2
masthead
II. Příloha „Národnicn Listů
5
title
Národní hospodář.
6
article
Z domácího peněžního trhu.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
Z domácího peněžního trhu.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
V Praze, 5. září.
Národní kletbou stíhaná kontremina
— Operace s papíry a lidmi. — Maďa
ské důvody a náš trh. — Papíry důcho
né. — Akcie. — Emisse Zemké banky.
K řece Litavě postavili třiapůlkorunové po
hraniční stráže, aby z jedné poloviny do druhe
nepřetékala sladkost levnějšího cukru přes hra-
nice, kudy volně přecházejí uherské třídní losy
a vzájemné injurie. A tak ohradivši se homolemi
prvního cla, říše sv. Štěpána dalším krokem se
připravila k hospodářskému osamostatnění tím,
že učinila národní povinností, nespekulovati ala
baisse. Pod trestem zdánlivé smrti Szapara bylo
veřejně zapověděno míti špatné mínění o uher-
ských papírech a dokonce toto mínění projeviti
kontreminou.
Tak se octla kontremina na maďarském in
dexu zrovna vedle Szapara. Tento proto, že
poslance kupoval, ona proto, že papíry prodávala.
Není života mimo Uhry, a je-li, není takový, aby
v době mimo zákon byl dekretován čírnáetý para-
graf spekulační: jest v zájmu národa, s pa-
píry operovat a la hausse a s lidmi a la baisse.
Konstatovalo se, že banky a vládní kruhy
uherské vynakládaly na to zvláštní vliv, aby
uherská spekulace la baisse upustila od svého
řemesla, neboť právě ony úsilné prodeje pešt-
ského původu vytvořují zvláštní posudek pro
problém uherského úvěru. Věc se vyvinujev
logickém řetězu.
Úvěr země má hlavní své opory a důvody
ve vykonaném díle minulosti, v kapitálu, který
jest již nastřádán, ve zkušenostech, které na-
sbírány a v praxi, která se osvědčila. V úvěru
uherském tou praxi jest spojitost s Rakouskem
potitická a hospodářská, v Uhrách na tuto histo-
rickou praxi nalezli slovo hospodářská vyspě-
lost. Cena onoho stavu byla vyměřena kursem
uherských rent a uherských zástavních listů.
Štěpán
Praha
Litava
Uhry
Rakousko
Emiss Zemký banka
7
article
Vyskytly se ale hlasy, že ona praxe jest
bez ceny, červená přišera rozluky se vynořila
z pohraniční řeky, která říši rakousko-uherskou
spojuje a dělí. Jedná se o komando, ale na to
komando poslouchají vrstvy obchodní a kruhy
průmyslové. Při takovém „čelem v zad“, mohou
na čele naběhnout modřiny.
Příšera rozluky vystrašila nejvíce bursy.
Tonuly akcie přední spekulační hodnoty divi-
dendové, také jiné byly strženy, ale panika byla
v koutku papírů uherských, neboť k ústřednímu
místu prodejnímu je dodávaly nejen přímé ruce.
nýbrž téměř všecky rakouské směnárny. O pro-
centa klesaly renty, procenta ztratily zástavn
listy. Pověstné prohlášení uherské korrespon-
denění kanceláře dovozovalo, že ona panika
uherských kursů nijak neni důsledkem snad
otřesení uherského úvěru, nýbrž výsledkem kon-
treminy.
V tom úřadním slohu jest humor. Jestliže
autoritativní výklad, svádět ústup uherských pa-
pírů na spekulační vpád, není nikterak vylou-
čeno, že prodeje z prázdné ruky skulečně měly
ono působeni. Avšak jestliže se ony prodeje in
bianco staly eitelnýmí a prodoje peštské dále
tísní trh, jest tento zjev zřejmým důkazem, že
jsou uherské spekulační kruhy, které peníze
sázejí na názor, že hospodářská a politická roz-
luka by byla na újmu uherskému úvěru.
Vládní kruhy uherské potirají toto pře
svědčení v jeho spekulačním projevu. Kontre-
mina se stala nevlasteneckou a výnosnou a před
forem maďarského parlamentu zase jisté peníze
zapáchají... Politické hrdiny od dobrodruhů
rozeznává rozklad, co jest možno a co nemožno.
Jest možno, že uherské papíry opět uvidím
níže, neboť snáze je, disciplinovati strany nežl
stranníky ...
8
article
Jestliže videňská bursa stojí pod plným
dojmem „politiky a úrokové míry“, bursa praž-
ská si nevšímala ani politiky, ani úrokové míry
Nebo, že by Rustonky byly úsilně nabizeny
protože vůdce uherské strany neodvislosti poža-
davek maďarské armádní řeči učinil podmínkou.
která musí býti splněna, a kurs Daňkovek že by
proto býval stržen, protože koruna na požadavek
onen nechce přistoupiti — těch maďarských dů-
vodů pro české papíry použivat nemůžeme.
V křížovatce krisí politických, domácí a světové
jsme se postavili na bezpečné stanovisko domácí
a na domácím trhu jsme prodávali bezpečné pa-
píry k uložení kapitálu.
V této přičině zaznamenáváme četné obraty
v komunálních a železničních úpiseeb Zemské
banky, jakož i v zástavních listech Moravské hy-
poteční banky, které byly vyhledávány, když
zboží,v zástavních listech České hypoteční banky
jest úplně nyní vyprodáno.
Na akciovém trhu zaznamenáváme závěr
v Zajišťovaeích, a pozoruhodným se stal se-
stupný směr v Unionkách, které ke konci týdne
byly jednány ve Vídni po 243.—. Kursem pe-
nězi pak bylo dále ve Vídni 242.50, v Praze
243.50, tak že se mohla mezi městem králov-
ským a městem sídelním rozvinouti subtilní spe-
kulace arbitrážová. Ve Vídni jsme mohli akeie
kupovat a v Praze je prodávat, arbitráž ona
však byla asi umožněna pouze přehlednutímí Živ-
nostenské, po celý týden ustálené. Akcie České
průmyslové banky, jakož i 41/4% bankovní
dlužní úpisy tohoto ústavu byly v tomto týdnu
uvedeny na bursu vídeňskou a bylo z této pří-
činy pozorovati pro ně patrné zvýšení zájmu z
kruhů kapilalistických.
