1
masthead
25. května 1913. Číslo 14í.
2
masthead
NARODNÍ LISTY.
4
article
většiny v chorvatském sněmě, kdež potírala
maďaronskou politiku bar. Raucha, nastal ve
staré straně práva, kterou tehda vedl ještě
nebožtík dr. Jos. Frank, rozkol, poněvadž
frakce Starčevičova nesouhlasila s Franko-
vým nepřátelstvím proti Srbům a projevila
ochotu, podporovati koalici v boji proti Ma-
darům. Po smrti Frankově Starčevičovci se
opět sešli s bývalými frankovcí a když se
k nim připojili také chorvatští klerikálové.
vznikla nynější strana práva, jejíž orgánem
byl denník „Hrvatska“.
Za nynější balkánské Wálky většina pra-
vašů nejen v Dalmacii, ale i v Chorvatsku
sympatisovala se Srby na Balkáně, což bylo
proti mysli zbytkům starých frankovců, kteří
dosud nemohou v sobě potlačiti starou ne-
návist ke všemu, co je srbské. Ale ve výkon-
ném výboru strany práva srbofilové mají vět-
šinu a také předseda výkonného výboru, dr
Mile Starčevič, je pro přátelskou dohodu
se Srby. Starým frankovcům, jichž vůdci jsou
nyní dr. Alex. Horvat, dr. Sachs a mladý
Frank, bylo také proti mysli, že strana práva
počátkem r. 1912, když byl Cuvaj jmeno-
ván bánem, uzavřela s koalicí smlouvu o vzá-
jemné podpoře při volbách proti vládním kan-
didátům.
Rauch
doktor
Jos
Frank
Starčevičův
Srba
Frankův
Mil Starčevič
Alex
Horvat
Sachs
Cuvaj
Franca
Ma
Dalmacie
Chorvatsko
Balkán
5
article
Nedávno dr. Starčevič odjel do Vídněa
jeho nepřítomnosti užili frankovci dr. Hor-
vat, katecheta Došnjak, dr. Ivo Frank a sou-
druhové k tomu, že vypudili z redakce „Hrvat-
ské“ vrchního redaktora prof. Šegviče
administrátora Peršiče, oba stoupence
Starčevičovy a dali časopisu směr čistě fran-
kovský. Tento násilný skutek měl za násle-
dek, že čelní stoupenci strany práva, jako
býv. posl. Hrvoj. Štěpán Zagorac, Ivan
Peršič a j. prohlašují v časopisech, že ne-
mohou míti nadále nic společného s lidmi,
jako je dr. Horvat a jeho přátelé, takže roz-
kol ve straně práva je nezbytný. Poněvadž
také v Dalmacii a v Bosně vznikly roztržky
mezi příslušníky strany práva, zdá se, že celo
tato organisace, která byla průkopníkem my
šlenky trialistické, se nyní rozpadne.
doktor
Starčevič
Iva Frank
profesor
Šegvič
Peršič
Starčevičův
Hrvoj
Zagorac
Horvat
Dalmacie
Boseň
6
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Věda a politika v bulharsko-srbském sporu
Redaktor bulharského měsíčníku „Mi-
nolo“ (Minulost) pan Balasčev vystoupil ve
dvou číslech sofijské „Rěči“ s obšírnou statí
pod záhlavím „Naivné gesto bulharských aka-
demiků“, v nichž odsuzuje známé memoran-
dum, kterým bulharská akademie vystoupila
v bulharsko-srbském sporu ve prospěch bul-
harského stanoviska. Pan Balasčev připome-
nul bulharským učencům, že se vmísili de
věci, ve které mají slovo již ne oni, nýbrž po-
litikové. I táže se: „Čím nám bulharští aka-
demikové mohou zabezpečiti, že po tom, co
je napsáno v Encyklopedii slovanské filologie
nevyjde spis nějaké jiné učené korporace
která neméně autoritativně bude tvrditi něco
opačného?“ Za příklad uvádí ruský spis srb-
ského profesora Běliče „Dialektologická ma-
pa srbského jazyka“ (Petrohrad 1905). Bul-
harská akademie tedy nemůže dáti veto na
vědecké spisy, tvrdící něco jiného, než ona.
Článek pana Balasčeva vzbudil v Sofii
velkou pozornost, ale na změnu politického
stanoviska bulharského ve sporu se Srbskem
vlivu neměl.
Balasčev
Bělič
Petrohrad
Sofie
7
article
Otrávení Černohorci.
Černohorec
8
article
Intrikánský způsob psaní vídeňské žurna-
listiky pořád ještě jeví účinek na vznětlivé
mysli Jihoslovanů. Vzpomeňme si, jak ve Víd-
ni psali o dobývání Skadru. Nejprve se jim
smáli, kam že se derou při tak malém počtu
na soustavu nedobytných pevností skader-
ských. Potom jich litovali, že tam snad všich-
ni zahynou a že jim celý Skader nestojí za
to. Když jim přišli na pomoc, stavěli Černo-
horce za Srby, aby v nich vzbudili řevnivost
a tím přivodili roztržku. Po odchodu Srbů se
Černohorci obořili na Skader zdvojeným úsi-
lím. Tu se vídeňské listy počaly hroziti, že
Černohorci, až vezmou pevnost, pomordují
nejen všechno turecké vojsko, nýbrž i všech-
no nevinné obyvatelstvo města až do ne-
mluvňat u prsu. Ale v zápětí, když se pro-
neslo, že král Nikola vyjednává s Essadem
pašou o kapitulaci a čestném odchodu a když
toto vyjednávání dovedlo k cíli, vídeňská žur-
nalistika psala, že takové ujednání nemá ceny
a že Skader bude považován za nedobytý, po-
něvadž nebyl proveden poslední útok, po
kterém se masakruje. To je poslední její slovo
v příčině Skadru: vídeňská žurnalistika pova-
žuje Skader za nedobytý a myslí, že její mí-
nění je rozhodující.
