ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 47734bd0-8f10-11dd-b661-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 40, person 60, org 6, work 1
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v neděli 25. května 1913.
Praha
3 masthead
Čísle 141.
4 article
Naranní a večerní Hiaty předpláci se v Praze v zdminirtracti na měslo. . . . . . 2 K — na čtvrt leta . . . . 6 K —b s dvojí denáškouo na měeie. . . . . . 2 K na čtvrt leta . . . . 7 K 62h ve fliálkácha na měsio . . . . . 9 K 80 na měn., Poštona na čtvrt ista . . . . S K en a dvoji zásílkou na měsíeo e ri: : kS Dnešní číslo pro Prahu jest o 18 stranách, s přílohou pro venkov o 22 stranách. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v pondělí dne 26. května v ob- vyklou hodinu polední.
Praha
5 article Srbům a Bulharům v dějinné chvíli.
Srbům a Bulharům v dějinné chvíli. Naší přátelé na Balkáně těžce nesou. že se více nezabýváme srbsko-bulharským sporem. Nikdo však, doufáme, nebude po- chybovati, že bychom rádi tak činili, kdy- by byla nejmenší naděje, že dovedeme ja- kýmkoliv způsobem pomoci bratrskému rozřešení rozporů, které nás všechny v Če- chách naplňují těžkým zármutkem a nej- většími obavami o budoucnost Slovanstva. Ale my nemůžeme nic jiného dělati, než obraceti se k jihoslovanským bratřím prosbami, aby nezapomínali, že jsou Slo- vané a čím jsou Slovanstvu povinni. To však, zdá se, už málo účinkuje... Vášně dostoupily takové míry, že je potřebí ji- ných argumentů, a zrovna ty jsou nám ne- dostupny. Zejména Srbové ohrožují celou svou budoucnost, ale to ukázati jim mohou jiní, než my, jež naše politika zahraniční přivádí v položení naprosto nepřirozené. které nedovoluje nám říci, co všichni má- me na srdci. Vážní lidé v Srbsku i Bulhar- sku vědí, co znamenal by pro veškeré Slo- vanstvo bratrovražedný boj o válečnou kořist: naprosté znesvěcení posvátného nadšení slovanských národů, kterým pro- vázelo balkánské národy v boj, o němž nikdo netušil, jak slavně skončí, ránu do tváří těm milionům upřímných Slovanů, kteří se třásli o jihoslovanské junáky jako o vlastní syny a bratry, všem těm, kteřís bezpříkladným nadšením pomáhalí, čím mohli... Ne o nás se jedná, ač my za- pomněli na svou Matici, na své obranné jednoty, na miliony, které Němci nasbírali na lov českých duší v Roseggerově fondu, ale o ty ubohé Slováky, o zapadlé vesnice v Krasu, které s nadšením dávaly poslední groš, o naše Jihoslovany, s kterými děly se pravé divy slovanského obrození, is těmi, kteří posud Slovanství se vyhýbali.
Srba Bulhar Němec Roseggerův Slovák Jihoslovan Balkán Srbsko Kraso
6 article
Což ti všichni za svou lásku zasluhují, aby po celý život s bolestí a sklamáním musíli vzpomínatí na nejsvětější okamžik svého velkého slovanského nadšení? Mohli tu- šiti a očekávati, že se v odpověď na tolik čisté bratrské lásky najdou na Balkáně ohavná péra, která s odporným hrdopyš- stvím dovedou psáti o — Slovanstvu? V nejmučivějším snu nemohli sníti, že tam po slavném vítězství nad Turky bude prolévána slovanská krev za to, že je kdo Srb nebo Bulhar, nebo že ta vesnice má být srbská nebo bulharská.. Rusko-polský spor je neštěstím Slo- vanstva — ale ten je výsledkem staleté historie, s tím zvykli jsme si už počítati. a v krásné jednotě jihoslovanské na po- čátku války doufali jsme najíti neodolatel- né kouzlo, kterým se dovedou zhojiti i roz- jitřené rány rusko-polské. Ale nyní s hrů- zou vidíme spor o kořisť, jakoby bylo ne- šlo o světodějnou myšlenku osvobození uhnětené slovanské ráje od staletého uti- skování půlměsícem, nýbrž o nejobyčejněj- ší dobývačnou válku, a báti se musíme, že každá možnost vnitřního sjednocení Slo- vanstva zničena bude tímto ošklivým spo- rem na nedozírnou dobu! Avšak co platí všecky tyto citové ar- gumenty štvavým listům a lidem, kterým štvaní je řemeslem a povoláním, nebo pro- středkem k dosažení moci za jakoukoliv cenu!
