2
masthead
NARODNÍ LISTY.
5
article
proti Pelletanovi. Uveřejnil již tři dlouhé články.
v nichž prudce kritisuje skutky ministra ny
nějšího. Pan Pelletan, jenž se nedávno oženil,
neužívá svých libánků v závidění hodném klidu.
V bretoňském lázeňském místě Camarelu
byly uspořádány velké demonstrace proti zná-
mému anarchistickému spisovateli Laurent Tail
hadovi. Tento velmi ohnivý pěvec revoluční je
pronásledován malérem. Před lety opěvovai
»krásný gest« anarchisty, vrhajícího pumu,
sotva že to slovo pronesl, vybuchla mu v ka-
várně Terminus puma, kollegy anarchisty namí-
řená na nenáviděně buržoasty a značně jej po-
hmoždila. Měšťácké choutky se vůbec špatně
vyplácejí Tailhadovi. Letos si vyjel do moř-
ských lázní jako nějaký bursián nebo domáci
pán. Napsal ze svého letního pobytu do paříž-
ského svého žurnálu cynický článek, v němž se
posmíval věříeím Bretoňcům. Bodři Bretoňci s
dopálili a v počtu asi 1500 obklopili hotel,
kde bydlí Tailhade a jejich hvízdání a provo-
lávání vyjadřovalo krajně nepřátelské smýšlení
lidu proti přísnému žurnalistovi. Pan Tailhade
musil přes všechny své názory anarchistické
dovolávati se ochrany moci konstituční a nad
jeho osobou bděli vojáci se setníkem, což bylo
zuřivému antimilitaristovi asi velmi trapné. Nej-
horší však je, že Bretoňei čekají pořád v okolí
hotelu, v němž je Tailhade uvězněn, neboť ne-
může se dostati ani v převlečení ven.
Pelletan
Laurent Tail
Tailhade
Bretoňei
6
article
Německé školy v cizině.
Německé školy v cizině.
Naši milí sousedé, kteří neštití se žádného
prostředku ku polírání českých menšin a zvláště
jejich škol, libují si, že německým ško-
lám, zřízeným mezi obyvatelstvem jiných
národsostí, znamenitě se daří. Tak
na př. mají Němci, jak doznávají, »z kvéta-
jíci školy« v Cařihradě, Bukurešti,
Brusselu a Antverpách, Miláně,
Janově, Floreneii, Římě, Vl. Benát-
kách atd. Německé tyto školy jsou nejen
podporovány ze státních peněz německých, ale
správa německé říše provozuje nad nimi i tech-
nický dozor.
Německé školy v cizině podrobeny jsou
pravidelnému dozoru pruské školní správy a na
některých z nich skládají se také zkoušky pro
jednoroční službu vojenskou za dozoru skolního
komisaře, z Německa k ním vyslaného.
Dle »Nat. Ztg.« požádala nyní také škola
v Miláně pruskou vládu, aby vyslala doní
svého školního komisaře, by se přesvědčil o jej
zdatnosti. Ku prohlídce této delegován je tajný
vládní rada dr. Matthias, který jest před-
nášejícím radou v oddělení pruského minister-
siva kultu pro vyučování. Jakou cenu — podo-
týká berl. »Börs.-Cour.« — říšská vláda přikládá
podpoře německého vzdělání a německý ch
škol v cizině, dokazuje okolnost, že při
této příležitosti byl tajný rada dr. Matthi ns
požádán německým zahraničním úřadem
ve srozumění s pruským ministrem vyučování
abý za cesty do Milána navštívil také německé
školy v Janově, Florencii, Římě a
V l. Benátkách, prozkoumal je ve školně-
technickém směru a ukáže-li se toho potřeba,
předložil návrhy na jejich z vele ben
a podporu.
O takové přízni, jaké těší se německ
školství u pruské vlády i za hranicemi, nezd
se ovšem našemu školství menšinovému v naš
vlasti aní ve snách. Dokladem toho jsou —
jedním z nesčetného počtu — Břežánky.
Němec
Benát
doktor
Matthias
Matthi
Cařihrad
Bukurešť
Brusel
Antverpy
Milán
Janov
Floreneie
Řím
Německo
Florencie
Benátky
7
article
Německá sociální demokracie.
Německá sociální demokracie.
Velký úspěch sociální demokracie v Něme-
eku při červnových volbách do říšského sněmu
přivedl její stranu nyní do velikých rozpaků,
které jsou jí před nastávajícím již sjezdem
Drážďanech velice nepříjemny. Dalo se předví-
dati, že nejbližší její sjezd, konaný po letošním
16. červnu, bude míti ráz manifestační aže
bude od počátku až do konce chvalozpěvem
nad vítězstvím, kterého sociální demokraciev
celém Německu a zejmena v Sasku dobylaa
projevem všemocného sebevědomí německého
»proletariátu«.
Než poměry utvářily se tak, že dráždan-
skému sjezdu hrozi velká pohroma, klerá by
mohla míti za následek rozštěpení dosud v Ne-
mecku jednotné strany sociálně-demokratické.
Kamenem úrazu jest tu známá vicepresidentská
olázka v říšském sněmu německém, která, jak
jsme se již několikráte zmínili, zavdala podnět
k tuhému boji, v jehož čele nalezá se na jedné
straně posl. Bebel a na druhé posl. Bernstein
s Vollmarem. Správa strany povážlivou tuto
situaci již také plně uznává a v obavě o jed-
notu strany dává povel, by se v boji o otáze
vicepresidentské ustalo a tato na drážďanský
sjezd se nezanášela, by se mu nestala osudnou.
Bebel
Bernstein
Vollmar
Drážďany
Německo
Sasko
8
article
Orgán strany »Vorwärts« zajisté na pokyn jej
správy totiž píše:
»Stále ještě doufáme, že sjezd strany ne-
upadne ve strannické hádky. Je-li skutečně
třeba, by se některé otázky projednaly, můžeme
je beze všeho odročiti. První sjezd po
16. červnu vyžaduje celé velikosti a důstojnosti,
jež vznikly ve volebním boji a ve volebním ví
tězství. Významný okamžik nesmí nalézti žád-
ného malého pokolení, velká věc žádných svár-
livých lidí. Chceme pracovati a ostatní, co jed-
notlivým stoupencům strany tak přespříliš tkv
na srdci, nechť vyřídí se r. 1904 neb 1905
jestliže by pak někdo na tom měl ještě zájem.