Bohužel, nacházejí se i Černohorci, kteří
tento názor přijímají. Dopisovatel sarajevské
„Srbské Rěči“ na Cetyni měl rozmluvu s mi-
nistrem Sekulou Drljevičem, jenž se vyslovil
o Skadru v ten rozum: Černá Hora nemůže
od Skadru upustit na věčné časy, protože jest
jí historickým odkazem předků a nevyhnutel
ným hospodářskému rozkvětu v obraně; ale
dlužno prý litovati, že Černohorci dobytí Ska-
dru nedokončili a následkem toho někdy bu-
dou nuceni znova ho dobývati.
Jihoslovan
Černo
Srba
Černohorec
Sekula Drljevič
Skadr
Černá Hora
9
article
Soudí-li tak ministr, soudí tak zajisté
jiní Černohorci a to ve vlastní neprospěch po
přání vídeňské žurnalistiky. Jak pak přeše
Portartur v ruce Japonců? Kapitulací gen.
Stössla. Jak pak Němci opanovali Sedan? P
kapitulaci gen. Bazaina. Stössel a Bazaine
nevyčerpali všecky prostředky obrany, pro-
čež byli obžalováni ze zrady a odsouzeni; přes
to však nikomu nenapadá zmenšovati vojen-
ský výkon ani Japonců při Portarturu, ani
Němců při Sedanu.
Pro Černohorce nemohou platit jiná pra-
vidla a měřítka, než pro Němce a Japonce.
než pro všechny jiné národy, a byla by čirá
bláhovost, kdyby si Černohorci sami kladl
krutější podmínky a ke své škodě jednali, jen
aby přisvědčili videňské žurnalistice, že má
ve všem pravdu.
Nezvratným historickým faktem jest, že
Černohorci Skadru dobyli. Že z něho zase vy-
šli, je dílem diplomatiky a nikoli strategie.
Rusko a bulharsko-srbský spor.
Sofijský „Dnevník“ oznamuje, že ruský
vyslanec v Sofiji, pan Nekljudov, podal už
předsedovi bulharského ministerstva p. Ge-
šovu rozhodnutí ruské vlády, jak se zachová
v bulharsko-srbském sporu. Ruská vláda uči-
ní tak: počká, až londýnská konference roz-
řeší otázku o rozdělení dobytého území; a
pak velmoci i spojenci smlouvu o mír pode
píší, ruská vláda nabízí se ku přátelské po-
moci, aby byla přesně provedena.
Listu se nelíbí, na čem se Rusko ustano-
vilo, a vidí v tom „novou hru našeho spojen-
ce“ Srbska. Ale Rusko nemůže jednati jinak
Žádný soudce nemůže býti jednostranným,
Bulhaři, jak čteme ve všech jejich orgánech
ve sporu se Srbskem nedopouštějí, aby někdo
o stanovisku srbském třeba jen uvažoval
Zdrželivost ruské diplomacie v této příčině
jest na místě.
Japonec
Stösslo
Němec
Černohorec
Skadr
Nekljudov
Bulhar
Sedan
Rusko
Srbsko
10
article
Ruský optimismus.
11
article
V petrohradských kruzích diplomatických při-
jímají s velkou opatrností zprávy o tom, že Němei
nabyli koncesí na stavbu železnic v severní Malé
Asii. Turecko prý se v devadesátých letech zavá-
zalo Rusku nevydávat cizím mocnostem železniční
koncese v ohlasti, přimykající k Černému moři
kavkazským hranicím. Dosud Turecko tyto povin-
nosti plnilo řádně, proto ruská díplomacie před-
pokládá, že ani nyní nebudou ruská práva poru-
šena. Posud prý Turecko se žádnou velmocí ne-
uzavřelo koncesí, které by šly proti ruským zá-
jmům. Německý vyslanec cařihradský, Wangen-
helm, prohlásil Vysoké Portě, že Německo uznává
anglicko-tureckou smlouvu o Koveitě a Perském
zálivě, ale jako náhradu žádá dalších železničních
koncesí v Malé Asii, a to v Angoře, Diasbekiru.
Sivasu a Charputě.
Němei
Černý
Turecko
Rusko
Wangen
Německo
Sivas
Charputa
12
article
Velmocí nechvátají.
13
article
V „Novém Vremeni“ stěžuje si jistý „autori-
tativní“ Bulhar na průtahy, zaviněné zakročováním
velmocí, které nespěchají s uzavřením míru. Tyto
průtahy zřejmě jsou svévolné, poněvadž velmoci.
když jim na tom záleželo, dovedly ve 24 hodinách
žádat Bulharsko, aby zastavilo vojenské operace.
Nyní však velmoci nechvátají. Bulhaři zakončili
prvé období války za 3 neděle, druhé období trvá
půldruha měsíce, tedy dohromady boj se vede
devět neděl, a na jednání o míru připadlo pět a půl
měsíce! Pochopitelno, že v Bulharsku začínají být
s takovou taktikou nespokojení a že tam vzniká
celá strana, která obviňuje vládu z nečinnosti, třeba
že vláda dělá vše možné, aby podepsání míru
urychlila. V Bulharsku jsou nespokojeni i tím, že
Rusko nevěnuje větší pozornosti své rozhodčí úloze
mezi Srbskem a Bulharskem, ačkoli katastrofa vis
ve vzduchu.
