ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 47861080-8f10-11dd-a017-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 28 celkem · entity: person 39, org 7, place 102, work 1
1 masthead
25. května 1913.
2 masthead
kulturního
3 masthead
Příoha „Národních Listů“ k číslu 1 k1.
4 masthead
života.
5 masthead
Strana 9.
6 article
OBSAH: Jos. Penížek: Hrabě Julius Andrássy. (III.) Školství: Dr. F. Lukavský: Naše středoškolsk budovy. (Dokončení. Lékařství: Dr. šimsa: Abstinence a výchov mládeže. Literatura, Bibliografie.
Julius Andrássy doktor F Lukavský Jos
7 article Hrabě Julius Andrássy.
Hrabě Julius Andrássy. Jeho život a jeho doba jako ministra zahraničníck záležitosti. Napssl Jos. Penižek. III. Válka. — Srbsko samo proti Turecku — Jeho porážka. — Černajev. — Rusko ujímá se poraženého Srbska zvlášt Slovanů balkánských vůbec. — N Rusi vzmáhá se tlak, aby Rusko zjed- nalo na Balkáně pořádek a lidské po- měry zbraněmi. — Tento tlak silnějš nežli car. — Dlouhé tahanice mezi Ru- skem. Německem. Rakouskem, Anglií a Tureckem. — Nová tajná smlouva rakousko-ruská. — Rusko vypovídá Turecku válku. Kn. Bismak měl ve zvyku, pronášeti se důvěrně, ale tak, aby se dostaly na veřejnost o svých názorech na parlamentních hostinách ke kterým zval poslance všech stran. Takové diner pořádal 1. prosince r. 1876 a tam mlu- vil o třech obdobích ve vývoji věcí příštích na Balkáně. První stadium vyplní, podle jeho soudu, válka rusko-turecká. Rusko, doložil připadá mi jako muž, jenž objednal si kotlety jemuž však dlouhým čekáním na ně přejde chuť, ale jenž je naposledy, když je konečně donesou, protože je musí zaplatiti, přece sní Druhou fási pokládal obsazení Egypta Anglií po kterém Německu není pranic. To bylo b teprve dotčeno ve stadiu třetím, kdyby Ra- kousko se odhodlalo k aktivní roli a kdyby při tom bylo poraženo tak, že by zraněno bylo smrtelně. Co by Německo pro Rakousko udělalo potom, o tom se vyslovil docela po- vrchně a všeobecně: že by se ocitlo samo v tísni, ve které by nuceno bylo rakouskou monarchii hájiti, protože zachování nedotknu- telnosti a existence Rakouska je nejen ne- zbytností se zřetelem na rovnováhu evrop- skou, nýbrž vyhovuje také sympatiím a histo- rickým tradicím německého národa — jen před 10 lety Rakousko z Německa vystrčil
Julius Andrássy Rus Napssl Jos Srbsko Turecko Rusko Balkán Německo Rakousko Anglie Egypt
8 article
Člověk skutečně nechápe, jak mohl ta- kový, Německo k níčemu nezavazující, vůči Rusku krajně opatrnický výrok způsobiti ve Vídni jásot a jak mohli za něj ještě skládati poklonky a díky. Slovanofobie na straně jedné a služebníčkování vůči železnému kancléři které tehdy tam bujely, vysvětlují leccos, ale nikoli krátkozrakost, nemohoucí porozuměti že Německo má svoje vážné příčiny, nerozlí- vatí si ocet s Ruskem — k vůli Rakousku. Stejně je nepochopitelno, jakými malicher- nostmi drážditi z Vídně starého knížete Gor- čakova, zapomínajíce, že mluví a jedná za Rusko a za cara, zapomínajíce, že nedávno s nimi uzavřeli dohodu zákupskou. Mohlo se čekati, že po takové tajné úmluvě Rakouska s Ruskem střelka stykův onoho s tímto zůstane stálou alespoň na ně- jaký čas. Nezůstala. Brzy se příklonila, brzy zas odklonila. Jako při zemětřesení. Že ta- ková nespolehlivost nemohla působiti příznivě v Petrohradě, kde se chystali právě k osvo- bozovací válce pro Slovany a křesťany bal- kánské, jichž osud Rakousku, nejbližšímu sou- sedu jejich, nemohl býti lhostejným, je, tuším na jevě.
