ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 029b0440-70d9-11dc-b48c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 31 celkem · entity: place 42, org 18, person 54, work 10
1 masthead
6. září.
2 masthead
I. Příloha „Národních Listů
3 masthead
k číslu 243.
4 masthead
Strana 13.
5 title
Výtvarné umění.
6 article Worpswedští.
Worpswedští. = V pavillonu »Manesa« pod Petřínem pracují neohrožení a odvážliví lidé. Nezastrašení a nezmalomyslnělí žaluplným hmotným neúspě- chem posledních výstav, otevírají přece a zase novou. Novou v každé příčině. Jsou v ní nová jména, nové umění, nové úspěchy; aspoň pro Prahu. Nic nevadí, že teprve nyní se sem do- stávají, že teprve teď je Praze možno učiniti náležitou známost s těmi čtyřmi jmény, jež se ve výstavě stále u maleb, leptů i plastik opa- kují. Známost s celým mužem vždycky přijde vhod a v čas, jenom při opozděném setkání se s ženou milováníhodnou možno litovati, že se cesty naše nesešly dřiv. A o muže a mužné umění zde jde, o umění silné a jadrné, citem bohaté a pevné založené, které v jednotlivých kusech přináší vám krásný požitek a v celku svém vážné poučení. Výstava je homogenní tak, že se jednotlivé individuality málem v ní ztrá- cejí; všechno v ní nese se jskoby jedním de- chem, vidíte v ní stále týž kraj a tytěž lidi, skoro také tytéž bervy a táž světla. Talo spo- lečná základní nota, přibuzenská krev, skupinová zvláštnost a držnost těto umělecké produkce a sbírky dá se vyjádřiti jediným slovem: Worps- wede! Od osmi let už toto slovo, které je jmé- nem v pobřežním rašeliništi zapadlé vsi olden- burské, nedaleko Brém sic, ale od světa odlou- čené, obývané toliko několika sty slatinářů a sedláků, toto slovo Worpswede vypovídá na ráz všecko, co činí obsah, tvarový i duševní, co tvoří kresebnou i barevnou formu všeho, co oni čtyři malíři tvořl. Pod touto vlajkou vyšli do světa, když jim bylo tak asi třicet let a sotva že se jim v Brémách vysmáli, dobyli v Mnichově bned na to vítězství od let neslýchaného. Nezá- leželo v pouhém přikvačení, v nečekané apart- nosti, jež rychle míjejí a vyprchávají. Kořeny
Petřín Praha Tala Brémy Mnichov Manes
7 article
tkvěly hluboko a solidně v zemi, pně byly pevné a dobře urostlé. Teď jenom worpswedské stromy sili a košatí. Abych všechno pověděl, čeho třeba k úvodu, poznamenávám, že oni umělci netvoří žádný spolek, že se nesešli za žádného společně z předu formulovaného progra- mu, není-li arci programem to, co u ni h pod- miňuje všechnu práci a všechno konání: umě- lecky mocně vyjádřiti vždy svůj osobní poměr k přírodě a skutečnosti, ukázati pomocí štětcea barev, pomocí rycí jehly a černí, čím bohatáa vnímává duše hárá, když před okem se rozvíjejí pohledy do kraje určitého karakteru a otevírá život lidí prostých, vážných, cele svými dary za- ujatých. Ale to je konečně program všeho no- vého umění. Toto subjektivhí chápání a posti- hování realné objektivnosti, toto stálé pronikání a proplétání se rázovité individuality s nesmír ným objektem světa a života kolem ní. A to je konečně program všeho umění od jeho počát ků až po dnes a všechny věky. Worpswedští jako jednotlivci a jako lokální sdružení dobyli prvních vítězství a udržují se na zabraných místech právě a jedině tím, že tento odvěký program umělecký mocí osobitých svých individuslit vtělili v silná a dojímavá dila. Ta- jemství tu není žádného: vše je jasné, neza balené a pochopitelné. První a nejsilnější dojem je, že stojíme před uměním takořka srostlým s půdou, na níž tvoří. Instinktivně cítíme, že tato galerie, její silná souměrnost a úměrnost, v této formě i podobé nemohla se jinde objeviti. Jinde by totiž byla jistě jiná. Stromy rostou skoro všady, ale všude jiné druhy. Jiný kaj a jiný lid vyvolal v očích a duších oněch čtyř malířů jiné dojmy a jiné vzrušení a jejich výtvory by nabyly jiné tvářnosti.
