2
masthead
Národní hospodář.
7
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 218. ze dne 9. srpna 1908.
8
article
Státní premie na dolování.
Státní premie na dolování.
Státní premie na dolování? řekne si většin
čtenářů, těch v Rakousku neni. Zřejmé premie,
jako byla stará premie na cukr, ovšem u nás
pro dolování není, že však a nás existuje cosi, co
se nesmírně podobá tajné premii na dolováni,
chceme ukázati v této stati.
Náš zákon o přímé dani výdělkové stanovi
pro společnosti povinné k veřejnému účtován
— a ty jsou v Rakousku hlavním podnikatelem
Holování — že je při výpočtu zisku dani podro-
beného dovoleno od hrubého výtěžku odpočísti
odpisy k úbradě znehodnocení inventáře nebo
závodního materiálu, při provozování podniku
nastalé ztráty na substanei, kursov
atd. Ustanovení toho užily podniky důlní a sni
žují podklad pro výměru daně vedle odpisu
amortisace inventáře též o ztrátu, která jim na-
stává tím, že během zdaňovací periody jistá
část ložiska, jež exploitují, jest vyrubána, tedy
zmenšením substance jeho. Jest nesporno, že dle
znění zákona mají k tomu právo, což, uznává
též praxe úřadů finančních i správního soudu.
Jiná jest otázka, zdali odpis této ztráty na sub-
stanci odpovídá základní myšlence, ktorá vedla
k vydání zákona; neodpovídá-li, pak jest jasno.
že zákonem tím podnikateli dostává se za to.
že provozuje podnik důlní, jisté výhody hmotné
totiž nižšího zdanění — stejný to účinek, jako
kdyby mu na dolování byla z peněz státníeh
udělena premie, poměrná výnosu jeho těžby.
Rakousko
9
article
Zákon o daních přímých vyšel ze správné
zásady, že má býti podroben dani skutečný, čistý
výdělek a proto připouští svrchu uvedené sráž
ky, které u obyčejných podniků skutečně patř
do vydání; pozorujme však, zda ztráta substane
u dolů se stanoviska zdaňovacího patří mez
vydání také a sice srovnávejme k vůli lopšímu
porozumění věci podnik horní a jakýkoliv podnil
jiný, na př. továrnu.
Továrník musí své suroviny nakoupiti, on
za ně vydá jistou část svého jmění; jestliže pak
utrpí nějakou ztrátu na substanci suroviny, bud
že se mu zkazila nebo klesla ve všeobecné ceně
takže on jí k výrobě nemůže užiti nebo must
v podobě výrobků prodati ji laciněji, nežli sám
nakoupil, je tu zajisté ztráta skutečná, již slušno
od eelkového zisku odečísti, má-li se zjistiti sku-
tečné zvětšení jeho jmění, keré nastalo ná-
sledkem jeho podnikání a které má býti zda-
Vezměme však za příklad podnik dolován
ještě podobnější: majitel pozemku zříďi na něm
eihelnu a bere z něho hlínu na výrobu cihel
Pozemek ten představuje jistý kapitál, jenž dopo-
sud vydával svůj úrok v podobě hospodářských
plodin. Dobýváním hlíny na něm se část tohoto
jmění spotřebujej protože běhom času hlinitá
vrstva se vyčerpá a pozemek zůstane znehodno-
cen; ztrála na substanci jeví se zdo v rozdílu
mezi cenou pozemku před zavedením podniku
a po zrušení jeho. Že se obyčejně zúčtuje v te
formě, že se příslušná její kvota započte jako
náklad vyropní (cena suroviny na věci nic ne-
mění). I v tomto případě je tu skutečná ztráto
na substanci, na niž nutno právem při zdanění
bráti zřetel.
10
article
Pozorujme nyní podnik důlní a sice přede-
všim ten, který se provozuje na důlním poli pod-
nikateli propůjčeném státní mocí. Propůjčeníto
jest bezplatným aktem, jímž uděluje se podnika-
teli jistý souhrn oprávnění, který zákon prohla-
šuje za nemovité vlastnictví; blavním oprávně-
ním, vyplývajícím z důlního majetku, je pok
právo dobývati vyhražené nerosty v důlním poli
a zužitkovati je. Oprávnění toho, opaku-
jeme poznovu, dostává se podnikateli
důlnímu zdarma. Když pak on oprávnění
svoje provádí a rube vybražený nerost, má
z prodeje vytěžené hmoty zisk, jevicí se v roz
dílu mezi prodejní cosfbu těžby a mezi náklady
na rubání její, počitaje v to i zůrokování kapi
tálu investovaného, odpisy na znehodnocení bu-
dov, strojů a pod.
Ložiska vyhraženého minorálu odrubánín
ovšem ubuďe a úbytek ten prohlašuje se za ztrá-
tu na substanci, kterou prý utrpěl majitel dolů
Uznání této zásady je však znouznáním
skutečné povahy důlního oprávnění. Byť i zá-
kon horní zval je vlastnictvím, v podstatě své
zůstává vždy jen výhradným právem okupačnín
na ložisko a skutečného vlastnictví nabude pod-
nikatel jen k dobytým částem ložiska. Protože
pak toto právo okupační vztahuje se ku před-
mětu opsahově omezenému, leží už v jeho vlast-
ní podstatě jeho časová omezenost — výkon
jeho jest možný jen pokud jest co v poli rubati.
