3
masthead
b. listopadu 1905. Císlo 305
4
article
stěží obdrží zmocnění, aby dále uhražovala spo-
lečné potřeby říšské. Již při této otázce můžese
rozhodnouti, má-li sněmovna býti rozpuštěna
ihned. Nově zvolená sněmovna byla by dle dra.
Ebenhocha schopnější k řešení nastávajícíeh
velikých otázek říšských. Na všechen způsoh
— končí dr. Ebenhoch — i bar. Gautschov
nastávají zlé časy.
V Praze, 4. listopadu. (Uherská krise.
Zejtra v neděli promluví Fr. Košut a hrab
Apponyi v Makově e nejnovějších vládních
opatřeních. Jich řečem přikládá se v opposič
ních kruzích uherských veliká váha. Dle slo
sněmovního předsedy Justha, jenž přiby
včera do Peští, bude se v trpném odporu pokra
čovati i dálo.
Vláda Fejěrvárova pokračuje ve výměnů
vrchních županů. Včera byli na svou žádost
sproštěni úřadu Zikm. Péchy, vrchní župan sto-
lice Abauj-Torny a města Košice, a Art. Hol-
laki, vrchni župan udvarhelský. Na místo tohot
dosazen Jan Ugron, na místo onoho hr. Fr
Pongráez; markrabě Pallavicíní jmenován vrch
ním županem zemplinským. V nejbližších
dnech budou prý ještě jmenováni vrchními žu-
pany ur. Jan Haller pro Velký Kükülkö, b
Jul. Csáky pro Spiš, Géza Kubinyi pro Ko
márno a Elemor Simonsics pro Tolnu.
doktor
Ebenhoch
Košut
Justh
Ugron
Pongráez
Pallavicíň
Haller
Jula
Csáka
Kubinyi
Toln
Praha
Makov
Pešť
Košice
Spiš
ko
5
title
Politické zprávy zahraničné.
6
article
V Praze, 4. listopadu.
Praha
7
article
Rozpočet církevní ve Francii.
Při nastávající debatě rozpočtové bude as
povolen poslední rozpočet clr-
kevní ve Francii. Poněvadž není jisto,
zdali senát ještě před koncem roku vyřídí
předlohu o oddělení církve od státu, zachovalo
ministerstvo Rouvierovo položku kultu pro
rok 1906 nezměněnou a rozpočtový výbor
sněmovní povolil pro ni výlohy 42,207.933
franků, avšak zároveň nařídil zpravodaji Avele-
lovi, aby studoval následky odloučení církve o
státu pro rozpočet.
Jakmile bude problášen zákon o rozluce
církve od slátu, zmizí rozpočet kultu, poněvadž
pak stát bude povinen vypláceti pouze pens
dosud eírkevním vrehnostem státem odevzdá-
vaně. Pense tyto rychle ubývají a zmizí asi
během 28 let. Pense budou obnášeli v prvním
roce po rozluce 29 a půl millionu, po desíti
letech 7 a půl, po dvaceti 3 a půl a po 28.
roce klesnou asi na 400.000 fr. Od utvořen
konkordátu vydala Francie na potřeby kultu
ohromný obnos 3 952,230.250 fr.
Oda
Francie
8
article
Anglické loďstvo v Americe.
Anglická eskadra, již velí prine Ludvík Batten
berg, přijela 2. listopadu do Annepolis. Byla po-
zdravena osmi obrněnci Spojených států, jimž
velel kontradmirál Evans. Irské spolky ve Spoje-
ných státech s dohodou s pěveckými jednotami
německými, konují 9. listopadu protestní meeting
proti návštěvě anglického loďstva v Novém Yorku
a proti slavnostem, připraveným pro prince Lud-
víka Battenberga. Irský výbor rozeslal prudký
protianglický oběžník námořníkům eskadry ameri-
eké, jimž se vyzývají, aby se nezúčastnili slavnost
připravené pro jejich soudruhy anglické, nebot
prý tato návštěva anglická »zakrývá neblahé zá-
měry«.
Anglo-americké bratření se.
Kontreadmirál prine Ludvik Battenberg.
kterýž velí britskému loďstvu, jež kotví nyn
v Anapolis v Unii, přibyl k několikadenní ná-
vštěvé do Washingtonu. Jemu na počest chystá
se řada slavnosti. Včera byl prine příjat presi-
dentem Rooseveltem v Bilém domě i odevzda
mu vlastnoruční list krále Eduarda VII.
Čínská ústava.
Do Nového Yorku přibyl Inttmen Čang, před-
chůdce zvláštní komise čínské ke studiu cestov-
ních poměrův amerických. Činská císa-
řovna hodlá dle všeho záhy vyhlá
siti úslav u.
Batten
Evans
Ludvik Battenberg
Roosevelt
Čang
Amerika
Annepolis
spojený stát
Nový York
Washington
Anapolis
Bilý dům
9
article
Alliance anglo-kranko-italská?
Alliance anglo-kranko-italská?
