1
masthead
25. května 1913.
3
masthead
Příoha „Národních Listů“ k číslu 1 k1.
6
article
OBSAH:
Jos. Penížek: Hrabě Julius Andrássy. (III.)
Školství: Dr. F. Lukavský: Naše středoškolsk
budovy. (Dokončení.
Lékařství: Dr. šimsa: Abstinence a výchov
mládeže.
Literatura,
Bibliografie.
Julius Andrássy
doktor
F Lukavský
Jos
7
article
Hrabě Julius Andrássy.
Hrabě Julius Andrássy.
Jeho život a jeho doba jako ministra zahraničníck
záležitosti.
Napssl Jos. Penižek.
III.
Válka. — Srbsko samo proti Turecku
— Jeho porážka. — Černajev. — Rusko
ujímá se poraženého Srbska zvlášt
Slovanů balkánských vůbec. — N
Rusi vzmáhá se tlak, aby Rusko zjed-
nalo na Balkáně pořádek a lidské po-
měry zbraněmi. — Tento tlak silnějš
nežli car. — Dlouhé tahanice mezi Ru-
skem. Německem. Rakouskem, Anglií
a Tureckem. — Nová tajná smlouva
rakousko-ruská. — Rusko vypovídá
Turecku válku.
Kn. Bismak měl ve zvyku, pronášeti se
důvěrně, ale tak, aby se dostaly na veřejnost
o svých názorech na parlamentních hostinách
ke kterým zval poslance všech stran. Takové
diner pořádal 1. prosince r. 1876 a tam mlu-
vil o třech obdobích ve vývoji věcí příštích
na Balkáně. První stadium vyplní, podle jeho
soudu, válka rusko-turecká. Rusko, doložil
připadá mi jako muž, jenž objednal si kotlety
jemuž však dlouhým čekáním na ně přejde
chuť, ale jenž je naposledy, když je konečně
donesou, protože je musí zaplatiti, přece sní
Druhou fási pokládal obsazení Egypta Anglií
po kterém Německu není pranic. To bylo b
teprve dotčeno ve stadiu třetím, kdyby Ra-
kousko se odhodlalo k aktivní roli a kdyby
při tom bylo poraženo tak, že by zraněno
bylo smrtelně. Co by Německo pro Rakousko
udělalo potom, o tom se vyslovil docela po-
vrchně a všeobecně: že by se ocitlo samo
v tísni, ve které by nuceno bylo rakouskou
monarchii hájiti, protože zachování nedotknu-
telnosti a existence Rakouska je nejen ne-
zbytností se zřetelem na rovnováhu evrop-
skou, nýbrž vyhovuje také sympatiím a histo-
rickým tradicím německého národa — jen
před 10 lety Rakousko z Německa vystrčil
Julius Andrássy
Rus
Napssl Jos
Srbsko
Turecko
Rusko
Balkán
Německo
Rakousko
Anglie
Egypt
8
article
Člověk skutečně nechápe, jak mohl ta-
kový, Německo k níčemu nezavazující, vůči
Rusku krajně opatrnický výrok způsobiti ve
Vídni jásot a jak mohli za něj ještě skládati
poklonky a díky. Slovanofobie na straně jedné
a služebníčkování vůči železnému kancléři
které tehdy tam bujely, vysvětlují leccos, ale
nikoli krátkozrakost, nemohoucí porozuměti
že Německo má svoje vážné příčiny, nerozlí-
vatí si ocet s Ruskem — k vůli Rakousku.
Stejně je nepochopitelno, jakými malicher-
nostmi drážditi z Vídně starého knížete Gor-
čakova, zapomínajíce, že mluví a jedná za
Rusko a za cara, zapomínajíce, že nedávno
s nimi uzavřeli dohodu zákupskou.
Mohlo se čekati, že po takové tajné
úmluvě Rakouska s Ruskem střelka stykův
onoho s tímto zůstane stálou alespoň na ně-
jaký čas. Nezůstala. Brzy se příklonila, brzy
zas odklonila. Jako při zemětřesení. Že ta-
ková nespolehlivost nemohla působiti příznivě
v Petrohradě, kde se chystali právě k osvo-
bozovací válce pro Slovany a křesťany bal-
kánské, jichž osud Rakousku, nejbližšímu sou-
sedu jejich, nemohl býti lhostejným, je, tuším
na jevě.
Německo
Rusko
Vídeň
Rakousko
Petrohrad
Slovan
9
article
Ruský kancléř chtěl, aby Porta konfe-
rence šesti velmocí, svolaná do Cařihradu na
podnět Anglie, se nezúčastnila. Požadavekto
formálně odůvodněný. Jak mohlo se jednati
za přítomnosti delegátů Porty o tom, co se
podníkne proti ní? Hr. Andrássy pohrobii
tento postulat. Potom svolil, aby se konal
průpravná konference bez zástupců tureckých
Takovými drebeťmi vyčerpávalo se diploma-
tické umění v dobáchi nejpovážlivějších.
