ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 1d211300-75a6-11dc-848b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: place 67, org 7, person 51, work 1
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
9. srpna 1908.
4 masthead
Číslo 218
5 article
a nic k rázovifosti jednotlivých kmenův národ- ních nepřihlíží. Slovanské učitelstvo chce však ve školách vychovávati nikoli nějakého člověka, konstruovaného dočasnými příkazy některé ra- kouské vlády, nýbrž člověka českého polského, slovinského a p. Proto osnovy učebné nemají býti pracovány pro školy slovanské byrokraticky, šablonovitě. ale mají stanoveny býti vzdělanectvem národa vzhledem k národním potřebám a národní indi- vidualitě. Učitelstvo musí si uvědomiti vše, co ve výchově národní ráz sílí a osobitost národa zachovává. Potřebno je, aby pronikavě studo- valo lid, jeho potřeby, kulturu i vývoj, aby tak vskutku národní paedagogika nastou- pila do škol na místě nynější paedagogiky centra- listicko-vládní. Je potřebno, aby ve všech učeb- ných přodmětech využilo bylo momentů národně výchovných, tak aby všechna učba školní pro- niknuta byla ustavičným zřetelem na promyšle- nou výchovu národní. Zkrátka, důkladná a vše- stranná reforma školy v tom smyslu, aby ze školy nynější stala se ve skutku a pr av do škola národní, toť krásný požadavek na- šeho učitelstva. Leč ve škole práce učitelova se nekončía učitel mládeže je současně učitelem lidu. Proto výchova národní nebude pěstována jenom ve škole, ale jeví se potřeba vnésti ji také do rodin i do života v obci, společnosti.
6 article
Tu konati má svoje úkoly národn lidovýchova, která bez součinnosti učitel- stva je nemyslitelna. Slovanský lid nemůže ustáti na pouhém vzdělání škol elementárních, ale dokonalou usoustavněnou, promyšlenoua slovanskému životu přiměřenou lidovýchovou má vzdělávati se i v době dospívání a vůbec po celý život. Na tomto krásném poli kulturní čin- nosti podává učitelstvo slovanské ruce své vše- mu pokrokovému, slovanskému vzdělanectvu k součinnosti a ve shodě s usnesením slovan- ského sjezdu v Praze chce zorganisování slovan ských národů v národní Osvětové svazy, jež by vrcholily v Osvětovém svazu celého Slovanstva. který by spolučinnost ostatní intoligence s prac- učitelstva slovanského zabezpečoval a vůbee osvětnou práci mezi lidem organisoval. Toť jenom několik význačných a nápad- nějších květů, maně vytržených z bohatého luhu krásných myšlenek a podnětů, jakých velikou hojnost poskytuje problém národní výchovy, položený na program sjezdu učitelstva slovan- ského. Vítáme upřímně a radostně toto silné a uvědomělé myšlenkové hnutí našich předních kulturních stráží, jakými učitelé jsou, vítáme tuto snahu po zabezpečení národní výcho- vy, poněvadž je tím dána záruka, že naše uči- telstvo navzdor jakémukoliv úsilí jinému, na- vzdor všelikým cizím nátlakům a proudům zů- stává, zůstati chce a také zůstane učitelstvem národním, což dokázalo již celou svou poměrně mladou minulostí, často i proti vládním a klerikálním úkladům a perse- kucím.
Praha národní osvětový svaz
7 article
Vítáme zvláště radostně, že učitelstvo ne- chce přestatí jenom na slovní nějaké proklamaei nacionálního směru ve výchově, ale že podro- buje důkladné a věcné kritice nynější zhoubný vystém, který sice ve školách dává, což je císa- řovo, císaři a eož božího je, bohu, ale pranic nepřičiňuje, aby školy také slou- žily národu a že naznačilo také po své bo- haté zkušenosti prostředky a cesty, jimiž by nacionálního principu ve výchově školské i mimuškolské využiti se dalo k výchově vskutku národní. Vítáme radostně volání učitelstva slovan- ského po zreformování školské autonomie, poně- vadž je svrchovaně putno, aby nebyla tak dů- ležitá kulturní instituce, jakou je škola, zůsta- vena i nadálo úřadnímu osudu, ale aby stala se předmětem nejradoetnější péče nejůčinnější podpory všeho lidu. Vítáme tento sjezd s radostí, poněvadž on stane se ukazatelem všemu učitelstvu celé Sla- vie, kterak v mládeži slovanské buditi ho- roucí lásku a nadšení k národní práci a neůmornou snahu praco- vati celým životem, všemi sehop- nostmi a silami ku prospěchu ná- rodního celku.