Německo Rusko Vídeň Rakousko Petrohrad Slovan
9 article
Ruský kancléř chtěl, aby Porta konfe- rence šesti velmocí, svolaná do Cařihradu na podnět Anglie, se nezúčastnila. Požadavekto formálně odůvodněný. Jak mohlo se jednati za přítomnosti delegátů Porty o tom, co se podníkne proti ní? Hr. Andrássy pohrobii tento postulat. Potom svolil, aby se konal průpravná konference bez zástupců tureckých Takovými drebeťmi vyčerpávalo se diploma- tické umění v dobáchi nejpovážlivějších. Na této průpravné konferencí podařilo se usnesení, Portě předložiti pracovní pro- gram, který lze shrnouti takto: Srbsku poraženému nevezme a neudělá se nic, přidá se mu naopak území drinské; Černá Hora zvětší se pohraničními okres hercegovskými a albanskými: Bulharsko a Rumelie rozhraničí se ná- rodnostně a těmto tributerním avšak auto nomním zemím udělí se jakási samostatnost. Bosna s Hercegovinou dostanou novou správu, v jejíž čelo postaven bude křesťanský gubernátor, který nebude dosazen Portou nýbrž evropskými velmocemit ustaví se zvláštní komise, která bude kontrolovati výkon programu toho, který se- psán byl 12. prosince. Na 23. svolána defini- tivní konference. Sotva byla zahájena, byle slyšeti náhlou střelbu dělovou. Safvet paša. ministr zahraničních záležitostí, předseda kon- ference, upokojil její členy neprodleně sděle- ním: „Neračte se lekati, pání diplomaté, te není žádná palba nepřátelská, to není žádná vojna ni válka, to jsou jen salvy, kteréž ozna- mují, že Jeho Veličenstvo sultán udělil milo- stivě v této chvíli ústavu, kterou povoluje se nejúplnější rovnoprávnost všem obyvatelůn a národům otomanské říše. Čeho si přejete víc?“ Tableau.
Port Andrássy paša Cařihrad Anglie Hradec Bulharsko Rumelie Bosna Hercegovina
10 article
Ústava! Jaké to veliké, vznesené slov . Co tají se jím jinde! Splnění celých a velikých národů po uplatnění vůle lidové. Zakončení dlouhých a těžkých bojů za dělbu práv moci. Ukojení žíznivé touhy po svobodě volnosti, po světle a jasu. Vítězství zákoni- tosti nad samovládou a zvůlí. Celá náplň ště- stí a blaha. V Turecku byla konstituce Midhata paše bluffem, klamem, šalbou, pod- vodem k ošálení hromady nesvorných a ne- sjednotitelných velmocí, které se kolektivně zvaly „Evropa“. Španělskou stěnou, za kte- rou Turecko chtělo nekontrolováno páchat svoje neřesti na Slovanech a křesťanech dále. Nebyla věru planá důminka, že turecký ka- binet a parlament byly by pro ně zlem jistě větším nežli turecký absolutismus. Sami jsme se toho dožili, kterak Mladoturci ve svém pustém nacionalismu byli nesnášelivější a su- rovější neži Staroturci a jejich vinou je ny- nější válka balkánská, jejich dílem je nynější rozvrat a úpadek Turecka. Vyslanci v Caři- hradě slyšeli blahověst o rovném právu kře- sťanů s moslimy, ale víry neměli žádné. Na- léhali na jiné, spolehlivější záruky, že re- formy v zemích křesťansko-slovanských se provedou. Stal se při tom div a zázrak. An- gličtí ministři, konservativci, stupňovali jak formálně tak věcně ultimatum velmocí. Věru nikoli z lásky ke Slovanům a křesťanům. Ni- koli z nepřátelství proti Turkům. Ale z oba- vy, že starý Gladstone, vůdce liberálů, svým táborovými řečmi proti tureckým ohavnostem na křesťanech páčhaným a proti nekřesťanské politice vlády anglické jim odloudí voličstvo.