Turek Srb Bulhar Balkán
7 article
Bohužel že neštvali nadarmo. My už dlouho dostáváme listy s líčením událost. přímo úžasných, při jichž čtení stydla krev Nechtěli jsme jich uveřejňovati, ale s nále- žitým přeháněním uveřejňoval je nepřátel ský tisk, který se nedovedl udržetí radostí jak se boří tam dole slovanská hradba, jak možno bude z tohoto bratrovražedné- ho boje ustrojiti politiku, jež navždy od- straní hrozné nebezpečí slovanské, které jim všem leželo jako můra na duši, od ně- meckého říšského kancléře do posledního německého žurnalisty. Ale je-li jen část toho pravda, pak se tam staly strašné hří- chy na Slovanství. A Srbové hřešili nejví sami na sobě, když se svými štvavými ra- dikálnými listy dali strhnouti k největšímu poškození vlastní věcí. Jestli chtěli, aby se Bulhaři mohli ukázati k nim velkodušnými, aby mohl vyjíti jim vstříc bez velikých obtíží u bul- harských Makedonců, kteří tak velkou ú- lohu hráli a hrajou v politickém životě bulharském, pak měli v obsazených jimi zemích ukázati, jak rozumějí slovanskému bratrství, měli viděti v každém Bulharu bratra, nechati každému víru a národnost. a tak dokázati, že pod srbským panstvím možno bude každému zůstati při své víře při svých tradicích a při své národnosti Měli dokázati, že Srb a Bulhar jedno jsou — pro všecku budoucnost. Bulhaři vědí. jak těžko je určiti, ku které kdo národ- ností v Makedonii patří, a neklamali by se o nevyhnutelném mravním účinku poli- tického panství srbského na Makedonce, u nichž posud jen agitace rozhodovala, ke komu se přidají, ale vědomí, že mohou zůstati Bulhary, míti své školy, své osvě- tové organisace bylo by jim upokojením.
Srba Bulhar Makedonec Srb Makedonie
8 article
Srbští vojínové, kteří tak skvěle do- kázali své hrdinství proti Turkům, že se jim všichni Slované s takou radostnou pý- chou obdivovali, mohli proti Bulharům ve sporných krajích býti méně bojovnými. A jak škodili Srbsku pro budoucnol Balkánská otázka daleko není rozřešena. V boku zřizují Srbům Albanií s otevřeně doznaným účelem, aby byla stálou hrozbou Srbsku; a tu chtěji míti ještě v týlu nepřá- telské, rozvášněné Bulharsko? Což srbští šovinisté opravdu nedovedou mysliti na zítřek, na budoucnost svého národa? Nezdá se jim, že je vážným zájmem Srbska, aby Bulhaři byli a zůstali přímými sousedy Albánska, a měli tak přímý zájem na balkánské otázce? Ovšem pod pod- mínkou, že se nyní Srbové a Bulhaři do- hodnou, a že pro všechnu budoucnost zú- stanou věrnými spojenci.
