém vyvoláni vpadl ředitel se svou
paní do lože. „Pojďte, pane básněku! Nutno
byste se objevil. Obecenstvo přeje si vás vidět!
Můj bratr se však nehýbal. Tu ředitel
odtrhl jej od stolice a společně s ředitelkou jej
vyvlékl z lože.
Obecenstvo stále zuřivě volalo: „Autor
Autorl“
Spatřil jsem bratra, jak přilétl do prostře
jeviště, jakoby byl vystřeien z hmoždýře. Na ra-
meni visel mu vavřinový věnec, za ním vlály
stuhy jako praporečky.
Šestkráte byl sem přivlečen v téže posici
Modrý, neustále se uklánějící a zcela bezduchý
A pokaždé snesla se na něho bouře pochvaly
V nadšení zúčastnil jsem se šíleně ovace
Byl to nejkrásnější okamžik méhio živola.
Aaby
Aabyová
Modrý
7
article
Strach před smrtí.
Strach před smrtí.
Z „Feuilictonků“ Vladimíra Azova přel. Tantria
Každý člověk se vice nebo méně bojí smrti.
Bojí se ji boháč, k jehož službám je všecko, co
se prodává, či co lze dostati za peníze. Bojií se
jí i trestanec, který jest odsouzen až do konce
svých dnů nositi vězeňský plášť a živit se tre-
staneckou polívkou, v níž „jedna krupka hon
druhou“. Ve dnech cholery, kdy agenti smrti
cholerové bacily, číhají na vás na kažďém kroku
strach před smrtí převrací se v hotovou nemoe
Potkáte člověka pobledlého, přepadlého
s jakýmsi polekaným výrazem v tváři. První
vaše myšlenka jest: ten človíček přestál těžkou
chorobu. Ale dáte se s nim do řeči a shledáte
že před sebou máte člověka, který je prostě z
chvácen strachem před smrti.
— . Jakým mýdlem si myjete rucel'Y ze-
ptá se vás takový pán beze všech úvodů.
„Chlorkálovým,“ odpovíte mu.
— U čerta! A já se myju karbolovým
Chlorkálové bude zajisté lepší. Musím si opa-
třiti chlorkálové.
Přejde ke chlorkálovému mýdlu, avěal
jakmile zví, že profesor'ten a ten si myje ruce
beze všeho mýdla, pouze v solné kyselině —
přejde ihned taky k solné kyselině.
Zném celé desftky takových mučedník
Jakmile se sejdou dva či tři takoví „nemocní
nemocní ze strachu před smrtí, začínají ihne
rozhovory, důstojné ne-li štětce Ajvazovského
tož jistě aspoň blázinoe.
— Co myslíte, nevadi to, že jsem vypilt
sklenice čaje?
„Ovšem že ne. To je dokonce dobře. Dokton
A. praví, že je třeba píti hodně čaje, poněvada
člověk onemocnivší cholerou umírá vlastně tím
že jeho organismus má nedostatek vody.
— Doktor A. ničemu nerozumí. Ale po
slechněte si doktera B. Ten tvrdí, že čaj roz
řeďuje žaludeční šťávu, a žaludeční štáva, jal
známo, usmreuje bacily.
Vladimíra Azov
Chlorkálův
8
article
„Za to však čaj zahřívá žaludek. A za cho
lerové epidemie se radí držeti žaludek v teple.
— Že však rozřoďuje zaludeční šťávu, t
je pro vás nie?
Každá sklenice čaje je pro nemoeného ze
strachu před smrtí — celou kardinální otázkou.
Piti či nepiti? Každá snídaně, každý oběd —
hotová tragédie.
Od rána do noci člověk přemýšlí o jednom
jak se vystříhati cholery. Když jede na izvoz-
čiku, přijde mu do hlavy myšlenka, že by byl
bezpečnější jeti tramwaví. Ale ve voze tram
waye ho sužují pochyby, neměl-li jeti raději n
izvozčiku. O nic lehčeji mu není, ani když jde
pěšky. Mále-li si shledá důvodů člověk pode
zřívavý proti chození pěšky za cholerové epi
demie? Zrovna tolik, kolik jich možno uvést
i proti tramwayi, i proti izvozčiku.
Přiběhl ke mně v těchto dnech jeden takový
človíček strašně rozčilený. Stalo se neštěstí
snědl šči se smetanou.
