ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 02797280-70d9-11dc-8b39-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 42 celkem · entity: person 94, place 130, org 28, work 16
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
6. září 190a
4 masthead
Číslo 243.
5 article
proti Pelletanovi. Uveřejnil již tři dlouhé články. v nichž prudce kritisuje skutky ministra ny nějšího. Pan Pelletan, jenž se nedávno oženil, neužívá svých libánků v závidění hodném klidu. V bretoňském lázeňském místě Camarelu byly uspořádány velké demonstrace proti zná- mému anarchistickému spisovateli Laurent Tail hadovi. Tento velmi ohnivý pěvec revoluční je pronásledován malérem. Před lety opěvovai »krásný gest« anarchisty, vrhajícího pumu, sotva že to slovo pronesl, vybuchla mu v ka- várně Terminus puma, kollegy anarchisty namí- řená na nenáviděně buržoasty a značně jej po- hmoždila. Měšťácké choutky se vůbec špatně vyplácejí Tailhadovi. Letos si vyjel do moř- ských lázní jako nějaký bursián nebo domáci pán. Napsal ze svého letního pobytu do paříž- ského svého žurnálu cynický článek, v němž se posmíval věříeím Bretoňcům. Bodři Bretoňci s dopálili a v počtu asi 1500 obklopili hotel, kde bydlí Tailhade a jejich hvízdání a provo- lávání vyjadřovalo krajně nepřátelské smýšlení lidu proti přísnému žurnalistovi. Pan Tailhade musil přes všechny své názory anarchistické dovolávati se ochrany moci konstituční a nad jeho osobou bděli vojáci se setníkem, což bylo zuřivému antimilitaristovi asi velmi trapné. Nej- horší však je, že Bretoňei čekají pořád v okolí hotelu, v němž je Tailhade uvězněn, neboť ne- může se dostati ani v převlečení ven.
Pelletan Laurent Tail Tailhade Bretoňei
6 article Německé školy v cizině.
Německé školy v cizině. Naši milí sousedé, kteří neštití se žádného prostředku ku polírání českých menšin a zvláště jejich škol, libují si, že německým ško- lám, zřízeným mezi obyvatelstvem jiných národsostí, znamenitě se daří. Tak na př. mají Němci, jak doznávají, »z kvéta- jíci školy« v Cařihradě, Bukurešti, Brusselu a Antverpách, Miláně, Janově, Floreneii, Římě, Vl. Benát- kách atd. Německé tyto školy jsou nejen podporovány ze státních peněz německých, ale správa německé říše provozuje nad nimi i tech- nický dozor. Německé školy v cizině podrobeny jsou pravidelnému dozoru pruské školní správy a na některých z nich skládají se také zkoušky pro jednoroční službu vojenskou za dozoru skolního komisaře, z Německa k ním vyslaného. Dle »Nat. Ztg.« požádala nyní také škola v Miláně pruskou vládu, aby vyslala doní svého školního komisaře, by se přesvědčil o jej zdatnosti. Ku prohlídce této delegován je tajný vládní rada dr. Matthias, který jest před- nášejícím radou v oddělení pruského minister- siva kultu pro vyučování. Jakou cenu — podo- týká berl. »Börs.-Cour.« — říšská vláda přikládá podpoře německého vzdělání a německý ch škol v cizině, dokazuje okolnost, že při této příležitosti byl tajný rada dr. Matthi ns požádán německým zahraničním úřadem ve srozumění s pruským ministrem vyučování abý za cesty do Milána navštívil také německé školy v Janově, Florencii, Římě a V l. Benátkách, prozkoumal je ve školně- technickém směru a ukáže-li se toho potřeba, předložil návrhy na jejich z vele ben a podporu. O takové přízni, jaké těší se německ školství u pruské vlády i za hranicemi, nezd se ovšem našemu školství menšinovému v naš vlasti aní ve snách. Dokladem toho jsou — jedním z nesčetného počtu — Břežánky.
Němec Benát doktor Matthias Matthi Cařihrad Bukurešť Brusel Antverpy Milán Janov Floreneie Řím Německo Florencie Benátky
7 article Německá sociální demokracie.
Německá sociální demokracie. Velký úspěch sociální demokracie v Něme- eku při červnových volbách do říšského sněmu přivedl její stranu nyní do velikých rozpaků, které jsou jí před nastávajícím již sjezdem Drážďanech velice nepříjemny. Dalo se předví- dati, že nejbližší její sjezd, konaný po letošním 16. červnu, bude míti ráz manifestační aže bude od počátku až do konce chvalozpěvem nad vítězstvím, kterého sociální demokraciev celém Německu a zejmena v Sasku dobylaa projevem všemocného sebevědomí německého »proletariátu«. Než poměry utvářily se tak, že dráždan- skému sjezdu hrozi velká pohroma, klerá by mohla míti za následek rozštěpení dosud v Ne- mecku jednotné strany sociálně-demokratické. Kamenem úrazu jest tu známá vicepresidentská olázka v říšském sněmu německém, která, jak jsme se již několikráte zmínili, zavdala podnět k tuhému boji, v jehož čele nalezá se na jedné straně posl. Bebel a na druhé posl. Bernstein s Vollmarem. Správa strany povážlivou tuto situaci již také plně uznává a v obavě o jed- notu strany dává povel, by se v boji o otáze vicepresidentské ustalo a tato na drážďanský sjezd se nezanášela, by se mu nestala osudnou.
