1
masthead
5. Histopadu 1905
2
masthead
III. Příloha „Národních Listů“ k číslu 305.
4
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z pražského trhu peněžního.
V Praze, 4. listopadu.
Je těžkou a dlouhou cesta od snů k životu
a činům. Idea slovanské vzájemnosti byla slun-
cem, které zabřívalo počátkem minulého stolei
zvolne se rozvíjející a pučící květy našeho
obrození — počátkem dvacátého stoleti dostali
jsme se na poli hospodářských snah konečně
ku potřebě — bližšího vzájemného informováni
se, přímého poznávání se i po . této stránce.
Ovšem: v dlouhé době sta let musili slovanšte
národové západu a Balkánu především zpevňo-
vati základy svého bytí, svého života. Bylo třeb
probudita se k národnímu uvědoměni, bylo
nutno vymoci si školy, právo pro jazyk, obnoviti
literaturu — vlny národního chtění a národní
práce přelily se ve vyšším sladiu vývojovém
i na zanedbané dosud pole práce hospodářské.
Proto není konstatováni fakta hořejšího vý-
tkou, ale pouhým dokladem vývoje a jeho etap.
dokladem, který korriguje ironii těch, kdož
z pomalosti vývoje soudili na jeho nedostateč-
nost a nemohoucnost, a povzbuzuje ty, kdož
odnesli si z dějin národů poučení, jak zvolna
sune se vývoj v před. Nové pojímání národních
úkolů ve směru hospodářském nepopíratelně
zjednává si průchod a jest věru příznačno, že
za bouří, v nichž rodí se ústava ruská a s ní
nové svobodné a doufejme i plně slovanské Ru-
sko, zavádí čelný petrohradský list novou ru-
briku, která má sloužiti sprostředkování slovan-
ských vzájemných styků obchodních. Theoreti-
cká úvaha jistě zde podnětem nebyla: probo-
řenými hrázemi byrokratické strnulosti prodirá
se s novým životem i ides slovanská do veliké
slovanské říše. Zvolna třeba zatím — ale po
znatek jednou probuzený neumlkne a neza-
nikne.
Praha
Balkán
5
article
Ale abychom neodbočili: před obecen
stvem, které svou vybranosti bylo krásným do-
kumentem pokroku snah a prohloubení hospo-
dářských vztahů slovanských, bořil p. ředitel
Procházka staré předsudky. O Srbsku. Nevy-
tvořili jsme si jich, přijali jsme je pouze. Při-
jali zrovna tak, jako jsme nekriticky věřili zprá-
vám o Haliči, úvěru nehodné a nejisté v tomie
směru, jako věříme snad až dosud, že není na
Slovensku místa pro uplatnění našeho obchodu.
Dávali jsme se prostě vésti Vídní, která měla
obchodní zájem na tom, abychom byli přesvěd-
čeni, že v Hsliči pro obchodníka, který počítá
se solidními obchody, místa není. Čím více
jsme my podléhali těmto informacím, tím vícc
měla volné ruce tam — Vídeň pro své ob-
chody, které byly i výnosny i značny i dobry
Šli jsme nesměle na novou půdu a prvé kroky
nás přesvědčily, jak málo důvtipu potřebí k to-
mu, aby byla vzbuzena nedůvěra mezi Slovany
ve prospěch třetího. Neznáme se přes všechny
krásné řeči a společný odpůrce na tomto mo-
mentu staví své úspěchy. A z Haliče šli naš
lidé na Slovinsko — a tytéž zkušenosti, týž
obraz. Z Lublaně není již daleko do Záhřebu,a
cesta tato dnes plně využita českými peněžnímní
ústavy, zatím co Praha není pro slovanský jih
také již pouhým místem pro projevy překypu-
jícíeh citů. Po projevech bratrství dostavují se
nyní hodně reální vztahy finanční s obenodní.
reální, ale také pevné a vhodné pro účinnějši
pojímání slovanské vzájemnosti, než dosud.
Z hospodářských styků vyrůstá zájmové spole
čenství a na něm sílí pak idea společného po
stupu. Ze Záhřeba přesunul se zájem pak již
snadne do Bělehradu.
Procházka
Srbsko
Něva
Halič
Slovensko
Vídeň
Slovinsko
Lublaň
Záhřeb
Praha
Bělehrad
Slovan
6
article
Česká exkurse, která šla poznávat národa
bratrského, vráci se domů radostna. Přesvědčila
se opět o tom, jak jsme byli důkladně voděn
za nos Vídní. Čeští znalci nalezli srbské ban
kovnictví na znamenité výši a co více, ohle-
davše jeho základy, shledali je dobrými.
poznali touhu pronikavého pokroku zeměděl-
ského a obeznámili se s nesmělými průmyslo
vými počátky balkánského slovanského králoy-
ství. A nad to: pozdraveni byli odběratelskou
cchotou pro české tovary, ochotou, která —a
to je nám ku prospěchu — počítá ovšem s tím.
že dodáme zboží stejně dobré a za stejné ceny.
jako dosavadní dodavatelé. Chceme-li se uplat-
niti mezi Slovany, musíme nutně podati i dů-
kaz, že jsme na výši doby — tato půka vlast-
ního pokroku je velmi přece cenna. Čeští dele-
gáti nepoznali Srbsko Draginých sensací, ale
nalezli pracovitý národ, který nesen snahiam
pokrokovými, národ, který — a v tom by nám
mohl býti vzorem — má správné socnál-
ní cenění pro zdatnost obchodní-
kovu a průmyslnikovu, který, nemaje
šlechty, ctí muže dle jeho činů. V tom-
to ovzduší ovšem vyrůstají z kruhů obchodnich
mecenášové, kteří staví svému lidu universitu
a kteří věnují milliony na zdárnou výchovu ob-
chodního dorostu své vlasti. Pod vlivem těchl
snah uplatňují se ovšem kulturní šnahy národa
po všech směrech a nemůže vzniknouti thoore
ticky snad zajímavý, ale životně úplně zbytečný
spor, má-li národ napřed upevníti svou politi
ckou moc a pak teprv přikročiti k řešení úkolů
hospodářského povznesení svého či naopak.
zbytečný proto, že neustálý pokrok národní
musí se díti současně všemi směry, aby ve
všech sílily význam, moc i váha národa. Poku-
sili jsme se tedy poznati z viastních nůzorů
Srbsko a rázem hrouti se zase jeden před-
sudek, který vytvořili nám interessenti cizí ke
svému prospěchu. ..