Bulhar
Nový Vremit
Bulharsko
Rusko
Srbsko
14
article
Belgie a Německo.
článek berlínské „Post“, prohlásivší u příle-
žitosti návštěvy anglického krále, že žádné sblížen
anglo-německé není možno, pokud Anglie nepo-
může Německu nabýti nebo dobýti belgického
Konga, způsobil v Bruselu pobouření a znepo-
kojení.
Politické kruhy doufají, že Anglie na to od-
povi oficiálním uznáním belgického Konga, tak
dlouho odmítaným. Spoléhají také na Francii, že
bude po případě hájit belgické zájmy v Africe
Ačkoli se nepřeceňuje význam všeněmeckých vý-
potků, přece se pociťuje, že článek „Post“ vyslo-
vuje tajné a nebezpečné choutky, proti nimž je
třeba záruk.
Belgická sněmovna projednávala ve čtvrtek
interpelace o ochraně belgického Lucemburska
i kraje mezi Sambrou a Mosou, při čemž minister-
ský předseda prohlásil: Když jsme zvěděli, žev
cizině se konají velké přípravy blízko našich hra-
nic, předložili jsme nový zákon o rekrutování. Vím
které provincie jsou nejvíce ohroženy, ale nenít
Lucembursko, jež může hájiti pouze armáda, pov -
lená v celku, neboť bude vydáno útoku mass. Úmí-
stíme dvě nové divise v Monsu a v Namuru. Sou-
středujeme se nyní na rozsáhlé prostoře, střežíee
celou zemí.
Ministr války pak dodal: Territoriální vojsk
lucemburské nemá jiného účelu než zabezpečiti
mobilisaci. Belgie kromě toho musí mobilisovati
dříve, než válčící strany, jakmile se objeví stin ne-
bezpečí. Obrana jihu země je zajištěna. Od příštího
roku bude novým zákonem zabezpečeno o 30.000
mužů více pro polní armádu.
Kong
Sambra
Mosa
Belgie
Německo
Anglie
Brusel
Francie
Afrika
Lucembursko
Mons
Namur
Post
15
article
Angličané v Persií.
Angličan
Persie
16
article
Anglický vyslanec v Teheraně podle zpráv
„Ruského Slova“ podal perské vládě notu, týkajíc
se uznání práv Anglie na zřízení a udržování ma-
jáků na březích Perského zálivu a anglického pro-
tektorátu nad ostrovem Bachreinem, patřícím Per
sii. Počátek jednání o formálním přiznání těchte
anglických výsad perskou vládou datuje se zte
doby, kdy začalo se jednat o půjěku 100.000 libet
šterlingů. Anglie tímto způsobem doplňuje svej
výsady, kterých se domohla v Koveitě od Turecka
Po formálním souhlase perské vlády, který ovšem
bude následovat. Anglie bude plným pánem v Per-
ském zálivě se všemi jeho ostrovy a pobřežími.
Proti výminečným zákonům v Elsesku-
Anglie
perský záliv
Turecko
Elsesko
18
article
V poslanecké sněmovně clsasko-lotrinské byly
ve čtvrtek projednávány čtyři interpelace v zále-
žitosti chystaných výminečných zákonů. Sněmovna
přijala resoluci, odsuzující přímo jednání vládya
protestující rozhodně proti opětnému zavedení dík-
tatury v zemi. Sněmovna prohlašuje, že je pře-
svědčena, že řišský sněm zamítne oba návrhy zá-
kona, jimiž se obmezuje spolčovací právo a svo-
boda tisku.
poslanecký sněmovna
19
article
Poslanci všech skupin konstatovali jednomyslně
bankrot nynějšího režimu, a také liberálové, kteří
tvoří jindy vládní gardu, vyslovili se ostře proti
minister stvu
Členové vlády postavili se vyzývavě proti celé
sněmovně. Státní sekretář Zorn z Bulachu pro-
hlásil. Polžebujeme rozhodně zvlážtních zbraní.
abychom zničili elsaský nacionalismus, který se
projevuje v tisku a ve spolcích. — Ministr vnitr
Mandel pak líčil hrozné hříchy francouzských
novin, štrasburského „Journal d'Alsace-Lorraine
a kolmarského „Nouvelliste d'Alsace-Lorraine“, ž
prý se posmívalv Němcům při útěku setníka Lux
a že za balkánské války chválily francouzská děla
Naproti vývodům státního sekretáře přečetl mu
posl. Zimmer jeho vlastní řeč, kterou pronesl roku
1884 proti diktatuře. Tehdy ovšem byl Zornz
Bulachu prostým poslancem za okres Erstein. Po-
slanec Wetterlé pak prohlásil, že nezmění v ničem
politický směr svého listu „Nouvelliste d'Alsace-
Lorraine“. Aťsi jej vláda stíhá, chce-li, ale bude
tím, čím jest, nebo ho vůbec nebude. Slova tatc
vyvolala žívý potlesk. Posl. Wetterlé také ukázal
že výminečná opatření nebudou míti očekávaného
účinku. Zakázali jste v Elsasku-Lotrinsku „Matin“
pravil, přes to však k nám proniká; zde vizte
dnešní číslol A mával členům vlády před nosem
posledním číslem „Matinu“
Vůbec řečníci jednomyslně konstatovali, že vý-
minečné zákony pro Elsasko-Lotrinsko, kdyby byly
v Berlině odhlasovány, přispěly by jen ke vzrůstu
síly a životnosti naciona lismu
Člen
Zorn
Mandel
d ' Alsace
Lorrain
Němec
Lux
Zimmer
Posl
Matin
Lotrinsko
Matina
Berlín
Nouvelliste d ' Alsace
ElsaskýLotrinsko
20
title
Turecko, Anglie a Německo.
