2
masthead
I. Příloha „Národních Listů
6
article
Worpswedští.
Worpswedští.
= V pavillonu »Manesa« pod Petřínem
pracují neohrožení a odvážliví lidé. Nezastrašení
a nezmalomyslnělí žaluplným hmotným neúspě-
chem posledních výstav, otevírají přece a zase
novou. Novou v každé příčině. Jsou v ní nová
jména, nové umění, nové úspěchy; aspoň pro
Prahu. Nic nevadí, že teprve nyní se sem do-
stávají, že teprve teď je Praze možno učiniti
náležitou známost s těmi čtyřmi jmény, jež se
ve výstavě stále u maleb, leptů i plastik opa-
kují. Známost s celým mužem vždycky přijde
vhod a v čas, jenom při opozděném setkání se
s ženou milováníhodnou možno litovati, že se
cesty naše nesešly dřiv. A o muže a mužné
umění zde jde, o umění silné a jadrné, citem
bohaté a pevné založené, které v jednotlivých
kusech přináší vám krásný požitek a v celku
svém vážné poučení. Výstava je homogenní tak,
že se jednotlivé individuality málem v ní ztrá-
cejí; všechno v ní nese se jskoby jedním de-
chem, vidíte v ní stále týž kraj a tytěž lidi,
skoro také tytéž bervy a táž světla. Talo spo-
lečná základní nota, přibuzenská krev, skupinová
zvláštnost a držnost těto umělecké produkce a
sbírky dá se vyjádřiti jediným slovem: Worps-
wede! Od osmi let už toto slovo, které je jmé-
nem v pobřežním rašeliništi zapadlé vsi olden-
burské, nedaleko Brém sic, ale od světa odlou-
čené, obývané toliko několika sty slatinářů a
sedláků, toto slovo Worpswede vypovídá na ráz
všecko, co činí obsah, tvarový i duševní, co
tvoří kresebnou i barevnou formu všeho, co oni
čtyři malíři tvořl. Pod touto vlajkou vyšli do
světa, když jim bylo tak asi třicet let a sotva
že se jim v Brémách vysmáli, dobyli v Mnichově
bned na to vítězství od let neslýchaného. Nezá-
leželo v pouhém přikvačení, v nečekané apart-
nosti, jež rychle míjejí a vyprchávají. Kořeny
Petřín
Praha
Tala
Brémy
Mnichov
Manes
7
article
tkvěly hluboko a solidně v zemi, pně byly
pevné a dobře urostlé. Teď jenom worpswedské
stromy sili a košatí. Abych všechno pověděl,
čeho třeba k úvodu, poznamenávám, že oni
umělci netvoří žádný spolek, že se nesešli za
žádného společně z předu formulovaného progra-
mu, není-li arci programem to, co u ni h pod-
miňuje všechnu práci a všechno konání: umě-
lecky mocně vyjádřiti vždy svůj osobní poměr
k přírodě a skutečnosti, ukázati pomocí štětcea
barev, pomocí rycí jehly a černí, čím bohatáa
vnímává duše hárá, když před okem se rozvíjejí
pohledy do kraje určitého karakteru a otevírá
život lidí prostých, vážných, cele svými dary za-
ujatých. Ale to je konečně program všeho no-
vého umění. Toto subjektivhí chápání a posti-
hování realné objektivnosti, toto stálé pronikání
a proplétání se rázovité individuality s nesmír
ným objektem světa a života kolem ní. A to je
konečně program všeho umění od jeho počát ků
až po dnes a všechny věky.
Worpswedští jako jednotlivci a jako lokální
sdružení dobyli prvních vítězství a udržují se na
zabraných místech právě a jedině tím, že tento
odvěký program umělecký mocí osobitých svých
individuslit vtělili v silná a dojímavá dila. Ta-
jemství tu není žádného: vše je jasné, neza
balené a pochopitelné.
První a nejsilnější dojem je, že stojíme před
uměním takořka srostlým s půdou, na níž tvoří.
Instinktivně cítíme, že tato galerie, její silná
souměrnost a úměrnost, v této formě i podobé
nemohla se jinde objeviti. Jinde by totiž byla
jistě jiná. Stromy rostou skoro všady, ale všude
jiné druhy. Jiný kaj a jiný lid vyvolal v očích
a duších oněch čtyř malířů jiné dojmy a jiné
vzrušení a jejich výtvory by nabyly jiné tvářnosti.
8
article
Změnou objektu přešinula by se i sensace z něho
vycházející a v uměleckém díle shrnutá a vtě
lená na jiné pole nuancí. Onu náležitost umění
k půdě, k určité dlani země vytušíte, i kdyby
vám byl worpswedský kraj báječným územím
a i když jste nečtli všechna ta pojednání,
jež vedou o této spojitosti důkaz. Na místo vě-
dění máte víru a není vyšší moci v umění,
nežli učiniti vás věřícími v to, co podává.
Avšak my známe worpswedský kraj, jeho
pláně, jeho stromy, vody, rákosí, jeho nebe,
oblaka, noci a dny, rybáře a sedláky, jeho barvy
a světla, jeho život i jeho báchorkové ovzduši.