Bebel Bernstein Vollmar Drážďany Německo Sasko
8 article
Orgán strany »Vorwärts« zajisté na pokyn jej správy totiž píše: »Stále ještě doufáme, že sjezd strany ne- upadne ve strannické hádky. Je-li skutečně třeba, by se některé otázky projednaly, můžeme je beze všeho odročiti. První sjezd po 16. červnu vyžaduje celé velikosti a důstojnosti, jež vznikly ve volebním boji a ve volebním ví tězství. Významný okamžik nesmí nalézti žád- ného malého pokolení, velká věc žádných svár- livých lidí. Chceme pracovati a ostatní, co jed- notlivým stoupencům strany tak přespříliš tkv na srdci, nechť vyřídí se r. 1904 neb 1905 jestliže by pak někdo na tom měl ještě zájem. Se snahou, aby se na drážďanský sjezd sociálně-demokratické strany v Némecku nevná- šela choulostívá otázka viceprasidentská, sou hlasí i Bebel, jak nasvědčuje tomu okolnost že ohlášeného boje proti Vollmarovi řadou článko v časopise »Neue Zeit« dosud nezahájil.
Bebel Némecko Vorwärts demokratický strana Neue Zeit
9 article
Zajímavá vzpomínka.
10 article
Dánský dopisovatel brusselské »Eloile belgee podává velmi zajimavé zprávy o p. Juliu Han- senovi, jejž prohlašuje za vlastního původce alliance fracouzskoruské. Pan Han- sen sám vypravoval dopisovateli: »Car Alexand III. sám mne uvedl na dráhu diplomatickou. Stalo se to takto. Před mnoha léty, když byl ještě velkoknížetem následníkem, představil mne jemu král Christian IX. jednoho dne ve Fredens- borgu. »A co děláte v Paříži?« tázal se mne velkokníže. — »Výsosti, provozuji literaturu.« — »To mnoho nevynáší, jak se mi zdá.« — »Ne valně, výsosti.« — »Mčl byste se dáti na
Julius Han Christian Paříž
11 article
dráhu diplomatickou.« — »Milerád, ale v měm věku, výsosti, bylo by to snad příliš obtížně.« — »Jde-li jen o to! Pokuste se přec.« — A p několika létech jmenovala mne vláda radou vele- vyslanectva. Mezi muži, s nimiž jsem se stýkal po válce francouzsko-německé, byl též Gambetta S ním mluvil jsem poprvé o možnosti, uskuteč niti myšlénku, jež mne neustále zaměstnávalat spolek francouzsko-ruský jakožto nejlepší záruk vůči Némecku. Myšlénka ta se velmi zalíbila Gambettovi, ale po jeho smrti r. 1882 žádný z politiků francouzských neměl chuti zabývat se vážně uskutečněním mé zamilované myšlénky Jules Ferry, jenž byl v čele vlády od listopadu 1883 až do dubna 1885, byl spíše nakloněn ke smíru s Německem. Teprve když baron Mohrenheim stal se r. 1884 velevyslancem v Pa- říži, mohl jsem počít pracovat vážně na usku tečnění svého záměru, alliance francouzsko ruské, velevyslanec mi velmi prospěl a musím doložit, že p. Flourens, ministr záležitostí zahraničných od r. 1886 až do dubna 1888, dokonale po- chopil a ocenil moje názory. V červenci 1894 admirál Gervais přibyl do Kronštatu a v srpnu téhož roku p. Ribot, ministr záležitostí zahara- ničných a bar. Mohrenheim podepsali smlouvu o allianci, ale nebylo tu ještě vojenské kon- vence. Dne 1. září odebral jsem se do Kodaně s pamětným spisem, vypracovaným p. Freyci- netem, předsedou ministerstva a ministrem války Chtěl jsem zjednati přímý styk s carem Alex andrem III., jenž tehdáž meškal ve Fredens- borgu; kníže Obolenskij, dvorní maršálek, přijal úkol, doručiti pamětihodný spis caru, jenž m vzkázal, že se jím bude zabývat, až se vrát na Rus. Přes to však vojenská konvence pode psána teprve počátkem roku 1894.«
Gambetta Jules Ferry Mohrenheim Gervaisa Ribot Alex Rus Německo Kronšta Kodaň
12 article Výstavy.
Výstavy. Výstava v Pardubicícl. (Původní zpráva »Národních Listů«.) V Pardubicích, 3. září 1903. —Iček. Minulé dva dny neposkylly výstavnímu referentu zvláštních podnětů k vážnějším úvahám obšírnějším zprávám, pokud ovšem obmeziti se chee pouze na zachycení zevnějších momentů a nepou- štěti se do podrobného líčení a oceňování exposi vyplňujících jednotlivé pavillony, což ostatně »Národní Listy« už průběhem minulých dnů s velkou pečlivostí byly vykonaly. Jakási únava jakoby byla ovládla ná- vštěvníky po rušných dnech posvícenských a lísnivá nálada tato nedala vzniku k žádným zvláštním pro- jevům, takže při vší svědomitosti nemůže novinář. pečlivě vedoucí výstavní kroniku, oznámiti ničeho. co by vzrušilo mysl a zájem širší veřejnosti. Oba dny minuly klidně a stálí návštěvníci už si poněkud zpří- jemnili pobyt na výstavě, uchylovali se k důvěrným rozhovorům do výstavních pavillonů, nebo použili krásného počasí a bavili se projíždkou po Chrudimce která náležela nyní ke zvláštním příjemnostem vý- slavním. Za to dnes ve čtvrtek tvářnost svou výstava k nepoznání změnila. Čily ruch zavládl zde již o ranního úsvitu příchodem školních dítek z Jarošova a Licibořic, později pak objevili se zde páni z vý- stavního výboru, kteří očekávali návštěvu biskupa královéhradeckého dra. Doubravy, který přijelo 11. hod. na výstavu v průvodu děkana p. P. Uliricha a četného duchovenstva, načež uveden byl do pa- villonu města Pardubic, kde očekávali jej v četném počtu zástupcové města a výstavního výboru. Zem. posl, a starosta města p. dr. A. Formánek po- zdravil jej jménem obce a zastupitelstva. Biskup dr.