Turecko
Anglie
Německo
21
article
(Pův. dopis „Nár. Listů“
(Pův. dopis „Nár. Listů“
Z Londýna, v květnu.
Evropský tisk dělá mnoho hluku s vyjednává-
ním, které se klidně koná mezi Tureckem a Angli
o Perský záliv a trať Bagdad-Basra.
Některé předčasné zprávy tvrdí, že byly již
podepsány dohody mezi dvěma zeměmi a že Anglie
opět dobyla proti všem skvělého diplomatického
vítězství. Ve skutečnosti nebylo jistě podepsáno
nic a je možno, že konference, které Hakki paša
zahájil v únoru se sirem Edvardem Greyem, bu-
dou skončeny teprve za několik neděl. Nejde totiž
o věci jednoduché a snadné, nýbrž o velmi sple
tité otázky, které nemohou býti rozhodnuty ben
souhlasu jiných národů.
Forsigju office zachovává úplné tajemství o vy-
jednáváních, přes to však je celkem známo, čeh
Anglie dosáhla v zásadě na turecké vládě.
Již po několik let žádá Turecko na mocno-
stech svolení, aby mohlo zvýšiti svá cla. Velmo i
všeobecně příjaly žádost Turecka příznívě, na to
však každá z nich předložila Portě malý osobnt
účet, jenž musí býti vyrovnán, než bude prohlášen
definitivní souhlas s tureckými požadavky. Anglie
ovšem napsala na svůj účet Perský záliv a nyní
mají se věci taktot
Britská vláda je ochotna uznati suzerenitu
Porty nad územím Koveitu s podmínkou, že Porta
se zaváže ponechati šejkovi koveitskému plnou
volnost ve vnitřní správě jeho země, a uzná záro-
veň dohody, ujednané mezi šejkem a britskou vlá-
dou. Anglie jistě bude také žádati na Portě, aby
se vzdala všech práv suzerenity nad Muskatem
poloostrovem El Katr a ostrovy. Bahrcinskými.
zkrátka nad zeměmi, náležejícími šejkům kmenů
Anglií přátelských. Konečně uzná turecká vláda
práva Anglie, aby v Perském zálivu vykonával
policii, rozsvěcovala majáky a udržovala pořádek
Grey
Londýn
Turecko
Angl
Bagdád
Basra
Anglie
perský záliv
El katr
22
article
Pokud jde o bagdadskou dráhu, má na
Anglie jen malý zájem. Nepřeje si zúčastniti se
stavby trati Bagdad-Basra větší měrou než Ně-
mecko, Francie nebo Rusko, nezapomínajíc na Tu-
recko. Zdá se však jistým, že přijala, aby byla
zastupována dvěma řediteli, kteří budou zasedati
ve správní radě bagdadské dráhy, což dovolí an-
glické vládě chrániti účinně zájmy svých přísluš-
níků jak vzhledem k dopravním tarifům, tak
vzhledem k různým výhodám, jichž má zapotřebí
britský obchod v kraji Eufratu a Tigridu. A s tín
souvisí celá řada vyjednávání o plavbě na Šat-el-
Arabu, jež bude míti značný význam, jakmile bude
bagdadská dráha končiti v Basře.
Dle „Timesů“ má otomanská komise, v ní
Anglie bude zastoupena, kontrolovati práce, po-
třebné ke zřízení a udržování přístavů a průplavů
na Šat-el-Arabu. Anglie očekává, že všechny
technícké služby tohoto podniku budou v rukou
jejích příslušníků.
Dále mají býti definitivně vyřízeny rozpory
trvající déle než půl století mezi pobřežními šejky
na hranících turecko-perských, kteří dávno při
jali anglickou ochranu.
Konečně dle cařihradského dopisovatele „Ti-
mesů“ bude britská vláda žádati na Turecku, aby
se vzdalo svého práva kontroly nad egyptským
dluhem, což jest životní otázkou pro hospodářsk
rozvoj Egypta.
Je viděti, jak rozsáhlé pole se otevírá vyjed-
náváním, zahájeným mezi Portou a Velkou Bri-
tanií. Skončí-li brzy, bude míti Anglie mezi prv-
ními jistý prospěch z událostí na Východě. Osla-
bené Turecko má zapotřebí pevných přátelství, ví
jak se platí jisté služby, a zajisté nebude váhaí
zakoupiti si za jistou cenu dobré služby Anglie.
Tigrid
Anglie
Bagdád
Basra
Francie
Rusko
Eufrat
Turecko
Egypt
Oslo
Timesy
23
article
Francie, která se po celou dobu nezajímala
o bagdadskou otázku, rovněž předložila Tureck
před několika měsíci svůj malý účet. Nejde tu
jako u Německa nebo Anglie o záležilosti velkého
významu pro zahraniční politiku, nýbrž jen o malé
zájmy, rozptýlené po území otomanské říše. Je t
jistě chyba, že se nie nepředvídalo a nepřipravilo
v Malé Asii a že se nemůže žádati nic skutečn
významného, kdy nastala rozhodná chvíle. Ale
je nemožno dohonit ztracený čas a je nesnadno
napraviti chyby minulosti.