Frilz Mackensen, Otto Modersohn, Frilz Over-
beck a Heinr. Vogeler, tito worpswedští hostě
Praze, přinesli sem o něm zvěsti a zprávy, ja-
kých nepodá žádná kniha popisná a možná dost.
že byste sami mohli projeli krajem při Wospě,
Hammě a Wůmě, aniž byste si uvědomili, že tato
temná lada, tyto prázdné plochy, tyto příkopové
rovné kanály, nízké prázdné horizonty, toto za-
smušené přímořské nebe tolik appartních půvabů
v sobě chová, leda byste byli zrovna tak vi-
doucími poety, jako jsou worpswedští maliři sami.
Co podávají, nebo lépe, co přinášejí a vnášeji
do svých maleb a leptů, jsou asi sotva portrěly
krajových výstřižků z Worpswede a jeho okoli,
aspoň ne vždy. Z jejich však prvků, složek,
barevných zjevů, atmosférických nálad, z jejich
typů jsou složeny. Ne, to není pravé slovo. O
skládání nemůže být řeči. Vyrůstají z nich,
rostou, vznikají z nich jak organické při-
rodní bytosti, s touže samozřejmostí a vnitřní
zákonilosti, s jakou se vlna půdy z plochy
zvedá a strom nebo květina ze země k nebi se
vzpíná. Staré barbizonské přirovnání přichází
na mysl o malíři, který se vjemy a dojmy jako
houba napájí a potom v obrazy vymačkává.
Frilz Mackensen
Modersohn
Vogeler
Praha
Worpswést
Frilz Overbeck
Hamma
Wůma
9
article
Worpswedštl dojista nejsou maliři piteresknich
kurlosit, kteří by jen zajímavé prospekty lovili
a po appartních a řídkých koloristických zjevech
pásli. Homo additus naturae, tato Baconova de-
finice umění platí o worpswedských plnou svojí
měrou. Žijí ve svém kraji a žijí s ním. Cokoli
mají kolem sebe, znají s povrchu i po vnitřní
podstatě: oblé stvoly bříz i nizké doškové cha-
lupy, ruděhnědé slatiny i bledě zelené louky.
košaté borovice i kosmaté duby, lenivé kanály
i oblakové hrady na nebi; proživají první zá-
břesky dne i háravé jeho odumirání a tiché,
posvátné, lunné noci s sebou. To jsou pak složky
jejich řečí, v níž vyličují svoji zaujalost o živol
přírody tak hluboký a tajemný, že žádné ba-
nální slovo jej postihnouti nedovede a že je
třeba malujícího poety, aby nám jeho záhadya
krásy cestou smyslných představ a citových
vibrací sdělil. U nás snil A. Chittussi o takovém
životě a umění a byl obojímu velmi blízek.
Avšak jeho dílo má mnohem více obdivu
Baconův
A Chittussi
10
article
vášnivé lásky ke kraji. Chittussi maloval vždy
v nadšení: worpswedští žijí se svým krajema
malují jej v oddané zaujatosti. Odtud, myslím,
pochodí všechna organičnost ve spjetí smyslných
prvků jejich obrazů. Ať lidé Mackensenovi, at
lada a stromy Overbeckovy, ať jara, šera a zá-
pady Modersohnovy, ať rytíři a princezny Voge-
lerovy, dálavy i šířky, všechno se řadí k sobě
jakoby jen po absolutním zákonu tajné příčin-
nosti přírodní. Jednotnost, jednolitost, neroztří
štěnost dojmu a účinku uměleckého leží v těchto
momentech.
Chittussi
Overbeckův
princezna Voge
11
article
Druhě, co se ve výstavě Worps wedských
staví do popředí, je vážná jednoduchost, roz-
myslná šířka a zároveň rovnoměrnost jejich
výtvorů. Jsou tu Mackensovi rybáři a rolníci,
kleří stojí a pohybují se takořka v statuarním
klidu, je-li toto paradoxon dovoleno. Vogelerovy
pohádkové bytosti udržují tiché posy jako za-
tajujeme dech. Modersohn rýsuje silhuety
Overbeck rozkládá horizonty bez prudkostí
a přenáhlenosti v liniích a plochách, které
širokém svém proudu a rozložení syntetisují
mnohost zjevů v silném sevření. A tato jedno-
duchost, toto zjednodušování, tato redukce
přírodní multiplicity na zhutněnou simplicitu
útočí pak na naše vnímající mysly jako sražená
falanx. Umělecké tvoření a dílo, umělecká práce
je v podstatě vykonaný výběr, výběr provedený
a v jedno těleso sloučený se stanoviska svéráz
ného ducha, zvláštního rozvíření citu a hnuti
myšlenkového. Umělecký výtvor je konečným
sostředěným útokem pečlivě vybraných a stra-
tegicky ovládaných sil, který vede k rozhod-
nému vítězství. Instinkt silných talentů, roz-
vaha solidně vypracovaných vloh, jež jsou všem
Worpswedským osadníkům vlastni, vykonávají
při každém díle tuto selekci motivů, forem
barev, aby mocným tlakem prostoupily naši
duši a usadily v ní tytéž dojmy, v frvalé po-
době vtělené, jež umělci sami prožívali.