Se snahou, aby se na drážďanský sjezd
sociálně-demokratické strany v Némecku nevná-
šela choulostívá otázka viceprasidentská, sou
hlasí i Bebel, jak nasvědčuje tomu okolnost
že ohlášeného boje proti Vollmarovi řadou článko
v časopise »Neue Zeit« dosud nezahájil.
Bebel
Némecko
Vorwärts
demokratický strana
Neue Zeit
9
article
Zajímavá vzpomínka.
10
article
Dánský dopisovatel brusselské »Eloile belgee
podává velmi zajimavé zprávy o p. Juliu Han-
senovi, jejž prohlašuje za vlastního původce
alliance fracouzskoruské. Pan Han-
sen sám vypravoval dopisovateli: »Car Alexand
III. sám mne uvedl na dráhu diplomatickou.
Stalo se to takto. Před mnoha léty, když byl
ještě velkoknížetem následníkem, představil mne
jemu král Christian IX. jednoho dne ve Fredens-
borgu. »A co děláte v Paříži?« tázal se mne
velkokníže. — »Výsosti, provozuji literaturu.«
— »To mnoho nevynáší, jak se mi zdá.« —
»Ne valně, výsosti.« — »Mčl byste se dáti na
Julius Han
Christian
Paříž
11
article
dráhu diplomatickou.« — »Milerád, ale v měm
věku, výsosti, bylo by to snad příliš obtížně.«
— »Jde-li jen o to! Pokuste se přec.« — A p
několika létech jmenovala mne vláda radou vele-
vyslanectva. Mezi muži, s nimiž jsem se stýkal
po válce francouzsko-německé, byl též Gambetta
S ním mluvil jsem poprvé o možnosti, uskuteč
niti myšlénku, jež mne neustále zaměstnávalat
spolek francouzsko-ruský jakožto nejlepší záruk
vůči Némecku. Myšlénka ta se velmi zalíbila
Gambettovi, ale po jeho smrti r. 1882 žádný
z politiků francouzských neměl chuti zabývat se
vážně uskutečněním mé zamilované myšlénky
Jules Ferry, jenž byl v čele vlády od listopadu
1883 až do dubna 1885, byl spíše nakloněn
ke smíru s Německem. Teprve když baron
Mohrenheim stal se r. 1884 velevyslancem v Pa-
říži, mohl jsem počít pracovat vážně na usku
tečnění svého záměru, alliance francouzsko ruské,
velevyslanec mi velmi prospěl a musím doložit,
že p. Flourens, ministr záležitostí zahraničných
od r. 1886 až do dubna 1888, dokonale po-
chopil a ocenil moje názory. V červenci 1894
admirál Gervais přibyl do Kronštatu a v srpnu
téhož roku p. Ribot, ministr záležitostí zahara-
ničných a bar. Mohrenheim podepsali smlouvu
o allianci, ale nebylo tu ještě vojenské kon-
vence. Dne 1. září odebral jsem se do Kodaně
s pamětným spisem, vypracovaným p. Freyci-
netem, předsedou ministerstva a ministrem války
Chtěl jsem zjednati přímý styk s carem Alex
andrem III., jenž tehdáž meškal ve Fredens-
borgu; kníže Obolenskij, dvorní maršálek, přijal
úkol, doručiti pamětihodný spis caru, jenž m
vzkázal, že se jím bude zabývat, až se vrát
na Rus. Přes to však vojenská konvence pode
psána teprve počátkem roku 1894.«
Gambetta
Jules Ferry
Mohrenheim
Gervaisa
Ribot
Alex
Rus
Německo
Kronšta
Kodaň
12
article
Výstavy.
Výstavy.
Výstava v Pardubicícl.
(Původní zpráva »Národních Listů«.)
V Pardubicích, 3. září 1903.
—Iček. Minulé dva dny neposkylly výstavnímu
referentu zvláštních podnětů k vážnějším úvahám
obšírnějším zprávám, pokud ovšem obmeziti se chee
pouze na zachycení zevnějších momentů a nepou-
štěti se do podrobného líčení a oceňování exposi
vyplňujících jednotlivé pavillony, což ostatně »Národní
Listy« už průběhem minulých dnů s velkou pečlivostí
byly vykonaly. Jakási únava jakoby byla ovládla ná-
vštěvníky po rušných dnech posvícenských a lísnivá
nálada tato nedala vzniku k žádným zvláštním pro-
jevům, takže při vší svědomitosti nemůže novinář.
pečlivě vedoucí výstavní kroniku, oznámiti ničeho.
co by vzrušilo mysl a zájem širší veřejnosti. Oba dny
minuly klidně a stálí návštěvníci už si poněkud zpří-
jemnili pobyt na výstavě, uchylovali se k důvěrným
rozhovorům do výstavních pavillonů, nebo použili
krásného počasí a bavili se projíždkou po Chrudimce
která náležela nyní ke zvláštním příjemnostem vý-
slavním.
Za to dnes ve čtvrtek tvářnost svou výstava
k nepoznání změnila. Čily ruch zavládl zde již o
ranního úsvitu příchodem školních dítek z Jarošova
a Licibořic, později pak objevili se zde páni z vý-
stavního výboru, kteří očekávali návštěvu biskupa
královéhradeckého dra. Doubravy, který přijelo
11. hod. na výstavu v průvodu děkana p. P. Uliricha
a četného duchovenstva, načež uveden byl do pa-
villonu města Pardubic, kde očekávali jej v četném
počtu zástupcové města a výstavního výboru. Zem.
posl, a starosta města p. dr. A. Formánek po-
zdravil jej jménem obce a zastupitelstva. Biskup dr.
