2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
25. května 1913. číslo 141.
4
article
lze v tomto úzkém rámci jubilejní vzpomínky uvá-
děti. Lounské jubileum Svatobora i nedávné le-
tošní Umělecké besedy zasloužily si čestné vzpo-
mínky liberecké Besedy jež dospěla dnes k téže
metě kulturního a sociálního snažení. Byliť Fran-
tišek Palacký, Dr. Purkyně, Svatobor, Umělecká
beseda a Měšťanská beseda pražská prvními, kdož
odstrkované Besedě liberecké podali pomocné ru-
ky. Františku Palackému Česká Beseda zavázána
jest díky nejen za hmotnou, ale i za vydatnou pod-
poru mravní. Také Fr. L. Rieger osvědčoval často
sympatie menšině liberecké žel však, že nedovedl
vyprostiti se z předsudků ve věcech veřejného
menšinového školství. Proto také postup menšiny
v některých bodech o věcech školských neschva-
loval.
škoda, že chybí doklady ty v besedním archi-
vul Sem tam najdou se sice registrovaná data,
nichž světlo prošlehne, ale záznamy ty jsou kus
a neurovnané. Není také divu. V takových stísně-
ných poměrech, v jakých byla České Beseda o
založení do r. 1883 — tedy plných dvacet let —
těžko lze míti všechno v náležité evidenci a za-
brániti, aby se nic neztratilo, zvláště když spol-
koví činovníci často se střídali..
Fran
Palacká
doktor
Purkyně
Palacký
L Rieger
Francie
Svatobor
5
article
Česká Beseda dostala se pod vlastní střechu
až v r. 1884 kdy zakoupen dům v Teichgasse, vy-
stavěný r. 1803, tedy ve stavu ne příliš již zacho-
valém. Poněvadž místnosti brzy nedostačovaly, byl
k tomuto objektu r. 1888-89 přistaven sál. Ale cha-
trnost staré stavby a neustálé, velikých nákladů
vyžadující opravy přiměly členstvo besední, že p
rozvaze a četných poradách rozhodlo se pro no-
vostavbu, jež provedena r. 1904. Na rozsáhlém po-
zemku zbudován prostorný dům spolkový, jenž byl
25. a 26. března 1905 české veřejnosti odevzdán
Tak propracovala se Česká Beseda z nepatrných
začátků, za svízelných a trapných bojů, topíc sev
záplavě stížností a nákladných rekursů k výsled-
kům, jež jsou její krásnou odměnou za příkořía
těžká strádání.
Teichgass
Český beseda
6
article
Začátky České Besedy — jak tomu již při
všem — byly hodně trudné a dosti ubché.
Do let osmdesátých — spravedlivě řečeno —
Hberečtí Němci celkem nepřekáželi projevům spol-
kového života „přivandrovalých Čechů“, ač ztrp-
čili jim mnohou chvíli. Neboť Češi celkem poža-
dovali nemnoho, zvláštních vážných, kulturních
nároků a požadavků neměli a vadilo-li co Něm-
cům, hladce postarali se, aby bylo s cesty odva-
leno. Proto když pozorovali, že inteligentní úřad-
níci dráhy živě a čile účastní se jako členové ru-
chu besedního, hned věděli si rady. Denuncovalije
prostě generálnímu ředitelství „jiho-severo-něme-
cké spojovací“ dráhy (otevřena 1. května 1859)
načež byrokratícký ředitol téže dráhy, Gross, dal
úřednictvu na vybranou: — „aby buď České Be-
sedy nebo svého postavení u dráhy se vzdali“
(v září r. 1863).
Čecho
Čech
Gross
Německo
Český Be
7
article
Tento „kulturní“ čin přípravil Českou Besedu
o 40 členů, kteří na neslýchaný nátlak vystoupili
ze svazku besedního... Proto nemusili Němci se
tehdy českého živlu příliš strachovati. A také ží-
vot libereckých Čechů plynul poměrně tiše a ob-
mezil se na nevinné schůzky k debatám do zastr-
čených hostinců. Tím Češi nemohli býti německé-
mu rázu Liberce nebezpečni: dodávali materiál ně-
meckým školám, byvše pozváni do německých zá-
bav. místo oficielních návštěv dobrovolně platili
příspěvek do městského chudinského fondu: Něm-
ci dovolili jim i česky hráti v divadle „Libereckých
soukenníků“, ba nebránili jim ani v takovém pro-
jevu, jakým byl 6. červenec 1873 — v neděli —
průvod sokolských jednot v krojích a zpěváckých
spolků a „Besed“ z českých měst — vše s hud-
bou a prapory — z nádraží městem do hostince
Seligova, kde Beseda měla tehdy své sídlo. A —
víře nepodobno — liberečtí turneři téže neděle
prováděli Sokoliky městem i ve své „turnhalle“
Ale jakmile Češi začali prudčeji a neodbyt-
něji jeviti snahy organisační, když z České Besedy
vznikaly jiné spolky, zvláště však, když dostatečně
již silná menšina česká trvala v letech osmdesá-
tých neústupně na požadavku zřízení české školy
v Liberci, nejdříve soukromé a brzy po té i veřej-
né, veta bylo po německé „Gemüthlichkeit“. S fa-
natickou vášní Němci začali se brániti českým po-
žadavkům kulturním.