Slovan Turek Turecko Evropa Slovan
11 article
Hlavně však ve snaze, přivoditi důkladnou válku mezi Ruskem a Tureckem, ze kteréž Anglie by těžila: těžila zabráním Egypta, tě- žila jako dodavatel Porty. Proto diplomaté angličtí podpalovali na jedné straně Rusko protí Turecku, povzbuzujíce je, by hartusilo na ně a žádalo koncese pro chráněnce svoje hned, na druhé straně Turecko proti Rusku. namlouvajíce mu, že by se samo vymazalo ze seznamu neodvislých státův evropských, kdy- by se prostě podčinilo diktátu ruskému. Což divu, že Porta odmítla ultimatum velmocí, ze- jména pak že odmítla křesťanského guvernér pro Bosnu a Hercegovinu a dozor nad pro- váděním reforem tam a v obou částech bul- harských. Sumarokov nepochodil ve Vídni, marně tam však nebyl. Hned po jeho odjezdu z Ví- dně začalo jednání mezi kabinetem tamějším a petrohradským o tajnou smlouvu, jejíž úče- lem bylo, rýsovati demarkační čáru mezi zá- jmy obou říší na Balkáně. Ještě v poslední chvíli Rusko vyzývalo Rakousko, by šly na Turky spolu. Samo že nechce a nemůže. Ne- majíc Rakousko po boku svém, že potřebuje Rusko jak Srbska tak Černé Hory, jednak aby mu byly základnou, o niž by opřelo svoje operace, jinak aby každý z nich zaměstnával část armády turecké. Jejich účastenstvím ve válce, bylo doloženo, nedoznaly by úmluvy zákupské změny pražádné. Ale Rusko ne- mohlo by strpět, aby Rakousko vtrhlo do nich a vojensky je obsadilo.
Port Rusko Turecko Anglie Egypt Bosna a Hercegovina Vídeň Balkán Rakousko Srbsko
12 article
Zase volalo Rusko marně. Zas opřel se hr. Andrássy součinnosti Černě Hory a Srb- ska s Ruskem. Naproti tomu reklamoval ja- kousi vojenskou svrchovanost Rakouska ne- jen nad Bosnou, ale také nad Rumunskem. Srbskem a Černou Horou a navrhoval: Ra- kousko vyloučí z oboru vojenských interesů svých a také z operací válečných Rumunsko. Srbsko a Černou Horu, vyloučí-li Rusko ze sfé- ry svých zájmů vojenských Bosnu s Hercego- vinou, Srbsko s Černou Horou, a bude-li ne utralisován Novi Pazar. Arcikníže Albrecht souhlasil s hr. An- drássem potud, že Rusko nepustiti do údol srbské Moravy a k Dunaji a k Sávě, káže Ra- kousku jeho čest a sebezachování, chtěl mu postoupiti však oba břehy Timoku, by mu tak ulehčil přejíti přes Dunaj a obejíti ne- smírné přechody přes bulharský Balkán. V pa- mětním spise, který podal ve věci té — ko- mu, nepraví se — zdůrazňuje, že je nutno ta- kovým jednáním vytříti zrak Italii, žádostivě upřený na Albanii, poněvadž by jinak Italie zakroutila kejhák rakouským břehům a pří- stavům, která již lonského leta dala celou Albanii svými štábními důstojníky procesto- vat a její pobřeží válečnými loďmi důkladně vyšetřiti. Ještě jednoho dodatku přál si kníže Go čakov v tajné konvenci: Kdyby Turecko po vypršení klidu zbraní válku přeložilo do Srb- ska, mělo Rusko nabýti práva, potírati je tam. Hr. Andrássy povolil toliko možnosí ústupu poražených vojsk ruských na srbské území, ale s výhradou, že nevyroste z toho ni- kdy trvalá okupace Srbska. Solidární nebo kooperační postup Rakouska s Ruskem ve smyslu společné výpravy válečné proti Tu- recku zamítal zásadně, řka, že by bouře vášní v parlamentech smetla původce takovéto po- litiky.
Andrássy Srb Albrecht Ana Rusko Rakousko Bosna Rumunsko Srbsko Černá Hora Novi Pazar Morava Dunaj Sáva Timok Balkán Albánie Turecko Hradec Italia
13 article
Po dlouhých úvodech a přípravách a pe dlouhém jednání byla tajná vojenská dohoda rakousko-ruská podepsána konečně v Pešt 15. ledna 1877. Stanoveno v ní pásmo neutrál- ní, nahoře uvedené. Připojena ještě smlouva druhá, dodatečná, ve skutečnosti hlavní, se smlouvou první, vojenskou, organicky slou- čená. Upravovaly se jí příští vymoženosti te- ritoriální: Rakouska, Ruska, Srbska, Černé Hory. Rakousku přidávalo se 1.2 milionu duší. Srbsku a Černé Hoře Staré Srbsko (sandžak novopazarský), této specielně přístav barský Kdyby se ukázala potřeba, by Rakousko ob- sadilo vojensky Bosnu a Hercegovinu, ale trvale, nikoli provisorně, stalo by se to se souhlasem Ruska, které si vyhradilo, jednati v Asíi, kde Rakousko nemá zájmů žádných. docela samostatně. Teprve 18. března byla tato druhá smlouva podepsána ve Vídni a te- prve toho dne nabyla platnosti také prví Císař František Josef sám o tom zpravil te- legraficky cara.