Rustonka
Unionka
Vídeň
Praha
Daňkovka
Český hypoteční banka
Český průmyslový banka
9
article
Zpětnou náladu jevily papíry strojírenské —
tak zejména Rustonky, v nichž položka jednoho
závěru marně slicitovala kurs s 312.— na
305.— a 300.— a i při tomto kursu nebylo
zboží. Tento by se byl naskytl jen za kursu
značně nižšího. Rovněž Daňkovky podlehly ci-
telné depresi. Kdežto předešlého týdne se zá-
znamy udržovaly ještě na 363.— a 364.—, tento
týden zboží musilo sestoupiti na 360.—, aby
mohlo býti umistěno (ve Vídni) a dále poptávk
nabízela již jen 358.— peněz. V ústupu tom vi-
díme jednak zklamané naděje, že žádné in-
vestice z cukrovarského průmyslu neosvěžily
ruchu strojíren a pak srovnáním kursu a divi-
dend, za daného stavu věcí nelze burse prozatín
do podzimních větrů pouštěti balony přílišných
fantasií.
Zlatý hřeb nejdůležitější finanční událost
zasadil ale minulý týden do publikované číslic
emissí Zemske banky království českého. Touto
číslici oběhu stojí jmenovaný ústav v čele všeel
emissních ústavů rakouských. Co tu investic
komunálních, co meliorací, co železnic. S toh
hlediska nutno obdivovati výši číslice oné...
Rustonka
Vídeň
Zemske banka
10
article
Týdenní přehled bursovní.
Z Vídně, 5. září.
(Pův. zpráva »Nár. Listů «.)
Trh s effekty v posledních dnech podléhal znač
nému kolísání. Když ustaly peštské prodeje kontre
míny a v nabídce uherských rent a zástavních lislů
nastalo uklidnění, mohlo se kursovní niveau opěl
pomalu zvednouti, ale původní výše dosud dosaženo
nebylo. K tomu přispělo také podslatně lepší smý-
šlení na trhu báňském, jež bylo podporováno
pevnými zprávami německého trhu železářského.
Pra ská železářská společnost bude dle kolujícíeh
odhadů vypláceti za minulý rok obchodní nejméně
80 K proti 56 v roce minulém a pololetní bilanee
alpské společnosti báňské skončí čistým získem vyš-
ším aspoň o million korun.
K upevnění smýšlení přispělo také lepší posu
zování politické situace, jelikož se ještě před něko
lika málo dny počitalo s uherským ministerstvem
Wekerle Aponyi. Zatím však nastal opěl značný
obrat ve smýšlení. Rozřešení uherské krise jest opět
oddáleno a události na balkáně staly se zase kriti
čtějšími. Ke konci týdne zavládla opět baissa, pod-
nícená nenadálým zvýšením úrokové míry banky
anglické. Nalehavé prodeje, zvláště kreditek
podnikané na účet peštský, stlačily kurs tohotuyí pa-
píru o 4—6 korun, později nastala však reakcek
lepšímu, když byl nabízený materiál absorbován.
Nenadalého a značného klesnutí doznaly také
turecké losy, poněvadž se soudilo, že Porla
má nyní následkem zmalků balkánských na starosti
jiné životnější otázky, než provedení projektu unif-
kačního. Zdá se, že nový prolest proti unifikaci
podaný Šejk-ül-Islamem vyčerpal už trpělivost mno-
hých majitelů tureckých losů.
Porla
Vídeň
11
article
Méně dotčeny byly nejnovější depressí hodnoly
dopravní. Docházející zprávy o příjmech doprav-
ních jeví obraz stálosti. Doufa se, že po uveřejnění
dat uherského ministerstva orby o výsledcích žní
Uhrách a pak na celém světě se podzimní kampat
podníků dopravních utváří ještě příznivěji.
Příznivě posuzováno bylo také usnesení česke
hnědouhelné konvence snížiti omezen
lěžby s 10% na 59%. Dalším následkem tohoto opa-
tření bylo značné stoupnutí jednotlivých papírů ubel-
ných, zvláště mosteckých.
Ministerstvo železnic uložilo, jak známo, severo
západní dráze položení druhé koleje ve smyslu
nedávného rozhodnutí správního soudu. Trať Vídeň
Štokerava má se ihned stavěti a pro další trati má
se předložiti k definilivnímu schválení stavební pro
gram do 1. řijna. Vlivu na kursy těchto akcií výnos
ten nemě l, poněvadž byl ve formě této očekáván-
Závody Škodovy daly uveřejniti přípis mi
nistra války, v němž se prohlašují nesprávnými
zprávy, uveřejněné zejmena v listech říšsko něme-
ckých, jako by bylo bývalo už o volbě nové souslavy
děl rozhodnuto. Prohlášení to týká se tvrzení, že
Rakousko zamýšlí zavésti systém Ehrhardlův, spočí
vající na vnitřní paralysací odrazu, jehož patenty
jsou majetkem rýnské továrny na kovové zboží.
Na trhu peněžním jevilo se k ultimu značné
stoupnutí potřeby. Portefenille banky stouplo okrauhle
o 57 millionů korun a obnáší 271.7 millionu korun.
Záloha daně prostých bankovek klesla o 66 millonů
korun na 251 million korun. Přes to však se nyní
ještě na zvýšení oficiální míry úrokové nepomýšli.
Důležitější varnace v tomto týdnu poznati lze
z tohoto sestavení
Škodův
Uhry
Vídeň
Rakousko
Portefenille banka
Ehrhardlův
12
article
29. srpna 5. září
100.30
100.40
12 55
120.25
118 . 75
119. 10
97 90
97.80
117.—
113 —
647. 50
643.—
405 50
404.—
717.—
710. 50
471 25
470.75
917.—
906.—
250 50
655 5
650.—
80 37
418.—
414.—
994.—
990.—
876. —
860.—
352 —
353.—
364.—
368.—
448.—
450.—
1670.—
1635.—
1070.—
1070.—
625.—
650.—
760.—
755.—
707.—
239 10
239 02
117 40
117 70
470.75 917
13
article
Rak. korunová renta . . .
