ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 45eac750-717c-11dc-9265-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 97 celkem · entity: person 74, place 59, work 4, org 11
1 masthead
Strana 10
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY,
3 masthead
6. zaří 1903.
4 masthead
Číslo 243.
5 article
— Zákazník poroučí, živnoslník musí po slechnouti. Za několik hodin byl kabát doma, a za- platil jsem od něho osm zlatých. Můj vlastn zimnik pak byl odřenější než kdy jindy. I sedl jsem a napsal svému dobrému přílel tenlo dopis: Milý přítelil Převlečník, který jsi mně půjčil, byl mi z předsíně ukraden. Pokládal jsem za svou po vinnost koupiti tobě místo něho nový. Tvůj věrný přítel X. Ladislav nechtěl ho přijati. Musil jsem mu ho násilně vnutiti. Nemohl jsem se přece do- pustiti toho, abych někomu dal obrátit kabáta potom si ho ještě ponechal. Konečně se upo- kojil, a jen tomu se divil, jak krásně mu přiléhá. Mně to sice neřekl, ale slyšel jsem, jak jinde oplakával svůj starý žlutý převlečník, jenž byl posledním výrobkem firmy Krauskopfovy. Hlned potom ohlásila firma konkurs. Minula zima, a po ní ještě několik ročních počasí, v tom pořádku, jak ho všichni známe (nebylo příčiny ke změně pořádku toho) a my jsme už dávno zapomněli na vylíčený právě případ. Ladislav věrně nosil modrý převlečník neměl ani potuchy o tom, že jeho starý kabát jes mu tak blizko. Jednoho jara (sněhové vločky již zmízely, ale vlašťovky dosud se nevracely) přišel ke mně Ladislav celý rozčilen a pravil: — Pamatuješ se na ten můj žlutý pře vlečník? Zarazil jsem se. — Jak te? — Co mně byl ukraden?
Ladislav Musil Krauskopfův
6 article
— Pamatuji. — Nuže, jen si představ, já ho dostal zpět — Toť nemožnol Už je tomu tak. A k tomu všemu ve stavu úplně dobrém. Jakoby byl po té krádeží stále býval zavřen ve skříni. — Snad je to jiný? — Pamatuji se debře. Je to týž. — To je prapodivná věc. Jak se to mohlo státi? Dal jsem krejčímu ten modrý převlečník, který jsem od tebe dostal darem, aby ho — obrátil ... — Ted už to chápu! vzkřikl jsem. — Co už teď chápeš? — Nic, jen pokračuj. — Poslal jsem mu modrý a on mi vrátil domů žlutý. Hned jsem k němu utíkal, že to nen můj kabát, ale krejčí přísahal při nebi a zemi. že to je můj, načež jsem mu oznámil, že ovšem je to můj, ale starý, který mi byl ukraden... Krejčí byl uražen... ukázal mi vnitřek, který byl modrý... to je prý urážka na cti: vyhro- žoval mi soudem. Abych prý ho nepokládal za takového osla, že by si dal zaplatiti za obrácení a za tutéž cenu že by mi dal zcela nový kabát... Já jsem tam stál a z celé té věci nemohl jsem chápati ani slova ... — No, však já ti to vysvětlím. A vypověděl jsem mu celou historii. Uhodil se do hlavy a zvolal: — Teď již chápu všel — Co vše? — Proč vnější — hořejší kapsa měho modrého převlečníku byla na pravé straně. vnitřní pak na levé. U pořádného kabátu bývá zrovna naopak. Z maďarštiny přeložil B. K.
Ted Krejčí
7 article Různé zprávy.