Na této průpravné konferencí podařilo
se usnesení, Portě předložiti pracovní pro-
gram, který lze shrnouti takto:
Srbsku poraženému nevezme a neudělá
se nic, přidá se mu naopak území drinské;
Černá Hora zvětší se pohraničními okres
hercegovskými a albanskými:
Bulharsko a Rumelie rozhraničí se ná-
rodnostně a těmto tributerním avšak auto
nomním zemím udělí se jakási samostatnost.
Bosna s Hercegovinou dostanou novou
správu, v jejíž čelo postaven bude křesťanský
gubernátor, který nebude dosazen Portou
nýbrž evropskými velmocemit
ustaví se zvláštní komise, která bude
kontrolovati výkon programu toho, který se-
psán byl 12. prosince. Na 23. svolána defini-
tivní konference. Sotva byla zahájena, byle
slyšeti náhlou střelbu dělovou. Safvet paša.
ministr zahraničních záležitostí, předseda kon-
ference, upokojil její členy neprodleně sděle-
ním: „Neračte se lekati, pání diplomaté, te
není žádná palba nepřátelská, to není žádná
vojna ni válka, to jsou jen salvy, kteréž ozna-
mují, že Jeho Veličenstvo sultán udělil milo-
stivě v této chvíli ústavu, kterou povoluje se
nejúplnější rovnoprávnost všem obyvatelůn
a národům otomanské říše. Čeho si přejete
víc?“ Tableau.
Port
Andrássy
paša
Cařihrad
Anglie
Hradec
Bulharsko
Rumelie
Bosna
Hercegovina
10
article
Ústava! Jaké to veliké, vznesené slov .
Co tají se jím jinde! Splnění celých a velikých
národů po uplatnění vůle lidové. Zakončení
dlouhých a těžkých bojů za dělbu práv
moci. Ukojení žíznivé touhy po svobodě
volnosti, po světle a jasu. Vítězství zákoni-
tosti nad samovládou a zvůlí. Celá náplň ště-
stí a blaha. V Turecku byla konstituce
Midhata paše bluffem, klamem, šalbou, pod-
vodem k ošálení hromady nesvorných a ne-
sjednotitelných velmocí, které se kolektivně
zvaly „Evropa“. Španělskou stěnou, za kte-
rou Turecko chtělo nekontrolováno páchat
svoje neřesti na Slovanech a křesťanech dále.
Nebyla věru planá důminka, že turecký ka-
binet a parlament byly by pro ně zlem jistě
větším nežli turecký absolutismus. Sami jsme
se toho dožili, kterak Mladoturci ve svém
pustém nacionalismu byli nesnášelivější a su-
rovější neži Staroturci a jejich vinou je ny-
nější válka balkánská, jejich dílem je nynější
rozvrat a úpadek Turecka. Vyslanci v Caři-
hradě slyšeli blahověst o rovném právu kře-
sťanů s moslimy, ale víry neměli žádné. Na-
léhali na jiné, spolehlivější záruky, že re-
formy v zemích křesťansko-slovanských se
provedou. Stal se při tom div a zázrak. An-
gličtí ministři, konservativci, stupňovali jak
formálně tak věcně ultimatum velmocí. Věru
nikoli z lásky ke Slovanům a křesťanům. Ni-
koli z nepřátelství proti Turkům. Ale z oba-
vy, že starý Gladstone, vůdce liberálů, svým
táborovými řečmi proti tureckým ohavnostem
na křesťanech páčhaným a proti nekřesťanské
politice vlády anglické jim odloudí voličstvo.
Slovan
Turek
Turecko
Evropa
Slovan
11
article
Hlavně však ve snaze, přivoditi důkladnou
válku mezi Ruskem a Tureckem, ze kteréž
Anglie by těžila: těžila zabráním Egypta, tě-
žila jako dodavatel Porty. Proto diplomaté
angličtí podpalovali na jedné straně Rusko
protí Turecku, povzbuzujíce je, by hartusilo
na ně a žádalo koncese pro chráněnce svoje
hned, na druhé straně Turecko proti Rusku.
namlouvajíce mu, že by se samo vymazalo ze
seznamu neodvislých státův evropských, kdy-
by se prostě podčinilo diktátu ruskému. Což
divu, že Porta odmítla ultimatum velmocí, ze-
jména pak že odmítla křesťanského guvernér
pro Bosnu a Hercegovinu a dozor nad pro-
váděním reforem tam a v obou částech bul-
harských.