Před několika dny se mnoho mluvilo o cestě
lorda Morleye do Berlína, přímo před návštěvou
královských manželů anglických. Radíkální listy
víděly v tom předběžnou známku sblížení anglo-
německého, dohody a jiných věcí, příjemných an-
glickým germanofilům. V německém tisku však jiz
byla puštěna sprcha na foto nadšení. Oliciosní
komuníké, vydané předevčírem, praví přímo, že
Německo, které bylo zpravováno o vyjednávání
anglo-tureckém, nevidí žádné závady, aby Angli
zlepšila své postavení v Perském zálivu, s pod-
mínkou, že Německo dostane nějaké kompensace.
V Berlíně se rychle zapomíná na historii přístavu
v Alexandrettě, který je přece pěknou kompensae
a mohl by nasytiti hltavost nejzuřivějších impe-
rialistů. Německý Bagdad dostal pro německou
říší basi na Středozemním moři, o které snílo. Ne
pamatuje-li se berlinský tisk již na tuto výhodu
Anglie ji má posud v paměti. Po návštěvě králov
ských manželů anglických v Berlíně bude tedy ná-
sledovati dle všeho tisková kampaň, která zniě
dobrý dojem roztomilostí, vyměněných mezi hla
vami státu a ministry. Či nebylo stejně po návště-
vách Lloyda George a lorda Haldana v Německuo
J. Coudurier de Chassnígne.
Tureck
Morley
Angl
Lloyd George
Haldan
Německuo
J Coudurier Chassnígne
Francie
Německo
Anglie
Berlín
perský záliv
Bagdád
24
article
Ze strany.
Ze strany.
Studentská organisace pořádá dnes v neděli
vycházku do výstavy S. V. U. Manes. Schůzka
účastníků přesně v půl 10. hod. dopol. před pa-
vilonem Manesa. Vstupné 20 hal.
Dolní Nové město, část I. Členská schůz
živnostenského odboru při místní organisaci nár.
strany svobodomyslné konala se 22. dubna v míst-
nostech „u Bucků“ za hojné účasti členstva. Schůzi
zahájil předseda odb. p. Lanč, vítaje přítomné. Po
přečtení protokolu minulé schůze přikročeno ke
čtení jednacího řádu živnostenských odborů,o
jehož jednotlivých odstavcích rozvinula se čilá de-
bata, které se zúčastnili všichní přítomní. Přijat
návrh p. Hadrbolce, by živnostenský odbor ne-
vybíral — aspoň pro letošní rok — od svých členu
žádného příspěvku, a aby požádán byl důvěrnický
sbor organisace, by vzešlé výlohy odboru byly hra-
zeny z příspěvků organisace. — Vykonány volby
delegátů ke sjezdu odborů živnostenských v červnu
a zvolení pp. Em. Lanč, J. Plaček, A. Škoda ml.
Jos. Šeyd a Frant. Šíp. Debaty, která se na to roz-
vinula o místních poměrech, zúčastnili se všichni
přítomní. Ke konci schůze děkuje p. Hadrbole
vřelými slovy předsedovi odboru p. Lančovi za ná-
mahu, s jakou zasadil se o zřízení družstva pro
stavbu živnost. domu s byty a dílnami ve čtvrti
sv.-petrské, a přeje družstvu, by co nejdříve do-
sáhlo vytčeného cíle ku prospěchu všeho místního
živnostnictva. Pan T. J. Maděra připojuje se k vý-
vodům předřečníka, a nabádá příslušné činitele
ke svornosti, jíž jen lze dospěti k cíli.
žižkov. Místní organisace pořádá v ponděl
26. května o 8. hod. več. v hostinci „U bílého be-
ránka“ (Žižkov, Roháčova ulice) člensko
sehůzi, na níž referují pp. říšský poslanec .
S V U
Manes
Bucek
Hadrbolec
J Plaček
František
Šíp
svatý
T J Maděra
bílý be
Žižkov
Roháčův ulice
Škoda ml
25
article
Kratochvíl a gen. sekretář strany F. Sís ku
programu: „Poslední politické událost
a další osud služební pragmatiky
státních zaměsťnanců-
Nusle-údolí. Sdružení mladých při ná-
rodní straně svobodomyslné pořádá v pondělí dne
26. května druhý debatní večírek, na němž bude
promluveno „O dnešní koncentraci če-
ského poselstva na říšské radě“. Za-
čátek o 8. hod. več. v rest. „u Panochů“. Přístupno
všem členům místní organisace národní strany svo-
bodomyslné.
Z Rokycan. Ustavující schůze organisace svo-
bodomyslné mládeže v Rokycanech konala se
sobotu dne 17. kvělna t. r. v hotelu „Merkur“ za
četné účasti mládeže i starších příslušníků strany
Schůzi zahájíl starosta města p. Anichobr, který
přivítal vslup místní mládeže do strany, k níž ji
40 let se hlásí. Pak kol. Šmíd stručné, ale jasně
dovodil, proč nutno mládeži ve straně svobodo-
myslné se organisovati. Na to předseda Ústředí
svobodomyslné mládeže inž. J. Dvořáček
Prahy promluvil obšírně o úkolech mladé gene-
race svobodomyslné. Po jeho se souhlasem přijatém
referátě vysvětlil kol. Zítek organisační řády, načež
přikročeno k volbě předsedy organisace a celého
výboru. Předsedou zvolen jednomyslně JUC. Ru-
dolí Zítek. Ke schůzi zaslala pozdravný dopis orga-
nisace mládeže plzeňské. Vřelým doslovem jedna
tele místní orgf. pana kontrolora Vlacha zdařilá
tato schůze skončena.
