ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 13620a40-8f54-11dd-895b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 56, place 28, org 15, work 5
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
25. května 1913. číslo 141.
4 article
lze v tomto úzkém rámci jubilejní vzpomínky uvá- děti. Lounské jubileum Svatobora i nedávné le- tošní Umělecké besedy zasloužily si čestné vzpo- mínky liberecké Besedy jež dospěla dnes k téže metě kulturního a sociálního snažení. Byliť Fran- tišek Palacký, Dr. Purkyně, Svatobor, Umělecká beseda a Měšťanská beseda pražská prvními, kdož odstrkované Besedě liberecké podali pomocné ru- ky. Františku Palackému Česká Beseda zavázána jest díky nejen za hmotnou, ale i za vydatnou pod- poru mravní. Také Fr. L. Rieger osvědčoval často sympatie menšině liberecké žel však, že nedovedl vyprostiti se z předsudků ve věcech veřejného menšinového školství. Proto také postup menšiny v některých bodech o věcech školských neschva- loval. škoda, že chybí doklady ty v besedním archi- vul Sem tam najdou se sice registrovaná data, nichž světlo prošlehne, ale záznamy ty jsou kus a neurovnané. Není také divu. V takových stísně- ných poměrech, v jakých byla České Beseda o založení do r. 1883 — tedy plných dvacet let — těžko lze míti všechno v náležité evidenci a za- brániti, aby se nic neztratilo, zvláště když spol- koví činovníci často se střídali..
Fran Palacká doktor Purkyně Palacký L Rieger Francie Svatobor
5 article
Česká Beseda dostala se pod vlastní střechu až v r. 1884 kdy zakoupen dům v Teichgasse, vy- stavěný r. 1803, tedy ve stavu ne příliš již zacho- valém. Poněvadž místnosti brzy nedostačovaly, byl k tomuto objektu r. 1888-89 přistaven sál. Ale cha- trnost staré stavby a neustálé, velikých nákladů vyžadující opravy přiměly členstvo besední, že p rozvaze a četných poradách rozhodlo se pro no- vostavbu, jež provedena r. 1904. Na rozsáhlém po- zemku zbudován prostorný dům spolkový, jenž byl 25. a 26. března 1905 české veřejnosti odevzdán Tak propracovala se Česká Beseda z nepatrných začátků, za svízelných a trapných bojů, topíc sev záplavě stížností a nákladných rekursů k výsled- kům, jež jsou její krásnou odměnou za příkořía těžká strádání.
Teichgass Český beseda
6 article
Začátky České Besedy — jak tomu již při všem — byly hodně trudné a dosti ubché. Do let osmdesátých — spravedlivě řečeno — Hberečtí Němci celkem nepřekáželi projevům spol- kového života „přivandrovalých Čechů“, ač ztrp- čili jim mnohou chvíli. Neboť Češi celkem poža- dovali nemnoho, zvláštních vážných, kulturních nároků a požadavků neměli a vadilo-li co Něm- cům, hladce postarali se, aby bylo s cesty odva- leno. Proto když pozorovali, že inteligentní úřad- níci dráhy živě a čile účastní se jako členové ru- chu besedního, hned věděli si rady. Denuncovalije prostě generálnímu ředitelství „jiho-severo-něme- cké spojovací“ dráhy (otevřena 1. května 1859) načež byrokratícký ředitol téže dráhy, Gross, dal úřednictvu na vybranou: — „aby buď České Be- sedy nebo svého postavení u dráhy se vzdali“ (v září r. 1863).
Čecho Čech Gross Německo Český Be
7 article
Tento „kulturní“ čin přípravil Českou Besedu o 40 členů, kteří na neslýchaný nátlak vystoupili ze svazku besedního... Proto nemusili Němci se tehdy českého živlu příliš strachovati. A také ží- vot libereckých Čechů plynul poměrně tiše a ob- mezil se na nevinné schůzky k debatám do zastr- čených hostinců. Tím Češi nemohli býti německé- mu rázu Liberce nebezpečni: dodávali materiál ně- meckým školám, byvše pozváni do německých zá- bav. místo oficielních návštěv dobrovolně platili příspěvek do městského chudinského fondu: Něm- ci dovolili jim i česky hráti v divadle „Libereckých soukenníků“, ba nebránili jim ani v takovém pro- jevu, jakým byl 6. červenec 1873 — v neděli — průvod sokolských jednot v krojích a zpěváckých spolků a „Besed“ z českých měst — vše s hud- bou a prapory — z nádraží městem do hostince Seligova, kde Beseda měla tehdy své sídlo. A — víře nepodobno — liberečtí turneři téže neděle prováděli Sokoliky městem i ve své „turnhalle“ Ale jakmile Češi začali prudčeji a neodbyt- něji jeviti snahy organisační, když z České Besedy vznikaly jiné spolky, zvláště však, když dostatečně již silná menšina česká trvala v letech osmdesá- tých neústupně na požadavku zřízení české školy v Liberci, nejdříve soukromé a brzy po té i veřej- né, veta bylo po německé „Gemüthlichkeit“. S fa- natickou vášní Němci začali se brániti českým po- žadavkům kulturním.