Sumarokov nepochodil ve Vídni, marně
tam však nebyl. Hned po jeho odjezdu z Ví-
dně začalo jednání mezi kabinetem tamějším
a petrohradským o tajnou smlouvu, jejíž úče-
lem bylo, rýsovati demarkační čáru mezi zá-
jmy obou říší na Balkáně. Ještě v poslední
chvíli Rusko vyzývalo Rakousko, by šly na
Turky spolu. Samo že nechce a nemůže. Ne-
majíc Rakousko po boku svém, že potřebuje
Rusko jak Srbska tak Černé Hory, jednak
aby mu byly základnou, o niž by opřelo svoje
operace, jinak aby každý z nich zaměstnával
část armády turecké. Jejich účastenstvím ve
válce, bylo doloženo, nedoznaly by úmluvy
zákupské změny pražádné. Ale Rusko ne-
mohlo by strpět, aby Rakousko vtrhlo do nich
a vojensky je obsadilo.
Port
Rusko
Turecko
Anglie
Egypt
Bosna a Hercegovina
Vídeň
Balkán
Rakousko
Srbsko
12
article
Zase volalo Rusko marně. Zas opřel se
hr. Andrássy součinnosti Černě Hory a Srb-
ska s Ruskem. Naproti tomu reklamoval ja-
kousi vojenskou svrchovanost Rakouska ne-
jen nad Bosnou, ale také nad Rumunskem.
Srbskem a Černou Horou a navrhoval: Ra-
kousko vyloučí z oboru vojenských interesů
svých a také z operací válečných Rumunsko.
Srbsko a Černou Horu, vyloučí-li Rusko ze sfé-
ry svých zájmů vojenských Bosnu s Hercego-
vinou, Srbsko s Černou Horou, a bude-li ne
utralisován Novi Pazar.
Arcikníže Albrecht souhlasil s hr. An-
drássem potud, že Rusko nepustiti do údol
srbské Moravy a k Dunaji a k Sávě, káže Ra-
kousku jeho čest a sebezachování, chtěl mu
postoupiti však oba břehy Timoku, by mu
tak ulehčil přejíti přes Dunaj a obejíti ne-
smírné přechody přes bulharský Balkán. V pa-
mětním spise, který podal ve věci té — ko-
mu, nepraví se — zdůrazňuje, že je nutno ta-
kovým jednáním vytříti zrak Italii, žádostivě
upřený na Albanii, poněvadž by jinak Italie
zakroutila kejhák rakouským břehům a pří-
stavům, která již lonského leta dala celou
Albanii svými štábními důstojníky procesto-
vat a její pobřeží válečnými loďmi důkladně
vyšetřiti.
Ještě jednoho dodatku přál si kníže Go
čakov v tajné konvenci: Kdyby Turecko po
vypršení klidu zbraní válku přeložilo do Srb-
ska, mělo Rusko nabýti práva, potírati je
tam. Hr. Andrássy povolil toliko možnosí
ústupu poražených vojsk ruských na srbské
území, ale s výhradou, že nevyroste z toho ni-
kdy trvalá okupace Srbska. Solidární nebo
kooperační postup Rakouska s Ruskem ve
smyslu společné výpravy válečné proti Tu-
recku zamítal zásadně, řka, že by bouře vášní
v parlamentech smetla původce takovéto po-
litiky.
Andrássy
Srb
Albrecht
Ana
Rusko
Rakousko
Bosna
Rumunsko
Srbsko
Černá Hora
Novi Pazar
Morava
Dunaj
Sáva
Timok
Balkán
Albánie
Turecko
Hradec
Italia
13
article
Po dlouhých úvodech a přípravách a pe
dlouhém jednání byla tajná vojenská dohoda
rakousko-ruská podepsána konečně v Pešt
15. ledna 1877. Stanoveno v ní pásmo neutrál-
ní, nahoře uvedené. Připojena ještě smlouva
druhá, dodatečná, ve skutečnosti hlavní, se
smlouvou první, vojenskou, organicky slou-
čená. Upravovaly se jí příští vymoženosti te-
ritoriální: Rakouska, Ruska, Srbska, Černé
Hory. Rakousku přidávalo se 1.2 milionu duší.
Srbsku a Černé Hoře Staré Srbsko (sandžak
novopazarský), této specielně přístav barský
Kdyby se ukázala potřeba, by Rakousko ob-
sadilo vojensky Bosnu a Hercegovinu, ale
trvale, nikoli provisorně, stalo by se to se
souhlasem Ruska, které si vyhradilo, jednati
v Asíi, kde Rakousko nemá zájmů žádných.
docela samostatně. Teprve 18. března byla
tato druhá smlouva podepsána ve Vídni a te-
prve toho dne nabyla platnosti také prví
Císař František Josef sám o tom zpravil te-
legraficky cara.
