2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
9. srpna 1908.
5
article
a nic k rázovifosti jednotlivých kmenův národ-
ních nepřihlíží. Slovanské učitelstvo chce však
ve školách vychovávati nikoli nějakého člověka,
konstruovaného dočasnými příkazy některé ra-
kouské vlády, nýbrž člověka českého
polského, slovinského a p.
Proto osnovy učebné nemají býti pracovány
pro školy slovanské byrokraticky, šablonovitě.
ale mají stanoveny býti vzdělanectvem národa
vzhledem k národním potřebám a národní indi-
vidualitě. Učitelstvo musí si uvědomiti vše, co
ve výchově národní ráz sílí a osobitost národa
zachovává. Potřebno je, aby pronikavě studo-
valo lid, jeho potřeby, kulturu i vývoj, aby tak
vskutku národní paedagogika nastou-
pila do škol na místě nynější paedagogiky centra-
listicko-vládní. Je potřebno, aby ve všech učeb-
ných přodmětech využilo bylo momentů národně
výchovných, tak aby všechna učba školní pro-
niknuta byla ustavičným zřetelem na promyšle-
nou výchovu národní. Zkrátka, důkladná a vše-
stranná reforma školy v tom smyslu, aby ze
školy nynější stala se ve skutku a pr av do
škola národní, toť krásný požadavek na-
šeho učitelstva.
Leč ve škole práce učitelova se nekončía
učitel mládeže je současně učitelem lidu. Proto
výchova národní nebude pěstována jenom ve
škole, ale jeví se potřeba vnésti ji také do rodin
i do života v obci, společnosti.
6
article
Tu konati má svoje úkoly národn
lidovýchova, která bez součinnosti učitel-
stva je nemyslitelna. Slovanský lid nemůže
ustáti na pouhém vzdělání škol elementárních,
ale dokonalou usoustavněnou, promyšlenoua
slovanskému životu přiměřenou lidovýchovou
má vzdělávati se i v době dospívání a vůbec po
celý život. Na tomto krásném poli kulturní čin-
nosti podává učitelstvo slovanské ruce své vše-
mu pokrokovému, slovanskému vzdělanectvu
k součinnosti a ve shodě s usnesením slovan-
ského sjezdu v Praze chce zorganisování slovan
ských národů v národní Osvětové svazy, jež by
vrcholily v Osvětovém svazu celého Slovanstva.
který by spolučinnost ostatní intoligence s prac-
učitelstva slovanského zabezpečoval a vůbee
osvětnou práci mezi lidem organisoval.
Toť jenom několik význačných a nápad-
nějších květů, maně vytržených z bohatého luhu
krásných myšlenek a podnětů, jakých velikou
hojnost poskytuje problém národní výchovy,
položený na program sjezdu učitelstva slovan-
ského. Vítáme upřímně a radostně toto silné
a uvědomělé myšlenkové hnutí našich předních
kulturních stráží, jakými učitelé jsou, vítáme
tuto snahu po zabezpečení národní výcho-
vy, poněvadž je tím dána záruka, že naše uči-
telstvo navzdor jakémukoliv úsilí jinému, na-
vzdor všelikým cizím nátlakům a proudům zů-
stává, zůstati chce a také zůstane
učitelstvem národním, což dokázalo
již celou svou poměrně mladou minulostí, často
i proti vládním a klerikálním úkladům a perse-
kucím.
Praha
národní osvětový svaz
7
article
Vítáme zvláště radostně, že učitelstvo ne-
chce přestatí jenom na slovní nějaké proklamaei
nacionálního směru ve výchově, ale že podro-
buje důkladné a věcné kritice nynější zhoubný
vystém, který sice ve školách dává, což je císa-
řovo, císaři a eož božího je, bohu, ale pranic
nepřičiňuje, aby školy také slou-
žily národu a že naznačilo také po své bo-
haté zkušenosti prostředky a cesty, jimiž
by nacionálního principu ve výchově školské
i mimuškolské využiti se dalo k výchově vskutku
národní.
Vítáme radostně volání učitelstva slovan-
ského po zreformování školské autonomie, poně-
vadž je svrchovaně putno, aby nebyla tak dů-
ležitá kulturní instituce, jakou je škola, zůsta-
vena i nadálo úřadnímu osudu, ale aby stala se
předmětem nejradoetnější péče
nejůčinnější podpory všeho lidu.
Vítáme tento sjezd s radostí, poněvadž on
stane se ukazatelem všemu učitelstvu celé Sla-
vie, kterak v mládeži slovanské buditi ho-
roucí lásku a nadšení k národní
práci a neůmornou snahu praco-
vati celým životem, všemi sehop-
nostmi a silami ku prospěchu ná-
rodního celku.