8 article
Změnou objektu přešinula by se i sensace z něho vycházející a v uměleckém díle shrnutá a vtě lená na jiné pole nuancí. Onu náležitost umění k půdě, k určité dlani země vytušíte, i kdyby vám byl worpswedský kraj báječným územím a i když jste nečtli všechna ta pojednání, jež vedou o této spojitosti důkaz. Na místo vě- dění máte víru a není vyšší moci v umění, nežli učiniti vás věřícími v to, co podává. Avšak my známe worpswedský kraj, jeho pláně, jeho stromy, vody, rákosí, jeho nebe, oblaka, noci a dny, rybáře a sedláky, jeho barvy a světla, jeho život i jeho báchorkové ovzduši. Frilz Mackensen, Otto Modersohn, Frilz Over- beck a Heinr. Vogeler, tito worpswedští hostě Praze, přinesli sem o něm zvěsti a zprávy, ja- kých nepodá žádná kniha popisná a možná dost. že byste sami mohli projeli krajem při Wospě, Hammě a Wůmě, aniž byste si uvědomili, že tato temná lada, tyto prázdné plochy, tyto příkopové rovné kanály, nízké prázdné horizonty, toto za- smušené přímořské nebe tolik appartních půvabů v sobě chová, leda byste byli zrovna tak vi- doucími poety, jako jsou worpswedští maliři sami. Co podávají, nebo lépe, co přinášejí a vnášeji do svých maleb a leptů, jsou asi sotva portrěly krajových výstřižků z Worpswede a jeho okoli, aspoň ne vždy. Z jejich však prvků, složek, barevných zjevů, atmosférických nálad, z jejich typů jsou složeny. Ne, to není pravé slovo. O skládání nemůže být řeči. Vyrůstají z nich, rostou, vznikají z nich jak organické při- rodní bytosti, s touže samozřejmostí a vnitřní zákonilosti, s jakou se vlna půdy z plochy zvedá a strom nebo květina ze země k nebi se vzpíná. Staré barbizonské přirovnání přichází na mysl o malíři, který se vjemy a dojmy jako houba napájí a potom v obrazy vymačkává.
Frilz Mackensen Modersohn Vogeler Praha Worpswést Frilz Overbeck Hamma Wůma
9 article
Worpswedštl dojista nejsou maliři piteresknich kurlosit, kteří by jen zajímavé prospekty lovili a po appartních a řídkých koloristických zjevech pásli. Homo additus naturae, tato Baconova de- finice umění platí o worpswedských plnou svojí měrou. Žijí ve svém kraji a žijí s ním. Cokoli mají kolem sebe, znají s povrchu i po vnitřní podstatě: oblé stvoly bříz i nizké doškové cha- lupy, ruděhnědé slatiny i bledě zelené louky. košaté borovice i kosmaté duby, lenivé kanály i oblakové hrady na nebi; proživají první zá- břesky dne i háravé jeho odumirání a tiché, posvátné, lunné noci s sebou. To jsou pak složky jejich řečí, v níž vyličují svoji zaujalost o živol přírody tak hluboký a tajemný, že žádné ba- nální slovo jej postihnouti nedovede a že je třeba malujícího poety, aby nám jeho záhadya krásy cestou smyslných představ a citových vibrací sdělil. U nás snil A. Chittussi o takovém životě a umění a byl obojímu velmi blízek. Avšak jeho dílo má mnohem více obdivu
Baconův A Chittussi
10 article
vášnivé lásky ke kraji. Chittussi maloval vždy v nadšení: worpswedští žijí se svým krajema malují jej v oddané zaujatosti. Odtud, myslím, pochodí všechna organičnost ve spjetí smyslných prvků jejich obrazů. Ať lidé Mackensenovi, at lada a stromy Overbeckovy, ať jara, šera a zá- pady Modersohnovy, ať rytíři a princezny Voge- lerovy, dálavy i šířky, všechno se řadí k sobě jakoby jen po absolutním zákonu tajné příčin- nosti přírodní. Jednotnost, jednolitost, neroztří štěnost dojmu a účinku uměleckého leží v těchto momentech.
Chittussi Overbeckův princezna Voge
11 article
Druhě, co se ve výstavě Worps wedských staví do popředí, je vážná jednoduchost, roz- myslná šířka a zároveň rovnoměrnost jejich výtvorů. Jsou tu Mackensovi rybáři a rolníci, kleří stojí a pohybují se takořka v statuarním klidu, je-li toto paradoxon dovoleno. Vogelerovy pohádkové bytosti udržují tiché posy jako za- tajujeme dech. Modersohn rýsuje silhuety Overbeck rozkládá horizonty bez prudkostí a přenáhlenosti v liniích a plochách, které širokém svém proudu a rozložení syntetisují mnohost zjevů v silném sevření. A tato jedno- duchost, toto zjednodušování, tato redukce přírodní multiplicity na zhutněnou simplicitu útočí pak na naše vnímající mysly jako sražená falanx. Umělecké tvoření a dílo, umělecká práce je v podstatě vykonaný výběr, výběr provedený a v jedno těleso sloučený se stanoviska svéráz ného ducha, zvláštního rozvíření citu a hnuti myšlenkového. Umělecký výtvor je konečným sostředěným útokem pečlivě vybraných a stra- tegicky ovládaných sil, který vede k rozhod- nému vítězství. Instinkt silných talentů, roz- vaha solidně vypracovaných vloh, jež jsou všem Worpswedským osadníkům vlastni, vykonávají při každém díle tuto selekci motivů, forem barev, aby mocným tlakem prostoupily naši duši a usadily v ní tytéž dojmy, v frvalé po- době vtělené, jež umělci sami prožívali. Třetí moment zvláštní působivosti worps- wedského umění leží v jeho koloristické stránce.