František
Josef
Rakousko
Rusko
Srbsko
Černá Hora
Černá hoře
Bosna a Hercegovina
Asía
Vídeň
14
article
Srbsko uzavřelo s Tureckem mír 27. úno-
ra, bez jakékoli ztráty. S Černou Horou byl
těžký. Nechtěla ho uzavříti bez získu. Dne
10. dubna zamítla Porta všechny požadavky
spojené Evropy. Novikov, vyslanec vídeňský
podotkl ihned: „Z toho bude vojna.“ Dvě ne
děle potom dal Gorčakov Turecku v Cařihra-
dě vypověděti válku.
Zodpovědnost za ni svaluje hr. Andrássy
výhradně na Anglii a na její ošemetný, pro-
lhaný a prospěchářsky zíšjný kabinet konser-
vativní, o kterém tvrdí, že Turecko seštval
s Ruskem, ono proti tomuto popichoval k ne-
povolnosti a ke vzdoru, když však nalézalo
se v tísni, je zůstavíl na holičkách. Ale ten-
týž hr. Andrássy, sotva začala válka, spolčo-
val se s tímto proradným a podvodným mini-
sterstvem torystickým, který chtěl jen vy-
rvati Rusku vymoženosti jeho zbrani a mě
v Rakousku pomahače, jenž mu zajišťoval
průplav Suezský a jenž s ním bránil volnému
projezdu ruských lodí Dardanelami.
Válce bylo lze zabrániti přes podloudnost
Anglie, kdyby ostatní velmoci, jež ostatně
Novikov
Andrássy
Srbsko
Turecko
Evropa
Cařihr
Anglie
Rusko
Rakousko
Dardanely
15
article
operovaly zpočátku bez její součinnosti, byly
daly Turecku náležitě na srozuměnou, že je-
jich vůle, pomoci jeho křesťanským a slovan-
ským poddaným k životu lidsky důstojnému
a znesitelnému, jest opravdová, že nepřesta-
nou na pouhých slovech a výzvách, nýbrž při-
kročí také, bude-li třeba, ke skutkům nejkraj-
nějším. Počátečné veliké úspěchy Ruska jsou
důkazem, že Turecko nebylo pro válku při-
praveno. Jak mohlo čeliti spojeným velmo-
cem evropským?
Hr. Andrássy přestupoval z nohy n
nohu, nikdy nevěda kudy kam a drže se opa-
trně šosů kn. Bismarka. Jakkoliv uzavřel dvě
smlouvy s Ruskem, zákupskou a pešťskou
(vídeňskou), vykrucoval se, dělal Rusku ne-
příjemnosti, vyhlašoval držávu Turecka ne-
tykavkou, zabavil všechny jeho země, boju-
jící pro vlastní svobodu, jakoby byly jaký-
misi schovankami Rakouska, pouze cestu Bul-
harskem Rusku nezatarasil, ale s výhradou.
že půjde jí brzy zase zpátky, také kdyby Ra-
kousko definitivně obsadilo Bosnu a Herce-
govinu, a že touto cestou nepůjde do Caři-
hradu. Jenom vkročiti by smělo do něho, je-
nom projít ulicemi jeho, jak učinili Prušáci
Paříži, nesmělo by však tam zůstat a dokonce
nesmělo by tam nikdy dosadit úřady svoje.
Anglie byla vinna. Zajisté. Ale neméně
Rakousko a Německo. Ba Rakousko mělo
větší vinu než Anglie. Protože si vyhrazovalo,
jako nejbližší soused, největší právo, rozhodo-
vat nad záležitostmi balkánskými, nekonalo
však povinnosti, s tímto prvenstvím spoje-
ných: s fatalistickým klidem chtělo čekat, a
shnilé a schátralé haraburdí turecké sříti se
samo. Ke všem domluvám, aby šlo s Ruskem
je povalit, odpovídalo, takového zasáhnutí do
osudů Turecka že nedovolí domácí poměry
Rozuměj Němci a Maďaři.
Andrássy
Paříž
Němec
Maďar
Turecko
Rusko
Hradec
Rakousko
Bosna
Anglie
Německo
carhrad
16
article
Je pravda, že oba tito hýčkaní, také hr
Andrássem mazlení národové pronásledoval
záštím a nepřátelstvím všechny, kdož vyma-
niti se chtěli ze jha tureckého. Je pravda, že
vídeňský a maďarský tisk a zvláště veřejné
mínění v Uhrách byly docela na straně Turků.
