ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 15 3a852ee0-75a6-11dc-aff7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 15
Chunky — 82 celkem · entity: place 58, person 36, org 41, work 9
1 masthead
tslee
2 masthead
Národní hospodář.
3 masthead
zenědělství
4 masthead
Obohod
5 masthead
PPrůnysl
6 masthead
Finančnictví
7 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 218. ze dne 9. srpna 1908.
8 article Státní premie na dolování.
Státní premie na dolování. Státní premie na dolování? řekne si většin čtenářů, těch v Rakousku neni. Zřejmé premie, jako byla stará premie na cukr, ovšem u nás pro dolování není, že však a nás existuje cosi, co se nesmírně podobá tajné premii na dolováni, chceme ukázati v této stati. Náš zákon o přímé dani výdělkové stanovi pro společnosti povinné k veřejnému účtován — a ty jsou v Rakousku hlavním podnikatelem Holování — že je při výpočtu zisku dani podro- beného dovoleno od hrubého výtěžku odpočísti odpisy k úbradě znehodnocení inventáře nebo závodního materiálu, při provozování podniku nastalé ztráty na substanei, kursov atd. Ustanovení toho užily podniky důlní a sni žují podklad pro výměru daně vedle odpisu amortisace inventáře též o ztrátu, která jim na- stává tím, že během zdaňovací periody jistá část ložiska, jež exploitují, jest vyrubána, tedy zmenšením substance jeho. Jest nesporno, že dle znění zákona mají k tomu právo, což, uznává též praxe úřadů finančních i správního soudu. Jiná jest otázka, zdali odpis této ztráty na sub- stanci odpovídá základní myšlence, ktorá vedla k vydání zákona; neodpovídá-li, pak jest jasno. že zákonem tím podnikateli dostává se za to. že provozuje podnik důlní, jisté výhody hmotné totiž nižšího zdanění — stejný to účinek, jako kdyby mu na dolování byla z peněz státníeh udělena premie, poměrná výnosu jeho těžby.
Rakousko
9 article
Zákon o daních přímých vyšel ze správné zásady, že má býti podroben dani skutečný, čistý výdělek a proto připouští svrchu uvedené sráž ky, které u obyčejných podniků skutečně patř do vydání; pozorujme však, zda ztráta substane u dolů se stanoviska zdaňovacího patří mez vydání také a sice srovnávejme k vůli lopšímu porozumění věci podnik horní a jakýkoliv podnil jiný, na př. továrnu. Továrník musí své suroviny nakoupiti, on za ně vydá jistou část svého jmění; jestliže pak utrpí nějakou ztrátu na substanci suroviny, bud že se mu zkazila nebo klesla ve všeobecné ceně takže on jí k výrobě nemůže užiti nebo must v podobě výrobků prodati ji laciněji, nežli sám nakoupil, je tu zajisté ztráta skutečná, již slušno od eelkového zisku odečísti, má-li se zjistiti sku- tečné zvětšení jeho jmění, keré nastalo ná- sledkem jeho podnikání a které má býti zda- Vezměme však za příklad podnik dolován ještě podobnější: majitel pozemku zříďi na něm eihelnu a bere z něho hlínu na výrobu cihel Pozemek ten představuje jistý kapitál, jenž dopo- sud vydával svůj úrok v podobě hospodářských plodin. Dobýváním hlíny na něm se část tohoto jmění spotřebujej protože běhom času hlinitá vrstva se vyčerpá a pozemek zůstane znehodno- cen; ztrála na substanci jeví se zdo v rozdílu mezi cenou pozemku před zavedením podniku a po zrušení jeho. Že se obyčejně zúčtuje v te formě, že se příslušná její kvota započte jako náklad vyropní (cena suroviny na věci nic ne- mění). I v tomto případě je tu skutečná ztráto na substanci, na niž nutno právem při zdanění bráti zřetel.
10 article
Pozorujme nyní podnik důlní a sice přede- všim ten, který se provozuje na důlním poli pod- nikateli propůjčeném státní mocí. Propůjčeníto jest bezplatným aktem, jímž uděluje se podnika- teli jistý souhrn oprávnění, který zákon prohla- šuje za nemovité vlastnictví; blavním oprávně- ním, vyplývajícím z důlního majetku, je pok právo dobývati vyhražené nerosty v důlním poli a zužitkovati je. Oprávnění toho, opaku- jeme poznovu, dostává se podnikateli důlnímu zdarma. Když pak on oprávnění svoje provádí a rube vybražený nerost, má z prodeje vytěžené hmoty zisk, jevicí se v roz dílu mezi prodejní cosfbu těžby a mezi náklady na rubání její, počitaje v to i zůrokování kapi tálu investovaného, odpisy na znehodnocení bu- dov, strojů a pod. Ložiska vyhraženého minorálu odrubánín ovšem ubuďe a úbytek ten prohlašuje se za ztrá- tu na substanci, kterou prý utrpěl majitel dolů Uznání této zásady je však znouznáním skutečné povahy důlního oprávnění. Byť i zá- kon horní zval je vlastnictvím, v podstatě své zůstává vždy jen výhradným právem okupačnín na ložisko a skutečného vlastnictví nabude pod- nikatel jen k dobytým částem ložiska. Protože pak toto právo okupační vztahuje se ku před- mětu opsahově omezenému, leží už v jeho vlast- ní podstatě jeho časová omezenost — výkon jeho jest možný jen pokud jest co v poli rubati.