Němec Čecho Čech Liberec Německo Seligov Český beseda
8 article
A tu jsme u období, jímž počíná pronásle- dování českých lidí v Liberci a v okolí; tu má vznik a původ martyrologie našich menšin vůbec. Protikulturní zaujatost německá slaví od let již pusté orgie v pronásledování českého školství, do- bře vědouc, kde má dobrou a jistou oporu. Tentn útisk německý přinesl však také mnoho dobrého Uplatnily se jím vzácné rysy v povaze malého če- ského člověka v menšinách. Nejsvětlejší vlastností jeho jest imponujíc obětavost a strádání, odvaha i neústupnost, ať to již dělník, řemeslník či maloživnostník. Tito činitele tvoří základnu českých menšin, jejímiž odvěsnamí jsou ostatní třídy společenské. Český dělník v tuhých organisacích dohonii a rychlým tempem dohání dřímající a zameškanou touhu po vzdělání a pokroku zápasem za svobodu a lidskost, v jichž dosažení zdržovala ho poroba útisk a pohrdání uplynulých desetiletí minulého století. Řádná výchova dorostu v mateřském jazyku a snaha po rodové i kmenové příslušnosti jsou nej- vyšším cílem našich menšin. Česká Beseda v Liberci s besedami v Jablonci nad Nisou a v Trutnově — založenými v letech sedmdesátých — a členstvo jejich od prvopočátků až na naše dny jsou předními průkopníky českého menšinového školství.
Liberec Jablonec nad Nisa Trutnov
9 article
Toto snažení kulturní v Liberci vyšlo z České besedy, jež při počátcích v základech byla demo- kratická. První pohnutky společenského sdružení byly ovšem náboženské, jak nemohlo na tehdejší poměry ani jinak býti. Chrám jim byl přirozeným střediskem, ač cizím. Neboť jakmile Češi v Liberci zatoužili po českých bohoslužbách, vedlo se jim právě tak, jako později jejich žádostem o českou školu: byli odmítáni. Řím postavil se ve snahách germanisačních na stanovisko liberecké radnice, fak svědčí o tom odpor libereckého děkana Jos. Gahlera, jenž české bohoslužby v Liberci a limine zamítal, že prý česká kázání v Liberci byla by bez- účelna a škodliva společnému míru! Věrně v jeho šlépějích kráčel i děkan H. Frank. A dnes? Na výsost povýšené stanovisko o nepřípustnosti če- ských matrik v Liberci jest známo české veřejnosti s dostatek.
Čech Gahler Liberec Řím Jos Český beseda liberecký radnice
10 article
Mimo menšinové dělnictvo zasluhuje čestné zmínky při dnešním jubileu i učitelstvo menšiny liberecké, jež stálo vždy v čele kulturní a osvětov práce. Z těchto kulturních pracovníků jako typu menšinového, horlivého bojovníka úžasné agilnosti nesmím opomenouti zesnulého učitele Charváta jenž pravdu zasvětil život práci menšinové, a v Li- berci, později pak v Podmoklech, kde skončil prací plodný mladý život svůj, bude ho vždy s pietou vzpomínáno. K menšinovému učitelstvu v Liberci čestně se řadí obětavé obchodní kruhy české, bez jejichž podpory a porozumění mnohý krásný kul- turní čin byl by zůstal neuskutečněn. ž e české úřadnictvo všech kategorií, soukromé i státní, ko- nalo s láskou své povinnosti k České besedě ak menšině liberecké, jest známo. Nepohodlného če- ského úřadnictva státního zbavili se Němci libe- rečtí snadno: novinářskými proskripcemi tak mu otrávili pobyt v Liberci, že hromadně snažilo se ujíti hrubým šikanám, ochrany nikde nevidouc, žá- dostmi do českých krajů.