Je pravda, že protislovanské smýšlení ve
hlavních městech obou států tropilo pravé
orgie. Je pravda, že veliký byl hněv na
hohenzollernského knížete rumunského pro-
to, že propustil Rusy svojí zemí a potom pře-
vzal u Plevna vrchní velení nad vojskem
rusko-rumunským. Je pravda konečně, že
největší vzteky byly na Rusko, že ze Skobe-
leva dělán holedbavý šašek a z Osmana pa-
še největší hrdina, jakého kdy viděl svět-
Ale na druhé straně nechlubí se hr. Andrássy.
jak jedině on dovedl držeti na úzdě scukme-
novee svoje, když pozvali si do Peští turecké
softy a chtěli s nimi demonstrovati proti jeho
politice, vůči Rusku zdrželivé a pasivní?
A nemusíme my Čechové a Poláci snášet
spolek Rakouska s Německem, které vyhání
české dělníky a vyvlastňuje polské zemany?
Proč zahraniční politika říše žádá vždy jen
oběti od Slovanů, nikdy od Němců, nikdy o
Maďará?
Annexe Bosny a Hercegoviny byla před
šestatřiceti roky hračkou, vojenskou parádou.
kdyby se byla vykonala za souhlasu Ruska.
Pouhá pozdější okupace zemí těch s evrop-
ským mandátem narazila na odpor netušený
a přeměna okupace té v annexi byla by před
pěti lety uvrbla monarchii málem do války
světové. Po boku Ruska nehrozilo Rakousku
nebezpečí žádné. Německo bylo se dvou stran
semknuto. Zbývala jediná Italie. Ta nebyla
v polovině let sedmdesátých, čim je dnes. Ani
Německo ani Italie nechtěly na Balkán, ale
Rakousko do Bosny a Hercegoviny chtělo.
A kde je vůle, tam je také cesta. Byla rovná.
přímá, krátká. Rakouská politika však tako-
vými cestami choditi si nenavykla.
Turek
Rus
Andrássy
Čecho
Polák
Němec
Uhry
Rusko
Pešť
Rakousko
Německo
Bosna a Hercegovina
Italia
Balkán
Bosna
Hercegovina
Slovan
17
article
Hrabě Ignatěv neznal Turecko, líčil-li do
Petrohradu věci tak, jakoby jediný rozmach
dostačil na jeho povalení. Zapomněl na dvě
věci. Na velikou vzdálenost bojiště od Rusk
jednak, na houževnatost mohamedánského
živlu jinak. Turecký voják je tuhý a dobře s
bije. Útokem ruští vojevůdci nesvedli nic, ný-
brž obléháním. Oběti válečné byly na straně
ruské nepoměrně větší. Tisíce životů bylo
obětováno, kterých mohlo být ušetřeno, kdy-
by se bylo začalo hned důkladně a kdyby se
hekatomby nebyly ničily bravurními sic, ale
nic platnými nájezdy na posice nezdolné. Ve-
liká Rus utrpěla ve válce té nesmírné ztráty,
ale největší ztráta byla morálná. Že samo ne-
stačilo proti Turecku, že povolati na pomoe
musilo všechno vojsko rumunské, že král ru-
munský velel tam, kde byl povolán veleti
bratr carův. Rusi nedodalo váhy. Velkolepé.
obrovské, navždy památné byly některé, ba
četné výkony jednotlivé za války té, ale vál-
ka celá nepovznesla vážnost ruské říše.
Válka krymská, válka rusko-turecká, vál-
ka rusko-japonská, žádná z nich nebyla podle
velikosti Ruska. Všechny tři byly pro ně mále
čestné a žádná z předchozích nebyla pouče-
ním pro potomní. Ruský lid je dobrý, ruský
voják znamenitý, vytrvalý, neochvějný —
nedostatky a chyby jsou mimo něj. Jsou v or-
ganisaci, ve složení, ve vedení, v řízení, jsou
v nedostatku ducha, který naplňuje ohněm
nadšením, ducha, který porazil vojska Napo-
leonova, který však jakoby po stu letech by
vyvětral.
Jsou na Rusi lidé, kteří učí a hlásají, ž
toliko volné a svobodné Rusko může být
zůstati velikým. Ale tito lidé osvícení jsou
pořád ještě v menšině a hlas jejich nesahá vy-
soko ani daleko.
Ignatěv
Rusk
Rus
Turecko
Petrohrad
Rus
Rusko
Napa
19
article
Naše středeškolské budovy.
Napsal dr. Fr. Lukavský. posl. na radě říšské
Naše středeškolské budovy.