Němec
Čecho
Čech
Liberec
Německo
Seligov
Český beseda
8
article
A tu jsme u období, jímž počíná pronásle-
dování českých lidí v Liberci a v okolí; tu má
vznik a původ martyrologie našich menšin vůbec.
Protikulturní zaujatost německá slaví od let již
pusté orgie v pronásledování českého školství, do-
bře vědouc, kde má dobrou a jistou oporu. Tentn
útisk německý přinesl však také mnoho dobrého
Uplatnily se jím vzácné rysy v povaze malého če-
ského člověka v menšinách.
Nejsvětlejší vlastností jeho jest imponujíc
obětavost a strádání, odvaha i neústupnost, ať to
již dělník, řemeslník či maloživnostník. Tito činitele
tvoří základnu českých menšin, jejímiž odvěsnamí
jsou ostatní třídy společenské.
Český dělník v tuhých organisacích dohonii
a rychlým tempem dohání dřímající a zameškanou
touhu po vzdělání a pokroku zápasem za svobodu
a lidskost, v jichž dosažení zdržovala ho poroba
útisk a pohrdání uplynulých desetiletí minulého
století. Řádná výchova dorostu v mateřském jazyku
a snaha po rodové i kmenové příslušnosti jsou nej-
vyšším cílem našich menšin. Česká Beseda v Liberci
s besedami v Jablonci nad Nisou a v Trutnově —
založenými v letech sedmdesátých — a členstvo
jejich od prvopočátků až na naše dny jsou předními
průkopníky českého menšinového školství.
Liberec
Jablonec nad Nisa
Trutnov
9
article
Toto snažení kulturní v Liberci vyšlo z České
besedy, jež při počátcích v základech byla demo-
kratická. První pohnutky společenského sdružení
byly ovšem náboženské, jak nemohlo na tehdejší
poměry ani jinak býti. Chrám jim byl přirozeným
střediskem, ač cizím. Neboť jakmile Češi v Liberci
zatoužili po českých bohoslužbách, vedlo se jim
právě tak, jako později jejich žádostem o českou
školu: byli odmítáni. Řím postavil se ve snahách
germanisačních na stanovisko liberecké radnice,
fak svědčí o tom odpor libereckého děkana Jos.
Gahlera, jenž české bohoslužby v Liberci a limine
zamítal, že prý česká kázání v Liberci byla by bez-
účelna a škodliva společnému míru! Věrně v jeho
šlépějích kráčel i děkan H. Frank. A dnes? Na
výsost povýšené stanovisko o nepřípustnosti če-
ských matrik v Liberci jest známo české veřejnosti
s dostatek.
Čech
Gahler
Liberec
Řím
Jos
Český beseda
liberecký radnice
10
article
Mimo menšinové dělnictvo zasluhuje čestné
zmínky při dnešním jubileu i učitelstvo menšiny
liberecké, jež stálo vždy v čele kulturní a osvětov
práce. Z těchto kulturních pracovníků jako typu
menšinového, horlivého bojovníka úžasné agilnosti
nesmím opomenouti zesnulého učitele Charváta
jenž pravdu zasvětil život práci menšinové, a v Li-
berci, později pak v Podmoklech, kde skončil prací
plodný mladý život svůj, bude ho vždy s pietou
vzpomínáno. K menšinovému učitelstvu v Liberci
čestně se řadí obětavé obchodní kruhy české, bez
jejichž podpory a porozumění mnohý krásný kul-
turní čin byl by zůstal neuskutečněn. ž e české
úřadnictvo všech kategorií, soukromé i státní, ko-
nalo s láskou své povinnosti k České besedě ak
menšině liberecké, jest známo. Nepohodlného če-
ského úřadnictva státního zbavili se Němci libe-
rečtí snadno: novinářskými proskripcemi tak mu
otrávili pobyt v Liberci, že hromadně snažilo se
ujíti hrubým šikanám, ochrany nikde nevidouc, žá-
dostmi do českých krajů.
Charvát
Němec
Podmokly
Liberec
11
article
S českou besedou libereckou spjato jest n
prvém místě jméno muže, jenž 25 let vytrvalé čin-
nosti zasvětil jejím snahám a potřebám a přivedl
Besedu v ta místa, kde stanula dnes liberecká
menšina, aby vzdala hold prvním pracovníkům
a průkopníkům kulturních snah v Liberci, aby hlu-
boko poklonila se vytrvalosti poctivé práce, jíž
přivedeno k cíli hospodářské zmohutnění liberecké
menšiny. Mužem tím jest MUDr. Václav Šamánek
st. On má nepopíratelné zásluhy o Českou besedu
jako dlouholetý její starosta.
Bylo by nespravedlivo neuvědomiti si dnesa
nepříznati, čím Dr. Šamánek byl po čtvrt století
nejen České besedě, ale celé menšině, zvláště pak
menšinovému školství. Opravdová a záslužná čin-
nost jeho v menšině liberecké nedá se přezírati.
