2
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 218. ze dne 9. srpna 1908.
3
masthead
stava v Praze r. 1908,
Praha
4
article
Zajímavé zjevy ze života včelího
státu.
(Dle přednášky nejstaršího včelaře českého
uč. Al. Thum v.)
Málokterý život zvířat poskyluje tolik zajíma-
vých zjevů, jako včel. Známo i nevčelaři, že včelí
rodina sestává ze tří druhů včel, které se vzájemně
podporují. V rodině včelí nalézá se jediná dokonale
vyvinutá samička, malka nebo královna včel. Mimo
ni žije v rodině té asi 600 a někdy i více trubců a
15.000 až 20.000, ba někdy až 50.000 dělnic, nedo-
konale to vyvinutých samiček. A tyto tři druhy včel
tvoří trojjediný, nerozlučný celek.
Kdyby v úle scházela královna, ubývalo by
v úle včel každým dnem, neboť starší věely by zne-
náhla vymíraly a mladých by nepřibývalo. Veškor
dílo bralo by zkázu. Kdyby v čas rojení nebylo
v ůlech trubců, zůstala by královna v mateřském úle
z něhož roj vyletěl, po celý život neplodnou. Jen vzáj
spolupůsobením může včelstvo existovati. Ojedinělé
včely i v lětě a při dostatečně zásobě potravy a tepla
shánějí se po svých družkách a když jich nenaleznou,
hynou vedle pohsvy jim uchystané. Zahyne-li v úle
královna, nebo když ji včelař ze včelstva vychytí,
povstane v celém úle zmatek a nářek všeobecný a
bzukot žalostný. Včelstvo osiřelě, nemá-li v úle v zá-
loze mladý plod z něhož by si mohlo matku vy-
pěstovati, přestane slavěti plásty nebo staví jen trubě
buňky. Kdybychom včelám královnu z úlu vzalii
se včelami a nechali tam jen as 50 včel, přestanou
tyto osiřelé na pastvu vyletovati a i v úle vešker
práce zastaví. Pocílice svou opuštěnost, ochabnou
jsou skličeny, neboť byly uvykly jen na čilý živo
mezi množstvím svých spoludělnic
Abychom mohli úplně seznati život včel, jest
třeba zmíniti se o každém z těchto činitelů zvlášt
královna včela
5
article
Královna.
Královna liší se od ostatních včel velmi snadne
již svým štíhlým hludkým tělem a značně delšín
zadečkem. Jest to jediná, dokonale vyvinulá samička
v úle, od níž celý život v úle závisí. Královna jest
hlavní podslatou včelího státu, jest to pravá jich
matka, neboť jen ona jediná klade do buněk vajíčka,
z nichž se celé pokolení vyvíjí a lihne; pečuje stále
o rozmnožování nových a nových včel. Proto mů-
žemé tvrditi, že onn jest vlastně tím státem. Mohla
by tak o sobě říci, jako svým časem Ludvík Čtrnáctý
zvolal pyšně: „Já jsem stát!“
V dřívějších dobách panovaly o činnosli královny
v úle různě domněnky, tak na př. se tvrdilo, že ona
jediná jest v úle neobmezenou vládkyní, která dává
včelám různé rozkazy ku prach a vykazuje jim
kudy mají vyletovati a že je vyzývá v čas
nebezpečí do boje proti nepřátelům a pod. To
však byly jen mylné, ničím neodůvodněné náhledy.
Královna nevede své včely do boje, aniž žádá
jich snad otrockou poslušnost. Včely nepovalžujíji
za svou vládkyní, nýbrž jen za svou matku, klerá
jak jsme již podotkli, jediná jest způsobilá ke kla-
dení plodu. Pozorujmež královnu uvnitř úlu mezi klid-
nými včelami a tu shledáme, že včely utvoří kolem
ní kruh, jscuce k ní všechny hlavami svými obrá
ceny; to činí zvláště v té době, když zaměslnána
jest kladením vajíček do buněk, aby měla při vý-
konu tomlo větší prostoru. A kdykoliv se ohlédne
podávají ji hnod jedna po druhé dobře přežvýkanou
krmnou kašičku: Dříve než vajíčko do bunky položi
prohlídné ji dríve, není-li v ní nějaký údrtek. Pii
tom provází ji ále několik dělnic. Jsou to její prů-
vodkyně. Nebývají však vždy tytéž dělnice. Jejiel
úkolem jest, aby ji prokazovaly na její pokyn všecky
možné služby. Že by ji tytéž včely i při vyrojen
provázely nelze nikterak dokázali. Jsou to jen do-
mněnky.
Čtrnáctá
Pius
6
article
Královna nezúčastňuje se ani v úle, ani mimo
něj jakékoliv práce a nevyleluje, aby si potravy hle-
dala, jako to činí matka vos, sršní a pod. hmyzu.
Máť k lomu nedostatečně dlouhý sosáček, slahá kří-
dla, aby mohla tyto výkony prováděli. Také jí chyb
na zadním váru nožek košičky ke sbírání pelu. Do-
statečnou zásobu má vždy v úle uchystanou a včely
krmi ji rády, jakmile se k nim obrátí a sosáček svů
jim nabizí.
Také k obraně své nepřispívá ničím, ačkoliv má
nosti silný, avšak zahnutý bodec žihudlový. Používá
ho z pravidla jen tenkráte k obraně, když by jí hro-
zilo nebezpečí od sokyně, která by se mimo nadán
v úle objevila a její právomoc ve včelstwvu ohrc-
žovala.