8 article
Víláme sjezd slovanského učitelstva kone čně i proto, že pozvedne právě krásnou my šlenku národnína vůdčíideu při vý- chově mládeže, naší budoucnosti. Z tohoto prin cipu: podřizovati svou osobnost vyššímu celku. jakým je národ, prýští mravnost, ušlechtilost. snaha po zdokonalení, solidaritě a pokroku. A tento princip národní výchovy je elementár- nímu stupni mládeže příhodnější, bližší a věc- nější i určitější, než na př. princip abstraktní humanity a proto dobře činí učitelstvo, že chee právě tohoto principu plnou měrou při výchově využiti. Tento krásný, obrodný princip národní vý- chovy, který chce školu vrátiti národu, a který chce škole získati pevný, jistý a bezpeč- ný základ v půdě národa, byl arci v myslecha srdcích učitelstva i národně cítícího vzdělanstva již dlouhou dobu. Ale pravou záslubo u Sjezdu slovanského učitelstva bude, že národům slovanským uká- že, kterými cestami a kterými pro- středky mají národní princip uči- niti vůděí ideou národní školy. Věříme pevně, že se tento těžký, ale zá- služný úkol našemu učitelstvu zdaří úplně a přejeme z hloubi srdee prvnímu Slovanskému sjezdu učitelstva plného zdarul
9 article Slovanský kongres v Praze a hlasy francouzské.
Slovanský kongres v Praze a hlasy francouzské. Pane redaktorel Prokázal jste mi čest své návštěvy, chtěje zvěděti, jaké je mínění o slovanském kongresu pražském v Paříži, kde jsem právě dlel. S radosti Vám mohu říci, že toto mínění je co nejlichotivější pro budovatele tohoto vel kého shromáždění. Veřejnost francouzská, jakož i tisk pařížský prohlašují kongres pražský za událost největš důležitosti a zařazují jej vedle obou návště v Revelu jako mocnou záruku míru a záříe důkaz vlivu francouzsko- ruského. Výklad tohoto názvu je elementárně jedno- duchý. Pouze rozdělení sil slovanských způso- buje, že Rusko je drženo v šachu Německem a Rakouskem a následkem nedostatku spojitosti mezi slovanskými národy v Rusku, následkem antithese režimu ruského a režimu, kterého užívá Rakousko vůči slovanským národům, je možno připustiti konflikt mezi Rakouskem, spojencem Německa, a velkou slovanskou říší na Východě Pro Francii je velmi důležito, aby přestal tento rozháraný stav slovanský, aby vyklíčila nová, soustředěná síla slovanských kmenů. To by bylo pro Francii podníkem jinak užitečným nežli nová okupace Casablanky a oslava triumfu Abdula Aziza. Je to nesmírně vážná otázka Ovšem musí se ještě mnoho vykonat, aby byl dosažen výsledek, ale nová cesta je naznačena a to je zásluhou Prahy.
Abdul Aziza Praha Paříž Revel Rusko Německo Rakousko Francie Casablanca
10 article
Můžeme očekávati, že budeme povzbuzo- váni našimi přáteli francouzskými a naší věcl je, abychom je co nejlépe přesvědčili. Hleďme učiniti z naší propagandy dllo míru, neporušme ji ani záštím ani nenávistí, a uzříme, že jasné slunce vysvitne nad těmi kraji, kde smutek se střídal s pohromami. Opusťme půdu historických požadavků, přidržme se jen té. kterou nám odkázala naše vysoká kultura inte- lektuální a kterou vymáhají naše hospodařské potřeby. Přesvěděme naše přátele Rusy, kteří se dosud zdají nedůvěřovati, že především v jejich spojení a bratry latinskými najdou hráz proti přívalu německému, který je sice dosud přím nezasáhl, ale je ohrožuje a vzal světu slovan- skému od Karla Velikého, tudiž za 1000 let více jak 150 hektarů denně. *) Válka přestala býti hrou monarchů, stala s odpornou lidstvu, neboť je zhoubnou ve svých socialních konsekvencích. Spojení slovanské by ji učinilo nemožnou a odstranilo by nejsmutnější nedorozumění. které kdy historie zaznamenala. Kteří odporují tomu, počítají s malicher ností svých nepřátel, nebo čerpají své náhledy z ducha cizího velké race slovanské, jež nepře- * Země slovanské, zabrané racou teutonskou o Karla Velikého, představují celkem 550.000 čtver kilometrů, což rozděleno na 365.000 dnů, znamená denně 14/2 kilometru čili 150 heklarů.