Ulirich
doktor
A Formánek
Pardubicícl
Pardubice
Chrudimka
Jarošov
Licibořice
13
article
Doubrava odpověděl velice srdečně. Jménem vý-
stavního výboru pozdravil jej p. dr. Štolba. B-
skup dr. Doubrava v odpovědi své pravil, že vý-
stava jest výslednicí svorné součinnosti všech vrstev
obyvatelstva. Biskup dr. Doubrava byl pak provozen
výstavou, kterou si se zájmem prohlížel. V parku
pardubického pivovaru pozdraven byl občany kutno-
horskými, kteří korporativně výstavu navšlívili,a
k jichž přání slíbil, že co nejdříve Kutnou Horu na-
vštíví.
Celkem lze říci, že byl předmětem zvláštní po
zornosti a že projevil tolik smyslu pro pokrok a sna
žení lidu českého, že rázem získal si srdice každého.
V městě, které stálo příkře proti snahám zesnulého
jeho předchůdce, jest to okolnost významná a pozo
ruhodná.
Po 11. hod. dopol. zavítalo na výstavu korpo-
rativně občanstvo kutnohorské, vedené pp. drem.
Mičanem a továrníkem Em. Bělským, které zúčastnilo
se výpravy v počtu přes 300 osob. Uvítáni byli sta-
rostou města p. drem. Formánkem, který vy
slovil potěšení nad tak hojným účastenstvím občan-
stva ze staroslavné Kutné Hory. Hromadné návštěvy
přispívají k vzájemnému sebepoznání, k odstranění
různých nedorozumění a utkvělých předsudkůa
k utužení svazků přálelských, tím více pak těší nás
návštěva Hory Kutné, jejíž občanstvo hned v první
době pochopilo význam naší výstavy a jejíž živnost-
nictvo skvělou exposicí projevilo totik přízně výstavě
východočeské. Dalšímu rozvoji Kutné Hory přeje
plného rozkvětu a občanstvu její volá pak všeho
zdaru! Po něm ujal se slova jménem výstavního vý-
boru pan JUDr. Vojtěch Horák, který zvláště
vřele pozdravil účastníky touto srdečnou řečí:
Již celých 6 neděl slavíme sválek, svátek velký.
doktor
Štolba
Doubrava
Mičan
em
Bělský
Formánek
JUDr
Horák
Kutná Hora
Kutná
14
article
Ani téměř na okamžik nevycházíme z radostného
opojení a slavnostní nálady.
Vždyť den za dnem vítáme zástupce a represen-
tace měst a obcí venkovských, den za dnem zdravíme
nesčetné zástupy milých hostí.
Dnes staroslavná Kutná Hora, tento památník
naší slavné a šťastné minulosti, již podruhě druží se
k těm nesčetným lisícům, kteří s vroucí upřímn u
srdečností přicházejí mezi bratry své, aby shlédl
naši výstavu východočeskou. Jest mi zvláštním po-
těšením a vzácným vyznamenáním, že právě mně
který Inu láskou vřelou k vašemu milému městu, do-
stalo se té cti, bych výkvět uvědomělého občanstva
kutnohorského na prahu výstavy naší uvítal.
V srdcích svých přinášíte městu našemu a naší
výstavě přátelství a lásku.
Vděčím vám stejnou láskou ryzí a opravdovou
Buďte nám, velectění přátelé, upřímně a srdečně ví-
táni! S nadšenou myslí zdravím vás jménem města
a jménem výstavního výboru. Naše srdce jásají vám
vstříc a naše oči žárem radosti a nadšení vyslo-
vují vám, přátelé, upřímné díky za vaši návštěvu.
Přišli jste shlédnouti krásy naší výstavy a vzdát
hold pečlivé práci.
Zde před vašimi zraky sikví se východočeská
výstava ve své kráse a malebnosti. Výstava ta jes
výslednicí práce svorné, jest dílem a plodem součin-
nosti všech vrstev lidu našeho. Ještě před několika
měsíci na místech těchto rozprostírala se téměř pu-
stá, neúrodná pastvina. V krátké době ruka pilná.
přičinlivá, čarovná vykouzlila z pouště té celé nád-
herné město a snesla v ně poklady ceny ne-
smírné.
staroslavný Kutná Hora
15
article
Výstava východočeská podává pádný nezvratný
důkaz, že český východ vykonal též kus pečliv
práce, že hlásí se k platnosti, že závodí o palm
vítězství ve všech oborech lidské práce, lidskéh
snažení. Výstava východočeská má hlásati celému
světu, že český východ v tomto ušlechtilém zápo-
lení ducha nezaujímá místo poslední na poli ho
spodářském, osvětovém, kulturním a národním.
Tak jako ze slavné své minulosti, ve které mě
sto vaše staroslavně, město, kde téměř každý ká
men hlásá slávu našich bohatýrských předků, důle-
žité místo zaujímá, jako kdy z této minulosti čer-
páme sílu a nadšení pro boje a zápasy v naší trudn
přítomnosti, tak ve výsledcích poctivé práce hospo-
dářské a kuiturní hledáme a nalezáme pohnutku
mocnou vzpruhu k další úsilovné práci, k pokroku
kulturnímu a povznesení hospodářskému.
I naše východočeská výslava má takovýto úče
a bude míli stejný účinek.
Zdravím vás, přátelé, nejen jako milé hosty
nýbrž též jako zdatné spolupracovníky na našem
16
article
díle výstavním. Výstava naše jast ovocem naší spo-
lečně práce, jest stejně naší, jako vaší.
Město Kutná Hora zřízením vlastního pavilonu
a uspořádáním své vlastní exposice vtisklo výstavi
naší teprve ráz výstavy východočeské, za čež ván
vděčím.
Před krátkou dobou uspořádalo město vaše té
výstavu. Nejlépe tedy víte, jaké námahy, práce
úmorné, co potu a píle dílo výstavní vyžaduje
s jakými oblížemi, překážkami, předsudky, ba i ne
přátelstvím — jest bojovati.
Dovedete proto náležitě oceniti výsledky právě
vykonané a bude-li právě váš úsudek příznivým
bude nám toto uznání tím cennějším a nejlepší od
měnou za přičinění naše.