»Giornale d'Italia« uveřejňuje rozmluvu
s anglickým admirálem Hingsfordem, velitelem
anglického loďstva v Janově. Na otázku, zdaž
současná přitomnost anglických, francouzských
a italských lodí v Janově při zahájení prae
k vybudování nového přístavu měla býti přede-
hrou k novénu námořnímu trojspolku, odtušil
admirál: »Námořníci neprovádějí politiky, sta-
rají se jen o povinnost svou; ovšem ale by
projev námořnietva různých loďstev těch do te
míry srdečný, že po případě byla by
možnou i tato allia nce.«
Francouzské lodní demonstrace proti Vene-
zuele.
»New York Herald« sděluje, že Francie
jest s průtehy u výřizení venezuelské záložitost
nespokojena. Dojde tedy nepochybně přece na
demonstraci lodstva jejího, soustředěného dnes
již ve značné míře v přístavu martiniqjuteském-
Hingsford
Janov
Francie
Alliance anglickýkranko
Giornale d ' Italia
New York Herald
10
article
Passivní resistence železničních
zřízenci.
Passivní resistence železničních
zřízenci.
Bulletin včerejšího dne přináší opětně zprávy
o rozšířené konáni služby dle instrukcí u drah
buštéhradské a společnosti státní dráhy. U prvé
zahájena tichá obstrukce předevěírem a včera již
důsledky její byly patrnými zejmena ve stanie
žatecké, chomutovské a veleslavínské. Nádraží
tato pro množství nákladních vlaků nikterak ne-
stačí, dokonce ne nyní v saisoně zvýšené dopravy
a tak se stalo, že při posunování dle předpisu
sporé koleje těchto stanic velmi záhy byly za-
staveny vagony. Jen několik kolejí ponechává se
pro nezbytnou dopravu osobních vlaků, která
však rovněž trpl, jsouc značně zpozděna. Cho
mutovský osobní vlak vůbec vypraven nebyl
osobní pak spozděn o půl hodiny. Úřadnietvo
této dráhy jest solidárním se zřízenci a nepro-
půjčuje se k pobádání personálu, aby pracoval
rychleji, než instrukce předpisujl.
Na české severní dráze situace stává se tak
čím dále, tím obtížnější. Personál společnosti
státní dráhy konal včera dopoledne »u Roz-
vařilů« schůzi za velikého účastenství zřízenců
kteří prohlásili, že připojují se k passivní reai
stenci.
11
article
Ministerstvo železnic konečně se rozhýbalo-
Prozatímní jeho chef Wrba dospěl posléze ku
přesvědčení, že není faraonem Sesostrisem, který
pohnutím prstenu na ruce řídil osudy, lidi i věci
Vyčkával, že zřízenci přijdou k němu s prosbou.
ale když hora nepřišla k Mohamedovi, jde Moha-
med k hoře. Vyslal včera vyššího úřadníka mini-
sterstva, aby zahájil s personálem státních drah
vyjednávání.
Nelze předbíhati této akci, ale zřízenei pro-
hlašují, že cesta jeho je zbytečnou, nepřináší-li
sebou plnou moc prohlásiti, že požadavkům zří
zenců nezkráceným způsobem bude vyhověno
K jednání má dojíti dnešního dne. (Viz k tomu
níže glossy »Fremdenblattu«. Pozn. red)
Že interessenti obchodní a průmysloví
»eouravou dopravou« spokojeni nejsou, patrno
již z té okolnosti, že obchodní a živ no-
stenská komora v Plzni obrátila s
k ministerstvu drah se žádostí o odpomoc a vy
slovila se sympaticky pro požadavky zřízenců.
Dojista, že také Obchodní a živnostenská ko-
mora pražská a ostatní v českém světě obchod-
ním a průmyslovém závažné korporace po-
zdvihnou svůj hlas, neboť v kruzích obchod-
ních a průmyslových budí passivní resistence
značné obavy.
Především jest to otázka uhelné dopravy.
Až doposud nenastal ve velkých průmyslových
závodech, jež vždy jsou značně zásobeny, ne-
dostatek, ale nastalo nebezpečí a obavy před
ním, neboť zásoby i sebe větší mají svůj konec.
Menší závody všsk již dnes silně urgují mini-
sterstvo železnic za odpomoc. Citlivějším jest
však nedostatek vozů k nakládání řepy. Ještě
aspoň 40 procent celé sklizně řepy v Čechách
čeká na své odvezení do cukrovarů a tím víe
nedostatek vagonů spadá na váhu, že celková
sklizeň proti roku loňskému jest mnohem většl.
Zájem veřejnosti o vyřízení požadavků že-
lezničního pereonálu přirozeně stoupá.
Sesostris
Mohamed
Moha
Plzeň
Čechy
12
article
C. k. ředitelství státních dráh
v Praze vydalo tuto vyhlášku:
Přirážka ke lhůtě dopravní.