Třetí moment zvláštní působivosti worps-
wedského umění leží v jeho koloristické stránce.
Vogelerův
Overbeck
12
article
Ocitáme se ve světě hlubokých, sytých, mnohdy
těžkých barev. Bílé tělo břízy svítí jako pa-
prslek, nebe je těžkým blankytem nasycené,
oblaka se barví do fialových balvanů, červené
chalupy září jako rozžhavené, půda rašeliništ
je rudohnědá, podzimní listí blyskotá svojí rzi-
vostí, zeleň je sytá. Chudost forem kraje, chu-
doba a skromnost jeho plastiky, klidná vážnost
jeho zjevu sesiluje bezděky jeho barevné prvky
a koloristický celek. Bledá uniformnost šeda-
vých, žárem slunce proniknutých a vše srovná-
vajících tonů zde v tomto vlhkém, parami blíz-
kého moře a vodním výdechem slatin nasyceném
vzduchu nemá místa. Worpswedšti mají odvahu
barvy; po době barevné askese hlásají zase
krásu intensity a výmluvnosti syté, plné, šťav-
naté barvy v měkkých, sametových tonecha
jadrných harmonických akordech. Boeklin se
vznáší nad nimi.
Všichni jsou vážní; jejich krev neklokotá
a nepění se. Spíše je hustá a těžká jako barvy
jejich štětců. Celé jejich umění, při vší impul-
sivnosti a pohnuté zaujatosti, má cosi v sobě,
co z mnohého přemitáni, z trvalé rozvahy, z dis
cipliny ducha a rozumovéhio vytčení a sledování
eílů lze vysvětliti. V každém pravém Němci je
aspoň kousek Fausta.
Němec
Faust
13
article
= „Dílo“. Bez hluku řinčivé reklamy, ale pilně
pracuje nový umělecký měsíčník „Dilo“
jejž vydává Jednota výtvarných umělců v Praze, a věru
lze říci, že list tento každým krokem dobývá si větší
pozornosti a vážnosti. Právě vydaný trojsešit, obsahu-
jící v sobě měsíce květen, červen, červenec, má čtyři
zvláštní přílohy, z nichž každá je zajímava. Tu je nej-
prve skvostná barevná reprodukce roztomilé ženské
hlavičky od Doubka, pak mocně komponovaný, dra-
matickým duchem prosycený a bedlivým studiem
doby vyzbrojený obraz Klusáčkův „Bouře po stěti J
Želivského v Praze r. 1422“; starý mistr Javůrek po-
dává tu z mladších prací svých výborný Ženský akt.
Aleš pak rázovitou figuru hejtmana. V textu shledá-
váme se s milými jmény výtvarníků jako Trska, Sla-
bého, Wurzela a j, kteří podali tu z bohaté tvorby své
poutavé ukázky. Hlavní váhu klade však „Dílo“ na
lvorbu dekorativní a ta zastoupena je v přítomném
sešitě spoustou výtečných myšlenek a návrhů. Vskutku
zdá se čtenáři, jako by se náhle bylo proti němu vy-
rojilo plno mladých slibných talentů, kteří, vychá-
zejíce z pečlivého vedení professorů uměl. průmyslové
školy v Praze (prol. Maška, Beneše, Ambrusa), bud
v nás naději neobyčejně krásného rozkvětu domá-
cího uměleckého průmyslu. Jsme jisti, že z těchto
mladých jmen mnohé za krátko domůže se velice zvuč-
ného jména. Z ostatního obsahu „Díla“ uvádíme jen,
že zajímavé články tentokráte napsali dva výtvarníci,
K Mašek O studiu ornamentiky a J. Mauder článek
Kamenná pohádka o sochách v lese kukuském, jež
pěknými fotografickými snímky provází inženýr Kruis.
Klusáčkův
Bouře
Javůrek
Aleš
Trsek
Mašek
Beneš
Ambrus
J Mauder
Kruis
Praha
J Želivský
Slbý
Wurzel
14
article
Na „Dílo“ předplácí se ročně K 12.—; expedici obsta-
rává uměl, nakladatelství B. Kočího v Praze-
= „Ohrazy z Alp“. Mimořádný zájem ve světě
turistů budí soubor čtyřiceti nádherných barevných
litografií, jimiž umělecké nakladatelství B. Kočího
v Praze uvádí na veřejnost výtečné krajinomalby Jana
Novopackého „Obrazy z Alp“. Každým sešitem roste
zájem pro teto mistrné dílo — právě vydaný sešii
šestý však předčí všecko naše očekávání. Každý ze
čtyř listů tohoto sešilu — nalézáme tu „Zell nad Zil-
lerou“, Milíř u Scewiesenu ve Štyrsku, Flachhorn
u Lofru v Solnohradsku a vodopády krimmlské —
je skvělým potvrzením velikého krajinářského umění
mistrova, jehož díla podivným řízením osudu po ta-
kovou řadu let zůstávala skryta veřejnosti a teprv
nyní, k závěrku života umělcova objevují se žasnoucím
zrakům našim. V těch listech, provanutých horským.