8
article
Víláme sjezd slovanského učitelstva kone
čně i proto, že pozvedne právě krásnou my
šlenku národnína vůdčíideu při vý-
chově mládeže, naší budoucnosti. Z tohoto prin
cipu: podřizovati svou osobnost vyššímu celku.
jakým je národ, prýští mravnost, ušlechtilost.
snaha po zdokonalení, solidaritě a pokroku.
A tento princip národní výchovy je elementár-
nímu stupni mládeže příhodnější, bližší a věc-
nější i určitější, než na př. princip abstraktní
humanity a proto dobře činí učitelstvo, že chee
právě tohoto principu plnou měrou při výchově
využiti.
Tento krásný, obrodný princip národní vý-
chovy, který chce školu vrátiti národu,
a který chce škole získati pevný, jistý a bezpeč-
ný základ v půdě národa, byl arci v myslecha
srdcích učitelstva i národně cítícího vzdělanstva
již dlouhou dobu. Ale pravou záslubo u
Sjezdu slovanského učitelstva
bude, že národům slovanským uká-
že, kterými cestami a kterými pro-
středky mají národní princip uči-
niti vůděí ideou národní školy.
Věříme pevně, že se tento těžký, ale zá-
služný úkol našemu učitelstvu zdaří úplně a
přejeme z hloubi srdee prvnímu
Slovanskému sjezdu učitelstva
plného zdarul
9
article
Slovanský kongres v Praze a hlasy
francouzské.
Slovanský kongres v Praze a hlasy
francouzské.
Pane redaktorel
Prokázal jste mi čest své návštěvy, chtěje
zvěděti, jaké je mínění o slovanském kongresu
pražském v Paříži, kde jsem právě dlel.
S radosti Vám mohu říci, že toto mínění
je co nejlichotivější pro budovatele tohoto vel
kého shromáždění.
Veřejnost francouzská, jakož i tisk pařížský
prohlašují kongres pražský za událost největš
důležitosti a zařazují jej vedle obou návště
v Revelu jako mocnou záruku míru a záříe
důkaz vlivu francouzsko- ruského.
Výklad tohoto názvu je elementárně jedno-
duchý. Pouze rozdělení sil slovanských způso-
buje, že Rusko je drženo v šachu Německem
a Rakouskem a následkem nedostatku spojitosti
mezi slovanskými národy v Rusku, následkem
antithese režimu ruského a režimu, kterého užívá
Rakousko vůči slovanským národům, je možno
připustiti konflikt mezi Rakouskem, spojencem
Německa, a velkou slovanskou říší na Východě
Pro Francii je velmi důležito, aby přestal
tento rozháraný stav slovanský, aby vyklíčila
nová, soustředěná síla slovanských kmenů. To
by bylo pro Francii podníkem jinak užitečným
nežli nová okupace Casablanky a oslava triumfu
Abdula Aziza. Je to nesmírně vážná otázka
Ovšem musí se ještě mnoho vykonat, aby byl
dosažen výsledek, ale nová cesta je naznačena
a to je zásluhou Prahy.
Abdul Aziza
Praha
Paříž
Revel
Rusko
Německo
Rakousko
Francie
Casablanca
10
article
Můžeme očekávati, že budeme povzbuzo-
váni našimi přáteli francouzskými a naší věcl
je, abychom je co nejlépe přesvědčili.
Hleďme učiniti z naší propagandy dllo míru,
neporušme ji ani záštím ani nenávistí, a uzříme,
že jasné slunce vysvitne nad těmi kraji, kde
smutek se střídal s pohromami. Opusťme půdu
historických požadavků, přidržme se jen té.
kterou nám odkázala naše vysoká kultura inte-
lektuální a kterou vymáhají naše hospodařské
potřeby.
Přesvěděme naše přátele Rusy, kteří se
dosud zdají nedůvěřovati, že především v jejich
spojení a bratry latinskými najdou hráz proti
přívalu německému, který je sice dosud přím
nezasáhl, ale je ohrožuje a vzal světu slovan-
skému od Karla Velikého, tudiž za 1000 let
více jak 150 hektarů denně. *)
Válka přestala býti hrou monarchů, stala s
odpornou lidstvu, neboť je zhoubnou ve svých
socialních konsekvencích.
Spojení slovanské by ji učinilo nemožnou
a odstranilo by nejsmutnější nedorozumění.
které kdy historie zaznamenala.
Kteří odporují tomu, počítají s malicher
ností svých nepřátel, nebo čerpají své náhledy
z ducha cizího velké race slovanské, jež nepře-
* Země slovanské, zabrané racou teutonskou o
Karla Velikého, představují celkem 550.000 čtver
kilometrů, což rozděleno na 365.000 dnů, znamená
denně 14/2 kilometru čili 150 heklarů.