Rak. zlatá renta . . . . .
Uherská zlatá renta . . . .
Uherská korunová renta . .
Turecké losy . . . . . .
Rtak. kreditky . . . . . .
Banka pro země rakouské .
Uherské kreditky . . . . .
Bankovní jednota . . . .
Pozemkový úvěrní ústav . .
Živnostenská banka . . . .
Společnost státní dráhy . .
Jižní dráha . . . . . . .
Polabská dráha . . . . .
Buštěhradská dráha lit. B..
Dunajská paroplavební spol..
Rakouská továrna na zbroj .
Alpinky
Rým.-muráňská společnost
Pražská železářská společnost
Česká báňská společnost.
Mostecká uhlářská společnost
Wienerberger . . . . . .
Schodnica . . . . . . .
Londýnská devisa . . . .
Říšské marky . . . . ..
Nový návrh na zabezpečení rolni-
ctva při živelních pohromách.
živnostenský banka
státní dráha
pražský železářský společnost
Český báňský společnost
Wienerberger
14
article
Podává F. K. Svoboda.
V některých rodinách a obcích bývá pravídlem
že dokud se nestane nějaké větší neštěstí, nepoužije
se prostředků k jeho vyvarování. Dokud se dítě v
studni neulopí, nedá se k ní roubení; dokud si na
obecním můstku kůň starostův nebo radních nezláme
nohy, nespraví se; dokud na špatné cestě nepolámou
se vozové nápravy a nepopraskají koním prostraňky.
nenaveze se na ni štěrku a dokud neshoří čásť dě-
diny a kroupy nepotlukou nadějnou úrodu, nepojisti
se. Tak to bývalo, tak to jest a tak to ješlě dlouho
bude trvati a aby se aspoň rolnictvu při živelních
pohromách pomohlo, o tom se nyní po zkázonosném
krupobiti v Čechách a na Moravě poťíná vážně uva-
žovati. Navrhuje se nucené pojišťování, zařízení
zemských pojišťoven atd. a praví se, že lid náš je
v ohledu pojišťování velmi liknavý, že nynější po-
jišťování je velmi draké, komise že mnoho strhují
takže k pojištění není ani chuti a že má o rolnictvo
v tomto ohledu pečovati stát.
K Svoboda
Čechy
Morava
15
article
Ludvík XIV, král francouzský, pravil: »Stát
jsem já!« Dnes však se praví: »Stát jsme my, ob
čané!« Všecko, co potřebuje stát, musí mu jeho při-
slušníci napřed dáti, ale také příslušníci každé jed
notlivé země musí této napřed dáti, co ona ke svému
vydrování potřebuje. Kdo jest na koho odkázán.
ten musímu poskytnouti prostředků, aby mohl svým
povinnostem dostáti. Od státu nelze očekávati ni
čeho, od země také ne, dokud se jim bylo dříve dalo
Je tu jediná cesta svépomoci a ta je lak
nezbytná, že bez ní nedá se ve příčině pojišťování
ničeho docíliti. Touto svěpomocí v živelních pohro
mách byly doposud pojišťuvací banky, jichž zastu-
pitelstev je jenom v Praze přes 50. Jsou to ponej-
více banky cizí, které z našeho lidu kořislí a jejichí
dividendy jdou přes hranice do rukou mnohdy na-
šich nejbližších a nejnebezpečnějších nepřátel. Tímto
způsobem se velmi ochuzujeme. Navrhuje se ledy
zřízení zemské pojišťovny. Leč i to má své obtíže
stinné stránky. Ma-li býti zřízena zemská pojišťovna,
u níž by každý hospodář byl nucen svůj majetek
pojistiti, aby pro případ pohromy byl před hospopář-
ským zničením chránén, dalo by se dle mého návrhu
zcela snadněji a bez značných výloh provésti ná-
sledující zařízení.
Veškerá polní úroda, stavení hospodářská, domy
a dobytek jsou majelkem nejen soukromým, ale také
národním, na nějž mají nárok do jislé míry národ
obec, stát a země. Jestli se tento majetek ničí, škodí
to všem příslušníkům národa, obce, rtátu a země.
Ludvík XIV
Praha
Ma
zemský pojišťovna
16
article
Proto všickní mají býli za jednoho a jeden za
všecky. Již apoštol Pavel píše ke Galalským: »Jední
druhých břemena nesle.« Na této zásadě křesťanské
lásky, vzůjemnosti a svépomoci měla by býti zave-
dena výpon oc těm, kdož jakýmkoliv neštěstíma
pohromou živeiní stiženi byli a od těch, kteří
jí byli ušetřeni. Tato svépomoc dala by se
prováděti snadno a nejlehčeji tímto způsobem.
V každé obci starosta po zaselí sepsal by do
připravených tiskopisů všecko osení, kolik měr neb
korců (s bektary to dosud nejde) který rolník má
zaseto pšenice, žita, ječmene, ovsa, bramborů, řepy.
máku atd. a odhadl by s radními, jaký výnos by
z pole toho průměrně očekávati se mohi. Takto vy.
hotovené archy, aby se v nich ničeho měniti ne
mehlo, odvedíy by se v Čechách okresnímu zaslu
pitelstvu (na Moravě politickému úřadu) k uschování.
Kdyby dolyčná obec neb okres byl krupobitím po-
stižen a úroda zničena, jako se slalo letos v Čechach
a na Novoměstecku na Moravě, zjistila by se škoda
na místě v dotyčných obcích a to zase v Čechách
úřadníkem zastupitelstva za intervence obecního
úřadu, na Moravě úřadníkem politického úřadu.
Takto zjištěná škoda zsslala by se zemskému
výboru, jenž by okamžilě příslušné ob-
nosy na dotyčné obce neb příslušné
ůřady odeslal. Oukud by tento zemský výbor
peníze vzal? O to by jako o stálou zálohu živ lní
musílo býti postaráno a lo tím způsobem, že by
vláda byla přinucena bněch 18 millioně, jež ji zbý-
vají z cukerní manipulace, rozděliti dle poměru daně
z cukru té která země do státní pokladny plynoucí.
jež by tvořily kakladní fond pro ži-
velní pohromy. Zemský výbor by tedy škodu
způsobenou z toho fondu vyplatil, ale tento fond by
nesměl býli zlenčen a to, co z něho zemský výbot
vydal, musilo by mu býti zase navráceno.
