2
masthead
NÁRODNÍ LISTY,
5
article
— Zákazník poroučí, živnoslník musí po
slechnouti.
Za několik hodin byl kabát doma, a za-
platil jsem od něho osm zlatých. Můj vlastn
zimnik pak byl odřenější než kdy jindy.
I sedl jsem a napsal svému dobrému přílel
tenlo dopis:
Milý přítelil
Převlečník, který jsi mně půjčil, byl mi
z předsíně ukraden. Pokládal jsem za svou po
vinnost koupiti tobě místo něho nový.
Tvůj věrný přítel X.
Ladislav nechtěl ho přijati. Musil jsem mu
ho násilně vnutiti. Nemohl jsem se přece do-
pustiti toho, abych někomu dal obrátit kabáta
potom si ho ještě ponechal. Konečně se upo-
kojil, a jen tomu se divil, jak krásně mu přiléhá.
Mně to sice neřekl, ale slyšel jsem, jak jinde
oplakával svůj starý žlutý převlečník, jenž byl
posledním výrobkem firmy Krauskopfovy. Hlned
potom ohlásila firma konkurs.
Minula zima, a po ní ještě několik ročních
počasí, v tom pořádku, jak ho všichni známe
(nebylo příčiny ke změně pořádku toho) a my
jsme už dávno zapomněli na vylíčený právě
případ. Ladislav věrně nosil modrý převlečník
neměl ani potuchy o tom, že jeho starý kabát jes
mu tak blizko.
Jednoho jara (sněhové vločky již zmízely,
ale vlašťovky dosud se nevracely) přišel ke mně
Ladislav celý rozčilen a pravil:
— Pamatuješ se na ten můj žlutý pře
vlečník?
Zarazil jsem se.
— Jak te?
— Co mně byl ukraden?
Ladislav
Musil
Krauskopfův
6
article
— Pamatuji.
— Nuže, jen si představ, já ho dostal zpět
— Toť nemožnol
Už je tomu tak. A k tomu všemu ve stavu
úplně dobrém. Jakoby byl po té krádeží stále
býval zavřen ve skříni.
— Snad je to jiný?
— Pamatuji se debře. Je to týž.
— To je prapodivná věc. Jak se to mohlo
státi?
Dal jsem krejčímu ten modrý převlečník,
který jsem od tebe dostal darem, aby ho —
obrátil ...
— Ted už to chápu! vzkřikl jsem.
— Co už teď chápeš?
— Nic, jen pokračuj.
— Poslal jsem mu modrý a on mi vrátil
domů žlutý. Hned jsem k němu utíkal, že to nen
můj kabát, ale krejčí přísahal při nebi a zemi.
že to je můj, načež jsem mu oznámil, že ovšem
je to můj, ale starý, který mi byl ukraden...
Krejčí byl uražen... ukázal mi vnitřek, který
byl modrý... to je prý urážka na cti: vyhro-
žoval mi soudem. Abych prý ho nepokládal za
takového osla, že by si dal zaplatiti za obrácení
a za tutéž cenu že by mi dal zcela nový kabát...
Já jsem tam stál a z celé té věci nemohl jsem
chápati ani slova ...
— No, však já ti to vysvětlím.
A vypověděl jsem mu celou historii. Uhodil
se do hlavy a zvolal:
— Teď již chápu všel
— Co vše?
— Proč vnější — hořejší kapsa měho
modrého převlečníku byla na pravé straně.
vnitřní pak na levé. U pořádného kabátu bývá
zrovna naopak.
Z maďarštiny přeložil B. K.
Ted
Krejčí
7
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Psychologické záhady.