„Nu, a co dál?
— Ale vždyť smetana byla nesvařená 1 S
rová smelanal
„Za to však šči bylo jistě horké“
— Pouze 40 stupňů, když jsem začal jíst
a bacil bymne teprve při 60 stupních tepla.
Ukázalo se, že ten nešťastník přesně měi
temperaturu podávaných sobě jídel a že ke sč
kromě smetany a lžíce podávají mu i teploměr
Jednomu ze svých známých, jenž po na
kloněné ploše maniakálního strachu před smt
klesl až k tomu, že si natíral podešve bot form
línem, poradil jsem žertem
„Vše co? Stavte se býti nemocným a le
hněte si do nemocnice. Vezměte si tam zvláštn
komnatu, buď v Jelizavětinské nebo v Jevgeněv
ské, a seďte tam až do nové zimy. Tam za vám
jistě nezabloudí ani jediný bacil.
Dobrák se na mě podíval zamyšleně
zvolal:
Dobráky
9
title
— Myslíte ? Ach, to je ideal
10
article
Lékařská hlídka
Lékařská hlídka
Dětem velkoměstským.
V nejbližši době rozpučí jaro; pro ty šťast
nější tam venku v celé přírodě, v celém okol
jich činnosti: pro nás Pražany jen v parcích
Vše pohrne se po zimním uvěznění ven, na slu
níčko, „na procházku“. Hlavně děti, pobledl
dlouhou zimou, uzavřením, nedostatkem vzduchu
Když se blíže na takovou procházku podí
váme, znamená to, že děti zaberou kde jakou
cestu na Karlově náměstí, v městském parku
v Kinského zahradě a na Nebozízku. Rodiče je
k tonu vychovávají: učí je pěkně způsobně cho
dit krokem, po cestičkách, vštěpují jim, jaký
je to zločin a jaké nebezpečí hrozí od strážce
sadu, šlápnou-li na trávník; nesměji dovádět
nesměji sbírat kamínky v písku, nesmějí ani hol
kreslit do písku. Pán se šavli a ostrým jazykem
dává dobrý pozor, aby dodržely to, ců jimje
povoleno: kráčet vážně po cestách a cesti-
čkách jako pensisté, již se chodí ohřát na sluní-
čko. Jsou pro děti sice tu a tam „hřiště“ — ale
to jsou místa, kde v oblacích prachu hemží s
ňtyři děti na čtverečním metru.
Pražan
Karlov náměstí
11
article
Naše parky jsou jen pro dospě
lé, nemámu parků pro děti.
Je jinde také tak?
Ach bože — nikoliv! Vzpomínám blízké
Vídně: v Prateru jsou rozsáhlé plochy, travou
porostlé, se skupinami stromů — úplně přístup-
né každému. Táboří tam celé rodiny, děli skotnč
a veselí se. Místo je rozděleno asi na tři díly
jeden týden se povolí vstup na první — po týdnu
ovšem je tráva zdupána, uválena, znečištěna
dílec se uzavře, otevře druhý — po týdnu zu
třetí; zatím první díl byl vyčištěn, tráva se vzp-
matovala, dorostla: hupky do ní! A podobně
v Paříži v parcích skoro všech, v Berlině
v „Thiergarten“ i jinde.9)
Měl bych neskromný návrh: aby naše parky
se rozpůlily: polovice nechala se pro dospělé —
tam pěstovaly se okrasné záhony, vonné květiny.
vzácné stromoví, tam aby se zakázal vstup n
trávník a povolila jenom promenáda po cestách.
Vídeň
Prater
Paříž
Berlín
12
article
Drubá polovice aby se dala dětem: trávník se
skupinami obyčejných stromů, místo aby se roz-
dělilo dle sbora naznačeného turnusu a děti aby
se pustily i s rodiči a služkami a celým příslu-
šensívím na trávník; a za Cerbera nechť se tam
ustanoví strážník, který má hodně dětí, ať je po-
vinen, vzíti je s sebou a jeho intervence at
omezi se na dozor na přílišné uličníky a rozho
dování ve vážnějších sporech a pračkách. Dejte
dětem kousek svobody!
