2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
25. května 1913. Číslo 14í.
4
article
postarati se o změnu v dosavadní výchově
mládeže ve škole i mimo školu a sice na
základě přísné abstinence — ne střídmosti
Poukázáno na to, že množí se zločiny
osob mladistvých v těch místech, kde je větš
příležitost ku pití, dále, že se šíří hrubost
sesurovění přes pokrok inteligence.
Jest ve vlastním zájmu učitelstva, aby
si ulehčilo své velké úkoly výchovné, aby
ovoce jejich činnosti nebylo ničeno životem
mimoškolním. Škola musí vštípiti každému
poznání, co je dobré a co špatné a jak má
správně žíti. Úřady školní poznávají tyto úko-
ly a nařizují, aby děti byly poučovány o škod-
livém vlivu lihovin, ale dosud schází poroz-
umění pro velký význam abstinence ve vý-
chově mládeže. Učitelové samotni požívají
lihoviny právě tak jako ostatní inteligence
tím vyučování protialkoholní je všude nedo-
statečné. Máme již v Čechách i na Moravě
řadu abstinentních učitelů a profesorů, kteři
se mohou pochlubiti výbornými výsledky ve
svých školách; ale dosud je jich příliš málo.
Při českoslovanském abstinentním svazu je
školský odbor, který rozvíjí horlivou činnost
a zaslouží povšimnutí mnohem důkladnějšího
Ovšem málo učitelů se odhodlá státi se
organisovanými prohlášenými abstinenty, pro-
tože tím berou na sebe povinnost dávati do-
brý příklad svým životem a toho se většin
boji, protože si nedůvěřují, že ve společnosti
za každých poměrů odolají svůdnosti skle-
ničky a výsměchu pijáků. Zkrátka od absti-
nenta se žádá jakási oběť a projev silnějšíhe
charakteru. Abstinent v nynější společnost
je insultován a musí se uměti v ní pohybo-
vati, musí odrážeti logicky útoky a k tomu
boji není každý disponován.
Čechy
Morava
5
article
Ale učitelové abstinenti ať nehledí n
to, co jim pijáci řeknou, ať hledí jen na své
děti, na školu, a tu mají vždy vděčné poslu-
chače, žáky, kteří si každé slovo pamatují pro
život. Děti jsou útvarem, který se dá formo-
vati podle vůle učitelovy. Ovšem mnoho vli-
vu má dům rodinný i společnost, která je
vždy spíše špatná než dobrá, ale učitel může
mnoho napraviti, když chce. Ano, učitel musí
chtít dřive sám se poučití o otázce alkoholní
musí býti proniknut přesvědčením, že dělá
dobro a pak nepotřebuje žádných rozkazů
školních úřadů, ani návodů, protože život bez
pití lihovin je něco samozřejmého, nutného
pro udržení zdraví a svěžesti duševní.
Hnutí abstinentní obrací se v první řadě
do škol, k učitelům, protože na tom poli mož-
no dosáhnouti zdárných výsledků. Staré pi-
jáky napravovati a obraceti je většinou úkol
nevděčný a marný. Teprve budoucí generace
může býti abstinentní a převrat nestanese
ještě ani v generaci první, ale postupně, pro-
tože požívání lihovin příliš hluboko vniklo
do zvyků společenských, má příliš mnoho přá-
tel následkem zvláštních narkotickýchči
opojných účinků alkoholu.
V celém boji protialkoholním musíme po-
čítati s tou okolností, že slabosti a vášně lid-
ské nikdy nevymizí, že lidstvo bude hledati
vždy nějakou narkosu a dráždidla, ale tyto
pathologické touhy člověka musí vésti rozum
na jiné cesty méně nebezpečné. Jisto je, že
alkohol jest látkou tak škodlivou, že musí se
pracovati na jejím odstranění z požitku do
brovolně i násilím.
6
article
Požitek opia měl také domovské právov
Orientě zvykem staletým a když „nevzdě-
laní“ Číňané viděli, že jim opium ničí spousty
lidu, zakázali výrobu a prodej opia a nepotře-
bují ani mnoho lid poučovati.