11
article
Proto není žádnou ztrátou na právu tom sku-
tečnou, jestliže se dosah práva toho výkonem
zmenšuje a uznání ztráty na substanci při důl-
ním podniku, pokud jde o úbytek ložiska, za-
kládá se na záměně a pomíšení obsahu opráv-
nění důlního s povahou právního pojmu, jemuž
oprávnění to v soukromoprávním postavení jest
na roveň postaveno. Že podnikatel úbytek loži-
cka subjektivně pokládá za ztrátu, na věci nie
nemění a stát nemá příčiny, proč by měl toto
nesprávné subjektivní nazírání uznávati při zda-
nění. Při propůjčení měr stát poskytl zmíněné
okupační právo podnikateli, z něhož tento má
zisk zdarma, uloživ mu za aequivalent povin-
nost vyhražený nerost dosud uložený v zemi při-
praviti k obecnému užívání. Za risiko, které pod-
nikatel má vzhledem na možnost nezdaru podní
kání, dostává se mu odškodnění ve vyšším zisku
plynoucím z kapitálů investovaných v důlních
podnicích. Zda výhoda, státem při propůjčení
poskylnutá, postačí, aby risiko to hradila čili
nic, o tom je volno podnikateli uvažovati, nežli
žádá za propůjčení důlního oprávnění; jakmile
za ně požádal, uznal to a stát nemá vůči němu
jiných povinnosti, nežli vůči jinému podnikateli,
leda dháti, by důlní podnikatel svojí povinnosti
nyní řádně dostál a nečiní-li tak, donucovati jej
k tomu, po př. i odníti mu bezúplatně důlní
oprávnění. Stát a podnikatel jsou tedy, abychom
tak řekli, vyrovnání a nemá jistě podnikatel ná-
roku na nějaké hmotné poskytnutí se strany
státu. Připusti-li tedy potom ještě stát, abysi
podnikatel při zdaňování srazil obchodní hod-
něno.
12
article
notu vyrubané části pole a tím snížil obnos svojí
daně, dává mu, poněvadž podnikatel nějakého
skutečného zmenšení majetku, který měl před
propůjčením, vyrubáním neutrpěl, vlastně jistý
obnos formou zúčtovaci. A poněvadž, jak svrehu
ukázáno, nějakého zvláštního důvodu není, dle
něhož by stát měl byť i jen morálníí povínnost
podnikateli důlnímu poskytovati takověto obnu-
sy, jest uznání, že důlní podnikatel ztráty na
substanci má, v podstatě své premií na dolo-
(Dokončení.)
vání.
13
article
Z vídeňské bursy.
Z vídeňské bursy.
(Původní zpráva »Národních Listů-.)
Z Vídně, 8. srpna.
Obnova v Turecku neděje se přece tak klídně
jak bylo namnoze očekáváno. Osoba sultánova není
zcela mimo nebezpečí a proslýchá se o možnosti
vojenské profirevoluce. Návrat dosávadního despo-
tismu zdá se býti od jisté doby vyloučen, nelze však
předvídati, nedojde-li k hrůzovládě neb vojenské
diktatuře. Turecké hodnoty, jež byly před týdnem
v Paříži tolik favorisovány, utrpěly pokles kursů.
zvláště akcie turecké tabákové režie, jež asi tíže pro-
sadí nyní prodloužení své koncese přes rok 1914, net
v době bakšišů. Poněkud lépe se udržely hodnoly
odvislé od Delte publiqne, turecké losy a tureck
obligace. Vždyť se již mluvilo dokonce o konversí
zbývajících 5% tureckých rent. Konverse ta se stěží
uskuteční, dokud konstiluce nevstoupí nezávadně
v platnost. Ukáže li se, že turecký úslavní aparát
bude dobře fungovati, pak ovšem turecká vláda do-
stane peněz, kolik bude jen chtíti a v Turecku se
vyvine čilý hospodářský život. Již nyní jest počet
cizích uchazečů o koncese obrovský. Zvláště banky
jež se již tradicionálně zabývají tureckými hodno
lami, jako Banque Ottomane. Německá banka a t
úvěrní ústavy, jež mají své filiálky v Turecku, mohly
by očekávati značné oživení rozsahu svých obchodů.
V pondělí má býti uveřejněna pololetní bilance úvěr-
ního ústavu. Dosud uveřejněné potoletní bilance —
téměř výlučně uherských bank — nepřipouštějí žád-
ných úsudků dle analogie. Že uherská hypoteční
banka vykazuje lepší bilanci, než před rokem, kdy
se zbytečně vydala v nebezpečí zpětným nákupem
svých titrů z ciziny zpět plynoucích, jesí samozřejmo.
Ottomane
Vídeň
Turecko
Paříž
14
article
Také peštské Obchodní bance musily prospěti zlep-
šené vyhlídky pro umístění zástavních listů a kommu-
nálních obligací.