Psychologická záhada, jež zajisté znepoko
jovala již každého, kdo jest jen poněkud scho
pen pozorovati sama sebe, jest klamná před
stava, že jsme věci a lidi, s nimiž se poprve
setkáváme, již viděli, anebo pozorovali před
tím události, jež se nám poprve přihodily. Zdá
se nám, že jsme krajinou, kde jsme nikdy ještě
nebyli, již cestovali, čteme novou knihu a pra
víme si: to jsem již čell, setkáme se s nezná-
mým a jsme ohromeni náhlou vzpomínkou, jako
bychom byli již jednou s ním hovořili. Tak praví
Dickensův »David Copperfield«: »Známe všichni
ze zkušenosti pocit, že někdy hodláme učinit
nebo povědět něco, co již dřive bylo učiněno
nebo pověděno.«
Tento úkaz byl znám již starým národům
hrál při menší jejich sehopnosti vědeckého po
zorování v jejich životě větší úlohu, než u nás
a byl zajisté původem domněnky o preexistene
a stěhování duší. V křesťanské eírkvi bojoval
proti těmto zjevům sv. Augustin, jenž v pole-
mice proti Pythagovi prohlásil představu »ně
čeho, co jsme již zažili«, za »klamnou vzpo
minku, již duši našeptávají zli duchově.«
Dickensův
Copperfield
Augustin
8
article
Touto tajemně vábivou a znepokojující zá-
hadou zabývá se v »Mereure de France« Char-
les Méré, jenž sebral četná svědectví a podáví
pokusy filosofů a psychiatrů vysvětliti je, aniž
ovšem může záhadu samu rozřešit. V »Dáblo
vých elixirech« lze postřehnouti jádro takovéto
psychologické zkušenosti a francouzský romantik
Gerard de Nerval ujišťoval, že vždycky psával
dle diktátu svého druhého já, jež zřetelně po-
zoroval a jež nazýval svým »mystiekým bra
trem«. O prostších a častějších úkazech klamné
vzpomínky a rozštěpení vědomí podává auton
ještě další doklady, mimo jiné jeden ze vzpo-
mínek slavného anglického lyrika Stelleya. Když
básník procházel se kdysi v okoll Oxfordu,
zdálo se mu pojednou, že poznává opét krajinu,
o níž byl přesvědčen, že ji viděl kdysi ve
snách a jat hrůzou, ihned ono místo opustil.
Franc
Mérý
Nerval
Chara
Oxford
9
article
Pierre Loti, spatřiv poprve moře, byl překvapen
přesnou shodou svých představ o moři se sku
tečností. Tento úkaz snaží se vysvětlit bezděč-
ným vnímáním, poněvadž kdysi již ve věku
pěti měsíců byl u moře, anebo dědičností, po
něvadž má mezi svými předky mnoho ná
mořníků.
Jedním z nejzajímavějších zjevů toho druhu
jest ličení, jež podává Goethe v jedenácté knize
své »Dichtung und Wahrheit«, zmíniv se o lou-
čení s Friederickou v Sesenheimu. »Viděl jsem
totiž, nikoliv očima tělesnýma, nýbrž zrakem
ducha, kterak sám sobě přicházím vstříc touže
cestou, na koni, a sice v šatě, jejž jsem nikdy
nenosil: byl barvy šedé jak štika s trochou
zlata. Jakmile jsem se z tohoto snění vytrhl,
postava úplně zmízela. Podivno však je, že po
osmi letech, v témž šatě, o němž se mi zdálo
a jejž jsem právě měl na sobě nikoliv zúmyslně
nýbrž náhodou, nalézal jsem se na téže cestě
abych Friederiku ještě jednou navštívil.« Goethe
vzdává se marného pokusu vysvětliti tento po-
divný přelud. Pro něho jest předtucha spojena
s pocitem zdvojeného já, jež lidé značné obra-
zotvornosti, zejmena umělci a spisovatelé, často
u sebe zjistili a jež dle pozorování francouz-
ských psychiatrů ovládají zejmena hallucinaee
hysteriků.
Nejpodivnějším úkazem zajisté opakování
se téhož snu, nanejvýš týravé, v určitých pře-
stávkách, jenž se konečně jednoho dne zdánlivě
uskuteční. Setkáváme se s lidmi, s nimiž jsme
se, jak se nám zdá, za týchž okolností setkali.
Loti
Goethe
Friederika
Dichtung und Wahrheit
10
article
Siluace nabývá čím dál tím více fvarů něčeho,
co jsme tušili neb o čem jsme snili a naše vě-
domí štěpí se tou měrou, že sami sobě pravíme
teď poví to a to, co jsem již jednou někde po
věděl, anebo očekáváme od jiného odpověď jakou
nám byl již jednou dal. Někdy se podaří tuto
hallucinaci napjelím vůle střást. Nemůžeme -li ji
prorazit, nastává obyčejně nejistota, zda-li po-
slední rozhodující obrat události neb rozmluvy
odpovídal také snu nebo předtuše a vzpomlnka
jež právě ještě byla zcela přesná, způsobilá k
porovnání, počiná pod dojmem skutečnosti bled-
nout a nedá se postihnout.
Psychologové, jiehž pomoci se dovoláváme,
marně se namáhají výkladem těchto úkazů. Ten
míní, že dojem, jejž jsme náhle příjali, připo-
míná nám dřívější podobné dojmy a že tato
podobnost mezi dvěma stavy vědomí nás po-
jednou pudí, stotožniti je. Jiný dovolává s
spodní vratvy vědomí, jež neustále bez našeho
vědomí sbírá dojmy, jež náhle zjeví před uvě-
domělým já. Pro některé případy sice stačt
výklad, že duše si počíná právě jako ve snu, kdy
spíci člověk z venčí přijímá fysický dojem, na
razíte o pelesť anebo slyšíte výstřel a neuvědo
míte-li si to plně až ke probuzení, zdá se vám
o histerii, jež končí nárazem neb výstřelem.