Rus
Veliký
ha
11
article
býti plnou šlechetnosti a noblesy i pro
svým starým odpůreům.
Praha, 6. srpna 1908.
Praha
13
article
Stanislav Skar zyns kí.
Skar
14
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 8. srpna. (Po vídeňské
návštěvě Wekerlo vě.) Dr. Wekerle,
vrátiv se od slyšení v Ialu, sešel se ve Vídni
s bar. Aehrenthalem, s nímž měl delší
poradu o věcech, týkajících se vnější politiky.
Na dolaz redaktora »Zeitu«, s nímž hovořil po
poradě, mluvil-li s ministrem vnějších věcí také
o věcech balkánských, dr. Wekerl
odvětil: »Dal jsem se bar. Aehrenthalem do-
podrobna informovati o naší vnější politice. « —
»Také o bosenské otázce?« ptal se dále r-
daktor. — »To je přece nejaktuálnější věc,«
pravil dr. Wekerle a významně se usmál.
»Touto otázkou zabývali jsme se zevrubně.
Usnesení nestalo se sice žádné, ale obdržel
jsem podrobné informace. Co se týče pověstl,
že se pro delegace připravuje nějaká předloha
o Bosně, mohu jen tolik říci, že tato otázka
nespadá v pravomoc delegací. Na rozhodnutí
ve věcech bosenských mají vliv jen koruna
obě vlády.« (Máme za to, že ve věcech bosen-
ských má důležitý hlas ještě třetí činitel, na
něhož dr. Wekerle pozspomněl. Jsou to signa-
tární moci, jež podepsaly berlinskou smlouvu.
Pozn. red.)
V Praze, B. srpna. (Požadavky ukra-
jinské.) Lidový list ukrajinský, »Svoboda«,
pojednávaje o výsledeích prvého roku rakou-
ského lidového parlamentu, vysvětluje politiku
strany ukrajinské. Oč prý zápasí Ukra jinci
»Chceme — píše »Svoboda« — svrhnouti se
sebe polské panství, abychom byli na své
zemi hospodáři ve všem, v církvi, obci, ve
škole, v okrese, na sněmě, v úřadech na vsi
i ve městech, na pozemcích, na vodách, v' lesích,
v továrnách. O to zápasíme s Poláky.« »Svo-
boda« je ovšem proti politice strany národně
ruské a charakteristická pro nynější ukrajinský
politický směr je výtka, kterou činí Starorusům.
doktor
Wekerle
Zeit
Wekerl
Svoboda
Polák
Praha
Vídeň
Boseň
15
article
»Jestliže — praví totiž »Svob. « dále — polské
panství nad námi trvá i nyní, jesťli že
mistodržitelem haličským stal
se osobní přítel nebožtíka hrabět
Potockého, prof. Bobrzyňski,a
nikoli Němec, jest to ničemná zásluha
»kacapů« (Velkorusů), kteří jdou nyní ruku
v ruce s Poláky a sice jak v parlamentě, tak
i mimo parlament. Tuto zradu, která podťala
stlu Ukrajinců ve Vídni, ať si dobře zapamatuje
celý maloruský národ.«
Nu, nemá-li národně ruská strana jiného
hříchu na svědomí, než ten, že se nepřičinila
o německého místodržitele pro Halič, může
klidně čekati, až se konečně rozbřeskne i ve
hlavách ukrajinských, kde mají hledati politické
profesor
Bobrzyňski
Němec
Velkorus
Polák
Vídeň
Halič
16
article
Ze Záhřeba, 5. srpna. (Roztržka
chorvatské koalici.) Posl. Supilo
uveřejnil tyto dni ve svém »Novém Listě« řadu
článků o minulém marném vyjednávání mezi
Chorvaty a Maďary o novou dohodu a připojil
ke svým úvahám závěr, že Chorvaté mají pře-
rušiti všechny politické styky s Maďary, sném
chorvalrký že má odepřiti volbu delegátů do
společného sněmu peštského a nemá uznávati
ani vyrovnání uhersko-chorvatského. Z toho
vznikla polemika mezi Supilem a některými ji-
nými chorvatskými politiky a listy. »Obzor« se
vyslovil rozhodně proti navrhované Supilem
pasivné politice. Nevidí přičiny, aby Chorvaté
měnili svou dosavadní politiku vzhledem k Ma-
darům. Maďaři jsou nejsilnější, když mohou,
jako za Khusna-Hedervara blti Chorvaty na jieh
vlastní půdě v Chorvatsku, oslábnou však hned.
když se boj přenese na půdu jejich, do pešt-
ského sněmu. Pasivila by tedy Chorvalům jen
škodila. Také posl. Zagorac je proti návrhu
Supilovu. Chorvaté svou dosavadní taktikou
mohou Maďary přinutiti, aby povolili. Přerušení
všelikých politických styků s Madary vedlo by
buď ku pasivitě anebo k revoluci. Ale ani tuto,
ani onu nemůže žádný soudný chorvatský po-
litik svému národu doporučiti.
přátele.