zdravým vzduchem, je tolik lásky k přírodě, tolik prav-
divosti, samostatného cítění a nazírání, při tom pak
tolik síly v ovládání barev, perspektivy, v traktování
vzduchu, oblak, v zachycování nálady, že směle mů-
žeme říci, že v „Obrazech z Alp“ vyrůstá nám publi-
kace prvního řádu, vzbuzující stejně uctivý obdiv
přítele umění jako milovníka horských obrů ve svět
alpském. Reprodukce stojí na výši doby — je to
umělecké mnohobarevné litografii domácí vskutku
vrchol snah! Přizpůsobujíc se v každém detailu a od-
stínu originálu, podává tato umělecká reprodukce
úplný dojem původního díla. Úprava souboru alpských
scenerií Nowopackého je velmi elegantní; nakladatel-
ství dalo pro celé dílo také opatřiti vkusné desky
které pěkným provedením i lácí (stojí pouze 4 K 80h
přijdou jistě vhod každému odběrateli nádherné téte
publikace.
Ohraz
Jan novopacký
Praha
Alpy
Zell nad Zila
Štyrsko
Flachhorn u Lofr
Solnohradsko
Scewiesen
15
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Ministr vyučování pro měšťanské
školy.
Historická methoda u posuzování udá
lostí školských není oblíbena, paedagogické mo-
derně jeví se zdlouhavou, zastaralou, více temno-
vidnou než jasnovidem. Shledáváť tato methoda
obdobné události minulé, aby z jejich vývoje
věrojatně posuzovala události přítomné; je jí -
jako methodě deduktivní — potřebí celé fady
případů, podobných případu současnému, by po
souditi mohla jeho hodnotu a konce. Jest opatrna,
nedává se tak snadno uchvátiti náladou oka-
mžiku, je méně důvěřiva, nedá i na nejhezčí
slova, vyčkává skutku.
S tohoto stanoviska jsme posuzovali letošn
ministerskou anketu vídeňskou,
svolanou pro opravu školy měšťanské, která ne
mohla nás rozehřáti, jak stalo se účastníkům
kteří z ní se rozcházeli plni nadšení s naděje
v budouenost.
Čtyři vynesení ministerská, z 12
a 26. června, která jsou ovocem oné ankety, dá-
vají za pravdu nám, kteří od ankety jsme s
mnoho neslibovali. Jejich jádrem jest: stížen
přístupu do škol měšťanských, obmezen
úkolů pokračovacích kursů při nich, odkl a
u vyřízení výhod absolventům
téchto kursů.
16
article
Tato vyneseni mají všechny příznaky škol-
ské politiky vídeňské: jsou naprosto v mez ích
starých ustanovení školních, odkazují v še-
chen náklad na nové potřeby školní ze-
mím a obsahují sliby pro budoucnost. Jen
jednu vlastnost vykládáme jim k dobrému
dostavila se záhy po anketě a vyvedla naše
jasnovidce školské z domnění, že za pokroko-
vými hlasy přijdou pokrokové s kutky: zů-
stáváť i po ministerských vyneseních škola mě-
šťanská v týchž poměrech jako před nimia
musí se ohlížeti, jak by k vyšším cilům, bez
„pomoci“ vídeňské spěla v lastní silo u. —
17
article
Přijímání žáků do škol měšťanskýchv
celku zůstává nezměněno, až na zkušební
taxy 12 K pro žáky z nižších než 5. ročníků škol
obecných, kteří dosud bývali bez taxy přezku-
šováni a přijímáni. Nová a dobrá jsou ustano-
vení, že neschopným dětem 13letým může býti
odepřeno přijetí do školy měšťanské, která
druhdy takovými přestaralými, neschopnými i ne
dbalými žáky bývala nemálo obtěžována i pře-
těžována, a že dostatečná známka z náboženství
jazyka vyučovacího a počtů na vysvědčení z pá-
tých tříd obecných musí vzejíti průměrem
ze čtyř známek čtvrtletních, aby příslušným žá
kům nebylo třeba přijímacích zkoušek u pře-
stoupení do škol měšťanských; stávaloť se, že
někteří učitelé ze škol obecných chtěli své žáky
zkoušky přijímací na škole měšťanské sprostiti
tím, že jim za poslední čtvrtletí dávali známku3
(dostatečně), misto zasloužené 4 nebo 5, z čehož
povstávaly neshody i nesváry mezi oběma ško-
lami.
Jest nepopíratelnou výhodou pro školy mě
šťanské, že přístup do nich obmezen na žáky
kteří se zmocnili učiva 5. ročníku školy obecné
menší počet lepšího žactva bude moci lépe vy-
hověti učebnému úkolu škol měšťanských a vý-
znam jich vzroste. Ovšem pro žactvo, ze škol
měšťanských odmitnuté, bude musiti zvláštní,
nová starost se věsti školami obecnými.