Úvěrnímu ústavu schází naproti tomu mnohý
zdroj z předešlého roku, úroková míra jest nižší, a
ústav neabsolvoval žádný linanční obchod, vyjímaje
výkupnou cenu za zakladatelská práva Lauřiny huti.
Také bude nucen k dalším odpisům na své zásoby
surového petroleje, ježto cena surové nafty opět
klesla na 90 h; státní koupě surové nafly pro pod-
zim 1909 nemohou míti ještě žádného vlivu na cenu.
Přes to vše hledí se uveřejnění bilance klidně vstříc;
polooficiosní ujištění, že výsledek nebude značně ne-
příznivější než loni, zní přiliš určitě.
Lauřin huť
podzima 1909
15
article
Dopravní konjunktura pro dráhy jest stále ještě
dosti živá. Příjmy nevyvíjejí se nepříznivě. Také
uherská žeň, jak se nyní ukazuje, při nejmenším pak
žeň pšenice předstihne o mnoho dřívější odhady mi-
nisterstva orby. Přes to jsou hodnoty dopravní ne-
hybné, zcela tak, jakoby všechny dráhy měly býti
postátněny. Jen pro požitkové listy státní dráhy jeví
se poněkud větší zájem. Dopravní vyhlídky dunajské
paroplavby označují se za zcela příznivé. Pozoru-
hodné jest usnesení svazu pro výrobu poletovarův
železářském kartelu, aby výkonným jeho členům,
prvé řadě alpské báňské společnosti uděleno bylo po-
volení svůj odbyt polotovarů bez ohledu na kartelo
vou kvotu a bez vpočtení do této přizpůsobiti po-
ptávce. Toto usnesení se odůvodňuje silnou poptáv-
kou, jež by jinak hledala v cizině ukojení. Je to dů-
kazem příznivé konjunktury, vzhledem k silné po-
plávce? Nebo jest to důkazem zhoršení konjunklury.
ježto železářský kartel béře ohled na cizinu, což ni-
kdy nečinívá v dobrých časech? Rozhodnutí této
otázky závisí od okolnosti, zda pro dovolený většu
odbyt musí býti dodrženy kartelové ceny čili nie.
Není-li s větším rozšířením odbytu spojeno žádné
otevřené nebo zastřené snížení cen, jevilo by se jako
velice příznivý sympton.
svaz pro výroba
16
article
Důležitější kursové variace v minulém týdnu se
znati lze z tohoto sestavení:
Rak. korunová renta . . .
Rak, zlatá renta . . . . .
Uherská zlatá renia . . . .
Uherská korunová renta ..
Turecké losy . . . . ..
Rak. kreditky
Banka pro země rakouské.
Uherské kreditky . . . ..
Bankovní jednola
Pozemkový úvěrní ústav . .
Živnostenská banka . ..
Společnost státní dráhy . .
Jižní dráha
Polabská dráha
Buštěhradská dráha lit. B..
Dunajská paroplavební spol.
Rakouská továrna na zbroj
Rým.-muráňská společnost
Pražská železářská společnost
Mostecká uhlářská společnost
Schodnica
Londýnská devisa ..
Říšské marky . . . . ..
Alpinky
živnostenský banka
státní dráha
pražský železářský společnost
mostecký uhlářský společnost
Schodnica
17
article
Zřízení Pozemkové banky vítá »Přehled-
(čís. 45.) delším článkem z péra V. Z., v němž po-
ukazuje na škodlivé působení pozemkových lichvátů
a drobných parcelářů na venkově a praví: Je pr
nás radostnou povinností konstatovati, že vznikajíeí
Pozemková banka poskytuje ony záruky, bez nichž
by nemobla žádati sympatického přijetí českou ve-
řejnosti. Zakladatelé banky dali novému ústavu
program, dle něhož má býti — nikoliv instituc
jdoucí bezohledné za vykořistěním příznivých situac
a nepřiméřeným ziskem akcionařů — nýbrž ústavem
který sloučiti chce český kapitál k docitování hospo-
dářských i sociálních úspěchů na poli obchodu po-
zemkového a který se má takto státi velmi cenným
doplňkem našeho peněžního organismu. — Hlavním
předmětem bankovních obchodů budou jednak po
zemky městské, jednak hospodářské pozemky
statky venkovské. Veměstech bude arci bank
těžiti z rostouci městské renty pozemkově, ale tím.