Napsal dr. Fr. Lukavský. posl. na radě říšské
(Dokončení. )
Po stránce hygienické nedostatky našich
budov středoškolských vysmívají se nejpřís-
nějším předpisům. Leckde jsou tištěné vý-
věsky s imperativy: „Dbejte čistoty!“, „Ne-
prodlévejte v prachu!“ a pod., ale celým za-
řízením školním není ani možno zachovávati
to, co se přikazuje žactvu, vzpomeňme jen
nemožnosti větrání, zachovávání čistoty zá-
chodů bez splachovacího opatření, úzkých
chodeb, v nichž žactvo v respiriích se prochá-
zející, ježto nemá žádného jiného volného mí-
sta, musí zvířiti kde jaký prach, podobně při
stálém přecházení tříd při třídách ambulant-
ních, vzpomeňme malých místností školních.
v nichž vzniká otravná atmosféra, nedostatku
místností pro shromáždění více tříd, na př
při exhortách, jak časté jsou tu případy ne-
volnosti, omdlení žactva. Vzpomeňme jen ne-
dostatku tělocvičen vůbec a nedostatků v tě-
locvičnách zvláště. V častých případech jsou
tělocvičny společny více ústavům, jedna třída
jde po druhé, aniž možno čistiti, větrati, co
stěžují zvláště prkenné podlahy, umístěn
tělocvičen ve sklepích atd.
Při tom třeba uvážiti, že sice rok od roku
vychází stále víc a více různých nařízení, ale
erár stále více šetří na režijních výdajích. či-
stiti by se sice mělo co nejvíce a nedostateč-
né budovy zvláště toho žádají, ale vyžaduje s
tak si počínati, aby to nestálo mnoho peněz-
Ovšem, když obec jest povinna nésti věcné
náklady, je situace jiná. Máme mnohé české
ústavy s mimořádnou frekvencí, nemožno
však dosíci ustanovení druhého školníka, ač
každému laiku musí býti jasno, že jeden škol-
ník k vykonání veškeré práce, zvláště co se
týká čištění budovy, stačiti nemůže, a že z to-
hoto šetření ne bezvýznamné závady hygieni-
cké vznikati musejí.
Lukavský
Francie
20
article
Na středních školách v Německu maj
rozlehlé dvory školní. Kolik ústavů našich
má toto opatření? A jak vypadají dvorky
u nás tam, kde byly zřízení, ježto při stavbě
kousek plochy zbývalo? Na školách něme-
ckých jsou zřízeny auly, které bývají nádher-
ně vypraveny. U nás stavíme nové budovy
ale v kolika případech si vzpomeneme n
aulu? A přece potřeba její stává se stále
větší a větší, třebas by u nás se neshromaždo-
valí všichni žáci počátkem každého týdne
aby vyslechli nová nařízení, pochvaly a po-
kárání z úst ředitelových, jako to je v Něme-
Aby se mohly vykonati různé slavnost
školní, jež jsou velmi často předepsány, mu
sejí se ústavy uchylovati do místností hostin-
ských.
Nikde v Německu není učebna šatnou
jako u nás. U nás máme též někde i tu hygie-
nickou zvláštnost, že uschování deštníků žáko
není tak opatřeno, aby voda z nich nerozté-
kala se po chodbě.
V 1mecku se staví záchody vždy na
dvoře jako samostatné oddělení, které někdy
bývá spojeno s hlavní budovou krytou chod-
bou, není tam záchodového zápachu, jakou
nás, kde i v nových budovách jsou vystavěny
v nepatrné vzdálenosti od učeben a bezpro-
střední souvislostí chodeb, na nichž se žactv
prochází a učitelé na ně dozírají. Lavice na
německých středních školách jsou na jedné
straně ku podlaze přišroubovány a možno je
na tuto stranu sklápěti, čímž umožněno jest
časté, rychlé a důkladně číštění tříd. U nás
kde bývají lavice k sobě sraženy a ponechán
jen úzký přístup ode dveří k tabuli, kde la-
vice sahají až k samému učitelovu stolku, je
znesnadněno čištění podlah učeben do nej-
vyšší míry.
Německo
21
article
U nás při nedostatku učeben z kreslíren
rýsoven se dělají učebny, při čemž se někdy
i sbírky musily odstěhovati na půdu, v Ně-
mecku zřízují ateliery v podstřeší. Těžko mů-
žeme pochopiti, jak mohou státní znalci dát
souhlas ke stavbě středoškolské budovy tam
kde bude obklopená v několikametrové vzdá-
lenosti vysokými činžáky. Nic bychom si ne-
přáli, než aby ten. kdo takto rozhoduje o
osudu zraku žactva, měl v takové budově
vlastní své dítě a několikráte do roka se po-
díval, jak to jeho dítěti prospívá. Znám pří-
pady, že učitelé středoškolští se obávali dát-
své děti do takového ústavu, na němž sami
vyučovali, bojíce se o zrak jejich. Jen nezna-
lost poměrů se strany rodičů snad je příčinou.
že nepozvedají hlasu svého ku protestům. po
nápravě; nutno uvážiti, co znamená zdravý
zrak pro inteligenci pro vyzbrojení do zá-
pasu životního. V některých ústavech lze
uměle osvětliti jen některé třídy!