11 article
Proto není žádnou ztrátou na právu tom sku- tečnou, jestliže se dosah práva toho výkonem zmenšuje a uznání ztráty na substanci při důl- ním podniku, pokud jde o úbytek ložiska, za- kládá se na záměně a pomíšení obsahu opráv- nění důlního s povahou právního pojmu, jemuž oprávnění to v soukromoprávním postavení jest na roveň postaveno. Že podnikatel úbytek loži- cka subjektivně pokládá za ztrátu, na věci nie nemění a stát nemá příčiny, proč by měl toto nesprávné subjektivní nazírání uznávati při zda- nění. Při propůjčení měr stát poskytl zmíněné okupační právo podnikateli, z něhož tento má zisk zdarma, uloživ mu za aequivalent povin- nost vyhražený nerost dosud uložený v zemi při- praviti k obecnému užívání. Za risiko, které pod- nikatel má vzhledem na možnost nezdaru podní kání, dostává se mu odškodnění ve vyšším zisku plynoucím z kapitálů investovaných v důlních podnicích. Zda výhoda, státem při propůjčení poskylnutá, postačí, aby risiko to hradila čili nic, o tom je volno podnikateli uvažovati, nežli žádá za propůjčení důlního oprávnění; jakmile za ně požádal, uznal to a stát nemá vůči němu jiných povinnosti, nežli vůči jinému podnikateli, leda dháti, by důlní podnikatel svojí povinnosti nyní řádně dostál a nečiní-li tak, donucovati jej k tomu, po př. i odníti mu bezúplatně důlní oprávnění. Stát a podnikatel jsou tedy, abychom tak řekli, vyrovnání a nemá jistě podnikatel ná- roku na nějaké hmotné poskytnutí se strany státu. Připusti-li tedy potom ještě stát, abysi podnikatel při zdaňování srazil obchodní hod- něno.
12 article
notu vyrubané části pole a tím snížil obnos svojí daně, dává mu, poněvadž podnikatel nějakého skutečného zmenšení majetku, který měl před propůjčením, vyrubáním neutrpěl, vlastně jistý obnos formou zúčtovaci. A poněvadž, jak svrehu ukázáno, nějakého zvláštního důvodu není, dle něhož by stát měl byť i jen morálníí povínnost podnikateli důlnímu poskytovati takověto obnu- sy, jest uznání, že důlní podnikatel ztráty na substanci má, v podstatě své premií na dolo- (Dokončení.) vání.
13 article Z vídeňské bursy.
Z vídeňské bursy. (Původní zpráva »Národních Listů-.) Z Vídně, 8. srpna. Obnova v Turecku neděje se přece tak klídně jak bylo namnoze očekáváno. Osoba sultánova není zcela mimo nebezpečí a proslýchá se o možnosti vojenské profirevoluce. Návrat dosávadního despo- tismu zdá se býti od jisté doby vyloučen, nelze však předvídati, nedojde-li k hrůzovládě neb vojenské diktatuře. Turecké hodnoty, jež byly před týdnem v Paříži tolik favorisovány, utrpěly pokles kursů. zvláště akcie turecké tabákové režie, jež asi tíže pro- sadí nyní prodloužení své koncese přes rok 1914, net v době bakšišů. Poněkud lépe se udržely hodnoly odvislé od Delte publiqne, turecké losy a tureck obligace. Vždyť se již mluvilo dokonce o konversí zbývajících 5% tureckých rent. Konverse ta se stěží uskuteční, dokud konstiluce nevstoupí nezávadně v platnost. Ukáže li se, že turecký úslavní aparát bude dobře fungovati, pak ovšem turecká vláda do- stane peněz, kolik bude jen chtíti a v Turecku se vyvine čilý hospodářský život. Již nyní jest počet cizích uchazečů o koncese obrovský. Zvláště banky jež se již tradicionálně zabývají tureckými hodno lami, jako Banque Ottomane. Německá banka a t úvěrní ústavy, jež mají své filiálky v Turecku, mohly by očekávati značné oživení rozsahu svých obchodů. V pondělí má býti uveřejněna pololetní bilance úvěr- ního ústavu. Dosud uveřejněné potoletní bilance — téměř výlučně uherských bank — nepřipouštějí žád- ných úsudků dle analogie. Že uherská hypoteční banka vykazuje lepší bilanci, než před rokem, kdy se zbytečně vydala v nebezpečí zpětným nákupem svých titrů z ciziny zpět plynoucích, jesí samozřejmo.