»Vzhledem k mimořádným dopravním po-
měrům, nastalým v okresích c. k. ředitelství
státních drah v Praze a v Pizni, zavádí se na
základě schválení vydaného pro dobu neod-
vratné potřeby c. k. ministerstvem dne 4. listo-
padu 1905 pod čís. 51.744 ve smyslu § 63
(3), 2 dopravního řádu, jakož i prováděcího
ustanovení § 6. (3) 2 ke článku 14. meziná-
rodní úmluvy dopravní o platnosti od 5. listo-
padu 1905 až do odvolání pro rychlozboží
zboží nákladní všeho druhu, nevyjímaje mrtvol
a živých zvířat, které v obvodu c. k. ředitelství
státních drah v Praze a v Plzni bude podáno
aneb dodáno, anebo tratěmi těchto ředitelství
prochází, aneb tohoto dne na tratích zmíněnými
ředitelstvími spravovaných se nalézá, dočasná
šestidenní přirážka ke lhůtám dodacím doprav-
ních řádů.«
Praha
Pizeň
Plzeň
13
article
C. k. výs. česká severní dráha
vydala podobnou vyhlášku: »Se svolením vys.
c. k. ministerstva železnie č. 51.744 ze dne
4. listopadu 1905 stanoví se pro zásilky zboží
rychlého a obyčejného všeho druhu, mrtvoly
živá zvířata v to počítaje, jež v Praze čes.
sev. dráze podány byly a stanici tuto do dne
5. listopadu 1905 ještě neopustily, nebo do
Prahy čes. sev. dráze jsou adresovány a do dne
5. listopadu nebyly k odebrání připraveny, nebo
po tomto dni v Praze čes. sev. dr. budou po-
dávány nebo dodávány, na dobu nevyhnutelné
potřeby šestidenní přirážka k dodaelm
lhůtám dopravním řádem stanoveným.«
Z kruhů obchodnictva praž-
ského se nám píše:
Passivní resistence zřízeneo
dráh, kteráž byla doposud obchodu pouze ne-
pohodlnou, počíná býti nebezpečnou a nebude-l
v čas zjednána náprava, nabude pro obchod,
jmenovitě český, nedozirných následků. Nyni
v hlavní saisoné vánoční, ve všech oborech
velkovýroby, jmenovitě v druzích sloužících ku
ozdobě stromků vánočních a k dárkům vánoč-
ním vůbec, vyřizuje se tisíce zakázek, nama-
havě a se značným nákladem za celé léto zl-
skaných, a zakázky tyto, které po Vánocích
stávají se bezcennými, leží v pražských nádra-
žích netknuty, jelikož výprava vázne.
Praha
14
article
Tážeme se, kdo vzniklé škody obchod-
níkům a továrníkům našim nahradi? Tážeme
se dále, zda zboží, jež nevčasným dodáním
adresáty vůbec přijato nebude, dráhy zaplatí?
Bylo by záhodno, by veškeři obchodníci a to-
várníci bez rozdilu zásilky své podávali s po-
jištěnou lhůtou dodaci na obnosy přiměřené,
čímž by snad byrokratickou tvrdošíjnost správ
dráh obměkčili do té míry, že by se zřízenci
železničními stalo se vyrovnání a doprava by
šla normálními kolejemi. Jest již nejvyšší čas,
by se tak stalo, neboť ješté týden a pak jest
fysieky vyloučeno, aby nával nákladu byl na
místo určení v čas dodán.
J me zvědavi, zda správy dráh tohot
upříného pokynu si povšimnou.e
J I
15
article
Z Vídně, 4. listopadu. (C.-B.) Se zřetelem
na mimořádné dopravní poměry na českých
tratích ministerstvo železnie zavedlo 4. t. m. na
čas, pokud třeba bude, dočasnou šestidenní
dodatečnou lhůtu k reglementní lhůt
dodávkové pro rychlozboží a náklady všeho
druhu i živých zvířat, jež nacházejí se 5. t. m.
na tratích, spravovaných pražským a plzeňským
ředitelstvím státní dráhy, nebo na stanici praž-
ské české severní dráhy, nebo jež po té dob
přepravují se přes jmenované trati resp. v jejich
stanicích a v Praze, stanice české severn
dráhy nakládají se nebo skládají. Vyhovujíe
dávnému přání dělnictva, železniční ministerstvo
nařidilo, aby počálkem roku 1906 v
všech dilnách správy státních že-
leznic denní práce zkrátila se z 10 na
9 a půl hodiny. Zároveň položen pocátek
práce vůbec na sedmou hodinu rann
a polední přestávka ustanoven
na 1 a půl hodiny.
Delegát minislarstva v Praze.
Z Vídně, 4. listopadu. »Fremdenblatte
sděluje, že správce ministerstva železnic dr.
Vrba vyslal ministerského radu Karla
Paschera, přednostu odboru pr
všeobecné záležitosti dopravní
pro jeho speciální dozor v ohledu
hospodářském a technickém, do
Prahy, aby tam vyjednával se zá-
stupei stávkujících železničních
zřízeneů. Dnes večer koná se tam, dokládá
»Fremdenblatt«, porada s delegáty, od jeji-
hož průběhu bude záviseti, bude-l
passivní odpor v brzku skončen.
Při vší ochotě (?) vyhověti oprávněným poža-
davkům zřízenců, pokud prý ovšem dovolíf
nanční ohledy, klade prý správa státních drák
požadavek, aby především byla zahájena doprava
dle platných (? 1) řádů.
doktor
Vrba
Pascher
Vídeň
Praha
16
article
Sněmovní komise.
Sněmovní komise.