S alkoholem je to jinak. Alkoholní kapí-
tál a zájem státní je příliš mocný, než aby-
chom očekávali, že rozkazem shora potlačí se
rázem výroba a prodej lihovin. Lid sám musí
se pozvolna naučiti na jiný způsob životaa
tak nechati výrobny pozvolna odumříti. Ovšem
pivovary a lihovary i jejich žurnály zuří proti
zdravému hnutí abstinentnímu a pouštějí do
světa lživé zprávy o výživnosti a síle piva.
vína atd., jen aby lid byl udržován v klamu
a hodně konsumoval.
Boj protialkobolní jest dnes bojem proti
kapitálu alkobolovému, který opanoval velkou
část průmyslu a obchodu. Proti této moci pe-
něžní stojí dnes idea abstinence jen morální
silou bohatá. Náš život společenský, výžíva.
politika, zvyky točí se jen kol piva a kol
hospody. A těmi zvyky trpí a padá moc lida
a ostatní nemají odvahy nebo schopnosti říei
pravdu, že ta svoboda živností nemůže se
trpěti v zájmu zdraví celku.
Číňan
Orient
7
article
Jest pravda, že pití ať střídmé nebo ne-
střídmé někomu škodí a někomu zdánlivě ne
Máme a vědíme každý den množství odstrašu-
jících příkladů zhouby pijácké. Co zničených
existencí, rodin, co chorob následkem pití li-
hovin. Jako sepí přes mrtvoly předních hrnou
se druzí jako zmámení do zkáky za cenu po-
chybného požitku.
Chceme tyto poměry napravovatí z lásky
k sobě nebo z lásky ke druhým, ke společ-
nost? Chci býti zdráv a proto ce uvarují všeho
co by mi šlodilo — proto se odříkám pit
libovin. Máme vyšší důvody k abstinenci než
strach o zdraví vlastního těla a to jsou dů-
vody lásky k vlastnímu plodu, k dětem, k ná-
rodu. Máme povinnosti k rodině, musíme miti
také nějaké svědomí sociální, ohledy na ce-
Jek. A tu je jisto, že alkoholismem č
zvyky pijáckými trpí celek jistě
a vždy i když jednotlivec tu a tam
netrpí. Nepřeme se o to, který orgán u člo-
věka více trpí, kdy a mnoho-li, nepřeme se
o to, zda škodí dvě sklenice nebo až deset.
nepřeme se o to, zda výživná cena trochu
sladu v pivě vyrovná se škodám z obsahu al-
koholu — nechme tyto otázky prozatím stra-
nou — povíme si o nich jindy. Se stanoviska
sociálního pití lihovin škodí vždycky a sice
tím, že se udržují zvyky pijácké a tím pě-
stují se stále nové oběti a předčasná úmrtí.
padající na vrub jedině otravě alkoholem.
Dr. Šímsa.
doktor
Šímsa
8
article
Literatura.
Literatura.
(Literární historie.) Ukončená kapitola vystou-
pení Petra Bezruče stává se konečně předmětem
literární historie. Zjev, který dosud ceněn témět
jen v příležitostných glossách nebo v úvodechk
anthologiím, máme konečně rozebrán v obširné
studii Jana Vondráčka (Poesie Petra
Bezruče, vyšlo v „Slunečnicích“, knihovně býv
„Noviny“, str. 165 za 2.40 K). Petr Bezruč dosu
nebyl zapiat do řetězce našeho básnického vývoje
a v obraze, jejž skýtá pehled na novou českou poe-
sii, dovedl nás jen naplňovati „zvláštní skepsí o
oprávněnosti vývojové liliace a pragmatického vý-
kladu nové české poesie, dosud nedovršené, ne-
uzavřené, olynoucí a vlnící se“. (Arne Novákv
Petro Bezruč
Vondráček
Bezruč
Novákv
9
article
Úvodě k „Nové české poesii“.) Pokusil jsem se
před dvěma roky o uvedení slezského barda v sou-
vislost celého minulého století, na jehož rozhraní
se stoletím novým se Bezruč objevilí dvě vlny, jež
svým vzájemně vyvolaným vystupováním způsobují
rušný dramatický spád v proudu našeho národního
života, vlna národní a kosmopolitní, zdály se mi
vhodným pozadím k načrtnutí letmého profilu
básnika, jenž jakoby byl vytouženým ideálem na-
šich básníků obrozenských: synthésou poesie lidové
z umělé; doložil jsem své tvrzení četnými ohlasy
národních písní, které jsem u Bezruče nalezl (viz
můj článek „Bard“ v „České revui“. 1911). Domní-
vám se, že tímto směrem měla by se bráti literárn
historie v studiu tohoto zjevu, který v očích svých
donavadních kritiků rušil souhru našeho moder-
ního básnického vývoje, a proto litují, že můj článek
zůstal bez ohlasu. Autor přítomné monografie šel
inou cestou. Hleděl postaviti Bezruče v souvislost
poesie sociální, pokud tento zvláštní látkový okruh
naší nové literatuře vystoupil do popředí. V tom-
lo směru svého pojetí mohl Vondráček konstatovat.