Pok
Vídeň
Srbsko
7
article
Po poznání nyní nutno přikročiti k činům
Není pochyby: počátky nebudou překonávající
nebudou oslňující, bude třeba jiti krok za kro
kem, pozvolna. Snad bude hojně skeptiků z ne
trpělivosti po okamžitých úspěších pronikají
cich. Ale obchodní styky trvalé rodí se z dů
věry — tento květ nepučí rychle, ale ovoce
z něho jest trvalé. Ale tím také, co se stalo.
informativní práce skončena není. Náš člověk
musí míti i jiné informační pomůcky, než dány
znamenitým úvodním přednesem p. ředitele
Procházky. Tu nám snad pro prvou chvíli může
pomoci náš „Merkur“, který sice hodně zatí
žen vydáním svého výborného „Českého kom-
pasu“, který ale vzhledem k významu věci ne-
odepře snad sluchu našemu skromnému pod
nétu. Srbská vláda vydala u přilěžitosti lulyš-
ské výstavy, na které Srbsko velmni hezky za-
stoupeno a odkud si odneslo bojně uznání (od
národa ovládaného vkusem Francie!), informa-
tivní spisek, který podává přehledný a poctiný
obraz daného stavu Srbska. Přodní znalci líci
Procházka
Srbsko
Francie
8
article
tu rozvoj svého národa ve všech směrech —
překlad spisku je zrovna určen pro „Malou
knihovnu Merkuru“ a její tendenci. Vydán
spisku nebude moci odepřiti ani pražská ko-
mora obchodní pomoci a subvence (a také ne
ostatní dvě české komory!) a snad naleznou
se drobní mecenáši i v jiných interessovaných
korporacích. Knina není objemna a psána
velmi instruktivně. Uzná „Merkur“ náš podnět
vhodným?
A dále: moderní obchod bez informae
stálých je nemyslitelným. O hospodářském ži-
volě srbském nemáme valně zpráv. U českýeh
listů na dobré vůli neschází, ale to vše jsou
náběhy, více méně neorganisované, nesoustav-
né. Do uskutečnění slovanské tiskové kanceláře
máme ještě daleko. Poláci nejsou myšlenkou
nadšeni (ovládají sami haličské filiálky tiskové
kanceláře vládní, což jim stačí), slovinský tisk
zatím musí počitati s výdaji co možno obme-
zenými, chorvatský nemůže jinak a prostředky
k účelům kanceláře, v Čechách vybrané sbl-
kami jsou přes všechino horování počátečí
maly. Tím, že bude od nového roku vydávati
úřadní tisková kancelář i české překlady de-
peší, nezmění se na jejím duchu ničeho. Ovlá
dána bude nadále i u nás Vídní. Tedy nulno
pomýšleti na svépomoe. V užším rámci třeba.
Polák
Ted
Čechy
Vídeň
9
article
Co do hospodářských zpráv ze Srbska je situace
velmi přízniva. Bělehrad má lnes svůj obchod-
ní denník „Trgovački Glasnik“. Denník je
velmi dobře veden a má tedy dobré hospodářské
síly redakční. A tak namitá se odpomoc sama
sebou: vývozní spolek český (anebo snad ve
spojení s jinými korporacemi — jako vůbee
málo záleží na tom, která organisace stane v
čele reformní snahy, a vše na tom, jak bude ji
prováděti) opatří si depeše, pojednávajíeí
o význačných událostech hospodářských z re-
dakce bělehradského lenníku a dá je k dispo-
sici pražským a brněnským listům.
To nejnutnější bude obstaráno r až přistu-
povati budou srbská města a zvláště Bélehrad
k regulačním, osvětlovacím a j. pracím, bude
o nich náš podnikatel za včas informován. Bude
na něm, aby pokynu využil. A dále: každá
vhodná konjunktura bude stručně sdělena —
ukažme pak již sami, že dovedeme využíti chvíle
i příležitosti! Hned nutno dodati: Snad nalezne
se jiné řešení pro počátek a my budeme prví,
kteří je budeme radostně propagovati. Hlavní
věcí jest, abychom měli ústředí, které bude vě-
novati otázkám informačním o Srbsku zření a
pozornost. Až se čeští podnikatelé a dodavatelé
v Srbsku osvědčí, naleznou i Srbové cesty pří-
mých sdílení k nám. Ale napřed musíme zájem
projeviti my.
O jeden před, dek zase méně u nás. A až
podíváme se ještě do jiných zemí slovanskžeh.
ubudou zase jiné. A jako předzvěsť lepších dob
ohlašuje se ještě jiný moment: projekt informač-
ního a čistě pracovního sjezdu národohospodář
ských pracovníků slovanských v této říši vstu-
puje zvolna v stadium uskutečnění. Potřeba spo-
lehlivých informací uspíšila tento krok. Snadz
dva roky sejde se sjezd v Praze, aby pokračoval
v díle vzájemného poznávání se a společné práce.
Trgovački Glasnik
Srba
Srbsko
Bělehrad
Praha
10
article
Nebude hlučným a okázalým jako jeho před-
chůdce český — ale toho také není třeba. Inter
pocula práci se nedaří. To víme snad již nyní
velmi dobře. A v dáli na obzoru snad po létech
zasvitne odložená, ale nezapomenutelná my-
šlenka slovanské výstavy ...