Charvát Němec Podmokly Liberec
11 article
S českou besedou libereckou spjato jest n prvém místě jméno muže, jenž 25 let vytrvalé čin- nosti zasvětil jejím snahám a potřebám a přivedl Besedu v ta místa, kde stanula dnes liberecká menšina, aby vzdala hold prvním pracovníkům a průkopníkům kulturních snah v Liberci, aby hlu- boko poklonila se vytrvalosti poctivé práce, jíž přivedeno k cíli hospodářské zmohutnění liberecké menšiny. Mužem tím jest MUDr. Václav Šamánek st. On má nepopíratelné zásluhy o Českou besedu jako dlouholetý její starosta. Bylo by nespravedlivo neuvědomiti si dnesa nepříznati, čím Dr. Šamánek byl po čtvrt století nejen České besedě, ale celé menšině, zvláště pak menšinovému školství. Opravdová a záslužná čin- nost jeho v menšině liberecké nedá se přezírati. Vždyť možno směle a bez nadsázky tvrditi, že jen on postavil českou menšinu libereckou na zákla hospodářský, na němž jedině byla možnost další- ho vývoje. Ukázněnost liberecké menšiny, jíž s takovou blahovůlí poklonil se i ústřední výbor Nár. jednoty severočes., jest z většího dílu prací a zásluhou Ša- mánkovou. Ovšem, měl Dr. Šamánek při příchodu do Liberce půdu dobře připravenou a organisační činnost jeho v Liberci snad jest jen výslednící slo- žek záslužné práce jeho předchůdců Kdo však, připomenuv si dnes jeho až příslo- večnou houževnatost a neústupnost v bojí za právo české věci, vzpomene si na častěji v soukromí jím projevovanou zásadu: „nedati se ani hrozbami za- strašiti ani laskavostí získati“, dá za pravdu mí- nění, že rčení to u Dra. šamánka nebylo planou frásí. Proto v dnešní den památného jubilea České besedy budiž zde Dr. Šamánkovi veřejně poděko- váno, jakož co nejvděčněji budiž vzpomenuto jeho předchůdců i všech menšinových pracovníků, ži- vých i mrtvých.
MUDr Šamánek doktor Liberec šo
12 article
Česká veřejnost dnes jistě vzpomene srdečně České besedy liberecké. Vždyť Beseda liberecká neobracela se jen v tísni o pomoc k českému ná- rodu, ale s ní celá menšina platně přispívalaa slušnou měrou pamatovala i na všechny kulturní a osvětové snahy svého národa ve všech zemích koruny České a to i v dobách svých těžkých proti- venství. Kéž dnešní jubileum spojí v Liberci všech- ny vážné menšinové pracovníky — bez rozdílu stavovské příslušnosti — k další činorodé, kul- turní práci v tomto čestném zápasu, nad nímž svítí světlo lidskosti a lásky k oprávněným poža- davkům liberecké menšiny, rozlévajíc tlumenou zář svátečního tichého dopoledne, jakým jest 50 let obdivuhodné práce našich lidí v dolině zhořelecké Nisy pod velebným Ještědem. Z Liberce, 24. května. (Zvl. tel. „N. L.“ Zlatý den dosažení svého padesátiletí oslavu- je dnes nejstarší spolek v uzavíraném území Česká beseda v Liberci. Oslavuje jej ve svém vlastním stánku v krásném, k vytknutým úče- lům velmi vhodně rozčleněném Národním do- mě. Její slavnost je tím významnější, že do- žila se památného tohoto dne po velkých pří- kořích, po dobách těžkých, lím radostnější. že dnes si může právem říci, že opírajíc se o vlastní Národní dům, jest již pevně za- kotvena a že se také již plně uplatnila. Proto je také vysvětlitelný všeobecný zájem o jubileum prvního padesátiletí České besedy, jež plna nejlepších nadějí vstupuje do prvních dnů své druhé, zajisté klidnější a lepší padesátky. O vzniku, dějinách a vý- znamu národním, hospodářském a kulturním
Liberec dolina zhořelecký Nisa Český beseda
13 article
České besedy v Liberci zmínili jsme se již ve včerejším odpoledním čísle. Jubilejní slavnosti zahájeny byly dne večer slavnostním divadelním představením v divadle Národního domu. Večer počala slavnostní ouvertura, kterou schrála česká kapela liberecká řízením kapelníka pana Ho- keše. Místopředseda besedy pan Mráz slo- vy vřelými přednesl potom proslov Elišky Krásnohorské, kterým zahájeno bylo již ju- bileum besedy před 25 lety. Následoval pak živý obraz, sestavený režisérem p. Komár- kem, představující hold menšin Čechii: zá- klad jeho učitel se školní mládeží, k nimž družilo se Sokolstvo, řemeslnictvo a dělni- ctvo. Krásný živý obraz působil dojmem nej- mohutnějším. Dramatický odbor české besedy liberecké sehrál pak za režie p. Třebo ň- ského historické drama Fr. Ad. Šubrta „Probuzenci“. Divadlo bylo obecenstvem ve všech prostorách přeplněno. Účinkovali při něm pí. Šílová, sl. Stránská a Stra- ková, pp. Černoušek, Konrád, ška- loud, Třeboňský, Hladík, Komá- rek, Motejlek, Bláha, Stránský, Kubánek st., Budina a Pokorný. Jen jich zdařilé výkony odměňovány byly častým potleskem. Město Liberec je úplně klidno. Před Národním domem obcházejí městšt strážníci, kromě nich celkem na ulici není kromě osob, které přicházejí do Národního domu, nikoho vídět.