Tu teprve nastane zápas mezi oběma, v němž
často obě zaplatí to životem nebo zvílězí silnější
z nich. Královna nemá v úle jiné slarosti, než po-
žívati více potravy, aby byla dostatečně způsobilá
k hojnému kladení plodu. Jakmile docházi v úle po-
travy, ochabuje také královna v nasazování plodů
Jest tak úrodná, že se jí v tom chledu žádný jiný
hmyz kromě bilých mravenců (termitů) nevyrovná.
Naklade v době letní za hojně snůšky v 1 minulě
6—7 vajíček do buněk, tudíž denně 3000 vajíček
což činí za gelé lélo až 100.000 vajíček a za celý její
věk, který trvá za příznivých okolností nejdéle 5 lel.
naklade jicn až půl milionu. Přesahujeť toto množství
vajíček 200krát váhu jejího těla. Pokud je královna
zdráva a úrodná, ošetřují ji včely velmi pečlivě
prokazují jí vzornou dětinskou oddanost a lásku.
avšak kdy sestárne nebr ochuraví, ochabne jejich
příchylnost očividně, takže ji pak usmrtí a bez okolků
letáken z úlu vystrčí. Sestáriá královna ochabuj
7
article
v kladení plodu, následkem čehož ubývá dělnica
jen trubců přibývá, včelstvo na počet chudne, až se
pakk znenáhla z úlu vytratí. Z pravidia nalézá se
v takovém úle jen jediná královna. Vzácnou výjim-
kou jest, když nalezneme v úle 2 až i 3 královny
sestárlé, aniž by včely některou z nich usmrtily. Činí
tak snad jen z vděčnosti, že byly dříve velmi úrodné
Řídíť se v tom ohledu zásadou, kterouž pronesl Ho-
mer slovy: „Nebylo by dobře, aby vládlo v zemi více
než jeden král!“
Zdravý včelí stát opírá se vžly jen o činnos
velikého množství pracovitého dělnictva. Dělnice jsou
lo, kleré celý stát živí a před nopřáleli chrání. Télo
dvojnásobné činnosti odpovídá také soustava jejich
těla. Silná kusadla slouží zvláště k tomu, aby světlé
voskové lupínky, které z voskových zrcadélek nebol
otvorů na spodní části zadečku mezi šupinkami na
vzduch vylryskují, mohly sebrati, a na přiměřené
čáslečky ke stavbě plástů přizpůsobili. Dlouhý jej
sosáček jest k tomu určen, aby jím dovnitř ka-
lišku kvělového mohla vniknouti a odtud slaďounký
nektar, šťávu květovou, vyssáti. Ke sbírání pelu slou-
ží jí zadní nožky, k účelu tomu zvlášť uzpůsobené
na lýtku důlkem a kol chloupečky opatřené. Do těch-
to ukládá navlhčený pel, ve žvanečkách, košíčkách
neb mošničkách zvaných, odnáší je do úlu, aby je tu
do uchyslaných buněk střásla. Na nožky zadní tudí
nasbírá pel a medový váček naplní nektarem a spě-
chá domů. Zde se zdrží při této práci sotva minutu
a již spěchá opět pro nové zásoby.
8
article
Mladé včely, k vyletování ještě nedospělé, ob
starávají v úle plod. Živí, ošetřují a čistí červy z va-
jíček právě vylíhlé a když tito až k vrchu buňky po-
vyrosili a potravu více přijímati nechtějí, přikrývaj
je voskovým víčken, aby se tu v larvu neb kuklua
kanečně ve včelu proměnili mohli. I buňky medema
pelem naplněné zavíčkují, aby se jako zásoba po-
travy ku přezimování určený, nezměnil a na chuli
neutrpěl.
Když mladý plod lakle obslaraly, počnou sbírat
voskové lupínky, které starší včely vypotily a ze
spodu zadečku střásly a staví z nich se staršími vče-
lami buňky, aby měla královna kam vajíčka klásti,
aby měly včely dost místa pro zásoby medu a pelu
Ani v noci nedopřejí si včely klidu a pracují bez odde-
chu dále. Vyssávají z buněk nektar, od včel na pastvu
vyletujících snesený, ve svém medovém váčku jei
přeměňují, se žaludeční šťávou smísí a ve slinnýeh
žlázách přečišťují a pak teprv do buněk vytryskuj
jako vyspělý meď. Aby stal se způsobilým ku přezi-
mování, zalepují jej voskovým víčkem, rovněž za-
víčkovávají i pel, do zásoby snesený. Též jako stráž-
cové slátu se znamenitě osvědčují a jsou vždy k obra-
ně jeho pohotově. Kdežlo u některých druhů mra-
venců lermitů jsou jen některé z nich k obraně
určeny, jest ve věelím státě každá dělnice opatřena
řádnou zbraní, lakže v kteroukoliv chvíli by hrozilo
jejímu domovu nebezpečí, dovede jej svým žihadlem.
s nasaoním vlasiního života uchránili. Tento de-
mokratický princip, aby každá z nich opatřena byl
zbraní, se u nich znamenitě osvědčuje.
9
article
Pozerujeme-li počínání věel na leláku, neujde
zajistě naší pozornosti, že několik včel střeží pilně
lelák, bránu to do úlu, bedlivě pozorujíce, nebliží-li
se k nim nějaká cizí včela, neb jakýkoliv škůdce
přiblíži-li se k nim, hned jej odhání a dolírá-lř vzddor
temu k nim, aby dovnitř se vedral, tu jej několik
včel hned přepadne a překousajíce mu svaly křídlově,
shodí jej s letáku, aby se více vráliti nemohl. Se
stejným hrdinstvím brání se i proti silnějším a vět-
šim šršním, kterů jejich život ohrožují a i ty zmrza-
čivše, od úlů je odeženou. Jen osiřelé a nedostatkem
polravy zmořené včely neodváží se nepřátelům svým
v-dorevati. Mezitím, co jch družky bdí na stráži
vylétají oslatní včely pokojně na pastvu a vracejí se
klidně opět domů, nedbajíce nebozpečí, které ji
hrozilo.