Ottomane Vídeň Turecko Paříž
14 article
Také peštské Obchodní bance musily prospěti zlep- šené vyhlídky pro umístění zástavních listů a kommu- nálních obligací. Úvěrnímu ústavu schází naproti tomu mnohý zdroj z předešlého roku, úroková míra jest nižší, a ústav neabsolvoval žádný linanční obchod, vyjímaje výkupnou cenu za zakladatelská práva Lauřiny huti. Také bude nucen k dalším odpisům na své zásoby surového petroleje, ježto cena surové nafty opět klesla na 90 h; státní koupě surové nafly pro pod- zim 1909 nemohou míti ještě žádného vlivu na cenu. Přes to vše hledí se uveřejnění bilance klidně vstříc; polooficiosní ujištění, že výsledek nebude značně ne- příznivější než loni, zní přiliš určitě.
Lauřin huť podzima 1909
15 article
Dopravní konjunktura pro dráhy jest stále ještě dosti živá. Příjmy nevyvíjejí se nepříznivě. Také uherská žeň, jak se nyní ukazuje, při nejmenším pak žeň pšenice předstihne o mnoho dřívější odhady mi- nisterstva orby. Přes to jsou hodnoty dopravní ne- hybné, zcela tak, jakoby všechny dráhy měly býti postátněny. Jen pro požitkové listy státní dráhy jeví se poněkud větší zájem. Dopravní vyhlídky dunajské paroplavby označují se za zcela příznivé. Pozoru- hodné jest usnesení svazu pro výrobu poletovarův železářském kartelu, aby výkonným jeho členům, prvé řadě alpské báňské společnosti uděleno bylo po- volení svůj odbyt polotovarů bez ohledu na kartelo vou kvotu a bez vpočtení do této přizpůsobiti po- ptávce. Toto usnesení se odůvodňuje silnou poptáv- kou, jež by jinak hledala v cizině ukojení. Je to dů- kazem příznivé konjunktury, vzhledem k silné po- plávce? Nebo jest to důkazem zhoršení konjunklury. ježto železářský kartel béře ohled na cizinu, což ni- kdy nečinívá v dobrých časech? Rozhodnutí této otázky závisí od okolnosti, zda pro dovolený většu odbyt musí býti dodrženy kartelové ceny čili nie. Není-li s větším rozšířením odbytu spojeno žádné otevřené nebo zastřené snížení cen, jevilo by se jako velice příznivý sympton.
svaz pro výroba
16 article
Důležitější kursové variace v minulém týdnu se znati lze z tohoto sestavení: Rak. korunová renta . . . Rak, zlatá renta . . . . . Uherská zlatá renia . . . . Uherská korunová renta .. Turecké losy . . . . .. Rak. kreditky Banka pro země rakouské. Uherské kreditky . . . .. Bankovní jednola Pozemkový úvěrní ústav . . Živnostenská banka . .. Společnost státní dráhy . . Jižní dráha Polabská dráha Buštěhradská dráha lit. B.. Dunajská paroplavební spol. Rakouská továrna na zbroj Rým.-muráňská společnost Pražská železářská společnost Mostecká uhlářská společnost Schodnica Londýnská devisa .. Říšské marky . . . . .. Alpinky
živnostenský banka státní dráha pražský železářský společnost mostecký uhlářský společnost Schodnica
17 article
Zřízení Pozemkové banky vítá »Přehled- (čís. 45.) delším článkem z péra V. Z., v němž po- ukazuje na škodlivé působení pozemkových lichvátů a drobných parcelářů na venkově a praví: Je pr nás radostnou povinností konstatovati, že vznikajíeí Pozemková banka poskytuje ony záruky, bez nichž by nemobla žádati sympatického přijetí českou ve- řejnosti. Zakladatelé banky dali novému ústavu program, dle něhož má býti — nikoliv instituc jdoucí bezohledné za vykořistěním příznivých situac a nepřiméřeným ziskem akcionařů — nýbrž ústavem který sloučiti chce český kapitál k docitování hospo- dářských i sociálních úspěchů na poli obchodu po- zemkového a který se má takto státi velmi cenným doplňkem našeho peněžního organismu. — Hlavním předmětem bankovních obchodů budou jednak po zemky městské, jednak hospodářské pozemky statky venkovské. Veměstech bude arci bank těžiti z rostouci městské renty pozemkově, ale tím. že pojímá do svého programu i někteté funkce v ře- šení městské olázky bytově, docílí, že tato renta.
