1
masthead
9. srpna 1908. Císlo 218.
4
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
Alšova výstava.
= U Topiče vystřídal M. Aleš sdružení
Osmi. Přišel jim v patšch, těmto příslušníkům
nejnovější mládeže, která si vede na vlas tak,
jakoby malovala pro zastrčené brokantery na
Montmartru a zamýšlela obrátiti na sebe po-
zornost uměleckých obchodníků v rue Lafitte
kupčících s krajnostním modernismem francouz
ským. Ať tak či onak — naši české mysli ne-
povídají nic milého a rodového. Mik. Aleš však
je českým umělcem katexochén. Nerozpoznali t
všichni hned, ačkoliv v podstatě nikdy nebyl
jiný nežli je dnes; nyní ovšem netřeba toho
nově komu dokazovati. A nepozná-li to ještě
kdo z domácích — poví mu to cizinec s okem
a srdcem umělecky vnímavými, který jej ihned
mezi všemi našimi přibarvenostmi vyhledá a
řekne vám: ten se nepodobá nikomu jinému
nežli sobě; je váš. Má svoji lehkou vzněllivost,
svou důvěřivost i svéhlavost, svou prostoduchou
neúpravnost, nemnoho uměleckého vědění, zato
nesmírně vřelé eítění. Podává se náladě a oka-
mžiku; vyžívá se v nich. Minulost je mu poesií
a přílomnost radostí života Je skromný, praco-
vitý a bezstarostný. Dovede vybuchnout a zase
sám se ztišit. Není vzpurný, za to nezlomně
tvrdošijný. Má zlaté srdce a miluje lid prostý.
venkovský, z něhož pošel a od néhož jej nie
nedovedlo odtrhnout a, nevěda, tvoři a pracuje
pro lid a ne pro labužníky chtivé cizokrajného
ovoce. Z Akademie neodnesl si praničeho a na
zájezdu do ciziny došel jenom na kraj Vídně.
Alšův
Topič
Aleš
Montmartre
Vídeň
5
article
Potom se ihned vrátil. Chytl ho stesk po do-
movu, jemuž náleží všemi čivami; v cizině se
cítil jako kůl v plotě. Co má a co nám po-
dává, má ze sebe a z nás, to jest ze země a
lidu českého. Stojí jim ještě blíže nežli J. Mánes
protože nepoznal žádné jiné kultury, ani naši
velkoměstské ne.
Z těchto vlastnosti člověka a umělce vy-
víjí se Alšovo mile srdečné umění a pro ně
stalo se lidovým, popularním ve smyslu, jaký
nemůže býti krásnější. Je to umění veskrze de-
mokratické, umění pro vnímavé množství a ne
pro rafinovanou a zmlsanou aristokracii, leda
pro tu, která k vůli zbystření chuti občas po-
jídá venkovskou krmi. Když M Aleš nedávno
si vyjel do kraje, v němž ještě nikdy nebyl,
chodili za ním školáčkové, sledujíce ho udive-
nýma očima a zpívali mu pisničky, jež on ne-
vyrovnatelným způsobem převáděl a stále ještě
převádí v obrázky. Jeho umělecké dílo bude
pravým odkazem národu, ale není sehopno být
přeneseno na jednotlivé dědice. Pravým pokra-
čovatelem jeho bude ten, kdo se mu zevně na-
prosto nebude podobati. Vnitřní jeho stránky
musí si všsk přinést sám v sobě. Uměle si
jich osvojiti nelze.
J Mánes
Alšův
Aleš
6
article
M. Aleš je stále plodný jako zdravý bo-
hatý strom. Jeho květy a ovoce jsou co rok
stejně a přece nikdy tytéž. Podobají se sobě.
vyrůstají z těchže větví, ale neopakují se. Na
výstavě lehce objevite několik takových větví,
podobajících se v umění Alšově jakýmsi rodům
kresgb.
Výslava v Topičově Salonu není žádnou
promyšleností; nenapadá jí býti soustavnou
přehledným souborem; spokojuje se s tím, že
zabírá asi na sto kreseb Alšových soukromého
majetku z různých dob, a novější data převlá-
dají. Podle majetníků poznáváte, že má M. Aleš
svoje zvláštní amaléry, kteří se nedovedou spo-
kojití jen jedním nebo dvěma »Alši«. Celé de-
sítky jich nasbírali. Perokresby v nich mají ve-
likou převahu. Od počátku Alšovy tvorby.