Vždyť možno směle a bez nadsázky tvrditi, že jen
on postavil českou menšinu libereckou na zákla
hospodářský, na němž jedině byla možnost další-
ho vývoje.
Ukázněnost liberecké menšiny, jíž s takovou
blahovůlí poklonil se i ústřední výbor Nár. jednoty
severočes., jest z většího dílu prací a zásluhou Ša-
mánkovou. Ovšem, měl Dr. Šamánek při příchodu
do Liberce půdu dobře připravenou a organisační
činnost jeho v Liberci snad jest jen výslednící slo-
žek záslužné práce jeho předchůdců
Kdo však, připomenuv si dnes jeho až příslo-
večnou houževnatost a neústupnost v bojí za právo
české věci, vzpomene si na častěji v soukromí jím
projevovanou zásadu: „nedati se ani hrozbami za-
strašiti ani laskavostí získati“, dá za pravdu mí-
nění, že rčení to u Dra. šamánka nebylo planou
frásí. Proto v dnešní den památného jubilea České
besedy budiž zde Dr. Šamánkovi veřejně poděko-
váno, jakož co nejvděčněji budiž vzpomenuto jeho
předchůdců i všech menšinových pracovníků, ži-
vých i mrtvých.
MUDr
Šamánek
doktor
Liberec
šo
12
article
Česká veřejnost dnes jistě vzpomene srdečně
České besedy liberecké. Vždyť Beseda liberecká
neobracela se jen v tísni o pomoc k českému ná-
rodu, ale s ní celá menšina platně přispívalaa
slušnou měrou pamatovala i na všechny kulturní
a osvětové snahy svého národa ve všech zemích
koruny České a to i v dobách svých těžkých proti-
venství. Kéž dnešní jubileum spojí v Liberci všech-
ny vážné menšinové pracovníky — bez rozdílu
stavovské příslušnosti — k další činorodé, kul-
turní práci v tomto čestném zápasu, nad nímž
svítí světlo lidskosti a lásky k oprávněným poža-
davkům liberecké menšiny, rozlévajíc tlumenou zář
svátečního tichého dopoledne, jakým jest 50 let
obdivuhodné práce našich lidí v dolině zhořelecké
Nisy pod velebným Ještědem.
Z Liberce, 24. května. (Zvl. tel. „N. L.“
Zlatý den dosažení svého padesátiletí oslavu-
je dnes nejstarší spolek v uzavíraném území
Česká beseda v Liberci. Oslavuje jej ve svém
vlastním stánku v krásném, k vytknutým úče-
lům velmi vhodně rozčleněném Národním do-
mě. Její slavnost je tím významnější, že do-
žila se památného tohoto dne po velkých pří-
kořích, po dobách těžkých, lím radostnější.
že dnes si může právem říci, že opírajíc se
o vlastní Národní dům, jest již pevně za-
kotvena a že se také již plně uplatnila.
Proto je také vysvětlitelný všeobecný
zájem o jubileum prvního padesátiletí České
besedy, jež plna nejlepších nadějí vstupuje
do prvních dnů své druhé, zajisté klidnější
a lepší padesátky. O vzniku, dějinách a vý-
znamu národním, hospodářském a kulturním
Liberec
dolina zhořelecký Nisa
Český beseda
13
article
České besedy v Liberci zmínili jsme se již
ve včerejším odpoledním čísle.
Jubilejní slavnosti zahájeny byly dne
večer slavnostním divadelním představením
v divadle Národního domu. Večer počala
slavnostní ouvertura, kterou schrála česká
kapela liberecká řízením kapelníka pana Ho-
keše. Místopředseda besedy pan Mráz slo-
vy vřelými přednesl potom proslov Elišky
Krásnohorské, kterým zahájeno bylo již ju-
bileum besedy před 25 lety. Následoval pak
živý obraz, sestavený režisérem p. Komár-
kem, představující hold menšin Čechii: zá-
klad jeho učitel se školní mládeží, k nimž
družilo se Sokolstvo, řemeslnictvo a dělni-
ctvo. Krásný živý obraz působil dojmem nej-
mohutnějším. Dramatický odbor české besedy
liberecké sehrál pak za režie p. Třebo ň-
ského historické drama Fr. Ad. Šubrta
„Probuzenci“. Divadlo bylo obecenstvem ve
všech prostorách přeplněno. Účinkovali při
něm pí. Šílová, sl. Stránská a Stra-
ková, pp. Černoušek, Konrád, ška-
loud, Třeboňský, Hladík, Komá-
rek, Motejlek, Bláha, Stránský,
Kubánek st., Budina a Pokorný. Jen
jich zdařilé výkony odměňovány byly častým
potleskem. Město Liberec je úplně klidno.
Před Národním domem obcházejí městšt
strážníci, kromě nich celkem na ulici není
kromě osob, které přicházejí do Národního
domu, nikoho vídět.