Vogelerův Overbeck
12 article
Ocitáme se ve světě hlubokých, sytých, mnohdy těžkých barev. Bílé tělo břízy svítí jako pa- prslek, nebe je těžkým blankytem nasycené, oblaka se barví do fialových balvanů, červené chalupy září jako rozžhavené, půda rašeliništ je rudohnědá, podzimní listí blyskotá svojí rzi- vostí, zeleň je sytá. Chudost forem kraje, chu- doba a skromnost jeho plastiky, klidná vážnost jeho zjevu sesiluje bezděky jeho barevné prvky a koloristický celek. Bledá uniformnost šeda- vých, žárem slunce proniknutých a vše srovná- vajících tonů zde v tomto vlhkém, parami blíz- kého moře a vodním výdechem slatin nasyceném vzduchu nemá místa. Worpswedšti mají odvahu barvy; po době barevné askese hlásají zase krásu intensity a výmluvnosti syté, plné, šťav- naté barvy v měkkých, sametových tonecha jadrných harmonických akordech. Boeklin se vznáší nad nimi. Všichni jsou vážní; jejich krev neklokotá a nepění se. Spíše je hustá a těžká jako barvy jejich štětců. Celé jejich umění, při vší impul- sivnosti a pohnuté zaujatosti, má cosi v sobě, co z mnohého přemitáni, z trvalé rozvahy, z dis cipliny ducha a rozumovéhio vytčení a sledování eílů lze vysvětliti. V každém pravém Němci je aspoň kousek Fausta.
Němec Faust
13 article
= „Dílo“. Bez hluku řinčivé reklamy, ale pilně pracuje nový umělecký měsíčník „Dilo“ jejž vydává Jednota výtvarných umělců v Praze, a věru lze říci, že list tento každým krokem dobývá si větší pozornosti a vážnosti. Právě vydaný trojsešit, obsahu- jící v sobě měsíce květen, červen, červenec, má čtyři zvláštní přílohy, z nichž každá je zajímava. Tu je nej- prve skvostná barevná reprodukce roztomilé ženské hlavičky od Doubka, pak mocně komponovaný, dra- matickým duchem prosycený a bedlivým studiem doby vyzbrojený obraz Klusáčkův „Bouře po stěti J Želivského v Praze r. 1422“; starý mistr Javůrek po- dává tu z mladších prací svých výborný Ženský akt. Aleš pak rázovitou figuru hejtmana. V textu shledá- váme se s milými jmény výtvarníků jako Trska, Sla- bého, Wurzela a j, kteří podali tu z bohaté tvorby své poutavé ukázky. Hlavní váhu klade však „Dílo“ na lvorbu dekorativní a ta zastoupena je v přítomném sešitě spoustou výtečných myšlenek a návrhů. Vskutku zdá se čtenáři, jako by se náhle bylo proti němu vy- rojilo plno mladých slibných talentů, kteří, vychá- zejíce z pečlivého vedení professorů uměl. průmyslové školy v Praze (prol. Maška, Beneše, Ambrusa), bud v nás naději neobyčejně krásného rozkvětu domá- cího uměleckého průmyslu. Jsme jisti, že z těchto mladých jmen mnohé za krátko domůže se velice zvuč- ného jména. Z ostatního obsahu „Díla“ uvádíme jen, že zajímavé články tentokráte napsali dva výtvarníci, K Mašek O studiu ornamentiky a J. Mauder článek Kamenná pohádka o sochách v lese kukuském, jež pěknými fotografickými snímky provází inženýr Kruis.
Klusáčkův Bouře Javůrek Aleš Trsek Mašek Beneš Ambrus J Mauder Kruis Praha J Želivský Slbý Wurzel
14 article
Na „Dílo“ předplácí se ročně K 12.—; expedici obsta- rává uměl, nakladatelství B. Kočího v Praze- = „Ohrazy z Alp“. Mimořádný zájem ve světě turistů budí soubor čtyřiceti nádherných barevných litografií, jimiž umělecké nakladatelství B. Kočího v Praze uvádí na veřejnost výtečné krajinomalby Jana Novopackého „Obrazy z Alp“. Každým sešitem roste zájem pro teto mistrné dílo — právě vydaný sešii šestý však předčí všecko naše očekávání. Každý ze čtyř listů tohoto sešilu — nalézáme tu „Zell nad Zil- lerou“, Milíř u Scewiesenu ve Štyrsku, Flachhorn u Lofru v Solnohradsku a vodopády krimmlské — je skvělým potvrzením velikého krajinářského umění mistrova, jehož díla podivným řízením osudu po ta- kovou řadu let zůstávala skryta veřejnosti a teprv nyní, k závěrku života umělcova objevují se žasnoucím zrakům našim. V těch listech, provanutých horským. zdravým vzduchem, je tolik lásky k přírodě, tolik prav- divosti, samostatného cítění a nazírání, při tom pak tolik síly v ovládání barev, perspektivy, v traktování vzduchu, oblak, v zachycování nálady, že směle mů- žeme říci, že v „Obrazech z Alp“ vyrůstá nám publi- kace prvního řádu, vzbuzující stejně uctivý obdiv přítele umění jako milovníka horských obrů ve svět alpském. Reprodukce stojí na výši doby — je to umělecké mnohobarevné litografii domácí vskutku vrchol snah! Přizpůsobujíc se v každém detailu a od- stínu originálu, podává tato umělecká reprodukce úplný dojem původního díla. Úprava souboru alpských scenerií Nowopackého je velmi elegantní; nakladatel- ství dalo pro celé dílo také opatřiti vkusné desky které pěkným provedením i lácí (stojí pouze 4 K 80h přijdou jistě vhod každému odběrateli nádherné téte publikace.