Abychem se přesvědčili, zdali jsou vždy tyléž
včely u vchodu do úlu na stráži, bylo by třeba dl
Angličana Johna Lubbocka včely, které jsme z úlu
vylákali, pokropiti bílou barvou nebo aspoň rozpu-
štěnou křídou a to v několika za sebou následujících
dnech. Z 95 takto poznamenaných včel vylétalo je
71 na leták opět a z těch jen 12 při prvních pokuseci
ještě méně znalelně bylo poznamenáno. Tyto do-
zorkyně letáků nevykonávají zde jen stráž, ale ony
při tom pečují také o provětrávání úlu. Pozorujeme-l
je bodlivěji shledáme, že jsouce nožkami opřeny, tře-
polají velmi rychle křídelky a to nepřetržitě, aby
tím způsobily průvan a zmírnily teplotu v plodišti
kdež mezi jednotlivými plásty mnohé včely toté
činí, aby přiměřenou teplotu pro vývin plodu udr-
žely. Včely, které takto křidélky vějířovilě třepetají.
nazývají se větračky.
Angličan
Lubbock
10
article
Dělníce starají se také všemožně o čistolu v úle.
netrpi zde žádného výkalu, smetí a údriků z plástů,
vše hned pečlivě odstraňují a nemohou-li toho od-
kliditi letákem, shrnou to k okénku, odkudž pak to
včelař snadno vymele. Ocitne-li se v úlu mrtvola ně-
kterého většího škůdce, která by svým zápachem
zdraví včel ohrožovala, tu pomáhají si dosti obezřele,
nemohouce ji z úlu vynésti, zalepí ji voskovou po-
krývkou, aby se zápach v úlu nemohl rozšiřovati.
Někdy pozorujeme, že počnou včely uvnitř úlu
činiti takcvé pohyby, jakoby chtěly stěny úlu neb
rámků hoblovati s hlavou dolů skloněnou a tělem
prohnutým. a činí to s nemalou někdy vytrvalostí
Zdá se, že tak činí proto, aby stěny uhladily a tím
výparům, z porů stěn procházejícím dovnitř, průchod
zamezily. Někdy činí tytéž pohyby i na letáku a tu
zda se nám, že zde tak činí bezůčelně, pouzeze
zvyku.
11
article
Trubci.
Trubci.
V silném včelstvu nalézá se v letní době za ho
né snůšky nejvýše tisíc samečků čili trubců. Vají
čka na trubce klade královna do větších buněk ne-
zúrodněná. Trubci nemají tudíž nikdy olce, nebot
mohou pocházoti také od liché královny, nebo o
dělnice vajíčka neoplodněná samčím semenem. Mají
tudíž jen dědečka, který dal zárodek k zůrodněn
oncho vajíčka, z něhož se jeho matka vylíhla.
Těle trubce jest krátké a poněkud stlačené, ko-
nec zadečku zakulacený. Hlava jeho jest kulovitá,
kdežto hlava královny neb dělnice jest tvaru srdee-
vitého. Oči jsou velké, jaksi vyzývavé a obě hlavn
oka na čele se slýkají. Křídla jsou dlouhá a široká
nohy pak beze všeho ústrojí na sbírání pelu a k jaké-
koliv práci jsou nezpůsobilé. Žíhadel úplně postrá-
dají, takže se nemají čím proti svým škůdcům prá-
niti. Nemají smyslu pro práci a pilnost, proto tako
neshánějí se po jakémkoliv zaměstnání. Nestara í
o plod a jeho výchovu. Oddáni jsou jen volnémua
pohodlnému životu. Nabaží se v úle medu z buněk.
které dělnice často s nemalou námahou byly snesly
Vylelují z úlu jen za jasného a teplého počasí a t
před úlem vesele poletují a čekají na okamžik, kdy
mladá královna z některého úlu vyletí, aby ji mohii
vysoko ve vzduchu stíhati a o její přízeň se ucházeii
Trubci tvoří ve včelím státě jakýsi privilegovaný
stav, kteréhož heslem jest nepracovat a mít se do-
bře, jenž při tom vyhledává jen samé radovánky.
Křídlo
12
article
Kdo považuje za štěstí nepracovat — ten jim ten
pohodlný život zajisté závidí.
Běda však tomu včelímu státu, ve klerém se
tito břichopáskové stanou pány a ve kterém místo
pracovitých dělnic en trubcí vládnou. Tam přestává
spořádaný život. Trubci hledí jen aby veškeré me-
dem naplněné buňky co nejdříve vyprázdnili. Děl-
nic, které pořádek a čistotu udržovaly, ubývá, ne-
vých délnic nepřibývá. Lichá královna klade i do
buněk dělničích plod trubčí, z kteréhož líhnou se jen
trubci, menší sice, od velikosti dělnic málo se lišíci,
ale jinak přece jen dokonale vyvinutí. Zásob medu
ubývá, včelstvo početné hyne, až se z úlu úplně
vytratl.
14
article
Strojnický průmysl na výstavě.
Strojnický průmysl na výstavě.
Plše inž. Nemo.