11
article
Autor spatřil ve výkladní skříni podobiznu svého
kóllegy a představoval si, že v nejbližším oka-
mžiku setká se živoucím originálem, což se
také přihodilo. Zde se mohí přihoditi omylv
pozorování sama sebe, takřka početní chyba v
duševní časomíře, kde se domníváme, že jsme
si před tím něco představovali. Obtížnější jest
případ, kde mezi předtuchou a jejím splněním
uplynula dlouhá doba, jako v uvedeném případě
Goelheově, ačkoliv ani zde není vyloučena mož
nost dodalečné a bezděčně nazpět pošinuté před-
stavy. V poslední době staly se pokusy sbl-
rati pojmy o snech systematicky, aby bylo lze
vědecky je zpracovat. K tomu mnohý rád při-
spěje, ale právě tyto předtuchy nabývají teprve
významu, když se uskutečnily. Dřive se o nich
nemluví, dokud pokus neskoněil kladně a tak
budeme se muset i na dále dát překvapovati
těmito vrtochy paní duše, aniž bychom pro ně
nalezli vysvětlujícího zákona.
do zl. 11.35 za metr, na bluzy
12
article
= Pomník carovi. Z Paříže se oznamuje: Sochai
Jacques Froment-Meurice dokončil pomnik carovi,
který u něho objednal výbor „Vzpomínky na Bětheny
Pomník carovi, jenž má býti postaven v jedné ze siní
Zimního dvorce, má výšku as tří metrů. Jest to jezde-
cká socha cara Mikuláše II. na podstavci tvarů velmi
harmonických a velmi originálních. Podstavec jest
celý z mramoru tyrkysově modrého, zdoben mosaikou
velmi bohatou, znázorňující erb ruský a různé emble-
my, jež tvoří velmi pěknou dekoraci. Na přední straně
znázorněn ve vysokém reliefu, vytesaném z kamene
samého dvouhlavý orel carský. Hrudní štit se znakem
sv. Jiří jemně proveden v mosaice, mocné drápy, držící
žezlo a říšské jablko, provedeny z pozlaceného bronzu.
Na frýsu, jenž odděluje podstavec od sochy, nalézají
se zlatými hterami, propletenými dubovými větvemi.
slova Francie, Rusko. Jezdecká socha zvedá se klidně
a ušlechtile nad touto dekorací, jejíž bohatství dodává
důrazu podložka z červeného sametu. Car vyobrazen
tak, jak se jevil při defilování u Bětheny na svém
oblíbeném irském koni, jejž si byl k této příležitosti
dal poslati do Francie. Jezdecká socha jest z bronzu
a p. Jacques Froment-Meurice dal jí patinu, po niž
dlouho pátral a jež činí velmi šťastný dojem. Pomník
tento, jenž znamená nový úspěch umělcův, zaslán
bude záhy do Petrohradu, kdež bude odevzdán carovi.
Froment
Meurice
Mikuláš
Jiří jemně
Paříž
Francie
Rusko
Petrohrad
13
article
= Balonem přes Alpy. Dne 3. října 1898 podniki
známý větroplavec kapitán E. Spalterini z Curychu,
jenž byl vykonal již více než sto šťastných cest ba-
lonem, vědeckou výpravu balonem přes Alpy a Juru.
Východiště cesty bylo město Sion (Sitten). Zdařilý
sestup proveden po cestě, trvavší pět hodin 42 mi-
nuty, blíže francouzské vesničky na rozhraní depar-
tementu Cöte d'Or a Haute Marne. Vědecký výsledek
výpravy byl značný. Pro první polovici září chystá
podnikavý větroplavec novou a smělejší výpravu.