Ulirich doktor A Formánek Pardubicícl Pardubice Chrudimka Jarošov Licibořice
13 article
Doubrava odpověděl velice srdečně. Jménem vý- stavního výboru pozdravil jej p. dr. Štolba. B- skup dr. Doubrava v odpovědi své pravil, že vý- stava jest výslednicí svorné součinnosti všech vrstev obyvatelstva. Biskup dr. Doubrava byl pak provozen výstavou, kterou si se zájmem prohlížel. V parku pardubického pivovaru pozdraven byl občany kutno- horskými, kteří korporativně výstavu navšlívili,a k jichž přání slíbil, že co nejdříve Kutnou Horu na- vštíví. Celkem lze říci, že byl předmětem zvláštní po zornosti a že projevil tolik smyslu pro pokrok a sna žení lidu českého, že rázem získal si srdice každého. V městě, které stálo příkře proti snahám zesnulého jeho předchůdce, jest to okolnost významná a pozo ruhodná. Po 11. hod. dopol. zavítalo na výstavu korpo- rativně občanstvo kutnohorské, vedené pp. drem. Mičanem a továrníkem Em. Bělským, které zúčastnilo se výpravy v počtu přes 300 osob. Uvítáni byli sta- rostou města p. drem. Formánkem, který vy slovil potěšení nad tak hojným účastenstvím občan- stva ze staroslavné Kutné Hory. Hromadné návštěvy přispívají k vzájemnému sebepoznání, k odstranění různých nedorozumění a utkvělých předsudkůa k utužení svazků přálelských, tím více pak těší nás návštěva Hory Kutné, jejíž občanstvo hned v první době pochopilo význam naší výstavy a jejíž živnost- nictvo skvělou exposicí projevilo totik přízně výstavě východočeské. Dalšímu rozvoji Kutné Hory přeje plného rozkvětu a občanstvu její volá pak všeho zdaru! Po něm ujal se slova jménem výstavního vý- boru pan JUDr. Vojtěch Horák, který zvláště vřele pozdravil účastníky touto srdečnou řečí: Již celých 6 neděl slavíme sválek, svátek velký.
doktor Štolba Doubrava Mičan em Bělský Formánek JUDr Horák Kutná Hora Kutná
14 article
Ani téměř na okamžik nevycházíme z radostného opojení a slavnostní nálady. Vždyť den za dnem vítáme zástupce a represen- tace měst a obcí venkovských, den za dnem zdravíme nesčetné zástupy milých hostí. Dnes staroslavná Kutná Hora, tento památník naší slavné a šťastné minulosti, již podruhě druží se k těm nesčetným lisícům, kteří s vroucí upřímn u srdečností přicházejí mezi bratry své, aby shlédl naši výstavu východočeskou. Jest mi zvláštním po- těšením a vzácným vyznamenáním, že právě mně který Inu láskou vřelou k vašemu milému městu, do- stalo se té cti, bych výkvět uvědomělého občanstva kutnohorského na prahu výstavy naší uvítal. V srdcích svých přinášíte městu našemu a naší výstavě přátelství a lásku. Vděčím vám stejnou láskou ryzí a opravdovou Buďte nám, velectění přátelé, upřímně a srdečně ví- táni! S nadšenou myslí zdravím vás jménem města a jménem výstavního výboru. Naše srdce jásají vám vstříc a naše oči žárem radosti a nadšení vyslo- vují vám, přátelé, upřímné díky za vaši návštěvu. Přišli jste shlédnouti krásy naší výstavy a vzdát hold pečlivé práci. Zde před vašimi zraky sikví se východočeská výstava ve své kráse a malebnosti. Výstava ta jes výslednicí práce svorné, jest dílem a plodem součin- nosti všech vrstev lidu našeho. Ještě před několika měsíci na místech těchto rozprostírala se téměř pu- stá, neúrodná pastvina. V krátké době ruka pilná. přičinlivá, čarovná vykouzlila z pouště té celé nád- herné město a snesla v ně poklady ceny ne- smírné.
staroslavný Kutná Hora
15 article
Výstava východočeská podává pádný nezvratný důkaz, že český východ vykonal též kus pečliv práce, že hlásí se k platnosti, že závodí o palm vítězství ve všech oborech lidské práce, lidskéh snažení. Výstava východočeská má hlásati celému světu, že český východ v tomto ušlechtilém zápo- lení ducha nezaujímá místo poslední na poli ho spodářském, osvětovém, kulturním a národním. Tak jako ze slavné své minulosti, ve které mě sto vaše staroslavně, město, kde téměř každý ká men hlásá slávu našich bohatýrských předků, důle- žité místo zaujímá, jako kdy z této minulosti čer- páme sílu a nadšení pro boje a zápasy v naší trudn přítomnosti, tak ve výsledcích poctivé práce hospo- dářské a kuiturní hledáme a nalezáme pohnutku mocnou vzpruhu k další úsilovné práci, k pokroku kulturnímu a povznesení hospodářskému. I naše východočeská výslava má takovýto úče a bude míli stejný účinek. Zdravím vás, přátelé, nejen jako milé hosty nýbrž též jako zdatné spolupracovníky na našem
16 article
díle výstavním. Výstava naše jast ovocem naší spo- lečně práce, jest stejně naší, jako vaší. Město Kutná Hora zřízením vlastního pavilonu a uspořádáním své vlastní exposice vtisklo výstavi naší teprve ráz výstavy východočeské, za čež ván vděčím. Před krátkou dobou uspořádalo město vaše té výstavu. Nejlépe tedy víte, jaké námahy, práce úmorné, co potu a píle dílo výstavní vyžaduje s jakými oblížemi, překážkami, předsudky, ba i ne přátelstvím — jest bojovati. Dovedete proto náležitě oceniti výsledky právě vykonané a bude-li právě váš úsudek příznivým bude nám toto uznání tím cennějším a nejlepší od měnou za přičinění naše.