Ohraz Jan novopacký Praha Alpy Zell nad Zila Štyrsko Flachhorn u Lofr Solnohradsko Scewiesen
15 article Školská hlídka.
Školská hlídka. Ministr vyučování pro měšťanské školy. Historická methoda u posuzování udá lostí školských není oblíbena, paedagogické mo- derně jeví se zdlouhavou, zastaralou, více temno- vidnou než jasnovidem. Shledáváť tato methoda obdobné události minulé, aby z jejich vývoje věrojatně posuzovala události přítomné; je jí - jako methodě deduktivní — potřebí celé fady případů, podobných případu současnému, by po souditi mohla jeho hodnotu a konce. Jest opatrna, nedává se tak snadno uchvátiti náladou oka- mžiku, je méně důvěřiva, nedá i na nejhezčí slova, vyčkává skutku. S tohoto stanoviska jsme posuzovali letošn ministerskou anketu vídeňskou, svolanou pro opravu školy měšťanské, která ne mohla nás rozehřáti, jak stalo se účastníkům kteří z ní se rozcházeli plni nadšení s naděje v budouenost. Čtyři vynesení ministerská, z 12 a 26. června, která jsou ovocem oné ankety, dá- vají za pravdu nám, kteří od ankety jsme s mnoho neslibovali. Jejich jádrem jest: stížen přístupu do škol měšťanských, obmezen úkolů pokračovacích kursů při nich, odkl a u vyřízení výhod absolventům téchto kursů.
16 article
Tato vyneseni mají všechny příznaky škol- ské politiky vídeňské: jsou naprosto v mez ích starých ustanovení školních, odkazují v še- chen náklad na nové potřeby školní ze- mím a obsahují sliby pro budoucnost. Jen jednu vlastnost vykládáme jim k dobrému dostavila se záhy po anketě a vyvedla naše jasnovidce školské z domnění, že za pokroko- vými hlasy přijdou pokrokové s kutky: zů- stáváť i po ministerských vyneseních škola mě- šťanská v týchž poměrech jako před nimia musí se ohlížeti, jak by k vyšším cilům, bez „pomoci“ vídeňské spěla v lastní silo u. —
17 article
Přijímání žáků do škol měšťanskýchv celku zůstává nezměněno, až na zkušební taxy 12 K pro žáky z nižších než 5. ročníků škol obecných, kteří dosud bývali bez taxy přezku- šováni a přijímáni. Nová a dobrá jsou ustano- vení, že neschopným dětem 13letým může býti odepřeno přijetí do školy měšťanské, která druhdy takovými přestaralými, neschopnými i ne dbalými žáky bývala nemálo obtěžována i pře- těžována, a že dostatečná známka z náboženství jazyka vyučovacího a počtů na vysvědčení z pá- tých tříd obecných musí vzejíti průměrem ze čtyř známek čtvrtletních, aby příslušným žá kům nebylo třeba přijímacích zkoušek u pře- stoupení do škol měšťanských; stávaloť se, že někteří učitelé ze škol obecných chtěli své žáky zkoušky přijímací na škole měšťanské sprostiti tím, že jim za poslední čtvrtletí dávali známku3 (dostatečně), misto zasloužené 4 nebo 5, z čehož povstávaly neshody i nesváry mezi oběma ško- lami. Jest nepopíratelnou výhodou pro školy mě šťanské, že přístup do nich obmezen na žáky kteří se zmocnili učiva 5. ročníku školy obecné menší počet lepšího žactva bude moci lépe vy- hověti učebnému úkolu škol měšťanských a vý- znam jich vzroste. Ovšem pro žactvo, ze škol měšťanských odmitnuté, bude musiti zvláštní, nová starost se věsti školami obecnými.