Ale zatím: volá po práci pole hospodářských
snah slovanských. Probuzení národové nastupují
na cestu osvobození hospodářského a v jasu stej-
ných snah sílí staré přátelství a prohlubuje se.
Reálně, věcně, ale trvale. Není to perspektiva šum
ných slavností, ale těžké práce. Pro nás, ktere
moderní vývoj národa naučil ceniti veliký výchov-
ný význam tvrdosti a těžkosti práce, je to zna-
mení radostné. Síla života, diseiplina práce a
hloubka přesvědčení o její nutnosti jsou nejlep-
šími pákami pokroku. A o ten usilujeme, bohu-
díky, v slovanské rodině všichni, kteří víme, že
nejslavnější naše epochy byly, kdy stanuli v čele
mužové lidu a prácel
A jedno je především radostno: roslouci
význam Prahy i co bankovního i co obchodniho
ústředí. Náš domáci trh peněžní podal toho
v končicím témdní pěkný doklad. Zatím co smý
slení vídeňské bursy bylo zdrželivo, panovalo na
našem trhu smýšlení pevně a přiznivé. Lepšíeí
še konjunktura prospěje ovšem závodům a pod-
níkům českým v prvé řadě a moment tento by
rhem pevně eskomptován; a tak došlo k znač
ným závěrkám a čilým obehodům.
bůh
Intrum
11
article
Domácí papíry strojírenské stály
opět v popředí a jeví-li se částečné oslabení
kursů, nutno míti na mysli, že zpevnění peněz
činí vůčihledé poktoky. Moment tento má nutně
i vliv na vývoj kursů papírů dividendových, kde
moment výnosnosti jest základem úsudku ceno-
vého. Specielně Daňkovky byly předmětem
četných obchodů a kupovány ochotně při kursu
sestupném s 486.— počátku týdne na 480. —
konce jeho a při dobrém posuzování stavu pod-
niku. K nim družily se akcie strojírny čes ko-
moravské, jež brány z trhu za 620.—
615.—, zatím co poptávka dneška stanulau
610.—. Akcie strojírny dříve Rustono v
hledány za 298.— až 300.—, aniž bylo zboží
Z ostatních průmyslových papírů soustřeďoval se
zájem k akciím české společnosti pro
průmysl cukerní, jejíž výroční zpráva
svou otevřeností dobře působila a při nichž zá-
věrky konce týdne utlačily původní poptávku
150.— po kuponové přirážce K 10.— na 155.—
akcie kolínské hnojůvky hledány za
401.— při značném zájmu.
Trh s akciemi bankovními byl
velmi rušný. Vůdčími byly tu opětně akcie Za-
jišťovací banky, které jednány počátkem
týdne za 272.— a 270, aby končem týdne
stlačen byl kurs poptávky na 262. —. Situace
ústavu posuzuje se stále příznivě a sestup tent
nutno vyložiti momentem shora uvedeným.
Akcie Hospodářské úvěrní banky
brány oehotně z trhu za 390.— a 389.—
akcie banky Union za 246 50, zatím co
akcie Živnostenské banky hledány
poplávkou za 247 50, aniž ale tento kurs vy-
lákal zboží. Ohláška valné hromady Rakou
sko-u herské banky vyvolala opělně po-
ptávku po akcifch banky této, které kupovány
za 1645.—. Ježto dle vyhlášky ředitelstva maj
účastníci valné hromady složiti příslušně akcie
do 30. t. m., jsme přesvědčeni, že čeští účast-
níci, jichž bude opět více, v čas povinnosti své
dostoji.
Union
12
article
I trh s ukládacími papiry byl
I trh s ukládacími papiry byl
velmi pevný a došlo k četným závěrkám že-
lezničních dlužních úpísů Zem-
ské banky král. českého (99.85), zá-
stavních listů moravské hypo-
teční banky (100.—), 4lgproc. dluž-
ních úpisů České průmyslove
banky (100.75) atd.
Náš trh tedy rušně se vyvíjí. Bude mo-
ment tento pobldkou i tém společnostem domá-
eím, které dosud neuznaly za vhodno uvésti
sem své papíry? A nota bene: proti svému
vlastnímu prospěchu a zájmu svých akcionárů.
Z vídeňské bursy.
Ve Vídni, 4. listopadu.
(Pův. zpráva »N. L. )
Vídeň
Český průmyslove banka
100.75
13
article
Zpevnění cen peněz a líseň politické nejistoty —
tyto momenty měly rozhodný vliv na smýšlení na
šeho trhu v končícím témdni. Závěr říjnový rakousko-
uherské banky byl prvé tendence zřejmým a výmluv-
ným dokladem. Výkaz z posledního dne minulého
měsíce konstatuje portefeuille směnečné 609.17 mill.
korun a oběh zdaněných bankovek obnosem
7.37 mill. K. Dnes banka ovšem zase zbavena je pří-
těže oběhu zdaněných bankovek, ale moment sám
je vysoce význačným pro čaný stav a důkazem ne-
obyčejné pevnosti trhu peněz, jak ostatně dán i zpev-
něním soukromé sazby diskontní. Naděje, že listo-
pad přinese opět levnější peníze, byly tedy přece jen
předčasny, tím předčasnější, že z Berlína oznamuje
se opětně zpevnění peněz a možnosl zvýšení diskont-
ní sazby o 1/2%. Veliké potřeby spekulace a průmyslu
jsou motivy tohoto vývoje německého peněžního trhu,
ale reflex jeho nutně odráži se i na našem trhu do-
mácím, jak dáno úzkou spojitostí Vídně a Berlína.
Směnečním portefeuillem 609.17 mill. K dosáhla zá-
soba směnečná u rakousko-uherské banky nejvyšší
dosud úrovně vůbec. Vzestup tento překvapil tím
více, poněvadž před zvýšením diskontní sazby po-
dáno u banky hojně dlouhodobých siěnek, ná-
sledkem čehož čekán menší příliv jich k závěru října.