E Spalterini
Alpy
Curych
Sion
Sitten
Cöte d ' Or
Haut Marna
14
article
Podle bohatých zkušeností, získaných na prvé vý-
pravě a po důkladných předběžných studiích poměro
větrů a pohody, zvolil za východisko Zermatt v kan
tonu valisském na úpatí Matterhornu, Monte Rosy
Dómu a Breithornu. Zde chce vyčkati větry jihozá-
padní a s balonem »Stella«, jenž má obsah 1600
krychlových metrů, vznésti se podle Dómu přes le-
dovec Aarský a pak přes vrcholy Panny, Eigeru
a Mnichu přes Alpy kantonů v Uri a Glaru
a pak k Bodamskému jezeru a k rýnským poho-
řím. V Zermattu na Gornerském hřbetu bude zařízen
zvláštní pozorovací a signální stanice, při jejíž orga-
nisaci a řízení bude přítomen v Zermattu curyšský
inženýr. Očekává se, že výprava bude mít úspěci
co nejlepší. Spalterini, jenž jest zároveň znamenitým
fotografem balonovým, bude opatřen potřebnými foto-
grafickými přístroji, aby mohl zhotoviti četné snímky
horských končin, jež přeletí. Jedinou podmínkou jes
nyní příznivý směr větru.
= Proslulá sbírka metsoritů tajného rady Juli
Sěmaška v Charkově byla těchto dnů prodána. Ame-
rický »lovec meteoritů« prof. Henry Ward přibyl do
Charkova a nabídl dceři a dědičce Sěmaškově
12.000 rublů a nabídka přijata. Professor Ward pod
nikl též cesty do Permu a Archangelu, pátraje po
meteoritech. Před tím již byl v Teheranu, aby získal
kus meleoritu, náležející šachovi a podařilo se mu
to. Zesnulý tujný rada Sěmaška měl největší soukrom-
nou sbírku meteoritů v Evropě. Obsahovala 400
druhů meteoritů, jak »aerolithů« (kamenů tak
»sideritů« (železitých meteoritů) i »siderolithů-
vzácného to druhu, smíseného z kamene a železa.
Stella
Spalterini
Sěmaška
profesor
Ward
Archangel
Matterhorn
Monte
Eiger
Alpy
Uri
Zermatt
Charkov
Perm
Evropa
Sěmaška
15
article
Tato sbírka bude nyní zařaděna do sbírky Ward-
Cronleyovy v Nov. Yorku, jež se tím stala největší
sbírkou toho druhu na světě. Až dosud považovány
za největší sbírky britského musea a musea ve Vidní
Vídeňské museum má dle posledního katalogu 560
druhů meteoritů ze 640 dosud známých druhů, nyn
však čítá sbírka Wardova 578 druhů, nepočítaje vto
duplikáty.
= »Císař Sahary«. Cestovalel vrátivší se z Grano
Canary zaslal Reuterově kanceláří zprávu o rez-
mluvě se Jacquesem Lebaudým, »eísařem Sahary«.
anebo také s »císařem trojským«, jak se také rá
dává nazývat. Vypravoval mu, že se již dávno za-
býval myšlenkou založiti říší v severozápadní Africe
a tvrdi, že přesně zjistil, že není se žádné strany
oprávněných nároků na území, jež si přeje obsadit
Misto, jež si vyhlédnul, má na pobřeží délku 140
mil a rozkládá se daleko do vnitrozemí. Lebaudy
uložil dvěma právníkům v Grand Canary, aby pro-
vedli důkaz, že nároky Španělska na ono územ
jsou neoprávněny. Mladý millionář doložil, že neví.
proč by se neměl nazývat císařem, tím spíše, kdyi
je ochoten věnovati nové své říši značně milliony.
Vtu dobu dává zhotovovat přenosné domy, jež
budou tvořit jeho hlavní město »Troja«, dokud jeho
monarchle nebude náležitě upevněna. Později budou
na místé přenosných domů postaveny paláce. Zá
Ward
Wardův
Reuterův
Jacques Lebaudý
York
Afrika
Španělsko
Trója
Grana Canara
Grand Canara
21
article
Tresti
Tresti
k výrobě veškerých druhů
lihovin a octa dodávám
v první jakosti a ručím z
nejemnější zboží a skvělý
výsledek. Cenník a prospekt
19e60
zdarma.
Karel Fillp Pollak,
továrna esencí v Praze,
Marianská ulice č. 18 n-
Sklad nejjemn. čistěného
95°% hlu-
měrem jeho jest, odvésti obchod z Alžírska a Ma-
rokka do Troje, odkud bude zboží na paropla
vební linii, již rovněž hodlá Lebaudy zřídit, z Troje
do svěla. Císař Lebaudy přeje si, aby se rozhlásilo.
že všichni, kdož se podrobí zákonu a jsou silní, budou
v jeho nové říši vítáni. Vypravuje, že námořníky
kteří byli Manry zajati, navštívil před svým od
jezdem od pobřeží. Vede prý se jim dobře a nemaj
ze čeho obávat. Lebaudy zabývá se horlivě přípra
vami k opětně návštěvě své nové říše. Ostatně má
jeho yaci ta nikoliv jeho císařskou vlajku, nýbri
francouzskou trikoloru »Císař saharský« patrně do-
spěl k názoru, že tato vlajka učiní přece jen větš
dojem na siřehoucí jej španělské křižáky, než vlajka
mladého císařství.