Kutná Hora
17 article
Nuže, nechť dnešní den jest nám všem dnen svátečním ! Nechť bujará upřimná veselost zahost se v srdcích nás všech; nechť dnešní den jest svěd kem utužení upřímného přatelství mezi městy, Par dubicemi a Kulnou Horou Přejí vám, přátelé, byste strávili ve výslavě naš několik chvil blažených a radostných, jež by vý stavu naši zachovaly vám v milé upomínce Městu Kutné Hoře a jeho pokročilému občan stvu, v jehož myslích žije duch Havlíčkův a jel třímá prapor pokroku a svobodomyslnosti volám plné duše upřímné »Na zdar!- Za výpravu kutnohorskou poděkoval pan JUD Mlčan. Vzdav díky za skvělé uvílání, jež pří tomné hluboce dojímá, praví, že z labských rovin vychází světlo a sila, dávající vzniku naději, že ná- rod náš v bojích svých neklesne a spěje ke koneč- nému svému vítězství. Jako na západě jest haštou národního uvědomění Plzeň tak na východě českém z malých poměrů vyrůstají Pardubice, jež staly se již krystalisačním bodem českého průmyslu a ob- chodu, který překoná soutěž německou a bude moe nou hrází proti přívalu německému. A to jest také pevnou zárukou, že jako druhdy odrážely se útoky sousedů našich od žulových povah a charakterů če ských lidí, tak rovněž i v přítomnosti průmyslovýa obchodní rozmach českého východu, zejmena pak Pardubic, odolá přívalu závistivých sousedů a jich drticí invasi do českých krajů. Provolav slávu Par- dubicům, skončil proslovení svě, jež bylo bouřlivé akklamováno. Přítomní zapěli potom v mohutném sboru »Hej Slované«. Když byl pak ještě poděkoval za uvítání továrník p. Em. Bělský starokutnohor ským »Zdař bůh!« rozešli se účastníci k prohlídce výslavy.
Havlíčkův Slovan bůh Kutná hoře Plzeň Pardubice český východ
18 article
Den kutnohorský vydařil se úplně a nálada při překrásném počasí byla v pravdě vzrušujicí. Byl to opět jeden zdařilý den, který v kronice výstavní bude míti neposlední místo. Dělský den na »Východočaské výslavě«. V řadě dnů výstavních zvláštní rázovitosti vynikati bude dojista úterý dne 8. září, věnovaný dítkám, které o dni tom v nepřehledných řadách na výstavu se do- stavi a sebe i ostatní, velké obecenstvo v nemalé míře pobaví. Z bohatého, již delší dobu připravova- ného programu uvádíme pouze velkolepý průvod, němž jmenovitě četné malebné allegorické skupiny a vozy nejživější vyvolají zájem a pozornost. Průvod seřadl se o půl 1. hod. odp. v akciovém pivovaře ubírati se bude o 2. hod. odpol. na výslavu třídou Palackého a Kozákovskou přes hlavní náměsfí. De vyplněn bude četnými dětskými hrami a zábavamia zakončen bude večer výpravnou divadelní hrou »Dětské atřevice«. Mezi jednotlivými odděleními koncertovati bude znamenitě secvičená 36členná dětská kapela, po druhém jednání miniaturní virtuos 5letý houslista Miloslav Kindl z Pardubic. Výpravu a řízení dětského dne má na starosti damský vý stavní odbor, mezi jehož četnými pracemi přípravy k tomuto dětskému dnu zaujímaly místo nejprvnější Lze očekávati, že vzhledem k těmto co nejrozsi- hlejším přípravám den tento bude náležeti k nejskvě lejším dnům výstavaím.
Palacký Kindl Pardubice
19 article Málokterý národ může se vykázati tak č l
Málokterý národ může se vykázati tak č l nými a tak krásnými písněmi národními, národním kroji a lidovými obyčeji a zvyky jako národ český. Kdežto význam písně národní již v prvních do bách našeho probůzení byl vytisknut a písně ná- rodní horlivě sbírány, lidovým obyčejům a zvykům věnovala se intensivnější pozornost teprve v dobách nejnovějších, když již mnohé z nich úplně zanikaly neb pouze rudimentárně se do dnů našich uchovaly Největší krok v příčině té učiněn byl u nás před několika léty výstavou národopisnou, na kleré po- nejprvé a ve velkém rozsahu sneseno vše, co ku po- znání duše národa sloužiti může, při čemž ovšem i k lidovým zvykům a obyčejům náležitou měrou přihlíženo bylo. Jestliže od dob těch veškeré výstavy krajinské ve šlépějích télo směrodalné výstavy dále postupují a kráčí, lze znovu upřímně schvalovati jsou výstavy venkovské s obyvatelstvem našich di- din a vísek daleko těsněji spjaty, nežli výstavy zemské a tím výronům této lidové duše blíže, takže mnohé, co u. nás v letech minulých bylo zanedbáno může býti ještě oživeno a pro doby příští uchováno.
20 article
Východočeská výstava nechce v příčině té zů stati za výstavámi jinými a za tím účelem učiněny kroky, aby váe co český východ z obyčejů těch s ještě uchoval naší veřejnosti ve dnech výstavních předvedeno bylo. Dík horlivosti některých pracovníků v obor tom vyn kajících, snesen v králkosti bol atý materiál že bylo možno program jednoho celého dne jím vy plniti a tím poznání pro psychologii národa tak dů ležitých elementů umožniti. Dnem lím národopisu, lidovým zvy- kůmaobyčejům věnovaným jest neděl dnes 6. září; lze právem očekávati, že o dni tom dík velkému zájmu, kterému národopisné studiumse u nás těší, bude výstava co nejčetněji navštívena. Pan Aut Hotfmann, majitel továrny na měděn zboží v Praze VII., vystavuje u příležitosti ovocnického kursu pro zužitkování ovoce v Pardubicích vzor- nou povidlárnu, jakož i destilační pří- stroj na výrobu slivovice a bude na výsta- višti dne 7. t. m. dopoledne páliti slivovici.