Berlín
Vídeň
mill
14
article
Od 15. října do 31. října t. r. stoupl směneční porte-
feuille banky o více než 100 mill. K, zatím co v tomže
období loňském jevilo se zvýšení pouze o 69.8 mill.
korun. Ale momentem tímto napietí banky ještě cele
vyjádřeno není. Před zvýšením diskontu podáno hoj-
ně směnek dlouhodobých a obchod realisován z valně
části zatímně na girovém účtu. Obnosy tyto koncem
řijna vyzvednuty, čímž ovšem nemálo působeno na
zdanitelný oběh bankovkový. Kovový poklad klesl
současné o 15.4 mill. K, důsledkem vzrostlého oběhu
zlata na domácím trhu. Všemi uvedenými okolnostmi
nejlépe dokumentována vzestupná tendence trhu pe-
něz — známka přece jen zlepšené konjunktury.
15
article
Ale radostného dojmu neučinil tento fakt na náš
trh. Ani nemohl. Úspěch hnutí a boje ruského lidu
za svobodu nemohl zůstati bez pronikavého vlivu
na lidové vrstvy této říše. Až příliš mnoho nespra-
vedlností politických, národnostních a sociálních na-
kupeno dosavadním režimem Vídně, než aby konečně
nebyla trpělivost lidu příliš napnuta. Passivní odpor
zřízenců na drahách českých, který se rozšiřuje va-
lem po celé říši a který k požadavku zlepšení mzdy
připíná volání po právech politických, zcela po ru-
ském způsobu, hromadné demonstrace pro zavedení
všeobecného, rovného práva hlasovacího, kterých se
neúčastní jen dělnictvo a které mezi slovanskými ná-
rody řiše nalézají vřelého ohlasu, úsilný boj o rovno-
právnost národní, který bojován v Praze i Brně,a
v pozadi hrozivá krise uherská — to vše nejsou vý-
hledně vyhlídky, perspektivý, podněcující ku přízni-
vému a pevnému smýšleni peněžních trhů. Bursa
s obavami sleduje rozvoj domšcích poměrů a není
ani stopy po příjemném vzrušení, kterým provázela
boj ruského lidu za svohodu. Pro lidové vrstvy této
říše bursa sympatií nemá a ma důrazné hlasy, vo-
lající po svobodě v této říší nemá co říci, než zištné:
„noti tangere circulos meos“. Ale hnutí lidová pro
tato napomínání sluchu nemají — a tak byla burs
velmi reservována a velmi nervosní
Bursa
Vídeň
Praha
Brno
16
article
Za tohoto smýslení udělení konstituce v Rusku
a pramenící z něho haussovní nálada Berlína zde
dojmu valného neučinily. Nadějného posuzování si-
tuace, jak zavládlo v Berlině, zde nebylo a tak vůbe
zůstala nepovšimnula zpráva, že by rakouská vláda
k uvedení ruských cenných papírů státních na zdejši
trhy svolení nedala. Odročením emisse ruské půjčky
pozbylo ovšem zatím prohlášení toto na aktualitě
ale pro budoucnost váhy nepozbylo, tím více, ž
ruské titry do Rakouska cestu již značnou měrou na-
lezly a naleznou po platnosti nové tarifní obchodní
smlouvy tim intensivněji.
Rusko
Berlín
Rakousko
17
article
Za nálady vetice zdrželivé obracely částečně že-
lezářské papíry naše pozornost. Podnět vyšel opětně
z Německa. Jak známo, ujala se berlínská obchodn
společnost, jedna z hlavních bank německého prů-
myslu železářského, myšlenky, akciovati závody arci-
vévody Bedřicha v Těšíně. Domácí ústavy a také
předlitavská skupina báňská pokusily se opělněo
obchod tento — úsilí rozbíjelo se vždy o cenové po-
žadavky dosavadního majitele. Nicméně ale rozla-
dovala velice okolnost, že by provedením obchodu
a ledy také umístěním akcií mohl býti ověřen ústav
beriínský. Odpor proti transakci této vyskytl se
v denních listech, a jak nyní se oznamuje, bude ka-
menem úrazu opětné akce této právě moment, že na-
bídka přicházi z Berlína. Tím spíše však není vylou-
čeno, že akciování provedeno bude domácí skupinou
bankovní. Pověsti, dosti pravděpodobné, mluvily
vedení Ústavu pro úvěr pozemkový v tomto směru.
Úvahy a zprávy tyto prospěly pochopitelně (zvláštč
v prvé polovině týdne) i akciím Pražské železářsk
společnosti, které v transakci vyhražováno vlivné
místo, zalím co alpské báňské byly při pevných zá-
znamech celkem těžkopádny. V druhé polovině týdne
smýšlení ale se oslabilo a kursy ustoupily.
Za to akcie Ústavu pro úvěr pozemkový zůstaly
pevny. Zprávy o nových průmyslových podnicícl
Ústavu byly příčinami faktu tohoto. Z ostatních ban-
kovních papírů pouze kreditky počátkem týdne budily
zájem (následkem úhradních koupí kontreminy ber-
línské) a ve druhé polovině hledány i akcie banky pro
země rakouské (následkem zpráv o dobrých vyhlid-
kách vídeňské půjčky). Ale i tyto vzpruhy zůstaly
v mírných mezich.
Bedřich
Německo
Těšín
Berlín
18
article
Nevalný zdar projektovaného vývozu nafty ha-
ličské na Rus. protože vláda nepovolila žádaných
úlev dopravníchi, působil dosti tísnivě na papíry těto
skupiny, při čemž obchody byly celkem malé. Mož-
nost kapilálového zvýšení společnosti Eibemůhl byia
počálkem týdne molivem interessu, který ale ve druhé
polovině ochabl.