Rus Veliký ha
11 article
býti plnou šlechetnosti a noblesy i pro svým starým odpůreům. Praha, 6. srpna 1908.
Praha
12 article
strla l
13 article
Stanislav Skar zyns kí.
Skar
14 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 8. srpna. (Po vídeňské návštěvě Wekerlo vě.) Dr. Wekerle, vrátiv se od slyšení v Ialu, sešel se ve Vídni s bar. Aehrenthalem, s nímž měl delší poradu o věcech, týkajících se vnější politiky. Na dolaz redaktora »Zeitu«, s nímž hovořil po poradě, mluvil-li s ministrem vnějších věcí také o věcech balkánských, dr. Wekerl odvětil: »Dal jsem se bar. Aehrenthalem do- podrobna informovati o naší vnější politice. « — »Také o bosenské otázce?« ptal se dále r- daktor. — »To je přece nejaktuálnější věc,« pravil dr. Wekerle a významně se usmál. »Touto otázkou zabývali jsme se zevrubně. Usnesení nestalo se sice žádné, ale obdržel jsem podrobné informace. Co se týče pověstl, že se pro delegace připravuje nějaká předloha o Bosně, mohu jen tolik říci, že tato otázka nespadá v pravomoc delegací. Na rozhodnutí ve věcech bosenských mají vliv jen koruna obě vlády.« (Máme za to, že ve věcech bosen- ských má důležitý hlas ještě třetí činitel, na něhož dr. Wekerle pozspomněl. Jsou to signa- tární moci, jež podepsaly berlinskou smlouvu. Pozn. red.) V Praze, B. srpna. (Požadavky ukra- jinské.) Lidový list ukrajinský, »Svoboda«, pojednávaje o výsledeích prvého roku rakou- ského lidového parlamentu, vysvětluje politiku strany ukrajinské. Oč prý zápasí Ukra jinci »Chceme — píše »Svoboda« — svrhnouti se sebe polské panství, abychom byli na své zemi hospodáři ve všem, v církvi, obci, ve škole, v okrese, na sněmě, v úřadech na vsi i ve městech, na pozemcích, na vodách, v' lesích, v továrnách. O to zápasíme s Poláky.« »Svo- boda« je ovšem proti politice strany národně ruské a charakteristická pro nynější ukrajinský politický směr je výtka, kterou činí Starorusům.
doktor Wekerle Zeit Wekerl Svoboda Polák Praha Vídeň Boseň
15 article
»Jestliže — praví totiž »Svob. « dále — polské panství nad námi trvá i nyní, jesťli že mistodržitelem haličským stal se osobní přítel nebožtíka hrabět Potockého, prof. Bobrzyňski,a nikoli Němec, jest to ničemná zásluha »kacapů« (Velkorusů), kteří jdou nyní ruku v ruce s Poláky a sice jak v parlamentě, tak i mimo parlament. Tuto zradu, která podťala stlu Ukrajinců ve Vídni, ať si dobře zapamatuje celý maloruský národ.« Nu, nemá-li národně ruská strana jiného hříchu na svědomí, než ten, že se nepřičinila o německého místodržitele pro Halič, může klidně čekati, až se konečně rozbřeskne i ve hlavách ukrajinských, kde mají hledati politické
profesor Bobrzyňski Němec Velkorus Polák Vídeň Halič
16 article
Ze Záhřeba, 5. srpna. (Roztržka chorvatské koalici.) Posl. Supilo uveřejnil tyto dni ve svém »Novém Listě« řadu článků o minulém marném vyjednávání mezi Chorvaty a Maďary o novou dohodu a připojil ke svým úvahám závěr, že Chorvaté mají pře- rušiti všechny politické styky s Maďary, sném chorvalrký že má odepřiti volbu delegátů do společného sněmu peštského a nemá uznávati ani vyrovnání uhersko-chorvatského. Z toho vznikla polemika mezi Supilem a některými ji- nými chorvatskými politiky a listy. »Obzor« se vyslovil rozhodně proti navrhované Supilem pasivné politice. Nevidí přičiny, aby Chorvaté měnili svou dosavadní politiku vzhledem k Ma- darům. Maďaři jsou nejsilnější, když mohou, jako za Khusna-Hedervara blti Chorvaty na jieh vlastní půdě v Chorvatsku, oslábnou však hned. když se boj přenese na půdu jejich, do pešt- ského sněmu. Pasivila by tedy Chorvalům jen škodila. Také posl. Zagorac je proti návrhu Supilovu. Chorvaté svou dosavadní taktikou mohou Maďary přinutiti, aby povolili. Přerušení všelikých politických styků s Madary vedlo by buď ku pasivitě anebo k revoluci. Ale ani tuto, ani onu nemůže žádný soudný chorvatský po- litik svému národu doporučiti. přátele.
