ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 43506630-78f7-11dc-9a3d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 48 celkem · entity: person 59, place 27, work 19, org 9
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3 masthead
5. listopadu 1905. Číslo 305
4 article
Nu — to už jsem jej já také milovala z celé své duše. A jeho dívka, ta s těmi modrými, chladnými zraky, přiznala se mně jednou — to ještě ne- věděla, že chci jej z moci její vyprostiti — že ho vlastně nemiluje, ale že jí působí rozkoš, viděti člověka toho, za kterým se tolik jiných děvčat ohlíží a vzdychá, u svých nohou. Ale pak, když seznala stav věcí, plakala, za- přísahala mne, prosila a vidouc mne chladnou lhostejnou, vyhrožovala, ale už nezvítězila. Věřte mi — to děvče bylo jako Stuckova Medusa. Nemíním ji ale tímhle vypravováním po- mlouvati. Prostě vypravuji jenom, co jsem pro- žívala a co se stalo. Snad jsem tehdy nejednaln také správně. Ale stalo se už. Svědomi mně nečinilo výčitek — vždyť jsem viděla Mirouše docela šťastného, jeho oči už ne- byly tak smutny, byl klidnějším a chuť do studií, prve naprosto vymizelá, znovu se dostavovala. Mne najednou stihla bolestná rána: smrt otce i matky. Snad bych byla tenkráte sešílela litostí a bolem, kdybych byla neměla lásku Mir- kovu. Ta mně sílila v nejtrudnějších dobách Dnes jsem docela šťastna. Na rodiče světlá upomínka je mým talismanem proti nízkostia zlu. Životní rány mne otužily, že jsem dnes schopna, třeba celému světu se postaviti čelem, jestliže drzou rukou by mně chtěl roztrhati moje štěstí — moji lásku. A až zapadnou velkonoční svátky do bezedna minulosti, stanu se Mirkovou ženou a vám zůstanu upřímnou sestrou. Skončíla a podala mu ruku.
Stuckův Medusa Mirkův
5 article
Stiskl ji dojat vypravováním jejím, závidě tomu šťastnému Mírkovi. „O, proč on ji nepoznal dříve! Den se už sklonil, šero vystupovalo z údolí a rozkládalo svoje šedé peruti po kraji, když se rozloučili. On cestou domů přemýšlel o všem a divi se nejvíce — sobě. Divil se, že v jeho hrudi ten bolestný zma- tek docela se utišil, že nežádá si té krásné by tosti už jako ženy, a že je docela spokojen tím co mu její duše poskytla. Když mu řekla, že je nevěstou, myslil že sešílí a dnes? Má v duši jasno a čisto. Vášeň vyprchale z pocitu, který chová ke své nové, krásné pří- telkyni. Chodival s ní každý týden, jak slíbila a těši se na tu chvíli jako děcko. Nebála se ho už. Z jeho očí nešlehal více plamen žádosti, ale jenom úpřímný obdiv a láska. Dni se rodily v krvi červánků a koupaly ve vůni nových květů a zapadaly bez nářku do stínů minulosti. Stromy a keře samý už zelený list. trávníky zpestřeny lučními květy, voněly nejvíce jitrocelem a než se kdo nadál, byly tu Veliko- noce. Minuly i ty jako krátký sen a najednou byl tu den, kdy mu řekla: „Tož, příteli, víte, že se pozejtří vdávám, Zejtra přijede Mirko. Rád by vás poznal, ale nikoli proto, že mně nevěří. Viďte, že půjdete se mnou na nádraží, jemu naproti?“ Hnulo se v něm opět cosi bolestného a di vokého. Byl by nejraději vykřikl bolestí, ale hned se přemohl a ač nerad, svolil, že půjde. Zatleskala radostně rukama. „Těšíte se?“ tázal se smutně.