Posl
Chorvat
Maďar
Supil
Záhřeb
Ma
Chorvatsko
17
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 8. srpna.
Soud o třelí ruské dumě.
Kn. Evg. Trubeckoj vytiskl ve svém
»Moskev. Ježenedělníku« podrobný rozbor čin-
nosti třetí ruské dumy, aby vyzdvihl její zá-
sluhy proti hlasům krajní pravice i levice, které
se snaží dumy v očích obyvatelstva znehodnotiti.
Činnost třetí dumy, píše kn. Trubeckoj, sluší
vítati jako počátek nového rozvoje Ruska.
Kladným výsledkem činnosti třetí dumy je pře-
devším to, že upevnila v Rusku prineip národ-
ního zastupitelstva a to samo o sobě jest už
značný úspěch. Třetí duma měla své vady, ale
vždycky se pokládala za instituci zástupcův ná-
roda, která nemůže souhlasiti s dosavadní ru-
tinou ve státní správě. Duma přinesla do státní
správy novou zásadu: veřejnost. Ačkoli se ne-
domohla ještě úplné odpovědnosti ministrů,
přece je přinutila, aby odpovídali na dané jim
otázky, vysvětlovali důvody svých opatření
ospravedlnili směr své politiky. Tím vnesla
do státní správy osvěžující prvek a náleží jí
tedy zásluha, že upevnila v Rusku princip ná-
rodního zastupitelstva a zabezpečila zemi ve-
řejnost nejen ve vnitřní, nýbrž z části i ve
vnější politice ruské.
Trubecký
Praha
Moskva
Rusko
18
article
Srbové v Turecku a ústava.
»Srb. Rěč« obdržela ze Soluna zprávu,
že tam přibyl srbský metropolita z Prizrenu
s četnými srbskými předáky ze Starého Srbsk
a navštívili mladoturecký klub a Enver-bega.
Metropolita promluvil k lidu, velebil svobodu a
bratrství Srbů a Turků.
Srbský vojvoda Pelko s pěli soudruhy při-
byli do Skopije a vzdali se kosovskému valiji.
Valija je přijal osobně a ihned je propustil na
svobodu. Vojvoda se svou četou byli všude
přátelsky vítáni občanstvem i skopijským
vojskem.
Rudini zemřel.
V Italii zemřel, jak již v odpoledníku sdě-
leno, bývalý její ministerský předseda a ministr
vnějších věcí, markýz Antonio Rudiní. Sko-
nal po dlouhé a bolestné nemoci. Když Rudini
umíral, byla jeho celá rodina přílomna. Zpráva
o úmrtí Rudina byla ihned sdělena králi
předsedovi ministerstva Giolittovi. Zejtra bude
otevřena závěť. Rudini vyslovil přání, aby na
jeho rakev nebyly položeny květiny a aby byl
pohřben zcela prostě. Pohřeb konati se bude
v neděli nebo v ponděli. Mrtvola nebude balsa-
mována.
Stůjtež zde některá životopisná data o stát-
níku tomto, který v politice italské dal první
opět podnět ke smíru s Francií a k vymanění
od pouhého skorem vasalství, v jakém za Crispi
tkvěla.
Srba
Srb
Enver
Turek
Pelka
Vojvoda
Rudin
Antonio Rudinit
Crispi
Turecko
Prizren
Srbsko
Sko
Francie
ministerstvo Giolitt
19
article
Antonio Rudini marchese di Starraba, stát-
ník italský, narodil se r. 1839 v Palermé. Po-
chází ze staré šlechtické rodiny palermské
r. 1865 stal se purkmistrem v Palermě. Rok
potom energleky potlačil klerikálné-bourbonské
povstání a jmenován prefektem, pak r. 186
prefektem v Neapoli. V prosinci r. 1869 Mena-
brea povolal jej do svého ministerstva, svěřiv
mu portefeuile vnitra, ale Rudini, nezvyklý po-
litickým debatám v parlamentě, záhy ustoupil.
Dav se zvoliti poslancem, přidal se ke krajní
pravici a horlivě se účastnil ruchu politického.
R. 1890 zvolen místopředsedou sněmovnya
r. 1891 po pádě ministerstva Crispiova Rudini
povolán v čelo kabinetu, v němž ujal se věel
zahraničných. Přes konciliantní sliby vůči Franci
Rudini obnovil trojspolek, pro náklady vojenské
nemohl však provésti různé reformy a úspory.