Posl Chorvat Maďar Supil Záhřeb Ma Chorvatsko
17 article
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 8. srpna. Soud o třelí ruské dumě. Kn. Evg. Trubeckoj vytiskl ve svém »Moskev. Ježenedělníku« podrobný rozbor čin- nosti třetí ruské dumy, aby vyzdvihl její zá- sluhy proti hlasům krajní pravice i levice, které se snaží dumy v očích obyvatelstva znehodnotiti. Činnost třetí dumy, píše kn. Trubeckoj, sluší vítati jako počátek nového rozvoje Ruska. Kladným výsledkem činnosti třetí dumy je pře- devším to, že upevnila v Rusku prineip národ- ního zastupitelstva a to samo o sobě jest už značný úspěch. Třetí duma měla své vady, ale vždycky se pokládala za instituci zástupcův ná- roda, která nemůže souhlasiti s dosavadní ru- tinou ve státní správě. Duma přinesla do státní správy novou zásadu: veřejnost. Ačkoli se ne- domohla ještě úplné odpovědnosti ministrů, přece je přinutila, aby odpovídali na dané jim otázky, vysvětlovali důvody svých opatření ospravedlnili směr své politiky. Tím vnesla do státní správy osvěžující prvek a náleží jí tedy zásluha, že upevnila v Rusku princip ná- rodního zastupitelstva a zabezpečila zemi ve- řejnost nejen ve vnitřní, nýbrž z části i ve vnější politice ruské.
Trubecký Praha Moskva Rusko
18 article
Srbové v Turecku a ústava. »Srb. Rěč« obdržela ze Soluna zprávu, že tam přibyl srbský metropolita z Prizrenu s četnými srbskými předáky ze Starého Srbsk a navštívili mladoturecký klub a Enver-bega. Metropolita promluvil k lidu, velebil svobodu a bratrství Srbů a Turků. Srbský vojvoda Pelko s pěli soudruhy při- byli do Skopije a vzdali se kosovskému valiji. Valija je přijal osobně a ihned je propustil na svobodu. Vojvoda se svou četou byli všude přátelsky vítáni občanstvem i skopijským vojskem. Rudini zemřel. V Italii zemřel, jak již v odpoledníku sdě- leno, bývalý její ministerský předseda a ministr vnějších věcí, markýz Antonio Rudiní. Sko- nal po dlouhé a bolestné nemoci. Když Rudini umíral, byla jeho celá rodina přílomna. Zpráva o úmrtí Rudina byla ihned sdělena králi předsedovi ministerstva Giolittovi. Zejtra bude otevřena závěť. Rudini vyslovil přání, aby na jeho rakev nebyly položeny květiny a aby byl pohřben zcela prostě. Pohřeb konati se bude v neděli nebo v ponděli. Mrtvola nebude balsa- mována. Stůjtež zde některá životopisná data o stát- níku tomto, který v politice italské dal první opět podnět ke smíru s Francií a k vymanění od pouhého skorem vasalství, v jakém za Crispi tkvěla.
Srba Srb Enver Turek Pelka Vojvoda Rudin Antonio Rudinit Crispi Turecko Prizren Srbsko Sko Francie ministerstvo Giolitt
19 article
Antonio Rudini marchese di Starraba, stát- ník italský, narodil se r. 1839 v Palermé. Po- chází ze staré šlechtické rodiny palermské r. 1865 stal se purkmistrem v Palermě. Rok potom energleky potlačil klerikálné-bourbonské povstání a jmenován prefektem, pak r. 186 prefektem v Neapoli. V prosinci r. 1869 Mena- brea povolal jej do svého ministerstva, svěřiv mu portefeuile vnitra, ale Rudini, nezvyklý po- litickým debatám v parlamentě, záhy ustoupil. Dav se zvoliti poslancem, přidal se ke krajní pravici a horlivě se účastnil ruchu politického. R. 1890 zvolen místopředsedou sněmovnya r. 1891 po pádě ministerstva Crispiova Rudini povolán v čelo kabinetu, v němž ujal se věel zahraničných. Přes konciliantní sliby vůči Franci Rudini obnovil trojspolek, pro náklady vojenské nemohl však provésti různé reformy a úspory. Za jeho vlády deficit ročního budžetu vystoupi na 33 mil. lir. Musil ustoupiti G.olittovi a te- prve, když ministerstvo Crispiovo po porážce Italů v Habeší padlo, Rudini znovu ujal se vesla r. 1896 a skoncoval především mí v Addis Abebě 26. října 1896. Nepodařilo se mu však dosíci trvalé většiny a po nepokojích milánských a jejich krutém potlačení musii ustoupiti 19. června 1898 ministerstvu Pellou- xovu. Žil od té doby po většině v ústraní.