Péro je mu nejmilejším nástrojem, protůže
v jeho ruce nejpodajnějším a nejobralnějším.
Vydá ze sebe linii jakési stručné určitosti, črt.
který třeba není akademicky zcela správný, ale
za to sedí na papíře s lehkonohou smělostí.
Alšův
Topičův
Aleš
7
article
Pérové čárky a tečky Alšovy mají zcela zvláštn
sílu nápovědi. Vyjadřujíce myšlenky, napovídají
formy. Všechno jako letem a v jednoduchosti
která se podobá improvisaci. Takové perokresby
Alšovy známe všichní z bezpočelných repro
dukci v cinkografii faksimilovaných a domní-
váme se, že jimi známe Alše úplně. Nikoliv.
Aleš perokreslič jenom v originálech ukazuje se
celý. Čáry a kresby, jež se nám zdály v repro-
dukci až příliš stejnoměrné a poněkud tuhéa
drsné, obsahují v originálech množství odstupňo-
vaných nuancí a pružnosti, ohebností a něžností.
Zejména vignetové koncepce písniček jsou plny
těchto kreslířských svěžestí, hlavně v drobných
detailech a scenerických pozadích. A sotva se
mylím, řeknu-li, že Alšova perokresba s ro-
stoucími lety mistra přechází vždy do
takových větších jemnosti. Mivala doby
prudké energie, kdy nemohla být ani dose
silná v objemu a chodu, ani dost vášniváa
vervní. Na kresbách mladých cikánek, tančicích,
svlékajíeích a protahujících se, provedených asi
před pětadvaceti roky, máte ukázky télo Alšovy
ruky, která se takřka opljí horkosti předmětu.
Cikáni — toť jedna větev Alšova stromu.
Jako svojí pustou táhnou se, tuším, od počátku
Alšovým uměním až do dneška. Rodina nebo
rod tábořící z večera. Je to vždy totéž: vůz,
obeň, housle, tanec, dálava; a zase vždy jiné
nové v zevní podobě, která tu je vždy vyjadro-
vatelkou volnosti a z neznáma přicházející me-
lancholie.
Alšův
Aleš
perokreslič
Cikán
8
article
Hned vedle cikána voják. Ne dnešní a ne
každé kategorie. Jezdec, kavalerista, a jenom do
roku 1864. A. Jirásek kdysi vypsal z Alšova
života, odkud mu přišla, už v dětství, tato láska
a »Vincent chevauxleger« (č. 2) je jakási umě-
lecká rekonstrukce strýce švališára, který ma-
lému Mikuláši vypravovával o vojně a vojácích
časů napoleonských. Alšovi dragoni, kyrysnici,
huláni a husaři, ojedinělí, na stráži a pochodu,
s koněm srostlí, nesou na sobě kus lidové
poesie; jsou to dobromyslní hrdinové, složení
z věrnosti a osobní nepýchavé statečnosti. Jenom
ještě A. Jirásek vídí staré vojáky jako Aleš a
oba očima a myslí prostého lidu, který v nich
vidí soudruhy ze svých řad vyrvané, jež pro-
vází často bratrským steskem. Zří v nich ruku
sedlákovu, ozbrojenou »pro efsaře pána«.
Mají své rekovské předchůdce, kdy se bili
za vlast a národ, kdy byli obranci svobody a
vtělenou junáckou volností: husitští bojovnici,
ruští molodci, polští obrnění jezdci. I siví hejt
mané Alšovi nosí a sebou ovzduší jaré mladosti.
Natož ostatní! A jak sedí na koni! Jaké vý-
razné silhusty tvoři! Junáci, jednim slovem.
A Jirásek
Alšův
Vincent
Aleš
Mikuláš
9
article
Jsou to obrazy Alšova vnitřního vidění okem ne
realistního historika, nýbrž živě vzníceného
poety, pro něhož nestává hranic mezi minulosti
a přítomností, mezi světem vysněným a dneškově
hmotným, u něhož obojí splývá v jedinou vi
dinu tklivé prostodušnosti, naivnosti s pelem
dětské srdečnosti. Lyrik písniček vyrůstá v nich
na epika; umění ilustrativních vignet dostupuje
monumentální širokosti a váhy. Je tu polský
jezdec (č. 74), víděný z příma ze zadu, takové
soustředěnosti formy a takové jasnosti zhutněné
silhuety, takové noblesy a zároveň prostomysl-
nosti výtvarné, takové dekorativnosti ornamen-
tální linie a plochy, že z této jedině kresby
lze uhodnouti a vyčísti celý veliký a žel tak
málo využitý fond Alšova nadání monumentál-
nosti. Někde se tento rys zcela těsně stýká
s Jeneweinem, jako v trojdilném náčrtu »Kristua
v chrámě«, nebo ve sv. Václavu (č. 51), nebo
sv. Jiří (č. 43 a 95). Oba mistři jsou jednoduší až
k lapidárnosti; oba budují obrys a silhuetu až
k ornamentálnímu útvaru, avšak M. Aleš je
mnohem měkčí a řeknu dobráčtější povaha
umělecká a každý tah a pohyb linie, ba i její
struktura a textura o tom vypovídají.