že pojímá do svého programu i někteté funkce v ře-
šení městské olázky bytově, docílí, že tato renta.
pozemkový banka
18
article
pramenící z působení nesčelných činilelů veřejných.
vráti se veřejnosti alespoň z části v podobě opatření
sociálně politických, bankou podnikaných. Sem ná-
leží jednak stavba kolonií dělnických, domů úřad-
nických, boj proti umělému stupňování cen pozem-
kových na obvodu měst. V těchto směrech může se
státi dobře vedený a finaněně dosti silný ústav pod
porou a doplňkem činnosti obcí. — Neméně důležité
poslání vytčeno bance na venkově. Má chrániti
střední stav selský proti ztrátám půdy následkem
vznikání lalifandií i proti proletarisaci, působené
zmabajícím se drobením selských usedloslí. Za tím
účelem mají býti bankou zakupovány velkostatky
z jejich pozemků mají býti tvořeny částečně stalky
střední velikosti, částečně má býti uspokojována po-
třeba půdy rozprodejem mezi usedlosti již existující
a mezi chudší vrstvy lidu zemědělského. — Po-
dobným způsobem má býti prováděna vnitřní kolo-
nisace země a boj proti přecházení části národního
fondu pozemkového do rukou německých, spojený
přirozeně se snahou o rozšiření hranic čessé půdy
19
article
Na první pohled jest patrno, že tu vzniká nový so-
lidní český ústav bankovní, který při náležitém úča-
stenství českých kruhů finančních může vzrůsti v in-
stituci pro náš hospodářský život nadmíru významnou.
Pozemková banka zasluhuje tím větší pozornosti, že
svým akcionářům vedle zajištěného slušného zisku
podává i záruku, že sloučila český kapitál v zájmu
české věci.
Z trhů peněžních, 8. srpna. (Původní zpráva »Nár.
Listů«.) Praha. Dnešní bursa minula opět klidně
a placeny čtyřprocentní zástavní listy české hypoteční
banky za K 98.— až K 98.10, dále sjednány závěrky
akcií podolské cementárny na K 202.50 a kladeno za
ně K 202.—. Jinak podáváno za akcie první česk
továrny orientálských cukrovinek K 250.—, první praž-
ské zastavárny K 465.—, první české akciové poji-
šťovny na život K 265.—, kolfnské továrny kávových
náhražků K 680.—, pivovaru v Českých Budějovicích
K 860.—, Zivnostenské banky K 238.—, české banky
»Union« K 245.50, české společností pro průmysí
eukerní K 158.—, strojírny Daňkovy K 428.—, Škodo-
vých závodů K 281.—, české průmyslové banky
K 415.—, zajišťovací banky K 199.—, akciové továrny
na vyrábění umělých hnojiv v Kolině K 400.—, první
českomoravské strojírny K 850.—, králohradeckého
úvěrního ústavu K 444.—, pražské paroplavební spo-
lečnosti po Vltavě a Labí K 600.—, první české rafi-
nerie v Modřanech K 860.—.
Daňkův
Praha
Český Budějovice
Vltava
Modřany
Zivnostenský banka
český banka
český průmyslový banka
20
article
Vídeň. Podle zpráv z Turecka, které zazname-
návaly klidnější smýšlení Mladoturků, bylo také
smýšlení na dnešní burse pevné, které bylo podporo-
váno také konečnými záznamy z cizozemských trhů.
Na polední bursu působilo pevné smýšlení pařížské
bursy v papírech tureckých a ruských. K významněj-
šímu rozvoji trhu však nedošlo, jelikož berlinská
bursa zůstala bezbarvá. Bursa končila při kursech
celkem nezměněných. V papírech bankovních byl
velký zájem o kreditky a akcie bankovního spolku.
Transpertní papíry, nepřihlíží-li se k novému kles-
nutí lombardek, byly stálé. Akcie společnosti státní
dráhy byly hledány, železářské zachovaly svůj
dobrý kurs, akcie Škodovy měly poptávku, tabákové
byly vyšší. Priority jižní dráhy byly nabízeny. Ru-
ská renta byla vyšší. Na eskomptuím trhu peníze
nezměněny 31/2—37/1, 0.
Berlín. Za poměrně nepatrného obchodu byla
dnešní bursa dosti pevná. Bankovní papíry byly
klidné za dobře uhájených kursů. Z dopravních papírů
zotavily se vydatně hodnoty loďařské, kdežto akcie
státní dráhy míeně ochably. Z amerických hodnot
klesly Kanada o 1 procento, kdežto Baltimore konět
o maličkost výše. Montanní lch celkem pevný, ze-
jména stouply bochumské, gelsenkirchenské a Phönr.
Laura a harpenské nezměněny. Turecké losy zotaveny.
Trh ruských hodnot o maličkost pevnější. Privátní
diskont: 3 procenla.
Bursa
Škodův
Laura
Vídeň
Turecko
Berlín
Kanada
Baltimore
21
article
Nouze o pící? Český odborrady země-
dělské rozeslal všem svým okresním delegátům
následující přípis: Z četných krajů docházejí českého
odboru rady zemědělské zprávy o neůrodě pícnin
o ohrožení chovu dobytka touto neúrodou. Český
odbor rady zemědalské hodlaje zahájiti u c. k. vlády
kroky za účelem pomoci ohroženému rolnictvu, žádá
za brzkou zprávu o tom: 1. Jaký jest stav pícnin ve
vašem okrese a lze-li očekávati nednstatek píce a
v jaké míře; 2. jeví-li se na základě tohoto stavu
potřebí veřejné pomoci a v jakém směro, zejmena
usnadněním společného nákupu píce, zlevněním do-
pravy pro píci na drahách, levným opatřením resp.
sprostředkováním osiva podzimní píce a pod. ;3
jeví-li se zapotřebí výdati zákaz vývozu píce včetne
otrub. Český odbor rády zemědělské připomíná, že
zahájení pomocné akce závisí na povolení prostředků
stálních k tomuto účelu, takže dohromady český od-
bor nemůže zatím sám nějakých kraků v té přičině
samostatně podniknouti. Český odbor jest však ocho-
len na základě došlého materlálu zasaditi se co nej
úsilovněji u c. k. vlády o to, aby tato — pokud po
třeba toho bude prokázána — pečovala o náležitou
pomoc pro krajiny nouzí o píci ohrožené.