Mráz
Krásnohorská
Komár
Šubrt
Šílová
Stránská
Stra
Černoušek
Konrád
Hladík
Motejlek
Bláha
Stránský
Kubánek
Pokorná
Liberec
Francie
Český beseda
národní dom
Čechie
Komatrek
14
article
Osnova zákona o učitelích-
vojácích hotova.
Osnova zákona o učitelích-
vojácích hotova.
(Zpráva Pražské sněmovní korrespondence.)
Referentský komitét permanentní komise
školské
konal dne 24. května schůzi, v níž bylo pokračo-
váno v poradě o posledním oddílu zákona o pla-
tech učitelských (o právních poměrech učitelských
osob, náležejících branné moci). Text zbývajících
4 paragrafů stanoven byl taktoi
§ 149. Učitelé s vysvědčením zralosti, jakož
i učitelé s vysvědčením způsobilosti učitelské, po-
kud jsou ustanoveni výhradně jako zástupci, po-
zbývají následkem nastoupení aktivní služby vo-
jenské svých odměn, vyjímaje případ mobilisace
(doplnění na stav válečný), po případě povolání do-
mobrany; ve příčině další výplaty odměn po dobu
trvání vojenské služby v případech nyní uvede-
ných platí obdobně ustanovení § 148. odst.3
Ostatních výhod. uvedených v předcházejících ss.
požívají jmenované osoby učitelské s tím omeze-
ním, že činná vojenská služba ani v případě mobili-
sace nečítá se jim pro nabytí definitiva ad perso-
nam. Po skončené službě vojenské budiž těmto
učit. osobám před jinými uchazeči o místa zá-
stupců dána přednost.
§ 150. Učitelské osoby, jsoucí na trvalém nebo
dočasném odpočinku, obdrží po dobu činné vojen-
ské neb domobranecké služby kromě požitků dle
předpisů vojenských též své výslužné.
§ 151. Jakého zaopatření mohou žádatí učitel-
ské síly podle své služby vojenské, ustanoveno jest
zákonem daným dne 27. prosince 1875 č. 158 ř.z.
15
article
Oněm učitelským silám, které ještě nedoko-
naly úplných 5 let služebních a mezi skutečnou
službou vojenskou nebo v zemské hotovosti staly
se neschopnými nejen ke službě vojenské, nýbr
také ke službě učitelské, pokud se týče k výživě
občanské (8§ 6. a 82. zák. v předcházejícím od-
stavci uvedeného), dána bude, ač nechtějí-li s
raději spokojiti s bdbytným (§ 65.), výslužn
v té míře, jaké by jim náleželo po dokonané službě
desítileté.
§ 152. Vdovám a sirotkům učitelských sil, které
zemrou v čas konané služby vojenské, přísluši
právo ku požitkům, zakládajícím se na veškere
službě zesnulého.
V případě, že by učitel, nemaje ještě plných
pět let služebních, zemřel následkem poranění
před nepřítelem neb svízelů válečných, přísluší po-
zůstalým nárok na ony příjmy, které by jim po
právu náležely, kdyby zesnulý již byl dokonal
pátý rok služební.
Pakli by se předpisy vojenské, jednající o ná-
rocích vdov a sirotků na přijmy, odchylovaly od
toho, co v příčině té ustanovuje tento zákon, má
se na všechen způsob rozhodnouti dle předpisu vý-
hodnějšího, i má při tom v každém případu ony
platy zaopatřovací, které dle pravidel připadají
pouze za počítatelnou službu vojenskou, nésti vo-
jenský etát pensijní, to pak, co by dle tohoto
zemského zákona při počítání služby veškeré více
snad připadlo, má zapraviti pensijní fond učitelský.
Tím jest textování VIII. oddílu zá-
kona o právních poměrech učitelstva
a tím také textování celého zákona
o platech učitelských ukončeno.
Ustanovení přechodná, jež byla už schválena.
budou zahrnuta v 8§ 153. až 160. Nově připojen
bude § 159. s tímto zněním
16
article
§ 159. Osobám učitelským, které vykonaly pře
nastoupením platnosti tohoto zákona zákonem
předepsanou jedno- neb dvouletou službu presenční.
bude služební doba v konání této vojenské služby
strávená pro vyměření požitků odpočinkových vpo-
čítatelná započtena, pokud následovala, nebo před-
cházela bezprostředně bez přerušení služební době
školské.
Zbývá ještě dokončiti porady o důvodových
zprávách v oddílech VII. a VIII., z nichž byla
zpráva o oddílu III. již předložena, a bude pro-
jednána v příští schůzi, svolané na čtvrtek dne
29. května o 11. hod. dopol.
17
title
Politický přehled.
18
article
Země české.
Země české.
Samospráva Němců v Čechách — dílem
obtížným.