Největší a nejimposantnější exposicí na jabilejn
výstavě může se pochlubiti strojnictví pražského ob
vodu komorního. Zabralo plochu téměř 14.000 mía
účelně bylo rozděleno i místně ve hlavní stro-
jovnu téměř 9000 m2 velikou a vesměs stroje prů-
myslové obsahující, v exposici strojů hospo-
dářských umístěnou ve 4 polokrytých budovách
přes 3000 m2 velikých, v exposici strojů v
volné prostoře a konečně v osm soukro-
mých pavilonů strojíren, které ve velkých
budovách nenalezty již dostalečného místa.
Hlavní slrojovna
provedena jest v železné konstrukci a obvodovými
zdmi a věžemi. Konstruce železná vyšla z užší sou-
lěže, vypsané výkonným výborem výstavním, při
které návrh J. Rautenkranze (chefing. Rustonky) byl
uznán nejvhodnějším. Návrh, propracovaný pak do-
centem české techniky drem. Zd. Bažantem, byl zá-
kladem provedení stavby, kterou uskulečnilo pě
sestrůjních dílen pražských v čase přímo rekordním.
Vzdůšnost železné konstrukce, která překvapuje od
borníka, má příčinu v tom, že veškeré vodorovn
tlaky zachyceny jsou vzpěrami při zevních stranách
strojovny.
Arcliitektura obvodových zdi, navržená chefar-
chilektem výstavy, proí. české techniky R. Kříže-
neckým, opírá se o tradice domácí a odpovidá
obrovským rozměrům budovy i betonovému mate
riálu, z něhož oba hlavní průčelní oblouky jsou
provedeny. Pro vstup do strojovny zvolen obloukový
portikus mezi velkými věžemí
Pro pohodlný a rychlý dovoz výstavních část
byla zřízena odbočka koleje buštěhradské dráhy, jež
pak do strojovny v trojí kolej rozůstěna byla.
Plš
Ing
Nemo
J Rautenkranz
Zdeněk
Bažant
Rustonka
15
article
Pamětliv ohromného vlivu jubilejní výstavy
z roku 1891 na rozvoj průmyslu strojnického, hlavně
v obvodu obchodní komory pražské, neváhal vý
konný výbor letošní výstavy vystavěti tak nákladnou
budovu representační. Hodně přes půl milionu korun
činí položka jen na hlavní budovu strojovny. Že
i vystavující strojírny, hlavně ony, které se výstavy
v roce 1891 zúčastnily, blahodárného tohoto vlivu
si úplně byly vědomy, dokazuje rozsáhlost a ná-
kladnost jejich exposic. Možno jim vytknout jed ine
scházející pohyb parních strojů a parních turbin.
avšak celkový dojem tím jen velice málo trpí, neb
uspořádání exposic, jednotné záhradlí a dlažba.
jednotné firmové tabule atd. lahodí oku.
Uznání cizlny.
Nepřekvapují tudíž nikterak chvalozpěvy cizích
denníků a odborných listů o strojovně. Nemine dne,
by nebyl výkonný výbor nebo jednotlivé firmy žá-
dány o výkresy a fot grafie strojovny i exposic
jednotlivých strojů kopublikování v cizozemských od
borných listech. Redaktoři odborných časopisů mez
anglickými žurnalisty věnovali plný týden jen pro-
hlidce strojovny, od každého pro ně zajímavéh
stroje vyžádali si popis i výkres. Že těchto zajíma-
vých věcí bylo veliké množství, dokazuje bedna plná
prospektů a výkresů do Anglie za nimi zaslaná. Ale
nejen Angličané, nýbrž i Němci z říše, Rusové, Po-
láci, Francouzové a Jihoslované posílají své odbor-
níky do Prahy. Profesoři drážďanské techniky po ně-
koiik dnů vytrvali v prohlídce strojovny. Kyjevská
technika vyslala své asistenty, kteří již plný týden
Angličan
Němec
Rus
Francouz
Jihoslovan
Anglie
Praha
16
article
výslavu problížejí, zvlášíě ovšem strojovnu a jak
sami se vyjádřili, lýden nutno ještě přidat. Při všech
těchto návštěvách jest zajímavy výraz obdivu nad
tak mohutným vývinem průmyslu strojnického a po
těšitelný jest zvláště slib, že budou naše firmy co
nejvíce ve svém působišti doporučovati. Všeobecná
chvála, obdiv, úcta, jaká se zračí v jejich výrocích
jest nejlepším díkem neunavnému průvodčímu těchte
18
article
Českost strojnického průmyslu.
K faktu pro nás Čechy stejné čestnému jako ra-
dostnému dospiváme, pátrajíce po národnosti firem
zastoupených. Z 87 firem, které vystavují v hlavní
strojovně, je osm německých, jedna francouzská
a ostatní všechny české. 1ímto faktem se jubilejní
výstava z roku 1891 pochlubiti nemohla. Ještě větš
rozdíl v náš prospěch jeví hospodářské oddělení stro
jovny Z 57 firem jsou jen dvě německé. Nad to s
můžeme pochlubiti zdatností strojíren českých ve všech
zastoupených odborech.