Turek Slovan Bulhar Srba Srbsko Albánie Bulharsko
9 article
Srbští šovinisté mohli by konečně také vzpomenouti, jak těžce hřeší svou bezohled- nou vášnivostí na svých vlastních bratrech za Dunajem. Ti dali Šlovanstvu krásný pří- klad slovanské solidárnosti v chorvatsko- srbské koalici. Chorvaté upřímně sdružili se se Srby, poněvadž uvěřili, že Srbové nikdy nebudou chtíti ničeho chorvatského — a Srbové chorvatští dojista nikdy je ne- sklamou. Ale jakou nedůvěru budou roz- sívati v srdcích chorvatských všichni ne- přátelé koalice, ukazujíce na poměry srb- sko-bulharské? Má býti jižní Slovanstvo zase rozštěpeno a rozerváno jako dřív Není potřebí býtí obzvláštním prorokem aby se mohlo s apodiktickou jistotou říci že taková rozervanost nejvíce uškod Srbům. Ovšem mnozí a vážní Srbové bojí se bulharské expansivnosti a šovinistických plánů bulharských ohledně panství na Bal- káně, a proto myslí také na strategické posice budoucího území srbského. Ale proti každému takovému nebezpečí je jadrným lékem upřímná dohoda v nynější chvíli, uzavření pevné smlouvy spojenecké, poli- tické a hospodářské pro všechnu budouc- nost, jakož i vzájemná garancie o naprosté svobodě národnosti i víry v obou státech. Nebezpečnou je nynější chvíle, kdy jsou ještě nervy napjaty válečnou horečkou budoucnost bude klidnější a bude plna docela jiných politických problémů.
Chorvat Srba Dunaj Bala
10 article
Ale i bulharským šovinistům je potře- bí říci upřímné, otevřené slovo. Když dva bratrští národové s napjetím všech sil po- třeli společného nepřítele, který je po sta- letí mučil a týral, pak po historickém ví- tězství divně vypadají advokátské sporyo uzavřené smlouvě, která takové vítěz- ství nepředpokládala. Nutno býti velko- dušným. Bulharsko i Řecko chtěly po pře- rušení londýnských jednání ještě něčeho docíliti, jen Srbsko nemohlo ničeho více očekávati a přece ochotně pomáhalou Odrinu. Bulharům nemísila se Evropa váž- ně do toho, co smějí z dobytého území po- držeti, a Silistrii ustoupili ne tak pod tla- kem Evropy, nýbrž protože nechtěli války s Rumunskem, ačkoliv dojista sami sejí nebáli. Srbové však zaplatili těžce, že jsou Slované. A na to neměli by Bul- haři přece jen zapomínati. Snad celý národ bulharský není složen ze samých p. Rado- slavovů, který tak ochotně odkryl dopiso- vateli „N. Fr. Presse“ své neslovanské srdce — alespoň co jsme viděli na cestě
Bulhar Srba Slovan Bulharsko Řecko Srbsko Evropa Silistrie Rumunsko
11 article
Bulharskem po sjezdu sofijském opravdo- vého, dojemného slovanského nadšení bul- harských mužů, žen i dětí nikdy nevymizí z vděčné naší paměti, a proto snad dovede cítiti se Srby, co musili vytrpěti za to, že jsou Slovany. Bulhaři mají nyní k moři ně- kolik cest svobodných a Srbové, kteří pro veškeren svůj hospodářský život potřebují moře jako plíce vzduchu k dýchání — od- kázáni budou na dralu, vedoucí Alban- skem, ohrožovanou Albanci, dráhu, jejíž směr dojista nebude určován zájmy srb- skými. Ale kromě této velkodušnosti, kte- rá opravdu sluší národu lépe, než trvání na písmeně smlouvy, neměli by také Bul- haři zapomínati na to, že v otázce Soluna je zbytečno dávati Srbům možnost, aby mezi spojenci vybírali, místo aby se přidal k nejbližšímu bratrskému slovanskému ná- rodu, jak by to bylo jedině přirozeno. To všecko jsou však otázky přítomno- sti, ale bylo by velkým proviněním na vlastních zájmech, kdyby také Bulhaři ne- myslili na budoucnost.