Mráz Krásnohorská Komár Šubrt Šílová Stránská Stra Černoušek Konrád Hladík Motejlek Bláha Stránský Kubánek Pokorná Liberec Francie Český beseda národní dom Čechie Komatrek
14 article Osnova zákona o učitelích- vojácích hotova.
Osnova zákona o učitelích- vojácích hotova. (Zpráva Pražské sněmovní korrespondence.) Referentský komitét permanentní komise školské konal dne 24. května schůzi, v níž bylo pokračo- váno v poradě o posledním oddílu zákona o pla- tech učitelských (o právních poměrech učitelských osob, náležejících branné moci). Text zbývajících 4 paragrafů stanoven byl taktoi § 149. Učitelé s vysvědčením zralosti, jakož i učitelé s vysvědčením způsobilosti učitelské, po- kud jsou ustanoveni výhradně jako zástupci, po- zbývají následkem nastoupení aktivní služby vo- jenské svých odměn, vyjímaje případ mobilisace (doplnění na stav válečný), po případě povolání do- mobrany; ve příčině další výplaty odměn po dobu trvání vojenské služby v případech nyní uvede- ných platí obdobně ustanovení § 148. odst.3 Ostatních výhod. uvedených v předcházejících ss. požívají jmenované osoby učitelské s tím omeze- ním, že činná vojenská služba ani v případě mobili- sace nečítá se jim pro nabytí definitiva ad perso- nam. Po skončené službě vojenské budiž těmto učit. osobám před jinými uchazeči o místa zá- stupců dána přednost. § 150. Učitelské osoby, jsoucí na trvalém nebo dočasném odpočinku, obdrží po dobu činné vojen- ské neb domobranecké služby kromě požitků dle předpisů vojenských též své výslužné. § 151. Jakého zaopatření mohou žádatí učitel- ské síly podle své služby vojenské, ustanoveno jest zákonem daným dne 27. prosince 1875 č. 158 ř.z.
15 article
Oněm učitelským silám, které ještě nedoko- naly úplných 5 let služebních a mezi skutečnou službou vojenskou nebo v zemské hotovosti staly se neschopnými nejen ke službě vojenské, nýbr také ke službě učitelské, pokud se týče k výživě občanské (8§ 6. a 82. zák. v předcházejícím od- stavci uvedeného), dána bude, ač nechtějí-li s raději spokojiti s bdbytným (§ 65.), výslužn v té míře, jaké by jim náleželo po dokonané službě desítileté. § 152. Vdovám a sirotkům učitelských sil, které zemrou v čas konané služby vojenské, přísluši právo ku požitkům, zakládajícím se na veškere službě zesnulého. V případě, že by učitel, nemaje ještě plných pět let služebních, zemřel následkem poranění před nepřítelem neb svízelů válečných, přísluší po- zůstalým nárok na ony příjmy, které by jim po právu náležely, kdyby zesnulý již byl dokonal pátý rok služební. Pakli by se předpisy vojenské, jednající o ná- rocích vdov a sirotků na přijmy, odchylovaly od toho, co v příčině té ustanovuje tento zákon, má se na všechen způsob rozhodnouti dle předpisu vý- hodnějšího, i má při tom v každém případu ony platy zaopatřovací, které dle pravidel připadají pouze za počítatelnou službu vojenskou, nésti vo- jenský etát pensijní, to pak, co by dle tohoto zemského zákona při počítání služby veškeré více snad připadlo, má zapraviti pensijní fond učitelský. Tím jest textování VIII. oddílu zá- kona o právních poměrech učitelstva a tím také textování celého zákona o platech učitelských ukončeno. Ustanovení přechodná, jež byla už schválena. budou zahrnuta v 8§ 153. až 160. Nově připojen bude § 159. s tímto zněním
16 article
§ 159. Osobám učitelským, které vykonaly pře nastoupením platnosti tohoto zákona zákonem předepsanou jedno- neb dvouletou službu presenční. bude služební doba v konání této vojenské služby strávená pro vyměření požitků odpočinkových vpo- čítatelná započtena, pokud následovala, nebo před- cházela bezprostředně bez přerušení služební době školské. Zbývá ještě dokončiti porady o důvodových zprávách v oddílech VII. a VIII., z nichž byla zpráva o oddílu III. již předložena, a bude pro- jednána v příští schůzi, svolané na čtvrtek dne 29. května o 11. hod. dopol.
17 title
Politický přehled.
18 article Země české.