Mirka
6 article
„Zdali se těším? Nevýslovně! Tak dlouh jsem toho hocha neviděla! „A odjedete a já tu zůstanu sám. Není mne vám líto?. Zarazila ji jeho otázka, znějící jako smutná výčitka. Což ho dosud nevyléčila? Jak by jí to bylo Zastavila se a vážně na něho pohleděla. „Příteli,“ zahovořila srdečně, „příteli, co mám vám odpověděti na ta slova? Řekla bych nejraději: tak pojďte s námi! Vím však, že takový návrh byl by nemístný, poněvadž vy ho přijati nemůžete. Jste vázán pouty na zdejší kraj, od- kud, věřte, za jiných okolností bych nikdy ne- odcházela. Tak to všecko zde miluji! Matka vaše by se utrápila, kdyby vás musila postrádati. Vím, jak vás miluje. Vy, až já odjedu, vy se zamilujete, budete šťasten — musíte doufat. Ne- smíte ztráceti naděje. Budu na vás vzpomínak jako na bratra rodného. Zdali pak vy si také vzpomenete? A nikdy už nebuďte smuten. Těším se, že se ještě několikráte v životě uvidíme. Podali si ruce. Zvala ho, aby jistě zejtra přišel na nádraží. Slibil, ale už jaksi nejistě. Rozešli se. Díval se za ní jako tehda, když s ní poprve byl mluvil. Dlouho se díval, dokud nezmizela jeho zrakům. Ohledla se několikráte a bylo ji divno, že tak dlouho se za ní dívá. Ale což — neměla dnes myšlenky na nic jiného, než na svého hocha. Vždyť už tak dlouho naň čekala. Celých pět let. Druhý den, den před svatbou, chystala se na nádraží. Těsně před odchodem přišel veřejný posluha, nesa krabici a dopis. Obé jí odevzdal Rozevřela dychtivě psaní.
9 article
Četla Má jasná hvězdo! Nepřijdu na nádraží. Nemohu. Odpusťte mi. Vím, že jsem sláb, hanbím se za to, ale tím nestávám se silnějším. K šílenství by mne možná přivedl ten okamžik, kdy bych uzřel vás v náručí vašeho ženicha. Bouří ve mně všecko, jako tehda, když jste mi řekla, že jste nevěstou. Byl to tenkrát hrozný boj! Děsný délkou svého trvání. Myslil jsem, že sám nad sebou jsem zvitězil a zalím — není tomu tak. Nesmím vás už viděti. Včera jsem vás viděl naposledy. Buďte šťastna a vzpomeňte někdy na toho který vás tolik, tolik miloval ... S bohem!
10 article Váš nešťastný
Váš nešťastný Jindřich. NB. Posluha odevzdá vám nepatrnou pa- mátku, již vám posílám. A ona? Teprve druhý den, když přijela z kostela už jako žena svého Mirouše, otevřela krabici přine- senou jí posluhou. Dříve nemohla. Lítost jí zaplavila celou duši. Lilost nad tím nešťastníkem. A mladá paní ocí- tivši se na chvíli sama zaplakala nad ním. V krabici našla krásné, třídílné zrcadlo. — Byl-li ten dárek příhodným? Nepřemý šlela o tom. Ba, zrcadlo ani neotevřela, aby se v něm ne- uviděla. Napadlo jí, že by v těch lesklých plo chách spatrila tvář Jindřichovu.
Jindřich Jindřichov
11 article Hrst plevele.
Hrst plevele. Od Irmy Geisslovy. Resignace. Kouzelný větřík hraje v hebounkém list mladých stromů svatou píseň. Je sváteční den- Sváteční den klidu a slunečna, klidný den pří- rody. Přede mnou rozloženo pestré pole kvetou cího máku a vrchy nad polem v slunci odpočívají Jak dlouho potrvá ten klid a to slunečno? Jak dlouho bude ten sklonek léta? Skláním hlavu v smutku, v předtuše žalu přírody i lidí. A přece nezbývá jiného než odevzdání, byo se před tím zoufalo i rouhalo. Nezbývá, než resignace. Záhada. Bůh ví, proč se mysl tak opřádá sny, když nejvíce slunko žehne a vůně kvetoucích lánů opájí smysly. Což nebývá sen taktéž blízko, když tyto zelené pláně jsou bílé a tyto šelestící stromy jsou stříbrným jíním zatíženy a motýla nevidět kmitati se a ptáka neslyšet šveholiti? Tedy v jasu mysl noří se do vzpomínek na chvíle chmurné? O, záhado lidská! O člověče neklidný, ne spokojený, roztoužený! V létě zápasíš s před- stavami ledovců a za mrazu hyneš touhou po jižní pohodě. A v neštěstí těšíš jiné i sebe a ve štěstí vzpomínáš, jak jsi plakal!...?
Geisslův bůh vědět
13 article
Ten šumot nevylíčitelný! Co vše v něm skryto jest — co v něm zpívá hraje, žije. Není pravdou, že ticho je vrcholem krásné povětrnosti! To ticho připomíná až příliš mrtvo a nehybno smrti! Nevyhýbám se obrazům úpadku a zanikání avšak ticho nemám, nemám ráda. Neboť jest netoliko předzvěstí toho oněmění smrtelného neodvratného zániku, leč také zřím v něm obraz nečinnosti všeliké, života nečinného a to jest strašné! To je mrtvola živá. To je poloha mrtvoly v rakvi, tvora, jenž ví, že je živ, a přece ne- může se vzchopiti, nemůže protestovati prot tomu zmrtvění. Ovšem, kdyby opravdově chtěl mohl by pracovati. Ale ta nechuť, to je ta smrt Nuže, ať žije šelest, pohyb, ruch a třeba racho a bouře!