František Josef Rakousko Rusko Srbsko Černá Hora Černá hoře Bosna a Hercegovina Asía Vídeň
14 article
Srbsko uzavřelo s Tureckem mír 27. úno- ra, bez jakékoli ztráty. S Černou Horou byl těžký. Nechtěla ho uzavříti bez získu. Dne 10. dubna zamítla Porta všechny požadavky spojené Evropy. Novikov, vyslanec vídeňský podotkl ihned: „Z toho bude vojna.“ Dvě ne děle potom dal Gorčakov Turecku v Cařihra- dě vypověděti válku. Zodpovědnost za ni svaluje hr. Andrássy výhradně na Anglii a na její ošemetný, pro- lhaný a prospěchářsky zíšjný kabinet konser- vativní, o kterém tvrdí, že Turecko seštval s Ruskem, ono proti tomuto popichoval k ne- povolnosti a ke vzdoru, když však nalézalo se v tísni, je zůstavíl na holičkách. Ale ten- týž hr. Andrássy, sotva začala válka, spolčo- val se s tímto proradným a podvodným mini- sterstvem torystickým, který chtěl jen vy- rvati Rusku vymoženosti jeho zbrani a mě v Rakousku pomahače, jenž mu zajišťoval průplav Suezský a jenž s ním bránil volnému projezdu ruských lodí Dardanelami. Válce bylo lze zabrániti přes podloudnost Anglie, kdyby ostatní velmoci, jež ostatně
Novikov Andrássy Srbsko Turecko Evropa Cařihr Anglie Rusko Rakousko Dardanely
15 article
operovaly zpočátku bez její součinnosti, byly daly Turecku náležitě na srozuměnou, že je- jich vůle, pomoci jeho křesťanským a slovan- ským poddaným k životu lidsky důstojnému a znesitelnému, jest opravdová, že nepřesta- nou na pouhých slovech a výzvách, nýbrž při- kročí také, bude-li třeba, ke skutkům nejkraj- nějším. Počátečné veliké úspěchy Ruska jsou důkazem, že Turecko nebylo pro válku při- praveno. Jak mohlo čeliti spojeným velmo- cem evropským? Hr. Andrássy přestupoval z nohy n nohu, nikdy nevěda kudy kam a drže se opa- trně šosů kn. Bismarka. Jakkoliv uzavřel dvě smlouvy s Ruskem, zákupskou a pešťskou (vídeňskou), vykrucoval se, dělal Rusku ne- příjemnosti, vyhlašoval držávu Turecka ne- tykavkou, zabavil všechny jeho země, boju- jící pro vlastní svobodu, jakoby byly jaký- misi schovankami Rakouska, pouze cestu Bul- harskem Rusku nezatarasil, ale s výhradou. že půjde jí brzy zase zpátky, také kdyby Ra- kousko definitivně obsadilo Bosnu a Herce- govinu, a že touto cestou nepůjde do Caři- hradu. Jenom vkročiti by smělo do něho, je- nom projít ulicemi jeho, jak učinili Prušáci Paříži, nesmělo by však tam zůstat a dokonce nesmělo by tam nikdy dosadit úřady svoje. Anglie byla vinna. Zajisté. Ale neméně Rakousko a Německo. Ba Rakousko mělo větší vinu než Anglie. Protože si vyhrazovalo, jako nejbližší soused, největší právo, rozhodo- vat nad záležitostmi balkánskými, nekonalo však povinnosti, s tímto prvenstvím spoje- ných: s fatalistickým klidem chtělo čekat, a shnilé a schátralé haraburdí turecké sříti se samo. Ke všem domluvám, aby šlo s Ruskem je povalit, odpovídalo, takového zasáhnutí do osudů Turecka že nedovolí domácí poměry Rozuměj Němci a Maďaři.