Země české. Samospráva Němců v Čechách — dílem obtížným. Myšlenkou samosprávy Němců v če- chách, v poslední době v německých reso- lucích, řečech a článcích zhusta velmi my- sticky naznačovanou, zabývá se v posledním čísle warnsdoriská „Abwehr“ v článku dosti konfusním, ale přece aspoň poněkud pouč- ném o představách, jež Němci spojují s pojmem osvobození okresů německých z působno- sti zemského výboru, k němuž vyzýval libe- recký starosta dr. Bayer na valné hromadě Volksratu. Zmar akce německých okresů s učitelskou otázkou jest pisateli důkazem, že by to s německou samosprávou v každém okrese zvláší nešlo. Německá samospráva po okresech provedená by stroskotala pro jich hospodářskou různorodost, silnější musí slabšího podporovat a chránit, německá samo- správa v Čechách musí prý býti provedenav celé německé části země podle klíče, který by objímal veškerý její náklad. A jest prý tudíž německá samospráva v Čechách ob- tížným dílem, avšak dílem, kteréž by na- bylo nepomijitelného významu, kdyby je ně- mecká obětavost umožnila, taková praktická politika byla by prý skutečnou zárukou na- cionální a hospodářské existence německého lidu. Dvě možnosti jsou prý dány, pokojné proniknutí (7) a odepření dávek ve formě ber- ní stávky, což prý jest forma velmi obětavá. Také „mírné proniknutí“ jest obětíplné, po- něvadž zahrnuje další placení dosavadních dávek, odváděných zemi. Jest prý však snaz- ším způsobem k dosažení samosprávy. Něm- cům nastává povinnost poskytnouti německé- mu obvodu onen větší výkon, jejž prý česká správa země opomíjí. Bude-li možno náklad, jejž Němci zemskými přirážkami platí na účely českých okresů, zmenšiti aneb odstra- niti, o tom prý nebudiž rokováno.
Němec doktor Bayer Čechy Německo
19 article
Jak patrno, jsou Němci spíše v koncích než v začátcích se svou samosprávou, jejíž potíže obtížný článek „Abwehru“ ani z dalek si neuvědomuje, třeba je neurčitě tuší. Jsou tisíckrát větší než potíže, na nichž stroskotala úprava učitelských platů, německými okresy zamýšlená. Odmítnout zemské přirážky a od- vádět je nějaké centrále pro německé okresy. to jsou dva výkony, jichž praktická a zvlášt centrální organisace jest vyloučena, to jest jasno každému Němci, který už nosí dlouhé kalhoty — a vlastně škoda dalších slov o této utopii. Tagblattovy poznámky k zemské půjčce. Včerejší německé večerníky mají plné oči uskutečněné osmimilionové spořitelní půjčky král. Českému a kyselými komentáři, jež k faktu připojují, prozrazují svou nervosní ná- ladu. Zvláště „Prag. Tagblatt“ nemohl si od- pustiti několik jalově jizlivých poznámek av posudku o podmínkách půjčky hodil kamenem nejen po Zemské bance, ale současně tak po dru. Urbanovi a dru. Eppingrovi, kteří se Zem- skou bankou půjčky uzavírali. Každému jen trochu obeznalému novináři je známo, že Zem- ská banka může poskytovat úvěry kontokorentní, poněvadž nepodléhá spořitelnímu regulativu z r. 1844, ježto proni usnesen zvláštní zákon zemský. Proto zcela přirozeně může býti kontrahována půjčka u Městské spořitelny je- nom ve formě dluhopisu, aby ustano- vením spořitelního regulativu bylo plně vyho- věno. Všechny výklady o osobním ručení zem- ského výboru za tuto půjěku byly by jenom
Němec Tagblattův Urban Praga ská banka
20 article
tenkráte správny, kdyby pánové z německé strany uznali, že osobně oni také ručí za všechny zápůjčky, které byly kontrahovány na návrh dra. Urbana. Myslí-li „Prag. Tagbl.“, že do konce r. 1915 nebude německá obstruk- ce v koncích, postará se zajisté zemský výbor o prodloužení zápůjčky, poněvadž konec kon- ců německý průmysl, obchod a všechno ně- mecké hospodářství bude pomáhat platit tyto dluhy, které se na krytí řádných a nevyhnu- telných potřeb uzavírají.
Praga
21 article
Ze Slezska.
Slezsko
22 article
(Kompromis k obecním volbám v Pol- ské Ostravě.) Letošní volby v Polské Ostravě budou se ko- nati opět ve znamení kompromisu české občanské strany se závody. Poměr sil zůstane nezměněný. Závody dostanou opět jednu třetinu zástupců. Ne- popíráme, že bylo by nám sympatičtějším, kdyby na Polské Ostravě bylo došlo k boji. Jest sice mož- no, že by se závody opět zmocnily třetího volič- ského sboru, ale jisté to není. Dávati jim za jejich systematické poškozování obecních financí tak značné zastoupení, které, je-li to jen trochu mož- no, jest využíváno ještě ve prospěch Němců, ne- vidíme nutné. Ovšem jest otázkou nesouvisí-li ny- nější kompromis s dohodou obce se závody stran příspěvků obecní pokladně, o nichž před nedávnem byla řeč. Snad důvody kompromisu dodatečně bu- dou ještě vysvětleny.