Zdražení měděného plechu v Německu. Jak sdě
luje »Rhein-Westl. Ztg“, zvýšil německý Svaz mě
děných plechů základní cenu o 2 marky na 14
marek.
Německo
Rhein
Český odborrady země
22
article
Ruská stální banka. Dle výkazu z 5. srpna t.r
činil oběh bankovek 1005.4 mil. rublů proti 993.
mil. rablů před týdnem. Zatý poklad banky čini
1157.4 mil. r. proti 1162.7 mil. rublům minule vy-
kázaným.
K poměrům na trhu uhelném v Německu. Jak
»FIk. Zlg.« sděluje, podá předsednictvo rýnsko-vest-
fálského syndikátu uhelného v plné schůzi, svolané
na 15. t. m., návrh, aby poměrné omezení těžby, n-
řízené pro červenec a srpen, bylo přeneseno i na
září, jakkoli odbyt koksu dále poklesl a stálé hro-
madění zásob působí již finanční potíže. Omezen
těžby v červenci a srpnu činilo -- jak známo —
121/2 proc. uhlí, 40 proc. pro koks a 10 proc. pr
brikety. — S jiné strany se sděluje, že bude na
vrženo na září další obmezení téžby a to prý as
o dalších 5 proe.
Fik
Německo
23
article
Ruský syndikát zápalek. jehož sídlo je v Mo
skvě, usnesl se v boji proti továrnám mimo svaz s
nalezajíeím, snížiti cenu o 28 kopějek na bedně
Odbyt nberských mlýnů. Uherské mlýny zahájily
koncem června opět plnou výrobu. Až dosud by
mlýnský obchod v Uhrách podstatně příznivější nž
loni. Odbyt mouky byl v posledních lýdnech velic
čilý, jak vyplývá již z toho, že mlýny značnější mě.
rou kupovaly obilí. Také do Rakouska od-
byly mlýny poměrně mnoho mouky. Le-
tos totiž není tak velkého rozpětí mezi uherskými
rakouskými cenami obilními, jež svého času mělo
nepříznivý vliv na uherské mlýny. Avšak ani pro
rakouské mlýny nebyl počátek kampané neuspokojivý.
Konsum tu byl bez zásob, následkem čehož byl
i zde odbyt mouky lepší a vyvijel se za ceny, jel
dovolily rak. mlýnům kalkulovati přiměřenou mzdn
za mleti. I když v posledních dnech koupěchtivost
poněkud ochabla, ukazují přece promptní objednávky
dřívějších koupí, že konsum je skutečně bez zásob
a nutně potřebuje zboží. Vysoké ceny vedly k ozdra-
vění obchodu v tom směru, že dlouhodobé předpro-
deje mouky patří dnes k výjimkám. Konsum při vy
sokých cenách nejeví ochotu kupovati více než nej
bližší potřebu. Ježto však obecenstvo do nové kam
paně šlo bez zásob, stačily koupě pro nejnutn ějš
potřebu, aby svedly moučný obchod do zdravýcl
kolejí.
Uhry
Rakousko
24
article
Sloupání cen mědi. Cena mědi opět stoupla
dle záznamu ze dne 7. t. m. činila cena mědí pobo
tové 611/1 liber št. oproti 607/, z předešlého dne a
cena dodávky na 3 měsíce 6214 lib. št. oproti 611/4.
Zotavování se cen mědi, jež dosáhly v době loňské
deprese nejnižší úrovně 551/4 lib. št., nutno přičísti
tomu, že konsum se zvolna oživuje a také americký
průmysl měď zpracující jest lépe zaměstnán. Z toho,
že také Evropa koupila značné množství mědi, lze
souditi i na čílejší obchody průmyslu na pevnině.
Zvláště v Rakousku zdá se, že sloupá odbyt mědi
následkem větší potřeby elektrotechnických závodů
pro kladení kabelů a telefonická zařízení; mimo to
i pro stavbu kotlů jeví se zde větší potřeba.
Ze Všelat se nám píše: Zejíra v neděli bude se
konati schů ze pěstitelů zeleniny ze zdej-
šího kraje u p. Simona ve Všetatech ve 2. hod. odp.
Pořadateii jsou Občanská beseda ve Všetatech a ab-
solventi hospodářské školy v Brandýse n./L. O druž-
sjevnictví přednášeti bude p. dr. Rolíček z Prahy.