= Archaeologické výzkumy v Mexiku. Mezi no-
vějšími nálezy vědecké výpravy v Mexiku jsou téz
zbytky města, jež zničeno bylo patrně obrovskou ži-
velní katastrofou. Podle zprávy dra. Nicoly Leona.
archaeologa národního musea mexického, nalezeny
byly nedaleko Poradona ve státě Coehnila zříceniny
měsla, jež mělo zajisté ne měně než 50.000 obyvatel
Zdá se, že město bylo zničeno průtrží mračen, jež
odplavila s úbočí sousední hory ohromné spousty hlíny
a kamení, jež pohřbily vše, co v městě zilo. Ve hloubce
10 stop nalezeno mnoho lidských koster, rovněž i
kostry slonů, jichž tu patrně bylo užíváno jako souma-
rův a tahounů. Zříceniny dokazují, že obyvatelstvo
nalézalo se ve značném stupní kulturního vývoje
Karel
Fillp
Pollak
Císař
Nicola Leon
Praha
marianský ulice
Alžírsko
Ma
Trója
Mexiko
národní muzeum mexický
32
article
neměžeme býti, jak známo, vzhledem k jakosti denní pitné
ze středu Stromovky směrem přes nový most v něko
lika minutách pohodlné k dosažení. Jest to jeden
z nejkrásnějších a nejlevnějších výletů v pražském
okoli. Výtečné smichovské akc. pívo, též plzeňské
znamenitá přírodní trojská vína, výborná kuchyně
vitavské ryby vždy čerstvé. V případě nepříznivého
počasí v sále. — Karel Müiter, restauratér, bív
dlouholetý obchodvedoucí Patschovy vinárny v Praze
19908
vody dosti opatrnými. Ze všech okolností jest však do-
poručení hodna čistá přírodní kyselka, jako
Mattoniho kynelka, která, majíc původ ve ska-
lách, jest úplně prostá škodlivých organismů a se v opět
ných případech, zvláště při objevech tvfu jako zabraňo-
vací a velmi léčivý prostředek co nejskvěleji osvědčila
tudíž také v lékařských kruzích zvláštního ocenění požívá
15196
Müiter
Patschův
Praha
38
article
1., Rothenthurmstrasse č. 24.
ve středu města, se vším pohodlím. Pokoje on
zl. 175 výše včetně elektrického osvětlení. Usř.
topení a service. Vytahovadle, lázně, restaurant
v domě. Při delším pobytu značné sníženi.
Ředitelství-
17459
Napsal vĚšČU OLEB. S mapkou západní Makedoni
248 stran. — Cena K 2 40.
20049
= Nakladatelství E. BEAUFORTA v Praze
1920
Lto
hledají se pro „Symfonický orchestr“. Pouze prvn
síly přihlaste se u Svazu hudebníků pro král. české
v Praze (pod adreson: B. Nejetilý, předseda, ná-
2015
městi krále Jiřího č. 16, Kr. Vinohrady).
Rothenthurmstrass
E Beaufort
Jiří
Praha
svaz hudebník pro král . český v Praga
53
article
třetí vydáni. Vychází v sešitech m. 4° nádherné-
pravy po 25 kr. S 86 barev. tabulemi, na
nichž zobrazeno jest přes 250 rostlin.
Druhé vydání, dostati lze neváz. za 1 zl.
20 kr., váz. s 28 barevnými tabulemi za
2 zl. 80 kr., s 50 tabulemi za 4 zl.
Nakladatel I. L. KOBER v Fraze, ve Vodičkověul
pak-li na každe krahiěne vytisgnuta MULL.Ova
vchranná známka a firma.
Molievy seidlické prášky jsou osvědčený domáci
prostředek k odstranéní všech neduhů povstalých z
špatného tráveni, nechuti k jídlu a zácpě. Původn
krabice stojí K 2
20052
Jen pravá, pakrlin latiseol
OLI s vř en
Mollova francovka a sůl chvalně známá jest jako
národní prostředek, totiž jako bolesti mirnici mazáni
při lámání v údech a při jiných z nastuzení vzešlých
následcích. Plombovaná původní láhev stojí K 1.90
Hlavní zasilatelstvi v lékárně A. Molla, c. ak dtorního de-
davatale ve Vidni, Tachlasbsn čis. 9. Ve venkevských akladec
15189
tádeime výslovné A. Mol1ů v připravek.
Fraga
Mollův
A Moll
mol
Videň