Alšův
Jenewein
svatý . Václav
svatý . Jiří
10
article
Zase tito dva světci jsou světei právě Al
šovi. Jednoho má pro nás Čechy; druhého, ry-
tíře kappadockého, pro všechny Slovany. Jeden
prostý, zbožný kníže; druhý mladistvý rek
který bez námahy, ale jistě poráží divou san
Jeden vtělený klid a celou osnovou kresební
vyslovená pokojnost; druhý pohyb, ruch dětské
jarosti a samozřejmosti.
Jak mnoho se mluví a ještě více dekla-
muje o naivnosti a primitivismu v umění mo
derním! Jeho snahy čelí k stavu beze všech
předpokladů. Avšak tyto cile jsou po výtce vý
sledkem spekulace a umělecké rafinovanost
Vypěstěný intelekt má na nich největší podi
jako pružina a ukazovatel. Tyto naivnosti skrý-
vají — někdy dost špatně — podl svojí rouškou
mnohou násilnost, a ne-li tu, tož velkou obmy
slnost. Schází jim to, co má Aleš od přiroze-
nosti a proto neocenitelné, co u něho nic, ale
pranic nedovedlo porušiti: dětinná prostotaa
jednoduchá mysl, vedená čistým, zlatým srdcem.
M. Aleš jest naivní, obdivuhodně primilivní
Není obtížen naučenou dovedností, kterou by
musel násilně zapírat a skrývat, aby se zdály
jeho výtvory prostodušnými ve výrazu, mladistvé
primitivními. Má ji však právě tolik a právě
takovou, mnoho-li a jakou ji potřebuje, aby tvo-
řivou rukou vypověděl vše, co má na srdci
Jsou to velmi jednoduché lásky, touhy, vese
losti a smutky, za to tím silnější, hlubší a při
mější. Proto jeho umélecké dilo, kterékoli, ne
překvapuje, nýbrž dojímá.
Al
Čecho
Aleš
11
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
K dnešní manifestaci pro české
školství menšinové.
Praha ocitá se právě v ruchu dvojí veliké
manifestace ve věcech školských. Právě v den,
kdy tisícové slovanského učitelstva sjíždějí se
sem, aby manifestovali pro krásnou myšlenku
výchovy národní, koná se veliká manifestace če-
ského lidu, který jednosvorně před celým svě-
tem bude nejdůraznějším způsobem žalovati do
neudržitelného dosavadního školského systemu
vládního, centralisticko-byrokratického, který
jedná s národem českým ještě ve dvacátém sto-
lotí jako s národem porobeným a bezprávným
který hřeší proti nejzákladnějším principům
zdárné výchovy školské, nedopřávaje dvaceti ti-
stcům českých dětí, aby vyučovány byly jazy-
kem mateřským a který pranie nedbá ani zá
kladního zákona říšského, zřetelně a bez jaké-
koliv výhrady zabezpečujícího rovnoprávnost
všem národům a výslovně uznávajícího právo,
aby v zemích, několika národními kmeny obý
vaných, byly vyučovací ústavy tak zařízeny, by
každému národu dostalo se žádoucího vzdělání,
aniž by nucen byl učiti se druhé řečí zemské
Praha
12
article
Zajímavou shodou okolností stává se mani-
festace českého lidu za školství menšinove
předehrou veliké manifestace slovanského uči-
telstva za výchovu národní. Učitelstvo slovan
ské ve své resoluci k rokování sjezdovému při
pravené silně akcentuje potřebu a paedagogi
zkou nutnost českých škol menšinových, pro-
hlašujíc doslova: „Výchova národní ja-
zykem cizim je nemyslitelna a prv
ní podmínkou národní výchovy
jest, aby mládež vychovávána byl
jazykem mateřským. Pojem národní vý
chovy žádá, aby školy výchovnou svou prací při
plnaly se k dějinnému vývoji národa a těžily z ná-
rodních dějin, obracejíce zřetel mládeže k národn
historii. Tak se má dostati výchově školské pev
ného národního základu, tak aby mládež
naše byla v duševním spojení s ide
ami a snahamisvého národa v minu
lo sti.