Myšlenkou samosprávy Němců v če-
chách, v poslední době v německých reso-
lucích, řečech a článcích zhusta velmi my-
sticky naznačovanou, zabývá se v posledním
čísle warnsdoriská „Abwehr“ v článku dosti
konfusním, ale přece aspoň poněkud pouč-
ném o představách, jež Němci spojují s pojmem
osvobození okresů německých z působno-
sti zemského výboru, k němuž vyzýval libe-
recký starosta dr. Bayer na valné hromadě
Volksratu. Zmar akce německých okresů
s učitelskou otázkou jest pisateli důkazem,
že by to s německou samosprávou v každém
okrese zvláší nešlo. Německá samospráva
po okresech provedená by stroskotala pro
jich hospodářskou různorodost, silnější musí
slabšího podporovat a chránit, německá samo-
správa v Čechách musí prý býti provedenav
celé německé části země podle klíče, který
by objímal veškerý její náklad. A jest prý
tudíž německá samospráva v Čechách ob-
tížným dílem, avšak dílem, kteréž by na-
bylo nepomijitelného významu, kdyby je ně-
mecká obětavost umožnila, taková praktická
politika byla by prý skutečnou zárukou na-
cionální a hospodářské existence německého
lidu. Dvě možnosti jsou prý dány, pokojné
proniknutí (7) a odepření dávek ve formě ber-
ní stávky, což prý jest forma velmi obětavá.
Také „mírné proniknutí“ jest obětíplné, po-
něvadž zahrnuje další placení dosavadních
dávek, odváděných zemi. Jest prý však snaz-
ším způsobem k dosažení samosprávy. Něm-
cům nastává povinnost poskytnouti německé-
mu obvodu onen větší výkon, jejž prý česká
správa země opomíjí. Bude-li možno náklad,
jejž Němci zemskými přirážkami platí na
účely českých okresů, zmenšiti aneb odstra-
niti, o tom prý nebudiž rokováno.
Němec
doktor
Bayer
Čechy
Německo
19
article
Jak patrno, jsou Němci spíše v koncích
než v začátcích se svou samosprávou, jejíž
potíže obtížný článek „Abwehru“ ani z dalek
si neuvědomuje, třeba je neurčitě tuší. Jsou
tisíckrát větší než potíže, na nichž stroskotala
úprava učitelských platů, německými okresy
zamýšlená. Odmítnout zemské přirážky a od-
vádět je nějaké centrále pro německé okresy.
to jsou dva výkony, jichž praktická a zvlášt
centrální organisace jest vyloučena, to jest
jasno každému Němci, který už nosí dlouhé
kalhoty — a vlastně škoda dalších slov o této
utopii.
Tagblattovy poznámky k zemské půjčce.
Včerejší německé večerníky mají plné oči
uskutečněné osmimilionové spořitelní půjčky
král. Českému a kyselými komentáři, jež
k faktu připojují, prozrazují svou nervosní ná-
ladu. Zvláště „Prag. Tagblatt“ nemohl si od-
pustiti několik jalově jizlivých poznámek av
posudku o podmínkách půjčky hodil kamenem
nejen po Zemské bance, ale současně tak po
dru. Urbanovi a dru. Eppingrovi, kteří se Zem-
skou bankou půjčky uzavírali. Každému jen
trochu obeznalému novináři je známo, že Zem-
ská banka může poskytovat úvěry
kontokorentní, poněvadž nepodléhá
spořitelnímu regulativu z r. 1844, ježto proni
usnesen zvláštní zákon zemský. Proto zcela
přirozeně může býti kontrahována
půjčka u Městské spořitelny je-
nom ve formě dluhopisu, aby ustano-
vením spořitelního regulativu bylo plně vyho-
věno. Všechny výklady o osobním ručení zem-
ského výboru za tuto půjěku byly by jenom
Němec
Tagblattův
Urban
Praga
ská banka
20
article
tenkráte správny, kdyby pánové z německé
strany uznali, že osobně oni také ručí za
všechny zápůjčky, které byly kontrahovány
na návrh dra. Urbana. Myslí-li „Prag. Tagbl.“,
že do konce r. 1915 nebude německá obstruk-
ce v koncích, postará se zajisté zemský výbor
o prodloužení zápůjčky, poněvadž konec kon-
ců německý průmysl, obchod a všechno ně-
mecké hospodářství bude pomáhat platit tyto
dluhy, které se na krytí řádných a nevyhnu-
telných potřeb uzavírají.
Praga
21
article
Ze Slezska.
Slezsko
22
article
(Kompromis k obecním volbám v Pol-
ské Ostravě.)
Letošní volby v Polské Ostravě budou se ko-
nati opět ve znamení kompromisu české občanské
strany se závody. Poměr sil zůstane nezměněný.
Závody dostanou opět jednu třetinu zástupců. Ne-
popíráme, že bylo by nám sympatičtějším, kdyby
na Polské Ostravě bylo došlo k boji. Jest sice mož-
no, že by se závody opět zmocnily třetího volič-
ského sboru, ale jisté to není. Dávati jim za jejich
systematické poškozování obecních financí tak
značné zastoupení, které, je-li to jen trochu mož-
no, jest využíváno ještě ve prospěch Němců, ne-
vidíme nutné. Ovšem jest otázkou nesouvisí-li ny-
nější kompromis s dohodou obce se závody stran
příspěvků obecní pokladně, o nichž před nedávnem
byla řeč. Snad důvody kompromisu dodatečně bu-
dou ještě vysvětleny.
Polaský Ostrava
Ostrava
23
article
Rakousko-Uhersko.