Hotfmann Praha Pardubice
21 article
Školská výstava bude skončena dne 6. září t. r Pp. vyslavovatelé se žádají, aby si pro předměly výstavní přišli dne 7. t. m., po případě dopoledne dne 8. t. m. Předměty, které nebudou vyzdviženy. budou zaslány na účet pp. vystavovatelů. Návštěva výstavy. Dik přiznivé pohodě dostou- pila návštěva výstavy do čtvrtka večera dne 3. t. m již čísla 159.392 osob platicích, takže lze se všt pravděpodobností očekávati, že v úterý, neb nejdéle příští čtvrtek, dostaví se na výstavu 200.000. návštěv- ník, který bude neméně bohatě než stotisící ná- vštěvník obdarován a uvítán. Největším počtem hosti ze všedních dnů vykázati se může pondělí dne 31. srpna, v kterýžto den dostavilo se na výstavu 5333 hostí. V posledních dnech objevují se na výstav dosti často skupiny cizozemců, po většině slovan- ských hostí, odjíždějících do svých domovů z velkých lázeňských míst českých. Vzhledem k stálé a ne- umenšující se návštěvě usneseno dobu trvání vý. stavy prodloužiti do dne 28. září t.r.
Diké
22 article Výstava v Hořicích.
Výstava v Hořicích. Výstava molířská. Ve školní budově jest umístěne v několika velikých místnostech výstava umělecká o jejíž součásti plastické a architektonické jsem ji zprávu podal; dne pak jen několik slov o výsta v malířské, při čemž soubornou výstavu nestora če- ských malířů, nechanického rodáka Nowopackého ne- chati musím stranou, poněvadž o krásné jeho souborné výslavě jsem již dříve referoval. Malířská výstavka na hořické výstavě jest umí- stěna v několika místnostech a dnes zmíniti se chci o těch uměleckých malbách, které jsou vystaveny mimo spolek „Manes“, o němž podám zprávu zvlášt Mne jako Hořičana ovšem nejvíce zajímala retro- spektivní skupina nevelkého počtu obrazů, kartonů a kreseb bratří Petra a Karla Maixnerů; jso zde zavěšeny některé portréty, akvarely, sv. Václav. kartony a pod. a vše jadrně ukazuje, jak jemně my- slícím malířem byl Maixner Petr. Podivením nemalým mne ale naplnilo, že v tomto souboru schází jeden z největších obrazů Petra Maixnera, toliž „Vlasta“ vždyť krásný obraz ten jest v Hořicích a mohl snad- nince (a to k prospěchu celého tohoto oddělení !) bý vystaven! Že nebyla jim kollekce Maixnerova 1oz množena, jest rozhodnou chybou a ať byly překážk jakékoliv, měly být překonány! Druhý Hořičan, Jan Janovský, poprvé v Ho- řicích vystupuje a to s plným úspěchem; obrazy jeho krajiny, scenerie mořské, studie portrétní a figurální celkem 11 velkých prací) líbí se pro svou lahodu barev lehkost koncepce a jasnost lechniky.
Petro Maixner svatý . Václav Petr Petro Maixner Vlasta Maixnerův Janovský Hořice
23 article
Vedle těchto tří souborných výstav (Nowopacký Maixner, Janovský) jest tu veliká řada překrásných prací jednotlivých; tak vystavují: Vojtěch Barto- něk („Na dvoře“), František Faikl (krajiny) Roman Havelka (Scenerie z jihu), Václa Jansa (krajiny), Julius Jelínek (4 veliké ohrazy. z nichž „Umírající dragoun“ a „Podobizna“ jsou nej lepší), Franta Kavan (Studie z přírody), Kare Langer (krajiny), Adolí Liebscher (skvostne práce drobnější), Karel Liebscher (krajinky Čech, z nichž nejvíc se zamlouvá „Mezihořské údoli“) Jaroslav Šimůnek (krajinné studie), Augus Terš (krajina). A budiž konstatováno, že v celé kol lekci jsou zastaoupeny nejen starší, ale také i ty nej modernější směry techniky, pojetí a pod. O některých malířských pokusech neb i o pracech jež částečně spadají do rámce uměleckého průmyslu přinesu zprávu odděleně, zvlášť, jakož i o maliřskén oddělení výstavy spolku umělců „Manes“. Ergo. V neděli dne 13. t. m. v den skončení vý stavy, konati se budou na výstavě dva sjezdy, n které dostavili se může a ke kterým zveme každého jednollivce. Jest to sjezd věřitelů a sjezd dlu žní k ů. Každý, kdo jest věřilelem a každý, kdo je dlu- žen, ať se v ten den do Hořic dostaví. Výstavní vy bor doufá, že když pozvání jeho bude vyhověno bude návštěva ve jmenovaný den činiti mnoho mil lionů lidí. Každému milliontému dlužníku koupí mil liontý věřitel pěkný velkostalek. Tedy na shledanou v Hořicíchl O zábavu humoristickou i seriosní bude co nej pečlivěji poslaráno.