Andrássy Paříž Němec Maďar Turecko Rusko Hradec Rakousko Bosna Anglie Německo carhrad
16 article
Je pravda, že oba tito hýčkaní, také hr Andrássem mazlení národové pronásledoval záštím a nepřátelstvím všechny, kdož vyma- niti se chtěli ze jha tureckého. Je pravda, že vídeňský a maďarský tisk a zvláště veřejné mínění v Uhrách byly docela na straně Turků. Je pravda, že protislovanské smýšlení ve hlavních městech obou států tropilo pravé orgie. Je pravda, že veliký byl hněv na hohenzollernského knížete rumunského pro- to, že propustil Rusy svojí zemí a potom pře- vzal u Plevna vrchní velení nad vojskem rusko-rumunským. Je pravda konečně, že největší vzteky byly na Rusko, že ze Skobe- leva dělán holedbavý šašek a z Osmana pa- še největší hrdina, jakého kdy viděl svět- Ale na druhé straně nechlubí se hr. Andrássy. jak jedině on dovedl držeti na úzdě scukme- novee svoje, když pozvali si do Peští turecké softy a chtěli s nimi demonstrovati proti jeho politice, vůči Rusku zdrželivé a pasivní? A nemusíme my Čechové a Poláci snášet spolek Rakouska s Německem, které vyhání české dělníky a vyvlastňuje polské zemany? Proč zahraniční politika říše žádá vždy jen oběti od Slovanů, nikdy od Němců, nikdy o Maďará? Annexe Bosny a Hercegoviny byla před šestatřiceti roky hračkou, vojenskou parádou. kdyby se byla vykonala za souhlasu Ruska. Pouhá pozdější okupace zemí těch s evrop- ským mandátem narazila na odpor netušený a přeměna okupace té v annexi byla by před pěti lety uvrbla monarchii málem do války světové. Po boku Ruska nehrozilo Rakousku nebezpečí žádné. Německo bylo se dvou stran semknuto. Zbývala jediná Italie. Ta nebyla v polovině let sedmdesátých, čim je dnes. Ani Německo ani Italie nechtěly na Balkán, ale Rakousko do Bosny a Hercegoviny chtělo. A kde je vůle, tam je také cesta. Byla rovná. přímá, krátká. Rakouská politika však tako- vými cestami choditi si nenavykla.
Turek Rus Andrássy Čecho Polák Němec Uhry Rusko Pešť Rakousko Německo Bosna a Hercegovina Italia Balkán Bosna Hercegovina Slovan
17 article
Hrabě Ignatěv neznal Turecko, líčil-li do Petrohradu věci tak, jakoby jediný rozmach dostačil na jeho povalení. Zapomněl na dvě věci. Na velikou vzdálenost bojiště od Rusk jednak, na houževnatost mohamedánského živlu jinak. Turecký voják je tuhý a dobře s bije. Útokem ruští vojevůdci nesvedli nic, ný- brž obléháním. Oběti válečné byly na straně ruské nepoměrně větší. Tisíce životů bylo obětováno, kterých mohlo být ušetřeno, kdy- by se bylo začalo hned důkladně a kdyby se hekatomby nebyly ničily bravurními sic, ale nic platnými nájezdy na posice nezdolné. Ve- liká Rus utrpěla ve válce té nesmírné ztráty, ale největší ztráta byla morálná. Že samo ne- stačilo proti Turecku, že povolati na pomoe musilo všechno vojsko rumunské, že král ru- munský velel tam, kde byl povolán veleti bratr carův. Rusi nedodalo váhy. Velkolepé. obrovské, navždy památné byly některé, ba četné výkony jednotlivé za války té, ale vál- ka celá nepovznesla vážnost ruské říše. Válka krymská, válka rusko-turecká, vál- ka rusko-japonská, žádná z nich nebyla podle velikosti Ruska. Všechny tři byly pro ně mále čestné a žádná z předchozích nebyla pouče- ním pro potomní. Ruský lid je dobrý, ruský voják znamenitý, vytrvalý, neochvějný — nedostatky a chyby jsou mimo něj. Jsou v or- ganisaci, ve složení, ve vedení, v řízení, jsou v nedostatku ducha, který naplňuje ohněm nadšením, ducha, který porazil vojska Napo- leonova, který však jakoby po stu letech by vyvětral. Jsou na Rusi lidé, kteří učí a hlásají, ž toliko volné a svobodné Rusko může být zůstati velikým. Ale tito lidé osvícení jsou pořád ještě v menšině a hlas jejich nesahá vy- soko ani daleko.
Ignatěv Rusk Rus Turecko Petrohrad Rus Rusko Napa
18 title
Školství.