18
article
Vynesení ministerské ze dne 12. června
nahražuje dvě zprávy čtvrtletní (2. a 4.) vy-
svědčeními poloročním a celoroč-
ním a zavádí na ně známky tytéž, jako jsou
na vysvědčeních škol středních. Podstatnější
věcí, než toto nepatrné přiblížení škol měšťan-
ských stupni škol středních, jest nové ustano-
vení, dle něhož žáci, kteří nevyhovují z nábo-
ženství, jazyka vyučovacího nebo ve více než
dvou jiných povinných předmětech učebných,
nedostanou vysvědčení propouště-
cího. Toť ovšem velmi důtklivý prostředek pro
povzbuzení dospívajících žáků škol měťanských
ovšem — v duchu rakouské politiky školské —
prostředek záporný, výhodu odpírající, nikoli pro-
středek kladný, výhodu dávající. —
Nejméně uspokojuje ministerské vynesení
z 26. června, které úkol učebných kursů
ke školám měšťanským připojených, velice
zůžuje, totiž obmezuje na řeči vyučovací a cizí.
algebru a tésnopis, pro dívky mimo to připouště-
jíc jenom navedení k hospodářství domácímu
ženským pracím ručním. V tomto neslýchaném
obmezení v pokračujícím vyučování škol měšťan-
ských, v tomto vyloučení nauk techni-
ckých, přírodních, hospodářských
občanských jest Achillova pata celé opravy.
poněvadž odtud může všecka oprava býti v nie
uvedena.
19
article
Z tohoto usnesení patrno, že přece jenom
oprava byla způsobena kruhy vojenský mi,
kterým v kadetkách nedostává se žákův a jimž
novyhovovali absolventi třetích tříd měšťanských
proto, že neznali tolik z algebry a jazyků, jako
žáci nižších škol středních — těmto potřebám
kadetek může býti nadále vyho-
věno! Avšak co má co činiti obyčejný živnost-
ník s větší obratností žáků v počítání čísly „obec-
nými“, s větší pohotovostí v němčině a fran-
čině a s těsnopisem? Jazyk vyučovací sám již
nyní stávající tři ročníky školy měšťanské tolik
vyčerpává, že na př. pro volný sloh nezbývá jim
druhdy již žádného úkolu jiného, než — skládání
„veršů“l
V tom ohledě se prozrazuje starorakou-
ská oprava „reformy“, totiž položení důrazu na
učivo formální a opuštění učiva reálního
Škola měšťanská i po této stránce sblížena se ško-
lou střední, avšak — co s tím má co činiti živo
praktický, jenž přece nutně žádá, by každý
kdo do něho vstupuje, rozuměl základním, ob-
čanským (právním) a národohospodář-
ským poměrům společenským, chápal mecha-
nické a chemické základy nynější výroby a sou-
časného obchodu a bez nesnází zápolil tužkou
při provádění náčrtův a průmětův před-
mětův i viděných i myšlených?! Rozmnožiti pro-
středky rozumu a ruky, toť by bylo slušelo
dospívající mládeži škol měšťanských — vždyt
forem mluvení a psaní je v našem životě
olčanském zajisté dosti, ne-li přebytek. U nás
zajisté více se mluví a píše než přem ý šl
a pracuje.
20
article
Ruční práce chlapecké i technické i ře-
meslné při „reformě“ vůbec vyšly s prázdnem
Tato po našem soudě základní pochybení
cílem se minutí celé reformy mohou se pro ni stát
osudem a zhoubou.
Zajisté odkazuje ministr všechen náklad na
pokračovací kursy zákonodárství zemskému
které v ně může uvázati obceaokresy škol-
ní. Avšak tyto budou se rozpakovati, hraditi ná-
klady na pokračovací kursy jen ve formách
žáky zdokonalující, když vidí kolkolem potřebu,
by mládež pro život obecný ve věcech byla
lépe připravována.
S tohoto stanoviska nemůžeme ministerskou
opravu nazvati šťastnou, tím méně mnohoslibnou
Tata
21
title
Karel B Mádl.
B Mádl
22
article
Učebnice našich škol a české uči-
telstvo.
Za nedlouho otevrou se opět školy naše
jejich, nyní tiché okolí, naplní se ruchem. Ote-
vření škol uvede v rozruch i život rodinný, kde
ocitne se v hospodářství měsíce září nová rubrika:
školní knihy.
Tyto jsou přiznakem nově školy, jejíž učive
tak všestranné se rozšířilo a namnoze i prohlou-
bilo, že k jeho obsáhnuti žákům již nedostačuje,
dávati pozor ve škole a činiti si „poznámky?
o tom, čemu se učí, nýbrž že potřebí opíratije
i o zvláštní knihy pomocné pro ruce žákův,o
učebnice.
Již Komenský, rozšiřuje nesmírně desku
učebnou pro školy všech stupňů, jimž náleželo
učiti všemu, co třeba znáti o sobě a okolí,a
nová doba jenom rozmnožila učivo o přírodě a
společnosti, které sluší již žákům škol obecných;
již Komenský kladl také zvláštní důraz na učeb-
nice a sám velikou čásť života věnoval pokroko-
vým učebnicím pro školy latinské; jest vůbec
známo, že z nich Brána jazyků jeho jméno po
celém světě roznesla a Svět v obrazích dosud
v různých obměnách — na př. v meziřádkových
překladech — trvá za učebnici jakykům živým.
Při obnovování školství obecného v Rakou-
sku Marií Teresií byla také o dobré učebnice péče
nemalá — vždyť ony musily namnoze nahraditi
nedostatky učitelského vzdělání, tou dobou velmi
pěkleslého.