Haličské volby.
Rakousko-Uhersko.
Haličské volby.
Ačkoli sněmovní volby v haličské ven-
kovské kurii započnou teprve 30. června,
„Dilo“ uveřejňuje už kandidátní listinu ukra-
jinské strany pro 20 okresů ve vých. Haliči.
Kandidátní listina bude se postupně doplňo-
vati, poněvadž Ukrajinci hodlají tentokrát
kandidovati asi ve 40 okresech. Tato první
ukrajinská kandidátní listina je zajímava tím,
že ze všech těchto 20 okresů, ve kterých se
nyni kandiduje, Ukrajinci měli ve starém sně-
mě jen šest mandátů; z ostatních 14 okresů
byli ve sněmě 2 Starorusové, 1 polský demo-
krat, 1 Všepolák a 10 šlechticů podolskýcha
centrovců. Agitace ukrajinská směřuje tedy
hlavně proti Podolákům a centrovcům, kteří
zmařili volební opravu.
V rozpuštěném sněmě bylo celkem z1
Malorusů. Z počátku náleželo z nich 13 ke
klubu ukrajinskému a 8 ke klubu staroruské-
mu. Když se tento klub rozštěpil, přihlásíli
se ke skupině Korolově a 5 ke skupině Du-
dykevičově. Během let se několik malo-
ruských mandátů uprázdnilo a při doplňova-
cích volbách zvoleni samí Ukrajinci, takže
před rozpuštěním sněmu bylo v něm již 16
Ukrajinců, 2 umírnění Starorusové a 3 radi-
kální ze skupiny Dudykevičovy.
Ukrajinec
Podolák
Korolův
RakouskoUhersko
Dila
Halič
Dudykevičův
Starorusová
Všepolák
Malorus
Ukrajinec
24
article
Uherské obchody.
25
article
Uherská vláda koupila pro honvédské
dělostřelecké cvičiště od rumunského obchod-
níka Beligradeana velkostatek Várpalotu, mě-
řící 9150 katastrálních jiter za 5,900.000 K.
Když zpráva o koupi velkostatku přišla na
veřejnost, vzpomněl si kdosi, že Beligradeanu
před dvěma lety nabízel sám vládě na parce-
lační účely svůj velkostatek za 3,800.000 K,
ale vláda tehda jeho nabídku odmítla. Kleri-
kální „Alkotmány“ otiskl o tom zprávu s po-
známkou, že vláda nyní týž statek přeplatila
o 2,100.000 K proto, že kdosi v ministerstvě
honvédů se dal uplatití. Ministr honvédů, gen.
Hazai, podal proto žalobu na „Alkotmány“
a jiné listy, které zprávy o úplatcích po něm
otiskly. Ministerstvo orby, které statek kou-
pilo, dokazuje nyní v úřadních listech, že sta-
tek má mnohem větší cenu, než se o něm
píše, poněvadž za jednotlivé parcely, jež se
odprodávají, strží se až 900 K za jitro.
Do věci vložil se také oposiční hrabě
Michal Károlyi, který ve voličské schůzi
v Nyirbatoru vypravoval, že Beligradeanu na-
bízel Varpatolu jeho bratrovi Josefu Károly-
mu za 2,700.000 K. ale bratr statku nekoupil,
ač sousedí s jiným jeho statkem, poněvadž
takové ceny nemá. Min. orby, hr. Serenyi,
jenž nyní za Varpatolu zaplatil 5,900.000 K
přeplatil tedy tento velkostatek o 3,200.000
korun.
Rozkol v chorvatské straně práva.
Když se r. 1905 utvořila chorvatsko-srb-
ská koalice a po vítězných volbách nabyla
Károlyi
Josef
Károly
Serenyi
Varpatol
Beligradean velkostatek
26
article
už tehdy vedly ušlapanější pěšinky od břehů
vltavských. Uprchlík byl zde brzy objeven.
nitky s rodinou navázány, smír a odpuštění
dosaženy. Po čase mladý muž, obohacen mno-
hými zkušenostmi, s rozšířeným obzorem ži-
vota vrací se opět k domácímu krbu. Při-
chází právě vhod. Nadešly zatím velké udá-
losti. Vše, jako by předem usouzeno. Možno-l
nedat se unášet proudem?
Ostatek ze životopisu Fričova je znám
Rok 1848. Zmatky převratu. Vězení, inter-
nace, výpověď. Třicet let těkavého život
psance. Snahy literární a literárně-politické
Konečně návrat starého bojovníka do po-
měrů dávno změněných. Celkem, život zkla-
maný, ztroskotaný. Ale životopis trosečníka.
zpravidla nejzajímavější četbal
V letech osmdesátých, kdy Paměti vyšly
nevzbudily živějšího ohlasu. Nové pokolení
které se vůkol mělo k světu a životu, cítilo
jiné tužby a potřeby, než zabývat se vzpo-
mínkami starého pána, který se tu znena-
dání odněkud z polozapomenutí vyskytl
Vyjma některé specialisty, kteří se sháněl
po pramenech a zprávách o dávno odbytém
převratu, nikdo si díla nepovšiml. A jestl
přece, snad leda s útrpným úsměvem nad
jeho prostomyslným obsahem a dávno pře-
žilou formou. Mezi názorem starého roman-
tika a novými hesly zela propast, kterou
zatím rozklenula doba.