Trh hodnot dopravních trpěl zprávami o šířícím
se hnutí zřízenců drah, ač počátek týdne nebyl bez
interessu pro papíry tyto. Pouze lombardy byly stále
pevně, zvláště důsledkem úsudků a postupu Berlína.
Trh rentovní je klidný a nezměněný.
Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze
z tohoto sestavení.
28. října 4. listopado
100.—
100.15.
118.40 118.45
113. 80
114 25
95.35
95 70
144 23
146. 50
672.25
672.50
Rak korunová renta
Rak. zlatá renta
Uherská zlatá renta
Uherská korunová renta
Turecké losy
Rak. kreditky
Banka pro země rakouské
Uherské kreditky . ..
Bankovní jednota
Pozemkový úvěrní ústav
Živnostenská banka.
Společnost státní dráhy
Jižní dráha
Polabská dráha
Buštěhradská dráha lit. B.
Dunajská paroplavební spol
Rakouská továrna na zbroj
Alpinky . .
Rým. muráňská společnost
Pražská železářská společnost
Mostecká uhlářská společnost
Wienerberger . . . . . .
Schodnica
Londýnská devisa . . . .
Říšské marky . . . . . .
Rak
Rus
Berlín
Eibemůhl byia
úvěrní ústav živnostenský banka
pražský železářský společnost
mostecký uhlářský
Wienerberger
19
article
441.—-
447. 75
782.50
782.—
564.50
567 5
1081.—
1046.—
673.50
120 —
455.50
1130.—
1002.—
576.—
541.—
547.50
2809.—
676.—
847.—
725.—
249).27
117 53
Zvýšení diskontu němenké banky říšské. Říšská
banka německá zvýšila diskontní sazbu o 1/2%, tedy
na 51/2%, resp. (lombardní) na 61/29%. Ke kroku tomute
donucena banka opětným napjelím stavu bankya
momentem, že v listopadu se zpětného přílivu pro
středků nadíti nelze. Naposledy činila úřadní sazba
německé banky říšské 51/2% od 27. ledna do 13. čer
vence 1900. Během celého října byla banka nucena
udržovati v oběhu zdaněné bankovky a oběh tento
dosáhl koncem tohoto měsíce 146 mill. marek. Vzhle-
dem k tomu převládal v ředitelství banky názor,že
soukromý diskont není správným obrazem situace
že uměle držen jest na nižší úrovni. Aby zjištěn byl
stav trhu peněz, vydány opětně říšské pokladní pa-
ukázky (dle posledního výkazu měla jich banka z
105 mill. marek) a v zápětí stoupl diskont soukromý
o 3/2% (na 41/2%), ač umístěno poukázek celkem
málo. V důsledcích toho odhodlala se banka k oka-
mžité intervenci. Jejím výsledkem je zvýšení dis-
kontu o 1/2%. O schůzi došly tyto zprávy: Ve vý-
boru ústředním zdůvodňováno zvýšení diskontu na
41/2% tím, že sice stav banky se zlepšil, že však
zpětný příliv v čekané výši se nedostavil. Banka jest
plně připravena pro velikou potřebu koncem roku.
20
article
Zvýřená spotřaba průmyslových tovarů na Rusi
Od obnovy míru Ruska s Japonskem projevuje se
v Oděsse zvýšená spotřeba průmyslových ťovarů
všech skupin. Malí obchodníci z venkova a měsl.
kteří po dvě léta následkem malé spotřeby ničeho
téměř neobjednávali, zaplavují oděsský trh dl
zprávy tamního konsulátu objednávkami. Ruské to-
várny zahájily z větší části opět práci v plném roz-
sahu. Některé z nich musily následkem zvýšeného
odbytu svá zařízení rozšiřiti. Následkem toho jes
zahodno opět obnoviti styky s bývalými zákazníky
a provéstí žádané objednávky. Výjimku tvoří pouze
obvody, ve kterých došlo k bouřím (na příklad na
Kavkaze). (Cons. Corr.)
Přiznivé dopravní přijmy drah. P'říznivá dopravní
konjunktura ústecko-teplické dráhy po-
trvala i v minulém měsíci. Dopravní příjmy činily
v říjnu 1,387.494 (+ 150..377 oprotí říjnu 1904) K.
Dopravní přijmy prvých desíti měsíců t. r. činily
11,308.876 (+ 770.593) K. — Dopravní příjmy bu-
stéhradské dráhy činily v měsíci říjnu roku
1905 na trati lit. A 1,102.096 K (+ 129.200 oproti
řijnu 1904) a na trati B 1,469.495 (+ 17.900) Ka
od počátku roku na trati A 7,130.217 (+ 412.748)
a B 12,311.758 (+- 186.884) K. Veškeré skupiny do-
pravní vykazují vzestup.
Rus
Rusko
Japonsko
Kavkaz
21
article
Potrohradská bursa. (Zpráva Živnostenské banky.)
Po dlouhém čekání a bouřích, dostavivších se ve
všech větších ruských městech, udělil konečně car
Rusku konstituci a odstranil tím dobrovolně samo-
državí. Úterní bursa byla ohlasem nálady ruské intel-
ligence a spekulace i soukromý kapitál vrhly se v
pinou náruč vzestupnému proudu, kterýmž byly vše-
cky hodnoty zachváceny. V dalších dvou dnech zmír-
něno bylo nadšení realisacemi následkem zpráv
neutuchajících výtržnostech a krveproliti. Opatrnější
spekulace přikročila též k realisacím v uvážení svátku
pátečního a sobotního v Rusku. Dle zpráv došlých
v posledních dnech možno očekávati v nejbližších
dnech uklidnění. Prohlášení amnestie a svobody tisku
bude míti v zápětí ukončení stávek, a Rusko bude
moci věnovati se nerušeně svému hospodář skému
vývoji. Budoucnost Ruska spočívá v klidu příštích let.