18 article
Vynesení ministerské ze dne 12. června nahražuje dvě zprávy čtvrtletní (2. a 4.) vy- svědčeními poloročním a celoroč- ním a zavádí na ně známky tytéž, jako jsou na vysvědčeních škol středních. Podstatnější věcí, než toto nepatrné přiblížení škol měšťan- ských stupni škol středních, jest nové ustano- vení, dle něhož žáci, kteří nevyhovují z nábo- ženství, jazyka vyučovacího nebo ve více než dvou jiných povinných předmětech učebných, nedostanou vysvědčení propouště- cího. Toť ovšem velmi důtklivý prostředek pro povzbuzení dospívajících žáků škol měťanských ovšem — v duchu rakouské politiky školské — prostředek záporný, výhodu odpírající, nikoli pro- středek kladný, výhodu dávající. — Nejméně uspokojuje ministerské vynesení z 26. června, které úkol učebných kursů ke školám měšťanským připojených, velice zůžuje, totiž obmezuje na řeči vyučovací a cizí. algebru a tésnopis, pro dívky mimo to připouště- jíc jenom navedení k hospodářství domácímu ženským pracím ručním. V tomto neslýchaném obmezení v pokračujícím vyučování škol měšťan- ských, v tomto vyloučení nauk techni- ckých, přírodních, hospodářských občanských jest Achillova pata celé opravy. poněvadž odtud může všecka oprava býti v nie uvedena.
19 article
Z tohoto usnesení patrno, že přece jenom oprava byla způsobena kruhy vojenský mi, kterým v kadetkách nedostává se žákův a jimž novyhovovali absolventi třetích tříd měšťanských proto, že neznali tolik z algebry a jazyků, jako žáci nižších škol středních — těmto potřebám kadetek může býti nadále vyho- věno! Avšak co má co činiti obyčejný živnost- ník s větší obratností žáků v počítání čísly „obec- nými“, s větší pohotovostí v němčině a fran- čině a s těsnopisem? Jazyk vyučovací sám již nyní stávající tři ročníky školy měšťanské tolik vyčerpává, že na př. pro volný sloh nezbývá jim druhdy již žádného úkolu jiného, než — skládání „veršů“l V tom ohledě se prozrazuje starorakou- ská oprava „reformy“, totiž položení důrazu na učivo formální a opuštění učiva reálního Škola měšťanská i po této stránce sblížena se ško- lou střední, avšak — co s tím má co činiti živo praktický, jenž přece nutně žádá, by každý kdo do něho vstupuje, rozuměl základním, ob- čanským (právním) a národohospodář- ským poměrům společenským, chápal mecha- nické a chemické základy nynější výroby a sou- časného obchodu a bez nesnází zápolil tužkou při provádění náčrtův a průmětův před- mětův i viděných i myšlených?! Rozmnožiti pro- středky rozumu a ruky, toť by bylo slušelo dospívající mládeži škol měšťanských — vždyt forem mluvení a psaní je v našem životě olčanském zajisté dosti, ne-li přebytek. U nás zajisté více se mluví a píše než přem ý šl a pracuje.
20 article
Ruční práce chlapecké i technické i ře- meslné při „reformě“ vůbec vyšly s prázdnem Tato po našem soudě základní pochybení cílem se minutí celé reformy mohou se pro ni stát osudem a zhoubou. Zajisté odkazuje ministr všechen náklad na pokračovací kursy zákonodárství zemskému které v ně může uvázati obceaokresy škol- ní. Avšak tyto budou se rozpakovati, hraditi ná- klady na pokračovací kursy jen ve formách žáky zdokonalující, když vidí kolkolem potřebu, by mládež pro život obecný ve věcech byla lépe připravována. S tohoto stanoviska nemůžeme ministerskou opravu nazvati šťastnou, tím méně mnohoslibnou
Tata
21 title
Karel B Mádl.
B Mádl
22 article
Učebnice našich škol a české uči- telstvo. Za nedlouho otevrou se opět školy naše jejich, nyní tiché okolí, naplní se ruchem. Ote- vření škol uvede v rozruch i život rodinný, kde ocitne se v hospodářství měsíce září nová rubrika: školní knihy. Tyto jsou přiznakem nově školy, jejíž učive tak všestranné se rozšířilo a namnoze i prohlou- bilo, že k jeho obsáhnuti žákům již nedostačuje, dávati pozor ve škole a činiti si „poznámky? o tom, čemu se učí, nýbrž že potřebí opíratije i o zvláštní knihy pomocné pro ruce žákův,o učebnice. Již Komenský, rozšiřuje nesmírně desku učebnou pro školy všech stupňů, jimž náleželo učiti všemu, co třeba znáti o sobě a okolí,a nová doba jenom rozmnožila učivo o přírodě a společnosti, které sluší již žákům škol obecných; již Komenský kladl také zvláštní důraz na učeb- nice a sám velikou čásť života věnoval pokroko- vým učebnicím pro školy latinské; jest vůbec známo, že z nich Brána jazyků jeho jméno po celém světě roznesla a Svět v obrazích dosud v různých obměnách — na př. v meziřádkových překladech — trvá za učebnici jakykům živým. Při obnovování školství obecného v Rakou- sku Marií Teresií byla také o dobré učebnice péče nemalá — vždyť ony musily namnoze nahraditi nedostatky učitelského vzdělání, tou dobou velmi pěkleslého.