19 article Naše středeškolské budovy. Napsal dr. Fr. Lukavský. posl. na radě říšské
Naše středeškolské budovy. Napsal dr. Fr. Lukavský. posl. na radě říšské (Dokončení. ) Po stránce hygienické nedostatky našich budov středoškolských vysmívají se nejpřís- nějším předpisům. Leckde jsou tištěné vý- věsky s imperativy: „Dbejte čistoty!“, „Ne- prodlévejte v prachu!“ a pod., ale celým za- řízením školním není ani možno zachovávati to, co se přikazuje žactvu, vzpomeňme jen nemožnosti větrání, zachovávání čistoty zá- chodů bez splachovacího opatření, úzkých chodeb, v nichž žactvo v respiriích se prochá- zející, ježto nemá žádného jiného volného mí- sta, musí zvířiti kde jaký prach, podobně při stálém přecházení tříd při třídách ambulant- ních, vzpomeňme malých místností školních. v nichž vzniká otravná atmosféra, nedostatku místností pro shromáždění více tříd, na př při exhortách, jak časté jsou tu případy ne- volnosti, omdlení žactva. Vzpomeňme jen ne- dostatku tělocvičen vůbec a nedostatků v tě- locvičnách zvláště. V častých případech jsou tělocvičny společny více ústavům, jedna třída jde po druhé, aniž možno čistiti, větrati, co stěžují zvláště prkenné podlahy, umístěn tělocvičen ve sklepích atd. Při tom třeba uvážiti, že sice rok od roku vychází stále víc a více různých nařízení, ale erár stále více šetří na režijních výdajích. či- stiti by se sice mělo co nejvíce a nedostateč- né budovy zvláště toho žádají, ale vyžaduje s tak si počínati, aby to nestálo mnoho peněz- Ovšem, když obec jest povinna nésti věcné náklady, je situace jiná. Máme mnohé české ústavy s mimořádnou frekvencí, nemožno však dosíci ustanovení druhého školníka, ač každému laiku musí býti jasno, že jeden škol- ník k vykonání veškeré práce, zvláště co se týká čištění budovy, stačiti nemůže, a že z to- hoto šetření ne bezvýznamné závady hygieni- cké vznikati musejí.
Lukavský Francie
20 article
Na středních školách v Německu maj rozlehlé dvory školní. Kolik ústavů našich má toto opatření? A jak vypadají dvorky u nás tam, kde byly zřízení, ježto při stavbě kousek plochy zbývalo? Na školách něme- ckých jsou zřízeny auly, které bývají nádher- ně vypraveny. U nás stavíme nové budovy ale v kolika případech si vzpomeneme n aulu? A přece potřeba její stává se stále větší a větší, třebas by u nás se neshromaždo- valí všichni žáci počátkem každého týdne aby vyslechli nová nařízení, pochvaly a po- kárání z úst ředitelových, jako to je v Něme- Aby se mohly vykonati různé slavnost školní, jež jsou velmi často předepsány, mu sejí se ústavy uchylovati do místností hostin- ských. Nikde v Německu není učebna šatnou jako u nás. U nás máme též někde i tu hygie- nickou zvláštnost, že uschování deštníků žáko není tak opatřeno, aby voda z nich nerozté- kala se po chodbě. V 1mecku se staví záchody vždy na dvoře jako samostatné oddělení, které někdy bývá spojeno s hlavní budovou krytou chod- bou, není tam záchodového zápachu, jakou nás, kde i v nových budovách jsou vystavěny v nepatrné vzdálenosti od učeben a bezpro- střední souvislostí chodeb, na nichž se žactv prochází a učitelé na ně dozírají. Lavice na německých středních školách jsou na jedné straně ku podlaze přišroubovány a možno je na tuto stranu sklápěti, čímž umožněno jest časté, rychlé a důkladně číštění tříd. U nás kde bývají lavice k sobě sraženy a ponechán jen úzký přístup ode dveří k tabuli, kde la- vice sahají až k samému učitelovu stolku, je znesnadněno čištění podlah učeben do nej- vyšší míry.
Německo
21 article
U nás při nedostatku učeben z kreslíren rýsoven se dělají učebny, při čemž se někdy i sbírky musily odstěhovati na půdu, v Ně- mecku zřízují ateliery v podstřeší. Těžko mů- žeme pochopiti, jak mohou státní znalci dát souhlas ke stavbě středoškolské budovy tam kde bude obklopená v několikametrové vzdá- lenosti vysokými činžáky. Nic bychom si ne- přáli, než aby ten. kdo takto rozhoduje o osudu zraku žactva, měl v takové budově vlastní své dítě a několikráte do roka se po- díval, jak to jeho dítěti prospívá. Znám pří- pady, že učitelé středoškolští se obávali dát- své děti do takového ústavu, na němž sami vyučovali, bojíce se o zrak jejich. Jen nezna- lost poměrů se strany rodičů snad je příčinou. že nepozvedají hlasu svého ku protestům. po nápravě; nutno uvážiti, co znamená zdravý zrak pro inteligenci pro vyzbrojení do zá- pasu životního. V některých ústavech lze uměle osvětliti jen některé třídy! Ve většině středních škol se chodby ne- vytápějí, a to i někde, kde je zavedeno ústřed- ní topení. Příkré střídání temperatury při ne- ustálém přecházení ze třídy do třídy, uváží- me-li k tomu otvírání chodebních oken, musí zhoubně působiti na zdraví žactva a učitelů Že málo který ústav, a to pocházejíc z novější doby, má digestoř, takže chemické pokusy nutno volně konati ve třídě, odkudž se pak různé zápachy šíří do chodeb a dále, netřeba blíže připomínati. Všeobecně lze říci že na nezbytné potřeby fysíkálních, chemi- ckých poslucháren nebere se při stavbě a za- řízování budov náležitého zřetele. Týká se to nejen polohy oken, nýbrž i přívodu vody osvětlení atd.