Bankovní trh vykazoval na úterní burse přímo ele-
mentární výbuch vzestupný a vedoucí papíry stouply
vesměs o 40 rublů. Akcie petrohradské diskontní ban-
ky převzaly vedení a při velice čilých transakcíeh
stouply ze 495.— až přes 540.—; v následujících
dnech ochabl záznam následkem trvajících bouř
protižidovských a trvání stávky v Polsku a Finsku
na 523.—, na kteréž výši se udržel. Akcie ruské banky
pro vnější obchod vyšinuly se ze 365.— až téměř na
410.— a ustoupily později vedle výše uvedených pří-
čin a vlivem nižších kursů berlínských na 393.—
Rusko
Polsko
Finsko
zpráva živnostenský banka
22
article
Akcie mezinárodní banky vyšinuly se ze 464.— až
na 509 — a zlevnily posléze na 493.—. Akcie ruské
průmyslové banky kolisaly na pondělní burse kolem
296.— a stouply později až na 320.—. V posledních
dnech uklidnil se záznam na 312.—. Akcie ruské pri-
vátní banky vzpružily se ze 244.— na 257.— a uhá-
jily též zvýšený záznam. Akcie azov.-donské banky
vyšinuly se ze 635.— až na 655.— a zlevnily po-
sléze na 645.—. Akcie rusko-čínské banky zolavily
se ze 252— na 260.—. Hodnoty petrolejové vykazo-
valy vesměs pevný trh. Akcie společnosti „Baku
zlevnily sice na pondělní burse o 5 r. na 485.—, ale
stouply hned následujícího dne až na 524.— a ustálily
se posléze na 510.—. Akcie mantaševské spol. stouply
prudce ze 186.— až na 209.— a ustoupily později vli-
vem realisací na 198.—, Nejpevnější trh vykazovaly
akcie kaspické společnosti, které stouply o 300 rubl
na 4500.— a podržely zvýšený kurs až do konce tý-
dne. Dle posledních zpráv větší petrolejové společ-
nosti poslední kntastrofou v Baku spíše získají, po-
něvadž slabší soutěž jest většinou ochromena nebo
zničena a větším společnostem bude možno těžbu
více soustřediti ve svých rukou. V hodnotách žele-
zářských konaly se veliké obraty při značných kurso-
vých variacích. Akcie harimanských strojíren slouply
v souhlasu s pařižským záznamem o 20 rublů n
389.— a teprve později zlevnil záznam na 383.-
Akcie sormovských železáren vyšinuly se ze 247.
na 269.— a končí 260.— Akcie putilovských žele-
záren vzpružily se o 15 rublů na 148.— a končí
Bak
donský banka
23
article
145.—. Velmi čilý obchod konal se dále v akciích pe-
trohradské metallurgické společnosti, které stouply ze
204 — až přes 220.—, načež zlevnily vedle realisací
na 213.—. Akcie ruské konstrukce těšily se zvláštní
přízni spekulace a stouply o 15 rublů na 293. —. Ne-
obyčejný zájem panoval dále pro akcie kolomenských
železáren, které stouply ze 462.— až na 500 —a
teprve později zlevnily na 437.—, akcie malcevských
závodů stouply ve slejné době ze 400.—— na 440.—
a přibližně udržely stejný záznam. Akcie brijanských
železáren vyšinuly se následkem hražení pařížské
kontreminy o 20 rublů na 215.—. Ve vagonovýchi
akciích konal se taktěž čiý obchod. Akcie společnosti
„Fénix“ stouply prudce o 30 rublů až na 355. —a
ustálily se posléze na 344.—. Akcie spol. „Dvigátěl“
získaly 11 rublů, docílivše kursu 107.—. V posledním
dnu panovala též značná poplávka po akciích drak
následkem zpráv o ukončení stávek na soukromýcl
drahách. Akcie moskevsko-vindavské dráhy stouply
o 6 rublů na 117.50 a akcie jihovýchodní dráhy vzpru-
žily se ze 128.— na 134.—. Státní papíry vykazovaly
stejnoměrně s ostatními zahraničními bursami značné
zlepšení. Ruská 41/42% renta stoupla ze 96.12 až na
97.00 a zlevnila posléze na 96.75. Ruská 4 % unifi-
kovaná renta získala téměř 3% a teprve v posledním
dnu ustoupila o 1% na 88.50.—-Zástavní listy šlechti-
cké banky brány byly z trhu po 85.25 až 85.50. Losy
z r. 1864 vzpružily se ze 443.— až na 467.— a koně
458—; losy z roku 1866 stouply o 22 rublů na 357.—
a končí 352.—.
Fénix
24
article
Ruský vývoz cukerní. Olěsský konsulát ozna
muje: Až na vzrůst obchodu s východní Asil, klesá
dle došlých zpráv cukerní vývoz do všech ostatních
dosavadních odbylišť. Zvláště přestává léměř po
zvolna vývoz cukru do Turecka, hlavního dosavad-
ního odbytiště ruského. Ruské listy poukazují na
rakouskou soutěž, která je i cenově i obchodně zdat
nější ruské. Cena 1 p. ruského cukru činí 21
Různé zprávy. Městská rada vídeňská schváliln
projekt, zříditi městskou cementárnu. Děje
se tak zvláště z ohledu na stavbu druhého vodo-
vodu. — Správa duchcovského uhlářského
spolku sdělila kterémusi akcionáři, že nepomýšl
platiti za rok 1905 vyšší dividendu než loni (99%).
protože nutno vyčkali, ozdraví-li se tržní poměr
českého uhlí hnědého. — Drážďanská bank
a Schaalíhausenský bankovní spolek
vstupují v obchodní poměr k firmě Morgana
spol. v Novém Yorku. Kromě toho zřídí počátke
r. 1906 v Berlině zahraniční banku s filial
kou v Buenos Ayres,
Turecko
Nový York
Berlín
Buenos Ayres
drážďanský banka
Schaalíhausenský
Morgan společenský
25
article
670 75
123 15
454.—
1128.—
1008.—
583.—
542.—
539 —
2710 (ex
675.—
840.—
723.—
240 25
117 60
26
article
rublu.