Za jeho vlády deficit ročního budžetu vystoupi
na 33 mil. lir. Musil ustoupiti G.olittovi a te-
prve, když ministerstvo Crispiovo po porážce
Italů v Habeší padlo, Rudini znovu ujal se
vesla r. 1896 a skoncoval především mí
v Addis Abebě 26. října 1896. Nepodařilo se
mu však dosíci trvalé většiny a po nepokojích
milánských a jejich krutém potlačení musii
ustoupiti 19. června 1898 ministerstvu Pellou-
xovu. Žil od té doby po většině v ústraní.
Rudin
Starraba
Franek Rudin
Crispiův
Italos
Palermý
Neapol
Mena
Habeš
Addis Abeba
Pella
20
article
Zajímavá příhoda na »schůzi míru«.
»Matin« sděluje z Paříže: Francouzský
senátor d'Estournelles de Constant, kterýž znám
jest svým působením pro věc míru, přednášel
tyto dny v Ostende o věci míru a vlastenectví.
Četné obecenstvo, mezi nimiž mnoho Němeů,
bylo přítomno této přednášce, potleskem často
provázené. Senátor francouzský končil projevem
naděje, že v den, kdy styky franko-německé
nabudou rázu naprosté důvěry, zmizí všeliká
pravděpodobnost války evropské. Shoda mezi
oběma státy jest možná, bude-li se chystati po-
malu a rozumně. Ke konci přednášky té zvolal
však jeden Francouz přítomný: »A Elsasy i Lo-
trynky?« Jistý štrasburský Němec opáčil na t
prudce: »Nemyslete, že vám Němci Elsasko
někdy vráti. O tom všechna diskuse jest zby-
tečná.« Francouz na to: »Nebuďe žádné shody
s Německem, dokud Elsasy nám nebudou vrá-
ceny.« V obecenstvu se příhoda ta živě ko-
mentuje.
Vojáci revolucionáři.
Vojenský soud v Lisaboně odsoudil pět
seržantů, kteří byli zapleteni do revolučního
hnutí z ledna t. r., k pevnostní vazbě na tři
leta a na další tři leta k deportaci. Dva seržanti
byli osvobození.
Vilém II. za carem.
V Berlíně koluje pověst, že císař německý
bude míti v srpnu schůzku s carem.
Šachovy nesnáze.
Šach dal ruské bance v Teheranu k »pře-
chování« klenoty svoje za kauci 1 mil. rublo.
Nesnáze jeho a nejistota dostoupily zřejmě nej-
vyššího stupně.
Odsouzený vyzvědač.
V Toulu odsouzen byl na rok do vězení
vyzvědač Emil Lefost, o kterém bylo zjištěno,
že prodal Německu fotografie různých tvrzí
baterií francouzských v okolí Verdunu a Toulu.
Estournelles
jít Constanta
Francouz
Němec
Elsasko
Vilém
Šachův
Emil Lefost
Paříž
Ostende
Německo
Lisabon
Berlín
Toul
Verdun
21
article
Po návratu Fallierově.
Známý poslanec Maurice Sarrant z ze-
řejnil v »Depěche de Toulouse« článek o vý-
sledcích cesty presidentovy na sever, jenž vzbudil
velkou pozornost. Sarrant čerpal své informace
z rozmluv s dánskými, švědskými, norskými.
ruskými a francouzskými státníky. Podle něho
jednalo se ve skandinavských zemích ponejvíce
o hospodářské a v Rusku o politické záležitosti.
V otázce opevnění dánských mořských užin není
Francie přímo zainteresována. Švědsko ne-
může se dáti z mnoha důvodů do vleku něme-
cké politiky a naučilo se ceniti dobrých
služeb, jež jí prokázala Francie v Rusku. Po-
slední návštěva eísaře Viléma ve Štokholmu
nemohla míti nijakého vlivu na mezinárodní
orientaci švédské politiky. Tři skandinávské státy
mají úmysl žíti se svými sousedy v dobré shodě
a nechtějí s nikým vstupovati ve spojení. Švěd-
sko bude hledět získat též francouzský kapilál,
neboť první jeho pokus o půjčku v Londýně se
nezdařil. O pobytu presidentově v Revelu píše
Sarrant: »V Revelu vyložil president curovi
s přesností, jež bude pozorována v Berlíně, ná-
zory francouzské vlády o marocke
otázce.«
Konec kongresu pro svobodný obchod.
Londýnský kongres pro svobodný obchod
byl uzavřen a v poslední schůzi bylo usneseno,
aby utvořen byl stálý výbor pro podporu svo-
bodného obchodu a pro uspořádání druhého
mezinárodního kongresu v r. 1910
v Hasgu, nebo v Brusselu neb v Antverpách.