Pavel
Čechy
Morava
Čechach
obecní úřad
17
article
Krupobitím postižení by doštali úplné neb čá-
slečné náhrady dle odhadu škody od zemského vý-
Nyni co týče se ohně. V každé obci by se
zase ui il soupis všech budov a pořítil by se od-
had dle místních poměrů a cen. Provádělo-li by tento
odhad obecní představenstvo samo nebo za přitom
nosti úřady autonomními v Čechách a politic ým
na Moravě vyslaného znalce, to jest věcí vedlejšl.
Krátce: odhad všech budov v ebci byl by proveden
a zase by se dotyčné archy odevzdaly na příslušná
mísla. V případě ohně odhadla by se škoda a po
Ivrzený odhad prostřednictvím okresního úřadu auto-
nomního neb politického zaslal by se zase ze nskému
výboru, jenž by z dříve uvedeného fondu živelního
škodu způsobenou nahradil.
Do 1. ledna každého roku by zemský výbo
věděl
a) mnoho-li vyplatil na živelní pohromu, způ
sobenou krupobití m,
b) mnoho li vyplatil na živelní pobromu, způso
benou ohně m.
Čechy
Morava
18
article
Poněvadž jsou možny pohromy dvě — krupo
bitní a požární — musily by býti zřízeny také
fondy dva.
Fond krupobitní by si musili doplňovati majiteli
pozemků, foud požární majitelé domů. Prvn
dle toho, mnoho-li platí daně pozemkové druzí
mnoho-li platí daně domovní.
V lednu zasedají obyčejně zemská sněmy at
by zemský výbor předložil snému výpočet, mnoholi
vyplatil na krupobiti, mnoho li na oheň a určil by
výšku přirážky krupobitní a přirážku požární v pro
centech k těmto daním, již by pak berní úřady vy-
bíraly jako jiné přírážky zemské.
Tak by byli pojištěni všickni majitelé domů i po
zemků pro oba připady živelní. Čím menší by byly
škody, tím nižší by byla přirážka živelní. Pojistné
by neplatil nikdo, ale když by byl pohromy živelní
ušetřen, platil by je ve způsobu dotýčné ž ivel n
přirážky zemské a to snad tim ocholněji, že
by měl vědomí, když by i jej neštěstí stihlo, že také
ostatní příslušníci celé země budou platiti za něho.
19
article
Přirážka ta by se tedy platila až dle míry uči-
něné škody. Někdy by byla větší, někdy menší.
V Čechách na př. vzhledem k letošní nesmirné po
hromě by pro rok příští byla značnou, na Moravě
menší. Nemám po ruce dat statistických, abych moh
uvésti čísličemi, jakých škod který rok učiněno byle
krupobitím nebo ohném, avšak četl jsém, že na Mo
ravě za posledních deset let způsohená škoda od-
hadnuta byla na 9 mill. korun. Dejme tomu, že by
každým rokem průměrně škody obnášely jeden mil
lion korun, tu zajisté cizozemské banky více od
nesou od pojištěnců pojistného, než by platili uito
v zemských přírážkách.
A docela dobře by bylo, kdyby na takovémto
základě zřízeny byly fondy u zemského výboru
z nichž by se vyplácely škody na dobytku hovězím
koních, dobytku vepřovém. K řizení těchto všel
fondů u zemského výboru nabylo by zapotřebí znač-
ného úřadnictva jako u nějaké banky okresní, aulo-
nomní a politické úřady nepotřebovaly by žádnýcl
zvláštních úřadníků, takže by celá pojišťovací agend
slála mnohem méně, než dnes musí vyplalili mnohá
pojišťovna na služném a provisi svýmv likvidátorům
inspektorům, agentům ald.
Domnívám se, že návrh tento přiměje mnohé
rolníky k uvažování a bude li se na základě jeho
stavěti, může býti nejvhodnějším voditkem a nej
solidnějším prostředkem na místo nuceného pojišťo
vání, poněvadž tu pojištěn by byl každý i kdyby
nechtěl a přirážkou pomáhal by v neštěstí svému
bližnímu a tak zachováni by byli všickni, na něž
jakýmkoliv způsobem by neštěstí přikvačilo. Také
náhrady povodní způsobené plynuly by z fondu
krupobitního.
Tímto návrhem mým bylo by rozřešeno opětně
kus sociální otázky dle zásady křesťanské: »Jedn
druhým břemena neste.“
Čechy
Morava
21
article
Český odbor rady zemědělské pro království če
ské v přičině nedoslatku voziva na dráhách. Český od
bor rady zemědělské pro království české měl již ně
kolikráte příležitost poukázati na nedostatek vozů na
scukromých a léž státních dráhách v Čechách. K po-
dobné stížnosti, r. 1901 přednesené, sdělilo c. k. mi
nisterstvo orby českému odboru rady zemědělské vý
nesem ze dne 12. února 1902 č. 3755/738, že c. k. mi
nisterstvo železnic věnuje této věci svou zvláštní po
zernost, aby se takovým příhodám pro budoucnos
co možná předešlo. Vzhledem k tomuto ubezpečeni
pokládal český odbor rady zemědělské za vhodné
zájmu nerušené expedice hospodářských plodin v na-
stávající debě podzimní, zejmena pak před nastávajiei
kampaní cukerní poukázali na povolaných místech
k tomu, že již dnes jeví se místy opětný nedostatel
veziva zvláště na dráhách soukromých avšak i n
dráhách státních a že nedostatek ten může vésti v prů-
běhu plné kampaně k pová žlivým nesnázím, ač-li mu
v čas nebude vhodnými opatřeními čeleno. Z té příčiny
žádal český odbor rady zemědělské, by c. k. minister-
stvo orby působilo u c. k. ministerstva železnic k to-
mu, aby nesnázím, které téměř každoročně z nedo-
statku voziva na dráhách za doby podzimní nastávaj
tentokráte a pro příště v čas bylo zabráněno.