Srba Bulhar Bulharsko Slovan Soluna
12 article
Němci netajilí se těžkým zklamáním jež jim připravila porážka Turecka.A Němci nejsou z těch, kteří se tak lehce poddávají. Zabezpečili si vliv na dráhu bagdadskou, spokojili se místo přístavu perském zálivu Alexandrettou v moři stře- dozemním a dobrodušným slibem Ruska dáti jim spojení z bagdadské dráhy do Per- sie, nebojí se více anglického odporu a ce- lou silou vrhnou se na energickou práci aby si zabezpečili Malou Asii a udělaliji silnou pod tureckým nebo — německým praporem. Dnes jsou k Bulharům plni ohle- dů, poněvadž jsou dál, a poněvadž mají na- ději, že by Bulhaři mohli rozbíti slovanský kruh od Černého moře k albanským hrani- cím, když už se podařilo zabrániti, aby ne- šel až k Adrii, ale že by jim Bulhaři k srdc přirostli víc, než ostatní Slované, tomu přece v Bulharsku sotva kdo bude věříti Jedinou pevnou ochranou, aby se německá vlna nepřevalila přes Balkán, jedinou pev- nou zárukou, že zmizejí velkoněmecké snahy o německém vlivu přes Rakouskoa Balkán do Malé Asie, jež by musily zname- nati těžkou pohromu samostatnosti všech slovanských národů, kteří snaze této jsou v cestě, je pevná jednota srbsko-bulhar- ská a sice nejen proto, že by představovala velikou moc vojenskou, nýbrž také proto, že by byla nedocenitelnou mravní oporou jižním Slovanům rakouským a vzácným příkladem jednoty všem Slovanům ostat- ním. A přes vnitřně jednotné Slovanstvo nelze přejíti k dennímu pořádku ..
Němec Bulhar Adrie Slovan Turecko perský záliv Rusko Asie Bulharsko Balkán Rakouskoa Balkán
13 article
Proto myslíme, že také v Bulharsku zvítězí hlas srdce i rozumu, že Bulhaři vy- jdou vstříc Srbům, a že najde se střední linie, která by oběma umožnila žíti v trva- lé bratrské shodě a v pevném spojenství, politickém i hospodářském. Také Bulha- rům dojista na tom záleží, aby v očích ostatního Slovanstva neukázali se nesmí- řitelně neústupnými. Dovedli býti vždy více bezohlednými, než také nám bylo pří- jemno, ale my všichni věděli, že jdou Bul- haři za velikými cíli, a ta tvrdá bezohled- nost byla nám alespoň zárukou konečného vítězství nad odvěkým utiskovatelem. Ale dnes, když zvítězili, přáli bychom si tro- chu slovanské dobroty a srdečnosti. Dej Bůh, abychom se nesklamali.
Bulhar Srba bůh Bulharsko
14 article
Srbové i Bulhaři našli opravdové státníky, kteří dovedli oba národy sraziti v nepře- možitelné šiky, jež celý svět naplnily ob- divem. Kéž ti, kteří národy své vedlik skvělým vítězstvím, dovedou je také spo- jiti k další společné práci, k nerozlučné jednotě, k bezpečné ochraně vlastní i k záštitě všeho Slovanstva! Velikost národů neukazuje se jen v krvavých bojích — také v mužném sebezapření, kde vyžadují toho veliké cíle národů, za kterými spějí. Přáli bychom si, aby nám jihoslovanští národové byli zářivými vzory nejen v hrdinné udat- nosti, s kterou radostně dovedli obětovati své životy za osvobození svých bratří, ný- brž také v oné imponující umírněnosti, která je nejlepším důkazem vyspělosti, nutné k udržení toho, co krví dobyto, av bratrské smířlivosti, které je tolik potřebí všem Slovanům. Srbové a Bulhaři majív rukou budoucnost Slovanstva. Slovanstvo buď jim bude na věky žehnati, anebo bude je dlouho, dlouho — proklínati. Srbové těžko mohou hledati svou budoucnost mi- mo Slovanstvo, a také bulharský národ dojista nezapomněl, že za své osvobození a svou velikost děkuje potokům prolité slovanské krve a nejčistšímu slovanskému nadšení.