pozemkový banka
18 article
pramenící z působení nesčelných činilelů veřejných. vráti se veřejnosti alespoň z části v podobě opatření sociálně politických, bankou podnikaných. Sem ná- leží jednak stavba kolonií dělnických, domů úřad- nických, boj proti umělému stupňování cen pozem- kových na obvodu měst. V těchto směrech může se státi dobře vedený a finaněně dosti silný ústav pod porou a doplňkem činnosti obcí. — Neméně důležité poslání vytčeno bance na venkově. Má chrániti střední stav selský proti ztrátám půdy následkem vznikání lalifandií i proti proletarisaci, působené zmabajícím se drobením selských usedloslí. Za tím účelem mají býti bankou zakupovány velkostatky z jejich pozemků mají býti tvořeny částečně stalky střední velikosti, částečně má býti uspokojována po- třeba půdy rozprodejem mezi usedlosti již existující a mezi chudší vrstvy lidu zemědělského. — Po- dobným způsobem má býti prováděna vnitřní kolo- nisace země a boj proti přecházení části národního fondu pozemkového do rukou německých, spojený přirozeně se snahou o rozšiření hranic čessé půdy
19 article
Na první pohled jest patrno, že tu vzniká nový so- lidní český ústav bankovní, který při náležitém úča- stenství českých kruhů finančních může vzrůsti v in- stituci pro náš hospodářský život nadmíru významnou. Pozemková banka zasluhuje tím větší pozornosti, že svým akcionářům vedle zajištěného slušného zisku podává i záruku, že sloučila český kapitál v zájmu české věci. Z trhů peněžních, 8. srpna. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) Praha. Dnešní bursa minula opět klidně a placeny čtyřprocentní zástavní listy české hypoteční banky za K 98.— až K 98.10, dále sjednány závěrky akcií podolské cementárny na K 202.50 a kladeno za ně K 202.—. Jinak podáváno za akcie první česk továrny orientálských cukrovinek K 250.—, první praž- ské zastavárny K 465.—, první české akciové poji- šťovny na život K 265.—, kolfnské továrny kávových náhražků K 680.—, pivovaru v Českých Budějovicích K 860.—, Zivnostenské banky K 238.—, české banky »Union« K 245.50, české společností pro průmysí eukerní K 158.—, strojírny Daňkovy K 428.—, Škodo- vých závodů K 281.—, české průmyslové banky K 415.—, zajišťovací banky K 199.—, akciové továrny na vyrábění umělých hnojiv v Kolině K 400.—, první českomoravské strojírny K 850.—, králohradeckého úvěrního ústavu K 444.—, pražské paroplavební spo- lečnosti po Vltavě a Labí K 600.—, první české rafi- nerie v Modřanech K 860.—.
Daňkův Praha Český Budějovice Vltava Modřany Zivnostenský banka český banka český průmyslový banka
20 article
Vídeň. Podle zpráv z Turecka, které zazname- návaly klidnější smýšlení Mladoturků, bylo také smýšlení na dnešní burse pevné, které bylo podporo- váno také konečnými záznamy z cizozemských trhů. Na polední bursu působilo pevné smýšlení pařížské bursy v papírech tureckých a ruských. K významněj- šímu rozvoji trhu však nedošlo, jelikož berlinská bursa zůstala bezbarvá. Bursa končila při kursech celkem nezměněných. V papírech bankovních byl velký zájem o kreditky a akcie bankovního spolku. Transpertní papíry, nepřihlíží-li se k novému kles- nutí lombardek, byly stálé. Akcie společnosti státní dráhy byly hledány, železářské zachovaly svůj dobrý kurs, akcie Škodovy měly poptávku, tabákové byly vyšší. Priority jižní dráhy byly nabízeny. Ru- ská renta byla vyšší. Na eskomptuím trhu peníze nezměněny 31/2—37/1, 0. Berlín. Za poměrně nepatrného obchodu byla dnešní bursa dosti pevná. Bankovní papíry byly klidné za dobře uhájených kursů. Z dopravních papírů zotavily se vydatně hodnoty loďařské, kdežto akcie státní dráhy míeně ochably. Z amerických hodnot klesly Kanada o 1 procento, kdežto Baltimore konět o maličkost výše. Montanní lch celkem pevný, ze- jména stouply bochumské, gelsenkirchenské a Phönr. Laura a harpenské nezměněny. Turecké losy zotaveny. Trh ruských hodnot o maličkost pevnější. Privátní diskont: 3 procenla.
Bursa Škodův Laura Vídeň Turecko Berlín Kanada Baltimore
21 article
Nouze o pící? Český odborrady země- dělské rozeslal všem svým okresním delegátům následující přípis: Z četných krajů docházejí českého odboru rady zemědělské zprávy o neůrodě pícnin o ohrožení chovu dobytka touto neúrodou. Český odbor rady zemědalské hodlaje zahájiti u c. k. vlády kroky za účelem pomoci ohroženému rolnictvu, žádá za brzkou zprávu o tom: 1. Jaký jest stav pícnin ve vašem okrese a lze-li očekávati nednstatek píce a v jaké míře; 2. jeví-li se na základě tohoto stavu potřebí veřejné pomoci a v jakém směro, zejmena usnadněním společného nákupu píce, zlevněním do- pravy pro píci na drahách, levným opatřením resp. sprostředkováním osiva podzimní píce a pod. ;3 jeví-li se zapotřebí výdati zákaz vývozu píce včetne otrub. Český odbor rády zemědělské připomíná, že zahájení pomocné akce závisí na povolení prostředků stálních k tomuto účelu, takže dohromady český od- bor nemůže zatím sám nějakých kraků v té přičině samostatně podniknouti. Český odbor jest však ocho- len na základě došlého materlálu zasaditi se co nej úsilovněji u c. k. vlády o to, aby tato — pokud po třeba toho bude prokázána — pečovala o náležitou pomoc pro krajiny nouzí o píci ohrožené. Zdražení měděného plechu v Německu. Jak sdě luje »Rhein-Westl. Ztg“, zvýšil německý Svaz mě děných plechů základní cenu o 2 marky na 14 marek.