Různé zprávy. Psychologické záhady. Psychologická záhada, jež zajisté znepoko jovala již každého, kdo jest jen poněkud scho pen pozorovati sama sebe, jest klamná před stava, že jsme věci a lidi, s nimiž se poprve setkáváme, již viděli, anebo pozorovali před tím události, jež se nám poprve přihodily. Zdá se nám, že jsme krajinou, kde jsme nikdy ještě nebyli, již cestovali, čteme novou knihu a pra víme si: to jsem již čell, setkáme se s nezná- mým a jsme ohromeni náhlou vzpomínkou, jako bychom byli již jednou s ním hovořili. Tak praví Dickensův »David Copperfield«: »Známe všichni ze zkušenosti pocit, že někdy hodláme učinit nebo povědět něco, co již dřive bylo učiněno nebo pověděno.« Tento úkaz byl znám již starým národům hrál při menší jejich sehopnosti vědeckého po zorování v jejich životě větší úlohu, než u nás a byl zajisté původem domněnky o preexistene a stěhování duší. V křesťanské eírkvi bojoval proti těmto zjevům sv. Augustin, jenž v pole- mice proti Pythagovi prohlásil představu »ně čeho, co jsme již zažili«, za »klamnou vzpo minku, již duši našeptávají zli duchově.«
Dickensův Copperfield Augustin
8 article
Touto tajemně vábivou a znepokojující zá- hadou zabývá se v »Mereure de France« Char- les Méré, jenž sebral četná svědectví a podáví pokusy filosofů a psychiatrů vysvětliti je, aniž ovšem může záhadu samu rozřešit. V »Dáblo vých elixirech« lze postřehnouti jádro takovéto psychologické zkušenosti a francouzský romantik Gerard de Nerval ujišťoval, že vždycky psával dle diktátu svého druhého já, jež zřetelně po- zoroval a jež nazýval svým »mystiekým bra trem«. O prostších a častějších úkazech klamné vzpomínky a rozštěpení vědomí podává auton ještě další doklady, mimo jiné jeden ze vzpo- mínek slavného anglického lyrika Stelleya. Když básník procházel se kdysi v okoll Oxfordu, zdálo se mu pojednou, že poznává opét krajinu, o níž byl přesvědčen, že ji viděl kdysi ve snách a jat hrůzou, ihned ono místo opustil.
Franc Mérý Nerval Chara Oxford
9 article
Pierre Loti, spatřiv poprve moře, byl překvapen přesnou shodou svých představ o moři se sku tečností. Tento úkaz snaží se vysvětlit bezděč- ným vnímáním, poněvadž kdysi již ve věku pěti měsíců byl u moře, anebo dědičností, po něvadž má mezi svými předky mnoho ná mořníků. Jedním z nejzajímavějších zjevů toho druhu jest ličení, jež podává Goethe v jedenácté knize své »Dichtung und Wahrheit«, zmíniv se o lou- čení s Friederickou v Sesenheimu. »Viděl jsem totiž, nikoliv očima tělesnýma, nýbrž zrakem ducha, kterak sám sobě přicházím vstříc touže cestou, na koni, a sice v šatě, jejž jsem nikdy nenosil: byl barvy šedé jak štika s trochou zlata. Jakmile jsem se z tohoto snění vytrhl, postava úplně zmízela. Podivno však je, že po osmi letech, v témž šatě, o němž se mi zdálo a jejž jsem právě měl na sobě nikoliv zúmyslně nýbrž náhodou, nalézal jsem se na téže cestě abych Friederiku ještě jednou navštívil.« Goethe vzdává se marného pokusu vysvětliti tento po- divný přelud. Pro něho jest předtucha spojena s pocitem zdvojeného já, jež lidé značné obra- zotvornosti, zejmena umělci a spisovatelé, často u sebe zjistili a jež dle pozorování francouz- ských psychiatrů ovládají zejmena hallucinaee hysteriků. Nejpodivnějším úkazem zajisté opakování se téhož snu, nanejvýš týravé, v určitých pře- stávkách, jenž se konečně jednoho dne zdánlivě uskuteční. Setkáváme se s lidmi, s nimiž jsme se, jak se nám zdá, za týchž okolností setkali.
Loti Goethe Friederika Dichtung und Wahrheit
10 article
Siluace nabývá čím dál tím více fvarů něčeho, co jsme tušili neb o čem jsme snili a naše vě- domí štěpí se tou měrou, že sami sobě pravíme teď poví to a to, co jsem již jednou někde po věděl, anebo očekáváme od jiného odpověď jakou nám byl již jednou dal. Někdy se podaří tuto hallucinaci napjelím vůle střást. Nemůžeme -li ji prorazit, nastává obyčejně nejistota, zda-li po- slední rozhodující obrat události neb rozmluvy odpovídal také snu nebo předtuše a vzpomlnka jež právě ještě byla zcela přesná, způsobilá k porovnání, počiná pod dojmem skutečnosti bled- nout a nedá se postihnout. Psychologové, jiehž pomoci se dovoláváme, marně se namáhají výkladem těchto úkazů. Ten míní, že dojem, jejž jsme náhle příjali, připo- míná nám dřívější podobné dojmy a že tato podobnost mezi dvěma stavy vědomí nás po- jednou pudí, stotožniti je. Jiný dovolává s spodní vratvy vědomí, jež neustále bez našeho vědomí sbírá dojmy, jež náhle zjeví před uvě- domělým já. Pro některé případy sice stačt výklad, že duše si počíná právě jako ve snu, kdy spíci člověk z venčí přijímá fysický dojem, na razíte o pelesť anebo slyšíte výstřel a neuvědo míte-li si to plně až ke probuzení, zdá se vám o histerii, jež končí nárazem neb výstřelem.