že Bezruč neocitl se v naší literatuře na rozhraní
dvou století tak neočekávaně, nýbrž že tu před-
cházela jistá příprava, kterou možno sledovati se
stupňovaným napětím již od Nerudy. Tato kapi-
tola je, doufám, vedle dvou posledních kapitol —
životopisné a bibliografické — skutečným výtěž-
kem přípravného badání k literárně-historickému
hodnocení zjevu Petra Bezruče. Básnické obdoby
mezi Bezručem a Nerudou, jejich základní rozdí
ve východisku ze společné u obou úzkosti o bytí
národa, nápadná shoda mezi Bezručem a Rudolfem
Bezruč
Bard
Vondráček
Petro Bezruč
Neruda
Rudolf
10
article
Mayerem (rozebrána báseň „Poledne“ a „Ze Šu-
mavy“) a celé ostatní srovnavací studium, v němž
následují parallely s Václavem Šolcem. Svatoplu-
kem Čechem, Jaroslavem Vrchlickým, Antalem
Staškem, Matějem A. Šimáčkem, Macharem. So-
vou. Mužíkem. Neumannem. Hlaváčkem atd. na
edné straně a s celou zvláštní skupinou prostých
veršovců sociálních na druhé straně, až konečně
dochází na řadu i epidonství posledních dnů, na
něž jsme v této rubrice nejednou sami ukázali (v
případu J. F. Karasově a J. Jahodově) — toto vše
dodává knize Vendráčkově, jinak zcela amorfní a
sterilní, jistého významu. Neuznáváme sice tuto
cestu za výhradní ve svém zabrání vytčeného
okrsku — že si ji autor takovou vyvolil, svědčío
velmi obmezené badatelské prozíravosti — avšak
jako postranní, poboční stezka jistě velmi přispěje
ku prozkoumání historického rámce. Podobně po-
slední kapitoly přinášejí leccos nového a mají znač-
nou cenu dokumentární hlavně pilným seřaděním
časopiseckého vystupování Bezručova a osvětlením
vzniku jeho knižních vydání (o vzniku Bezručova
pseudonymu polemisoval již s Vondráčkem a dv
Mayer
Šolc
Čecho
Vrchlický
Stašek
Matěj
Šimáček
Machar
Mužík
Neumann
Hlaváček
Karasův
Bezručův
Vondráček
Šu
11
article
„Mor. Orlici“). Na tuto práci autor stačí, a vý-
znamu této práce, třeba málo pronikavého, mu
také nechceme upírati. Vlastním obsahem knihy
zbytečně bychom se tu zabývali. Je to anorganická
směs nejrůznějších poznatků esthetických, nad ni-
miž snaží se nabýti vlády neustále do popředí se
stavící smysl pro sociální poslání Bezručovo. Tai-
nova theorie o rasse, prostředí a době byla tu na-
plněna zcela mechanickou cestou bez použití pra-
vých tvořivých kritických schopností. Konečně
autor. vycházející z Goethova hesla: „Wer den
Dichter will verstehen, muss in Dichters Lande
gehen“, vyznává v doslovu, že jeho řádky „vedle
zájmu čistě literárního sledují v neposlední radě
týž cíl jako „Slezské písně“ samy (totiž: účinnou
pomoc Slezanům!). Hlavní chybou však zůstává, že
žádný z obou zájmů tu nebyl čistě pěstován: zájmy
šly od začátku vedle sebe, stírajíce se sebe na-
vzájem svůj citový pel. až dostoupily v společnou
monstrósní obojakost. Není tu již pochyby, že po
Bezručově díle sáhl nejistou rukou duch, který
není hoden významu básníkova, nemůže ani z da-
leka postaviti se mu na roveň, duch, na jehož soudu
není stopy tvůrčího posvěcení. Tato kniha byln
psána.