Komise školská konala schůzi včera o 10. hod.
dopol. za předsednictví posl. dra. Čelakovskéhe
a za přítomnosti pozvaného zástupce vlády, admi
nistrativního referenta zemské školní rady, místo
držitelského rady Eisnera.
Posl. Legler přednesl osnovu zákona o zle
pšení pense vdov a o příspěvcích na sirotky po uči
telích, kleří před novou úpravou učitelských platů
(přede dnem 27. ledna 1903) zemřeli. Stylisace
osnovy byla schválena a usneseno, aby postoupena
byla komisi rozpočtové se žádostí, aby taktéž její
znění přijala.
Posl. Houra referoval o žádoucí úpravě
srovnání českého i německého textu § 73. zákona
ze dne 27. ledna r. 1903, který se týka vyměřování
pohřebného a navrhl příslušnou osnovu zákona.
která sněmu ke schválení bude předložena. K ná-
vrhu téhož poslance postoupeny budou zemskému
výboru všechny žádosti a petice o zvýšení aktivních
přídavků, jakož i petice o zkrácení doby služební,
aby do příštího sněmovního období příslušné řízení
vykonal a předložil zprávu, jakého nákladu finan
čního by tyto navržené změny vyžadovaly.
Posl. Posselt podal zprávu o peticích několika
obcí za odepsání dlužného školního paušálu vzhle-
dem k pohromám živelním, jež obce ty stihly. Zpra
vodaj pravil, že tato záležitost měla by se vyřídili
po slyšení zemské školní rady a rozpočtového vý
boru. Zemskému výboru uloženo, aby do příštíbo
zasedání podal zprávu.
Eisner
Posl
Houra
Posselt
17
article
Zástupce vlády připomenul, že odepsání
školního paušálu jest vůbec nepřípustno; zemská
školní rada může jen ve shodě se zemským výborem
povoliti platební ihůty
Také petice četných obci, týkající se vydržo-
vání škol měšťanských přikázány zemskému
výboru, aby k nim zřetel vzal při vyřizování podob-
ných žádosti, v minulém obdobl podaných.
Posl. dr. Čelakovský referoval obšírně o n
dostatečných mí tnostech české university v Praze.
Tato záležitost byla již před dvěma léty předměten
jednání a usnesení, ale průběhem minulých dvou
let nestalo se, co se očekávalo. Zpravodaj zevrubně
vyličil, jak vláda v léto nalehavé záležitosti si vedla.
Posl
doktor
Čelakovský
český univerzita v Praga
18
article
Postup jest při všech slibech pomalý a proto má
sněm království českého opětně pobídnouti vládu
aby od slov přešlo se k činům, jinak není ani dnes
naděje v žádoucí výsledek. Ve vládním vý-
kladu obsažena jsou i tvrzení ne-
správná, která nesrovnávají se s vy-
jednváním, jež vedeno bylo s obe
pražskou o získání potřebných po
zemků pro stavby nových universit-
ních budov. Za půldruhého roku nedostalo s
obci pražské na učiněná nabídnutí ani odpovědi
Referent prof. dr. Čelakovský dovodil pak nezbylnou
potřebu nových místností pro ústav fysikální a na-
lehavou potřebu budov a ústavů lakuity lékařské
vylíčil křiklavé poměry na českých klinikách lékař
ských a dokázal oprávněnost resoluce, již před dvěm
léty sněmem království českého schválené. V poslu-
chárnách právnické Iakulty není vůbec místa pro
všechny řádně zapsané studenty, kteří platí státu
kolejné. Zpravodaj žádal, aby snému směl předložiti
novou zprávu, do které přijaty budou všechny stesky
a požadavky, r. 1903 pronesené, i všechny poža-
davky nové.
Posl. ryt. dr. Jaksch, jako druhý referent, roz
hovořil se o potřebách university německé v Praze
a souhlasil zásadně s návrhem prof. Čelakovského.
Projevil pak plání, aby požadavky české i německ
university byly podrobně a speciálně vypočteny.
Posl. Anýž charakterisoval jednání vlády ve
věci, která se týká nejvyšších vzdělávacích úslavů
v království českém, zejmena prohlásil, že jest zje-
vem nevídaným a neslýchaným, aby
vláda ve svěm vlastním prohlášení uvá-
děla i ciferná data nesprávná. Rečník žádal
aby sněmu předložen byl referát, v němž by se
toto jednání vládní nůležitě posoudile
i odsoudilo.
profesor
doktor
Čelakovský
Posl
Jaksch
Anýž
Praha
19
article
Návrhy obou zpravodajů byly pak schváleny.
Posl. kanovník Sedlák referoval potom o pe-
ticích duchovenstva za vyměření remunerace za vy
učování katolickému náboženství. Žádal, aby komise
přijala návrhy zemského výboru na remuneraci roč-
ních 40 K za každou hodinu týdenní. Návrh byl přijat
s připomenutím, že tiskem vydaný tento návrh bude
postoupen rozpočtovému výboru.
V příštím sezení referovati bude posl. Špindle
o osnově zákona nového zákona disciplinárního.
Rozpočtová komise měla včera schůzi, v níž za
hájeno bylo projednání rozpočtu na r. 1906.