Srba Bulhar
15 article
Jednotliví politikové mohou překvapiti svět svou cynickou bezohledností k Slo- vanstvu, ale bulharský národ tak hluboce slovansky cítí, že by snad možno bylo dělati tu a tam protislovanské intriky, ale naděje Němců, že by se Bulharsko trvale mohlo V drobném prodejte ranní číslo o sobě en e večerni . . na s Ve filiálkách na venkově ranní čisle večerní lnseráts platí se hotově napřed. Předplacení a innerty přijíma sdministrace v Marinnské ul., Tam nacházeji se těž redakce, tiskárna a sxpadiee „Národnich Listů“ Rukopisy se navraneií
Bulharsko Marinnský ulice
16 article
postaviti do řad nepřátel Slovanstva, jsou přece snad marny. A proto prosíme a za- klínáme odpovědné vůdce obou národů, aby nedali se zviklati kříkem šovinistů, aby ne- zapomínali na budoucnost vlastních národů i Slovanstva, povolili druh druhu, a uzavřeli na věčné časy pevnou spojeneckou smlouvu, politickou i hospodářskou, a zaručili sobě, že příslušníci obou národů v obou státech mají míti vždy naprostou možnost, žíti vlastním životem národním. Jak šťastným by bylo veškeré Slovanstvo, kdyby mohlo Srbům i Bulharům s celou tou láskou, kterou jim dokázalo v době války, žehnati také jako skvělým vzorům slovanské sná- šenlivosti, opravdového slovanského bratr- Karel Kramář. ství! 50 let české Besedy v Liberci. „Dějiny české Besedy v Liberci jsou svědo- etvím, že musili bychom my Češí navyknout sobě mnohou a mnohou nepěknou vlastnost, než bychom dovedli vyvěst něco podobného činům libereckých Němců. Vyštvali nám Be- sedu z bytu jejího, nechali ji žebrat přede dveřmi o přístřeší, a spolek inteligentních Čechů, poněvadž té „české holotě““ nikdo a nikdo nechtěl domu svého propůjčit, musí se scházet ve skromné veřejné hospůdce.
Srba Bulhar Kramář Němec Čecho Liberec
17 article
Nebohá ta česká Beseda v Líberci! Ani nikoho nenapadne, kdo kráčí strmou třídou Friedlandskou, že zde v tom domě, na kterém je německý nápis: „Weinstube zum Ungar“. mohl by být asyl libereckých Čechů. Černá tabule s oznámeními u vchodu, české časo- pisy na stolech, Přecechtělovy a Farského obrazy po stěnách ovšem pak hned po do- mácku na Tebe působi. Člověk je tu brzy doma a mezi svými. Známo, že musili úřad- nici železniční z české Besedy vystoupit na vyšší rozkaz nerozumných zuřivců těchže lidí, kteři nyní budou žádat subvenci z autonom- ních českých kapes. Jeť v Liberci arci ještě dosti jiné inteligence české, úřadníků v to- várnách, učitelů na školách, znáte ale jistý ten druh českých povah, který skryje vlaste- nectví pod sedmerý zámek, jakmile hrozi sebe menší nepřijemnost; znáte ten strach před ztrátou sebe menší skývy chlebal Jan Neruda.
Ungar Čecho Přecechtělův Neruda Líberec
18 article
Neruda navštívil Čes. Besedu libereckou 2. říj- na 1865, připojiv k tomuto datu v besední „knize hostů“ svůj podpis: JJan Neruda, spisovatel z Pra- hy. Dojmy z této návštěvy uveřejnil ve dvou feuil- letonech Národních Listů z 8. a 12. října 1865. Ač přijetí mladého spisovatele v Besedě nevybočilo z mezí sousedského českého pohostinství, přec jen dostalo se asi Nerudovi pozorného a vlídného při- vítání od členů besedních, neboť cítil se v Besedě „hned po domácku“. Ovzduší českého hovoru, sdílnost a líčení strastí, s nimiž mladý spolek vstu- poval na trnitou cestu nejisté budoucnosti, na sto- lech vyložené české časopisy, černé prkno se spol- kovými zprávami a záznamy výboru, české obrazy po stěnách — to vše po procházce nevlídným te- hdy městem zaujalo rázem mysl i srdce bystrého a citlivého básníka. Úsudek jeho, jak patrno z obou feuilletonů. nevyzněl tuze lichotivě pro liberecké „Bieder- mairy“. Jak by se Neruda vyslovil dnes, po pa- desáti téměř letech, o německé kultuře? Jistě ne lichotivěji..