Autor Pamětí sám to postřehl, jak
úvodních slov vysvítá.
— Přistupuji k souhrnu svých upomínek
tím odhodlaněji, poněvadž dávno s nemalým
podivem, ano s obavou, pozoruji, že mladší
naše pokolení... nepojímá úkolu svého tak
opravdově, jak vážná doba vymáhá . ..
Jenže něco vadilo. Nebylo čtenářů mez
tím mladším pokolením, již by si byli přáli
dáti se »svých úkolech« poučovati před-
stavitelem odbyté generace.
Fričův
27
article
Věc zapadla. Časy se přes ni převalily.
A přece je to dílo hodné nejšetrnější pozor-
nosti. Skutečné dilo života, pravdivé a věrné,
dokumentární nejen po stránce zevních dějů
»pohnuté doby«. Okolnosti nepřály, aby se
splnil sen romantického hrdiny, státi se »Ti-
tánem« činu, ať už politického nebo umě-
leckého. Těkavý život psance nedopouštěl
ani tichou, soustředěnější práci. Literárni
práce Fričovy zůstaly pouhými pokusy. Za
to jeho Paměti mají plný nárok na cenu
trvalou. Sytý a věrný obraz doby českého
romantismu, důvěrná kresba jeho společen-
ských jevů, bohatá podrobnostmi a doklady
jež nepřipouštějí pochyb. Všecky cnosti
přednosti, jež znamenají vděčnou, hodnot-
nější četbu, jsou zajištěny. Jediný nedostatek
brání. Zevnější literární forma spíše odpu-
zuje, než vábí.
Na štěstí vada, kterou v daném případě
nebylo by nemožno poměrně snadno odstra-
nit. Neschází nic, než aby ke hlatím a hra-
nám nahromaděné bohaté a vzácné látky při-
ložen byl pečlivý pilník, aby byl trochu
zkázněn a srovnán na divoko rozbujelý sloh
a shrnutý beze všeho výběru materiál aby
zbaven byl vší přebytečné přitěžel A věc.
dnes zapomenutá, mohla by se stát literární
událostí svého druhu.
Od let osmdesátých hodně jsme pokro-
čili. Smysl pro národní i uměleckou retro-
spektivu dávno se hlásí o své právo, už je
hojnost čtenářů, kteří se zvláštní oblibou
pěstují literaturu memoárovou. Pro ně ze
čtyř svazků Pamětí bylo by lze vykrojit
ne-li tři, jistě dva svazky nejvzácnější četby.
Skutečný historicko -psychologický román.
Doba romantiky osvětlena s věrností přímo
realistnou. Ovšem by potřebnou úpravu směla
obstarat jen ruka povolaná, vedená potřeb-
ným vkusem a taklem a především skutečnou
láskou k dílu. Najde-li se?
Fričův
28
article
Z divadla.
Z divadla.
(Výhra.) Divadlo v šárce zvítězilo.
Námitky, obavy, pochybnosti rozprášeny
škarohlidské předpovědi vyvráceny, odpor
na hlavu poražen. Dílo Smetanovo nijak ne-
ntrpělo v živé přírodní scenerii, hlasy zpě-
váků, nástroje hudební netratily na zvuku
zpívané slovo nebylo poškozeno. Naopak,
mnohá místa v textu stokrát slyšená, ale
nedoslechnutá v prostoru uzavřeném, zde te-
prve s plnou zřetelností vynikla, celek ob-
jevil nové netušené stránky. Sama příroda
spoluhrála, rozněcovala náladu. Paprsky ži-
vého slunka prozařovaly obraz, do zpěvu
sborů a sól misil se švehol skřivanů vysoko
ve vzduchu. Zvláštní rozkoš! Tisícům diváků
dmou se prsa jediným radostným pocitem
proč bychom se netěsilil
— Tedy pro budoucnost vyhráno?
— Zdá se.
— Jaké pak pochyby! Co šlo dnes
letos, půjde i zejtra a příští léta.
— Samo, sotva. Kdo jednou uviděl
zažil, podruhé zůstane doma.
— Požitek sám přece láká.
— Je příliš zatižen podminkami. Da-
leká cesta, nepohodlí dopravy, zvláštní ná-
klad, nejistota počasí, všecko překáží.
— Umění v přírodě! Jaký triumíl
— Příliš složitý v tom případě. Přeješ
si operu? Do divadla je blíže a pozornost
je tam lépe soustředěna. Zatoužils po pří-
rodě? Ještě snadnější pomoc. Vyjedeš si ně-
kam podle vlastní chuti a vůle. A bez tla-
čenice v davu. A bez — vstupného!
— Zvláštnost pochoutky je přece pro-
kázána!
— Je. Však ty jemné odstíny vystihne
leda znalec. A znalectví podnik nevytrhne
Jen obecenstvo váží. A co možná nejširší
Jenom v něm je záruka života.