Posl. inž. Kaftan referoval o kap. 12. tit.2
o vodních stavbách na voroplavných řekách a o zprá-
vě zem. výboru o položce 220.000 K na úpravu řek
a vodní stavby a navrhl schválení „potřeby“ úhrnným
obnosem 251.363 K a „úhrady“ obnosem 1513 K.
Po debatě, ve které promluvili posl. dr. Bach-
mann, Prade, Kasper, dr. Pippich a Pe-
ters, a která obírala se zejmena olázkou souhrnní
položky 200.000 K na úpravu řek a vodních stavel
a její specifikace a po slyšení přísedícího zem. vý-
boru dra. Werunského příjat byl návrh refe-
rentův. Návrh posl. Petersa, aby hlasování o všech
souhrnných položkách bylo odloženo do doby, až
budou členům rozpočtové komise dodány hektogralo-
vané speciální zprávy zem. výboru, byl zamítnut
Relerent posl. Kaftan pokračoval pak ve své
zprávě o kap. 12. tit. 3 a navrhl schválení položek
na vodní dráhy a přidal ke kanalisaci Vllavy a Labe
v trati Praha—Ústí n. L. obnos 1,274.667 K jako
10. lhůtu povoleného obnosu.
Posl. Prade navrhl aby hlasování o télo po
ložce bylo odročeno, dokud nebude podána zpráva
zemské komise vodocestné o celém postupu práce
o činnosti jej.
Posl
Sedlák
Ing
Kaftan
Bach
Prade
Kasper
doktor
Pippich
Werunski
Špindl
Praha
20
article
Zpravodaj posl. Kaftan i člen z. v. dr. We
runsky podali vysvětlení o této věci a poukázal
k tištěným zprávám zemské komise, jakož i ku pra
cím, které teď budou prováděny. Návrh posl. Prada
byl zamitnut a přijat p. referentův návrh.
Zpravodaj posl. Kaftan referoval pak o po-
ložce 625.000 K na upravení holešovického
přistavu, jako dopravního přístavu a na jeho spo-
jení s drahou, jakož i o položce 151.000 K k úhradě
zálohy, poskylnuté ve výši polovice kupní ceny vod-
ních sil dvou mlýnů při jich výkupu, a po důkladném
rozboru a sdělení zprávy zem, výboru navrhl, aby
k úhradě nákladu na úpravu přístavu holešovického
v přistav obchodní a na spojení jeho s drahou, který-
obnos je rozpočten na 2,500.000 K, povolil se pří-
spěvek nejvýše do obnosu 1,250.000 K, a k úhradě
obnosu zálohou k výkupu vodních sil poskytnutého
aby do rozpočtu na r. 1906 pojat byl obnos 151.000 K
jako část propadlých úvěrních zbytků povoleného
zemského příspěvku na stavbu přístavu téhož; dále
navchl, aby úroky, vypadající ze zálohy 530.000 n
u Zemské banky, zaplaceny byly z fondu zemského.
Kaftan
Prado
21
article
Posl. dr. Reiniger navrhl odročení této po-
ložky vzhledem k tomu, že nebyl projednán rozpočeh
na r. 1905, ve kterém byla zařaděna prvá lhůla,a
vytkl, že se jedná o propadlé zbytky úvěrů z let 1893,
1894 a 1898. Dr. Reiniger jakož i posl. Peter
dotazovali se přísedícího zemského výboru dra. We-
runského, jak se má věc s celým stavem otázky hole-
šovického příslavu.
Člen z. v. dr. Werunsky vysvěllil, že z ny
nějšího stavu věci, při které by dle usnešení z r. 1890
byla musila země přispěti částkou 505, nyní má
země prospěch, poněvadž platí příspěvek pouze jedné
osminy; pak vyložil, že přístav musil býti z pouhého
ochranného přístavu zřízen na přístav obchodní; má-li
však jako takový vyhovovati, jest nutno, vzhledem
ke klesání vody v přístavu holešovickém, jež nastalo
Posl
doktor
Reiniger
Petra
Werunsky
22
article
při zdvižení stavidla, zřízeného v Troji, buď zříditi
zdýmadlo nebo prohloubiti dno přístavu, kterážto
druhá alternativa jest lacinější a vhodnější; konečně
poukázal k jednomyslnému usnesení sněmu v r. 1902
kdy byl zemský výbor zmocněn v případu, že vláda
zabezpečí uhražení polovice nákladu na upravení pří-
stavu toho z peněz státních, aby až do té doby, kdy
bude příspěvek zemský sněmem platně a ciferně sta-
noven, vyplácel zálohou částky stejné výše, v jaké
budou vypláceny jednotlivé lhůty příspěvku stálního.
Posl. dr. Reiniger, dr. Bachmann a Ka-
sper vyslovili se proti návrhu i proti jednání zem-
ského výboru v této věci; posl. dr. Bachma nn
tvrdil, že by zemský výbor mohl býti stíhán pro pře-
kročení své moci úřadní. Všichni pak zaujali stano-
visko v ten smysl, že se o položce holešovického
přístavu musí jednati, jako o položce kompensační.