Nowopacký Maixner Janovský Faikl Havelka Václ Jansa Julius Jelínek Kavan Kare Langer Liebscher Šimůnek Ted Čechy Hořice Vojtěch Bartaněk Augus Terš
24 article
Výstava v Třebíči od 2. srpna do 8. září 1903 (Pův. zpráva »N. L.«) V Třobiči, 3. září 1903. (Nár. Jednota, Ak. feriální klub, Beseda »Palacký«.) Vedle obyčejných exposic zaujímají na výstav třeblčské neposlední místo diagramy, jak již bylo zřejmo ze školství. Jedině diagramy vystavují svrch zmíněná tři sdružení mimo četných jiných, o nichž pojednáme v referátech dalších. Národní jednota pro jihozápadní Moravu zúčast- nila se výstavy mapkou Moravy a Slezska a šesti diagramy; mapka obsahuje místa, v nichž nalézají se odbory N. J. pro jihozápadní a východní, spolu s odbory německého svazu pro severní a jižní Mo- ravu s označením, kde jsou odbory damské. Počet členstva v odhorech r. 1903 byl v deseti (Bohumělice Boskovštýn, Budkov, Mor. Malkovice, Markvarec, Mo- vatice, Slavětice, Třešť, Únanov, Žerotice) 15 členo, nenáhlý přírostek členstva postupoval až po odhor třebičský 83 členů); odtud stoupal počet členstva r- pidněji až po odbor ve Žďáru (189 členů). Největší počet členstva má Brno I. (207 členů) a Brno II. 350 členů). Celkem je ve 101 odboru 4617 členů.
Palacká Mor Třebíč Ak . feriální klub Morava Slezsko Budkov Malkovice Markvarec Slavětice Třešť Únanov Žerotice člit Žďár Brno Bohumělice Boskovštýn
25 article
Počet odborů pro jihozápadní Moravu vzrostl od r. 1886 do 1889 na 57, r. 1894 klesl na 48, r. 1896 stoupl na 52 a na této výši zůstal až do r. 1898, v následujícím roce dostoupil čísla 73 a zůstal na něm i v roce následujícím. R. 1900 stoupl však již na 129 odborů, r. 1902 na 142 a r. 1903 konečně n 157 odborů. Odchylně postupoval počet odborů N. J. pro jihovýchodní Moravu: r. 1885 obnášel počet od- borů 58, roku následujícího již 82, r. 1887 na 85 odtud počíná odborů ubývati (r. 1888 jen 84, r. 1889 81, r. 1890 77, r. 1891 74 a r. 1892 již jen 73) at po rok 1892. Odtud stoupl počet odborů v následu- jícím roce na 76 odborů, ale již v roce následujícím jeví se úbytek o 4 odbory, v r. 1895 opět o 2 odbory na výši 71 odborů stanula Jednota po celý následu- jící rok. Roku 1897 stoupl opět počet na 75 odborů a ve dvou dalších letech dostoupil výše 76 odborů; od tohoto roku datuje se rapidnější stoupání (roku 1900 85 odborů, r. 1901 93 odborů, r. 1902 99 od- borů) až r. 1903 dos.ženo počtu 108 odborů.
Morava
26 article
Vštmněme si však, jak oproti tomu stoupal počet odborů němsckých pro jižní n severní Moravu; po- kud se týče prvních, bylo jich v r. 1889 65, v roce 1900 již 68, v r. 1901 již 78, v r. 1902 90 a v roce 1903 102. Daleko smutnější poměry panují na Moravě severní. Počst odborů německého severu, obnášející r. 1887 41 odborů, dosáhl již r. 1896 počtu 80 od- borů; odtud sloupá počet velice rychle. V roce ná- sledujícím měl svaz již 106 odborů, v roce 1898 148, v r. 1899 již 206 odborů, v r. 1900 249 odborů, r. 1901 již 271 odborů, v r. 1902 327 odborů a r. 1903 již 365 odborů. Z těchto dat vidno, jakou činnost vyvinuli Němci poslední dobou v severní Moravě a jak pomalu pokračuje činnost našich jed- not. Proč lak pomalu mohou naše jednoty postupo- vati, ukazuje výše jejich příjmů; N. J. pro jihozá- padní Moravu přijala v r. 1903 3453 K, N. J. pr jihovýchodní Moravu 4093 K, kdežto německý svaz pro severní Moravu přijal 26.403 K. Lepší příjmy má
Němec Morava svaz pro severní Morava
27 article
Nár. jedn. pošnmavská (108.890 K) a Nár. jednota severočeská (110.457 korun). Schuivercin přijal leto obrovskou sumu 427.519 K a Ú. M. školská poměrně o málo víc 576.958 K. Neméně zajímavé jest i srov- nání vzrůstu odborů Ústř. M. škol. a Schulvereinus počet odborů Ú. M. šk. v r. 1882 obnášel 9 odborů v r. 1883 28 odborů, v r. 1884 34 odbory; v letech následujících až do r. 1891 stoupal počet pomalua dosáhl téhož roku výše 45 odborů. V letech násle- dujících byly poměry pro Ú. M. škol. daleko přízní- vější (v r. 1892 70 odborů, v r. 1893 76, v r. 1894 88 odborů, v r. 1895 92 odbory, v r. 1896 již 123 odbory), tak že r. 1897 dostoupil počet odborů již čísla 143, r. 1898 stoupl počet na 146, ale odtud klesal až roku 1900 stanul na 134 odborech a roku 1903 obnáší jen 138 odborů, (o jeden méně než loni) Podobný osud, jaký stíhá Ú. M. škol. v posledních šesti letech, stíhá Schuiverein již od r. 1887; těhož roku čítal Schulverein 145 odborů a v celé dloubé řadě následujících let stoupal velice pomalu, tak že joni obnášel 157 odborů, letos jen 156 odborů.