Čechy
19
article
Elektrolechnický průmysl,
jehož pokroky v posledních létech nejvíce up utaly
zájem i širších kruhů, zastoupen jest řadou stejno
směrných malých i mohutných motorů, dynam, tří
fásových allernatorů i motorů, až do největšího na
ojetí, transformatorů nejrůznějších užívaných druhů.
z nichž jeden, kaskadový, pracuje ve strojovně pro
elektrickou centrálu pražskou. Elektrická lokomotiva
ohromných rozměrů i elektrické zařízení pro pohon
lodního kormidla pat. Křižík a zvláštní ústrojí pro
osvětlování divadla jsou skulečnou atrakcí. Projek
tory, osvětlovací tělesa, obloukovky pro různé proudy
zvlaště jedna (Očenáškova) s paralelně uspořáda-
nými uhlíky lákají stále i laiky k bližšímu prohléd-
nutí. Stejně instalační součástky ve všech možných
rozměrech i v nejmodernějším provedení přepycho
vém. Specinlisace v oboru elektrotechnickém pokro-
čila již lak, že jedna ze zastoupených firem zabývá
se skoro výbradně výrobou zapalovačů pro explosivn
motory. V komorním obvodu pražském nalezá se též
jediná svého druhu továmna, vyráhějící akumulatory
kterých velmi pěknou kolekci ve strojovně vystavuje
Křižík
Očenáškův
21
article
Zápasy o stříbrný pohár
»Sportu a Hers.
Včera vybojované zápasy střední váhy (do 85 ke
měly zajímavý průběh, jenž nejen odměnil četně
se dostavivší obecenstvo, nýbrž i přinesl několik
dramatických momentů, při nichž temperament ně-
kterých diváků překypěl. Soutěž zůstala nedokon-
čena, neboť Mrosek z Vídně a Moravan Leviček
nedocílili rozhodnutí v boji, který byl nutný mez
nimi, poněvadž oba měli po jedné porážce.
V prvém kole poráží Jakoubek „Žižka, Praha)
Seče (Bivoj) za 2 minuty; Rosum (Vídeň) vítězí nad
Pechmanem (Ctibor. Plzeň) za 50 vleřin, Levíčel
z brněnské Hellzdy položil Klausa (Žižka) za 4 min.
Mrosek Vídeň) zvítězil nad Veselým (Nusle) za 1: 30
Filip, jenž byl vylosován, poražen od Jakoubk
za 30 vteřin.
V kole poražených zvílězili: Pechman nad
Veselým za 6 min., Filip nad Sečem za 14 min.
Pechman nad Klausem za 17 min. Ze soutěže od-
podají Klaus, Seč a Veselý.
V třetím kole Rosum poráží Filipa za 4
minuty. Mrosek vítězí za 34 minuty nad Le
vičkem. Krásný zápas výborných lechníků
Mrosek vyniká pěkně promyšlenými útoky,
Moravan skvělými parádami, z nichž zejměna applau-
dovány neprolomitelné mosty. V 34. min. Levíček
se pokouší uniknouti v most, dříve však, než jeh
sklone, zavadi lopotkami o hoberec, načež teprv
opřen nohami o stupeň (který nepatří ovšem na
jeviště zápasnické!) most postaví. Soudcům, kteli
postřehli děj, ovšem nezbývá, než uznati porážku
statečného Moravana, což vzbuzuje bouři nevole
v temperamenáním hledišti. Jakoubek poráží za 3
minut Pechmana, jenž odpadá ze soulěže.
Hersa
Moravan
Jakoubek
Žižek
Rosa
Pechman
Ctibor
Klaus
Veselá
Filip
Levíček
Vídeň
Praha
Seč
Plzeň
Levíčel
Mroska Vídeň
nad Veselá
30 Filip
22
article
Rozhodovací kolo Rosum po 5 min. pro-
hlášen vílězem, když Mrosek se vzdal. Levíček v pěk-
ném zápase poráží Jakoubka za 12 minut. Jakoubel
se vzdává Rosumovi. Nastupují Mrosek a Levíček
kteří oba mají po 1 porážce. Zápas v 1/27. hodině
večer přerušen za nerozhodného slavu.
Mrosek na sebe uvrhl tím, že tloukl hlavou sou-
peřovou o koberec, hněv obecenstva. Rozčilová
bylo zbytečno, poněvadž soudcové sami už zakročili
Dnes bude v zápasech pokračováno od 9. hod-
ranní. Zvítězí-li Levíček, bude Mrosek třetím, načel
o první a druhé ceně rozhodne boj mezi Rosumen
a Levičkem. Bude-li Leviček poražen, bude prvním
Rosum, druhým Mrosek a třetím Levíček.
Dnes jsou na programu zápasy lehké třídy o
9 hod. ráno do 3 hodl. odpoledne.
*. Dnešek na výslavě. Výstava otavřena do 12
hod. noční. Pořad: V 9 hodin dopoledne plnění dvou
upoutaných balonů. V 10 hodin dopoledne vzlet ba-
lonů. Od 10 do 12. hodiny dopolední promenádní
koncert pěšího pluku čís. 75 před průmyslovým pa-
lácem. Od 4 do 10 hodin večer promenádní koncerty
před průmyslovým palácem kapely pěš. pluku č. 75
v dolejším hudebním pavilonu kapely Sokola žižko
ského pana Hermanna. Ve 4 hodiny odpoledne po-
pulární koncert výstavního orchestru v koncertn
síni. Dirigent dr. V. Zemánek. Pořad: 1. Beethoven
Ouvertura ke Gothově tragedii „Egmont“. 2. Skladby
pro varhany: a) Rheinberger fantasie z op. 161., b
Soringer: Intermezzo op. 26e); c) Piutti: Finale ze
Rosa
Mrosek
Levíček
Jakoubek
Rozčilová
Levičk
Sokol
Hermann
doktor
V Zemánek
Beethoven
Gothův
Egmont
Rheinberger
23
article
sonaly G moll. op. 22. Předehra, p. Max Springer. 5
Wagner: Klingsorova čarovná zahrada a květinové
divky z „Parsifala“. 4. Liszt: „Les Préludes“, sym-
fonická báseň. 5. Fibich: „V podvečer“, selanka, 6.