Komenský
Marie Teresie
23
article
Tenkráte nikoli pro zisk, ale jako nezbytná
pedminka opravy školské zřízen r. 1775 cís ař-
ský královský sklad školních knih
v Praze, který až do let sedmdesátých zásoboval
školy české všemi potřebnými učebnicemi,
mezi nimiž vynikly a dosud se uznávají čítanky
Vinařického.
V letech sedmdesátých minulého století na-
stal však v obecném školství obrat; požadavky
na školy obecné a jejich učebnice zvýšily se tou
mérou, že knihosklad vyhověti jim nestačil, a bylo
si slibováno od nakladatelů soukromých, že
lépe opatří potřebné učebnice pokrokové. Ovšem
tito nakladatelé poukazovali ke škodám v případě,
že kdyby jejich učebnicím bylo odepřeno mini-
sterského schválení, nemohlo by se jich ve ško-
lách užívati, jako učebnic knihoskladních, čímž
by uvedeni byli do značných ztrát peněžitých.
Z těchto důvodů sjezd učitelský v Přerově r. 1871
nutným prohlásil, aby vládní tržba knih
zrušena byla“; uznalť, že „školní knihy
vydávané vládou, nevyhovují požadavkům škoh
obecných; samotržbou školních knih dusí a za-
držuje se žádoucí vývoj literatury naší školské
jen volným závoděním spisovatelů dodělati se lze
spisů důkladných, vyhovujících všem potřebám
škol obecných.“
Tento názor převládl v učitelstvě i v letecl
osmdesátých, poněvadž mu nevyhovovaly učeb-
nice základní, Čítanky, tehdáž nově vydávané.
Bylyť sice rozhodně lepší, než čítanky staré, avšak
ani nebyly ve všem obrazem a snimkem, velice
již pokročilé literatury české, ani dosti všestranné
a obsažné. Zajisté byli jejich skladatelé pražští
všelijak obmezováni rozhodující reakcí vídeň
skou, která původně měla za to, že českým ško-
lám úplně stačí překlad čítanek pro školy ně-
mečké.
Praha
Přerov
24
article
Nedostatky čítanek nových byly tedy přede-
vším pohnutkou, že mezi požadavky českého uči
telstva o opravě učebnic v letech osmdesátých
byl i ten, aby výsady c. k. školního knihoskladu
byly zrušeny, aby tento vládní monopo
přestal.
Ovšem v těch dobách nebylo již důvodno
mluviti o nějakých výhradách c. k. knihoskladu
a jeho „samotržbě“. Podařilot se nakladateli
pražskému F. Tempskému, by dosáhl mini
sterského schválení pro Heinrichovy a j. čítanky
německé, které v některých okresích statečně zá
vodily s čitankami knihoskladními, a učebnic pre
školy měšťanské knihosklad sám nedbal, ne-
chávaje úplně tento obor nakladatelům soukro-
mým.
V Ietech devadesátých přestalo učitelstv
škol obecných otázky učebnie vůbec si všímati
jsouc patrně plně zaměslnáno svými daleko
sáhlými programy kulturními, organisačními, škol-
skými a tuhou prací po nejnutnějším polepšen
svých poměrů právních; jeho nakladatelské druž-
stvo Dědietví Komenského dalo se z pole zištné
literatury školní vylákati na nebezpečné pole
literatury umělecké; učitelstvo škol měšťan-
ských teprve v nejnovější době vykonalo prve
přípravy k zasáhnutí v tento obor školské praxe
ovládaný dosud jenom spekulaci soukro
mo u.
Krátce chceme poukázati, jak v posledn
době poměry se utvářily a vzbuditi zájem k vy-
dávání učebnic, i pro pokrok u vyučo-
vání i pro nejužší zájmy učitelské
svrchovaně důležitému.
Vizme výsledky spekulace soukromé!
F Tempský
Heinrichův
Komenský
25
article
Chopila se závodění s knihoskladem v učeb-
nicích pro obecné a měšťanské školy nejrozšíře-
nějších a nejvýnosnějších: v čítánkách a mluv
nicích českých. V těchto čítankách hyperloyal-
nost má nahraditi nedostatek vkusu literárního
a rozhledu věcného či vědeckého; v těchto mluv-
nicích v obor jazyka českého přenáší se
šablona, osvědčená v oboru jazyka něme-
ckého, aniž by se při tom řešily důtklivé a již
neodkladné záhady v učbě jazykové, jaké nová
doba přinesla. V tom oboru nemohou dotčené
učebnice obstáti vedle týchž, nově vydaných
učebnic knihoskladních, které získaly lepší od-
borníky a své úkoly rozluštily šťastněji.
Větší hodnotu mají početnice, od soukro-
mého nakladatele vydané, které proto mohou vý-
datněji závoditi s knihoskladními početnicem
Močnikovými, pokud tyto nebudou v nových vy
dáních pokrokům methodiky přizpůsobeny.
Uvážíme-li, že soukromé mluvnice a čí-
tanky ani cenou krámskou, ani vnější výpravou
nepředčí učebnice knihoskladní, vysvětlím
si, proč k těmto podnikům nakladatelů če-
ských, jinak do škol úsilně se tlačících a se
vnucujících, chová se učitelstvo české s men-
ším zájmem, než jaký oni nakladatelé oče-
kávali ..