Ve většině středních škol se chodby ne-
vytápějí, a to i někde, kde je zavedeno ústřed-
ní topení. Příkré střídání temperatury při ne-
ustálém přecházení ze třídy do třídy, uváží-
me-li k tomu otvírání chodebních oken, musí
zhoubně působiti na zdraví žactva a učitelů
Že málo který ústav, a to pocházejíc
z novější doby, má digestoř, takže chemické
pokusy nutno volně konati ve třídě, odkudž
se pak různé zápachy šíří do chodeb a dále,
netřeba blíže připomínati. Všeobecně lze říci
že na nezbytné potřeby fysíkálních, chemi-
ckých poslucháren nebere se při stavbě a za-
řízování budov náležitého zřetele. Týká se
to nejen polohy oken, nýbrž i přívodu vody
osvětlení atd.
22
article
Co se týká botanických zahrad, stačí s
podívati na ústavy v Praze a předměstích.
z nichž všech pouze dva mají řádné zahrady
velký však je počel těch, které vůbec nemaji
žádné.
Rakouské správě vyučovací, jak by se
zdálo z různých projevů a nařízení, mnoho
záleží na tělesném výcviku. Jinak ovšem vy-
padá praxe a zvláště na českých ústavech.
Staví se nové budovy bez tělocvičen, žác
musejí choditi do jiného ústavu až 20 minut
vzdáleného (viz gymnasium v Křemencové
ulici, odkudž žáci musejí choditi do učitel-
ského ústavu v Panské ulici).
Nedávno vystavěná budova v Praze-VIl
má tělocvičnu, jež je současně kaplí. V ne-
děli tam žáci nanesou bláto a prach, aby se
v něm v pondělí zase cvičilo. O tělocvičně
reálky na Král. Vinohradech jsme se již zmí-
níli. Stačí jen si. uvědomiti, že je ve sklepě.
3 metry pod zemí. Snad si čtenář představí.
jaké je tam světlo a vzduch. Inspekce, ko-
mise to uznaly za naprosto nedostačující, obec
byla ochotna i k obětem, ale — — Ve vlád-
ním požadavku vyučování tělocviku stojí, že
se tělocvikem má zdraví mládeže zachovati
a pěstovati. Kolik tělocvičen je pravou ironi
tohoto požadavku! Přivodí-li vlhkost, chlad-
nost zdí tělocvičny kloubový rheumatismus
cku.
jak toho máme doklady, jistě tím není zdraví
zachováno a pěstováno.
Dle rozpočtu na r. 1913 platí stát násled-
kem nedostatku vlastních budov a místností
pro státní střední ústavy roční činži 871.514
korun, to jest úrok při 6% ze 141/4 mil. K.
Král
Praha
panská ulice
Vinohrady
ský ústav
23
article
Největší položku zde má Halič, činíť 453.642
korun, načež přijde ihned království České
s výší 207.277 K. Dolní Rakousy mají 41 stát-
ních středních škol (gymnasií, reálek), z nichž
38 je ve Vídni; až na dva ústavy jsou všecky
ve vlastních budovách. Úhrnná činže při 41
ústavech činí 42.340 K
Že nájemní obnos pro německé střední
školy v Čechách (gymnasia a reálky) je větší,
než pro české školy střední, je vysvětlitelno
způsobem, jak se zřizují české a jak německé
školy. České obce, chtěly-li dosíci střední
školy, musily přinésti velké finanční oběti,
docela s jinou benevolencí se postupovalo na
straně německé. Obec král. m. Plzně musila
postaviti budovu pro gymnasium, reálky,v
Liberci stát platí nájem pro německou reálku
ve výši ročních 13.671 K.
Halič
Dolní Rakousy
Vídeň
Čechy
Liberec
24
article
Co se týká průmyslových škol. V krá-
lovství Českém je 56 státních odborných prů-
myslových škol, z nichž je 32 německých a
pouze 24 českých a z těchto 24 tři in statu
nascendi (Bělá, Král. Hradec, Rokycany). Dle
rozpočtu na r. 1913 činí nájem v král. Če-
ském následkem nedostatku budov a míst-
ností 85.393 K, nad polovici z tohoto obnosu
připadá na německé školy. V Plzni na př.
stát platí nájem pro německou průmyslovou
školu 33.087 K ročně, pro českou průmyslo-
vou školu tamže pouze 14.640 Kl
Zajímavy též jsou položky pro režii, pau-
šál. Na tomto poli ministerstvo financí v po-
slední dobé seškrtává tak, že skutečně při
větší a delší zimě mají mnozí ředitelé dosti
starostí, jak s povoleným obnosem na uhlí
a pod. vystačí. Letošního roku byly na př.