22 article
Co se týká botanických zahrad, stačí s podívati na ústavy v Praze a předměstích. z nichž všech pouze dva mají řádné zahrady velký však je počel těch, které vůbec nemaji žádné. Rakouské správě vyučovací, jak by se zdálo z různých projevů a nařízení, mnoho záleží na tělesném výcviku. Jinak ovšem vy- padá praxe a zvláště na českých ústavech. Staví se nové budovy bez tělocvičen, žác musejí choditi do jiného ústavu až 20 minut vzdáleného (viz gymnasium v Křemencové ulici, odkudž žáci musejí choditi do učitel- ského ústavu v Panské ulici). Nedávno vystavěná budova v Praze-VIl má tělocvičnu, jež je současně kaplí. V ne- děli tam žáci nanesou bláto a prach, aby se v něm v pondělí zase cvičilo. O tělocvičně reálky na Král. Vinohradech jsme se již zmí- níli. Stačí jen si. uvědomiti, že je ve sklepě. 3 metry pod zemí. Snad si čtenář představí. jaké je tam světlo a vzduch. Inspekce, ko- mise to uznaly za naprosto nedostačující, obec byla ochotna i k obětem, ale — — Ve vlád- ním požadavku vyučování tělocviku stojí, že se tělocvikem má zdraví mládeže zachovati a pěstovati. Kolik tělocvičen je pravou ironi tohoto požadavku! Přivodí-li vlhkost, chlad- nost zdí tělocvičny kloubový rheumatismus cku. jak toho máme doklady, jistě tím není zdraví zachováno a pěstováno. Dle rozpočtu na r. 1913 platí stát násled- kem nedostatku vlastních budov a místností pro státní střední ústavy roční činži 871.514 korun, to jest úrok při 6% ze 141/4 mil. K.
Král Praha panská ulice Vinohrady ský ústav
23 article
Největší položku zde má Halič, činíť 453.642 korun, načež přijde ihned království České s výší 207.277 K. Dolní Rakousy mají 41 stát- ních středních škol (gymnasií, reálek), z nichž 38 je ve Vídni; až na dva ústavy jsou všecky ve vlastních budovách. Úhrnná činže při 41 ústavech činí 42.340 K Že nájemní obnos pro německé střední školy v Čechách (gymnasia a reálky) je větší, než pro české školy střední, je vysvětlitelno způsobem, jak se zřizují české a jak německé školy. České obce, chtěly-li dosíci střední školy, musily přinésti velké finanční oběti, docela s jinou benevolencí se postupovalo na straně německé. Obec král. m. Plzně musila postaviti budovu pro gymnasium, reálky,v Liberci stát platí nájem pro německou reálku ve výši ročních 13.671 K.
Halič Dolní Rakousy Vídeň Čechy Liberec
24 article
Co se týká průmyslových škol. V krá- lovství Českém je 56 státních odborných prů- myslových škol, z nichž je 32 německých a pouze 24 českých a z těchto 24 tři in statu nascendi (Bělá, Král. Hradec, Rokycany). Dle rozpočtu na r. 1913 činí nájem v král. Če- ském následkem nedostatku budov a míst- ností 85.393 K, nad polovici z tohoto obnosu připadá na německé školy. V Plzni na př. stát platí nájem pro německou průmyslovou školu 33.087 K ročně, pro českou průmyslo- vou školu tamže pouze 14.640 Kl Zajímavy též jsou položky pro režii, pau- šál. Na tomto poli ministerstvo financí v po- slední dobé seškrtává tak, že skutečně při větší a delší zimě mají mnozí ředitelé dosti starostí, jak s povoleným obnosem na uhlí a pod. vystačí. Letošního roku byly na př. částky na režii a vyučovací potřeby na prů- myslových školách ministerstvem financí tak seškrtány, že v mnohých případech do sbírek nebylo možno ničeho zakoupiti. Netřeba za- tajovati obav, aby snižování a elíminování položek na různé potřeby středoškolskév rozpočtu na příští rok nebylo ještě větší.