13
article
Tak praví naši praktičti školští odborníci
A praxe? Postačí připomenouti si, že na dva-
cet tisíců dětí našeho malého národa vyučováno
je jazykem cizím ve školách, kde neslyší o svém
národě, v jeho historii leda úšklebky a posměš-
ky krajné zfanatisovaného a ve svém odporu
proti všemu českému vládním systemem přímo
podporovaného učitelstva německého, abyehom
poznali, jak daleko jsme od nejzáklad
nějšícb požadavků národaí výcho-
vy své mládeže.
Leč slyšme dále, čeho žádá učitelstvo n
prospěch výchovy národní. „Školami nutno při
měřeně opatřiti potřebného živého spojení s vůd
čími národními ideami a snahami doby pří
tomné, tak aby kultura národní zreadlila se v ži
votě a práci školní.“ A hle, tisícové našich dět
trčí ve školách německých, jakoby odříznuti o
národní kultury, neuslyší ve škole za celou řadu
let školní docházky ani slůvka o tom, co právě
naplňuje mysle a srdce českého lidu, čín
vzněcuje se naše mládež a co budí v mladýel
duších lásku k národu . ..
A proto zajisté s největší oprávněností
zeela ve smyslu dnešní manifestace žádá reso
luce sjezdu slovanského učitelstva, aby zřizo-
váno bylo dostatek škol národních, neboť „ni
tak neoznačuje dosavadní útla
živlu slovanského národy cizím
v tomto soustátí jako úmyslné od-
národňování slovanské mládeže
v cizích školá ch.“
A dále se praví: „Nejzákladnějším požaday-
kem úspěchu národní výchovy ve školství jest,
14
article
aby zřízeno bylo dostatek škol národníchi, aby
nemusila mládež slovanská přijímati vzdělání
z rukou cizích a cizím jazykem. Není dosud
ani dostatek obecných škol pro mládež slovan-
skou v této říši a školská organisace centralisti-
cká, stavic se do politiekých služeb protislovan-
ských stran, brání, aby aspoň obecných škol
bylo v dostatečném počtu zřizováno pro děti
slovanské a dopouští, že veliké politické
organisace cizích národů soustav-
ně odnárodňují naší mládež, pro
níž neni dostatek dobrých škol
zřízeno... Menšiny slovanské trpí nejvíce
panujícím odnárodňovacím systemem, který ne-
určitými a neúplnými předpisy a slovanskému
živlu nepřátelskou byrokratickou praxi zaviňuje,
že tisícové mládeže slovanské vyučování jsou
ve školách jazykem německým. Žádáme tu
oíž, aby národní výchova ve škol-
ství byla umožňována zřizováním
dostatečného počtu všech katego-
rifi pro národní naše menšiny!
Tak organicky připojuje se manifestace uči-
telstva slovanského k manifestaci dnešní. Těžká.
ale pravdivá obžaloba dosavadního systemu
školského přednešena bude před forem všeho
slovanského světa jako postulát těch, kdo v první
řadě povoláni jsou k výchově mládeže a kdo
tedy cítí i mravní povinnost, aby vůči bezpráví
ustavičně na národech slovanských páchanému
ozvali se při tak vzácné a slavnostní příležitosti.
jakou skytá právě zejtřejší sjezd slovanského
učitelstva.
15
article
Učitelé ztrácejí konečně již důvěru v d-
savadní nejvyšší školskou správu a nevěří, že
tato germanisační správa, rafinovaně zdržujíeí
a tlumicí rozvoj českých minoritních škol, da
se vůbec dosavadními prostředky přiměti k to-
mu, aby konala svoji povinnost i vůči národům
neněmeckým. Učitelstvo české, které již před
pěti lety památným sjezdem menšinového uči-
telstva proneslo veřejně oprávněné stesky a ža-
loby do bezpráví jemu i školám minoritním pá-
ehaného, s bolestí vidí, že za celou dobu pěti
let krutá praxe vysoké školské byrokracie proti
školství našemu se o nie nezlepšila, ba že ža-
lostný stav našeho minoritního školství se ještě
zboršil.