Prodej hovězích koží, teletin a skopovic pořádá
Prodejní družstvo řezníků, uzenářů a obchod-
níků se sídlem v Praze 9. listopadu t. r. o 1 hod.
odpol. v burse ústředních jatek v Praze VII. Ku pro-
deji přijde dle připojeného seznamu: 729 českých
volovic a jalovin, 745 polských volovic, 180 morav-
ských volovic, 14 uherských volovic, 203 českých
kravin, 141 moravských kravin, 871 českých býko-
vic, 138 polských býkovic, 100 buvolovic, 25 chyb-
ných koží, 1899 teletin, 1585 skopovie, 11 srnčin.
10 kozin. Prohlidka zboží dovoluje se dne 9. listop.
od 8. do 12. hodiny polední. Skladiště nalézají se
v Praze VII. v Libeňské ulici 857.
K vývozu do Srbska. V kanceláři Vývozního
spolku pro Čechy, Moravu a Slezsko v Praze lze se
doptati na několik zdatných, poměrů tamějších zna-
lých i dobře zavedených jednatelů a zástupců v Běle-
hradě i jiných krajských městech království sruského,
jakož i sousedních zemí srbských, které přijmou za-
stoupení výrobků českých pro Srbsko. Též všeliké
další informace v záležitosti vývozu do Srbska, jakož
i inkasa podá ochotně interessentům kancelář spol-
ková v Praze ve Spálené ul. 24.
Praha
libeňský ulice
Srbsko
Morava
Slezsko
Běla
spolek pro Čechy
buvolův
27
article
Zahájení všeobecné výstavy drůbeže v Novém
Bydžově koná se již v sobotu dne 11. t. m. a nikoli
7. t. m, jak mylně v odborném listě vytištěno bylo.
Pro vývozce na Rus. Vývoznímu spolku pro Če-
chy, Moravu a Slezsko v Praze sděluje důvěrník z Ru-
ska, že v nedávné době — ač posud ještě zbraně řin-
čely — již nastala zvýšená poptávka po různých vý-
robcích. Třeba tudiž s určitostí za to míti, že po
uzavření míru poptávka ještě čilejší bude. Zvýšenou
spotřebu však nebude ruský průmysl s to, aby hradil
úplně a to tím spíše, ježlo zásoby dlouhotrvající stáv-
kou úplně vyprodány jsou a tudíž nutno bude s větši-
nou zakázek obrátiti se do ciziny. Tím se tudíž na-
skytá našemu vývozu schopnému průmyslu příležitost,
by v Rusku v půdu pevně se zachytil, a proto upozor-
ňuje Vývozní spolek pro Čechy, Moravu a Slezsko
v Praze všechny vývozce na tuto událost, ježto po-
dopná příležitost se tak hned nenaskytne. K tomu
všemu řadí se ještě příznivé okolnosti, jednak výrobci
tamější nucení byli zvýšiti platy dělnictvu a tím i zdra-
žiti výrobky, jednak většina pochybných firem zmi-
zela s povrchu zemského, čímž méně nebezpečí hrozí
novým obchodním spojením. Naši vývozci mohou na
Nový Bydžov
Rus
Morava
Slezsko
Praha
Rusko
spolek pro če
spolek pro Čechy
28
article
Rusi s dobrým výsledkem soutěžiti s dobrou koží,
zvlášt kozí a chromovou jemnou obuví, výrobky rudo-
horskými, prýmkářskými, hedvábnými fuláry, zbožím
drobným (krátkým), železným a galanterním, oblou-
čky na peněženky (prostřední druhy), zbožím nožíř-
ským, kovovými knofliky do manžet, knoflíky plá-
těnými s podložkou mosaznou, lepší zboží, vějíři,
jemnými krajkami, stuhami, řetízky k hodinkám, pře-
skami pro pány, kabelkami kovovými, holemi (vět-
šinou ze dřeva přírodního), pracími potřebami, ná-
sadkami na péra, péry, přepychovým papírem, ple-
tenými vlněnými rukavicemi, ponožkami, punčochami,
předměty z majoliky a různými jinými předměty. Vše
to možně, přikročí-li naši vývozci oka-
mžitě k dílu, neboť za několik měsíců bude pozdě,
ježto tak přihodná doba se hned nenaskytne a odbytná
místa zabere cizí konkurence. Vždyť již dnes království
polské zaplaveno jest jednak četnými cestujícími ně-
meckých lirem, jež nabízejí nejpříznivější pokud možno
podmínky, jednak místní nejlepší firmy jednatelské
Rus
29
article
vynasnažují se vstoupiti v obchodní spojení se sta-
rými obchodními domy německými. Po zralé úvaze
doporučuje proto Vývozní spolek v prvé řadě, že třeba
vyslati do Ruska a zvláště do Polska ruského polstiny
znalé, řádně a slušné jednatele, by tamní tržní po-
měry, obzvláště pak vkus kupeů poznali, o výši
cen se mohli informovati a případně s vhodnými fir-
mami v obchod vešli. Dále doporučuje se, zvoliti si
důvěryhodné, odborné zástupce a to ne
pro celé Rusko, nýbrž pro jednotlivé
okresy a kraje. Více pozornosti třeba věnovati
též odbytu předmětů prostřední jakosti, zboží, které
není příliš levné, ale ani ne dráhé K známým. ošvěd-
čeným firmám nesmí se chovati náš vývozce úzko-
prse, nýbrž spíše všemožně jim vyjíti vstříc. Vývozní
spolek pro Čechy, Moravu a Slezsko v Praze prolo
důvěřuje, že v dnešní výhodné době naši vývozci si
loho vyzvání bedlivě povšimnou a nebudou váhati
obělovali i něco, aby domácím výrobkům na Rusi
trvalého odbytiště zjednali. Veškeré další nutné infor-
mace, udání adres jednatelů ald. ald. opatří inieressen-
tům Vývozní spolek pro Čechy, Moravu a Slezsko
v Praze, Spálená ul. 24.