Bělá Král Zajímava Hradec Rokycany Plzeň Netřeba ministerstvo finance
25 article
V Rakousku vždy nejprve a nejvíce se šetří na kulturních potřebách. Dnešní směr mini- sterstva financí i s p. ministrem Zaleskýmv čele bývalou známou tvrdost tohoto oboru státní správy vůči kulturním povinnostem stá- tu čím dále tím více zvyšuje. Končíme. Umístění žactva do zdravých. úbledných, prostorných, řádně zařízených místnosti školních je základním požadavkem paedagogickým a hygienickým. Požadavek tento jest integrující součástí celé výchovy středoškolské a nelze jej nahraditi nejrozma- nitějšími pokyny a nařízeními, která se v to- lika případech pro nedostatečnost budovy ani prováděti nedají. Jde tu o nejdražší statek, c zdraví, a to nejen žactva, nýbrž i učitele. I ten učitel má právo žádati, aby místo jeho působení zdravotně závadné nebylo. Není-li kde šetrnost na místě, pak to jest jistě při nákladech na školu. Za to, že povolanými či- níteli při stavbě a zařizování budovy byly opominuty ať už z jakýchkoli důvodů, základ- ní požadavky školské hygieny, pykají potom ne jednotlivci, nýbrž celé generace, následky, které tím, bohužel, vznikají ať u žactva nebo učitele, nikdo neodčiní. Přihlédneme-li jen poněkud blíže k věci, musíme uznati, že zod- povědnost tu jest velká a široké svědomí ni- kdy na místě.
Rakousko
26 article Lékařství.
Lékařství. Abstinence a výchova mládeže. Alkohol jest největším nepřítelem nejen zdraví lidského, ale i pokroku kulturníhoa mravního člověka vůbec. Z požívání lihovin hrozí stálé nebezpečí zejména dorůstající mládeži a nebezpečí to postřehla škola již dávno; proto vyvolána všestranná činnost, směřující k tomu, aby mládež byla vychová- vána bez rušivého vlivu alkoholu, v zásadáchi jedině správné hygieny denního života bez požitku lihovin, v zásadách přísné abstinence. Vždyť přece dokázáno, jak úzce souvisí alkoholismus se zločinností, sebevraždamia chorobami duševními. Statistické výzkumy i na našich českých školách (prof. Písecký v Příboře) nezvratně dokazují pravdu jinde stokráte již dokázanou, že děti čím více l- hovin dostávají, tím horší vykazují prospěch ve škole a klesají na hlubší stupně mravnosti. Z rodin pijáků pochází nejvíc degenerova- ných, nervosních a slabomyslných i zločinných Alkohol ubíjí v mládeži veškeré lepší stránky povahové, snahy po zdokonalení, al- kohol vede ke lhostejnosti, egoismu a budí jen touhy po požitcích.
profesor Písecký Příbor
27 article
Veškerá námaha učitelů vychovávati pro život a působiti na mravní cit mládeže naráží na ohromné překážky a škody, vyplývající ze zvyků pijáckých. Kulturní a morální úkol školy jest paralysován či ničen stálým pitím lihovin, které demoralisuje, otupuje a ohlu- puje. Na jedné straně vystupují vychovatelé lidstva s ideami eugenickými, chtějí vychová- vati mládež silnou a zdravou, schopnou vyš- ších lepších výkonů, protože v těle slabém a nestatečném těžko se může vyvinouti ener- gie, silný duch, nesoucí plody cenných vý- konů. Na druhé straně zaráží lhostejnost, se kterou dosud většina dívá se na mravní i fy- sické škody z alkoholismu stále pěstovaného a hýčkaného zvyky pijáckými a pseudověde- ckými výmluvami. Vyskytují se hlasy, volající: „Když sami od požitků pití odpoutati se nemůžete, chraň- te aspoň děti, novou generaci, ať vzrůstá pro- sta vlivů škodlivin alkoholních.“ V Berlíně byl 26.—28. března 1913 konán první německý sjezd pro výchovu mládeže prostou alkoholu. Za ohromné účasti všech kruhů společenských a zvláště paedagogi- ckých bylo poukázáno na tu okolnost, jaké nebezpečí jest skryto v trpěné alkoholisaci mládeže a že jest nutno s největším úsilím
Berlín