JJan Neruda List Neruda Če
19 article
Dnes nenašel by tam již české Besedy v po- druží. Její věrní postavili ji důstojný přibytekv náhradu za všecky ústrky, jichž zakusila za půl století. Česká Beseda vlastně budova Národního domu, jenž jest majetkem České Besedy, jest stře- diskem všech českých spolků libereckých a ohni- skem osvětových snah liberecké menšiny. Ani obrazů Přecechtělových a Farského,o nichž Neruda se zmiňuje, nespatřili bychom jižv besedních místnostech. Za neustálého stěhování z bytu do bytu ztratily sej také v archivu besed- ním chybí mnohý z listinných dokladů, které oži- vily by při dnešním významném jubileu leckterou vzpomínku na události prošlých let i na čelné osobností a korporace národní, jež vystihly již při začátcích České Besedy dalekosáhlý význam její pro existenci příslušníků našeho národa v „nejně- mečtějším“ městě království (erste reindeutsche Stadt Böhmens). Tak padesátileté jubileum besední vyvolává hřejivou vzpominku na Františka Palackého, na JJ. Ev. Purkyni, na Uměleckou besedu, na Svatobor a Měšťanskou besedu pražskou (mimo velikou řa- du předních osobností a korporací, jichž jmén ne-
Přecechtělův Farský Neruda Palacký Eva Purkyně Svatobor národní dom Stadt Böhmen Jj
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 24. května. 5— (Kronika.) Neradno podceňovat význam formy. Slupka sic nedá ještě jádro a forma nedá obsah, ale přece forma mluví vždycky za obsah. Kolikrát člověk utrpě těžkou křivdu, že neblahým zevnějškem od- pudil od sebe právo. S knihami jako s lidmi. Před dvaceti lety odložili jste knihu. Odstrašila vás slohem. Chtivě obraceli jste listy, zkoušeli sem a tam odstavce, stránky jste načínali. Snad někde přece budete stržení proudem? Nešlo to. Věty hrbolaté výraz lopotný, slovo ke slovu namáhavě vázáno, celek neladný, neskladný. — Zač pak může stát obsah, je-li forma tak chatrna? řekli jste si. Nezaujati nijak, odložili jste knihu. Po dvacetí letech náhoda zase vámi přívála do rukou. Opět obracíte lísty. Vskutku, velmi chatrná forma! Hle jaké věty! Dech uvázne, nežli pronikneš k myšlénce! Těžko rozeznat, která část ke které patří! — Radvaňskému, člověku nervós ním, výhradným, skoro poctickým pokrmem opo- jenému a v řečech i pohybech výstřednímu, tváře snědé a řídkým jen popelavým vou- siskem obrostlému, který zdál se, že vlastně od vzduchu žije, neboť měl za to, že vý- znamem nové víry zcela nedůstojné mrzké své tělo krmiti a se napájeti, připadal toho roku vyšlý epos Slovackého »Król duche jakožto vrchol nejen poesie, nýbrž i lidské moudrosti vůbec . .. Hrozná větal A ještě vybrána z krat- ších a snadnějších. Jiné vlekou se dýcha- vičně přes celé stránky. Cizá výchova, cizé školy a nedostatel zlastního duchovného života kdysí tak mrza- čivě působily na českou spisovnou praxi Možno-li se zálibou se pouštět do takové četby?