Kutná Hora
17
article
Nuže, nechť dnešní den jest nám všem dnen
svátečním ! Nechť bujará upřimná veselost zahost
se v srdcích nás všech; nechť dnešní den jest svěd
kem utužení upřímného přatelství mezi městy, Par
dubicemi a Kulnou Horou
Přejí vám, přátelé, byste strávili ve výslavě naš
několik chvil blažených a radostných, jež by vý
stavu naši zachovaly vám v milé upomínce
Městu Kutné Hoře a jeho pokročilému občan
stvu, v jehož myslích žije duch Havlíčkův a jel
třímá prapor pokroku a svobodomyslnosti volám
plné duše upřímné »Na zdar!-
Za výpravu kutnohorskou poděkoval pan JUD
Mlčan. Vzdav díky za skvělé uvílání, jež pří
tomné hluboce dojímá, praví, že z labských rovin
vychází světlo a sila, dávající vzniku naději, že ná-
rod náš v bojích svých neklesne a spěje ke koneč-
nému svému vítězství. Jako na západě jest haštou
národního uvědomění Plzeň tak na východě českém
z malých poměrů vyrůstají Pardubice, jež staly se
již krystalisačním bodem českého průmyslu a ob-
chodu, který překoná soutěž německou a bude moe
nou hrází proti přívalu německému. A to jest také
pevnou zárukou, že jako druhdy odrážely se útoky
sousedů našich od žulových povah a charakterů če
ských lidí, tak rovněž i v přítomnosti průmyslovýa
obchodní rozmach českého východu, zejmena pak
Pardubic, odolá přívalu závistivých sousedů a jich
drticí invasi do českých krajů. Provolav slávu Par-
dubicům, skončil proslovení svě, jež bylo bouřlivé
akklamováno. Přítomní zapěli potom v mohutném
sboru »Hej Slované«. Když byl pak ještě poděkoval
za uvítání továrník p. Em. Bělský starokutnohor
ským »Zdař bůh!« rozešli se účastníci k prohlídce
výslavy.
Havlíčkův
Slovan
bůh
Kutná hoře
Plzeň
Pardubice
český východ
18
article
Den kutnohorský vydařil se úplně a nálada při
překrásném počasí byla v pravdě vzrušujicí. Byl to
opět jeden zdařilý den, který v kronice výstavní
bude míti neposlední místo.
Dělský den na »Východočaské výslavě«. V řadě
dnů výstavních zvláštní rázovitosti vynikati bude
dojista úterý dne 8. září, věnovaný dítkám, které o
dni tom v nepřehledných řadách na výstavu se do-
stavi a sebe i ostatní, velké obecenstvo v nemalé
míře pobaví. Z bohatého, již delší dobu připravova-
ného programu uvádíme pouze velkolepý průvod,
němž jmenovitě četné malebné allegorické skupiny a
vozy nejživější vyvolají zájem a pozornost. Průvod
seřadl se o půl 1. hod. odp. v akciovém pivovaře
ubírati se bude o 2. hod. odpol. na výslavu třídou
Palackého a Kozákovskou přes hlavní náměsfí. De
vyplněn bude četnými dětskými hrami a zábavamia
zakončen bude večer výpravnou divadelní hrou
»Dětské atřevice«. Mezi jednotlivými odděleními
koncertovati bude znamenitě secvičená 36členná
dětská kapela, po druhém jednání miniaturní virtuos
5letý houslista Miloslav Kindl z Pardubic. Výpravu
a řízení dětského dne má na starosti damský vý
stavní odbor, mezi jehož četnými pracemi přípravy
k tomuto dětskému dnu zaujímaly místo nejprvnější
Lze očekávati, že vzhledem k těmto co nejrozsi-
hlejším přípravám den tento bude náležeti k nejskvě
lejším dnům výstavaím.
Palacký
Kindl
Pardubice
19
article
Málokterý národ může se vykázati tak č l
Málokterý národ může se vykázati tak č l
nými a tak krásnými písněmi národními, národním
kroji a lidovými obyčeji a zvyky jako národ český.
Kdežto význam písně národní již v prvních do
bách našeho probůzení byl vytisknut a písně ná-
rodní horlivě sbírány, lidovým obyčejům a zvykům
věnovala se intensivnější pozornost teprve v dobách
nejnovějších, když již mnohé z nich úplně zanikaly
neb pouze rudimentárně se do dnů našich uchovaly
Největší krok v příčině té učiněn byl u nás před
několika léty výstavou národopisnou, na kleré po-
nejprvé a ve velkém rozsahu sneseno vše, co ku po-
znání duše národa sloužiti může, při čemž ovšem
i k lidovým zvykům a obyčejům náležitou měrou
přihlíženo bylo. Jestliže od dob těch veškeré výstavy
krajinské ve šlépějích télo směrodalné výstavy dále
postupují a kráčí, lze znovu upřímně schvalovati
jsou výstavy venkovské s obyvatelstvem našich di-
din a vísek daleko těsněji spjaty, nežli výstavy
zemské a tím výronům této lidové duše blíže, takže
mnohé, co u. nás v letech minulých bylo zanedbáno
může býti ještě oživeno a pro doby příští uchováno.
20
article
Východočeská výstava nechce v příčině té zů
stati za výstavámi jinými a za tím účelem učiněny
kroky, aby váe co český východ z obyčejů těch s
ještě uchoval naší veřejnosti ve dnech výstavních
předvedeno bylo.
Dík horlivosti některých pracovníků v obor
tom vyn kajících, snesen v králkosti bol atý materiál
že bylo možno program jednoho celého dne jím vy
plniti a tím poznání pro psychologii národa tak dů
ležitých elementů umožniti.
Dnem lím národopisu, lidovým zvy-
kůmaobyčejům věnovaným jest neděl
dnes 6. září; lze právem očekávati, že o dni tom
dík velkému zájmu, kterému národopisné studiumse
u nás těší, bude výstava co nejčetněji navštívena.