Komenský Marie Teresie
23 article
Tenkráte nikoli pro zisk, ale jako nezbytná pedminka opravy školské zřízen r. 1775 cís ař- ský královský sklad školních knih v Praze, který až do let sedmdesátých zásoboval školy české všemi potřebnými učebnicemi, mezi nimiž vynikly a dosud se uznávají čítanky Vinařického. V letech sedmdesátých minulého století na- stal však v obecném školství obrat; požadavky na školy obecné a jejich učebnice zvýšily se tou mérou, že knihosklad vyhověti jim nestačil, a bylo si slibováno od nakladatelů soukromých, že lépe opatří potřebné učebnice pokrokové. Ovšem tito nakladatelé poukazovali ke škodám v případě, že kdyby jejich učebnicím bylo odepřeno mini- sterského schválení, nemohlo by se jich ve ško- lách užívati, jako učebnic knihoskladních, čímž by uvedeni byli do značných ztrát peněžitých. Z těchto důvodů sjezd učitelský v Přerově r. 1871 nutným prohlásil, aby vládní tržba knih zrušena byla“; uznalť, že „školní knihy vydávané vládou, nevyhovují požadavkům škoh obecných; samotržbou školních knih dusí a za- držuje se žádoucí vývoj literatury naší školské jen volným závoděním spisovatelů dodělati se lze spisů důkladných, vyhovujících všem potřebám škol obecných.“ Tento názor převládl v učitelstvě i v letecl osmdesátých, poněvadž mu nevyhovovaly učeb- nice základní, Čítanky, tehdáž nově vydávané. Bylyť sice rozhodně lepší, než čítanky staré, avšak ani nebyly ve všem obrazem a snimkem, velice již pokročilé literatury české, ani dosti všestranné a obsažné. Zajisté byli jejich skladatelé pražští všelijak obmezováni rozhodující reakcí vídeň skou, která původně měla za to, že českým ško- lám úplně stačí překlad čítanek pro školy ně- mečké.
Praha Přerov
24 article
Nedostatky čítanek nových byly tedy přede- vším pohnutkou, že mezi požadavky českého uči telstva o opravě učebnic v letech osmdesátých byl i ten, aby výsady c. k. školního knihoskladu byly zrušeny, aby tento vládní monopo přestal. Ovšem v těch dobách nebylo již důvodno mluviti o nějakých výhradách c. k. knihoskladu a jeho „samotržbě“. Podařilot se nakladateli pražskému F. Tempskému, by dosáhl mini sterského schválení pro Heinrichovy a j. čítanky německé, které v některých okresích statečně zá vodily s čitankami knihoskladními, a učebnic pre školy měšťanské knihosklad sám nedbal, ne- chávaje úplně tento obor nakladatelům soukro- mým. V Ietech devadesátých přestalo učitelstv škol obecných otázky učebnie vůbec si všímati jsouc patrně plně zaměslnáno svými daleko sáhlými programy kulturními, organisačními, škol- skými a tuhou prací po nejnutnějším polepšen svých poměrů právních; jeho nakladatelské druž- stvo Dědietví Komenského dalo se z pole zištné literatury školní vylákati na nebezpečné pole literatury umělecké; učitelstvo škol měšťan- ských teprve v nejnovější době vykonalo prve přípravy k zasáhnutí v tento obor školské praxe ovládaný dosud jenom spekulaci soukro mo u. Krátce chceme poukázati, jak v posledn době poměry se utvářily a vzbuditi zájem k vy- dávání učebnic, i pro pokrok u vyučo- vání i pro nejužší zájmy učitelské svrchovaně důležitému. Vizme výsledky spekulace soukromé!
F Tempský Heinrichův Komenský
25 article
Chopila se závodění s knihoskladem v učeb- nicích pro obecné a měšťanské školy nejrozšíře- nějších a nejvýnosnějších: v čítánkách a mluv nicích českých. V těchto čítankách hyperloyal- nost má nahraditi nedostatek vkusu literárního a rozhledu věcného či vědeckého; v těchto mluv- nicích v obor jazyka českého přenáší se šablona, osvědčená v oboru jazyka něme- ckého, aniž by se při tom řešily důtklivé a již neodkladné záhady v učbě jazykové, jaké nová doba přinesla. V tom oboru nemohou dotčené učebnice obstáti vedle týchž, nově vydaných učebnic knihoskladních, které získaly lepší od- borníky a své úkoly rozluštily šťastněji. Větší hodnotu mají početnice, od soukro- mého nakladatele vydané, které proto mohou vý- datněji závoditi s knihoskladními početnicem Močnikovými, pokud tyto nebudou v nových vy dáních pokrokům methodiky přizpůsobeny. Uvážíme-li, že soukromé mluvnice a čí- tanky ani cenou krámskou, ani vnější výpravou nepředčí učebnice knihoskladní, vysvětlím si, proč k těmto podnikům nakladatelů če- ských, jinak do škol úsilně se tlačících a se vnucujících, chová se učitelstvo české s men- ším zájmem, než jaký oni nakladatelé oče- kávali ..