Německo Rhein Český odborrady země
22 article
Ruská stální banka. Dle výkazu z 5. srpna t.r činil oběh bankovek 1005.4 mil. rublů proti 993. mil. rablů před týdnem. Zatý poklad banky čini 1157.4 mil. r. proti 1162.7 mil. rublům minule vy- kázaným. K poměrům na trhu uhelném v Německu. Jak »FIk. Zlg.« sděluje, podá předsednictvo rýnsko-vest- fálského syndikátu uhelného v plné schůzi, svolané na 15. t. m., návrh, aby poměrné omezení těžby, n- řízené pro červenec a srpen, bylo přeneseno i na září, jakkoli odbyt koksu dále poklesl a stálé hro- madění zásob působí již finanční potíže. Omezen těžby v červenci a srpnu činilo -- jak známo — 121/2 proc. uhlí, 40 proc. pro koks a 10 proc. pr brikety. — S jiné strany se sděluje, že bude na vrženo na září další obmezení téžby a to prý as o dalších 5 proe.
Fik Německo
23 article
Ruský syndikát zápalek. jehož sídlo je v Mo skvě, usnesl se v boji proti továrnám mimo svaz s nalezajíeím, snížiti cenu o 28 kopějek na bedně Odbyt nberských mlýnů. Uherské mlýny zahájily koncem června opět plnou výrobu. Až dosud by mlýnský obchod v Uhrách podstatně příznivější nž loni. Odbyt mouky byl v posledních lýdnech velic čilý, jak vyplývá již z toho, že mlýny značnější mě. rou kupovaly obilí. Také do Rakouska od- byly mlýny poměrně mnoho mouky. Le- tos totiž není tak velkého rozpětí mezi uherskými rakouskými cenami obilními, jež svého času mělo nepříznivý vliv na uherské mlýny. Avšak ani pro rakouské mlýny nebyl počátek kampané neuspokojivý. Konsum tu byl bez zásob, následkem čehož byl i zde odbyt mouky lepší a vyvijel se za ceny, jel dovolily rak. mlýnům kalkulovati přiměřenou mzdn za mleti. I když v posledních dnech koupěchtivost poněkud ochabla, ukazují přece promptní objednávky dřívějších koupí, že konsum je skutečně bez zásob a nutně potřebuje zboží. Vysoké ceny vedly k ozdra- vění obchodu v tom směru, že dlouhodobé předpro- deje mouky patří dnes k výjimkám. Konsum při vy sokých cenách nejeví ochotu kupovati více než nej bližší potřebu. Ježto však obecenstvo do nové kam paně šlo bez zásob, stačily koupě pro nejnutn ějš potřebu, aby svedly moučný obchod do zdravýcl kolejí.