Po vývodech posl. hr. Zedtwitze a po do-
slovu člena z. v. dra. Werunského, který dokázal ne-
správnost názoru dra. Reinigera, vyšli ně-
mečtí členové komise a s nimi zástupce
ústavověrného velkostatku dr. Perger
z poradní síně, následkem čehož stala
se komise nezpůsobilou platně se usná-
šeti
Odpoledne pokračovala rozpočtová komise v
svém jednání a tu rozpředla se předem debata for-
mální o hlasování o položkách holešovického pří-
stavu. Po vývodech poslanců dra. Schreinera
dra. Pippicha, dra. Reinigera, hr. Clama-
Martinice, inž. Kaftana, hr. Černína
dra. Fořta přijat byl návrh dra. Fořta na ukon-
čení schůze, čímž odpadl návrh na odročení hlaso-
vání, který byl se strany německé učiněn.
Posl
doktor
Reiniger
Bachmann
Bachma
Zedtwitz
Werunski
Perger
Pippich
Martinic
Ing
Kaftan
Trója
Ka
23
article
Výstava chrysanthem.
Výstava chrysanthem.
Péči Ústřední jednoty českých zahradníků v Nár
domě na Král. Vinohradech.)
.... V době, kdy vadnou růže, dochází ke ci
luzný, bohatý a pestrý květ chrysanthem. Ujaly a
rozšířily se v posledních letech tak značnou měrou,
že staly se nezbytnou dekorační a parádní květinou
salonů, věnců a kylic. Zahradníci naši s úspěchem
vrhli se na pěstění vděkuplných chrysanthem a do-
vedností svou přinutili přírodu, že odívá květ ne-
obvyklou skvělostí barev a forem.
V prvních dnech listopadových rozvíjí se kvěo
veliké této kopretiny ve vší své oslňující nádheře
přečetné odrudy její pestří se všemožnými nuancem
barev, jaké zná jen malířská paleta. Sněhobílá bělost
nejdelikátnější růžové tóny, chrómová, intensivní žlut
šeříková, bledě fialová barva, nachová červeň, bru-
nátný až tmavý nádech — střídají se v poetick ých
květech. A což variace velikosti! Brzo jest květ syt
plný, jemně zaokrouhlen, lístky sbíhají se ke středu
fantasticky zkroucené; místy bizarrně zahrála si pří-
roda a veškeru bujivou svou sílu věnovala jedinému
obrovskému květu, aby jinde obsypala zas keř třeba
několika sty květů drobných.
Právě asi v téže době, kdy císařské zahrady
v Tokiu a v Agasakách zahýří přepychem chrysanthe
mových květů, otevřeli také naši čeští zahradníci
sdružení v jednotě svoji překvapivě bohatou, velko
lepou výstavu.
Péč
Král
Zahradník
Tokio
národní dům
24
article
Neočekávali jsme, že při vstoupení do divadelníh
sálu Národního domu otovře se zrakům našim tak
nádherný prospekt, taková pastva pro oči. Květ n
květu, jeden krasší druhého! Jakoby z čerstvě na-
padlého sněhu naházel do syté zeleně listoví velikýeh
pošek, jinam zase zlaté žluti slunečnic, nebo ruměl-
kových trsů jeřabin a chomáčů rudého sametu! Kam
oko zapadne, tam půvab a rozmanitost o-
Čelo sálu změněno v ohromný bosket s tisíi
květy všech barev, v nichž sněhobilá nejúčinněji se
odráží od tmavězeleného pozadí mohutných dracen
a latanií. Bohatství květů a vkus arranžérský sdružují
se v imposantním skupenství. Toto pozadí, jež n
první ráz diváka „chytne“, jest okázalou, skvěle se
presentující chloubou dovednosti a vyspělosti zahrad-
nictva městských sadů na Král. Vinohra-
dech. Neréně effektní a parádní je střed sálu, kde
jedno olliptické pole hýří honosivými květy chrysan
them nejrozmanitějších forem, druhé pak oslňuje žlu-
tavou záplavou drobných květů, jichž dovedná ruka
zahradníka městských sadů smíchovský ch
pana Jos. Roudenského vypěstila až na dvě st
na jediném keři. Dozajista vzácný rekord a rekoman-
dace jardiniéra.
Archilektura sálu velmi dobře poskytla místa za-
hradnictví kn. Thurn-Taxise v Loučnici a p.
Langovi, uměleckému zahradníku z Českého
Brodu k vyplnění rohů v pravo a v levo od vstupu
nádhernými skupinami spanilé kopretiny.