Nevidoue z trapně této a pro náš národ
příhanné a ponižující situace jiného východiska,
navrhuje ve své resoluci k slovanskému sjezdu
připravené, jak následuje: „Nedůvěřují c
nynějšímu systemu centralnímu,
byrokratickému a větším dílem nepřátelsky se
stavicímu proti zájmům národů slovanských, ob-
zvláště proti českému školství a pozbyvše již
jakékoliv naděje, že by dosavadní organisaní
správní a soudní vyhověno bylo spravedlivěa
po právu určitému znění XIX. článku státního
zákona říšského, žádáme, aby naši zákonodární
zástupci přičinili se o to, aby zřízena byla
organisace správní a kontrolní
v tom smyslu, že by umožněn byl
účinný a trvalý dozor zástu pců
slovanskýcb národů nad vykoná-
váním exekutivní moci ve všech
instaneích správních a soudních
a to ve všech připadech, kdy se jedná
o provedení řečenéhe článku XIX.,
čímž by slovanskému učitelstvu, které, ač jest
občanstvem státním, dosud plného práva ve
školství nepoužívá, bylo umožněno, aby mělo
náležitý zákonný vliv nejen na zřizování potřeb-
ných škol slovanských, ale i na jejich rozvoj a
vypravoní.“
16
article
A konečně, co se zvlášťě českého školství
menšinového v Čechách, na Moravě, ve Slez-
sku a Dolních Rakousích týká, žádá učitelstvo,
aby při zařizování škol těch nebylo překá-
ženo stanovením jiných, těžších
a složitějších podmínek než jaké
zákon pro zařízení veřejné školy
vůbec vyžaduje, aby nejen osobní, ale
i věcný náklad hradila země, jakož aby dozor
a veškerá hospodářská i vdborná správa škol
těch svěřena byla úřadům výhradně z osobností
české národnosti složeným a aby v brzku zří-
zeny byly pro české menšiny velmi potřebne
a po právu jim náležejíci školy mě-
šťanské, pokračovací a odborné.
Tak, hle, připojuje se zejtřejší veliký sjezd
učitelstva slovanského k dnešní manifestaci, tak
jednosvorně učitelstvo s lidem volá, aby
kcnečně v tomto státě našim menšinám dostalo
se práva!
Čechy
Morava
Dolní Rakousy
18
article
Denní oznamovatel
Denní oznamovatel
na neděli. 9 srpna. Den od začátku roku 222., do
vonce roku 145. Východ slunce o 4. hod. 41 min.
ráno, západ slunce o 7. hod. 29 m. večer. — Vý.
zhod měsíce o 5. hod. 49 min. odp., západ měsíce
o 12. hod. 49 min, v noci.
Katolfků svátky: Pam. všech sv. pap.
Evangeliků: K. Oleviana.
Pravoslavných (27. červce.): Pantaleona.
Na pondělí, 10. srpna. Den od začátku roku 223
do konce r. 144. Východ slunce o 4. hod. 42 min
cáno, západ slunce o 7. hod. 27 min. večer.— Vý-
chod měsíce o 6. hod. 46 min. večer, západ měsíce
o 1. hod. 50 min. v noci.
Katoliků svátky: Vavřince m.
Evangeliků: Zkázy Jerusalema.
Pravoslavných (28.): Prochora.
K Olevian
Pantaleon
Vavřinec m
Jeruzalém
Prochor
23
article
Nábytek na splátk
Nábytek na splátk
bez zvýšení cen a na každou stanici dodá velkozáved
truhlárský protokolované firmy EDUARD RIEDL
SYN, Kr. Vinohrady, Balbinova ul. č. 2.
Naprostá solidnost. Podmínky nejmírnější.
1430
Všem do Vídně cestujícím co nejlépe doporučený
hotel „NOROWESTBAHN“, vasretr. z
u snmého nádraží severozáp. dráhy ležící, nově
a moderně zařízený, čistý, dobrý občanský hotel
s mírnými cenamí pokojů. Pohodlné spojení po
elektr. dráze do všech nádraží vídeňských. —
Mluví se česky!