Výsledky česání chmele v Rakousku. Dle zpráv
ministerstva orby jest česání chmele v Rakousku čá-
stečně skončeno a čásíečně v plném proudu. V Hor-
ních Rakousích se vyhlídky na sklizeň pozdního
chmele zlepšily, ale celkový výnos bude sotva slabě
prostřední. Ve Středním Štyrsku jest velká
většina sklizně už prodána za cenu K 220—230 za
50 kg. V Dolním Štyrsku jest výnos lepší jakosii
kvantitativně slabší než v roce loňském. Na Žate-
cku bude česání chmele skončeno na druhý týden.
Čechy
Rakousko
Dolní Štyrsko
Český odbor rada zemědělský pro království
rada zemědělský pro království
český odbor rada zemědělský vý
kg
22
article
Dnes jest už jisto, že celkový výnos nebude mnohem
větší než 25.000 celních centů proti 95.000 celnim
centům v roce loňském. Jakosť je však výtečná, po-
něvadž počasí poslední doby bylo uzrání neobyčejně
příznivé. Ceny psou 360—400 K za 50 K. Majitelé jsou
však velice zdrželivi a žádají ceny vyšší. V okresu
jesenickém bude asi úbytck největší. V Pole-
pech vydalo česání 9 až 10 tisíc celních centů proti
15.000 v roce loňském a 94.000 v roce 1901. Na po-
čátku letošního obchodu s chmelem bylo docíleno
210 K za 50 kg, v krátké době pak stoupiy ceny na
260—270 K za 50 kg. V únoru bylo v předběžných
koupích placeno 70 K. Také na Rakovnícku spěje
česání ke konci. Výsledek sklizně je velice slabý
ukazuje se, že dřívější odhady, ceníci výnos na pě-
tinu sklizně normální, byly vysoké. Naproti tomu se
jakost všeobecně chválí. Na Ouštěcku jest česán
červeňáku v plném proudu. Nynější počasí je sušen
velice na prospěch a možno očekávati jakosť i barvu
uspokojivou. Výnos odhaduje se na 32.000—36.000
celních centů proti 40.000 celních centů v roce loň-
ském. Ceny kolísají v posledních dnech při slabých
obratech mezi 230 až 280 K za 50 kg. Dubský
zeleňák dá asi letos ze všech výnos nejmenši.
V Haliči jsou výsledky česání prašpatné. Pouze
v některých obvodech východních jsou výsledky
sklizně poněkud příznivější. Ani jakost není uspo-
kojivá. Poptávka je velice čilá. Ze zahraničních zpráv
stojí za zmínku, že na trhu anglickém jsou zásoby
chmele rozebrány a smýšlení tam je velice pevně.
Halič
kg
23
article
Mluví se dokonce o 10 librách za cent obyčejných
druhů. Skutečně jemné jakosti bude asi letos ne-
dostatek. Dlužno však počítati s tím, že Anglie bude
možná svou pozdější potřebu chmele hraditi v Ame-
rice, kde byla sklizeň podstatně větší než roku loň-
ského. V Belgii ceny stoupají, poněvadž výsledky
česání jsou špatné. Na Moravě je nový chmel zdrav
a dobře vyvinutý a odhaduje se letošní sklizeň na
4500 celních centů proti 8000 loňským
Z Vývozního spolku pro Čechy, Moravu a Slex-
zko v Praza. Z Černovců v Bukovině nabízí svě
služby zastupitelské řádný komisionář a jednatel, který
byl po dlouhá léta činným v oboru zboží železářského
a zámečnického. Zastupoval by rád závody se zbožín
a výrobky ze železa, mosuzi a ocele. Vládně dostaleč-
ným jměním a lze ho nejlépe doporučiti. — V Pre-
špurku převezme jednatelský a komisionářský zá-
vod zašloupení továren na kanafasy, lůžkové prádlo
plátna, rumburské tkaniny, barchenty. varnsdorfsk
cajky na kalhoty. Cestuje po Uhrách, Chorvatsku, Sla-
venii a Sedmihradech, jest dobře zaveden a těší s
nejlepši pověsti. — Z Rumunska hlásí se spolku
zástupce, který má Iiliálky v Bukurešti, Galaci. Jas-
sech a Krajově. Doporučuje se co nejlépe a těší se
vůbec dobré pověsti. Zajímá se o potištěné barchenty
a zboží baviněré
Z Ústtedního spolku českých kupců v Praz
Správní výbor upozorňuje pány členy, kteři jsou
akcionář Kolínské továrny na kávové ná-
hražky, že lelošní řádná valná hromada tohoto pod-
niku koná se tentokráte v Praze a sice v úterý dne
8. t. m. o 2. hodině odpol v zasedací síní obchodní
a živnostenské komory a žádá je, by se valné hromady
této hojným počtem zúčastnili.
Anglie
ame
Belgie
Morava
Černovec
Bukovina
Pre
Uhry
Chorvatsko
Sl
Rumunsko
Bukurešť
Praz
Praha
spolek pro Čechy
Slex
Ústtední spolek český kupec
24
article
Výraz dvah. Přijmy společnosti rakou
sko uherských sfátních drah za měsíc
srpen 1903 činily 5.083.452 K (proti srpnu 1902 mén
o 431.955 K) a od 1. ledna do 31. srpna t.
36 687.984 K (proti soudobí loňskému méně o 154.92
K). — Buštěhradská dráha dopravila v mě-
síci srpnu t. r. 316 358 (— 70 850) osob a 569.14í
4.048) tun zboží a přijala za dopravu
1.918 394 (+ 6.400) K. Od 1. ledna do konce srpna
t. r. dopraveno osob 1.820.833 (+- 316 593) a tu
zboží 4.360 098 (+. 155.282) a přijato za dopravu tu
K 13 577.141 ( 376 828, z čehož připada na tralo
lit A 4.622.347 K (4- 117.031) a na lit BK 8.954.76
( 259 797). — Jižní dráh a přijala v srpnu t.
K 9.747 409 (— 16 817.