Rudin Starraba Franek Rudin Crispiův Italos Palermý Neapol Mena Habeš Addis Abeba Pella
20 article
Zajímavá příhoda na »schůzi míru«. »Matin« sděluje z Paříže: Francouzský senátor d'Estournelles de Constant, kterýž znám jest svým působením pro věc míru, přednášel tyto dny v Ostende o věci míru a vlastenectví. Četné obecenstvo, mezi nimiž mnoho Němeů, bylo přítomno této přednášce, potleskem často provázené. Senátor francouzský končil projevem naděje, že v den, kdy styky franko-německé nabudou rázu naprosté důvěry, zmizí všeliká pravděpodobnost války evropské. Shoda mezi oběma státy jest možná, bude-li se chystati po- malu a rozumně. Ke konci přednášky té zvolal však jeden Francouz přítomný: »A Elsasy i Lo- trynky?« Jistý štrasburský Němec opáčil na t prudce: »Nemyslete, že vám Němci Elsasko někdy vráti. O tom všechna diskuse jest zby- tečná.« Francouz na to: »Nebuďe žádné shody s Německem, dokud Elsasy nám nebudou vrá- ceny.« V obecenstvu se příhoda ta živě ko- mentuje. Vojáci revolucionáři. Vojenský soud v Lisaboně odsoudil pět seržantů, kteří byli zapleteni do revolučního hnutí z ledna t. r., k pevnostní vazbě na tři leta a na další tři leta k deportaci. Dva seržanti byli osvobození. Vilém II. za carem. V Berlíně koluje pověst, že císař německý bude míti v srpnu schůzku s carem. Šachovy nesnáze. Šach dal ruské bance v Teheranu k »pře- chování« klenoty svoje za kauci 1 mil. rublo. Nesnáze jeho a nejistota dostoupily zřejmě nej- vyššího stupně. Odsouzený vyzvědač. V Toulu odsouzen byl na rok do vězení vyzvědač Emil Lefost, o kterém bylo zjištěno, že prodal Německu fotografie různých tvrzí baterií francouzských v okolí Verdunu a Toulu.
Estournelles jít Constanta Francouz Němec Elsasko Vilém Šachův Emil Lefost Paříž Ostende Německo Lisabon Berlín Toul Verdun
21 article
Po návratu Fallierově. Známý poslanec Maurice Sarrant z ze- řejnil v »Depěche de Toulouse« článek o vý- sledcích cesty presidentovy na sever, jenž vzbudil velkou pozornost. Sarrant čerpal své informace z rozmluv s dánskými, švědskými, norskými. ruskými a francouzskými státníky. Podle něho jednalo se ve skandinavských zemích ponejvíce o hospodářské a v Rusku o politické záležitosti. V otázce opevnění dánských mořských užin není Francie přímo zainteresována. Švědsko ne- může se dáti z mnoha důvodů do vleku něme- cké politiky a naučilo se ceniti dobrých služeb, jež jí prokázala Francie v Rusku. Po- slední návštěva eísaře Viléma ve Štokholmu nemohla míti nijakého vlivu na mezinárodní orientaci švédské politiky. Tři skandinávské státy mají úmysl žíti se svými sousedy v dobré shodě a nechtějí s nikým vstupovati ve spojení. Švěd- sko bude hledět získat též francouzský kapilál, neboť první jeho pokus o půjčku v Londýně se nezdařil. O pobytu presidentově v Revelu píše Sarrant: »V Revelu vyložil president curovi s přesností, jež bude pozorována v Berlíně, ná- zory francouzské vlády o marocke otázce.« Konec kongresu pro svobodný obchod. Londýnský kongres pro svobodný obchod byl uzavřen a v poslední schůzi bylo usneseno, aby utvořen byl stálý výbor pro podporu svo- bodného obchodu a pro uspořádání druhého mezinárodního kongresu v r. 1910 v Hasgu, nebo v Brusselu neb v Antverpách.