Toto rozdělení lze snadno provésti i na Kar
lově náměstí, i v městském parku, i na Nebo
zízku, v Kinského zahradě a Královské Oboře
Ta dětská půlka bude lacinější ve správě, nez
posud ta pro dospělé, za to klidnější. O paedago-
gických výhodách, zdravotních výhodách a pod-
pro děti nechci ani se šiřiti — je to vše tak
samozřejmé, že byly by to pouhé iráse. Ale z
tolik ručím: možná, že z tohoto opatření byla
by jakási škoda, a že by obec snad něco málo
musila připlácet na tato rejdiště. Ale — páni
poplatníci: těch několik krejcarů pro děti — ne-
dáme to rádi, od srdce rádi? A za jedno vám
ručím: radost budete z toho míti velkou.
Pusťte děti do trávy! Přepusťme jim my do-
spělí polovičku svých purkůt
Cerber
lovit náměstí
dát dítě kousek svoboda
13
article
Dr. L. Procházka.
Dr. L. Procházka.
Jak dlouhe udrží se bacillns tylu břišního na živm
v žumpách? Galvagno a Colderini stanovili tuto dob
pokusem na 25—30 dnů; po 10denním pobytu
žumpě záchodové přenesen na povrch půdy (na p
při hnojení udrží se bocillus tvfový na živu 20 dní
je-li na povrchu půdy, 40 dní ve hloubce (na př. p
zaorání mrvy). — Těchto dat dbáti je důležito p
obestarávání vody pitné pro vodovody.
Jak dlouho kojiti? Kojení děje se v zájmu dítět
i v zájmu matky, ditětí skýtá přiměřenou a bezvad-
*) Vzorem na dlouho nedostižným zůslane „Jor
dánův park“ v Krakově, kdež hřiště, promenády
sprchy atd. Pozn. rel.
nou polravu, malce napoenžhá ke správnému zavi
nutí. Z obou těchto důvodů lékaři naléhavě doporu-
čují, aby matky kojily. Kojení má ustati a má na-
stoupiti výživa kravským mlékem, jakmile bylo do-
saženo obou těchlo účelů kojení: tedy za správných
poměrů, kde matka i dítě jsou zdravé, za 8—10 mě-
síců. Po této době již mléko matky neskýtá tolik vý-
živných látek jako mléko kravské a zavinutí po po-
rodu je již dlouho ukončeno. — Na venkově našem
je obvyklo kojiti 11/2 až i 2 roky, cež sluší označii
nejen jako nemrav, nýbrž jako věc škodlivou matc
i děcku.
Záleží na úmrtnosti kojenců? Necháme odpoví-
dati statistice; tou dokázáno, že za rok zmírá ne-
mocemi kojenců více lidí, než zahyne ve válkách
za. celé slolelí.
doktor
L Procházka
Jor
Krakov
14
article
Polodní spának byl již častokráte předmělem
úvah zdravotnických. Zdá se, že je správno, popřeje-i
se po požití potravy času ústrajům zaživacím a ome-
zí-li se současně činnost istrojů, určených jiné čin-
nosti (mezek atd.); to děje se, popřeje-li si člově
po jídle klidu; vždyť vidíne i u jiných savců, ž
po přijetí potravy obmezují obvyklou činnost. Nutno
ovšem poukáznti k důležitému rozdílu mezi člověkem
a čtvernežcem, Člověk má ústroje zaživací, (žaludek
a pod.) přizpůsobené přímé potravě, polaží-li se, mění
se fysikální poměry v zažívacích orgánech; potrava
nedotýká se stěn želudečních v takovém rozsahu
jako ve stoje, a také pagáže potravy vázne, poně-
vadž odpadá jedna ze sil, potravu v ústrojí zaživacím
posunujících: t. j. tíže, jež v poloze ležmo nepůsob
ve směru pohybu potravy v ústrojí zažívacím; tytc
nevýhody poledníbo ležení prozrazují se krkánin
plynů po návratu v přímou polohu těla. — U čtver-
nožců jsou poměry jině: živočich, jehož osa tělesná
je v horizontální rovině, zachovává ji v této rovini
i v leže. — Spíše tedy bylo by možno doporučiti p
obědě krátkou procházku, anebo — není možno vzdá
ti se spánku poledního — spáti aspoň v sedě (v le
nošce, chnisse longue a pod.) — Ostatně myslím, ž
nemůže valně škoditi ani zdimnutí v leže, není dli del
šího trrání než 1/4—1/4 hod.