Pivovarská výstava v Londýně. Jak jsmeu
oznámili, koná se v čase od 17. do 23. října t. r
v Royal Agriculfur Hlall v Londýně XXV. meziná rodní
pivovarská výstava. Výstava tato spojena jes! se sou-
lěží pro pivo, slad. chmel atd., dále s výslavou stroj
a potřeb pro pivovary, sladovny, destilaění závody
lovárny na minerální vody, továrny na doutníky, t-
lěk a dýmky, a zařízení pro obchod s potravinami.
zásobovací předměty, hotely, restauranty a ochulna
várny. Závěrečná lhůta pro zaslání výstavních před-
mětů stanovena do 13. října t. r. Jelikož sekretář vý
stavy v minulém roce opět si stěžoval, že někter
předměly z Rakouska došiy pozdě a nebyly dle před-
pisu vypraveny,doporučovalo by se v zájmu výsledku
jehož se hodlá při zúčastnění se této výstavy dociliti
aky se súčastněné kruhy tentokrát těmto chybám vy-
hnuly. Prospekt výstavy télo vyložen jest ve vývozn
kanceláři pražské obchodní a živnostenské komory
k nahlédnuti.
Oda
Londýn
Royal Agriculfur Hlall
Rakousko
jižní dráh
živnostenský komora
25
article
Americký ring bavlnářský a průmysl zakouský
Dnem 31. srpna skončena byla bavinářská saisona
nejpamátnější od desetiletí. Ceny slouply v léto době
asi s 41/4 d. na libře téměř na 7 d. a udržely se
skoro nepřetržitě na této výši. Již na počátku toholo
roku se ukázala nemožnost, aby pohotové zásoby pa-
vlny vystačily na plnou zaměstnanost přádelen a spe-
kulace americká z okolnosti té rychle a bezohledně
těžila. Jedna skupina spekulantů byla vystřídána dru-
hou, zejmena pak známá operace pod jménem „Brown
Cerner“ přinesla arranžérům užitek veliký. Pru-
mysl, zvláště v zemích důležitějších, totiž v Angli
a ve Spojených státech, se ve dvou až třech měslelei
peměrům přizpůsobil a výrobu podstatně omezil. Ome-
zení to bylo by zmíněný Corner porazilo, kdybyse
nebyla, pro spekulaci nadmíru na štěstí a pro prů-
mysl na neštěstí, letošní sklizeň baviny o celé čtyry
týdny zpozdila. Rloku loňského bylo již v měsíci
srpnu dodáno na trh téměř čtvrt millionu žoků nové
bavlny, kdežto letos nebyl dovoz zještě vůbec zahájen.
Brown Cerner
Corner
Angl
spojený stát
26
article
Ovšem třeba činiti přesný rozdíl mezi zpozděním skliz
ně a vyhlídkami na sklizeň. Publikovaná zpráva ame
rického úřadu orby odhaduje nynější stav skližně ba
vlnné na 81.2 plného výnosu proti 79.7% v mě
slci minulém a proti 72.42 průměrným v letech po
sledních. Poněvadž ukě soukromě zprávy o výsledk
sklizně jsou příznivé a žaloby dosavadní se týkají
pouze poškození hmyzemi v Texasu a zpozdění sklizně
lze očekávati vskutku příznivé výsledky sklizně. Arci
musí sklizeň ještě prodělati období kritické, jež jest
následkem zpozdění tím nebezpečnější. Jsou to v Ame
rice každoročně se dostavující ranní mrazíky, jež
mohou výnos sklizně o několik millionů žoků zmen-
šiti, naslanou-li v říjnu, kdežto na druhé straně opěi
může ještě velké množství bavlny dorůsti, nedostaví-
se mrazy před prosincem. Po uveřejnění zprávy úřadu
orby došlo v Novém Yorku ke všeobecné lik vidaci a
ceny klesly asi o 1/2 centu = 1/4 d. Stejně však, jal
radostným by byl pro veškerý průmysl bavlnářský
levný neb aspoň normální slav cen v nastávající se-
zéně, jest mu nynějším cenovým hnutím v tomto oka
mžiku málo poslouženo Následkem opozděné sklizně
je téměř vyloučeno, že by se do přádelen na pevnině
dostala ještě v tomto roce laciná bavina, 1 první ná-
klady bavlny z nové sklizně mohou dojíti na pevninu
teprve v polovině listopadu a bavlna ta bude pro-
dávána ještě za vyšší ceny sezonní 634—71/4 d. P -
něvadž pak ceny příze a zboží i bez ohledu na kles
nuti representují cenu bavlny solva 51/4 d.. dojde asi
ještě v přemnohých přádelnách na omezení výroby
peněvadž jen nepatrná jich čásť jest ochotna i na dále
platiti abnormálně vysoké ceny bavlny a pak prodá-
vali přízi na basi podstatně nižší. Tíeba to dost
Texas
Nový York
cent
27
article
pravdě nepodobně zní, budou se přece jen případy
omezení výroby z této příčiny v druhé polovině října
po případě v první polovině listopadu množiti, po-
něvadž velký počet továren v očekávání, že nová ba-
vina dojde na trh v obvyklou dobu nezabezpečils
věasné koupě a nyní musí se rozhodnouti buď po-
voliti zmíněné vysoké požadavky za první dodávky
anebo výrobu zastaviti. Vyhlídky pro průymsl bavl-
nářský jsou tudíž pro nejbližší měsíce ještě dosti ne-
příznívé, poněvadž na snížení cen příze a zboží nelze
pomýšleti a kupci jsou, očekávajíce pozdější levnějš
ceny, nanejvýše v nákupech zdrželiví. Dlužno v zájmu
veškerého průmyslu textilního doufati, že aspoň vr
1904 nastane opět base cen, jež nebude odbyt zdr-
žovati. Prozatím jsou však jen příznivé vyhlídky
na sklizeň, nová bavlna ve skulečnosti na trhu ještě
není a konečný výnos sklizně záleží na budoucín
ulváření se poměrů povětrnostních.