Pan Aut Hotfmann, majitel továrny na měděn
zboží v Praze VII., vystavuje u příležitosti ovocnického
kursu pro zužitkování ovoce v Pardubicích vzor-
nou povidlárnu, jakož i destilační pří-
stroj na výrobu slivovice a bude na výsta-
višti dne 7. t. m. dopoledne páliti slivovici.
Hotfmann
Praha
Pardubice
21
article
Školská výstava bude skončena dne 6. září t. r
Pp. vyslavovatelé se žádají, aby si pro předměly
výstavní přišli dne 7. t. m., po případě dopoledne
dne 8. t. m. Předměty, které nebudou vyzdviženy.
budou zaslány na účet pp. vystavovatelů.
Návštěva výstavy. Dik přiznivé pohodě dostou-
pila návštěva výstavy do čtvrtka večera dne 3. t. m
již čísla 159.392 osob platicích, takže lze se všt
pravděpodobností očekávati, že v úterý, neb nejdéle
příští čtvrtek, dostaví se na výstavu 200.000. návštěv-
ník, který bude neméně bohatě než stotisící ná-
vštěvník obdarován a uvítán. Největším počtem hosti
ze všedních dnů vykázati se může pondělí dne 31.
srpna, v kterýžto den dostavilo se na výstavu 5333
hostí. V posledních dnech objevují se na výstav
dosti často skupiny cizozemců, po většině slovan-
ských hostí, odjíždějících do svých domovů z velkých
lázeňských míst českých. Vzhledem k stálé a ne-
umenšující se návštěvě usneseno dobu trvání vý.
stavy prodloužiti do dne 28. září t.r.
Diké
22
article
Výstava v Hořicích.
Výstava v Hořicích.
Výstava molířská. Ve školní budově jest umístěne
v několika velikých místnostech výstava umělecká
o jejíž součásti plastické a architektonické jsem ji
zprávu podal; dne pak jen několik slov o výsta v
malířské, při čemž soubornou výstavu nestora če-
ských malířů, nechanického rodáka Nowopackého ne-
chati musím stranou, poněvadž o krásné jeho souborné
výslavě jsem již dříve referoval.
Malířská výstavka na hořické výstavě jest umí-
stěna v několika místnostech a dnes zmíniti se chci
o těch uměleckých malbách, které jsou vystaveny
mimo spolek „Manes“, o němž podám zprávu zvlášt
Mne jako Hořičana ovšem nejvíce zajímala retro-
spektivní skupina nevelkého počtu obrazů, kartonů
a kreseb bratří Petra a Karla Maixnerů; jso
zde zavěšeny některé portréty, akvarely, sv. Václav.
kartony a pod. a vše jadrně ukazuje, jak jemně my-
slícím malířem byl Maixner Petr. Podivením nemalým
mne ale naplnilo, že v tomto souboru schází jeden
z největších obrazů Petra Maixnera, toliž „Vlasta“
vždyť krásný obraz ten jest v Hořicích a mohl snad-
nince (a to k prospěchu celého tohoto oddělení !) bý
vystaven! Že nebyla jim kollekce Maixnerova 1oz
množena, jest rozhodnou chybou a ať byly překážk
jakékoliv, měly být překonány!
Druhý Hořičan, Jan Janovský, poprvé v Ho-
řicích vystupuje a to s plným úspěchem; obrazy jeho
krajiny, scenerie mořské, studie portrétní a figurální
celkem 11 velkých prací) líbí se pro svou lahodu barev
lehkost koncepce a jasnost lechniky.
Petro
Maixner
svatý . Václav
Petr
Petro Maixner
Vlasta
Maixnerův
Janovský
Hořice
23
article
Vedle těchto tří souborných výstav (Nowopacký
Maixner, Janovský) jest tu veliká řada překrásných
prací jednotlivých; tak vystavují: Vojtěch Barto-
něk („Na dvoře“), František Faikl (krajiny)
Roman Havelka (Scenerie z jihu), Václa
Jansa (krajiny), Julius Jelínek (4 veliké ohrazy.
z nichž „Umírající dragoun“ a „Podobizna“ jsou nej
lepší), Franta Kavan (Studie z přírody), Kare
Langer (krajiny), Adolí Liebscher (skvostne
práce drobnější), Karel Liebscher (krajinky
Čech, z nichž nejvíc se zamlouvá „Mezihořské údoli“)
Jaroslav Šimůnek (krajinné studie), Augus
Terš (krajina). A budiž konstatováno, že v celé kol
lekci jsou zastaoupeny nejen starší, ale také i ty nej
modernější směry techniky, pojetí a pod.
O některých malířských pokusech neb i o pracech
jež částečně spadají do rámce uměleckého průmyslu
přinesu zprávu odděleně, zvlášť, jakož i o maliřskén
oddělení výstavy spolku umělců „Manes“. Ergo.
V neděli dne 13. t. m. v den skončení vý
stavy, konati se budou na výstavě dva sjezdy, n
které dostavili se může a ke kterým zveme každého
jednollivce.
Jest to sjezd věřitelů a sjezd dlu žní
k ů. Každý, kdo jest věřilelem a každý, kdo je dlu-
žen, ať se v ten den do Hořic dostaví. Výstavní vy
bor doufá, že když pozvání jeho bude vyhověno
bude návštěva ve jmenovaný den činiti mnoho mil
lionů lidí. Každému milliontému dlužníku koupí mil
liontý věřitel pěkný velkostalek.
Tedy na shledanou v Hořicíchl
O zábavu humoristickou i seriosní bude co nej
pečlivěji poslaráno.
Nowopacký Maixner
Janovský
Faikl
Havelka
Václ Jansa
Julius Jelínek
Kavan
Kare Langer
Liebscher
Šimůnek
Ted
Čechy
Hořice
Vojtěch Bartaněk
Augus Terš
24
article
Výstava v Třebíči
od 2. srpna do 8. září 1903
(Pův. zpráva »N. L.«)
V Třobiči, 3. září 1903.
(Nár. Jednota, Ak. feriální klub, Beseda
»Palacký«.)
Vedle obyčejných exposic zaujímají na výstav
třeblčské neposlední místo diagramy, jak již bylo
zřejmo ze školství. Jedině diagramy vystavují svrch
zmíněná tři sdružení mimo četných jiných, o nichž
pojednáme v referátech dalších.