Smelana: Ovvertura k op. „Tajemství“. O 5. hodině
odpelední aeronautické hry na trávníku před průmy-
slovým palácem. V 7 hodin populární koncert vý-
stavního orchestru v koncertní síni. Dirigent: Dr. V.
Zemánek Pořad: 1. Dvořák: Ouvertura k op. „Wan-
da“. 2. Gounod: Meditace na J. S. Bachovo Praelu-
dium. 3. Bizet: Suila č. 2. z op. „Carmen“. 4. Auber:
Ouverlura „Fra Diavolo“. 5. Čajkovský: Valčík z op.
„Oněgin“. 6. Nedbal: Směs z pantomimy „Pohádka
o Honzevi“. O 9. hodině umělecký kabaret pí. M.
Zieglerové v koncertní síni. Od 9 hod. dopol. do3
hod. odpol. řecko-římské zápasy v koncertní síni
.. Umělecká slavnost pod názvem „Výstav-
ní karneval českých umělců“ bude po-
řádána 6., 7. a 8. září na výslavišti. Vyvrchole-
ním jeho bude velký průvod, jehož skupiny i jednolli-
vé masky budou odměňovány cenam
. Velký ohňestroj vypálen bude dnes po9
hoč večer na pergole za průmyslovým palácem s bo-
hatým programem.
. 100. koncert výstavního orchestru. Příšt
symfonický večer, připadající na středu 12. srpna.
bude 100. výkonem, k němuž přistoupí výstavní or-
chestr od zahájení své činnosti. Ve středečním kon-
certu dostoupí cyklické provedení veškerých symfo-
nických provedení k symfonii VII. do A-dur. Náhodou
tedy 100. koncert obsahovati bude dílo, jímž symfo-
nické koncorty byly zahájeny. Prvni část pořadu vě-
nována bude skladbám nejpřednějších tří mistrů če-
ských: Smelanovi (předehra k „Libuší“), Fibichovi
(zymfonický obraz „Vesna“) a Dvořákovi (dramati-
cká oúvertura Hlusilská).
Springer
Wagner
Parsifal
Liszt
Fibich
doktor
V Zemánek
Dvořák
Gounod
Bachův
Bizet
Suil
Carmen
Auber
Čajkovský
Valčík
Oněgin
Nedbal
M Ziegler
Libuše
Les Prélude
Klingsorův čarovný zahrada
Prael
Fra Diavolo
Adur
24
article
. Výstava uměleckého zařízení bytu nalézá se
u firmy A. Eichler. Praha, palác Generali,
Václavské náměstí, v mezipatru. Vstup volný.
. Milien dvouhaléřů. Diplomy za věnování
100 K 110 sloupců) na sbírku »Milion dvou-
haléřů« ve prospěch postavení nové české školy
v obroženém Pošumaví v nejbližších inech obdrží:
Úřadníci Živnoslenské banky v Praze (2 diplamy),
společnost »u českého stolu« v hotelu »Ross« v Mostě
(1) okresní všeobecná nemocnice vinohiradská (1),
úřadníci Zemské banky král. českého v Praze (I)a
Čechové z okolí Sosnowic, Ruské Polsko (1). Daleko
nemají do diplomu: úřadníci banky Slavie v Praze,
účastnici výslavního vlaku, vypraveného péčí odboru
českých železničních úřadníků v Českých Buidějn-
vicích a kuželkáři od Procházků a Vlčků na Zbraslavi.
Dnes, kdy koná se v Praze všeobecná manifestace
všeho lidu českého ve prospěch českého menšinového
školství, poslouží se spravedlivé české věci zajisté
tím, když vedle morální posily dostane se našim
ohroženým a trpícím bratřím i podpory hmnotné.
Tu pak naskylá se příležitost, by každý z dnešních
návštěvníků na výslavě přispěl nějakou hřivnou jako
daní národní na sbírku »Milionu dvon-
haléřů«, ze které má postavena býti česká škola
v obroženém Pošumaví. Ať nikdo nezapomene na
milion dvouhaléřů! Zschraňme, co zachrániti se dá!
A Eichler
Čecho
Procházka
Praha
Václavský náměstí
Pošumaví
Rosso
Most
Sosnowica
Polsko
Český Buidějn
Zbraslav
Generali
Živnoslenský banka
všeobecný nemocnice vinohiradský
zemský banka král . český v Praga
Slavia
25
article
Nejlepším dárkem z výstavy lesk
Nejlepším dárkem z výstavy lesk
ystavní tuzka Vasim
27
article
K dostání v pavilenu NÁRODNÍHO PODNIku
13786
(proti pavilonu klenotnictví).
* Měšťanské společenstvo hoslinských a výčep
níků v Praze pořádá ve čtvrtek dne 13 t. m. exkurs
učňů čišnických, sklepnických a kuchaiských na vý-
stavu učednickou, uspořádanou na popud technologi-
ckého musea průmyslového v paviloně občasných
výslav (vedle skluzavky). Shromaždiště je o 3 hod. odp.
před výstavní branou, kde učně očekávati bude člen
předslavenstva p. Jiroušek. V přitomnosti učňů vy-
strojeny budou vedením odborného učitele p. Korynly
dvě slavnostní tabule, a sice vypraví učňové V Hlo-
leček od Choděrů, R. Pekárek z redlaurace p. Her-
číka a J. Novák z hotelu p. Haunera tabuli svatební,
Fr. Macháček z kavárny p. Jirouška, J. Mráz od p.