Dodávky pro dráhy. Ředitelství priv. rakousko
uherské spoječnosti státní dráhy zadá dodávku k lem
pířského zboži na dobu od 1. ledna do 31. pr
since 1904 veřejnou soutěží. Dále zadá totěž, ředitelstv
rovněž veřejnou soutěží dodávku asi 60.000 kg roz
třásněných vláken jutových k cídění na dob
od 1. ledna do 31. prosince 1904. Bližší podmínky
dotyčných offert obsaženy jsou ve videňském úřadním
listě ze dne 4. září t. r. — Ředitelství priv. rak.-uh.
společnosti stální dráhy ve Vídni l., Schwarzenberg-
platz 3 zadá na dobu od 31. října 1903 do 30. září 190
dodávku fermeže z lněného oleje. Olfertní formuláře
a podmínky obdrželi lze u ředitelství (odbor materi-
ální) Offerty na formulářich sepsaně podali jest v po-
datelně ředitelstva do 10. záři 1903, v pol. 12 hodin. —
Schwarzenberg
Vídeň
stální dráha
kg
28
article
C. k. ředitelství stálních dráh v Praze zadá na r.
1904 dodávku železných odlitků, měděného a kovového
zboží, kovových odlitků kusového kovu, součástek pro
dopravní prostředky a plomh olověných. Vzorce offeri
a podmínky vydá ředitelství a přijímá offerty na vzor-
cích sepsané do 21. září 1903 v poledne 12 hodin. —
C. k. ředitelství státních dráh v Plzni zadá na r. 190
dodávku odlitků železných, měděného a mosazného
zboží, různých kovů a součástek prostředků dopravních
(vozidel). Offertní formuláře a podmínky vydá c. k
ředitelství a přijímá offerty na formulářích vyhotovené
do 21. září 1903 v poledne 12 hodin. — C. k. reditel-
ství státních dráh v Praze. Plzni a Olomoue
vypisují na léta 1904 a 1905 dodávku různých potřeb
jako: 1. Suken a suknu podobných látek z ovčí vlny
2. Lněných a baviněných látek. 3. Různých, ke zhoto
vování stejnokrojů potřebných stejnok rojových příslu-
šenství. Dále vypisují offertu na zhotovování stejno
krojů a dodávání zboží kožešnického. Vyhlášky s po
drobným uvedením podmínek a předmětů potřebných
i jich množství obdržeti mohou interessenti u pražské
obchodní a živnostenské komory, pokud zásoba stačí.
Offerty podány buďtež v podacím protokole c. k. ředi-
telství státních dráh v Praze II., prodloužená Hybern-
ská ul. č. 46 n., do 30. září 1903, 12 hod. pol. —
C. k. ředitelství státních dráh ve Vídni vypisuje
veřejné olfertní řízení na zhotovení stejnokrojů a do
Praha
Plzeň
Vídeň
živnostenský komora
29
article
dávku zboží kožešnického na léta 1904 a 1905 pro
obvod vlastní i všech ostalních c. k. ředitelství stálních
dráh. U jmenovaného ředitelství mohou interessenti
nahlédnouti ve výkazy o příbližné potřebě, jakož i v
všeobecně a zvláštní podmínky, a tyto i přislušné
offertní formuláře bezplatně obdržeti. Offerty podati
nutno v podacím protokole uvedeného ředitelství do
30. září 1903, 12 hodin poledne
Dodávka pro dělostřelectvo. U c. a k. dělostřelecké
zbrojnice ve Vídni konati se bude dne 22. září 1903
dopoledne v 9 hodin všeobecné offertní řízení na do-
dávku různých předmětů pro zbrojnici potřebných
na dobu od 1. ledna do konce prosince 1904 a to:
1. předmětů k výzbroji děl. 2. poslrojů a potřeb pro
koně, 3. potřeb ke stavbě haterií a k balení, 4. zdvi-
hadel a náčiní, 5. kovů, 6. tkanin, příze a provazovi,
7. různých druhů papíru, 8. různých hmot, 9. obyčej-
ných nástrojů, 10. nástrojů pracovních, 11. potřeb
osvětlovacích (pro plynové světlo), 12. obleků pracov-
ních. Přehledy a podmínky potřeb obdržeti lze v arse-
nále, kancelář odboru 2. Objekt I. patro, dvéře 147.
pak u všech dělostřeleckých skladišť; vzorky shléd-
nouli lze u c. a k. přejimací komise. (Objekt XIX.
odbor d) a c.2.) Písemné offerty podafi jest od 9. hod
dopoledne dne 22. září 1903 v arsenále, objekt I.
posch. 1, dvéře 90. Do vyhlášky nahlédnouti lzeu
obchodní a živnostenské komory.
Vídeň
živnostenský komora
30
article
Dodávka pro námolnictvo. C. a k velitelství ná-
mořnické zbrojnice v Pulji vypisuje dodávku různých
potřeb na rok 1904 dle následujících skupin: I. Prkna
a hraněné dříví jedlové a modřínové. III. Vlna na cí-
dění. IV. Zboží kožené. V. Olej olivový. VI. Olej lněný.
VII. Lůj hovězí. VIII. Šedé mýdlo, svíčky lojovéa
stearinové. IX. Košťata. X. Štětky a kartáče. XI. Uhií
dřevěné. XII. Dehet, smola, asfalt lodní a pryskyřice.
XIII. Měď roselová, pruty, drát, plechy a hřeby mě-
děně. XIVa) Roury měděné. XIVb) Roury z Munzova
kovu. XV. Pluty, plechy a hřeby z Munzova kovu.
XVI. Zboží káučukové. XVII. Mosaz v prutech. tyčích.
a plech, drát mosazný. XVIII. Různé druhy plátnaa
kanavy. XIX. Cvilink na pracovní obleky. XX. TTenká
lana a jině podobné výrobky konopné. XXI. Tlustá
a kabelová lána. XXII. Motouzy z nedehtovaného ko-
nopí. XXIII. Houně. XXIV. Ohebná a patentní ocelová
drátěná lana. XXV. Asbestové a asbesto-kaučukové
předměty. XXVI. Lněná a konopná plachtovina.
XXVII. Hadice ze surového konopí Offerty vystavené
na úřadních formulářích podati jest pro skupinu V.
(olej olivový) do 31. ledna 1904, pro ostalní skupiny
do 7. října 1903, vždy do 4 hod. odpoledne u adjutan-
tury c. a k. velitelství námořní zbrojnice v Pulji.
Štětka
Pluto
31
article
Offertní formuláře na jednotlivé skupiny obdržeti lze
také u obchodní a živnostenské komory v Praze.