— A přišlo množství tisícihlavé.
— Přišlo, k vůli novotě věci. Až se
ukojí zvědavost, zůstane obecenstvo doma.
Smetanův
29
article
— Možno vyměnit válec. Po »Prodané
provede se »Hubička« nebo »Tajemstvíe
nebo jiné známé dílo.
— Co je známé, není nové. Jenom no-
vými, silnými dojmy možno přilákat davy.
— Dobrá. Tedy se pro budoucno uchystá
něco nového, něco zvlášť pro okolí a pro
podmínky přírodního jeviště skládaného. Vy-
užitkují se nabyté zkušenosti.
— Nová samostatná produkce? Nové
umění, přispůsobené daným podmínkám?
Jakási slavnostní velehra, pořádaná v urči-
tou dobu s velikou slávou a výpravou venku
v přírodě? Nová, trvalá, rok co rok se vra-
cející národní umělecká instituce? Ah, to
by byla jiná! To by snad mohlo být něco.
něco...., co by dovedlo hnouti srdcem
davu, zabezpečit trvalou jeho účast . ..
— Snadno se řekne! Pravý, velký úspěch
není snadný. Jak do toho?
— Kdo víl Třeba vyčkat.
Uhlídáme. Umění má své zápasy, jako
všechen druh života. A zvítězit v zápase.
nebývá snadno. Ale úkol ještě nesnadnější.
vítězství — využitkovat!
Hubička
Tajemství
Ted
31
article
Koupací obleky. — čapky. — Střevíce. —
Pláště.
Koupací obleky. — čapky. — Střevíce. —
Pláště.
Je sice pro letošek prorokováno poměrně
chladné léto, tedy malá naděje na dny, v nichž
člověk, zalit potem, jako vykoupení vitá
chladné vodní vlny a s rozkoší se vrhá do
jich objetí, ale, chvála bohu, přivedli jsme to
v otužilosti už tak daleko, že nepotřebujeme
ke koupání vodu 20° a vzduch 24° a že dí-
váme se na koupání pod širým nebem nejen
jako na zmírnění účinku palčivých slunečních
paprsků, ale jako na sport a na zábavu. Proto
také přes veškerá proroctví o chladném letu
přichystáme si koupací šaty, čapky, pláště
atd. Což mužům, těm je hej! Koupí si někde
plavky bez dlouhého vybírání, od oka, málo
kdy s ohledem na to, jsou-li snad o číslo větší
nežli právě potřebuje. Jsou ovšem také tac
parádníci, kteří pečlivě se rozmýšlejí, mají-li
volit červené či modré proužky, ale to jsou
výjimky. Hůře však je ženám. Barva i střih
obleku mají velkou důležitost. Krásné štíhlé
postavy pevžých pěkných tvarů mohou se od-
vážiti obléci trikotové plavky, ale třeba při-
znání bylo těžké, přece jen nutno si říci, že
není mnoho takových vyvolených. Pro ostatní
pak zbývají koupací kostýmy šité z různých
látek. Střih se již od několika let nemění. Jsou
dva nebo tři druhy a záleží na osobním vku-
su, pořídíme-li si šaty v celku, jen nad boky
přepásané anebo spodky zvlášť a bluzu s dlou-
hými šosy. Pokud se týče barvy, je nejvýhod-
nější červená. Je nejstálejší, chrání tělo před
bůh
32
article
vlivem slunečních paprsků a každému dobře
sluší. Nedoporučuje se tmavomodrá, která
skoro vždy na tělo pouští, a bílá, jež je brzy
špinavá, neboť plavky se pravídelně po kou-
pání jen vymáchají a usuší. S menšími účesy
jsou také menší koupací čapky. Některé jsou
velice koketní, z hedvábné, kaučukované lát-
ky, se skládanými náběrami, nebo z voskova-
ného plátna. Ostatně stačí také vkusně po
komennicku uvázaný kartounový šátek. U
nás na plovárnách jsou koupací střevíce zby-
tečné. Jinak je ovšem při koupání ve volné
řece, v rybníku, nebo v moři, kde plátěný
střevíc chrání chodidlo často před poraněním.
Ženy přepychu milovné pořizují si pro kou-
pání v moři namnoze kostýmy z hedvábných
látek a někdy nestačí jim oblek jeden, ale
mají hned několik různých barev. Také mohér
je oblíben pro koupací šaty proto, že ani
mokrý nepřilne na tělo. Dnešní žena chce býti
i ve vodě roztomilá, ať už ji vidí jen zraky
žen anebo také oči mužů a proto pečlivě vy-
bírá jak střih a barvu šatů, tak i také barvu
pláště. A je opravdu těžko si vybrati z celé
té spousty krásných věcí, vypočítaných to-
várníky na rafinované choutky naší doby.
Tady dávat rady a pokyny nelze. Někdo musí
míti to, co vídí, ať u druhého nebo jen za
výkladní skříní, jiný omezí se na to nejnutnější
nebo pořídí si bez ohledu na radu jiného to,
co líbí se jemu.
Heda.
Heda