Mauric Sarrant
Sarrant
Vilém
Manche jít Toulouse
Rusko
Francie
Londýn
Revel
Berlín
Hasg
Brusel
Antverpy
22
article
Předzvěsti příští války.
Spojené státy severosmerické vesele řinčí
palašem na všech stranách. Na poradu o nových
lodích bitevních, již zúčastnilo se sto námořních
důstojníků v Newportu, přijel i sám pre si dent
Roosevelt, a promluvil tu řeč, ze které vyznívala
jeho touha, aby Spojené státy vládly jednímz
nejsilnějších loďstev světa. Pravil také, že ra-
ději nežli slabé loďstvo nepřeje si žádného loďstva
(což ve svobodné republice rozhoduje, čehosi
spojený stát
Newport
svobodný republika
23
article
Ještě slovo ke zmaru pohostinských
her slovanských v Praze.
„Národní Listy“ měly již příležitost na základě
původních pramenů zaznamenati stroskotání plánu,
aby v lelošní saisoně výstavní představily se na scéně
Národního divadla pražského přední slovanské en-
sembly divadelní. Oliciální zpráva ředítelstva pak
jenom potvrdila pravdu nezdaru, naznačivší příčiny
jeho, jež ležely zcela mimo její vliv a možnosti. K to-
mu dostalo se nám z autentických pramenů několik
informací, které zajímavým způsobem osvětlují a do-
plňují zprávy, o tom dosud na veřejnost proniklé.
ukazujíce zároveň na hlubší překážky, o něž celý
plán stroskolal.
Původní myšlenka slovanského cyklu v Praze
vznikla ze známého jednání o české hry Národního
divadla ve Vídni. V průběhu tohoto jednání došlo ke
korrespondenci mozi správou Národního divadla a
ředitelem polského divadla krakovského Solský m.
který sám proponoval reciprocitu mezi Krakovema
Prahou, prohlásiv, že jeho ensembl nepojede do Víd-
ně, budou-li tam znemožněny německo-nacionální
agitací hry české. Z tohoto krásného aktu solidarity
umělecké a mezislovanská vznikl návrh, aby se na
místě zmařených jubilojních her ve Vídni zaranžova
cyklus slovanských her v Praze, jako umělecky dů-
stojný prolest slevanského divadelního umění této
říše proti šovinistické a nesnášelivé Vídní.
Praha
Vídeň
Víd
národní divadlo
krakovský Solská
24
article
Návrh uvítán byl správou Národního divadl
s radostí a všemožně podporován. Vrchní režisén
Nár. divadla Jar. Kvapil pověřen úkolem, aby pro
tuto myšlenku získal všechny příslušné scěny a n-
vštívil také osobně všecka divadla slovanská s po-
zváním k účastenství. Plán pak vypracován dofiní-
tivně v ten smysl, že pozvána tato divadla: pols ko
(městské) v Krakově, chorvatské (zemské
národní) v Záhřebě, srbské (královské a ná-
rodní) v Bělehradě, maloruské (soukromé
činoherní a zpěvní) ve Lvově, slovinské (zem-
ské a národní) v Lublani a slovenské (ochot-
nické) z Turč. Sv. Martina.
Všecka tato divadla projevila zásadně souhlas
s proponovanou myšlenkou, ba přijala ji s nadše-
rím a vstoupila ihned ochotně ve vyjednávání s umě-
ieckou správou Národního divadla. Podmínky po
stránce obchodní sjednány zcela hladce a třeha
s uznáním vytknouti, že správa Národního divadla
pražského vyšla všem divadlům slovanským vstříe
s krajní obětavostí a nezištnosti. Také v příčině re-
pertolru bylo všecko sjednáno. Bohužel však se na-
hodilou shodou překážek brzy celý plán začal bortiti
z příčin nejrůznějších.
Martino
Krakov
Záhřeb
Bělehrad
Lvov
Lublaň
národní divadlo
25
article
Prvni nezdar postihl zamýšlenou výpravu kra-
kovskou. Její ředitel Solski sám iniciátor projektu
pro veliký nůklad finanění nenalezl hned dostatečno
úhrady a když i tato přokážka zdála se býti překo-
nána, různými chorobami a potížemi povahy sou
kromé, které jej nejen jako ředitele divadla, nýbr
i předního herce nutně zdržely v Krakově, přinuceí
byl výpravu odříci.
Na to odřeklo i divadlo bělehradské, jednak z po-
tiží artistických, jednak z nesprávného výkladu in
tondance, která ze souvislosti s původně projektova-
nými jubilejními hrami ve Vídni soudila, že i chy-
staně hry v Praze budou míti ráz jaksi loyální a ne
uznávala za vhodno, aby se jich v tom případě zu-
častnii umělecký podnik cizího státu.