Mauric Sarrant Sarrant Vilém Manche jít Toulouse Rusko Francie Londýn Revel Berlín Hasg Brusel Antverpy
22 article
Předzvěsti příští války. Spojené státy severosmerické vesele řinčí palašem na všech stranách. Na poradu o nových lodích bitevních, již zúčastnilo se sto námořních důstojníků v Newportu, přijel i sám pre si dent Roosevelt, a promluvil tu řeč, ze které vyznívala jeho touha, aby Spojené státy vládly jednímz nejsilnějších loďstev světa. Pravil také, že ra- ději nežli slabé loďstvo nepřeje si žádného loďstva (což ve svobodné republice rozhoduje, čehosi
spojený stát Newport svobodný republika
23 article
Ještě slovo ke zmaru pohostinských her slovanských v Praze. „Národní Listy“ měly již příležitost na základě původních pramenů zaznamenati stroskotání plánu, aby v lelošní saisoně výstavní představily se na scéně Národního divadla pražského přední slovanské en- sembly divadelní. Oliciální zpráva ředítelstva pak jenom potvrdila pravdu nezdaru, naznačivší příčiny jeho, jež ležely zcela mimo její vliv a možnosti. K to- mu dostalo se nám z autentických pramenů několik informací, které zajímavým způsobem osvětlují a do- plňují zprávy, o tom dosud na veřejnost proniklé. ukazujíce zároveň na hlubší překážky, o něž celý plán stroskolal. Původní myšlenka slovanského cyklu v Praze vznikla ze známého jednání o české hry Národního divadla ve Vídni. V průběhu tohoto jednání došlo ke korrespondenci mozi správou Národního divadla a ředitelem polského divadla krakovského Solský m. který sám proponoval reciprocitu mezi Krakovema Prahou, prohlásiv, že jeho ensembl nepojede do Víd- ně, budou-li tam znemožněny německo-nacionální agitací hry české. Z tohoto krásného aktu solidarity umělecké a mezislovanská vznikl návrh, aby se na místě zmařených jubilojních her ve Vídni zaranžova cyklus slovanských her v Praze, jako umělecky dů- stojný prolest slevanského divadelního umění této říše proti šovinistické a nesnášelivé Vídní.
Praha Vídeň Víd národní divadlo krakovský Solská
24 article
Návrh uvítán byl správou Národního divadl s radostí a všemožně podporován. Vrchní režisén Nár. divadla Jar. Kvapil pověřen úkolem, aby pro tuto myšlenku získal všechny příslušné scěny a n- vštívil také osobně všecka divadla slovanská s po- zváním k účastenství. Plán pak vypracován dofiní- tivně v ten smysl, že pozvána tato divadla: pols ko (městské) v Krakově, chorvatské (zemské národní) v Záhřebě, srbské (královské a ná- rodní) v Bělehradě, maloruské (soukromé činoherní a zpěvní) ve Lvově, slovinské (zem- ské a národní) v Lublani a slovenské (ochot- nické) z Turč. Sv. Martina. Všecka tato divadla projevila zásadně souhlas s proponovanou myšlenkou, ba přijala ji s nadše- rím a vstoupila ihned ochotně ve vyjednávání s umě- ieckou správou Národního divadla. Podmínky po stránce obchodní sjednány zcela hladce a třeha s uznáním vytknouti, že správa Národního divadla pražského vyšla všem divadlům slovanským vstříe s krajní obětavostí a nezištnosti. Také v příčině re- pertolru bylo všecko sjednáno. Bohužel však se na- hodilou shodou překážek brzy celý plán začal bortiti z příčin nejrůznějších.
Martino Krakov Záhřeb Bělehrad Lvov Lublaň národní divadlo
25 article
Prvni nezdar postihl zamýšlenou výpravu kra- kovskou. Její ředitel Solski sám iniciátor projektu pro veliký nůklad finanění nenalezl hned dostatečno úhrady a když i tato přokážka zdála se býti překo- nána, různými chorobami a potížemi povahy sou kromé, které jej nejen jako ředitele divadla, nýbr i předního herce nutně zdržely v Krakově, přinuceí byl výpravu odříci. Na to odřeklo i divadlo bělehradské, jednak z po- tiží artistických, jednak z nesprávného výkladu in tondance, která ze souvislosti s původně projektova- nými jubilejními hrami ve Vídni soudila, že i chy- staně hry v Praze budou míti ráz jaksi loyální a ne uznávala za vhodno, aby se jich v tom případě zu- častnii umělecký podnik cizího státu. Intendance zemského divadla chorvatského Záhřebě myšlenku slovanských her v Praze uvítaln zvlášť radostně, ale projovila hned z počátku obavu. nebude-li v nynějších neklidných poměrech domácích zemský bán bar. Rauch dělati projektu políže. Zdálo se, že tyto potíže budou překonány a teprve, když všecky podmínky do detailů sjednány, přišlo ofici- áint odřeknutí pro — obtíže finanční. Soukromě do sialo se nám však ujištění, že hlavní vinník se přece jen jmenuje — pan baron Rauch.