14 article
Neznámý květ.
15 article
Kalíšek bílý, jehož nikdo nezná! Bílý, vonný, podoben karafiátu, stál na mezi sám jediný se svým sourozencem na jedné stopce — a nikdo nevěděl, jak se jmenuje. Jest to možno? Tolik škol, tolik knih a tolik vnímavých mozků a výmluvných úst a není zde nikoho, kdo by podal vysvětlení? Jest to možno? Ano . .. Nábožně vyznávám, že příroda jest ne- vyčerpatelná, nevylíčitelna, nedobádatelna. Ano, Oddech. Ta rozloha širá! Kde nalézti přibližnou ná Hradu v těsných příbytcích roztouženému okul Jak nabýti křídel fantasie v těšném a sevřeném všedním žití! Nevíte? Z volnosti čerpáme, volnost do sebe přijí- máme a tu si ji uzavřeme. Neohraničená rozloha tvoří vznešenou náladu, jež vlévá do duše od- vahu budoucího odpoutání. Do dna nitra uklá- daný odpočinek zakotví tam sílu ku příštímu na- máhání, sílu téměř neuvěřitelnou. Budiž požehnáno oddechnutí, budiž po žehnán odpočinku!
Kalíšek
16 article Sentimentalism.
Sentimentalism. A přece... V pohledu na ty lány svěží a bujné, naty hvozdy temně zelené, na ta údolíčka utěšená — na to skvostné zbarvení celku a jímavý dojem celého milého půvabného zákoutí, jež není je- diným — kterých je tak mnoho — jedno krás- nější druhého, po těch našich drahých Čechách... přece, ach přece jímá nás v pohledu na ten zemský ráj nesmírný strach a děsná úzkost: Aby někdy nenastala chvíle hrůzy a dopu- štění božího, aby ten zbožňovaný národ náš ne- upadl do rozevřené číhající propasti hloub hloub, jako Drahomíra dle nepravdivé snad po- věsti, a padal a padal až by zapadnul a země za ním se zavřela .. Jímá nás nesmírný strach a děsná úzkost
Drahomír Čechy
17 article
Daleká cesťa.
18 article
Ten ruch, ten chvat všeho — proč? jenom proč? Ženci spěchají s vázáním, aby úrodu před blízkým snad deštěm dostali pod střechu, ptáci se sletují a radí v hejnech o příštím odletu, obe- censtvo tuto v místních lázních — to nemocné i zdravé — spěchá aby rychle bylo hotovo s lá- zeňskou svačinou, procházkou — vším. . . A proč? Na co spěchají ti lidé? V čem se bojí opo- zditi? Jest viděti při všem a ve všem a všudy ten horečný chvat — proč? Filosofie učí, že božství je klidno. Bůh, jenž všecko ví, jehož nemůže nic překvapiti, jenž je velebný a nikdy se nedá uchvátiti hněvem a ja- koukoli vášní, bůh, jenž vše odpustil a je smířen a vyrovnán, jenž je beze skvrny a porušení, čistý. svatý a dokonalý. Dokonalé božství je klidné .. Člověk směřuje k dokonalosti, má-li kn tak daleko, jako ke — klidu, zbývá mu ještě daleká, předaleká cesta!
20 article
Mech. . .! Ten starý, mnoho pamatující mech! Po- táhne-li strom, nádobu, odstraňujeme ho a ob- roste-li sedátko, útes skalný, zbožňujeme hol A přece je týž, jen z podmínek životních vzniklý k vůli nikomu z libůstky a k vůli ničemu z mali- cherného ohledu. Už tím je — ctihodný! Aspoň tomu kdyby se přiučili lidé, býti jednati z vnitřní potřeby, ne podle korouhvíčky mody, komanda, zvyku a zlozvyku. A přece zase, když jedeme plnou parou za svým sobectvím, zastaviti se i před lezoucím mravenečkem dobra bližního svého, z čistého útlocitu!
Mech
22 article
Bože můj, je-li přece zúčastněn na blahu bližních ten horoucí plamen naší touny?! Křídla tužeb vznášejí se až nad vysoká oblaka a bolí téměř, bolí. A život měl by letět jako hluchý a slepž kolem a dál od nás a měl by naše drahé zůstaviti prahnoucí, neukojené v ne- štěstí a pláči? O, pak chci oči zavřiti a neotevřítí jieh více.