Polaský Ostrava Ostrava
23 article Rakousko-Uhersko. Haličské volby.
Rakousko-Uhersko. Haličské volby. Ačkoli sněmovní volby v haličské ven- kovské kurii započnou teprve 30. června, „Dilo“ uveřejňuje už kandidátní listinu ukra- jinské strany pro 20 okresů ve vých. Haliči. Kandidátní listina bude se postupně doplňo- vati, poněvadž Ukrajinci hodlají tentokrát kandidovati asi ve 40 okresech. Tato první ukrajinská kandidátní listina je zajímava tím, že ze všech těchto 20 okresů, ve kterých se nyni kandiduje, Ukrajinci měli ve starém sně- mě jen šest mandátů; z ostatních 14 okresů byli ve sněmě 2 Starorusové, 1 polský demo- krat, 1 Všepolák a 10 šlechticů podolskýcha centrovců. Agitace ukrajinská směřuje tedy hlavně proti Podolákům a centrovcům, kteří zmařili volební opravu. V rozpuštěném sněmě bylo celkem z1 Malorusů. Z počátku náleželo z nich 13 ke klubu ukrajinskému a 8 ke klubu staroruské- mu. Když se tento klub rozštěpil, přihlásíli se ke skupině Korolově a 5 ke skupině Du- dykevičově. Během let se několik malo- ruských mandátů uprázdnilo a při doplňova- cích volbách zvoleni samí Ukrajinci, takže před rozpuštěním sněmu bylo v něm již 16 Ukrajinců, 2 umírnění Starorusové a 3 radi- kální ze skupiny Dudykevičovy.
Ukrajinec Podolák Korolův RakouskoUhersko Dila Halič Dudykevičův Starorusová Všepolák Malorus Ukrajinec
24 article
Uherské obchody.
25 article
Uherská vláda koupila pro honvédské dělostřelecké cvičiště od rumunského obchod- níka Beligradeana velkostatek Várpalotu, mě- řící 9150 katastrálních jiter za 5,900.000 K. Když zpráva o koupi velkostatku přišla na veřejnost, vzpomněl si kdosi, že Beligradeanu před dvěma lety nabízel sám vládě na parce- lační účely svůj velkostatek za 3,800.000 K, ale vláda tehda jeho nabídku odmítla. Kleri- kální „Alkotmány“ otiskl o tom zprávu s po- známkou, že vláda nyní týž statek přeplatila o 2,100.000 K proto, že kdosi v ministerstvě honvédů se dal uplatití. Ministr honvédů, gen. Hazai, podal proto žalobu na „Alkotmány“ a jiné listy, které zprávy o úplatcích po něm otiskly. Ministerstvo orby, které statek kou- pilo, dokazuje nyní v úřadních listech, že sta- tek má mnohem větší cenu, než se o něm píše, poněvadž za jednotlivé parcely, jež se odprodávají, strží se až 900 K za jitro. Do věci vložil se také oposiční hrabě Michal Károlyi, který ve voličské schůzi v Nyirbatoru vypravoval, že Beligradeanu na- bízel Varpatolu jeho bratrovi Josefu Károly- mu za 2,700.000 K. ale bratr statku nekoupil, ač sousedí s jiným jeho statkem, poněvadž takové ceny nemá. Min. orby, hr. Serenyi, jenž nyní za Varpatolu zaplatil 5,900.000 K přeplatil tedy tento velkostatek o 3,200.000 korun. Rozkol v chorvatské straně práva. Když se r. 1905 utvořila chorvatsko-srb- ská koalice a po vítězných volbách nabyla
Károlyi Josef Károly Serenyi Varpatol Beligradean velkostatek
26 article
už tehdy vedly ušlapanější pěšinky od břehů vltavských. Uprchlík byl zde brzy objeven. nitky s rodinou navázány, smír a odpuštění dosaženy. Po čase mladý muž, obohacen mno- hými zkušenostmi, s rozšířeným obzorem ži- vota vrací se opět k domácímu krbu. Při- chází právě vhod. Nadešly zatím velké udá- losti. Vše, jako by předem usouzeno. Možno-l nedat se unášet proudem? Ostatek ze životopisu Fričova je znám Rok 1848. Zmatky převratu. Vězení, inter- nace, výpověď. Třicet let těkavého život psance. Snahy literární a literárně-politické Konečně návrat starého bojovníka do po- měrů dávno změněných. Celkem, život zkla- maný, ztroskotaný. Ale životopis trosečníka. zpravidla nejzajímavější četbal V letech osmdesátých, kdy Paměti vyšly nevzbudily živějšího ohlasu. Nové pokolení které se vůkol mělo k světu a životu, cítilo jiné tužby a potřeby, než zabývat se vzpo- mínkami starého pána, který se tu znena- dání odněkud z polozapomenutí vyskytl Vyjma některé specialisty, kteří se sháněl po pramenech a zprávách o dávno odbytém převratu, nikdo si díla nepovšiml. A jestl přece, snad leda s útrpným úsměvem nad jeho prostomyslným obsahem a dávno pře- žilou formou. Mezi názorem starého roman- tika a novými hesly zela propast, kterou zatím rozklenula doba. Autor Pamětí sám to postřehl, jak úvodních slov vysvítá. — Přistupuji k souhrnu svých upomínek tím odhodlaněji, poněvadž dávno s nemalým podivem, ano s obavou, pozoruji, že mladší naše pokolení... nepojímá úkolu svého tak opravdově, jak vážná doba vymáhá . .. Jenže něco vadilo. Nebylo čtenářů mez tím mladším pokolením, již by si byli přáli dáti se »svých úkolech« poučovati před- stavitelem odbyté generace.