Intendance zemského divadla chorvatského
Záhřebě myšlenku slovanských her v Praze uvítaln
zvlášť radostně, ale projovila hned z počátku obavu.
nebude-li v nynějších neklidných poměrech domácích
zemský bán bar. Rauch dělati projektu políže. Zdálo
se, že tyto potíže budou překonány a teprve, když
všecky podmínky do detailů sjednány, přišlo ofici-
áint odřeknutí pro — obtíže finanční. Soukromě do
sialo se nám však ujištění, že hlavní vinník se přece
jen jmenuje — pan baron Rauch.
Solski
Rauch
Krakov
Vídeň
Praha
Záhřeb
26
article
Nemožnost účasti divadla slovinského zaviněn
náhlou změnou tamního režimu, ktorá nastala bez
prostředně před letními prázdhninami lublaňského di
vadla. Nová intendance původní přihlášku inlen
dance staré sama odvolala.
Při chystané výpravě divadla maloruského obliž
finanční byly poměrně nejpovážlivější. Šlo jednak
o divadlo chudé, jednak o dálku výpravy, neboť vy-
stupovalo tou dobou pohostinsky v Černovcích v Bu-
kovině. Přes to upraveny podmínky správou Národ-
ního divadla tak příznivě, že se maloruské divadlo
na cestu odhodlalo a byly již pevně ustanoveny re
pertoir, dny návštěvy a zahájen v Praze i předprodej
Ale tu třeha otevřeně ukázati na rub vychvalovane
Černovec
27
article
naší slovanské vzájemnosti: předprodej, zahájený
hned v prvních dnech — které bývají zpravidla bez
pečným barometrem zájmu a pravděpodobným o
hadem návštěvy — byl u pokladny Národního di
vadla tak bídný, že ředilelství na lelegraficky uči-
něný dotaz nemohlo si vzíti na zodpovědnost mož-
nost citelné ztráty nezámožného podníku a nemohlo
poctivě raditi k nastoupení nákladné, daleké cesty.
To bylo v době, kdy se nezdar předprodeje naprosto
ještě nedal sváděti na mrtvou saisonu; měloť Ná-
rodní divadlo samo při běžném svém repertoiru ná-
vštěvy velmi slušné, ba nadprůměrně. Byla sice dů-
vodná naděje, že maloruský ensemble by si byl svým
repertoirem, literárně i hudebně neobyčejně zajíma-
vým, cenným a přítažlivým, získal návštěvu a plne
domy, alo nebylo tu prosté garancie před risíkem,
které by bývalo v tomto případě zvlášť bolestné
Taková je ve stručných aspoň rysech celá bi
sterie nezdaru slovanských her. Nemí bez zajíma-
vosti a bez poučných detailů. Výprava slovenského
divadla ochotnického odpadla tu sama sobou, když
celý podnik stroskotal. Jeho zástupci sami v Praze
prohlásili, že by byli rádi přispěli — nemajíce žád-
ného stálého divadla — svými silami k doulnění
obrazu slovanského umění divadolního a slíbili svoji
účast stejně ochotně pro příště, kdy podobnému pod-
niku srad bude větší štěstí údělem.
Praha
28
article
Lze toho jenom litovati, že plán, tak slibně za
mýšlený, musil odpadnouti právě letos, kdy my-
šlenka kulturního sblížení slovanského tak slibně
ožila a ukázalo se pro její lepší budoucnost na všech
stranách tolik porozumění a zájmu. Snad možno
z toho čerpati naději, že co se nezdařilo letos, může
se zdařiti v době nejbližší a třeba v širším rámci.
důkladnějším, úplnějším a lépo připraveném.
České divadlo, tak jako všecko kulturní podni-
kání české, může se pochlubiti starou tradicí slovan-
skou a mnohým positivním úspěchem na poli vzá-
jemnosti slovanské. Nezdar lelošního cyklu slovan-
ského měl by jenem podnítiti povolané činitele, aby
v naznačeném směru bylo iniensivněji a systema-
tičtěji pracováno. Rozhodně pak by bylo jenomv
prospěchu, kdyby do programu příštích porad slo-
vanských byla pojata spociálně i otázka divadel slo-
varských a sbližení jejich vzájemných styků, což
by prakticky dojista nejlépe byio řeženo ztízením
jakési divadelní azentury slovanské.
o níž už pled několika lety se strany Národního di-
vadla usilováno. Při existenci takové nějaké či ob-
dobné instituci (která by jistě i na slovanský reper-
toir divadel vzájemnou výměnou novinek atd. měl
plodný vliv) nebylo by naprosto možné tak nepříjem-
né sk'amání, jaké nastalo letos nezdarem slovan-
ských her. Arci s prací v tom směru nelze dlouh
otáleti — netřeba snad zvlášť připomínati našim
povolaným činitelům, že ve slovanských konferencích
se bude pokračovati v Petrohradě již v příštím jaře
v. Č.