Květa
Král
Jos
Thurn
Taxis
Loučnice
Lang
Český Brod
národní dom
25
article
Druhý sál — zahrada zimní — změněn v ja-
ponskou květnici. Čaj-Tůma do pozadí mězi trsy
chrysanthemových květů vsadil interieurek japonský
jakési allánkové zákoutí ze spleti bambusu a slun-
níků povědomých barev a tvarů. Opětně městské sady
vinohradské vzaly v této síni arrangement do rukya
docílily neobyčejně působivého vzhledu. Oživení do-
stalo se chrysanthemové zahradě vodometem, který
uprostřed sálu rozhazuje stříbřité perličky a krůpěje
na omšená skaliska a vodní rostliny. Zde pozornost
jak odborníka tak i laika upoulá ukázka skvělosti
květů ze zahrad hr. Sylvy Tarouccy z Průho-
nic, výstavky květů řezaných, jež poctěny jedno-
myslně první cenou. Zvláště skvostnými jsou při ex-
posici té nuanco barev a bizarrní tvar chrysanthemy
egyplské. Krásně upravena jsou i oddělení p. Josefa
Valíka z Marianského Údolí, Jos. Šolce z Velvar
a Langa z Českého Brodu, jenž, jak již vzpomenuto,
velice čestně výstavu obeslal. Vazačskými a dekorač
ními pracemi pochlubily se a všeho uznání zasluhuj
firmy Václava Luxa z Kladna a J. Lance z Prahy
Naposledy, nikoliv však poslední, uvádíme firmu Jana
Voláka z Vršovic. Známý tento pěstitel růží, který
v pozdním jaře letošního roku překvapil veřejnost svou
samostatnou výstavou tisíců druhů růží, vydekoroval
celé schodiště s neobyčejným vkusem a bohatost
změniv ballustrádu i zástavy schodiště jakož i pro-
story šatny v jedinou alej dekoračních rostlin, bře-
čtanů a buxusů.
Tůma
Taroucca
Valík
Šolc
Lang
Luxa
Volák
Prů
Velvary
Český Brod
Kladno
Lanka
Praha
Vršovice
26
article
Výstava je jedním slovem nádherná a přísluší
jí vším právem lichotivý název apartního, kabi-
nelního kousku našich zahradníků. Dosud u nás
v Praze nebylo nic podobného pořádáno a jest jenom
litovati, že má exposice lato vyměřenu lak kratičkou
dobu svěho trvání — pouzednes a zejtra! Dou
fejme však, že se naši zahradníci, povzbuzeni prvým
úspěchem krásného svého díla odhodlají ke každo-
ročnímu pořádání výstav svých, vždy ve větších
větších rozměrech!
V pondělí odpůldne o 5. hodině pro-
dávají se rostliny a květy chrysanthem
ve prospěch Ústřední Matice školsk
a fondu Ú. J. Č. zahradníků.
zahradník
Praha
27
title
Boj o všechecné práve hlasovací
28
article
Krvavá sobota v Praze.
Krvavá sobota v Praze.
Včerejší demonrkce pouliční
skončily v Praze velkým krvepro-
litím. Krev v žilách stydla při pohledu na
zuřivý ten boj, dech se zatajoval při sledován
děsného účinku obnažených šavlí. Rána za
ranou dopadala na záda a hlavy prcha-
jíeích, křik a úpěnlivý nářek roz-
léhal se ulicemi, aby za okamižik
opět změnil se v ohlušující ryk,
s nímž opětován útok na pronásledo-
vatele. A tam, kde ulice se vyprázdnila, le-
žely trosky obou táborů: klobouky civilistůi
opeřené klobouky policistů. Krev tekla při
včerejší manifestaci za všeobec né
rovné, přímé, tajné právo hlaso-
vací, a bylo to mnoho krve! Jen ně-
kolik hodin takřka potom, když jeden z vůdeů
demonstrantů u musea král. českéhio — pro-
mlouvaje k zástupu — volal na ozbrojenou
moc: »Proletáři v c. k. kabátě, vy-
zýváme vás, abyste proti nám ne-
použivali zbraně, neboť bojujeme
také pro vás!« A včera tatáž zbraň ztá-
pěla se i v krvi proletářů . ..
Na Střeleckém ostrově.
Vedení sociálně-demokratické strany svolalo
na včerejší večer do sálu Střeleckého ostrova
veřejnou schůzi, aby porokováno bylo o zná-
mých krvavých výjevech ve Vídni. Sešlo se tam
přes 2000 dělníků a mnoho jich musilo setrvati
venku, pod širým nebem. Projevy na schůzi
učinili soudruzi Němee, Čermák a dr.
Soukup. Shromáždění projevovalo sympatie
revolucionářům ruským a bouřlivý odpora
nevole ozývala se po každé, když referováno o
postupu ozbrojené moci a prolévání proletářské krve.
S hlučným posměchem byla přijata žádost inter-
venujíeího policejního úřadníka Přády, aby jej
předsednictvo uchránilo před stálými vyhrůž-
kami.
Němee
Čermák
doktor
Soukup
Přáda
Praha
Vídeň
29
article
Po ukončení schůze.
Půl hodiny — od 7 do půl 8. hod. ve-
černí — trvala sehůze, načež účastníci za nad-
šeného zpěvu vycházeli z místnosti. Provolávali
slávu ruským revolucionářům, pronášeli hesla
a mohutný hlas davu rozlehal se až do staro-
městských ulic. Jakmile první řady dělnictva
dostaly se na most, bylo zpozorováno oddělení
policistů, které stálo dole na ostrově. Ozvalo se
volání »Vrahové!« a současně dešť kamen
snesl se s mostu na hlavy polici-
stů, kteří uprchli pod oblouk mo-
stu. Za stálého zpěvu a provolávání různých
hesel postupoval zástup dělnictva do Ferdinan-
dovy třídy k Národnímu divadlu, kde byl uvi-
tán zástupem diváků.