Bož
23 article
Bilý měsíe-
Bilá
24 article
Veliký, bílý měsíc v úplňku nad černým lesy! Jak úchvatný pohled, jak jímavý a krásný. Vždycky mi šlehne hlavou myšlenka — vi- dím-li toto nebeské těleso v plné slávě stříbe- ného jeho lesku, jak to bude, jak mi bude a kde asi budu, až tento bílý měsíc po druhé bude svítit v úplňku .. To mi napadá skoro vždy. A často pak vzpomínala jsem s pláčem na zašlé čtyřnedělí. že tenkráte bylo mi lépe. Jak bylo asi před mnohými obdobími mě síce, před mnohými a mnohými roky, kdy mne zde ještě nebylo — nebylo nadšeného zraku mého zde, jenž se mu obdivuje? A jak bude za dlouhá — dlouhá léta, až mne zde už dávno — dávno nebude, avšak mě- síc bílý v úplňku stále bude se vraceti nad obrubu černých našich lesů ??
25 article Mateří douška.
Mateří douška. Cosi tajuplného zavonělo z meze, skláním se — závrať mne pojímá, srdce chvatně bije — ach, toť ona, toť myrha, kadidlo nejvzácnější toť dech drahých bytostí, dech mateřské lásky Dýcháš na mne, vzpomínko mého dětství obraze mé zbožňované matky, celá poesie měho dívčího mládi! Vím už, proč se chvěji, když Ee mně za- voníš — ona mívala tě ve svém oděvu i p- mátkách, vím již, proč jsi mi tak drahá a proč tě tak miluji, ó mateří douškol
26 article Vrchol.
Vrchol. Planá růže na svahu lesním, plna pla- noucích šipků — co by řekla, kdybychom se jí ptali a kdyby mohla odpověděti — kdy se ta růže cítila šťastnější, zdali z jara, kdy okou- zlovala osamělé chodce svým svítivě v slunei bílým květem a snivou, čarovnou vůní — anebo dnes, kdy ovoce šípku už dozrává? Novíme, co si planá růže snad myslí a jal by odpověděla, zajisté však je nyní spokoje- nější, než z jara. Vždyť po práci odpočinek la- hodí a po dovršení životního úkolu jdeme rádi spat. Vidouce, že nežili jsme marně, co jiného bychom cítili, nežli štěstí?
28 article
Nevím, kdo vyřkl poprvé: „Panenské břízy“. Avšak vyslovil pravdu. Žádný strom není tak podoben dívce, činí-li se porovnání mezi stromy a lidmi. Tak bílý, tak něžný svým hebounkým šelestem, tak jemný svým nedů- tklivým listovím, tak útlý, štíhlý, spanilý není žádný stromí Břízy jsou jako dívky s bujnou korunou — hlavinkou s třepotavou kadeří — s tou snivou hlavou mládí, kde to šepotá a zpívá všemi ja- zyky v básních a zkazkách dumavých i sma- vých, kde to víři nepochopitelnými plány a pro- jekty, kde to šumí a pláče srdeelomnými tou- hami —! Co snů a nadějí, ce zklamání i žalu vane z vašich písní — 6, rozšelestěně, bílě, panen- ské břízy!...
29 article Loučení.
Loučení. Podivno, v polovici srpna proč mám stále představu loučení na mysli! Vždyť slunce hřeje tak palčivě, květinje takové nádherné bohatství, ptsků tolik víří ve vzduchu, motýlů, koníčků, evrčků celá hejna a celé jich koncerty a kopce se zelenají, aleje šumí, vše tak bujné a veselé. Ten větřík, jenž letí od strniště, skličuje svým ostrým chladery a svým smutným kvilem, to kvítí je výsluha po velikém hodu léta, mezi ptáky pohřešuji ty nejlepší pěvce — kromě božího skřivánka, jenž jest neunavný, lány polí sesivěly, či jsou do tmava zorány, révy na be- sídkách už se nezelenají, už jsou rudě do krvava a koruny alejí jsou strakaté a po západě zahaluje se údol smutečním závojem mlhy. Je ticho takové divné a zvedne-li se vítr, těká ne- pokojně sem tam a jakoby vzlykal!
Loučeň
30 article Ještě šumění.
Ještě šumění. Dříve jsem se ptávala, o čem šumí ty naše černé lesy? O čem dumají, o čem zpívají roz- šelestěné vrcholky — o čem jen, o čem?! Nyni už se neptám. Jest marno teprve se ptát, nedovtipím-li se. Nepociťuji-li sama ni čeho, marno všechno vykládání. Ovšem že věkovité hvozdy naše vypra- vují a zpívají a že toho nikým nelze na lidský jazyk přeložiti, i že se toho positivně nikdo ne- Avšak tušiti mnoho nebo všechno může vnímavé, vřelé srdce. Naslouchati hlasům pří- rody, a vycítění toto tlumočiti hudbou, malbou, liniemi a překrásným seskupením slov — čili básní. Různý je výraz, ale jediné jest umění. doví.