Mor
Orlik
Bezručův
Goethův
Dichter
Slezan
12
article
O dobré methodické průpravě mladého lite-
rárně-historiekého pracovníka svědčí „literární
studře“ dra. Ant. Hartla: H. G. Schau er
která vyšla v Knihovně Pokrokové revue (str. 64.
za 1.20 K) „jako příspěvek k tichému loňskému 50
výročí narozenin a 20. úmrtí.“ Postava předčasně
zesnulého kritika jenž na prahu let devadesátých
vzal na svá bedra kříž za celou generaci, která
vstupovala právě do života, a jenž, jsa poloněme-
ckého původu, tragicky trpěl skepsí svého češství.
zmizela dávno s našeho obzoru: jediná kniha, kte-
rou Schauer vydal, je německá a je neznámá i mezi
odborníky (ie to kulturně-historický spis o dvaná-
ctém století) a na jeho články a kritiky, roztrou-
šené po časopisech a novinách, padne toliko vě-
dec, který se jeho dobou probírá. Autor přítom-
ného spisu má tedy především jistou zásluhu o oži-
vení památky Schauerovy v době jubilejní. Při-
stoupil ke svému předmětu nejen s dobrou přípra-
vou (o důkladném studiu svědčí připojený Seznam
Hartl
H G Schau
Schauer
Schauerův
13
article
Schauerových prací), ale i s dobrým procftěním
vztahů, které mohou existovati mezi tímto za-
padlým přechodním zjevem, jenž předcházel těsně
vystoupení pravé moderní školy kritické, a dobou
naší. Ti. jimž dnes se zdá, že stojí přede dveřmi
nových útvarů, nebudou pokládati fragment díla
Schauerova, jež je rázu všeobecně kulturního (ve-
dle kritiky pěstuje se v něm národohospodářství
sociolodie, filosofie a politika), za mrtvý materiál
historie. Závan ovzduší, jež chce sytiti takové kul-
turní typy doby, se vrací. Litujeme, že p. Hartl
jenž jinak prokázal se nadaným žákem výborného
učitele (prof. J. Vlčka), nevyjádřil se plněji o od-
kazu, který dnešní mládež může spatřovati v díle
Schauerově, že nenalezl přímější a naléhavější tán
ve svém pilně utříděném výkladu, tón, jenž by vy-
jádřil všechnu nutnost, dohánějící badatele k to-
mu, že vyvolí si určitý předmět. Toť jistě chyba
která zavinila, že od starších studií, Šaldovy. Mrští-
kovy a Karáskovy, nebylo tu celkem pokročeno
dále.
Schauerův
Hartl
profesor
J Vlček
Šaldův
Karáskův
14
article
Mistrná srovnávací studie prof. dra. Arn.
Krause: Björnson a Ibsen (vyšla ve Sbírce
přednášek a rozprav, nákl. J. Otty, str. 152, za
2.80 K) náleží k nejlepším plodům, které nám při-
nesly universitní extense v posledních letech. Není
to pouhá dvojí podobizna literární, která včas se
nám podává, aby nás poučila o významu obou ve-
likánů, jichž ztrátou na sklonku minulého desíti-
letí pozbyla norská literatura svých typických
představitelů, ale zároveň široká kresba, kde se
nám na pozadí dvou nejrázovitějších profilů mo-
derní norské literatury otvírá celý norský svět.