15
article
Velké únrinosti kejenců hled Německo čelit
zřizováním opatroven kojenců (Säuglings- fürsorgestei
len) a ordinačních ústavů pro kojné a kojence (Be
ratungsstellen) — Působení lěchto ústavů začíná vý
chovou a poučováním rntek, poněvadž blaho a zdra
ví kojence je v patčiných rukou. Při tom dostávás
matkám i hmotných podpor: ústavy tyto bývají toti
spojeny s kuchyněmi mléčnými, odkudž dodává
matkám bozvadné mléko pro ně samé nebo pro k
jence (dětské mléko) zadarmo, aneho za levnou cenu
Poněvadž je nutno, aby se kojící lépe živila, zave
deny jsou premie za kojení (v Lipsku, v Berlíně 25
mk, měníčně), čímž se zároveň provádí účinná pro-
paganda pro kojení matkou. — V Německu slává již
přes 100 ústavů tohoto čruhu a všechny se velm
dobře osvědčuji, poněvadž odstraňují hlavní příčiny
zla: Nevědomost, lhostejnost a chudobu.
Německo
Lipsko
Berlín
16
article
Spisy redakci rubriky této zaslané
„Zdravi Lidu“, roč. II. číslo 3., jediný náš časo-
pis pro zdravotnictví. Předplatné za rok s poštoví
zásilkou 8 K. Články: Čištění měsla jako součást
technické agendy obecní (doc. L. Čížek). Vodoléčh
choreuyslných (dr. Kučera), pokračování článku
hygieně bydlení (arch. Velich), feuilleton, úřadní zprá-
vy, zprávy spolkové, zajímavá rubrika rozhledů
drobnosti
O vývoji těla člověku. Prof. dr. O. Srdínko, „LIi-
dové rozpravy lékařskké“ č. 87. Pořádá dr. L. Haško-
vec, nákladem J. Olty. 1 K 50 h.
V uvedeném spisku vítáme první populárně
odborníkem psaný spis, pojednávající o embry ologi
t. j. nauce o vývoji těla člověka v tělo matky z va
jíčka ženského, semenem mužským oplozeného, ai
ku porodu. Pojednání tomu, jasně psanému, 51 vy-
obrazeními doplněnénřu, přidělen jest ještě stručný
oddíl o neplodnosti, zrůdnostech a o vlivech na po
hlaví plodu.
„Příroda“, roč. VII.. 1. 7. Redakcí J. Kranich
nákladem R. Prombergra v Olomouci. Ročně 8 K
O významu Darwinově (s podobiznou) od dra. Ba
báka, rozhlody, literatura, zprávy. Příloha: Přírode
a škola
Číslo 286.
ŠACHY.
Všechny dopisy, šnchové rubriky se týkající, buďte
adresovány: Redakoe „řiárodnich Lintaks.
Praha-Il., Marianská ul. s poznámkou: ,Šach“
Úloha čís. 457. (Originál.)
P. J. Cumpe v Týně n. Vit
docent
L Čížek
choreuyslný
Kučera
Velich
profesor
doktor
Srdínko
Lie
L Haško
J Kranich
R Prombergr
Darwinův
Cumpe
Olt
Olomouc
Praha
marianský ulice
Mode
19
article
Mat ve 2 tazích
Mat ve 2 tazích
Zprávy čachové-
Praha. Český spolek šachovní. V matchi
V. Dyk—Kruliš-ryt. Randa vyhrál čtrrtou partii Dyk.
pátá byla přerušena v posici, v níž Kruliš-R. má kva-
litu za pěšce. Stav: Dyk 1. Kruliš-R. 1, remis 2.
V Dělnickém klbn žachistů skončen
byl turnaj o championát. I. T. Sika 8. II. M. Choděru
61/2, III.—IV. V. Němec a H. Stolz 51/2, násl. Záře-
cký 41/2, Kraus a Upger 4. Došek a Liling 3, Hnck
1. V II. třídě L. J. Žitný, II. V. Soukup, III.—IV. dr.
Strobach a Ing. Štastný.
Ml. Boleslkv. Zdejší šachisté půzvali si mistr
O. Důrasa k simultanní produkci na 18. dubna. Po
tříhodinné hře mistr z 16 partií 15 vyhrál a poune
3 remisoval. (Karras, Meiners a Schubert.)