31 article Marnivost.
Marnivost. Jsme si jisti, že mnohým lázeňským ho- stům zatanula na mysli otázka, jak vypadá to půvabné okolí — po létě. Mnozí snad si po- myslili následující, ač se to do opravdy ne Jabloň překrásná, košatá, ozdobená rudo- zlatým ovocem, plná síly a vnady, posteskla si družce méně vynikající, skromnější, nečiní nároků na obdiv a uznání lázeňského obecen- stva, nudícího se a žádostivého sensace: „Ach. sestro, kéž žádná z těch roztomilých dama nikdo z těch zajímavých pánů sem nezavilaji pozdě na podzim. „Proč pak?“ odvětila zakrnělá jabloňka. „Až divoký vítr strhá se mne poslední listy a budu zde státi holá, oloupená, ubohá a smutná — kéž mne nikdo z mých bývalých obdivo- vatelů v mém úpadku neuzřil“ Toto byl by řekl člověk, ale strom toho
34 article Různé zprávy.
Různé zprávy. Rozmary chvilkových boháčů. Náhlé nabyti velkého jmění, jemuž člověk jest nezvyklým, má za následek nezvyklé, po- divně výstřelky a vrtochy. Vypravuje se na pří- klad o durhamském uhlíři, jenž, nabyv po svém strýci sumy 20.000 doll. z Australie, koupil s párek slonů od kočující menažerie, dal sise strojiti velký kočár, do něhož slony zapřahl vyjel si se ženou a dětmi, projížděje ulicemi města tak dlouho, než zastaven byl policií. Pe- níze probil za šest měsíců, zvláště v dostihách a nyní jest z něho opět nepatrný uhlíř, jenž raduje se z hubeňoučké mzdy týdenní v uhlír ské ohradě. V pařížských literárních kruzích dosud jest v živé paměti případ kdysi populárního fran- couzského novellisty. Zbohatnuv z výtěžku dvou nebo tří děl, která šla na dračku, koupil si au- tor palác v Italii, villu na Rivieře, zámek ve Skotsku a velký dům na Champs Elysées v Pa- říži. Touha jeho unášela jej po dosažení čet- ných zámků, jaké údělem jsou princům z ro- mánů. Jmění mladého muže brzy se rozpadlo v nivec a novellista nemohl platit velké dluby Jednoho dne bez hluku zmizel a později by poznán v něm arabský obehodník a pán čet ných karavan, udržujíeích obchod mezi Harra- rem a Jibutilem Novellista, který adoptoval vhodné arabské jméno, stál vysoko v přízni krále Menelika. Avšak plicní neduh skončil krátce jeho kariéru, která pestrostí a dobrodružstvím předčila každý román, jenž novellista před tím byl napsal.
Rozmara Jibutil Novellista Menelik Austrálie Riviera Skotsko Champs Elysées doll Monitor palác
35 article
Jinou vrtošivou bohstou ženou byla špa- nělská dáma z Badajozu, která vyhravši 200.000 dollarů z manilské loterie, vydala se tajně na cestu do Paříže, opustivši manžela a dítky, aniž je o svých cestovních cílech uvědomila. Za osm měsíců vrátila se domů bez vindry, avšak s tři- ceti obrovskými kufry, jichž obsah zakoupen za vyhrané peníze. Nakoupila v Paříži drahocenné šaty, jemné prádlo, šněrovačky, klobouky a to vše u nejznámějších obchodů. To vše uloženo bylo ve třech čtvrtinách kufrů. Ve zbytku uloženy byly okrasy, líčidla, umělé vlasy, pomůcky k na- bytí souladné postavy atd. Až na to, že byla po několik měsíců nejvíce vyfinténou dámou v Badajozu, panička měla pramalý užitek ze svého štěstí. Ještě více marnotratným a výstředním byi ruský šlechtic, který za rok prohrál dědictví obnosem 6,000.000 rublů a zachráněn byl pře úplnou zkázou podivnou náhodou. Za svého blahobytu nechal si totiž vylepiti svou ložniei několika sty papírovými rubly, jež pak tvořily všechno jeho jmění. Skončil jako učitel hudby v poměrné nouz v Paříži. Jiným výstředníkem v mrhání peněz a způ- sobu života byl syn bohatého maďarského cu- krovarníka. Mladý muž dal si postaviti budovu římského Colosea na jednom ze svých statků a sestupoval do areny, napodobuje starověké vladaře. Oblečen jako gladiator a ozbrojen krát- kým římským mečem, utkával se v boji se lvy. tygry a medvědy, platě za ně až po 5000 dol- larech, kteréžto peníze v půlhodinových zába- vách byly zmařeny. Maďarské úřady učinily ko- nec těmto divokým hloupostem a mladík, dokud stačilo mu bohatství, obklopil se obyčejným cirkem. Zemřel tragicky na pokraji bankrotu, poživ jedu při divokých hodech na rozloučenou k nimž sezval své sousedy a nájemniky.