Ferdinandská třída uzavřena!
Velikou nevoli davu způsobilo, když se
ukázalo, že Ferdinandská třída po celé šíři
jízdní dráhy i chodníků u Národního divadla
byla několikanásobným kordonem policistů uza-
vřena. Ozbrojené moci byly pronášeny nejrůz-
nější projevy odporu, ječeno a pískáno. Drahnou
chvili trvala tato demonstrace, namířená jen proti
policii, při čemž vybuchlo také několik »žabek«,
které zavdaly podnět k domněnce, že se stříli.
Policie tvrdi, že bylo zde také několik kamenů
a klacků proti ní hozeno, ale vůdcové dělnictva
sdělení to nepotvrzují. Policisté zde také
ani nezakročili.
městský ulice
Ferdinany
národní divadlo
30
article
Tábor lidu v Myslíkově ulici.
Od mostu Františkova nepřehledný zástup
ubíral se po novém nábřeží Riegrově do
Myslíkovy ulice, kde se dělnicívo shromáždilo
před domem, v němž se nalézá orgán česko-
slovanské strany sociálně-demokratické, jemuž
hlučná sláva několikrát provolána. Z nádvoří
přitažen dvoukolový vozík — který zde již ně-
kolikráte tvořil řečniekou tribunu — na vozlk
vystoupil soudruh Job, pak dr. Šmeral,
kteří půl hodiny mluvili o požadavku dělnictva
— zavedení všeobecného, rovného, tajného
přímého práva hlasovacího. Projevy jejich byly
sledovány s hlučným souhlasem. Třeti v řadě
řečníků byl soudruh Johanis, který sdělil
táboru lidu polooficiální sdělení z Vídně o tom,
že vláda zamýšlí zavést volební reformu. Sml-
chem byl přijat dodatek, že se žádá klid
v ulicích. Řečník za ohromného souhlasu pravil:
»Neustaneme dřiv, dokud oprava nebude pro-
vedena!« (Bouříivé projevy: »Budeme mluvi
rusky !«)
My nevěříme — pokračoval řečník —
ve slib vlády, zejmena ne ve slib
vlády Gautschovy! A upozorňoval, že
je nutno dále pro požadavek ten bojovati. Jak-
mile by ulice byla klidna, bylo by konec opravě!
Řečník výslovně upozorňoval zástup, aby se
v klidu rozešel a zejtra, v neděli o 10. hod.
dopol, aby se sešli všichní dělnící na Václav-
ském náměstí. Za bouřlivého provolávání dal
se zástup na pochod Myslíkovou ulici, kde mezi-
tím veškerá frekvence byla přerušena.
Františkův
Riegrův
Job
doktor
Šmeral
Johanis
Ruska
Gautschův
Václav
Myslíkův ulice
Vídeň
ský náměstí
31
article
Za rudým praporem.
Rudý prapor, který byl rozvinut nad hla-
vami řečníků, snesen s improvisované tribuny
a nesen v čele průvodu. Z několika tisíců hrdel
rozléhal se zpěv písně »Rudý prapor« a byl
slyšitelný široko daleko. V předu průvodu
v semknutých řadách šli dělníci. O několik
kroků dále před průvodem ubírali se policisté —
asi 60 na počet — a ti utvořili »u Mysliků«
špalír. Když dav dělníků přišel k budově no-
voměstské trestnice, bylo voláno: »Pusťte kri-
minál a stavte školy !« Dále provolávána
hanba německým poslancům, kteří
se staví proti požadavku všeobecného hlasova-
cího práva. Vůdeově průvodu stále volali do
zástupu: »Zachovejte důstojný klid, šetřtesi
sily na zejtřek !«
Krveprolití v Lazarské ulici.
Neuplynula však ani minuta času, když
tento klid byl porušen zoufalým voláním, že
se stal útok šavlemi. Zavedeným vyšetřováním
ovšem se zjistí, kdo první dal podnět k tomuto
útoku. Dlužno sdělit, že první řady demonstru-
jíeího dělnictva, shromážděného pod rudým
praporem, neměly ani tušení o tom, co s
stalo. Dále byla zpivána píseň »Rudý prapor«.
když tu pojednou na nároží Lazarské a Vodi-
čkovy ulice nastal nepopsatelný poplach a roz-
ruch. V těchto předních řadách neměl nikdo
potuchy, co se stalo.
Dělnictvo tvrdí, že klidně šel zástup ku
předu do Vodičkovy ulice a že u Vladislavské
ulice ze zadu policie podnikla na lid útok. Pre-
sidinm policejní opět sděluje, že ze zástupu
bylo na stráž házeno kamením. Okresní inspek.
tor prý třikráte (?) vyzval zástup, aby neházel,
ale když prý nebylo uposlechnuto, že byl dán
povel k útoku. Na ulicích bylo v tu dobu
mncho klidných pozorovatelů, jímž krer
žilách tuhla při pohledu na to, c
se v nejbližsím okamžiku stalo.
lazarský ulice
Vodičkův ulice
Vladislavský ulice
Pre
Rudá prapor