Účelem této schůze má býti založení družstva zele-
nářského proti obchodníkům, kterými se míní pě-
stitelé na cenách atd. býti zkracováni. Ve Všetatech ne-
byly již 6 roků obecní volby a myslíme, že nebu-
deme od pravdy daleko, když v tomto hnutí vidíme
také předehru k příštímu utváření se poměrů ve Vše-
tatech.
Situace lnářského průmyslu. Deprese, nastalá ve
Inářském průmyslu po vysoké konjunktuře před 2
roky, počíná se opět zvolna lepšiti. Nabídka po přízi
všech čísel vzrůstá; ceny jsou ovšem ještě velmi
Simon
doktor
Rolíček
Evropa
Rakousko
Všetaty
Brandýs můj . / L
Praha
solventi hospodářský škola
25
article
8. srpna 1. srpna
96 65
96 45
115. 85
115.60
110.80
110 90
92 90
92. 85
184 ——
185.30
628 10
624.50
434 90
436 40
739..50
738.25
522.40
518.25
1061.—
1054.—
238.—
237.75
692.90
690.50
108.—
114.75
451.—
453.—
1060.—
1065. -
998.—
1000.—
528.—
532.—
670.50
670.75
556.25
557.50
2672.—
2688.—
709.—
709.—
462.—
239.42
239.42
11743
117.43
26
article
nízkě. Obmezení výroby o 15%, resp. o 1 pracovní
den, na němž se rakouské přádelny dle vzoru belgi-
ekého a německého dne 22. června usnesly, potrvá
jak známo, dalších 6 neděl. Tkalcovny plátna dosuc
zápasí s následky americké krise. Kdežto příze byla
koupena svého času za vysoké ceny, klesly ceny
zboží a konsum se obmezil, což ovšem mělo nutně
za následek obmezení výroby. Nyní ovšem americký
trh se počíná zvolna oživovali.
Továrna tříslových výtažků, akc. společnost v
Rěce. Referovali jsme již o likvidaci rozlocké továrny
tříslových výtažků a přenesení závodu do Rěky. No
vému podniku, zřízenému s akciovým kapitálen
1,200.000 K, náleží mimo uherskou obchodní akciovou
společnost v Pešti firmy, jimž dosud patřila továrna
v Roztokách, lotiž Lepetit, Dollfuss Ganser v Mi-
láně a H. č M. Oesinger ve Štrasburku, pak dosa-
vadní ředitel a prokurista roztocké továrny Edunro
z Essenů, jenž bude generálním ředitelem nového
podniku, vstupujícího v život počálkem r. 1900.
Z ústředních jatek pražských. Na zejtřejší do-
bytčí trh přihlášeno jest 250 kusů hovězího dobytk
původu domácího a 250 kusů původu haličského.
Prhy peněžní.
V Praze, 8. srpna. Oficiální záznamy znějl
Zástavní listy české hyp. banky 50
, „ . 3v
Žákladní úpisy české zem. banky 4%
Kom. dl. úp čes. zem. b. (ve zl.) 4%
, „ , , (vK) 4
Mel. úpisy » „ » (ve zl.) 4 %
„„», » (vK) 4 0
Žel. . » » »
Zákl. dlužní úpisy bukovinské
zemské banky
Dlužní úpisy České prům. banky 41/
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen . . . . 49%
Zástavní listy mor. hyp. banky 59%
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 4
Želez. úpisy .
Záslavní listy I. mor. spořitelny 41/
„ hal. zem. banky 410
Lepetit
Dollfuss
M Oesinger
Mel
Rěky
Pešť
Roztoky
Štrasburk
Essen
Praha
Český průmyslový
27
article
Kom. dl. úpisy » » » 4 %.
Železnič. . »»
Zást. listy Hal, akc. hyp. banky 4 1/s
» » Rak. uherské banky 49
» » Dolnorak. byp. ústavu 4°%
31/2
Kom. dl. úp. . » » 490
„ 31/2
Zástavní listy Rak. hyp. banky 4%
Prior. obl. spol. rak. míst. dráhi 3 0
Ruská státní půjčka z r. 1906 590
Únorová spolučná renta (v pap.) 4 200
Dubnová » » (ve stř.) 4.2
Květnová (v pap.) 4 %
Červencová spol. renta (ve stř.) 4 e
Rakouská zlatá renta . . . 4 %
» korunová renta. . . 4%
» investiční . . . . 31/2
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . . . .
Česká průmyslová banka . . .
Česká zajišťovací banka . . .
Hospodářská úvěrní banka . a
Moravská eskontní banka. . .
Pražská úvěrní banka . . . .
První česká akc. pojišť. na život
Zál. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka . . . . .
Haličská akc. hypoteční banka .
Rakousko uherská banka . . .
Českomoravská strojírna . . .
Daňkova strojírna . . . . .
Rustonova strojírna . . . .
Česká spolernost cukerní . ..
Český pivovar v Č. Budějovicích
Kolínská továrna chemická . .
Podolská cementárna . . . .
Poldina huť . . . . . . .
Pražská železářská společnost
První česká raff. v Modřanech
» tov. orient. cukrov.