Prof. Kraus vyšel vlastně od Björnsona — pří-
tomný „šestipřednáškový kurs“ vyšel z proslovu
při smuteční slavnosti, pořádané Osvětovým sva-
zem na staroměstské radnici dne 22. května 1910,
krátce po smrti Björnsonově, za svěžího dojmu jeho
nedávného boje za uherské Slováky. Bylo zajisté
slušno osvětliti našemu publiku význam velikého
Nora, jenž projevil našim národním bratřím tolik
sympatií svým vstoupením do boje za jejich práva.
profesor
doktor
Kraus
Björnson
Ibsen
J Ott
Björnsonův
Slovák
15
article
A protože Björnsonův zjev přímo volal po parallele
se zjevem Ibsenovým, jehož význam osvětliti bylo
opět případno pro takřka akutní vztah našeho di-
vadelního publika k této světové dramatické hvě-
zdě, vytkl si prof. Kraus za úkol, spojiti jaksi zá-
jem kulturní se zájmem čistě uměleckým a jejich
spojenými silami vyvolati před námi význam obou
Norů jak s hlediska úzce národního, tak široce
evropského. Proto rozšířen rámec o celý dějinný
nástin Norska od nejstarších dob až po události
posledních let, v němž boj malého národa za samo-
statnost svou pozoruhodnou obdobou s naším bl-
storickým vědomím získává našich zvláštních sym-
patií. Prof. Kraus plní krásně touto knihou dlohu.
v níž od let již vystupuje a k niž snaží se strhnouti
zájem naší vysokoškolské mládežet sbližuje dva
malé národy, kteří nepřízní osudu uvržení v pouta
těžkých podmínek, zvolna se probouzeli ze stale-
tého spánku k svému vědomí a probíjeli se k samo-
statnosti jnápadnější obdoba norského probuzení
— po stránce jazykové — byla by ovšem s odlukou
našich Slováků od spisovného jazyka českého!),
dodává národu našemu lepším výsledkem boje u
Norů odvahy k dalšímu boji za práva a důstojné
postaveni v soustátí, k němuž se hlásíme. Kniha
je vzorně methodicky uspořádána a podána onim
osobitým zkratkovým stylem, jejž tak dobře znaj
A. V.
Krausovi posluchači
Björnsonův
Ibsenův
Kraus
Noro
Slovák
Norsko
17
article
Gustav Klika: „Chorálista“. (List z dějin
Gustav Klika: „Chorálista“. (List z dějin
maloměstského odboje.) (Školská lknáhovna mlá-
deže. — Svazek II.) V Pardubicích, Jan Liebich.
Cena 1 K 80 hal.
Ročenka Matice osvěty lidové pro
knižegtví Těšínské. V Polské Ostravě, Ma-
tice osvěty lidové pro knížectví Těšínské.
„Die Bergwerks-Inspektion in
6ste rreích.“ 1910. I. Tedl. Wien, Verlag der
Manzschen E. u. k. Hol-Verlags- und Universitäts-
Buchhandlung. I., Kohlmarkkt 20.
Gustav
List
Liebich
Tedl
Pardubice
Ostrava
Ma
Wien
II
Verlag der Manzschen E
Verlagsund UniversitätBuchhandlung
die Bergwerks
Kohlmarkktoria 20
19
article
Poruchám v zažívací činnosti
Poruchám v zažívací činnosti
měla by se záhy učiniti přítrž, aby se předešlo je-
jím zlým následkům, jako chronické zácpě, bolení
hlavy, nečistotám kůže atd. K tomu hodi se nej-
lépe „Califig“, libě chutnající, mírný a spolehlivě
účinkující počišťující prostředek. „Califig“ předpi-
sují četní lékaři stále v takových případech, a týž
osvěděil se vždy nejlépe jak při odrostlých, tak u
dítek. Následkem své neškodnosti a jiných výteč-
ných vlastnosti považován jest od mnohých za nej-
ideálnější domácí prostředek pro rodinu, který by
neměl scházeti v žádné domácí lékárně. K dostání
ve všech lékárnách. Pravý jen v pův. lahvíchv
kartonu s ochran. jménem „Califig“ po K 2.—
K 3.— za láhev.