Badajoz Paříž
36 article
= Italská královna-matka vrátila se před ne- dávnem z cesty po Švýcarech, Německu, Hollandsku a Francii. Vykonala ji automobilem za 39 dní ve společnosti dvou dvorních dam a markýza Guicciola a konečným cílem bylo Stupiniggi. Česta vykonána velmi hladce a příjemně. Komická událost přihodila se cestujícím při jízdě Švýcarskem, kde, jak známno, již po delší dobu vypověděli válku automobilům. V zájezdní hospodě podle evianské silnice krátilo si několik venkovanů dlouhou chvíli koulením do ku- želek. Jakmile spatřili přijíždějící automobil, zatáhli silnici lanem a bidly a žádali, aby společnost za- pravila pokutu, neboť prý automobil prudce ujížděl, takže ohrožoval bezpečnost chodců. Královnino okolí proteslovalo proti požadavku tomu, zvláště již z t příčiny, že žádaný obnos byl přemrštěn. Avšak na- darmo. Když pak četníci, kteří sem cestou dospěli, následkům venkovanů neodporovali, jakkoli jeden z nich královnu zcela určitě poznal, složil konečně markýz Guicciola požadovaný obnos 120 franků po- kuty, jenom aby se společnost mohla alespoň s mísla hnouti. Podotknouti dlužno, že by se bylo v Hollanu- sku cestujícím jinak dařilo, neboť místní lid jest proti automobilům tak rozezlen, že málokdo z cestujících sportsmanů vyvázne se zdravými údy, projede-li ze- mí. Proto také učinila hollandská vláda opatření, aby každý soukromý automobil provázen byl vehiklem, jenž obsazen jest několika četníky, majícími za úče bděti nad útoky podrážděného lidu. Četníkům pak odváděti se musí za průvody takové zvláštní honorář.
Guicciola Německo Hollandsko Francie Švýcarsko
37 article
= Zelené mládí. Před několika dny přibyl do Paříže z Italie námořní kadet Luighi Saltari k ná- vštěvě příbuzných, kteří jej zavedli do jednoho z vět- ších šantánů. Mladý muž neměl do té chvíle ještě nikdy příležitosti, aby byl ovzduší místností toho druhu poznal, i byl jasem a leskem zařízení přímo unešen. Zvláštní však pozornost věnoval zelený mla- díček jedné ze zpěvaček, po jejiž adrese pátral tak dlouho, až ji zjistil a druhého dne umělkyni navštivil v bytě, přinášeje jí obrovskou kytici čarokrásných květin. Zpěvačce působila věc nemalou švandu i při- jímala hold kadetův s úsměvy na rtech. Ubohý Luigh Saltari měl za to, že si získal přízně i srdce sličné ženštiny a tak doslavil se druhého dne s kyticí zas Ale třetího dne sdělila s ním chansonesa, že si ná- vštěv jeho více nepřeje, naopak, že jej žádá, aby j více neobtěžoval... V pondělí vlezla kadetovi vě do hlavy i ztropil na ulici hlučný výstup, začež byl zatčen a odveden do policejní úřadovny, kdež musil slíbiti, že zpěvačku nechá pro příště na pokoji a že jí více nenavštíví. Za této podmínky byl také z ko- misařství propuštěn. Konec historky však byl ne- málo tragický: sotvaže zělený mladík opustil míst- nost policejní úřadovny na Quai aux Fleurs, pospíši ke břehu Seiny a vrhl se střemhlav do proudících vln Veškeré pokusy o jeho zachránění zůstaly marným a za hodinu potom vytažena byla z Teky jeho mrtvola.