Uhry Rakousko
24 article
Sloupání cen mědi. Cena mědi opět stoupla dle záznamu ze dne 7. t. m. činila cena mědí pobo tové 611/1 liber št. oproti 607/, z předešlého dne a cena dodávky na 3 měsíce 6214 lib. št. oproti 611/4. Zotavování se cen mědi, jež dosáhly v době loňské deprese nejnižší úrovně 551/4 lib. št., nutno přičísti tomu, že konsum se zvolna oživuje a také americký průmysl měď zpracující jest lépe zaměstnán. Z toho, že také Evropa koupila značné množství mědi, lze souditi i na čílejší obchody průmyslu na pevnině. Zvláště v Rakousku zdá se, že sloupá odbyt mědi následkem větší potřeby elektrotechnických závodů pro kladení kabelů a telefonická zařízení; mimo to i pro stavbu kotlů jeví se zde větší potřeba. Ze Všelat se nám píše: Zejíra v neděli bude se konati schů ze pěstitelů zeleniny ze zdej- šího kraje u p. Simona ve Všetatech ve 2. hod. odp. Pořadateii jsou Občanská beseda ve Všetatech a ab- solventi hospodářské školy v Brandýse n./L. O druž- sjevnictví přednášeti bude p. dr. Rolíček z Prahy. Účelem této schůze má býti založení družstva zele- nářského proti obchodníkům, kterými se míní pě- stitelé na cenách atd. býti zkracováni. Ve Všetatech ne- byly již 6 roků obecní volby a myslíme, že nebu- deme od pravdy daleko, když v tomto hnutí vidíme také předehru k příštímu utváření se poměrů ve Vše- tatech. Situace lnářského průmyslu. Deprese, nastalá ve Inářském průmyslu po vysoké konjunktuře před 2 roky, počíná se opět zvolna lepšiti. Nabídka po přízi všech čísel vzrůstá; ceny jsou ovšem ještě velmi
Simon doktor Rolíček Evropa Rakousko Všetaty Brandýs můj . / L Praha solventi hospodářský škola
25 article
8. srpna 1. srpna 96 65 96 45 115. 85 115.60 110.80 110 90 92 90 92. 85 184 —— 185.30 628 10 624.50 434 90 436 40 739..50 738.25 522.40 518.25 1061.— 1054.— 238.— 237.75 692.90 690.50 108.— 114.75 451.— 453.— 1060.— 1065. - 998.— 1000.— 528.— 532.— 670.50 670.75 556.25 557.50 2672.— 2688.— 709.— 709.— 462.— 239.42 239.42 11743 117.43
26 article
nízkě. Obmezení výroby o 15%, resp. o 1 pracovní den, na němž se rakouské přádelny dle vzoru belgi- ekého a německého dne 22. června usnesly, potrvá jak známo, dalších 6 neděl. Tkalcovny plátna dosuc zápasí s následky americké krise. Kdežto příze byla koupena svého času za vysoké ceny, klesly ceny zboží a konsum se obmezil, což ovšem mělo nutně za následek obmezení výroby. Nyní ovšem americký trh se počíná zvolna oživovali. Továrna tříslových výtažků, akc. společnost v Rěce. Referovali jsme již o likvidaci rozlocké továrny tříslových výtažků a přenesení závodu do Rěky. No vému podniku, zřízenému s akciovým kapitálen 1,200.000 K, náleží mimo uherskou obchodní akciovou společnost v Pešti firmy, jimž dosud patřila továrna v Roztokách, lotiž Lepetit, Dollfuss Ganser v Mi- láně a H. č M. Oesinger ve Štrasburku, pak dosa- vadní ředitel a prokurista roztocké továrny Edunro z Essenů, jenž bude generálním ředitelem nového podniku, vstupujícího v život počálkem r. 1900. Z ústředních jatek pražských. Na zejtřejší do- bytčí trh přihlášeno jest 250 kusů hovězího dobytk původu domácího a 250 kusů původu haličského. Prhy peněžní. V Praze, 8. srpna. Oficiální záznamy znějl Zástavní listy české hyp. banky 50 , „ . 3v Žákladní úpisy české zem. banky 4% Kom. dl. úp čes. zem. b. (ve zl.) 4% , „ , , (vK) 4 Mel. úpisy » „ » (ve zl.) 4 % „„», » (vK) 4 0 Žel. . » » » Zákl. dlužní úpisy bukovinské zemské banky Dlužní úpisy České prům. banky 41/ Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen . . . . 49% Zástavní listy mor. hyp. banky 59% Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 4 Želez. úpisy . Záslavní listy I. mor. spořitelny 41/ „ hal. zem. banky 410
Lepetit Dollfuss M Oesinger Mel Rěky Pešť Roztoky Štrasburk Essen Praha Český průmyslový
27 article
Kom. dl. úpisy » » » 4 %. Železnič. . »» Zást. listy Hal, akc. hyp. banky 4 1/s » » Rak. uherské banky 49 » » Dolnorak. byp. ústavu 4°% 31/2 Kom. dl. úp. . » » 490 „ 31/2 Zástavní listy Rak. hyp. banky 4% Prior. obl. spol. rak. míst. dráhi 3 0 Ruská státní půjčka z r. 1906 590 Únorová spolučná renta (v pap.) 4 200 Dubnová » » (ve stř.) 4.2 Květnová (v pap.) 4 % Červencová spol. renta (ve stř.) 4 e Rakouská zlatá renta . . . 4 % » korunová renta. . . 4% » investiční . . . . 31/2 Česká eskontní banka . . . . akcie Česká banka Union . . . . . Česká průmyslová banka . . . Česká zajišťovací banka . . . Hospodářská úvěrní banka . a Moravská eskontní banka. . . Pražská úvěrní banka . . . . První česká akc. pojišť. na život Zál. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka . . . . . Haličská akc. hypoteční banka . Rakousko uherská banka . . . Českomoravská strojírna . . . Daňkova strojírna . . . . . Rustonova strojírna . . . . Česká spolernost cukerní . .. Český pivovar v Č. Budějovicích Kolínská továrna chemická . . Podolská cementárna . . . . Poldina huť . . . . . . . Pražská železářská společnost První česká raff. v Modřanech » tov. orient. cukrov.