Solski Rauch Krakov Vídeň Praha Záhřeb
26 article
Nemožnost účasti divadla slovinského zaviněn náhlou změnou tamního režimu, ktorá nastala bez prostředně před letními prázdhninami lublaňského di vadla. Nová intendance původní přihlášku inlen dance staré sama odvolala. Při chystané výpravě divadla maloruského obliž finanční byly poměrně nejpovážlivější. Šlo jednak o divadlo chudé, jednak o dálku výpravy, neboť vy- stupovalo tou dobou pohostinsky v Černovcích v Bu- kovině. Přes to upraveny podmínky správou Národ- ního divadla tak příznivě, že se maloruské divadlo na cestu odhodlalo a byly již pevně ustanoveny re pertoir, dny návštěvy a zahájen v Praze i předprodej Ale tu třeha otevřeně ukázati na rub vychvalovane
Černovec
27 article
naší slovanské vzájemnosti: předprodej, zahájený hned v prvních dnech — které bývají zpravidla bez pečným barometrem zájmu a pravděpodobným o hadem návštěvy — byl u pokladny Národního di vadla tak bídný, že ředilelství na lelegraficky uči- něný dotaz nemohlo si vzíti na zodpovědnost mož- nost citelné ztráty nezámožného podníku a nemohlo poctivě raditi k nastoupení nákladné, daleké cesty. To bylo v době, kdy se nezdar předprodeje naprosto ještě nedal sváděti na mrtvou saisonu; měloť Ná- rodní divadlo samo při běžném svém repertoiru ná- vštěvy velmi slušné, ba nadprůměrně. Byla sice dů- vodná naděje, že maloruský ensemble by si byl svým repertoirem, literárně i hudebně neobyčejně zajíma- vým, cenným a přítažlivým, získal návštěvu a plne domy, alo nebylo tu prosté garancie před risíkem, které by bývalo v tomto případě zvlášť bolestné Taková je ve stručných aspoň rysech celá bi sterie nezdaru slovanských her. Nemí bez zajíma- vosti a bez poučných detailů. Výprava slovenského divadla ochotnického odpadla tu sama sobou, když celý podnik stroskotal. Jeho zástupci sami v Praze prohlásili, že by byli rádi přispěli — nemajíce žád- ného stálého divadla — svými silami k doulnění obrazu slovanského umění divadolního a slíbili svoji účast stejně ochotně pro příště, kdy podobnému pod- niku srad bude větší štěstí údělem.
Praha
28 article
Lze toho jenom litovati, že plán, tak slibně za mýšlený, musil odpadnouti právě letos, kdy my- šlenka kulturního sblížení slovanského tak slibně ožila a ukázalo se pro její lepší budoucnost na všech stranách tolik porozumění a zájmu. Snad možno z toho čerpati naději, že co se nezdařilo letos, může se zdařiti v době nejbližší a třeba v širším rámci. důkladnějším, úplnějším a lépo připraveném. České divadlo, tak jako všecko kulturní podni- kání české, může se pochlubiti starou tradicí slovan- skou a mnohým positivním úspěchem na poli vzá- jemnosti slovanské. Nezdar lelošního cyklu slovan- ského měl by jenem podnítiti povolané činitele, aby v naznačeném směru bylo iniensivněji a systema- tičtěji pracováno. Rozhodně pak by bylo jenomv prospěchu, kdyby do programu příštích porad slo- vanských byla pojata spociálně i otázka divadel slo- varských a sbližení jejich vzájemných styků, což by prakticky dojista nejlépe byio řeženo ztízením jakési divadelní azentury slovanské. o níž už pled několika lety se strany Národního di- vadla usilováno. Při existenci takové nějaké či ob- dobné instituci (která by jistě i na slovanský reper- toir divadel vzájemnou výměnou novinek atd. měl plodný vliv) nebylo by naprosto možné tak nepříjem- né sk'amání, jaké nastalo letos nezdarem slovan- ských her. Arci s prací v tom směru nelze dlouh otáleti — netřeba snad zvlášť připomínati našim povolaným činitelům, že ve slovanských konferencích se bude pokračovati v Petrohradě již v příštím jaře v. Č.