Hal
Daňkův
Rustonův
Hradec Králové
Rakousko
Č . Budějovice
Modřany
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
úvěrní banka
moravský eskontní banka
živnostenský banka
hypoteční banka
uherský banka
Poldin huť
železářský společnost
květnový
28
article
Renty:
4proceniní papírová květnová
4 2procentní . únorová
4procentní stříbrná červencová
42procentní » říjnová .
4procentní zlatá rakouská ..
4procentní korunová rakouská
31/zprocentní korunová (invest.)
4procentní zlatá uherská
šprocentní koranová uberská .
31/2procentní kor. (invest.) uher.
ruská půjčka
Zástavní list y:
4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr.č.
4proc, žel, úp. zem. banky kr. česk.
4proc. Hypot. banky kr. českého
31/2proc. Hypol. banky kr. českého
41/2proc. bank. dl. úp. čes. pr. banky
4% zást. listy Měst. spoř. v Praze
Ústřední banka čes. spořitelen 490
Losy:
Celé státní z r. 1860 . . . . .
státní z r. 1864 . . . . . ..
rakouské úvěrní . . . . . . .
vídeňské komunální . . . . .
tisské . . . . . . . . . ..
turecké . . . . . . . . . .
Banky:
Česká průmyslová . . . . ..
» »Union«
Hospodářská úvěrní pro Čechy
Živnostenská . . . . . ..
moravská eskontní . . . . .
rakousko-uherská . . . . . .
anglo-rakouská . . . . . ..
banka pro země rakouské . ..
dolnorakouská eskontní . . .
»Merkur«, směnár. akc. společnost
rakouský úvěrní ústav . . . .
uherská všeobecná úvěrní . .
všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav.
vídeňská bankovní jednota . . .
vídeňská banka »Union« . . . .
všeobecná depositní banka . ..
Dopravní podniky:
Buštěhradská dráha lit. A . . .
Česká severní dráha . .
Duchcovsko-podmokelská dráha
Rak. severo-západní dráha . ..
Polabská dráha
Pardubická (Jiho-sev.-něm. spoj.).
Pražsko ducheovska dráha kmen..
Pražsko-duche. dráha prioritní .
Ústecko teplická dráha . . . .
Praha
Čechy
ústřední banka
Český průmyslový
vídeňský banka
všeobecný depozitní banka
31
article
Lvovsko-černovická dráha
Státní dráha
Jižní drába
Štyrsko-hradecko-köflašská dráha
Dunajská paroplavební společnos
Rakouský Lloyd . . . . . .
Průmyslové podnikys
Česká cukerní společnost . ..
Plzeňský akciový pivovar . . .
Škodovy závody . . . . . .
Daňkova strojírna . . . . ..
Brněnská strojírna . . . . ..
Králodvorská cementárna . . .
Mostecká uhlářská společnost ..
Severočeská uhlářská spolecnost.
Západočeská »
Poldina hut
Pražská železářská společnosť . .
Alpská báňská
Rýmavsko-muráňská želez. spol. .
Hirtenbergské továrny na náboje
Rakouská zbrojovka
Veitschské magnesitové doly (prior.)
Haličsko-karpat. petrol. spol. . .
Schodnica, petrol. spol. . . . .
Devisy a valuty:
95.27 95.32
Curych . . . . . . . . ..
95.20 95.23
Paříž . . . . . . . . . ..
. . . . . . . 239.42 239 47
Londýn
. . . . 117.41 117.42
Německá místa.
Rišské marky v papírech . . . 117 41 117.42
Dvacetifrank . . . . . . . . 19.07 19.06
Rubl papír . . . . . . . . 251.50 - 251.50
95.32 95.35
Lira
Lloyd
Škodův
Daňkův
Štyrsko
Paříž
Poldin hut
rubl papír
36
article
Soukromé (sazby eskontní) . 31/.-3/1, 4/. 31/ 4.4%
Příznivé vzhledem na zprávy o vyšších cenách
z ciziny, kreditky na odhady bilance vyšši, lombardy
se zotavaly.
x. Z Vídně, 8. srpna. (Telegr. »Nár. Listů«.)
Večerní bursa. Kreditky 628.50, uherské kre-
ditky 740.—, anglobanka 294 50, bankovní jednota
522.75, unionka 540.—-, länderbanka 4335.25, státní
dráha 691.—, jižní dráha 108 25, polabská dráha
452.50, severozáp. dráha 453.—, turecké tabákové
395.50, rýmavsko muráňské 556.75, alpinky 671.—,
květnová renta 96.30, uherská korunová 92.85,
turecké losy 184.50, marky za hotové 117.40, ultima
117.43. Smýšlení klidné.
x Z Vídně, 8. srpna. (Telfgram. »Nár. Listů«.)
Devisy. (První čísto značí peníze, druhé zboží).
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.20,
198.46, Bukurešť na krátké lhůty —.—, —.—.
Brussel šek na kr. lhůty za 100 fr. —.—, —.—,
Brussel na delší ih. —.—, —.—, Německo šek n
krátké lhůty za 100 mk. 117.221/2, 117.521/2. Německo
na delší lhůty —.——, —.—, Londýn šek a kr. lh.
a 10 lib. št. 239.35, 239.65, Londýn na delší lh.