Hal Daňkův Rustonův Hradec Králové Rakousko Č . Budějovice Modřany Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka úvěrní banka moravský eskontní banka živnostenský banka hypoteční banka uherský banka Poldin huť železářský společnost květnový
28 article
Renty: 4proceniní papírová květnová 4 2procentní . únorová 4procentní stříbrná červencová 42procentní » říjnová . 4procentní zlatá rakouská .. 4procentní korunová rakouská 31/zprocentní korunová (invest.) 4procentní zlatá uherská šprocentní koranová uberská . 31/2procentní kor. (invest.) uher. ruská půjčka Zástavní list y: 4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr.č. 4proc, žel, úp. zem. banky kr. česk. 4proc. Hypot. banky kr. českého 31/2proc. Hypol. banky kr. českého 41/2proc. bank. dl. úp. čes. pr. banky 4% zást. listy Měst. spoř. v Praze Ústřední banka čes. spořitelen 490 Losy: Celé státní z r. 1860 . . . . . státní z r. 1864 . . . . . .. rakouské úvěrní . . . . . . . vídeňské komunální . . . . . tisské . . . . . . . . . .. turecké . . . . . . . . . . Banky: Česká průmyslová . . . . .. » »Union« Hospodářská úvěrní pro Čechy Živnostenská . . . . . .. moravská eskontní . . . . . rakousko-uherská . . . . . . anglo-rakouská . . . . . .. banka pro země rakouské . .. dolnorakouská eskontní . . . »Merkur«, směnár. akc. společnost rakouský úvěrní ústav . . . . uherská všeobecná úvěrní . . všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav. vídeňská bankovní jednota . . . vídeňská banka »Union« . . . . všeobecná depositní banka . .. Dopravní podniky: Buštěhradská dráha lit. A . . . Česká severní dráha . . Duchcovsko-podmokelská dráha Rak. severo-západní dráha . .. Polabská dráha Pardubická (Jiho-sev.-něm. spoj.). Pražsko ducheovska dráha kmen.. Pražsko-duche. dráha prioritní . Ústecko teplická dráha . . . .
Praha Čechy ústřední banka Český průmyslový vídeňský banka všeobecný depozitní banka
31 article
Lvovsko-černovická dráha Státní dráha Jižní drába Štyrsko-hradecko-köflašská dráha Dunajská paroplavební společnos Rakouský Lloyd . . . . . . Průmyslové podnikys Česká cukerní společnost . .. Plzeňský akciový pivovar . . . Škodovy závody . . . . . . Daňkova strojírna . . . . .. Brněnská strojírna . . . . .. Králodvorská cementárna . . . Mostecká uhlářská společnost .. Severočeská uhlářská spolecnost. Západočeská » Poldina hut Pražská železářská společnosť . . Alpská báňská Rýmavsko-muráňská želez. spol. . Hirtenbergské továrny na náboje Rakouská zbrojovka Veitschské magnesitové doly (prior.) Haličsko-karpat. petrol. spol. . . Schodnica, petrol. spol. . . . . Devisy a valuty: 95.27 95.32 Curych . . . . . . . . .. 95.20 95.23 Paříž . . . . . . . . . .. . . . . . . . 239.42 239 47 Londýn . . . . 117.41 117.42 Německá místa. Rišské marky v papírech . . . 117 41 117.42 Dvacetifrank . . . . . . . . 19.07 19.06 Rubl papír . . . . . . . . 251.50 - 251.50 95.32 95.35 Lira
Lloyd Škodův Daňkův Štyrsko Paříž Poldin hut rubl papír
36 article
Soukromé (sazby eskontní) . 31/.-3/1, 4/. 31/ 4.4% Příznivé vzhledem na zprávy o vyšších cenách z ciziny, kreditky na odhady bilance vyšši, lombardy se zotavaly. x. Z Vídně, 8. srpna. (Telegr. »Nár. Listů«.) Večerní bursa. Kreditky 628.50, uherské kre- ditky 740.—, anglobanka 294 50, bankovní jednota 522.75, unionka 540.—-, länderbanka 4335.25, státní dráha 691.—, jižní dráha 108 25, polabská dráha 452.50, severozáp. dráha 453.—, turecké tabákové 395.50, rýmavsko muráňské 556.75, alpinky 671.—, květnová renta 96.30, uherská korunová 92.85, turecké losy 184.50, marky za hotové 117.40, ultima 117.43. Smýšlení klidné. x Z Vídně, 8. srpna. (Telfgram. »Nár. Listů«.) Devisy. (První čísto značí peníze, druhé zboží). Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.20, 198.46, Bukurešť na krátké lhůty —.—, —.—. Brussel šek na kr. lhůty za 100 fr. —.—, —.—, Brussel na delší ih. —.—, —.—, Německo šek n krátké lhůty za 100 mk. 117.221/2, 117.521/2. Německo na delší lhůty —.——, —.—, Londýn šek a kr. lh. a 10 lib. št. 239.35, 239.65, Londýn na delší lh. —.—, Nový York za 100 doltarů —.— —.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95. 25 95.40, Italie na delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad a ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —. —.—, Petrohrad delší lh. 251.50, 252.25, Paříž šek na krátké lh. za 100 fr. 95.15, 95.30, Paříž delší —.—, Curych a Basilej šek a krátké lh. lh. — 95.25, 95.40, na delší thůty —.—, —.—, Švýcary šek a krátké lh. 95.25, 95.40, na delší ih. —.—, Potrohradská bursa.