Močnikový
26 article
Však i v tom případě, že by učebnice na- kladatelů soukromých vnitřní hodnotou, mírnou cenou a vnější výpravou úplně vyrov- návaly se učebnicím knihoskladním, musilo by učitelstvo se rozmýšleti, zaměňovati učebni- cemi soukromými učebnice knihoskladní. Nelze podceňovati, že pro chudé žactvo po uplynulém roce školním dostává se od nakladatelů soukro- mých jen 1 učebnice zdarma na 10 učebnic pro- daných; učebnice knihoskladní dostávají se žá- kům do rukou před rokem školním a to val- nější měrou; dle původního ustanovení 25%, dle určitých dat, na př. z r. 1900 v Čechéh rozdáno výtiskův 364 učebnic knihoskladních 95.677 v ceně 25.851 zl. Do pensijního fondu učitelského plyne všechen čistý výtěžek knihoskladní, a to neskrovný; dosahovalť roční výše často i přes 50.000 zlatých (r. 1819 na př. 56.000) a nikdy neklesl pod 2000 zlatých; po- slední, z r. 1900 zaznamenaný, obnáší přes 7000 zl. O tom však, že by čím podstatnýma pravidelně nakladatelé čeští přispívali sirotčin- cům učitelským a podpůrným spolkům učitelstva pražského, není ani slechu! Sirotčinci „samo- statnému“ přispěli v posledních letech jen pp.
Čechéh
27 article
K. Janský v Táboře a J. Votoček v Praze, po 100 K (viz všechna příslušná data ve čl. Sirot- čince učitelské a Sklad školních knih na str. 1646—1654, dilu VI., Stručného slovníku paedagogického); avšak tito pánové nejsou na- kladateli učebnic školních, také příspěvky nakladatelství Vilímkova některým podnikům učitelským neplynou z výtěžku učebnic, nýbrž z časopisu pro mládež. Veškeré příspěvky nakladatelů soukro- mých nevyrovnávají se příspěvku jediného kního- skladu k účelům školním — což nemá a ne- může zůstati učitelstvu nadále lhostejno. Ovšem mohou čeští nakladatelé právem na- mítnouti, že jejich vydání na učebnice jest mnohem větší a odbyt těchto mnohem menší než učebnic knihoskladních. Avšak toť vlastní jejich vinou. Proč na př. ne jeden, ale dva, tři, čtyři vydávají tutéž učebnici pro školy měšťanské; kdyby se smluvili a každý z nich vydával jen učebnici jednu, byl by jich výtěžek dvojnásobný až čtyřnásobný. Z trvajícího závodění jich pak ne- má škola žádného zisku: jejich přírodopisy, pří- rodozpyty, zeměpisy a dějepisy jsou téměř to- tožné; žádná z těchto učebnic nepřekračuje sta- rých šablon, nevyhovuje novým požadavkům, jedna téměř ve všem jako druhá. Jsme přesvěd- čení, že kdyby Jednota učitelstva českých škol měšťanských nebo Dědictví Komenského této slabé stránky českých konkurentů vykořistilaa vydala učebnice, které by aspoň v hlavních ry- sech hověly novodobým požadavkům, na př. osnovám učebným, na loňské zemské konferenci předloženým, udolala by svými učebnicemí všechny učebnice soukromě a jich čistým vý- těžkem mohla podstatně přispívati i svým potře- bám vlastním i podníkům všeučitelským.
K Janský J Votoček Vilímkův Komenský Tábor Praha Jednota
28 article
Litujeme pak jen, že nemůžeme podobným upozorněním obraceti se i k Dědictví Komen- ského, jež své neveliké prostředky chce úplně obětovati jen zájmům „umělecké výchovy“. Vždyť jenom novými, pokrokovými učebni- cemi dá se prováděti nový program pro vý- chovu a učbu našich škol, jak toho nově vydá- vané knihoskladní čítanky jsou dokladem. Přáli bychom jim statečných konkurentu nikoli v podnikatelích soukromých, kteří v zá- vodění ukázali se slabými, ale v podnikatelich z učitelských sdružení, kteři by nejen mohli, ale i měli v nových učebnicích uskuteč- ňovati nové programy a přibližovati školám če- ským čás lepší budoucnosti, znamenitějšího vy- učování v duchu pokroku novodobého! Naše učitelstvo od let vytýká sobě a svým školám napořád vyšší a výšší úkoly: v deset- tisícových výtěžeích z nových učebnic pro české školy našlo by k dosahování těchto úkolův jisté a výdatné prostřed ky
Komen
29 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Z oyklistského ruchu ** Při příležitosti sjezdu cyklistů v Hořicích po- řádán též dislaněnízávod z Prahy — do Hořic. Úča- stenství jevdců proti loňskému závodu Praha - Tábor bylo velmi chabé, neb pouze šest závodníků nastou- pilo ke startu, Loni bylo 22 jezdců u startu. Vítězem zůstal Jahoda (Č. S. K. »Karlín« 1883), který vzdále- nost 100 kilometrů projel v pěkném čase 3 hodin 26 minut. Druhým Hůla (Č. K. V. na Smíchově), třetím Čížek (Č. S. K. »Karlín« 1885) a čtvrtým Kno- bloch (Č. K. V. Král. Vinohrady) ** Ředitelství závodiště »Buffalo« v Paříži při- pravuje osmidenní závody pro cyklisty. Každý den pojedou závodníci ale pouze 8 hodin a sice od 3 ho- din odpol. do 11 hod. v noci. Na rozdíl od ameri- ckých (obyčejně šestidenních) závodů pojede ale každý závodník samostatně a ne ve dvojici, která by se v jízdě vystřídati mohla. Závody konány budou od 20. t. m. počínaje. Athletika a sportovní hry. ** A. C. »Sparta« vyšle k závodům do Brna v dnech 6. a 8. září t. r. své členy Gustava Voudřicha a Béno Herzoga k závodům cyklistickým, Frant ška Součka na vrhání koule a disku, Fr. Radima na chůzi.