Kratochvíl
F Sís
Panoch
Anichobr
Šmíd
J Dvořáček
Zítek
Vlach
Nusle
Rokycany
Praha
organizace národní strana svo
26
article
Kollegové, učitelé středo-
školští!
Kollegové, učitelé středo-
školští!
Nejistý stav našeho národa žádá, aby všichn
členové jeho a zejména veškerá inteligenee
bystře si všímala politických událostí a také č i n ně
se účastnila politického života, ježto by s
nevšímavostí právě těchto vrstev národních snadno
mohlo dostali vedení do rukou nezodpo-
vědných.
Národní strana svobodomyslná svým složenín
a rozvrstvením jest zvláště způsobilá soustředit
inteligenci politickou, kulturní a ho-
spodářskou, a jak lze snadno dovoditi, jes
ve straně svobodomyslné převážná část inteligenee
již seskupena.
V této době, která může míti rozhodující vli
pro budocnost národa, jsou pochopitelné a při-
rozené snahy politických stran, aby si pro svou
politiku zjednaly souhlas ve všech vrst-
vách jeho. Zvláště i národní strana svobodo
myslná, jako strana všenárodní, jsouc si vě
doma úkolů svých, pokládá za svou povinnost vy-
bízeti k veřejné činnosti veškeré stavy v jejichž
řadách má své přívržence a stoupence, a k tomute
cíli organisovati je v pracovní odbory. Z toho
důvodu se přičínilo již ústředí strany o ust av e n
četných odborů při akčním výboru jejím
(tak na př. odboru živnostenského a obchodního.
odboru úřadníků státních, samosprávných, soukro-
mých, úřadnictva peněžních ústavů, odboru učitel-
ského a v poslední době též technického).
strana svoboda
odbor učitelský
27
article
Jen učitelstvo středoškolské pře
to, že značný počet jednotlivců jest již ve straně
organisován, posud se nezdružilo v samo-
statnou organisaci při ústředí nár. strany svobodo
myslné, ačkoli jedině tím způsobem by mohlo
uplatniti svůj vliv a svou práci v
straně, projeviti účast v politickém životě a při
spěti častým stykem s vedením strany k uskuteě
nění svých tužeb a přá ní.
Proto dovolujeme si žádati jak všech již orga-
nisovaných členů stavu učitelského, tak i těc
kteří — nejsouce dosud příslušníky jejími — sou
hlasí s programem a politikou její, aby přistou
pili za členy odboru učitelstva s třed
školského při ústředí jejím a tak straně v těž
kém boji za práva našeho národa posky tli
opory.
Přistoupením k odboru naskytá se příležitos
i těm, kteří z různých důvodů nejsou posud čleay
místních organisací národní strany svobodomyslné
aby se stali jejími příslužníky.
Odbor tento však nemá nikterak seslabovat
činnost stavovských organisací našich, nýbržje
podporovati.
Kdo tedy z pp. kologů hodlá přistoupiti, nech
přihlášku s přesným označením své adresy zašl
Odboru učitelstva středoškolskéh
při národní straně svobodomyslně v Praze I.
Marianská ul. č. 3.
Ustavujíci schůze odboru konati se bude
června t.r.
Přípravný výbor
Odboru středoškolského učitelstva při
národní straně svobodomyslné.
Praha
28
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Zastoupení menšin a sjezd dolnorakou-
ských měst. V Badenu zasedá od pátku sjezd
dolnorakouských měst, na jehož pořadu bylo
prvním bodem jednání o poměrném zastoupe-
ní menšin v obcích dolnorakouských, které má
býti přijato na zemském sněmu. Referent dr
Mayer z Badenu vyslovil se ostře proti zave-
dení poměrného zastoupení menšin a sice pro-
to, že by jím dostaly zastoupení v obcích dol
norakouských — české menšiny! Kromě jed
noho křesťanského sociála protestovali ostatn
řečníci proti zavedení poměrného volebního
práva do obcí a to jen z obavy před českým
nebezpečím pro Dolní Rakousy. Protest prot
menšinovému zastoupení, navržený referentem
byl pak přijat 44 hlasy proti 4. Jak vidět, neni
v Rakousku volební reformy, proti které b
Němci neprotestovali.
Mayer
Němec
Baden
Dolní Rakousy
Rakousko
29
article
— 17 studentů vyloučených pro národ-
nost. Na středních školách v sev. Uhrách bylc
v posledních dvou měsících zavedeno vyšetřo-
vání proti velké řadě studujících slovenské
národnosti. Vyšetřování konaly sbory profe
sorské, někde použito bylo však i tajné poli-
cie. A čím se tato mládež provinila? Jen tím
že se vzdělávala v mateřském jazyku, že ně-
kteří studenti z rozličných ústavů si dopisova-
li, ba že obětovali dokonce několik haléřů na
Červený kříž pro balkánské Slovany. Pro tato
„provinění“ bylo vyloučeno 17 žáků (z nich
ze všech ústavů Uherska) a tak jim ztížen, na-
mnoze i překažen další postup na nastoupené
životní dráze, neboť nejeden žák byl na konc
svého studia a měl za čtvrt roku státi se ab-
solventem ústavu. Dle míst vyloučeni byli na
lyceu v Kežmarku 4 žáci (vyšetřováno 10),v
šoproní na uč. ústavu vyloučeno 5, z ev
thecl. ústavu 1, na lyceu vyšetřovali 4, ale vli-
vem jistého rozumného profesora všechny
osvobodili. V Báňské Bystřici na obchod.