Močnikový
26
article
Však i v tom případě, že by učebnice na-
kladatelů soukromých vnitřní hodnotou,
mírnou cenou a vnější výpravou úplně vyrov-
návaly se učebnicím knihoskladním, musilo
by učitelstvo se rozmýšleti, zaměňovati učebni-
cemi soukromými učebnice knihoskladní. Nelze
podceňovati, že pro chudé žactvo po uplynulém
roce školním dostává se od nakladatelů soukro-
mých jen 1 učebnice zdarma na 10 učebnic pro-
daných; učebnice knihoskladní dostávají se žá-
kům do rukou před rokem školním a to val-
nější měrou; dle původního ustanovení 25%,
dle určitých dat, na př. z r. 1900 v Čechéh
rozdáno výtiskův 364 učebnic knihoskladních
95.677 v ceně 25.851 zl. Do pensijního fondu
učitelského plyne všechen čistý výtěžek
knihoskladní, a to neskrovný; dosahovalť roční
výše často i přes 50.000 zlatých (r. 1819 na př.
56.000) a nikdy neklesl pod 2000 zlatých; po-
slední, z r. 1900 zaznamenaný, obnáší přes
7000 zl. O tom však, že by čím podstatnýma
pravidelně nakladatelé čeští přispívali sirotčin-
cům učitelským a podpůrným spolkům učitelstva
pražského, není ani slechu! Sirotčinci „samo-
statnému“ přispěli v posledních letech jen pp.
Čechéh
27
article
K. Janský v Táboře a J. Votoček v Praze, po
100 K (viz všechna příslušná data ve čl. Sirot-
čince učitelské a Sklad školních knih na
str. 1646—1654, dilu VI., Stručného slovníku
paedagogického); avšak tito pánové nejsou na-
kladateli učebnic školních, také příspěvky
nakladatelství Vilímkova některým podnikům
učitelským neplynou z výtěžku učebnic, nýbrž
z časopisu pro mládež.
Veškeré příspěvky nakladatelů soukro-
mých nevyrovnávají se příspěvku jediného kního-
skladu k účelům školním — což nemá a ne-
může zůstati učitelstvu nadále lhostejno.
Ovšem mohou čeští nakladatelé právem na-
mítnouti, že jejich vydání na učebnice jest
mnohem větší a odbyt těchto mnohem menší než
učebnic knihoskladních. Avšak toť vlastní jejich
vinou. Proč na př. ne jeden, ale dva, tři, čtyři
vydávají tutéž učebnici pro školy měšťanské;
kdyby se smluvili a každý z nich vydával jen
učebnici jednu, byl by jich výtěžek dvojnásobný
až čtyřnásobný.
Z trvajícího závodění jich pak ne-
má škola žádného zisku: jejich přírodopisy, pří-
rodozpyty, zeměpisy a dějepisy jsou téměř to-
tožné; žádná z těchto učebnic nepřekračuje sta-
rých šablon, nevyhovuje novým požadavkům,
jedna téměř ve všem jako druhá. Jsme přesvěd-
čení, že kdyby Jednota učitelstva českých škol
měšťanských nebo Dědictví Komenského této
slabé stránky českých konkurentů vykořistilaa
vydala učebnice, které by aspoň v hlavních ry-
sech hověly novodobým požadavkům, na př.
osnovám učebným, na loňské zemské konferenci
předloženým, udolala by svými učebnicemí
všechny učebnice soukromě a jich čistým vý-
těžkem mohla podstatně přispívati i svým potře-
bám vlastním i podníkům všeučitelským.
K Janský
J Votoček
Vilímkův
Komenský
Tábor
Praha
Jednota
28
article
Litujeme pak jen, že nemůžeme podobným
upozorněním obraceti se i k Dědictví Komen-
ského, jež své neveliké prostředky chce úplně
obětovati jen zájmům „umělecké výchovy“.
Vždyť jenom novými, pokrokovými učebni-
cemi dá se prováděti nový program pro vý-
chovu a učbu našich škol, jak toho nově vydá-
vané knihoskladní čítanky jsou dokladem.
Přáli bychom jim statečných konkurentu
nikoli v podnikatelích soukromých, kteří v zá-
vodění ukázali se slabými, ale v podnikatelich
z učitelských sdružení, kteři by nejen
mohli, ale i měli v nových učebnicích uskuteč-
ňovati nové programy a přibližovati školám če-
ským čás lepší budoucnosti, znamenitějšího vy-
učování v duchu pokroku novodobého!