Luighi Saltari Paříž Seina Quai aux Fleurs Teka
38 article
= Malé příčíny, velké následky. Okolnost, že dva neznámi muži na nároží chicagské ulice náhodou do sebe vrazili, zavdala podnět — — ke vraždě. V chicagské nemocnici leží mrtvola 35lelého domovníka, kdežto 25letý vozka John Holten nalézá se pro vraždu ve vazbě. Obvod městský, kde se zmí- něná vražda přihodila, jest znám pod jménem „hust lržnice“ a policie má tam stále plné ruce práce. V ne- děli dopoledne, kdy tamní irské obyvatelstvo spěchal do katolického kostela sv. Bernarda, zastavovali se četní chodci na ulici a pozorovali dva muže, kteří se křížkovali; jeden z nich byl nápadně velký a silný Mimo to držel v ruce pohrabáč, kterým malého od- půrce škádlil a tím jej na nejvyšší stupeň rozlobil Náhle se velikán rozpřáhl a zasadil odpůrci pěstí tak prudkou ránu, že nebožák klesl k zemi a narazil hlaveu o kamennou dlažbu. Potom útočník prchl. Na pokřik žen, které byly svědkyněmi tohoto surového útoku, přichvátal na místo detektiv, načež byl Smith ve stavu bezvědomí dopraven na záchrannou slanici. kde záhy na to zemřel. Holten byl později zatčena nčkoliv tvrdil, že jednal v sebeobraně, byl bez při- puštění záruky ponechán ve vyšetřovací vazbě. = Boj ve sklepě. Ze zlosti nad tím, že mu Sa- dovský několik odběratelů odloudil, vplížil se ob- chodník s ledem Michael Silate minulou neděli do sklepa Sadovského ve Filadelíii a železnými kleštěmi bušů do svého konkurenta tak dlouho, až klesl bez sebe k zemi. Lidé na ulici zaslechli křik napadeného i zavolali policistu v domnění, že se jedná o vraždu.
John Holten svatý . Bernard Smith Michael Silate Sadovský chicagský ulice Holten
39 article
Policista vnikl do sklepa, kde klopýti přes bezvědo- mého Sadovského a mezitím; co se E němu sklonií; aby jej prohlédl, Silate z temného sklepa vyběhl na ulici. Byl později vypátrán ve sklepě sousedního do- mu, kde se ukrýval a byl zatčen. Lékař nemocnice ve Fordhamu Sadovského vzkřísil a obvázal mu rány, takže zraněný zotavil se do té míry, že se mohl po- zději odebrati k soudu a na Silata podati žalobu pro útok. Soudce odkázal obžalovaného pod zárukou 1000 dollarů k dalšímu procesu. = Obrázek z velkého měsia. V ballimorském hospitále nalézají se v lékařském ošetřování dvě dít- ky, u nichž jeví se známky chronického alkoholismu. Jsou to 20 měsíců stará Josefina Clairova a 5let Markéta Kellyova. O oba případy zajímají se lékali Janeway a Smith. Dne 20. října dopravil policista do hospitálu malou Josefinu i s její ošetřovatelkou Julií Zahovou. Policista potkal Zahovou na ulici, když nesla dítě v náručí a byla opilou. Kolem ní tísnil se zástup lidí a někteří tvrdili, že chtěla dítko zavraždit. Strážník Zahovou zatkl, ale žena byla v takovém stavu, že musila býti dopravena do hospitálu, kde se dosud nalézá. U dítěte bylo pak zjištěno, že jest stiženo alkoholismem v nejvyšším stupni. Též pří- pad Kellyové jest neobyčejný. Do hospitálu dopravila ji matka, která na to zmizela a není známo, kde se nyní zdržuje. Stav nebohého dítěte jest velmi kritický. 194/1105.
Sadovský Clairův Kellyův Smith Zahová HOSPITÁLU
40 article
Číslo 106.
41 article
Šachy- Pořádá J. Rašovs ký. Veškeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovský, Uh. Ostrohi, Morava.
J Rašovs J Rašovský Morava
42 article
Úloha čís. 195. P. K. Traxler, Veselí I. cena v úlohové soutěži „Nár. Listů“
K Traxler Veselý I
43 article
Mat ve 3 tazích. Úloha číslo 196 O. Krobshofer, Mnichov II. cena v úlohové soutěži „Nár.
O Krobshofer Mnichov
45 article Mt vo 3 tazích
Mt vo 3 tazích Úloha čís. 197 L. Vetešník, Osyky III. cena v úlohové soutěži „Nár. Listů“.
L Vetešník Osyka III
46 article
Mat ve 3 tazích.