Národní jednota pro jihozápadní Moravu zúčast-
nila se výstavy mapkou Moravy a Slezska a šesti
diagramy; mapka obsahuje místa, v nichž nalézají
se odbory N. J. pro jihozápadní a východní, spolu
s odbory německého svazu pro severní a jižní Mo-
ravu s označením, kde jsou odbory damské. Počet
členstva v odhorech r. 1903 byl v deseti (Bohumělice
Boskovštýn, Budkov, Mor. Malkovice, Markvarec, Mo-
vatice, Slavětice, Třešť, Únanov, Žerotice) 15 členo,
nenáhlý přírostek členstva postupoval až po odhor
třebičský 83 členů); odtud stoupal počet členstva r-
pidněji až po odbor ve Žďáru (189 členů). Největší
počet členstva má Brno I. (207 členů) a Brno II.
350 členů). Celkem je ve 101 odboru 4617 členů.
Palacká
Mor
Třebíč
Ak . feriální klub
Morava
Slezsko
Budkov
Malkovice
Markvarec
Slavětice
Třešť
Únanov
Žerotice
člit
Žďár
Brno
Bohumělice Boskovštýn
25
article
Počet odborů pro jihozápadní Moravu vzrostl od r.
1886 do 1889 na 57, r. 1894 klesl na 48, r. 1896
stoupl na 52 a na této výši zůstal až do r. 1898,
v následujícím roce dostoupil čísla 73 a zůstal na
něm i v roce následujícím. R. 1900 stoupl však již
na 129 odborů, r. 1902 na 142 a r. 1903 konečně n
157 odborů. Odchylně postupoval počet odborů N. J.
pro jihovýchodní Moravu: r. 1885 obnášel počet od-
borů 58, roku následujícího již 82, r. 1887 na 85
odtud počíná odborů ubývati (r. 1888 jen 84, r. 1889
81, r. 1890 77, r. 1891 74 a r. 1892 již jen 73) at
po rok 1892. Odtud stoupl počet odborů v následu-
jícím roce na 76 odborů, ale již v roce následujícím
jeví se úbytek o 4 odbory, v r. 1895 opět o 2 odbory
na výši 71 odborů stanula Jednota po celý následu-
jící rok. Roku 1897 stoupl opět počet na 75 odborů
a ve dvou dalších letech dostoupil výše 76 odborů;
od tohoto roku datuje se rapidnější stoupání (roku
1900 85 odborů, r. 1901 93 odborů, r. 1902 99 od-
borů) až r. 1903 dos.ženo počtu 108 odborů.
Morava
26
article
Vštmněme si však, jak oproti tomu stoupal počet
odborů němsckých pro jižní n severní Moravu; po-
kud se týče prvních, bylo jich v r. 1889 65, v roce
1900 již 68, v r. 1901 již 78, v r. 1902 90 a v roce
1903 102. Daleko smutnější poměry panují na Moravě
severní. Počst odborů německého severu, obnášející
r. 1887 41 odborů, dosáhl již r. 1896 počtu 80 od-
borů; odtud sloupá počet velice rychle. V roce ná-
sledujícím měl svaz již 106 odborů, v roce 1898 148,
v r. 1899 již 206 odborů, v r. 1900 249 odborů,
r. 1901 již 271 odborů, v r. 1902 327 odborů a
r. 1903 již 365 odborů. Z těchto dat vidno, jakou
činnost vyvinuli Němci poslední dobou v severní
Moravě a jak pomalu pokračuje činnost našich jed-
not. Proč lak pomalu mohou naše jednoty postupo-
vati, ukazuje výše jejich příjmů; N. J. pro jihozá-
padní Moravu přijala v r. 1903 3453 K, N. J. pr
jihovýchodní Moravu 4093 K, kdežto německý svaz
pro severní Moravu přijal 26.403 K. Lepší příjmy má
Němec
Morava
svaz pro severní Morava
27
article
Nár. jedn. pošnmavská (108.890 K) a Nár. jednota
severočeská (110.457 korun). Schuivercin přijal leto
obrovskou sumu 427.519 K a Ú. M. školská poměrně
o málo víc 576.958 K. Neméně zajímavé jest i srov-
nání vzrůstu odborů Ústř. M. škol. a Schulvereinus
počet odborů Ú. M. šk. v r. 1882 obnášel 9 odborů
v r. 1883 28 odborů, v r. 1884 34 odbory; v letech
následujících až do r. 1891 stoupal počet pomalua
dosáhl téhož roku výše 45 odborů. V letech násle-
dujících byly poměry pro Ú. M. škol. daleko přízní-
vější (v r. 1892 70 odborů, v r. 1893 76, v r. 1894
88 odborů, v r. 1895 92 odbory, v r. 1896 již 123
odbory), tak že r. 1897 dostoupil počet odborů již
čísla 143, r. 1898 stoupl počet na 146, ale odtud
klesal až roku 1900 stanul na 134 odborech a roku
1903 obnáší jen 138 odborů, (o jeden méně než loni)
Podobný osud, jaký stíhá Ú. M. škol. v posledních
šesti letech, stíhá Schuiverein již od r. 1887; těhož
roku čítal Schulverein 145 odborů a v celé dloubé
řadě následujících let stoupal velice pomalu, tak že
joni obnášel 157 odborů, letos jen 156 odborů.
Ú M šk
28 odbor
28
article
Srovnejme ještě vzájemně celkový počet obranných
spolků na Moravě v r. 1903: Národní jedn ta pro
jihozápadní Moravu má celkem 144 odbory, z nich
3 damské, N. J. pro jihovýchodní Moravu 104 odb.
(3 damské). Ném. svaz pro severní Moravu 365 odb.
(40 damských), Něm. svaz pro jižní Moravu 94 odb.