Ú M šk 28 odbor
28 article
Srovnejme ještě vzájemně celkový počet obranných spolků na Moravě v r. 1903: Národní jedn ta pro jihozápadní Moravu má celkem 144 odbory, z nich 3 damské, N. J. pro jihovýchodní Moravu 104 odb. (3 damské). Ném. svaz pro severní Moravu 365 odb. (40 damských), Něm. svaz pro jižní Moravu 94 odb. (8 damských); Ústř. Mat. šk. čítá letos 136 odborů (2 damské), Schulverein 133 odb (23 damských) těl. jed. »Sokol« 137 odborů a Turnverein 52 odbory (1 damský). Českoslovanská jednota má pouze jediny odbor v Úh. Brodn. Slojí tudíž naproti 644 odborům německým pouze 522 odb. českých. Nápadný je zvláště malý počet damských odborů českých, kdežto německé odbory damské jsou dosti četné. Pokuds týče akce knihovní, mají jednotlivé odbory knihovny dosti pěkné: Bohumělice 10 svazků. Lomy 20, M r- linkov 20. Vomice 21. Rozseč 32. Dobelice 34, Bač- kovice 39, Příšpo 40. Syrovice N. 41. Křepice 48, po 50 svazcích má Luhov, Milonice a Chlumec, 5i Kravsko, 61 Maršovice, 63 Běhařovíce, 64 Věteřov, 65 Rousinov. 71 Zábrdovice, 73 Vesce, 75 Babice Slavětice, 76 Kněžice, 80 Dobřínsko a Puklice, 92 Málkovice M., 96 Boskovštýn, 100 Budeč, 108 Šeb- kovice a Krasonice, 110 Komín, 115 Lesonice, 123 Obramkostel, 130 Bitov, 139 Brno II., 168 Batelov, 170 Kynice, 173 Nová Říše, 180 Tasov, 200 Kucha- řovice a Litohoř, 215 Únanov, 244 Volfiřov, 251 Jundrov, 270 Studená, 298 Tvořihráz, 300 Hor. Du- najovice, 321 Bllovice, 355 Kdousov, 389 Brno III.
Mat Morava Německo Úhy Lom Rozseč Dobelice Bač Syrovice Křepice Luhov Milonice Chlumec Maršovice Věteřov Zábrdovice 76 Kněžice Puklice 92 Málkovice Krasonice 110 Komín 115 Lesonice 168 Batelov Tasov Litohoř Únanov 270 Studená 298 Tvořihráz spolek na Morava Sokol Vomice 21 73 Vesec Babice Slavětice 80 Dobřínsko 139 Brno 251 Jundrov 389 Brno SF 133 odb SF 52 odbor Budeč Obramkostel Bitov Kynice Kuch Volfiřov Bllovice Kdousov
29 article
500 Husovice, 641 Klobouky, 784 Brno-IV., 115 Telč; největší počet svazků má Brno-I. 4184. Čestně pojí se k diagramům Národní jednoly diagramy »Ak. fer. klubu«. Klub založen roku 189 a do roku 1897 měl 32 členy činné a 4 přispívající počet členů činných zůstal nezměněn až do r. 1899. Během roku 1899 sklesl počet činného členstva n 30, roku následujícího na 26 a loni klesl až na 1 členů; teprve lelošního roku dostoupil počet na 8 osob. Počet členů přispívajících dostoupil nejvyšš číslíce 14 r. 1899; od té doby klesal počet tou měrou. že lelošního roku nemá klub ani jednoho člena při- spívajícího, S jakou přízní se klubu vychází vstříc jest viděti z toho, že má klub pouze jediného člen zakládajícího p. dra. P'řerovského. Smutněji než počtem členstva vyhlíží to s jměním klubovním
Husovice Telč Brno 784 Brno Klobouk
30 article
R. 1897 obnášel příjem K 115.16 a vydání K 90.28, roku následujlcího příjem K 136.14 a vyd. K 110. 34; r. 1899 klesl příjem na K 102 18, kdežto vydání na K 52.40. Roku následujícího stouply příjmy měrou netušenou na K 255.18, ale taktéž i vydání stoupla z K 52.40 na K 216.50; pokles příjmů r. 1901 byl značný, tak že příjem činil K 84.02, vydání K 4?.20 V loní příjem a vydání se hradily, ale roku letošního pracuje klub s deficitem. Vinu toho nese jednak obe- censtvo samo, jednak i členstvo: neboť r. 1897 pla- tilo z 32 členů 43.75% své příspěvky, roku 1898 31 členů 41.93%, r. 1899 z 32 čienů již jen 40.62 . r. 1900 z 30 členů jen 33 339%: roku následujícíh stav se o něco zlepšil, tak že platilo své příspěvky z 26 členů 38 46% a v loni z 15 členů 46 66 Také pěkný jest diagram s členy výboru v jednol vých letech. I exposice »Besedy Palacký« jest zajímavů.z četných diagramů vysvílá, že působi blahodárně n jen v Třebíči samé, ale zvláště v okoli. Působí je nak přednáškami, jichž počet zvláště poslední doboe rapidně stoupá, jednak divadly, večírky, literárnimi jinými prostředky. Beseda má vlastní bohatou knihovnu, v níž jsou téměř veškeré spisy »Leichterou výboru«, »Dějiny Palackého« atd. Zvláště odbor zi bavní vyvíjí neobyčejnou činnost a peněžní obrn činí u něho na 900 korun. Klub politický vyni zejmena činnost svou na venkově pořádáním schůa a přednášek; zviáště lelošního roku vyslal k osl vám Husovým na venkov 10 řečníků. Také jeho zi sluhou odstraněno již mnoho zbytečného v měsí samém a doufáme, že spojenému úsití jehos osta ními pokrokovými místními činiteli dojde k brzkému odstranění německých škol v Třubiči. Kt
Palacká Palacký Třebíč Leichtera výbor
31 article Živelní pohromy.