Jahoda Hůla K V Král Voudřich Béna Herzog František Souček Radim Hořice Praha PrahaTábor Karlín Smíchov Paříž Brno Francie Č . S . K Buffalo Sparta třetí Čížek Č . S . K Knobloch
30 article
** A. C. »Sparta«: Program XIV. mezinárodních závodů athletických a cyklistických a motocycletů ve dnech 27. a 28. září t. r. obsahuje prvý den8 athletických a 3 cyklistická, druhý den 6 athietických čísel a 4 cyklistická. ** S. K. »Slavia« zabájí podzimní období dnes a 8. září athletickým a footballovým meetingem. Dnes o 4. hod. odp.: 1. Handicap na 120 y s přek. 2. Handicap na 2 angl. míle. 3. Běh 100 y. 4. »Sla- via« — »Slavia« Res. footballový zápas. V úterý 8. září o 4. hod. odpol.: 1. Běh 5 y. 2. Handieap na 4 míle. 3. Běh 50 y s překážkami 4. »Slavia« — S. K. »Smichov I. ** K. A. »Meteor« pořádá dnes klubové závody v místnostech »Pardubické restauraci« v Poštovské ulici. Po závodech rozdílení cen a přátelská zábava. Hosté vílání. ** Období hry kopané počalo v Anglii 1. t. m. Výsledky větších matchů: Sunderland- Notty County 4:1; Everton-Blackburn Rovers 3: 1; Derby County- Smali Healh 4:1: Stoke-Bury 4:1; Civil Service- Walford 2 : 2.
S K poštovský ulice Anglie Sunderland Bura Sparta Slavia Sl Resa Meteor Notty Count 4 Everton Blackburn Rovers Smichov I
31 article
** V Pešti pořádá »Magyar Testgyakorlók köre dne 13. t. m. athleticko-cyklistické závody. Poprvé vypsáno jest mistrovství Uher ve vzpírání, a sice ve zdvihání těžké váhy (obouruč a jednotlivě). ** Mistrovství Berlína v běhu na 100 m. vyhrál Herting (Prusko) v čase 12 vteřin před Dörryma Werkmüllerem. Špatný čas omlouvá silný protivitr. V běhu na 1500 m. zvítězil pak Friedrich (Lipsko) před Jungrenem (Magdeburk) v čase 4 m. 33 1/4 vt. Mistrovství Německa na 100 m. vybojováno v Han- noveru a zvítězil Ludvig před Meyerem v čase 117/4 vt. V mistrovství ve skoku pak zvítězil Weinstein (Halle) skokem 1.65 m. vysokým. Vodní sporty. ** Závody plachetních lodí skončily vítězstvím Ameriky, pro kterou loď »Realiance« vyhrála tři zá- vody a tím opětně získala »Americký pokál«. Pře- depsáno je sice pět závodů, ale jelikož k vítězství stačí tři výhry, jsou další utkání již zbytečná. Ma- jitel lodi »Shamrock III«, Sir Thomas Lipton, který po třikráte a vždy s novou lodí pokoušel se pokál pro Anglii získati, nehodlá více Američany vyzvatia tvrdí, že američtí stavitelé jachet jsou o 30 let na- před před staviteli anglickými, ** V závodě motorových lodí z Paříže do Deauville zvítězila loď »Mercedes« dosud ve všech pěti etapách, tak že vítězství její je již skoro jisté. Hlasy z obecenstva. LIOUEUR VĚGÉTAL, Ed. Ad. Malburu a syn, Smířice.
Magyar Testgyakorlók Uher Herting Friedrich Ludvig Meyer Weinstein Thomas Lipton Američan Pešť Berlín Prusko Lipsko Magdeburk Německo Halle Ma Anglie Paříž Deauville Mercedes Jungren Shamrock III