(8 damských); Ústř. Mat. šk. čítá letos 136 odborů
(2 damské), Schulverein 133 odb (23 damských)
těl. jed. »Sokol« 137 odborů a Turnverein 52 odbory
(1 damský). Českoslovanská jednota má pouze jediny
odbor v Úh. Brodn. Slojí tudíž naproti 644 odborům
německým pouze 522 odb. českých. Nápadný je
zvláště malý počet damských odborů českých, kdežto
německé odbory damské jsou dosti četné. Pokuds
týče akce knihovní, mají jednotlivé odbory knihovny
dosti pěkné: Bohumělice 10 svazků. Lomy 20, M r-
linkov 20. Vomice 21. Rozseč 32. Dobelice 34, Bač-
kovice 39, Příšpo 40. Syrovice N. 41. Křepice 48, po
50 svazcích má Luhov, Milonice a Chlumec, 5i
Kravsko, 61 Maršovice, 63 Běhařovíce, 64 Věteřov,
65 Rousinov. 71 Zábrdovice, 73 Vesce, 75 Babice
Slavětice, 76 Kněžice, 80 Dobřínsko a Puklice, 92
Málkovice M., 96 Boskovštýn, 100 Budeč, 108 Šeb-
kovice a Krasonice, 110 Komín, 115 Lesonice, 123
Obramkostel, 130 Bitov, 139 Brno II., 168 Batelov,
170 Kynice, 173 Nová Říše, 180 Tasov, 200 Kucha-
řovice a Litohoř, 215 Únanov, 244 Volfiřov, 251
Jundrov, 270 Studená, 298 Tvořihráz, 300 Hor. Du-
najovice, 321 Bllovice, 355 Kdousov, 389 Brno III.
Mat
Morava
Německo
Úhy
Lom
Rozseč
Dobelice
Bač
Syrovice
Křepice
Luhov
Milonice
Chlumec
Maršovice
Věteřov
Zábrdovice
76 Kněžice
Puklice
92 Málkovice
Krasonice
110 Komín
115 Lesonice
168 Batelov
Tasov
Litohoř
Únanov
270 Studená
298 Tvořihráz
spolek na Morava
Sokol
Vomice 21
73 Vesec
Babice Slavětice
80 Dobřínsko
139 Brno
251 Jundrov
389 Brno
SF 133 odb
SF 52 odbor
Budeč
Obramkostel
Bitov
Kynice
Kuch
Volfiřov
Bllovice
Kdousov
29
article
500 Husovice, 641 Klobouky, 784 Brno-IV., 115
Telč; největší počet svazků má Brno-I. 4184.
Čestně pojí se k diagramům Národní jednoly
diagramy »Ak. fer. klubu«. Klub založen roku 189
a do roku 1897 měl 32 členy činné a 4 přispívající
počet členů činných zůstal nezměněn až do r. 1899.
Během roku 1899 sklesl počet činného členstva n
30, roku následujícího na 26 a loni klesl až na 1
členů; teprve lelošního roku dostoupil počet na 8
osob. Počet členů přispívajících dostoupil nejvyšš
číslíce 14 r. 1899; od té doby klesal počet tou měrou.
že lelošního roku nemá klub ani jednoho člena při-
spívajícího, S jakou přízní se klubu vychází vstříc
jest viděti z toho, že má klub pouze jediného člen
zakládajícího p. dra. P'řerovského. Smutněji než
počtem členstva vyhlíží to s jměním klubovním
Husovice
Telč
Brno
784 Brno
Klobouk
30
article
R. 1897 obnášel příjem K 115.16 a vydání K 90.28,
roku následujlcího příjem K 136.14 a vyd. K 110. 34;
r. 1899 klesl příjem na K 102 18, kdežto vydání na
K 52.40. Roku následujícího stouply příjmy měrou
netušenou na K 255.18, ale taktéž i vydání stoupla
z K 52.40 na K 216.50; pokles příjmů r. 1901 byl
značný, tak že příjem činil K 84.02, vydání K 4?.20
V loní příjem a vydání se hradily, ale roku letošního
pracuje klub s deficitem. Vinu toho nese jednak obe-
censtvo samo, jednak i členstvo: neboť r. 1897 pla-
tilo z 32 členů 43.75% své příspěvky, roku 1898
31 členů 41.93%, r. 1899 z 32 čienů již jen 40.62 .
r. 1900 z 30 členů jen 33 339%: roku následujícíh
stav se o něco zlepšil, tak že platilo své příspěvky
z 26 členů 38 46% a v loni z 15 členů 46 66
Také pěkný jest diagram s členy výboru v jednol
vých letech.
I exposice »Besedy Palacký« jest zajímavů.z
četných diagramů vysvílá, že působi blahodárně n
jen v Třebíči samé, ale zvláště v okoli. Působí je
nak přednáškami, jichž počet zvláště poslední doboe
rapidně stoupá, jednak divadly, večírky, literárnimi
jinými prostředky. Beseda má vlastní bohatou
knihovnu, v níž jsou téměř veškeré spisy »Leichterou
výboru«, »Dějiny Palackého« atd. Zvláště odbor zi
bavní vyvíjí neobyčejnou činnost a peněžní obrn
činí u něho na 900 korun. Klub politický vyni
zejmena činnost svou na venkově pořádáním schůa
a přednášek; zviáště lelošního roku vyslal k osl
vám Husovým na venkov 10 řečníků. Také jeho zi
sluhou odstraněno již mnoho zbytečného v měsí
samém a doufáme, že spojenému úsití jehos osta
ními pokrokovými místními činiteli dojde k brzkému
odstranění německých škol v Třubiči.
Kt
Palacká
Palacký
Třebíč
Leichtera výbor
31
article
Živelní pohromy.
Živelní pohromy.
XXII výkaz příspěvků, složených v kanceláři prae
sidia rady král, hlavního města Prahy pro obyvate
v království českém živelní pohromou stižené-
Stolní společnost v hostinci pana Jana
Mazury v Žižkově
Bohumír Novák z Libně
Občanská záložna v Uhl. Janovicích.
Tělocvičná jednota Sokol »Podlipný-
Detroit ve státu Michiganu . .
Spolek pro vzdělání a podporu ve Zlo-
sejně
Nejmenovaný z Malé strany . . . .