Živelní pohromy. XXII výkaz příspěvků, složených v kanceláři prae sidia rady král, hlavního města Prahy pro obyvate v království českém živelní pohromou stižené- Stolní společnost v hostinci pana Jana Mazury v Žižkově Bohumír Novák z Libně Občanská záložna v Uhl. Janovicích. Tělocvičná jednota Sokol »Podlipný- Detroit ve státu Michiganu . . Spolek pro vzdělání a podporu ve Zlo- sejně Nejmenovaný z Malé strany . . . . 53550 Důchod král. města Domažlic . . . » Prof. dr. J. Gebaner . . . . . . . » 30.— Robert Marek, Nové Mlýny . . . . V. K. . . . . . . . . . . . . 10.— Architekt Vikt. Beneš a účetní Jan Beneš , 50.— Úhrnem . . K 773.3 K tomu dle předešlých výkazů . . . K 32.55993 Celkem . . K 33.302 Výkaz obnosů složených na účet Ústřední sběrny milodarů ve prospěch krajin postižených živelní po- hromou v době od 29. srpna do 4. září 1903. a) u českého odboru rady zemědělské 31 srpna: Hamburg. Frant. Wacek, před- seda českého spolku sbírku 70 M . . . . . . . .. Blažejov D.. obec . . ..
Mazur Novák Uhl profesor doktor J Gebaner Robert Marek Viktoria Beneš František Praha Žižkov Libeň Janovice Michigan Domažlice Wacky Blažejov Sokol » Podlipná Detroit český odbor rada zemědělský 31 srpen Hamburg
32 article
Vodňany, sl. Marie Herilesova virtuoska na housle, věnuje prostřednictvím městské rady ve Vodňanech výtěžek svého koncertu, jejž uspořádala za spolupůsobení městské rady ve Vodňanech, ve prospěch obyvatelstva krupobitím posti- ženého . . . .. Smichov, okresní hospodářská záložna . . . . . —— celkem výkaz ze dne 28. srpna 1903 celkem b) u zemské banky království českého 29. srpna: obecní úřad ve Zbůři u Blo- vic. městská rada v Poděbradech (sbírka města, ústavů a ob čanstva obecní úřad v Nebušicích. V - kovice—Veleslavín . . ,. obecní úřad v Záhornicíchu Král. Městce obecní úřad v Novém Městě p Chlumec n. C. . . .. farní úřad ve Veltrusích . . 31. srpna :farní úřad v Dol. Hbitech okresní výbor na Smíchově za obec Stodůlky obecní úřad městyse Kuklen Edv. Bukovský, posl. filesofie v Novém Bydžově, výtěžek koncertu akademíků novobyd- žovských Frant. Prkno, učitel v Úhř něvsi p. Ři any pokladna »Národních Liistů« Praze . okresní výbor v Plzni okresní výbor v Žel. Bredě obecní úřad v Žetvicích pošta Nepomuk obecní úřad v Prádle p. Ne- pomuk
Herilesův Král Bukovský František Nepomuk Vodňany Poděbrady Nebušice Veleslavín Městec Nový město Chlumec Veltrusy Dolo Smíchov Stodůlky Nový Bydžov Praha Plzeň Breda obecní úřad úřad městys Kukleny Edv národní Liistus Žetvice obecní úřad Zbůř u blo
35 article
hospodářský spolek v Přelouči L. Kieswetter, Hrašovice u Pla občanská záložna v Č. Brodě obecní úřad ve Chvalech-Po- černicích . . . . . . . . okresní zál. hosp. v Karlíně lit. a záb. spolek na Křivoklátě ob. úř. v Petrovicích p. Třeboř ob. úř. v Staňkově p. Třeboň ob. úř. Vel. Buková p. Křivoklát ob. úř. v Lučicích p. Chlume ob. úř. Vrutice Kropáčová okresní výbor Nové Benátky cukrovar St. Benátky p. Nové Benátky obec Zbečno p. Křivoklát .. obec Žalov p. Roztoky u Prahy rolníci obce St. Hlína u Třeboně obec Ohnišov sdružení českých zemědělců pro král. české v Praze administrace »N. Pol.« v Praze Josef Simr v Hluboší . . obecní úřad v Bohušovicích Dr. St. Cimr v Pustoměři za děvčata- v Pustoměři a Vyškova Frant. Herold, městskou radou vysláný sběratel v Příbrami. ob. úř. v Tursku p. Libšice ob úř. v Sukdolu p. Roztoky ob. úř. v Raděticích p. Milin Vladimír Pelikán, oficial země- dělské rady v Praze Jaroslav Kněžourek ve Smiři- cích, výtěžek večírku pořáda- ného 29. srpna t. r. smiři- ckými studujícími
L Kieswetter Hrašovice Pla Kropáčová N Pol Simr doktor Stanislav Cimr František Pelikán Kněžourek Č . Brod Karlín Křivoklát Petrovice Staňkov Třeboň Lučice Vrutice Nová Benátky Benátky Zbečno Žalov Praha St . Hlína Ohnišov Bohušovice Pustoměř Vyškov Příbram Tursko Radětice Smiř hospodářský spolek v Přelouč cukrovar St . Benátky obecní úřad
38 article
4. září: celkem 6.376.2 k tomu výkaz ze dne 28 srpna 1903 » 16.9496 celkem . . K 23.325. 9 Při zásilkách Zemské bance třeba použiti cheků které jsou u okresních výborů a jsou označeny za- zítkem: Na účet ústřední sběrny milodarů ve pro- spěch krajin postižených živelní pohromou. Při po- užití poštovních poukázek budiž výslovně označeno, že obnos jest: Na účet ústřední sběrny milodarů v prospěch krajin postižených živelní pohromou, jelikoi Zemská banka vedle tohoto fondu spravuje ješt »Fond nouzový«, klorý jest určen na výpomoc v pla- cení úroků. Osmimillionová defraudace ve sv.-václavské záložně. Ve vykradené kleríkální záložně v Řielězovi ulici je zle, exekutor nepřináší jen 5 nebo 10, ala třicet exekucí najednou, peněz není a tak se pánově ráno dostavují do záložny s překvapením, že vše na
Řielěz ulice