Petrohrad
Český divadlo
strana národní di
29
article
Dopis Pařížanky.
Dopis Pařížanky.
Sotva se dostavily parné letní dny, preh
vše z města na venkov, k moři a do hor, užit
klidného a volného života, jenž přináší osvěžemí,
novou červeň na tváře žen a novou záři v oko.
Vrátí se pak nově oživeny do horečného ruchu
velkého města, jenž tak vysiluje a po návratu
z venkova rozproudí se opět s veškerou inten-
sitou.
Mnozí rodiče vyčkávali s odjezdem jen až
budou ve školách rozdíleny ceny a nyní, když
veselé a vyznamenané děti myslí jen na prázd-
niny, musily matky rychle dokončiti přípravy
k odjezdu. Je to spojeno s velkou námahou, cho-
diti po obchodech, obstarávati nezbytné nákupy
a chystati zavazadla pro celou rodinu.
Jak jsem sdělila v posledním dopise, budu
dnes mluviti o toilettě venkovské, která má býti
taková, aby dovolovala pobodlí, ale při tom za-
chovávala půvab a vyznamenávala se elegantní
jednoduchostí. Třeba okolnosti vždy nedovolují
odebrati se na delší pobyt do dalekých zemí.
odjedete zajisté všechny, milé čtenářky, aspon
na čas na venkov nadýchot se zdravého vzduchu
a osvěžit se v přírodě.
Na venkov nutno vziti s sebou praktieké
věci i pokud se týče oděvu. Bílá barva jest
u všech žen pro léto nejoblíbenější. Je třeba
míti v zásobě i tmavý oděv pro případ nepřizni-
vého počasí, ale kromě toho mějte vždy poho-
tově dvě nebo tři bílé sukně a stejný počet bluz
a budete vždy čisťounky a upraveny. Mnohé
dámy z úspory nenosí sukně z bílého plátna
volí různé jiné barvy. Tmavé plátno jest hezké
jedině při kostymu „tailleur“, ale ke světlé
bluze je světlá sukně nezbytna. Plátno růžové
nebo azurové pak jest slejně choulostivé, jako
bílé a při tom mnohem méně elegantní.
Pařížanka
30
article
Zůstaňte tedy při bílé barvě. Máte-li mož-
nost používati chemické čistírny, radím vám
nositi sukně z bílé šerky, skládané a ovroubené
dole hedvábnou stužkou. S bluzou z krajek nebo
z voile de Ninon je to rozkošná toiletta. Sukně
však ať má malý korsetek. Jinak se spokojte se
sukní plátěnou, je sice méně bohatá, ale také
hezká. Skoro všude na venkově i v malých mi-
stech jsou ženy, jež dovedou velmi pěkně prátl
plátno. Dbejte však, aby vám sukni neučinily
příliš těžkou, stačí, když ji před žehlenim na-
močí do rýžové vody.
Pro venkev neradím nositi střevíce z bíle
kůže, poněvadž na nich i nejmenší skvrna za-
nechá žlutou stopu, která se nedá nijak vycíditi
a není-li obuv bezvadná, činí toiletta snadno
dojem nedbalosti. Noste raději střevíce z bílého
plátna; jsou mnohem lacinější a mají značnou
přednest, že jsou méně teplé a při tom stále
bezvadně bílé, poněvadž po vyčistění stačí po-
třiti je kartáčkem, navlhčeným španělskou bělí,
Dáváte-li však přednost střevícům koženými,
noste na venkově dančí.
Na venkově a u moře možno nositi střevíce
s podpatky a la Louis XV., hezounké, ale ne-
pohodlné, stoupne-li se na nejmenší kamének.
V horách však jsou tyto podpatky nemožny. Tam
je moderní nositi pravé americké střevíce se ši-
rokými tkaničkami, úhledně na předu sváza-
Dřive byl na cesty a pro venkov nejelogant-
nějším kloboukem panamský. Byl příjemný svou
lehkostí a dodával poněkud gaminského vzhledu.
Připevnil se snadno jehlicí k vlasům a odolával
větru i bouři, ale .... žena se často měni! Pa-
nama přestal se Pařížankám nadobro líbiti. Pán
ho v městě již nechtějí také nositi. Ještě r
venkově ho nosí, ale i tam skutečně elegantoo
pánové dávají přednost bílému plstěnému klo-
bouku.
Dámy nahradily panamský klohouk velkou
nými.
Ninon
Pařížanka
le Louis XV