Fričův
27 article
Věc zapadla. Časy se přes ni převalily. A přece je to dílo hodné nejšetrnější pozor- nosti. Skutečné dilo života, pravdivé a věrné, dokumentární nejen po stránce zevních dějů »pohnuté doby«. Okolnosti nepřály, aby se splnil sen romantického hrdiny, státi se »Ti- tánem« činu, ať už politického nebo umě- leckého. Těkavý život psance nedopouštěl ani tichou, soustředěnější práci. Literárni práce Fričovy zůstaly pouhými pokusy. Za to jeho Paměti mají plný nárok na cenu trvalou. Sytý a věrný obraz doby českého romantismu, důvěrná kresba jeho společen- ských jevů, bohatá podrobnostmi a doklady jež nepřipouštějí pochyb. Všecky cnosti přednosti, jež znamenají vděčnou, hodnot- nější četbu, jsou zajištěny. Jediný nedostatek brání. Zevnější literární forma spíše odpu- zuje, než vábí. Na štěstí vada, kterou v daném případě nebylo by nemožno poměrně snadno odstra- nit. Neschází nic, než aby ke hlatím a hra- nám nahromaděné bohaté a vzácné látky při- ložen byl pečlivý pilník, aby byl trochu zkázněn a srovnán na divoko rozbujelý sloh a shrnutý beze všeho výběru materiál aby zbaven byl vší přebytečné přitěžel A věc. dnes zapomenutá, mohla by se stát literární událostí svého druhu. Od let osmdesátých hodně jsme pokro- čili. Smysl pro národní i uměleckou retro- spektivu dávno se hlásí o své právo, už je hojnost čtenářů, kteří se zvláštní oblibou pěstují literaturu memoárovou. Pro ně ze čtyř svazků Pamětí bylo by lze vykrojit ne-li tři, jistě dva svazky nejvzácnější četby. Skutečný historicko -psychologický román. Doba romantiky osvětlena s věrností přímo realistnou. Ovšem by potřebnou úpravu směla obstarat jen ruka povolaná, vedená potřeb- ným vkusem a taklem a především skutečnou láskou k dílu. Najde-li se?
Fričův
28 article Z divadla.
Z divadla. (Výhra.) Divadlo v šárce zvítězilo. Námitky, obavy, pochybnosti rozprášeny škarohlidské předpovědi vyvráceny, odpor na hlavu poražen. Dílo Smetanovo nijak ne- ntrpělo v živé přírodní scenerii, hlasy zpě- váků, nástroje hudební netratily na zvuku zpívané slovo nebylo poškozeno. Naopak, mnohá místa v textu stokrát slyšená, ale nedoslechnutá v prostoru uzavřeném, zde te- prve s plnou zřetelností vynikla, celek ob- jevil nové netušené stránky. Sama příroda spoluhrála, rozněcovala náladu. Paprsky ži- vého slunka prozařovaly obraz, do zpěvu sborů a sól misil se švehol skřivanů vysoko ve vzduchu. Zvláštní rozkoš! Tisícům diváků dmou se prsa jediným radostným pocitem proč bychom se netěsilil — Tedy pro budoucnost vyhráno? — Zdá se. — Jaké pak pochyby! Co šlo dnes letos, půjde i zejtra a příští léta. — Samo, sotva. Kdo jednou uviděl zažil, podruhé zůstane doma. — Požitek sám přece láká. — Je příliš zatižen podminkami. Da- leká cesta, nepohodlí dopravy, zvláštní ná- klad, nejistota počasí, všecko překáží. — Umění v přírodě! Jaký triumíl — Příliš složitý v tom případě. Přeješ si operu? Do divadla je blíže a pozornost je tam lépe soustředěna. Zatoužils po pří- rodě? Ještě snadnější pomoc. Vyjedeš si ně- kam podle vlastní chuti a vůle. A bez tla- čenice v davu. A bez — vstupného! — Zvláštnost pochoutky je přece pro- kázána! — Je. Však ty jemné odstíny vystihne leda znalec. A znalectví podnik nevytrhne Jen obecenstvo váží. A co možná nejširší Jenom v něm je záruka života. — A přišlo množství tisícihlavé. — Přišlo, k vůli novotě věci. Až se ukojí zvědavost, zůstane obecenstvo doma.