Brno. Čilý Kroužek Řschistů skončil zimni
turna] s tímto výsledkem: I. a II. A. Pokorný
A. Rečka 10 ze 12. Match o přebornictví budou
bráti v květnu. III. Fr. Dedrla 9. IV. A. Slaviček 7.
Následují Andrysek, Kezsler, Porč. Černý. B. Po
korný, Štefan, J. Záviška, J. Slavíček a St. Záviška
Klub šachistů v Kladně zavítal 18. dubna
do Prahy, aby se zde utkal s Dělnickým klubem
čachistů a s Dělnickým klubem žachistů na Smí-
chově v hromadných zápasech. Prvému podleh
v poměru 3: 17, druhému pak 7 : 9.
Mateh Marshali—Capablanca započa! 19. dubna
Joné R. Capablanca vrátil se právě z turné po Spo-
jených Státech; ze 720 partií, většinou simultann
braných, vybrál 686 1, prohrál 14 a 20 remisoval.
Partie č. 407.
Irána due 8. února 1909 ve všeruském turnaji
v Petrobradě.
V Dyk
Kruliš
Randa
Dyk
M Choděra
H Stolz
Kraus
Upger
Žitná
V Soukup
Strobach
Inga
Štastná
Meiners
Schubert
Řschistus
A Pokorná
A Reček
František
Dedrla
Andrysek
Kezsler
Porč
Černá
Štefan
J Záviška
J Slavíček
Záviška
Jonen
Capablanc
Praha
Brno
Kladno
Petrobrad
Český spolek šachovní
23
article
6. f4— f5
Jc6—da
c7— cs
7. Sc1—g
8. Jg1—ha
d6—d5
9. Sc4— ba
10. Jh3—fe
Jd4xcbs
11. a2xbs
Se5xf-
12. KelXfe
h7—h6
13. Se5 xc fe
Ddsxcfe
14. Dd1—f
d5xče4
Se8—d7
15. d3xe4
16. h2—h4
g7—g6
h6—h5
17. g2—g4
18. Va1—dt
Vas—ds
19. Je3 —e2.
Sd7—cs
20. Vd1—gi
Kg8—h7
Di6— d6a
21. g4—g5
22. Kr2—g2
b7—bs
23. Kg2—h2
Sc8—a6b
Dd6—e7
24. Vg1—dr
25. Je2—g3
VdBxkcdi
26. Vhixc dí
De7—cbe
Sa6— cs
27. c2—04
28. Jg3h5 g6xcb5
29. Dísh5+ Kh7—gs
a) Zastavuje působnost věže; De7 mělo se státi
b) Kdyby nyní stála dáma na e7 tu 23... Vd2 bylo b
černého chránilo před hrozbou Je2—g3xch5.
c) Ihned 26..8c8 bylo nutno.
d) 32Ví8—h8 nelze pro 33. Dh5—g6+ Kg7—f8, 3
Vd1—d8-+ Kf8—e7, 35. f7—8 D+ VhB)cf8, 36
Dg6—d6+, 37. Ddexf8 atd., nebo 32.. Kg7—fe
33. Dh5—g6+ Kf6—e7, 34. Dg6—d6+ Ke7xcf
35. Dd6—c7-. atd.
Bílý přehlíží pokračování k výhře vedoucí. sa.
Dh5—g6+ Kg7—h8, 34. Dg6—f6-+ Kh8—h7, 35
Vd1—g1 Dí4—h6, 36. Df6h6- Kh75ch6, a7.
Vg1—g8! Kdyby však 35.Df4—f3++ tu 36. Kh1—
h2 Dí—f2+, 37. Vg1—g2 Dí2—f4+, 38. Kh2—hn
Df4—fs, 39. Vg2—g3 Dí3—f1+, 40. Kh3—g4
Dfl—f4, 41. Kg4—h5 a černý jest ztracen.