částky na režii a vyučovací potřeby na prů-
myslových školách ministerstvem financí tak
seškrtány, že v mnohých případech do sbírek
nebylo možno ničeho zakoupiti. Netřeba za-
tajovati obav, aby snižování a elíminování
položek na různé potřeby středoškolskév
rozpočtu na příští rok nebylo ještě větší.
Bělá
Král
Zajímava
Hradec
Rokycany
Plzeň
Netřeba
ministerstvo finance
25
article
V Rakousku vždy nejprve a nejvíce se šetří
na kulturních potřebách. Dnešní směr mini-
sterstva financí i s p. ministrem Zaleskýmv
čele bývalou známou tvrdost tohoto oboru
státní správy vůči kulturním povinnostem stá-
tu čím dále tím více zvyšuje.
Končíme. Umístění žactva do zdravých.
úbledných, prostorných, řádně zařízených
místnosti školních je základním požadavkem
paedagogickým a hygienickým. Požadavek
tento jest integrující součástí celé výchovy
středoškolské a nelze jej nahraditi nejrozma-
nitějšími pokyny a nařízeními, která se v to-
lika případech pro nedostatečnost budovy ani
prováděti nedají. Jde tu o nejdražší statek,
c zdraví, a to nejen žactva, nýbrž i učitele.
I ten učitel má právo žádati, aby místo jeho
působení zdravotně závadné nebylo. Není-li
kde šetrnost na místě, pak to jest jistě při
nákladech na školu. Za to, že povolanými či-
níteli při stavbě a zařizování budovy byly
opominuty ať už z jakýchkoli důvodů, základ-
ní požadavky školské hygieny, pykají potom
ne jednotlivci, nýbrž celé generace, následky,
které tím, bohužel, vznikají ať u žactva nebo
učitele, nikdo neodčiní. Přihlédneme-li jen
poněkud blíže k věci, musíme uznati, že zod-
povědnost tu jest velká a široké svědomí ni-
kdy na místě.
Rakousko
26
article
Lékařství.
Lékařství.
Abstinence a výchova mládeže.
Alkohol jest největším nepřítelem nejen
zdraví lidského, ale i pokroku kulturníhoa
mravního člověka vůbec. Z požívání lihovin
hrozí stálé nebezpečí zejména dorůstající
mládeži a nebezpečí to postřehla škola již
dávno; proto vyvolána všestranná činnost,
směřující k tomu, aby mládež byla vychová-
vána bez rušivého vlivu alkoholu, v zásadáchi
jedině správné hygieny denního života bez
požitku lihovin, v zásadách přísné abstinence.
Vždyť přece dokázáno, jak úzce souvisí
alkoholismus se zločinností, sebevraždamia
chorobami duševními. Statistické výzkumy
i na našich českých školách (prof. Písecký
v Příboře) nezvratně dokazují pravdu jinde
stokráte již dokázanou, že děti čím více l-
hovin dostávají, tím horší vykazují prospěch
ve škole a klesají na hlubší stupně mravnosti.
Z rodin pijáků pochází nejvíc degenerova-
ných, nervosních a slabomyslných i zločinných
Alkohol ubíjí v mládeži veškeré lepší
stránky povahové, snahy po zdokonalení, al-
kohol vede ke lhostejnosti, egoismu a budí
jen touhy po požitcích.
profesor
Písecký
Příbor
27
article
Veškerá námaha učitelů vychovávati pro
život a působiti na mravní cit mládeže naráží
na ohromné překážky a škody, vyplývající ze
zvyků pijáckých. Kulturní a morální úkol
školy jest paralysován či ničen stálým pitím
lihovin, které demoralisuje, otupuje a ohlu-
puje.
Na jedné straně vystupují vychovatelé
lidstva s ideami eugenickými, chtějí vychová-
vati mládež silnou a zdravou, schopnou vyš-
ších lepších výkonů, protože v těle slabém
a nestatečném těžko se může vyvinouti ener-
gie, silný duch, nesoucí plody cenných vý-
konů. Na druhé straně zaráží lhostejnost, se
kterou dosud většina dívá se na mravní i fy-
sické škody z alkoholismu stále pěstovaného
a hýčkaného zvyky pijáckými a pseudověde-
ckými výmluvami.
Vyskytují se hlasy, volající: „Když sami
od požitků pití odpoutati se nemůžete, chraň-
te aspoň děti, novou generaci, ať vzrůstá pro-
sta vlivů škodlivin alkoholních.“
V Berlíně byl 26.—28. března 1913 konán
první německý sjezd pro výchovu mládeže
prostou alkoholu. Za ohromné účasti všech
kruhů společenských a zvláště paedagogi-
ckých bylo poukázáno na tu okolnost, jaké
nebezpečí jest skryto v trpěné alkoholisaci
mládeže a že jest nutno s největším úsilím
Berlín