Praha
21 article
Nedivite se už, že tenkrát před dvacet lety nedovedla vás kniha upoutat. Dnes je jinakl Dvacet let naučilo vás jinak pohlíže na věci života. Dovedete sic ocenit hladkost formy a snad lépe než před tím, ale forma sama přestala už dávno obluzovat, nebo svádět váš úsudek. Poznáváte sic starý ne- japný sloh, ale něco vás pudí, neohlížet se tuze po těch tretách. Čtete a čtete. A ku podivu! Už jste knihu neodložili. Přečetl jste s plným zájmem všecky čtyří tlusté — svazky. Toužili jste dávno po věrném zobra- zení českého života let třicátých a čtyřicá- tých minulého věku. Takový rámec, aby se v něm zračil život společenský své doby možno-li, vedle prvních rozpuků vědomi ve- řejného a národního, také jakýs obraz du- chovného vývoje jedincova. Paměti J. V Friče plnou měrou odpovídají těm poža- davkům. Doba romantiky byla v plném rozkvětu. — Doba zvláštního obrození! Nejen básníkům a politikům, i myslitelům a věd- cům se zdálo najednou lehko, aby jednotlivec všecky vznešené pravdy a ideály shrnul v mysli a uplatnil v životě! A ke všemu, že netřeba ničeho, než upřímného nadšení, mužného přesvědčení a trochu té vytrva- losti . . . Hrdina Pamětí sám je představitelem své doby. Všecku bytost má vyplněnu její ideálem. Přispět k obrození a povznesení národa! Neví sice ještě, jak svému úkolu dostojí, ale rozhodně nějakým činem velkým a slavným. Ani oběť vlastního života nesm jej lekat. Už na škole mladý hoch uzavírá idejné svazky a pečetí je přátelskými přísa-
Frič
22 article Eaměti J. V. Friče. V Praze 188.
Eaměti J. V. Friče. V Praze 188. hami. Cíle a tužby sice nejasné, za to forma fantastická, plná dojemné symboliky. Mladí přátelé na rozchodnou loučí s spolu za tajemných obřadů. — Nakoupil jsem plný šátek hroznů na trhu, ty jsme spolu rozmačkali, procedili šťávu do rudé sklenice a pili na věčné bratrství. On pak naleznuv mezi svým krá- mem jakýs prsten, rozlomil ho ve dví, každý z nás půl schoval . .. Tak romantikou překypuje všecko my šlení a konání. Děti si hrají s pestrou látkou. Však než se nadáš, hra jde do opravdy Život, hra. Vše záleží na vzorku, jaký se A vzory náš romantism neměl malé. — Vlastni průpravou k mé krisi duševnt byl Byron. Jeho rekové staly se mými ide- ály, učili mne pohrdat světem a věnovat se službě lidskosti . .. Záhy, mladý muž, zprotivuje si všední život. Vidí před sebou jediné spasné roz- hodnutí: vyváznout z něho. A jedinou po- vinnost: připravit, uchystat, začít nový ži- vot. Nový, lepší život, rozumí se. Jakýa který? To se ukáže. Zatím, pro synka ze spořádané zámožnější rodiny nastává nej- bližší starost, nejvíc nalehavá, odbýt na ško- lách nezbytné zkoušky. Pro prázdniny slíbii mu otec pěknou cestu. Podivá se na Rýn, do švýcar, tam kde mezi skalami a ledovci také Byronův Manfred trávil své velké chvíle. — Zamýšlel jsem svléci v sobě starého směšně malicherného člověka a začít odtud život mladistvého — Titána . .. Titanství, nadměrný zápas! Jaký ideál Jaké heslol Zatím, jak už bývá, věci přišly jinak. Zkoušky nedopadly dobře. Z cesty nebylo nic. Všednost hrozila pohltit mladou duši. Byl blízek zoufalství. Poznával, že se mus něco stát. Třeba, k něčemu se rozhodnouti K čemu? Brzo uzrálo v mladíku rozhod- nutí. Uteče z domu.