akad. vyloučili 1, na gymnasiu 3, v Šťávnici a
čabě na gymnasiu po jednom, z učit. ústavu v
Uhry
Kežmarok
Bystřice
Šťávnice
30
article
Štubn. Teplicích 1. Zajímavo jest, že skoro po-
lovice vyloučených jest z uvědomělého sloven-
ského městečka Mošovců, rodiště to našeh
Jana Kollára — a že pocházejí z rodičů stavu
řemeslnického a rolnického (toliko 2 jsou sy-
nové inteligentů). Většina těchto studentů
odebéře se nyní k vyzvání Českoslovan-
ské jednoty v Praze na školy české, aby
se zde vzdělávala v duchu národním. Česk
veřejnost měla by odpověděti na nový tento
projev maďarské brutality a nesnášelivosti
účinnou pomocí Českoslovanské jednotě, aby
všem vyloučeným žákům bylo umožněno do-
studovati na českých školách. Maďarská ne-
snášelivost přispěje tak jenom k utužení na-
šich svazků s uherskými Slováky
— Valná hromada Ústřední Matíce škol-
ské, která měla se konati podle původního
návrhu 1. června, bude se konati 8. června
v Měšťanské besedě pražské s programem již
oznámeným. Příčinou odkladu jest společná
akce Ústřední Matice školské a Národních
jednot v Národní radě, která tento týden musí
býti vykonána.
— Z české vysoké školy technické v Praze.
Druhou státní zkoušku z odboru strojního inže-
nýrství složili dne 24. května t. r. pp. L. Du-
nievicz z Plzně, Stumper O. z Král. Vinohradů,
Šarbach E. ze Smíchova, Trnka J. z Král. Vino-
hradů a Zimmer Z. z Hradce Králové.
Kollár
Slovák
Stumper O
Král
Trnka
Teplice
Mošovec
Praha
Plzeň
Smíchov
Hradec Králové
český vysoký škola technický v Praga
Šarbach E
hrad a Zimmer Z
31
article
Armádní věstnik. Z Vidné, 24. května,
(K. k.) Podmaršálek Lazar Cvitkovič dost-l
dovolenou s čekatelným; podmaršálek svob. pán
Wernhardt na dovolené s čekatelným dán do
výslužby a gm. Ant. Lipoščak, velitel 72. pěch.
brigády, sproštěn tohoto velitelství
— Pohřeb. Včera o 3. hod. odpol. byl přeplněn
chrám sv. Petra na Poříčí v Praze II. a celé pro-
stranství před kostelem bylo naplněno obyvateli
Petrské části. Všichni přišlí projevit soustrast nad
těžkou ztrátou, kterou utrpěl majitel velko-
řeznického závodu a hotelu Grado p. Jaroslav
Horák a jeho choť pí. Isabella úmrtím nejstarší
své dcerušky Slávínky, která po dvoudenní
chorobě na prudký zánět plic zemřela. Zármutek
rodičů sdíleli všichní ti nespočetní smuteční hosté,
kteří tělesnou schránku zesnulé na poslední cestě
doprovodili. Pohřební obřady vykonal farář P.
Christ a sbor pěvců zapěl dojemné smuteční sklad-
by. Po obřadech byla stříbrná rakev snesena z
katafalku, obklopeném množstvím nádherných
věnců a palmových kytie s bílými stuhami, do po-
hřebního vozu, v němž zapřaženo čtvero bílých
koní. Nekonečný a nepřehledný průvod zahájily
družky zesnulé a žakyně měšťanské školy u sv.
Cvitkovič
Wernhardt
Petro
Horák
Isabella úmrtí
P Christ
Praha
32
article
Jindřicha s ředitelem p. Brunerem a sl. učitelkou
Několik řad družiček a mládenců neslo palmové
kytice. Podél rakve tvořili oficianti pohřebního ú-
stavu Kiehlmannova pohyblivý špalir. Za rakví
ubírala se černě oděná družička, sourozenci ze-
snulé rodiče a následovali smuteční hosté, pp.
obecní starší a městští radní cís. rada Červený
vrchní ředitel chudinského ústavu Em. Fatka, V
šmakal, ředitel Tomáš Maděra a Šeyd, cís. radn
M. Novotný, dr. Setunský, B. Dvořák, deputace
měšťanského sboru ostrostřelců se setníkem Jar-
kovským, cís. rada M. Zadák, pí. Chudobová, řed
Materna a průvod uzavíral zástup obyvatelů čtvrti
svatopetrské. Tělesná schránka zesnulé byla po-
chována do rodinného hrobu na hřbitově olšan-
ském.
— Pouť ke hrobu Palackého. Účastníci pouti
ke hrobu Palackého v Lobkovicích vyjedou zítra
v pondělí, dne 26. t. m. přesně o 7. hod. ranní
od radnice staroměstské, kdež povozy se shro-
máždí.
— Ve schůzi městské rady na Smichově, ko-
nané dne 20. května 1913 za předsednictví starosty
p. dra. Koldinského uděleno První záložně ve Vys.
Mýtě povolení k opravě starodávné kapličky na
Hřebenkách a k úpravě místa před ní dle návrhů,
vypracovaných měst. technickou kanceláři v do-
hodě se zástupcem c. k. ústřední komise pro péči
o památky. — JJelikož c. k. poříční správa přes
soudní rozhodnutí, že hráz při Vltavě u vorového
přístavu jest veřejným statkem, dala na hrázi této
umístiti tabulky s nápisy, že chození po hrázi do-
voluje se pěším jen do odvolání, usněseno učiniti
příslušné kroky, aby veřejné používání této hráze
bylo bez omezení zachováno. — Panu staviteli
Ed. Hulicinsovi povolena stavba rodinného dom
na Hřebenkách. — Schváleno vytýčení stavebních
čar a rovinných výšek pro novostavbu p. Frant.