Zimmermann, majitel.S
Riedl
Kristus
Zimmermann
Balbinov ulice
Vídeň
24
article
Grand Hotel TRIELA
Grand Hotel TRIELA
v Bohlnjské Bistrici (Hor. Krajlnsko),
slovinský hostinec prvého řádu, o 60 pokojích cizine-
ckých, elegantné a moderně zařízených, s vedlejším
příslušenstvím, ležicí v bezprostřední blízkosti stanice
„Bistrica Bohinjsko jezero“, výtečná kuchyně, výbor-
ná přírodní vína, pívo českobudějovické a plzeňské,
obsluha pozorná, ceny mírné, doporučuje se rodi
nám jako letní sídlo vzhledem na pohodlné procházky
v čarokrásné Dolině Bohinjské, obklíčené vysokými
horami pohoří Triglavského, letní vedra přijemně mír-
nícimi, a na snadné výlety buď povozem neb drabou,
pro turisty pak jako východiště pro tury vysoké (Čer-
ná Trsť, Rodica, Bogatin, Triglavské jezero, Triglav a p.)
Spojení s Prahou výhodné; odjezd z Prahy 5 hod-
odp. neb 11.25 večer, příje d do Bystřice 8.34 ráno-
neb 5.13 odpol. přímé vozy Praha- Terst.
Arred Seidl,
restauratér Grand Hotelu Triglav v Bistrici Bohinjské
13286
a Hotelu Südbahn v Lublani.
Bohinjsko
Bogatin
Seidl
Bohlnjský Bistrica
Triglav
Praha
Bystřice
Terst
Bistrica
Lublaň
Grand hotel Triel
Grand hotel Triglav
Südbahn
36
article
GRANOLI
GRANOLI
Jest nejlepší, spár prostá, teplá PODLAHA.
Hodí se zvláště pro veřejné budovy, školy, ne-
mocnice, nádražní budovy, kostely, jakož i soukromé
obydlí, kde na trvanlivost, pěkný vzhled, bezpečnost
proti houbě, vyvinování bacilů, prachu
a hmyzu a vzniku ohně se hledí.
Může se i na starou podlahu, dlažbu a jinou tvrdou
podložku pokládati a jest také i v 30 hodinách k po-
užití způsobilá. Cestující u stavitelů zavedení se při-
jmou. — Prospekty a vzorky.
VÝROBA GRANOLTTU ST. VAŠÁK
Praha, Mikuláčská, 28.
13201
13773
Podlaha
Vašák
Praha
Prospekta
39
article
Bota čerpadla jes mosazná,
Bota čerpadla jes mosazná,
ostatní roury kůjnoželezné,
pozinkované, jest tudíž čer-
padlo přímo nezničitelně.
Nezamrzá. Stříká do dálky
až 20 m.
Ohromný výkon 400—500
litrů za 1 minutu.
Po přání zašleme tuto pumpu na
zkoušku.
13737
První česká továrna na
pumpy a vodovody
tatek
41
article
v čechách,
v řepařské krajině, v středu 5 cukrovarů, 2 km od
stanice s filialní řepní vahou, 174 měr velký, pole
dobrá, úplné zcelena, v nejlepším stavu držána, ně-
kolikráte parním pluhem orána, vesmés při okresní
silnici ležící, budovy trrdé s tvrdou krytinou, skorem
vesměs nově stavěné, s mrtvým fundem a zásobami,
dáse z rodinných příčin. Laskavé,
vážné dotazy pod šif. „J. P. 45“ do adm. t.l.
Výborná, osvědčená a doporučená
km
51
article
Cenníky
Výhodné
hláška.
Král. čes. zem. ústav pro choromyslné
v Hor. Beřkovicích potřebovati bude v r. 1909 asi
8000 q uhlí hnědého kostk. č. 2. la. jakosti,
1500 q uhlí bnědéha ořech. č. 1. z dolu „Julins“
150 q koksu plynárenského,
na kteroužto dodávku vypisuje se tímto veřejné ofertn
řízení. Do všeobecných ustanovení výboru zemského
král, českého ze dne 5. července 1907 č. 90.131/06,
která i pro tuto dodávku plati, lze nahlédnouti ve
správní kanceláři, kde též případné bližší vysvětlení
se sdělí. Řádně vyhotovené, na obálce tak vyznačené,
kolkem 1kor. opatřené oferty, jakož i 10proc. vadium,
pak vzerky buďtež nejdéle do 25. srpna 1908 do
12. hod. polední podány ve správní kanceláři ústavu.
Ceny oferovány buďtež jen loco stanice Horní Beřko-
vice lokální dráhy Libochovice-Jenšovice event. stanice
Jenšovice. Na opozděné a dodatečné oferty, jakož i na
ty, ve kterých nebudou nabízeny nejlepší druhy uhli
nebude vzat zřetel.
13-90
Král
Horní Beřko
Libochovice
Jenšovice
zemský král