Nevyzůvižená výhry. Ústřední pokladna pro vý-
platu výher losů pešťské basiliky vydala úřadní
seznam, v němž jsou uvedeny veškeré tažené, k vý-
platě nepředloženě losy a zároveň poznamenán obnos,
jaký na ten který los připadá. Mezi nevyzdviženými
výhrami nalézají se dvě výhry po 30.000 K, které vy-
lesovány byly 1. března 1902 a 1. března 1903 a jež
připadají na losy označené serií 615 č. 70 a serií 3094
č. 84. Další nevyzdvižené výhry jsou tyto: Jedna v ob-
nosu 2000 K (serie losu 287 č. 16). 4 po 1000 K (s. 801
č. 73, s. 2078 č. 84. s. 5577 č. 6 a s. 7365 č. 85).
2i výher po 200 K (s. 415 č. 63. s. 467 č. 70, s. 1075
č. 68, s. 1662 č. 74, s. 1783 č. 24, s. 2159 č. 62,
s. 2471 č. 4. s. 2558 č. 54. s. 2683 č. 45, s. 305
č. 32, s. 3203 č. 25, s. 3551 č. 70, s. 4358 č. 97,
s. 5007 č. 55, s. 5149 č. 26, s. 5551 č. 55, s. 5908
č. 1. s. 5909 č. 40, s. 6049 č. 58. s. 6609 č. 76.
s. 6994 č. 99. s. 7029 č. 2. s. 7150 č. 12. s. 7250 .
70, s. 7310 č. 76, s. 7443 č. 34). 52 výher po 100
a 107 výher po 50 K. Celkový obnos 192 nevyzdvi-
žených výher činí 81.750 K. Kdož by sobě přál vě-
děti, zda jeho-los v seznamu dotyčném se nenachází,
nechť obrátí se s dolazem na redakci „Českého Mer-
kvru“ v Praze, Na příkopě. č. 13
Praha
živnostenský komora v Praga
č . 84 . s . 5577
č . 54
32
article
Trhy peněžní
Trhy peněžní
V Praze, 4. září. (Pův. zpráva »Nár. Listů e.)
Dnes pfeviádalo na burse opět smýšlení klidněa
došlo toliko k závěrkám železničních úpisů Zemské
banky K 99 75. — Dále podáváno za akcie Živno-
stenské banky K 250 50, české banky Union K 243.50,
Akc. továrny na vyrábění umělých hnojiv v Kolině
K 325.— peněz.
Jiné papíry uváděny nebyly
Ofielální záznamy zněji
Praha
33
article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
» » Č. Budějovic 1893
» » Plzně r. 1886
» » Teplice r. 188
» » Smíchova r. 1888
Zástavní listy české hyp. banky
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
„ „ » » kom dl. úp.
„ , . „ mel. úpisy
„ „ „ » želez úpis
Česká prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy-
poteční listy důchodkové.
Buštěhradská dráha ..
„ 1872
dto.
Místní dráha Německý Brod
Humpolec.
Česká montanní Em. 1896 .
Česká eskomptní banka . .
» banka »Union« . . ..
Česká průmyslová banka .
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka .
Pražská úvěrní banka
Živnostenská banka pro Čechya
Moravu
Ústecko teplická dráha . . . .
Česká severní dráha ..
Buštéhradská dráha . (lit. A.)
(lit. B.
Duchcovsko-podmokelská dráha
Pražská spol. paroplav. po VItavě
a Labi
Akc. tov. na um. hnojiva v Kolíně
Podolská rementárna
Česká spol. pro prům. cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovicích
První česká všeob. zajišť. banka
Strojnická spol. dř. Daněk a spol.
Pražská železářská společnost
» stroj. spol. (df. Ruston)
První českomorav. tov. na stroje
I. čes akc. spol. továrna na orient.
cukrovinky a čokoladu . . .
Daněk
Ruston
Č . Budějovice
Teplice
Smíchov
Čechy
německý Brod
Humpolec
VItava a Labe
Kolín
Český průmyslový . banka
úvěrní banka
Český eskomptní banka
Český průmyslový banka
moravský eskomptní banka
živnostenský banka
Čechya Morava Ústecko
Český akciový . pivo
34
article
x. Z Vídně, 5. září. (Telfgr. »Nár. Listů«.)
Denní bursa. Ke konci lýdne i dnes byl obchod
klidný. Bursy spolehaly na sestavení kabinetu Lu-
kacsova. Na druhé straně působily na spekulaci srb-
ské zprávy a nutily k reservé. Jakkoliv byl obchod
tichý a podnikány z Pešti prodeje, jež měly v zápětí
na počálku trhu úpadek kreditek, přece zachovalo se
smýšlení dobré. Toto sesilováno bylo přiznivými
zprávami berlinské bursy, jakož i arbitrážními kou-
pěmi kreditek. Talo reprisa potrvala až do závěrku.
tak že počáteční ztráty kreditek až na některé ne-
palrnosti mohly býti odčiněny. Kursy málo klesly.
Akcie unionbanky zhoršily. Na dopravním podražily
akcie dunajsko-paroplavební společnosti Akcie státní
dráhy a jižní dráhy utrpěly neveliké ztráty. Největší
zájem byl pro alpinky, ve kterých následkem přízni-
vého odhadu bilance došlo k některým koupím. Pev-
ností alpinek získaly také ostatní papíry železářské,
zvláště akcie pražské společnosti. Turecké losy do-
sáhly malého zisku. Devisy a valuty pevny. Na
eskomptním trhu 31/s až 3lte-
z. Z Vídně, b. září. (Telfgrm »Nár. Listů«.)
(Večerní bursa.) Kreditky 643.50 (po —.—)
uherské kreditky 711.50, anglobanka 272.—-, bankovní
jednota 471.—, unionka 512.—, Hnderbanka 401. 50
státní dráha 654.50, jižní dráha 79.—, polabská dr.
414.75, severozápadní dráha 428.—, turecké tabákové
346.—, rýmavsko-muráňské 451 —, alpinky 364.—
květnová renla 100.—, uherská korunová 97 80.
turecké losy 113.50, marky za hotové 117. 41, na
ultimo 117.40. Smýšlení pevné.
Bursa
Vídeň
Pešť