—.—, Nový York za 100 doltarů —.—
—.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95. 25
95.40, Italie na delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad
a ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.
—.—, Petrohrad delší lh. 251.50, 252.25, Paříž šek
na krátké lh. za 100 fr. 95.15, 95.30, Paříž delší
—.—, Curych a Basilej šek a krátké lh.
lh. —
95.25, 95.40, na delší thůty —.—, —.—, Švýcary
šek a krátké lh. 95.25, 95.40, na delší ih. —.—,
Potrohradská bursa.
Vídeň
Amsterodam
Bukurešť
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
Italia šek
Italia
37
article
Z Pelrohradu, 8. srpna. (Zpráva Ziva. banky.)
8. srpna 7. srpna
Diskontn! . . . . . . . . 373.— 373 —
Baku . . . . . . . . . . . 359.— 356.—
Caspienne . . . . . . . . . 3900.— 3900.—
Sormovo . . . . . . 105 — 105. —
174.—
rusko-čínská banka. . . . . . 174.—
273 —
Ruská průmyslová banka . . . 273 50
114.—
Potrohradské metallurgické . . . 114 —
169.—
Kolomna . . . . . . . . . 169.——
84 75
Putilovské železo . . . . . . 85 —
170 -
Fénix. . . . . . . . . . . 169 —
Caspienne
Sormův
Potrohradský
Fénix
Bak
Kolomna
průmyslový banka
Pelrohrad
zpráva Ziva
Diskontn
46
article
95.85
99.45
99.45
96.30
96.25
115.60
96.45
87.30
245.50246.50
415.— 420.—
199.— 202 —
389.— 391.—
526.— 530.—
265.— 268.—
444.— 450.—
238.— 238.50
569.— 571.—
850. 910.—
428.— 432.—
168.— 175.—
860.— 920.—
400.— 420.—
202.— 203.—
423.— 427. —
2688 2698
360.— 380.—
51
article
Z Berlina, 8. srpna. (Pův. zpr. »Nár. Listů «.)
Z Berlina, 8. srpna. (Pův. zpr. »Nár. Listů «.)
8. srpna 7. srpna
297.25
Rakouské kreditky. . . . . . 297.50
174 75
Diskonto . . . . . . . . . 174 50
233.——
Německá banka. . . . . . . 233.60
162.62
Obchodní společnost . . . . . 162.60
140.—
140.—
Drážďanská banka. . . . . .
Španělské exterieury . . . . .
222.55
220 62
Bochumské ocelárny . . . . .
212.37
212 25
Lauřina hut . . . . . . . .
58.25
56.75
Dortmund. Union lit. C.. . . .
199.—
Harpenská uhl. spol. . . . . .
Hibernia . . . . . . . . .
419.50
Consolidace . . . . . . . .
95 25
Severoněmecký Lloyd . . . .
111.37
110 62
Packet . . . . . . . . . .
145.50
144.10
Turecké losy . . . . . . . .
Lloyd
Berlín
Dortmund
německý banka
drážďanský banka
Hibernia
69
article
Donnersmark . . . . . . .
Huldschinský . . . . . . .
Vulcan . . . . . . . . . . 245.— 245.20
Bismark . . . . . . . . . 277.75 276.50
Caro. . . . . . . . . . . 100.50 99.75
Hoesch. . . . . . . . . . 220 — 220.—
Georg Marie . . . . . . . . 67.90 67.-10
Königsb. . . . . . . . . . 204.— 204.50
Nordstern. . . . . . . . . —.—
Z Berlina, 8. srpna. (O 1 hod. 15 mín. odn.)
Kreditky 197.50, státní dráha 147.75, lombardy 20.40.
Smýšlení klidné.
Z Berlina, 8. srpna. (K. k.) Kreditky 197.50. ber-
línská obchodní 162.50. darmštadtská banka 125 70
německá banka 233.30, diskonto komand. 174.60,
drážďanská banka 140.—, národní banka 116.—,
státní dráha 147.70, lombardy 20.50. Kanada 167 20,
Gotthard —.—, dráha Henri 123.50, bochumské
221.50, dortmundské 58.20, Lauřina huť 212 60,
Consolidace —.—, gelsenkirchenské 194.—, harpenské
200.50, Hibernia —.—, Packet 111.50, Lloyd 95.30,
dynam. trust —.—, Smýšlení pevné.
Z Franklurtu. 8. srpna. (Telegr. závěr. kursy.)
Úvěrní akcie 197.25. akcie společnosti státní dráhy
147.75, lombardy 20.40, papír. renta 99..20. stří-
brná renta 99.20 rak. zlatá renta 98.35, 49% rak.
korun. renta 96.25, unerská zlatá renta 93.10. uhet.
korunova renta 92.95. Smýšlení stálé.
Z Frankfurtu, 8. srpna. (Dodat. bursa.) Úvěrnl
Cara
Georg
Marie
Gotthard
Henri 123.50
Lloyd 95.30
Berlín
Kanada
Lauřin
Frankfurt
německý banka
drážďanský banka
národní banka 116
Hibernia
Packet 111.50