Naše učitelstvo od let vytýká sobě a svým
školám napořád vyšší a výšší úkoly: v deset-
tisícových výtěžeích z nových učebnic pro české
školy našlo by k dosahování těchto úkolův jisté
a výdatné prostřed ky
Komen
29
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Z oyklistského ruchu
** Při příležitosti sjezdu cyklistů v Hořicích po-
řádán též dislaněnízávod z Prahy — do Hořic. Úča-
stenství jevdců proti loňskému závodu Praha - Tábor
bylo velmi chabé, neb pouze šest závodníků nastou-
pilo ke startu, Loni bylo 22 jezdců u startu. Vítězem
zůstal Jahoda (Č. S. K. »Karlín« 1883), který vzdále-
nost 100 kilometrů projel v pěkném čase 3 hodin
26 minut. Druhým Hůla (Č. K. V. na Smíchově),
třetím Čížek (Č. S. K. »Karlín« 1885) a čtvrtým Kno-
bloch (Č. K. V. Král. Vinohrady)
** Ředitelství závodiště »Buffalo« v Paříži při-
pravuje osmidenní závody pro cyklisty. Každý den
pojedou závodníci ale pouze 8 hodin a sice od 3 ho-
din odpol. do 11 hod. v noci. Na rozdíl od ameri-
ckých (obyčejně šestidenních) závodů pojede ale
každý závodník samostatně a ne ve dvojici, která by
se v jízdě vystřídati mohla. Závody konány budou
od 20. t. m. počínaje.
Athletika a sportovní hry.
** A. C. »Sparta« vyšle k závodům do Brna v
dnech 6. a 8. září t. r. své členy Gustava Voudřicha
a Béno Herzoga k závodům cyklistickým, Frant ška
Součka na vrhání koule a disku, Fr. Radima na
chůzi.
Jahoda
Hůla
K V Král
Voudřich
Béna Herzog
František
Souček
Radim
Hořice
Praha
PrahaTábor
Karlín
Smíchov
Paříž
Brno
Francie
Č . S . K
Buffalo
Sparta
třetí Čížek
Č . S . K
Knobloch
30
article
** A. C. »Sparta«: Program XIV. mezinárodních
závodů athletických a cyklistických a motocycletů
ve dnech 27. a 28. září t. r. obsahuje prvý den8
athletických a 3 cyklistická, druhý den 6 athietických
čísel a 4 cyklistická.
** S. K. »Slavia« zabájí podzimní období dnes
a 8. září athletickým a footballovým meetingem.
Dnes o 4. hod. odp.: 1. Handicap na 120 y s přek.
2. Handicap na 2 angl. míle. 3. Běh 100 y. 4. »Sla-
via« — »Slavia« Res. footballový zápas.
V úterý 8. září o 4. hod. odpol.: 1. Běh 5 y.
2. Handieap na 4 míle. 3. Běh 50 y s překážkami
4. »Slavia« — S. K. »Smichov I.
** K. A. »Meteor« pořádá dnes klubové závody
v místnostech »Pardubické restauraci« v Poštovské
ulici. Po závodech rozdílení cen a přátelská zábava.
Hosté vílání.
** Období hry kopané počalo v Anglii 1. t. m.
Výsledky větších matchů: Sunderland- Notty County
4:1; Everton-Blackburn Rovers 3: 1; Derby County-
Smali Healh 4:1: Stoke-Bury 4:1; Civil Service-
Walford 2 : 2.
S K
poštovský ulice
Anglie
Sunderland
Bura
Sparta
Slavia
Sl
Resa
Meteor
Notty Count 4
Everton
Blackburn Rovers
Smichov I
31
article
** V Pešti pořádá »Magyar Testgyakorlók köre
dne 13. t. m. athleticko-cyklistické závody. Poprvé
vypsáno jest mistrovství Uher ve vzpírání, a sice ve
zdvihání těžké váhy (obouruč a jednotlivě).
** Mistrovství Berlína v běhu na 100 m. vyhrál
Herting (Prusko) v čase 12 vteřin před Dörryma
Werkmüllerem. Špatný čas omlouvá silný protivitr.
V běhu na 1500 m. zvítězil pak Friedrich (Lipsko)
před Jungrenem (Magdeburk) v čase 4 m. 33 1/4 vt.
Mistrovství Německa na 100 m. vybojováno v Han-
noveru a zvítězil Ludvig před Meyerem v čase 117/4
vt. V mistrovství ve skoku pak zvítězil Weinstein
(Halle) skokem 1.65 m. vysokým.
Vodní sporty.
** Závody plachetních lodí skončily vítězstvím
Ameriky, pro kterou loď »Realiance« vyhrála tři zá-
vody a tím opětně získala »Americký pokál«. Pře-
depsáno je sice pět závodů, ale jelikož k vítězství
stačí tři výhry, jsou další utkání již zbytečná. Ma-
jitel lodi »Shamrock III«, Sir Thomas Lipton, který
po třikráte a vždy s novou lodí pokoušel se pokál
pro Anglii získati, nehodlá více Američany vyzvatia
tvrdí, že američtí stavitelé jachet jsou o 30 let na-
před před staviteli anglickými,
** V závodě motorových lodí z Paříže do
Deauville zvítězila loď »Mercedes« dosud ve všech
pěti etapách, tak že vítězství její je již skoro jisté.
Hlasy z obecenstva.
LIOUEUR VĚGÉTAL, Ed. Ad. Malburu
a syn, Smířice.
Magyar Testgyakorlók
Uher
Herting
Friedrich
Ludvig
Meyer
Weinstein
Thomas Lipton
Američan
Pešť
Berlín
Prusko
Lipsko
Magdeburk
Německo
Halle
Ma
Anglie
Paříž
Deauville
Mercedes
Jungren
Shamrock III