J V Frič Byron Byronův Manfréd Praha 188 Rýn
23 article
vyskytl. — Za týden loučil jsem se už s vlastí odhodlán, nespatřit ji nikdy víc, nebudu-li se moci vrátit jednou jako všemocný, samo- vládný pán, alespoň svých vlastných osudů. Až potud průběh životopisu podobá se jiným jako vejce vejci. Kolik mladíků, po- mateno četbou, provedlo své klukovské osloviny. Opatří se nějak cestovným a do- kud drobné stačí, trvá i romantická ná- lada. Pak první náraz, srdce padá do kalhot, plány se vykouřily a schlíplí mladí hrdinové vraceji se kajícně k domácí disciplině. S mladým Josefem Fričem bylo jinak Opravdový zanícenec idey, od počátku uchy- stán na svízel a zápas, je odhodlán, ne- ustoupit. Hluboce v paměť vtištěn chová Byronův aforism: — Překážky a obtíže jsou pařeništěm velkých duchů a svoboda jedinou mateří řídkých těch ctností, jakým se člověk hono- sit může . .. Tak podnícen, podniká mládec odhodlaně osudný skok do prázdna. Vypravuje se do světa bez peněz, bez vědomí a pomoci přátel, na zdař bůh, hotov, zkoušet své síly a probíjet se nejtěžšími okolnostmi. Jediného pečlivě dbalý, spálit za sebou všecky mosty, aby návrat nebyl možný. Doma všichni mají se domnívat, že je mrtev. Bylo kus vážné školy života v tom roč- ním bezmála pobytu, jejž sedmnáctiletý ro- mantik, synek zámožné rodiny, odchovaný v pohodlí a blahobytu, strávil uprostřed víru velkých měst, v Hamburku, v Londýně, Paříži, odkázán na sebe sama ve chladné cizině, živě se, jak právě náhoda přála, z ruky do úst, přečasto hladem a mnohými nedostatky strádaje. Bylo vše nutným důsledkem idey, jejíž službě se zasvětil. To věděl. — Předsevzal jsem si svatosvatě, žeo vytknutý úkol se pokusím, ani trudu ani sebe prozaičtější práce nechci se štítit, ž
Frič Byronův bůh Hamburk Londýn Paříž
24 article
dám se do školy života, kdež stůj co stůj se chci vyznamenat . .. Romantik, odchovaný literaturou, od po- čátku své historie, vlastně už od dětsví, vede pečlivě svůj Denník. Je mu věrným průvodcem, vlastně jediným přítelem. Ukládá v něm vedle přesných zpráv a dát svých dobrodružstev i věrné zpovědi svých nálad, záznamy sebezpytné, výlevy horovné. — Nemohu vlastně ničeho pro sebe pra- covati, podotýká za londýnského pobytu, kde se živil výpomocnou prací v nějaké to- várně. Při mizerné stravě v jednoduchém kabátě, v roztrhaných botách, málokdy čisté košili, s mrazem v srdci, s ničemnou nadějía ztroskotanou vírou, slabý, malomocný tvor, jemuž třeba se plazit, aniž má moc se roz- létnout v nekonečný prostor a to on, polo- bůh, chlapík s krkolomnými plány, s mohut- nou, svatou vášní a láskou světobornou! Za- styď se, červel . .. Jindy sám sobě objasňuje svou mravně společenskou situaci.
25 article
— Slávu nehledám v nepravostech, nýbrž bych způsobil všemožně dobré. . . V době, kdy začiná boj a třeba vyhledávat teprv přikrou cestu pravdy, nikdo nemá práva. vyhýbat se zápasům, stavět si klidné hnízdo ve stěžních tonoucí a bouří zmítané lodi . .. Celkem přál osud záměru mladických tužeb. V Londýně poštěstilo se bludné duši, najíti společnost, po které dávno srdce práhlo. Octl se tu v kruhu polských emi- grantů. Zde dověděl se, že vlastní jádro emigrace nalezá se v Paříži, že je tam škola, kde se tuží mysl i paže pro příští veliké úkoly a že jsou tam i lidé, od nichž možno mnohému se přiučit. S nejbližší náhodou, která přála, svezl se do Paříže. V Bábelu sekvanském, po dlouhém strá- dání, vyjasňují se zase poměry dobrovolného psance. Doma v rodině měli jej dlouho za ztracena. Přísahal, nedat o sobě domovu ni- žádných zpráv a přísaze věrně dostál, jenom svému Denniku si stýskaje, Však do Paříže
Sláva Londýn Paříž Bábel