Ddsxcfe
Vasa
Dd
jít 7
dh
Df
Virginie
Sd 7
e 7
Kh 75 ch
c 7
e 7 24
Dísh 5 + Kh 7
Kf 8
e 7
Kh 8
h 7
35 Vd
Kh 1
Kh 2
df 4
24
article
VfBX
36. h4xcg5
Sc8— bv
87. Vg8xke
Ke7—z
38. Vec—e6-
Vf7xf5
39. Ve6xkc es.
40. Ve5 xf
Sb7xce4-
41. Kh1—h2
Se4xcfo
a7—a5
42. Kh2—g
Kd7—a6
43. Kg3—f
44. Kf4—e3
Kc6 —65
45. Ke3—e2
Ko5—dt
46. Ke2—d2
Sf5—p6
Kd4—c
47. Kd2—e
Sg6—c9
48. Ke2—e3
49. Ke3—de
Sc2xbs
Kc5)Kc4
50. Kd2—ci
Kc4—ds
51. Ke1—b
Sb3—gs
52. g5—g6
Kds—de
53. g6—g7
Kd2—c
54. Kb1—
b6—b5l
55. b2—b
b5—bá
56. bsxka
a bílý se vzdal.
Kd
4 50
Sb 7 xce 4
Kh 1
Kh 2
c 9 48
Kb 1
25
article
Partie čís. 408.
Hrána dne 20. února v témže turnaji.
Černý. G. Rotlev
Bílý: N. S. Tereščenko.
112. Dh4—h5 Sfexcsv
e7—e5
1. e2—e4
13. Ve1xe6-+ Ke8—
2. Sf1—c4 Jg8 — fe
14. Vdixd5 Dd8—c
3. d2—d4
e5xdá
15. Ve6xe c
g7—g6c
4. Jg1—f
Jí6xel
t7xx g6
16. Vc6xkk ge
Je4—fe
5. Ddlxd4
17. Dh5)g6 De8—es
Jb8—ct
6. Jb1 — ca
18. Vds—ř5+d) Kf8—
7. Dd4—h4 Sf8—e7
19. Vg6—e6++ Ke?—d
d7—d5
8. Sc1— g .
20. Ví5—d5++. Deš—r
9. 0—0—0 Se8—et
21. De6xk«d? ma
10. Vh1—e1a) h7—h6
11. Sg5f6 Se7xkc fe
a) Bílý má krásné útočné postavení ; následek 4. tah
černého.
b) Chyba; dává bílému příležitost partší rásem ron
hodnouti ve svůj prospěch
c) Na 15.b7xc6, 16. Vd5—d8-
d) Bílý mohl hlásiti mst ve 4 tazích.
Černá
G Rotlev
N S Tereščenko
Vdixd
Vc
Ddlxd
Vg
Vd
e 7
d d 7
d 5 8
Sfexcsv e 7
e 5 1
e 2
Jg
27
article
Čis. 420. J. Krejčík. B. K52. Dar.
Se1, g6, Jek, g5, Ph2, h3, hd. Černý: Ke5, Sd5. Jaí
Pb3, c2, g7. Samomat v 21 tazích. 1. Da7—f7 Kd4
2. Dr2- Ke5, 3. Det+ Kds, 4. De1+. Ke5, 5. Se
e1 oo, 6. DXct Kd4, 7. Dgl-. Keš, 8. Dřs Jc2, .
Se3+ Jd4, 10. Sb1 r6, 11. Dgt Kf4, 12. Sd2++- Kes
13. Del- Je2, 14. Vds Kf5, 15. Dí2++- Ke5, 16. Sf4-
Kf5, 17. Sg3-+ Jí4, 18. Va5 Ke5, 19. De3 +- Kí5, p0.
Vdi-+ Jd3-+, 21. Kal b2-- mat
Čís. 421. K. A. L. Kubbel. Bílý: Kas, Db6, Vee
Je2. Černý: Kd5, Vdt, h8, Sb3, Ja2, Pa6, c5, e4, e
Mat ve 2 tazích. 1. Ve6—g6 atd
Čís. 422. Fr. Matoušek. Bílý: KfI, Das, Sa5, Ses
Jb4. Černý: Kc3, Pb7. Mat ve 3 tazích. 1. Sa5—b
Kxb4, 2. Da5+, 1. — Kc4, 2. De8++. atd., 1... Kb
2. Dal+ atd., 1. — Kd2, 2. Dbs
Čís. 423. J. Cumpe. Bílý: Kb2, Vfl, f5, Sf4,
Pe2, ha. Černý: Kd4, Jhy, Pf6, g6. Mat ve 3 tazí ch
1. Vf1—13 gXf5, 2. Ve3 atd., 1. — Ke4, 2. Sd5 ++ atd.
1. — 0, 1. Sa3+ atd.