Vídeň Amsterodam Bukurešť Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Basilej Italia šek Italia
37 article
Z Pelrohradu, 8. srpna. (Zpráva Ziva. banky.) 8. srpna 7. srpna Diskontn! . . . . . . . . 373.— 373 — Baku . . . . . . . . . . . 359.— 356.— Caspienne . . . . . . . . . 3900.— 3900.— Sormovo . . . . . . 105 — 105. — 174.— rusko-čínská banka. . . . . . 174.— 273 — Ruská průmyslová banka . . . 273 50 114.— Potrohradské metallurgické . . . 114 — 169.— Kolomna . . . . . . . . . 169.—— 84 75 Putilovské železo . . . . . . 85 — 170 - Fénix. . . . . . . . . . . 169 —
Caspienne Sormův Potrohradský Fénix Bak Kolomna průmyslový banka Pelrohrad zpráva Ziva Diskontn
46 article
95.85 99.45 99.45 96.30 96.25 115.60 96.45 87.30 245.50246.50 415.— 420.— 199.— 202 — 389.— 391.— 526.— 530.— 265.— 268.— 444.— 450.— 238.— 238.50 569.— 571.— 850. 910.— 428.— 432.— 168.— 175.— 860.— 920.— 400.— 420.— 202.— 203.— 423.— 427. — 2688 2698 360.— 380.—
51 article Z Berlina, 8. srpna. (Pův. zpr. »Nár. Listů «.)
Z Berlina, 8. srpna. (Pův. zpr. »Nár. Listů «.) 8. srpna 7. srpna 297.25 Rakouské kreditky. . . . . . 297.50 174 75 Diskonto . . . . . . . . . 174 50 233.—— Německá banka. . . . . . . 233.60 162.62 Obchodní společnost . . . . . 162.60 140.— 140.— Drážďanská banka. . . . . . Španělské exterieury . . . . . 222.55 220 62 Bochumské ocelárny . . . . . 212.37 212 25 Lauřina hut . . . . . . . . 58.25 56.75 Dortmund. Union lit. C.. . . . 199.— Harpenská uhl. spol. . . . . . Hibernia . . . . . . . . . 419.50 Consolidace . . . . . . . . 95 25 Severoněmecký Lloyd . . . . 111.37 110 62 Packet . . . . . . . . . . 145.50 144.10 Turecké losy . . . . . . . .
Lloyd Berlín Dortmund německý banka drážďanský banka Hibernia
69 article
Donnersmark . . . . . . . Huldschinský . . . . . . . Vulcan . . . . . . . . . . 245.— 245.20 Bismark . . . . . . . . . 277.75 276.50 Caro. . . . . . . . . . . 100.50 99.75 Hoesch. . . . . . . . . . 220 — 220.— Georg Marie . . . . . . . . 67.90 67.-10 Königsb. . . . . . . . . . 204.— 204.50 Nordstern. . . . . . . . . —.— Z Berlina, 8. srpna. (O 1 hod. 15 mín. odn.) Kreditky 197.50, státní dráha 147.75, lombardy 20.40. Smýšlení klidné. Z Berlina, 8. srpna. (K. k.) Kreditky 197.50. ber- línská obchodní 162.50. darmštadtská banka 125 70 německá banka 233.30, diskonto komand. 174.60, drážďanská banka 140.—, národní banka 116.—, státní dráha 147.70, lombardy 20.50. Kanada 167 20, Gotthard —.—, dráha Henri 123.50, bochumské 221.50, dortmundské 58.20, Lauřina huť 212 60, Consolidace —.—, gelsenkirchenské 194.—, harpenské 200.50, Hibernia —.—, Packet 111.50, Lloyd 95.30, dynam. trust —.—, Smýšlení pevné. Z Franklurtu. 8. srpna. (Telegr. závěr. kursy.) Úvěrní akcie 197.25. akcie společnosti státní dráhy 147.75, lombardy 20.40, papír. renta 99..20. stří- brná renta 99.20 rak. zlatá renta 98.35, 49% rak. korun. renta 96.25, unerská zlatá renta 93.10. uhet. korunova renta 92.95. Smýšlení stálé. Z Frankfurtu, 8. srpna. (Dodat. bursa.) Úvěrnl
Cara Georg Marie Gotthard Henri 123.50 Lloyd 95.30 Berlín Kanada Lauřin Frankfurt německý banka drážďanský banka národní banka 116 Hibernia Packet 111.50