11 article
Autor spatřil ve výkladní skříni podobiznu svého kóllegy a představoval si, že v nejbližším oka- mžiku setká se živoucím originálem, což se také přihodilo. Zde se mohí přihoditi omylv pozorování sama sebe, takřka početní chyba v duševní časomíře, kde se domníváme, že jsme si před tím něco představovali. Obtížnější jest případ, kde mezi předtuchou a jejím splněním uplynula dlouhá doba, jako v uvedeném případě Goelheově, ačkoliv ani zde není vyloučena mož nost dodalečné a bezděčně nazpět pošinuté před- stavy. V poslední době staly se pokusy sbl- rati pojmy o snech systematicky, aby bylo lze vědecky je zpracovat. K tomu mnohý rád při- spěje, ale právě tyto předtuchy nabývají teprve významu, když se uskutečnily. Dřive se o nich nemluví, dokud pokus neskoněil kladně a tak budeme se muset i na dále dát překvapovati těmito vrtochy paní duše, aniž bychom pro ně nalezli vysvětlujícího zákona. do zl. 11.35 za metr, na bluzy
12 article
= Pomník carovi. Z Paříže se oznamuje: Sochai Jacques Froment-Meurice dokončil pomnik carovi, který u něho objednal výbor „Vzpomínky na Bětheny Pomník carovi, jenž má býti postaven v jedné ze siní Zimního dvorce, má výšku as tří metrů. Jest to jezde- cká socha cara Mikuláše II. na podstavci tvarů velmi harmonických a velmi originálních. Podstavec jest celý z mramoru tyrkysově modrého, zdoben mosaikou velmi bohatou, znázorňující erb ruský a různé emble- my, jež tvoří velmi pěknou dekoraci. Na přední straně znázorněn ve vysokém reliefu, vytesaném z kamene samého dvouhlavý orel carský. Hrudní štit se znakem sv. Jiří jemně proveden v mosaice, mocné drápy, držící žezlo a říšské jablko, provedeny z pozlaceného bronzu. Na frýsu, jenž odděluje podstavec od sochy, nalézají se zlatými hterami, propletenými dubovými větvemi. slova Francie, Rusko. Jezdecká socha zvedá se klidně a ušlechtile nad touto dekorací, jejíž bohatství dodává důrazu podložka z červeného sametu. Car vyobrazen tak, jak se jevil při defilování u Bětheny na svém oblíbeném irském koni, jejž si byl k této příležitosti dal poslati do Francie. Jezdecká socha jest z bronzu a p. Jacques Froment-Meurice dal jí patinu, po niž dlouho pátral a jež činí velmi šťastný dojem. Pomník tento, jenž znamená nový úspěch umělcův, zaslán bude záhy do Petrohradu, kdež bude odevzdán carovi.
Froment Meurice Mikuláš Jiří jemně Paříž Francie Rusko Petrohrad
13 article
= Balonem přes Alpy. Dne 3. října 1898 podniki známý větroplavec kapitán E. Spalterini z Curychu, jenž byl vykonal již více než sto šťastných cest ba- lonem, vědeckou výpravu balonem přes Alpy a Juru. Východiště cesty bylo město Sion (Sitten). Zdařilý sestup proveden po cestě, trvavší pět hodin 42 mi- nuty, blíže francouzské vesničky na rozhraní depar- tementu Cöte d'Or a Haute Marne. Vědecký výsledek výpravy byl značný. Pro první polovici září chystá podnikavý větroplavec novou a smělejší výpravu.