Jindřich
Bruner
Fatka
Maděra
Šeyd
M Novotná
doktor
Setunský
Dvořák
Chudobová
Matern
Palacký
Lobkovic
Koldinský
Ed
František
Hřebenka
Vltava
em
33
article
Jirsy při Radlické třídě. — K stížnosti, že papírové
obaly se zboží, dopravovaného ku prodeji do
ústřední tržnice, bývají rozhazovány po ulici před
budovou tržnice, usneseno toto znečišťování ulicn
opětně zakázati a naříditi přísný dozor, aby nešvar
se neopětoval. — Nadace A. M. Poláka k bezplat-
nému učení se plování na městské plovárně zadána
pro lelošní rok dvěma žákům zdejšího reálného
gymnasia. — Žádosti za zřízení vzdušných a písko-
vých lázní při damském oddělení na městské plo-
várně vzhledem k nedostatku mísla nelze vyhověti.
— Schůze obecního výboru na Smíchově kona
se v pátek dne 30. května o 4. hod. odpol. v zase-
dací síni městské radnice.
— Z městské rady na Král. Vinohradech. Ra-
da městská schválila tyto návrhy školního odborut
„Aby počátkem příštího školního roku ötevřen
byla při jedné z měšťanských chlapeckých škol na
náklad obce a na zkoušku č tvrtá třída měšť an-
ské školy: aby ve stejné době zřízena byla na
něklad obce t. zv. pomocná třída pro děti
duševně nevyspěléj aby učitelům a učitel-
kám druhé třídy, působícím od zkoušky způsobi-
losti deset roků a v tom čtyry roky na Král. Vino-
hradech a nemohodcím se státi učiteli a učitelka-
mi první třídy ad personam, poskytováno bylo pří-
bytečné, jako učitelům a učitelkám první třídy. —
Jirsa
A M
Král
Smíchov
obecní výbor
učitel a učitel
34
article
Vzata k vědomosti zpráva městského fysika
bakteriologickém zkoumání vod a zpráva měst-
ských lékařů o zdravotních prohlidkách. — Schvá-
len komisí předložený návrh závěrečného listu
ohledně dodávání vlektrického proudu pražskými
elektrickými podniky do Kr. Vinohradů. — Schvá-
len návrh smlouvy o dalším dodávání plynu obcí
pražskou do Král. Vinohradů. — Projednán návrh
na úpravu pozemků u křižovatky třídy Havlíčko-
vy a ulice „Pod Karlovem“. — Správou městských
sadů navržené uzavírání sadů Riegrových a Če-
chových schváleno. — Schválen návrh smlouvy o
pronájmu obecní budovy čp. 1071 (býv. evangeli-
cké modlitebny) c. k. vyučovací správé. — Měst-
skému zastupitelstvu předloží se ke schválení ná-
vrhy komise na úpravu tržiště na Tylově
náměstí a zřízení prodejních stánků ze železobe-
— Staroměstský občanský klub v Praze pořá-
dati bude ve středu dne 28. května v hořejších
restauračních místnostech „Merkuru“ v Mikulášské
třídě v Praze o 8. hod. večerní členskou schůzi,
na které přednášeti bude okresní lékař p. MUD
Bohumil Klusáček „O cestě Holandsk em
a Belgií“, kteroužto přednášku provázeti bude
řadou světelných obrazů. Schůze tato jest pří-
stupná členům a jimi uvedeným hostům, jakoži
jejich dámám a slibuje všem účastníkům nejen
poučení, leč také osvěžení, pročež nyní již na ni
upozorňujeme.
tonu.
Král
Riegrův
Klusáček
em
Schvá
Tylův náměstí
Praha
Belgie
Králové
pod Karlov
staroměstský občanský klub
35
article
— Valná hromada Podpůrného a pensijního
spolku pro výtvarné umělce, jich vdovy a sírotky
v Praze (Spolek sv. Lukáše). Ve valné hromadě.
konané dne 21. t. m., zvoleni byli: místo loni ze-
snulého předsedy p. Edv. ryt. z Daubků dr. ing
Josef Neumann, říšský poslanec a ústřední in-
spektor c. k. státních drah, za místopředsedu ma-
líř V. Jansa, za členy výboru malíř Gust. Miksch,
malíř Sigmund Rudl a tajemník Krasoumné jed-
noty pro Čechy Rudolf Weinert. Nově zvolený
předseda vyslovil své potěšení nad svornou sou-
činností umělců, náležejících ke spolku a upozor-
nil za všeobecného souhlasu zvláště na to, že
bez rozdilu národnosti činni jsou po léta svorně a
kolegiálně ve prospěch spolku. Vyslovil dále na-
ději, že tato svornost pojiti bude i v budoucnu u-
mělce jmenovaného spolku. Předseda slíbil věno-
vati se prospěchu spolku dle nejlepších svých sil
a podporovati všechny snahy spolku při každé
příležitosti. Bylo by radno, kdyby i širší veřejnost
povšimla si humanních cílů tohoto spolku a pod-
porovala jej hojnými dary a přistupem za členy.
— Slezd absolventů vyšší obchodní školy (cb-
chodní akademie) král. města Plzně. Letožního ro-
ku (ke konci měsíce září) bude otevřena a svým
doktor
Ing
Josef Neumann
V Jansa
Gusta
Sigmund
Čecho
Weinert
Praha
Plzeň
spolek svatý . Lukáš
chodní akademie