Boše a J Starosta z restaurantu p. Šaškova labuli
banketovou. Se zřetelem na nemalou důležitost, jakou
shlédnutí této výslavy chová v sobě pro odborné
vzdělání dorostu, vyzývají s pp. zaměstnavatelé, aby
ve čtvrtek odpoledne učňům svým dali prázdno, po
případě aby jim laskavě hradili nepatrné — pro ně
výminečně na 20 haléřů stanovené vstupné do vý-
stavy. Přispějí tím značně ku prohloubení odborné
výchovy učňů a tim i ku povznesení zdalnosti ce-
lého stavu.
Jiroušek
Choděra
R Pekárek
J Novák
Hauner
Macháček
J Mráz
Boš
Šaškův
Praha
28
article
„. Novou píseň »o výstavním slonu« vydal ve
prospěch Ústřední Malice školské pan Jos. Navrátil,
majitel restaurace »pod slonem« na jubilejní výslavě.
Je to úhledná knížečsa orig nální upravy v podobě
slona, již lze nositi na stužce v inoflikové dirce na
způsob tanečního pořádku. Rozmarnou tuto písen
hraje denně oblibená kapela pana Baštáře v restau-
raci »pod slonem« na výslavě. Tamléž prodává se
píseň tato ve prospěch Ústřední Matice školské po
12 haléřích.
„. Koncert pianisty Jos. Jandy. Koncert, který
uspořádá virtuos na piano pan Josef Janda v kon-
certní síni na jubilejní výstavě ve člvrtek dne
13. srpna o 4. hod. odpolední, budí svým bohstým
programem všeobecný zájem u hudbymilovného
obecenstva a lze tudiž četnou návštěvu očekávati.
Koncertní křídlo firmy Foerster jest ze skladu kla-
Jos
Navrátil
Baštář
Janda
Jos
Foerster
29
article
FEUILLETON
FEUILLETON
Výstavní táčky.
Až vyhraju z výstavní loterie ten dům čí-
slo ... no, vy přece dobře vite, který je to.
když jste jej už taky okukovali, než to bylo
o mně známo .. . hned jej prodám a odstěhuj
se z Prahy někam do kraje, kde se o člověka
nikdo nestará, myslim tak někam k paní To-
selliové, která od té doby, co utekla saskému
králi s učitelem řečí Gironem, pak vzala s
učitele hudby Toselliho a teď se dá rozvěst.
aby si mohla vzit učitele tennisu — má od ce-
lého světa svatý pokoj a nikdo na ni vůbec ani
nevzpomene.
Ale tady u nás v Praze nedá se žít, jsou
tu děsní klepaři! Když má někdo za svobodna
dítě, hned o něm rozkřikují, že měl poměr
když Její Excellence jede v jednom kočáře
s nějakým lajtnantem, hned je kopulují; a tec
zase utrhačnými řečmi kompromitují Habešany
proto, že dvě milosrdné dámy ve studených
dnech (jindy se jim v té době dávno zapome-
nutých veder srpnových říkalo v »psích dnech«)
je chodí navštévovat a posílají jim bezvadné
gentlemanské obleky v šlechetném úmyslu »nahé
přiodívati«.
A jak zlomyslní klepaři jsou, jak dovedou
vyšťárat a ohřívat staré historky! Když tuhle
se stal hraběti Zeppelinovi ten malér, který
s malou variaeí přitrefil se už nebožtikovi Ika-
rovi, hned jsem slyšel na výstavě řoči, to ke
Toselli
Zeppelin
Praha
Ika
30
article
prý nemusí Němce pranic trápit, poněvadžuž
o zemské jubilejní výstavě Zeppelinův kollega.
kapitán Wolf, se svou »Kysibelkou« něco po
dobného provedl. Jenže pražští Němci nebyli
prý tehdá ještě tak špendábl, jako dnes v říši,
aby mu byli sbírali na nový balon.
Ano — odstěhuji se a myslím, že nepůjdu
z Prahy sám! Pevně počítám na exodus kapel-
níků vojenských i civilních, kteří koncertujíce
celé dni na výstavě, sotva si povšimli lekce,
kterou jim dal v jednom venkovském listě »roz-
hořčený návštěvník výstavy«. Tuze se zlobil, že
prý holdují ve svém programu jen a jen Můse
s lebýnkou sukýnkou, slečně Operetě, zanedbá-
vajíce skladby vážné.
»Velebný hymnus anebo chorál člověk vů
bec neuslyší!« —
Vidíte, vjdíte, pane Bobku, pane Pičmane
pane Hermanne! Tam vedou operety ! Jiného
vám nezbývá než složit taktovku do špeditér-
ského vozu a jít, neboť autoři operet po tomto
hlase umrou hlady a jen skladatelům kostelních
písní kyne ještě budoucnost v státě »rozhořče-
ných návštěvníků«, s nimiž v jiných, rozum
nějších případech docela souhlasím. A třeb
hned na místě a taky v olázce hudby, ne však
lelikonohé, nýbrž vážné — v koncertn
síni.
Hned, když před otevřením výstavy čet
jsem na šeredně žluté boudě, s průčelím finan-
čního ředitelství z Josefského náměstí, vedle če-
ského německý nápis »Konzerthalle« —
(z budov ostalních jen pavilon průmyslovéh
Němec
Zeppelinův
Wolf
Bobek
Pičman
Hermann
Praha
josefský náměstí
31
article
školství ještě je přísné utrakvistickým z venči
— tušil jsem, že slovanská hudba a slovanšl
dirigenti nebudou tu mít na růžích ustláno.