Zpráva o srovnávacích pokusech s ječmeny
Ús iední hospodářské společnosti pro král. české za
rok 1903 z hospodářsko-bolanické výzkumné sťanice
v Táboře redakcí p. prof Bohdana Erbena a assi
stontů Boh. Procházky a V. Vilikovského. Ke srov-
návacím pokusům zvoleny byly následující druhy
ječmene: a) typy ječmenů krajových: 1. český
z Uřetic. 2. Nolčův Bohemia pedigrée z Horních Po-
černic, 3. Proskovelv hanácký pedigrée z Kvasic: b)
typu chevalieru: 4. Heineův zlepšený chevalier
2 Kloster Iladmerslebenu; c) typu imperialu: 5. Nol-
čův imperal typ A. 6. Nolčův imperial typ C. 7.
Erben
V Vilikovský
Nolčův
Heinův
Iladmerslebena
Nol
Rusko
Polsko
Morava
Slezsko
Praha
Spálená ulice
Kvasice
spolek pro Čechy
Bohemia
30
article
Goldihorp z Kloster Hadmerslebenu od F. Heinea.
Pokusy vykonány byly na 48 různých místech v krá-
lovství českém. Veškeré vzorky sklizně ze všech
téchto pokusů prozkoumány byly přesně dle výnosu
klíčivosti, jakož i váhy a podrobeny byly rozboru
mechanickému i chemickému na bilkoviný i škrob.
Konečný posudek po vzájemném srovnání veškerých
zkoušek jest následující: Bohatou produkcí zrnai
jemnou kvalitou vynikly Proskoveův hanácký a Nol-
čův Bohemia. Oba tyto druhy datí se znamenitě na
lehčích, pravých ječných půdách v krajínách s pří-
znivými poměry klimatickými. Z druhů rázu impe-
riálu, jež hodl se pro půdy těžáí, osvědčil se jako
cenný druh vedle goldthorpu též Nolčův imperial typ
C (pozdní). Chevalier pokud se týče produkce zrnai
kvality zůstal z pravidla za všemi druhy ostatními.
— V roce 1904 byly konány pokusy s ječmenem na
47 různých místech. V sortimenlu zařaděny byly
1. Nolčův Bohemia, 2. Proskovcův hanácký, 3. staro-
český, 4. Heinaův zlepšený chevalier, 5. Nolčův im-
peral typ C. 6. Frederikson (imperia!). Výsledky
těchto srovnávacích pokusů jsou dle zvláštní zprávy
prol. Bohd. Erbena shrnuty v následující věty
»I tohoto roku osvědčily se opětně nejlépe zušlechtěná
druhy krajové; produktivností a i kvalitou vynikly
zvláště Nolčova Bohemia a Proskovcův hanácký.
Tozoruhodno jest, že při stejné sklizní zrna Nolčova
Bohemia svojí hodnotou pivovarskou a to nejen bo-
hatší škrohnatostí, ale i nižším procentem proteinů
předčila chvalně známý Proskovcův hanácký. Roz-
díly, pokud se týče velikosti sklizně i hodnoty zrna
zkoušených dvou druhů imperialů, jsou nepatrny.
F Heine
Proskovův
Nol
Nolčův
Chevalier
Proskovcův
Heinaův
Erben
Bohemia
Nolčův Bohemia
Bohemia
31
article
Chevalier vykazuje opětně nejnižší sklizeň zrna a to
o 31/2 q po ha menší než zušlechtěné druhy kra-
jově.« Ře konání pokusů těchto připouštějí se jen čle-
nové společnosti, kteří obdrží dotýčné semeno zdarma
Členové dostávají bezplatně časopis společnosti
»České listy hospodářské« a mají na výstavu hospo-
dářskou vstup volný. Členský příspěvek obnáší ročně
10 K. Možno přihlásiti se i pro příšti rok. Přihlášky
přijímá kancelář Ústřední hospodářské společnost
v Praze, Vodičkova ul. č. 38.
Z ústředních jatek pražských. Na trh dobytči
v pondělí dne 6. listopadu přihlášeno jest 149 kuse
hovězího dobytka původu domácího, 270 kusů pa
výdu haličského a 219 kusů původu uherského.
Schůzi rolnictva z českého západa svolává na
dnešní neděli hospodářský spolek v Kolovči na roz-
hraní Domažlicka a Horšovotýnska. Na pořadu jeste
1. Povinnosti českého rolnictva k Ústřední Matici
školské. 2. Dnešní poměry a potřeby českého země-
dělství. O obou thematech promluví pan JUC. Václ.
Prunar z Prahy, delegát Ústřední Matice školské
a zemědělské rady pro království české. Schůze koná
se v Kolovči »u Maydlů«.
Kapesní kalendář moravského hospodáře na rok
1906. Ročník VII. Sestavil a vydáva Český odbor
rady zemědělské pro markrabství moravské. V Braě.
Cena 1 K. Nepotřebujeme zajisté teprve doporučovati
tento velmi vhodný, praktický a účelný kalendař,
který se těší zaslouženým sympatiím a oblibě. Le-
lošní ročník obsahuje opět vysoce důležité pokyny a
rozhled po zemědělských organisačních snahách mo
ravskýcli,
Banky, záložny a spořitelny.
Česká průmyslová banka. Přednostovi pokladen
filiálky v Brně panu Heřmanu Haussmannuví udě-
lena byla pro tuto fillálku kollektivní prokura.
Chevalier
JUC
Václ
Prunar
Maydl
Heřman
Praha
Vodičkův ulice
Koloveč
Domažlicko
Brno
rada pro království
Český odbor rada zemědělský pro markrabství moravský
Český průmyslový banka