Čís. 424. E. G. Schulz. Bílý: Kb7, De4, Vg2, S
Pes, f4. Černý: Kal, Dbt, Pa2, a5, b2, f6. Mat v
3 tazích. 1. Kb7—a8! atd.
Čís. 425. A. Zeman. Bílý: Kel, De4, Ses, Jha
Pí2. Černý: Ke5, Vas, Jb8, Pa6, b7, c6, c7, h7. M
ve 3 tazích. 1. Se3—c5 b6 , 2. Se7 atd., 1. — Jar
2. Sd4+ atd., 1. — Kf6, 2. Dí4-+- atd., 1. — b5,
Dřy atn
Čís. 426. K. A. L. Kubbel. Bílý: Kh5, Dfs, Vde
Sd5, Pa3, a5, b2. Černý: Kc5, Da2, Jc1, h8, Pb3, cv
Mat ve 3 tazích. 1. Sd5—c6 cxKd6, 2. Dís atd., 1. —
Jds, 2. Ve3+ atd., 1. — Kcd, 2. Dí4 + atd., 1.
2. Ve5+ atd.
Čís. 427. E. Ferber. Bílý: KfI, Ddl, Vä2, e
Kh3, Se7, Pí2, g6. Mat ve 2 tazích.
Sg3. Černý:
Vds—d8 atd.
J Krejčík
Černá
jít 1
jít 3 +Kí
K A L Kubbel
František
Matoušek
Jb
J Cumpe
E G Schulz
jít 4
Dbt
A Zeman
Vasa
Kc
Sd
E Ferber
Vä
Kf
Kf 5
Virginie
Kxb
Pf
Kala
jb
Jaí Pb
Det + Kd
Sf 4
Vdi+ Jd 3+
Vfl
Kb 7
Sd 4 +
Vde Sd
c 2
g 7
e 1 oo
Jc 2
Sd 2 + +Kesy
Kd 5
Vdt
c 5
sa 5
Kc 3
Pb 7
Kd 2
Sd 5 + + atd
Vg 2
c 7
h 7
c 5 b
Kf 6
Df
Jc 1
Pb 3
Vd — d 8
38
article
hatší na arsén. Velice úspěšná při chro-
rohách krovních, nervových, kol-
uíeh a ženských, při horečeu a ma-
Inrll. Lékařský úoporučena k domá-
cím lédbám pltím, věude k dostánl. La-
neň. a vaducholéč, maísto Roneegne
Uiž. Tyroly). 635 m. LAzoň. dům. Velke
botely L P., park 150.000 dev. m. Podalp-
ské podnebl. Panorama Dolomit. Od kvě-
na do říina. Prom, zdarm.
6onv
Roneegne
Tyroly
Dolomity
Proma
L P
58
article
Profenor dr. Nevinný na universitě v Inšprukí
prozkoumal předními autoritami pochvalně
uznaný Muiracithin v jeho účinku na před-
časnou slabost nervovou a zjistil jeho na-
prostou nejedovatost. Proto také Muiracithin každý
pacient dobře snese. Upotřebuje se us pánů v pří-
padech předčasné slabosti nervnvé, při
poruchách ústředního nervstva atd., proto
9272/1Il
píše také
profesor dr. Eugen Holländer v Berlíně
Též já docílil jsem u sexuálních neurastheniků
kde vše ostatní selhalo, překvapujícího vý-
sledku.
Velký počet podrobných dobrozdání obsažen jest
v malé brožuře, která zasílá se zdarma
Muiracithin lze dostati ve všech lepších lékárnách.
Továrna: Kontor chemischer Praeparate
v Berlíně, C. 2/. 80.
sklad: Hirschen Apotheke v
Vídni VlI., Westbahnstr., 19.
Hlavní
doktor
Holländer
Ilo
Berlín
Vídeň
Westbahnstrálie
Hirschen Apotheke
61
article
zrseno-železitá lecivá zřídla
co nejlépe osvědčená při
chorobách krevních, nervo-
vých, kožních a ženských,
k domácí léčhě pitím všude
7018
k dostání
(500 m.
Nrseno-železité lázně
s alpskou filiálkou Vetriolo (1500 m.). Nejmodernější
léčebny s prvotřídními hotely. — Saisona: od 1. dubna
do konoe řijna. — Prospekty zasílá a bližší sdělí re-
ditelství lázní v Levlco (jižní Tyrolskoo
Levlco