E Spalterini Alpy Curych Sion Sitten Cöte d ' Or Haut Marna
14 article
Podle bohatých zkušeností, získaných na prvé vý- pravě a po důkladných předběžných studiích poměro větrů a pohody, zvolil za východisko Zermatt v kan tonu valisském na úpatí Matterhornu, Monte Rosy Dómu a Breithornu. Zde chce vyčkati větry jihozá- padní a s balonem »Stella«, jenž má obsah 1600 krychlových metrů, vznésti se podle Dómu přes le- dovec Aarský a pak přes vrcholy Panny, Eigeru a Mnichu přes Alpy kantonů v Uri a Glaru a pak k Bodamskému jezeru a k rýnským poho- řím. V Zermattu na Gornerském hřbetu bude zařízen zvláštní pozorovací a signální stanice, při jejíž orga- nisaci a řízení bude přítomen v Zermattu curyšský inženýr. Očekává se, že výprava bude mít úspěci co nejlepší. Spalterini, jenž jest zároveň znamenitým fotografem balonovým, bude opatřen potřebnými foto- grafickými přístroji, aby mohl zhotoviti četné snímky horských končin, jež přeletí. Jedinou podmínkou jes nyní příznivý směr větru. = Proslulá sbírka metsoritů tajného rady Juli Sěmaška v Charkově byla těchto dnů prodána. Ame- rický »lovec meteoritů« prof. Henry Ward přibyl do Charkova a nabídl dceři a dědičce Sěmaškově 12.000 rublů a nabídka přijata. Professor Ward pod nikl též cesty do Permu a Archangelu, pátraje po meteoritech. Před tím již byl v Teheranu, aby získal kus meleoritu, náležející šachovi a podařilo se mu to. Zesnulý tujný rada Sěmaška měl největší soukrom- nou sbírku meteoritů v Evropě. Obsahovala 400 druhů meteoritů, jak »aerolithů« (kamenů tak »sideritů« (železitých meteoritů) i »siderolithů- vzácného to druhu, smíseného z kamene a železa.
Stella Spalterini Sěmaška profesor Ward Archangel Matterhorn Monte Eiger Alpy Uri Zermatt Charkov Perm Evropa Sěmaška
15 article
Tato sbírka bude nyní zařaděna do sbírky Ward- Cronleyovy v Nov. Yorku, jež se tím stala největší sbírkou toho druhu na světě. Až dosud považovány za největší sbírky britského musea a musea ve Vidní Vídeňské museum má dle posledního katalogu 560 druhů meteoritů ze 640 dosud známých druhů, nyn však čítá sbírka Wardova 578 druhů, nepočítaje vto duplikáty. = »Císař Sahary«. Cestovalel vrátivší se z Grano Canary zaslal Reuterově kanceláří zprávu o rez- mluvě se Jacquesem Lebaudým, »eísařem Sahary«. anebo také s »císařem trojským«, jak se také rá dává nazývat. Vypravoval mu, že se již dávno za- býval myšlenkou založiti říší v severozápadní Africe a tvrdi, že přesně zjistil, že není se žádné strany oprávněných nároků na území, jež si přeje obsadit Misto, jež si vyhlédnul, má na pobřeží délku 140 mil a rozkládá se daleko do vnitrozemí. Lebaudy uložil dvěma právníkům v Grand Canary, aby pro- vedli důkaz, že nároky Španělska na ono územ jsou neoprávněny. Mladý millionář doložil, že neví. proč by se neměl nazývat císařem, tím spíše, kdyi je ochoten věnovati nové své říši značně milliony. Vtu dobu dává zhotovovat přenosné domy, jež budou tvořit jeho hlavní město »Troja«, dokud jeho monarchle nebude náležitě upevněna. Později budou na místé přenosných domů postaveny paláce. Zá
Ward Wardův Reuterův Jacques Lebaudý York Afrika Španělsko Trója Grana Canara Grand Canara
21 article Tresti
Tresti k výrobě veškerých druhů lihovin a octa dodávám v první jakosti a ručím z nejemnější zboží a skvělý výsledek. Cenník a prospekt 19e60 zdarma. Karel Fillp Pollak, továrna esencí v Praze, Marianská ulice č. 18 n- Sklad nejjemn. čistěného 95°% hlu- měrem jeho jest, odvésti obchod z Alžírska a Ma- rokka do Troje, odkud bude zboží na paropla vební linii, již rovněž hodlá Lebaudy zřídit, z Troje do svěla. Císař Lebaudy přeje si, aby se rozhlásilo. že všichni, kdož se podrobí zákonu a jsou silní, budou v jeho nové říši vítáni. Vypravuje, že námořníky kteří byli Manry