28
article
Jest možno tomuto muž
Jest možno tomuto muž
předpověděti
Bohatý i chudý, vzncšený i nepatrný.
všichni hledají radu ve věcech obchod-
ních, v záležitostech ženitby, ohledně
přátel a nepřátel, pří změnách, speku-
lacích, milostných záležitostech, cesto-
vání a ve všech jiných událostech života.
Mnozi praví, že jim život od-
halilsobdivuhodnou přesností
Písemné posudky zasílány budou pouze krátký
čas čtenářům „Národních Listů“ zdarmal
Pozvedl se ko-
nečně mystický zá-
voj, jenž vědu sta-
rých tajuplně za-
haloval? Mohl sku-
tečně někdo zři-
diti systém tak
dokonalý, že s při-
slušnou pečlivostí
odhaluje charakte
a vlohy každého
člověka a načrtáv
tak v obrysech je-
ho život, že jest
mu možno uvaro-
vati se omylůa
vystihnouti pro-
spěch z naskytnuvší se příležítosti?
Roxroy, který se vnořil od dvaceti let v my-
steria tajemných věd a studoval různé methody
jak předpovídatí osud, jak se zdá, překonal slávou
všecky svoje předchůdce. Jeho studovna jest do-
pisy ze všech dílů světa řádně zasypána; vypočí-
távají dobrodiní, jichž jsme se zúčastnili na základě
jeho rady. Mnoho jeho klientů pohlíží naň jako na
muže vypraveného zvláštními silami, jeho skrom-
nost však nedopoušti mu říci, že dokonání tak
pozoruhodných činů toliko na jemu vlastní sro-
zumitelnosti přírodních zákomů, bylo přivedeno.
Jest naplněn vlídnými pocity k lidstvu, a druh
a způsob jeho chování a vystupování činí ihne
dojem muže, který upřímně věří ve svoje dílo.
Roxroy
29
article
Veliké haldy děkovných dopisů od lidí, kteří se
s ním radili, leží vedle jiných přesvědčujících
důkazů, vysvědčení o jeho schopnosti. I astrolo-
gové a věštci připouštějí, že jeho systém pře-
konává vše dosud předcházející
Důstojný kněz G. C. H. Hasskarl, Ph. dr.
kazatel evang, lateránského kostela sv. Pavla
praví v dopise prof. Roxroyovi: „Jste zajisté nej-
větší specialista a místr ve svém povolání. Každý
jenž se s Vámi poradí, obdivuje v předpovědec
života přesnost Vaší znalosti lidí, věcí, jakož
Vašich rad. I ten nejskeptičtější, korespondoval-l
s Vámi jednou, uchyluje se k Vám opět a opět
o radu.
Chcete-li míti prospěch ne štědré nabídky
Roxrovovy a obdržeti bezplatně čtení na zkoušku
zašlete den, měsíc a rok svého narození sou-
časně s udáním, jste-li pán, paní nebo slečna, ja-
kož i opis následujícího verše vlastní rukou:
Já zvěděl zvěst o Vašem daru,
bych v knihách Osudu moh' číst.
a rád bych teď i zvěděl radu,
jíž jsem si od Vás jist.
Uveďte jméno, datum, narození a adresu po-
drobně a zřetelným písmem. Zašlete svůj dopin,
jejž nutno opatřiti 20hal. známkou, na adresní
Roxroy. Dept. 3042, No. 177a, Kensington Higl
Strect, London W., England. Můžete dle libost
zaslati též 60 hal. ve známkách na vydání, porta
psaní atd. Nezasílejte však v dopisech žádné pe-
níze. Četba na zkoušku zasílá se v němčině, ane
na výslovné přání též francouzská, případně
uherská
21436
H Hasskarl
Pavel
profesor
Roxroy
Vaš
Higl
London W
England
54
article
Úsudek zákazníkův:
Úsudek zákazníkův:
Různé výstrahy, jež mně byly sdě-
leny ohledně zanášení se Brons mo-
toru, jsou naprosto nesprávné, nebot
motor Brons neni třeha vůbec
rozebírati za příčinou čištění.
Truhlářství pro výrobu kulečníků.
stavby, a moderního nábytku
Jos. V. Svoboda
ve Slaném, proti kostelu.
V Svoboda
Jos
Slaný
Bron