Smetanův
29 article
— Možno vyměnit válec. Po »Prodané provede se »Hubička« nebo »Tajemstvíe nebo jiné známé dílo. — Co je známé, není nové. Jenom no- vými, silnými dojmy možno přilákat davy. — Dobrá. Tedy se pro budoucno uchystá něco nového, něco zvlášť pro okolí a pro podmínky přírodního jeviště skládaného. Vy- užitkují se nabyté zkušenosti. — Nová samostatná produkce? Nové umění, přispůsobené daným podmínkám? Jakási slavnostní velehra, pořádaná v urči- tou dobu s velikou slávou a výpravou venku v přírodě? Nová, trvalá, rok co rok se vra- cející národní umělecká instituce? Ah, to by byla jiná! To by snad mohlo být něco. něco...., co by dovedlo hnouti srdcem davu, zabezpečit trvalou jeho účast . .. — Snadno se řekne! Pravý, velký úspěch není snadný. Jak do toho? — Kdo víl Třeba vyčkat. Uhlídáme. Umění má své zápasy, jako všechen druh života. A zvítězit v zápase. nebývá snadno. Ale úkol ještě nesnadnější. vítězství — využitkovat!
Hubička Tajemství Ted
30 title
Modní hlídka.
31 article Koupací obleky. — čapky. — Střevíce. — Pláště.
Koupací obleky. — čapky. — Střevíce. — Pláště. Je sice pro letošek prorokováno poměrně chladné léto, tedy malá naděje na dny, v nichž člověk, zalit potem, jako vykoupení vitá chladné vodní vlny a s rozkoší se vrhá do jich objetí, ale, chvála bohu, přivedli jsme to v otužilosti už tak daleko, že nepotřebujeme ke koupání vodu 20° a vzduch 24° a že dí- váme se na koupání pod širým nebem nejen jako na zmírnění účinku palčivých slunečních paprsků, ale jako na sport a na zábavu. Proto také přes veškerá proroctví o chladném letu přichystáme si koupací šaty, čapky, pláště atd. Což mužům, těm je hej! Koupí si někde plavky bez dlouhého vybírání, od oka, málo kdy s ohledem na to, jsou-li snad o číslo větší nežli právě potřebuje. Jsou ovšem také tac parádníci, kteří pečlivě se rozmýšlejí, mají-li volit červené či modré proužky, ale to jsou výjimky. Hůře však je ženám. Barva i střih obleku mají velkou důležitost. Krásné štíhlé postavy pevžých pěkných tvarů mohou se od- vážiti obléci trikotové plavky, ale třeba při- znání bylo těžké, přece jen nutno si říci, že není mnoho takových vyvolených. Pro ostatní pak zbývají koupací kostýmy šité z různých látek. Střih se již od několika let nemění. Jsou dva nebo tři druhy a záleží na osobním vku- su, pořídíme-li si šaty v celku, jen nad boky přepásané anebo spodky zvlášť a bluzu s dlou- hými šosy. Pokud se týče barvy, je nejvýhod- nější červená. Je nejstálejší, chrání tělo před
bůh
32 article
vlivem slunečních paprsků a každému dobře sluší. Nedoporučuje se tmavomodrá, která skoro vždy na tělo pouští, a bílá, jež je brzy špinavá, neboť plavky se pravídelně po kou- pání jen vymáchají a usuší. S menšími účesy jsou také menší koupací čapky. Některé jsou velice koketní, z hedvábné, kaučukované lát- ky, se skládanými náběrami, nebo z voskova- ného plátna. Ostatně stačí také vkusně po komennicku uvázaný kartounový šátek. U nás na plovárnách jsou koupací střevíce zby- tečné. Jinak je ovšem při koupání ve volné řece, v rybníku, nebo v moři, kde plátěný střevíc chrání chodidlo často před poraněním. Ženy přepychu milovné pořizují si pro kou- pání v moři namnoze kostýmy z hedvábných látek a někdy nestačí jim oblek jeden, ale mají hned několik různých barev. Také mohér je oblíben pro koupací šaty proto, že ani mokrý nepřilne na tělo. Dnešní žena chce býti i ve vodě roztomilá, ať už ji vidí jen zraky žen anebo také oči mužů a proto pečlivě vy- bírá jak střih a barvu šatů, tak i také barvu pláště. A je opravdu těžko si vybrati z celé té spousty krásných věcí, vypočítaných to- várníky na rafinované choutky naší doby. Tady dávat rady a pokyny nelze. Někdo musí míti to, co vídí, ať u druhého nebo jen za výkladní skříní, jiný omezí se na to nejnutnější nebo pořídí si bez ohledu na radu jiného to, co líbí se jemu. Heda.
Heda