zajati, navštívil před svým od jezdem od pobřeží. Vede prý se jim dobře a nemaj ze čeho obávat. Lebaudy zabývá se horlivě přípra vami k opětně návštěvě své nové říše. Ostatně má jeho yaci ta nikoliv jeho císařskou vlajku, nýbri francouzskou trikoloru »Císař saharský« patrně do- spěl k názoru, že tato vlajka učiní přece jen větš dojem na siřehoucí jej španělské křižáky, než vlajka mladého císařství. = Archaeologické výzkumy v Mexiku. Mezi no- vějšími nálezy vědecké výpravy v Mexiku jsou téz zbytky města, jež zničeno bylo patrně obrovskou ži- velní katastrofou. Podle zprávy dra. Nicoly Leona. archaeologa národního musea mexického, nalezeny byly nedaleko Poradona ve státě Coehnila zříceniny měsla, jež mělo zajisté ne měně než 50.000 obyvatel Zdá se, že město bylo zničeno průtrží mračen, jež odplavila s úbočí sousední hory ohromné spousty hlíny a kamení, jež pohřbily vše, co v městě zilo. Ve hloubce 10 stop nalezeno mnoho lidských koster, rovněž i kostry slonů, jichž tu patrně bylo užíváno jako souma- rův a tahounů. Zříceniny dokazují, že obyvatelstvo nalézalo se ve značném stupní kulturního vývoje
Karel Fillp Pollak Císař Nicola Leon Praha marianský ulice Alžírsko Ma Trója Mexiko národní muzeum mexický
32 article
neměžeme býti, jak známo, vzhledem k jakosti denní pitné ze středu Stromovky směrem přes nový most v něko lika minutách pohodlné k dosažení. Jest to jeden z nejkrásnějších a nejlevnějších výletů v pražském okoli. Výtečné smichovské akc. pívo, též plzeňské znamenitá přírodní trojská vína, výborná kuchyně vitavské ryby vždy čerstvé. V případě nepříznivého počasí v sále. — Karel Müiter, restauratér, bív dlouholetý obchodvedoucí Patschovy vinárny v Praze 19908 vody dosti opatrnými. Ze všech okolností jest však do- poručení hodna čistá přírodní kyselka, jako Mattoniho kynelka, která, majíc původ ve ska- lách, jest úplně prostá škodlivých organismů a se v opět ných případech, zvláště při objevech tvfu jako zabraňo- vací a velmi léčivý prostředek co nejskvěleji osvědčila tudíž také v lékařských kruzích zvláštního ocenění požívá 15196
Müiter Patschův Praha
38 article
1., Rothenthurmstrasse č. 24. ve středu města, se vším pohodlím. Pokoje on zl. 175 výše včetně elektrického osvětlení. Usř. topení a service. Vytahovadle, lázně, restaurant v domě. Při delším pobytu značné sníženi. Ředitelství- 17459 Napsal vĚšČU OLEB. S mapkou západní Makedoni 248 stran. — Cena K 2 40. 20049 = Nakladatelství E. BEAUFORTA v Praze 1920 Lto hledají se pro „Symfonický orchestr“. Pouze prvn síly přihlaste se u Svazu hudebníků pro král. české v Praze (pod adreson: B. Nejetilý, předseda, ná- 2015 městi krále Jiřího č. 16, Kr. Vinohrady).
Rothenthurmstrass E Beaufort Jiří Praha svaz hudebník pro král . český v Praga
53 article
třetí vydáni. Vychází v sešitech m. 4° nádherné- pravy po 25 kr. S 86 barev. tabulemi, na nichž zobrazeno jest přes 250 rostlin. Druhé vydání, dostati lze neváz. za 1 zl. 20 kr., váz. s 28 barevnými tabulemi za 2 zl. 80 kr., s 50 tabulemi za 4 zl. Nakladatel I. L. KOBER v Fraze, ve Vodičkověul pak-li na každe krahiěne vytisgnuta MULL.Ova vchranná známka a firma. Molievy seidlické prášky jsou osvědčený domáci prostředek k odstranéní všech neduhů povstalých z špatného tráveni, nechuti k jídlu a zácpě. Původn krabice stojí K 2 20052 Jen pravá, pakrlin latiseol OLI s vř en Mollova francovka a sůl chvalně známá jest jako národní prostředek, totiž jako bolesti mirnici mazáni při lámání v údech a při jiných z nastuzení vzešlých následcích. Plombovaná původní láhev stojí K 1.90 Hlavní zasilatelstvi v lékárně A. Molla, c. ak dtorního de- davatale ve Vidni, Tachlasbsn čis. 9. Ve venkevských akladec 15189 tádeime výslovné A. Mol1ů v připravek.
Fraga Mollův A Moll mol Videň