Naši lidé slaví vítězný pochod cizinou, vracejí
se ověnčeni laurem cizího uznání, ale doma,u
nás jsou pověstnými témi »proroky«.
Tušení se nejen splnilo, ono bylo i před-
stiženo tím, že ve slovanské Praze a na české
(dle návštěvy) výstavě, v koncertní slni vládne
disponuje volbou dirigentů i koncertů — ně-
mecká ruka. Nevidím do zákulisí a nevím.
jak se stalo, že nějaký pan dr. Götz nebo
Götzl, k jehož nacionálním generáliím slačí
výrok: »Kde domov můj« und »Hej Slované«
darf nicht gespielt werden!« — stal se neob-
mezeným arranžérem koncertů. Netvrdím, že
jeho osoba je příčinou neúspěchů a slabých ná-
vštěv zakletého koncertního zámku na výstavě
faktum je však, že na úkor slovanských diri-
gentů protežováni jsou němečtl, jimž zmíněný
pán přináší vstříc nedoceněnou německými listy
úslužnost a ochotu.
Mahler je evropské jméno, pravda; ale
když k jeho koncertu musila konat filharmonie
čtrnáct dní denně zkoušky, proč slovanským
dirigentům musily postačit tři? Z něme-
ekého divadla jeden kapelník už koncert od-
byl, druhý se k němu chystá... a z Národního
divadla?? Do nedávna Kovařovic nebyl vůbec
ani vyzván; byl-li snad teprve teď, je to
jenom dotvrzením řečeného, že německé umění
na úkor slovanského se uměle protežuje ne-
známou a neznámo kým povolanou veličinou.
doktor
Götz
Götzl
Slovan
Mahler
Kovařovic
Praha
národní divadlo
32
article
V nejbližších dnech diriguje Čelanský : bude
V nejbližších dnech diriguje Čelanský : bude
zajímavo zvědět, jaká péče byla věnována jeho
koncerlu . ..
Jak se zdá však, vedle německého uměn
se na výslavě protežuje také — nestydatost
Ačkoliv v červnu vydal výbor prohlášení,ž
vystavovatelé, kteří do tři dnů své exposice ne
umístí, ztrácejí nárok na místo — objevila se
v srpnu, tedy trochu déle než po třech dnech
hned u samé brány výstavní, vis-a-vis admini
strativní budovy, ohromná, křiklavá, nápadná
tabule s aské paroplavební společnosti s texlem
výhradně němocký m.
V obrázeích zachyceno okolí Litoměřie
Ústi. Podmokel atd. — tedy vesměs krajů,
z nichž Čechy tam usedlé vyhazují, ale jiné
reklamou svoji zvou, aby tam penize zanášeli
utráceli. Sokolský kroj na výstavu nesmí — za
to ale do ni smí a naopak nejnápadnějs
místo se mu vykáže — německý plakát.
Jak jsem řekl — nejspíš se odstěhuji, ale
dřiv se rozloučím na výslavě s tím, co tam
bylo hezkého a veselého. Odbudu si loučeni
ještě teď, dokud je hezky; až ji budou v mě-
síci řijnu obřadně zavírat — však mohu si to
živě pomyslit, jak bude vypadat!
Z pavilonů fouká jako ze strnisek, turni-
kety otáčí podzimní vítr, kde prodávali zmrzlinu.
pekou kaštany a v restauracích sedí se jen
v kuchyních. Dámy promenují ve valašských
papučích, s rukávníky a boa, pánové nosí an-
glické raglány, vespod dvě trika a řikají, že je
jim te-te-te-leplo. Jen výstavní výbor se obětuje
a běhá v moherových kabátcích, aby zmrzlikům
dodal kuráže.
Čelanský
Podmokly
Čechy
Litoměřie ústit
33
article
Za takové scenerie připadalo by mně lou-
čení zvlášť smutné a pak upřímně to přiznávám,
obávám se, že bych nevyhnul se srdečným dí-
kům a pohnutým projevům těch, s nimiž jsem
na výstavě dobře smýšlel, jim lichotil a zkrátka
si je zavázal na věčné časy vděčností.
Proto jsem se rozhodl, že provedu zmizení
po anglicku. Včera jsem to již zkoušel a sku-
tečně navštivil jsem výstavu naposledy, naváděje
se celou cestou, že budu hodně veselý. A byl
Hned za bránou! Na tabuli návštěvy uma-
zal jsem první cifru — 8 — takže rázem na
výslavě bylo jenom 215 lidí. Když se loučím,
chci mít kolem sebe hodně volno, žádnou tla-
čenici.
V myšlenkách jsem si už skládal řeč, kle-
rou oslovím průmyslový palác, potom sochu sv.
Václava, jemuž bych přál, aby hodně brzo se
přestěhoval na náměstí, kam patří, pak jsem s
hotovil, že poprosím některého z kapelníků, aby
mi zahrál »Tonkinésu«, kterou si i ze spaní už
hvízdám — když — ejhle — jedna z nej-
vzácnějších přítelkyň mého přítomného mládí.
»Vy už odcházite a já teprve jdu !«
»Musí to být — mamá by se zlobila, kdy-
bych před osmou nebyla doma. Ale chcete-li
mě vidět, tak v neděli odpoledne, před průmy-
slovým palácem.«
Odkládám loučení na neurčito, poněvadž
chci vídat.
Zevloun.
svatý . Václav
Tonkinés
Zevloun