Petrohrad Český divadlo strana národní di
29 article Dopis Pařížanky.
Dopis Pařížanky. Sotva se dostavily parné letní dny, preh vše z města na venkov, k moři a do hor, užit klidného a volného života, jenž přináší osvěžemí, novou červeň na tváře žen a novou záři v oko. Vrátí se pak nově oživeny do horečného ruchu velkého města, jenž tak vysiluje a po návratu z venkova rozproudí se opět s veškerou inten- sitou. Mnozí rodiče vyčkávali s odjezdem jen až budou ve školách rozdíleny ceny a nyní, když veselé a vyznamenané děti myslí jen na prázd- niny, musily matky rychle dokončiti přípravy k odjezdu. Je to spojeno s velkou námahou, cho- diti po obchodech, obstarávati nezbytné nákupy a chystati zavazadla pro celou rodinu. Jak jsem sdělila v posledním dopise, budu dnes mluviti o toilettě venkovské, která má býti taková, aby dovolovala pobodlí, ale při tom za- chovávala půvab a vyznamenávala se elegantní jednoduchostí. Třeba okolnosti vždy nedovolují odebrati se na delší pobyt do dalekých zemí. odjedete zajisté všechny, milé čtenářky, aspon na čas na venkov nadýchot se zdravého vzduchu a osvěžit se v přírodě. Na venkov nutno vziti s sebou praktieké věci i pokud se týče oděvu. Bílá barva jest u všech žen pro léto nejoblíbenější. Je třeba míti v zásobě i tmavý oděv pro případ nepřizni- vého počasí, ale kromě toho mějte vždy poho- tově dvě nebo tři bílé sukně a stejný počet bluz a budete vždy čisťounky a upraveny. Mnohé dámy z úspory nenosí sukně z bílého plátna volí různé jiné barvy. Tmavé plátno jest hezké jedině při kostymu „tailleur“, ale ke světlé bluze je světlá sukně nezbytna. Plátno růžové nebo azurové pak jest slejně choulostivé, jako bílé a při tom mnohem méně elegantní.
Pařížanka
30 article
Zůstaňte tedy při bílé barvě. Máte-li mož- nost používati chemické čistírny, radím vám nositi sukně z bílé šerky, skládané a ovroubené dole hedvábnou stužkou. S bluzou z krajek nebo z voile de Ninon je to rozkošná toiletta. Sukně však ať má malý korsetek. Jinak se spokojte se sukní plátěnou, je sice méně bohatá, ale také hezká. Skoro všude na venkově i v malých mi- stech jsou ženy, jež dovedou velmi pěkně prátl plátno. Dbejte však, aby vám sukni neučinily příliš těžkou, stačí, když ji před žehlenim na- močí do rýžové vody. Pro venkev neradím nositi střevíce z bíle kůže, poněvadž na nich i nejmenší skvrna za- nechá žlutou stopu, která se nedá nijak vycíditi a není-li obuv bezvadná, činí toiletta snadno dojem nedbalosti. Noste raději střevíce z bílého plátna; jsou mnohem lacinější a mají značnou přednest, že jsou méně teplé a při tom stále bezvadně bílé, poněvadž po vyčistění stačí po- třiti je kartáčkem, navlhčeným španělskou bělí, Dáváte-li však přednost střevícům koženými, noste na venkově dančí. Na venkově a u moře možno nositi střevíce s podpatky a la Louis XV., hezounké, ale ne- pohodlné, stoupne-li se na nejmenší kamének. V horách však jsou tyto podpatky nemožny. Tam je moderní nositi pravé americké střevíce se ši- rokými tkaničkami, úhledně na předu sváza- Dřive byl na cesty a pro venkov nejelogant- nějším kloboukem panamský. Byl příjemný svou lehkostí a dodával poněkud gaminského vzhledu. Připevnil se snadno jehlicí k vlasům a odolával větru i bouři, ale .... žena se často měni! Pa- nama přestal se Pařížankám nadobro líbiti. Pán ho v městě již nechtějí také nositi. Ještě r venkově ho nosí, ale i tam skutečně elegantoo pánové dávají přednost bílému plstěnému klo- bouku. Dámy nahradily panamský klohouk velkou nými.
Ninon Pařížanka le Louis XV