47 article
Úlohová soutěž »Národních Listů«. Na dané thema došlo 175 úloh! Počet jistě ne- očekávaný! Soudcové p. St. Trčala, redaktor šach, ru- baik v „Lid. Novinách“ a v „Neděli“ a pořadatel této rubriky J. Rašovský rozhodli následovně I. cenu P. K. Traxler ve Veselí, II. cenu O. Krobshofer v Mnichově III. cenu L. Vetešník, Osyky. Čestná uznání: 1. Ag. Corrias, Ozieri, 2. L.. A. Knijers, Amsterodam, 3. O. Kunětický, Praha Podrobný referát o úlohách vyjde v prosinci, a vráti se redaktor této rubriky z vojenského cvičení. Partie čís. 167. Hrána v turnaji v Ostende. Španělská hra. Černý: Wol Bílý: Leonhardt c6—c5 15. Vat—el 67—e5 1. e2—e4 16. Jd4—e2?b) Jf6xe4l Jb8—ce 2. Jgl—f3 17. Sb2xg7 c) Je4o d2 3. Sf1 — b5. a7—a6 18. Dc2—b2!d) Jd2xfl 4. Sb5—a4 Jg8 — fe 19. Sg7—f6!e) Ve8—e7 lf) d7—de b7xKc6 20. Kg1—f1 Sd7— ce 6. Sb5xKc6-- e5xd4 21. f4—f5 Dd8—d7!g) 7. d2—d4 22. g2—g4 Va8—es Ses—d7 8. Jfsxedá 23. Sf6xe7 Dd7xke7 9. b2—b Sf8—e7 24. Db2—d2 De7—ht 10. Jb1— da Vf8— es 25. Je2—f4 h) Ve8xkes 11. Sel—bz 26. Dd2xel Dh4xg 12. c2—c4 Se7— 18 a) a bílý se vzdal.
Stanislav Trčala J Rašovský P K Traxler O Krobshofer L Vetešník Osyka A Knijers Černá Sf Mnichov Amsterodam Praha Ostende Selo Lido jít b Leonhardt c c 5 15 e 5 1 e 2 — e 4 16 Sf 1 Sb 5 Sb 5 xKc 6 d 7 8 Sf 8 e 7 24 jít 7 c 4
48 article
13. Dd1—c2 g7—g6 14. f2—f4 Si8—g7 Poznámky dle „Wiener Schachzeitung“ a) Všechny tyto tahy a posice jsou známy již z dří- vějších turnajů. b) Bílý domnívá se, že pěšec e kryt jest od zadu. Správným bylo Jd4—13. Černý vyhrává však velmi pěknou kombinací. c) Pokus 17. Jd2xe4 Sg7Xb2 18. Je4x«d6 ztroskotá na 18. Ve8xe2! vedle 19. Sb2—d4++- atd. d) Kdyby bílý bral jezdce, měl by o pěšce méně úplně bez útoku. Naproti tomu tah učiněný obsahuje četné hrozby Nejlépe. Na 19. Sf6—h8 následovalo by jednoduše f7—f6. Po 20. Sh8xf6 Dd8—c8 21. Sf6—h8 brání černý matovou hrozbu tahem Ve8—e7 a podrží zí- skanou materiální převahu Vynuceno, neboť 19. . . Dď8—c8 bylo by nyní chy- bou pro 20. . . Sf6—h8; tím černý by vitězství z ruky pustil. Znamenité. Po 22. Sf6xe7 následuje Dd7Xf5++ 23. Kf1—g1 Dí5—e4 a černý snadno vyhraje. h) Po tahu Je2—g1 následoval by Sc6—g2-4. Zprávy šachově. Brno. V přípravném turnaji Spolku českých ša- chistů v Brně dosáhl I. místa Brach. Následují St. Trčala, dr. Nachtikal, Perna atd. Praha. Hlavního iurnaje ve spolku »Dobr- ském« súčastní se následující hráči: Anderle, Baroch, Dobiáš, Dušek, Kautský, Kůra, Prokeš a Šerý. Hráti bude každý s každým 2 partie. V prvém utkání vy- hrál Dušek s Dobiášem, Anderle s kůrou, remisoval Prokeš se Šerým. K anglickočeskému zápasu přijími přihláčky redaktor časopisu »Western Daily Mercury« C. T. Blanshard, M. A. Totnes, England. Přihlášky možno učiniti česky. Každý, kdo se přihlásí, obdrží adresu soupeře. Hráti se budou jen 2 partie, 48 ho- dín na jeden tah, vklad není. Bylo by si přáti, aby naši dobří hráči se přihlásili, abyché m v zápase čestně obstáli.
Sf Dd Xf Brach Stanislav Trčala doktor Nachtikal Anderle Baroch Dobiáš Dušek Kautská Prokeš Šerá C T Blanshard Totnes England Brno Praha Wiener Schachzeitung spolek český šochistus v Brno spolek » Dobr western Daily Mercury Xb 2 Sb 2 — d 4 + +atd