53550
Důchod král. města Domažlic . . . »
Prof. dr. J. Gebaner . . . . . . . » 30.—
Robert Marek, Nové Mlýny . . . .
V. K. . . . . . . . . . . . . 10.—
Architekt Vikt. Beneš a účetní Jan Beneš , 50.—
Úhrnem . . K 773.3
K tomu dle předešlých výkazů . . . K 32.55993
Celkem . . K 33.302
Výkaz obnosů složených na účet Ústřední sběrny
milodarů ve prospěch krajin postižených živelní po-
hromou v době od 29. srpna do 4. září 1903.
a) u českého odboru rady zemědělské
31 srpna: Hamburg. Frant. Wacek, před-
seda českého spolku sbírku
70 M . . . . . . . ..
Blažejov D.. obec . . ..
Mazur
Novák
Uhl
profesor
doktor
J Gebaner
Robert Marek
Viktoria
Beneš
František
Praha
Žižkov
Libeň
Janovice
Michigan
Domažlice
Wacky
Blažejov
Sokol » Podlipná
Detroit
český odbor rada zemědělský 31 srpen
Hamburg
32
article
Vodňany, sl. Marie Herilesova
virtuoska na housle, věnuje
prostřednictvím městské rady
ve Vodňanech výtěžek svého
koncertu, jejž uspořádala za
spolupůsobení městské rady
ve Vodňanech, ve prospěch
obyvatelstva krupobitím posti-
ženého . . . ..
Smichov, okresní hospodářská
záložna . . . . . ——
celkem
výkaz ze dne 28. srpna 1903
celkem
b) u zemské banky království českého
29. srpna: obecní úřad ve Zbůři u Blo-
vic.
městská rada v Poděbradech
(sbírka města, ústavů a ob
čanstva
obecní úřad v Nebušicích. V -
kovice—Veleslavín . . ,.
obecní úřad v Záhornicíchu
Král. Městce
obecní úřad v Novém Městě
p Chlumec n. C. . . ..
farní úřad ve Veltrusích . .
31. srpna :farní úřad v Dol. Hbitech
okresní výbor na Smíchově
za obec Stodůlky
obecní úřad městyse Kuklen
Edv. Bukovský, posl. filesofie
v Novém Bydžově, výtěžek
koncertu akademíků novobyd-
žovských
Frant. Prkno, učitel v Úhř
něvsi p. Ři any
pokladna »Národních Liistů«
Praze .
okresní výbor v Plzni
okresní výbor v Žel. Bredě
obecní úřad v Žetvicích pošta
Nepomuk
obecní úřad v Prádle p. Ne-
pomuk
Herilesův
Král
Bukovský
František
Nepomuk
Vodňany
Poděbrady
Nebušice
Veleslavín
Městec
Nový město
Chlumec
Veltrusy
Dolo
Smíchov
Stodůlky
Nový Bydžov
Praha
Plzeň
Breda
obecní úřad
úřad městys Kukleny Edv
národní Liistus
Žetvice
obecní úřad
Zbůř u blo
35
article
hospodářský spolek v Přelouči
L. Kieswetter, Hrašovice u Pla
občanská záložna v Č. Brodě
obecní úřad ve Chvalech-Po-
černicích . . . . . . . .
okresní zál. hosp. v Karlíně
lit. a záb. spolek na Křivoklátě
ob. úř. v Petrovicích p. Třeboř
ob. úř. v Staňkově p. Třeboň
ob. úř. Vel. Buková p. Křivoklát
ob. úř. v Lučicích p. Chlume
ob. úř. Vrutice Kropáčová
okresní výbor Nové Benátky
cukrovar St. Benátky p. Nové
Benátky
obec Zbečno p. Křivoklát ..
obec Žalov p. Roztoky u Prahy
rolníci obce St. Hlína u Třeboně
obec Ohnišov
sdružení českých zemědělců
pro král. české v Praze
administrace »N. Pol.« v Praze
Josef Simr v Hluboší . .
obecní úřad v Bohušovicích
Dr. St. Cimr v Pustoměři za
děvčata- v Pustoměři a Vyškova
Frant. Herold, městskou radou
vysláný sběratel v Příbrami.
ob. úř. v Tursku p. Libšice
ob úř. v Sukdolu p. Roztoky
ob. úř. v Raděticích p. Milin
Vladimír Pelikán, oficial země-
dělské rady v Praze
Jaroslav Kněžourek ve Smiři-
cích, výtěžek večírku pořáda-
ného 29. srpna t. r. smiři-
ckými studujícími
L Kieswetter
Hrašovice
Pla
Kropáčová
N Pol
Simr
doktor
Stanislav
Cimr
František
Pelikán
Kněžourek
Č . Brod
Karlín
Křivoklát
Petrovice
Staňkov
Třeboň
Lučice
Vrutice
Nová Benátky
Benátky
Zbečno
Žalov
Praha
St . Hlína
Ohnišov
Bohušovice
Pustoměř
Vyškov
Příbram
Tursko
Radětice
Smiř
hospodářský spolek v Přelouč
cukrovar St . Benátky
obecní úřad
38
article
4. září:
celkem
6.376.2
k tomu výkaz ze dne 28 srpna 1903 » 16.9496
celkem . . K 23.325. 9
Při zásilkách Zemské bance třeba použiti cheků
které jsou u okresních výborů a jsou označeny za-
zítkem: Na účet ústřední sběrny milodarů ve pro-
spěch krajin postižených živelní pohromou. Při po-
užití poštovních poukázek budiž výslovně označeno,
že obnos jest: Na účet ústřední sběrny milodarů v
prospěch krajin postižených živelní pohromou, jelikoi
Zemská banka vedle tohoto fondu spravuje ješt
»Fond nouzový«, klorý jest určen na výpomoc v pla-
cení úroků.
Osmimillionová defraudace ve
sv.-václavské záložně.
Ve vykradené kleríkální záložně v Řielězovi
ulici je zle, exekutor nepřináší jen 5 nebo 10, ala
třicet exekucí najednou, peněz není a tak se pánově
ráno dostavují do záložny s překvapením, že vše na
Řielěz ulice