1
masthead
4. prosince 1904
2
masthead
II. Příloha „Národnich Listu
5
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Zřizování nových škol menšinových ztíženo
je byrokratickým apparátem a ustálenou úřadn
praxí do té míry, že jest velmi na čase, přihléd-
nouti blíže ku podmínkám, jaké vyšší úřadové
školšti tu vyžadují i ke škodám, jaké českému
menšinovému školství nastávají nynější zřizo-
vací praxí. Zemská školní rada, stanovíc zá-
konem předepsaný minimální počet dítek české
národnosti, ke zřízení nové české školy po-
třebný, přihlíží pouze k průměrnému počtu těch
dětí, jichž otcové nebo poručníci žádost o zří-
zení školy podepsali a ovšem na podpisu setrvali
navzdor neslýchaným nátlakům se strany něme-
eké většiny. To znamená podle úřadního nazí-
rání, že v obci není více českých dítek, než ty.
jichž rodičové mají tolik odvahy osobní, že žá-
dost podepiší a na podpisu setrvají. Kdyby i na
sta českých dítek v obci bylo a určitý počet ro-
dičů nežádal o zřízení školy, nebude škola zří-
zena, a i když žádají rodičové, je zřízena škola
jen vzhledem ku počtu těch dětí, jichž rodičové
na žádosti setrvávají. Jak absurdním a ryze
byrokratickým je tento názor školních úřadů, vy
plývá z několika-příkladů. Úřadní apparát na-
početl v Bílině, Boršově, Hrobech, Krumlově,
Bílina
Boršov
Krumlov
6
article
Horním Litvínově, Teplici a v Trutnově méně
než průměrný počet 80 dítek če-
ských. Vyloučil mnoho dítek českých z počtu
při komisionálním řízení, nepočítal dítky, jich
rodičové pod nátlakem německým podpisy od-
volali, nezapočítal děti těch českých rodičů,
kteří vůbec ani žádost podepsati nesměli a ne-
vzal v počel české dítky, které sice byly školou
v obci povinny, ale v době podání žádosti školu
vychodily, ba dokonce nepovšiml si ani těch na-
šich dětí, které sice do doby podání žádost
e školu byly školou povinny, al zatím v době
často zůmysla prodlužované, než nastalo komi
sionální šetření, ze školy propuštěny byly, a za
mítl všechny ony naše děti, které staly se ško
lou povinnými až po podání žádosti, ač stalo se
že takové děti, než doba úřadního šetření na-
stala, již několik roků skolou povinnými byly.
Litvínov
Trutnov
7
article
Pak ovšem není divu, že po otevření svrchu
řečených škol nastalo jisté překvapení. V Bílině.
Boršově a v Hrobech přihlásilo se pak do po-
volené jednotřídní školy více než 100
dětí, v Terezíně a Horním Litvinově 150, v Trut-
nově 184, v Krumlově na 200, a v Teplici do-
konce 262 děti. Není věru nic absurdnějšího.
nic tak byrokratickou úzkoprsost více odsuzu-
jícího, jako podobný tragi-komický zjev, kdy
školský úřad úřadně a akuratesně vyšetří, že
nutno zříditi školu jednotřídní, a pak zapíše se
do ubohé jednotřídky — 262 dětí. Podobné
případy udály se-při povolení- českých škol dvoj-
třidních, pro něž žádá se průměrný počet 160
dětí. Tak přijato bylo do povolených dvojtříd
ních škol v Ledvicích 220 dětí (později po
znovuotevření dokonce 335), v Hostomicích přes
240, v Trnovanech 335, a v Bruchu —
460 dětí.
Poněvadž naprosto neučiní obce s něme
ckou obecní správou pro české školství více, než
k čemu jsou úřadně donuceny, s poněvadž
úřadně uznáno bylo, že pro české děti v Bruchu
má zřízena býti škola dvojtřídní, naslalo
unikum v evropské organisaci školství: 460 děti
musilo býti vyučováno ve dvou třídách. Rozumi
se, že je naprosto nemožno, 230 dětí vůbec do
skrovně vyměřené jedné učebny směstnati, natot
vyučovati, a proto nastává vytloukání klínem:
učí se polodenně. Tak učí se po pů
dnech, aby děti mohly se vystřídati: v Hrobech.
Bruch
Bílina
Boršov
Terezín
Horní Litvinův
Trut
Krumlov
Ledvice
Hostomice
Trnovany
evropský organizace školství : 460
8
article
Oseku, Bruchu, Ledvicích, v Mostě a jinde.
A tento ostudný stav, školu a prospěch mládeže
obrožující, netrvá snad jen týden, měsíc, ale
několik roků, vůbec tak dlouho, než se podař
všemi úřadními instancemi probojavati obsta-
ráni místností od obcí, jichž representanti ve
dvacátém století jsor tak humanní, že k vůli
svým nacionalistickým kapricím nechají legiony
ubohých, nevinných dětí mořiti tělesně i du-
ševně v nedostatečných učebnách, zatím co pro
své děti vybudovali a veškerým pohodlím opa-
třili školní paláce, jež zaplatil jim zvláště „. a ne-
přimých dávkách, zvláště pivním krejcarem če
ský člověk.
Upozorňujíce na tento ostudný zjev, kter
je přimo zločinem v moderní organisaci školství
chceme jindy blíže sledovati příslušnou úřadn
zřizovací praxi, která zřizuje pro 460 dětí če
ských školy dvojtřídní jako pro 20 dětí ně-
meckých!
Cesty k vyššimu vzdělání učitelů. Jed-
notná střední škola, paedagogická
fakulta, paedagogický seminá
při fakultě filosofické, akademi-
oké vzdělání — jsou hesla, jež v novější
době často ozývají se v řadách učitelstva, kter
vesměs horlivě se zabývá časovou otázkou vyš-
šího svého vzdělání. Třeba že byla to namnoze
jen nesla rázu propagačního a třeba že dosu
není v obsáhlé učitelské obci jednotného názoru
na zrealisování požadavku vyšší učitelské prů-
pravy, nieméně výslednice všech návrhů na zre-
organisování průpravy jest jedna: upřímná,
všemi organisacemi učitelskými proklamovaná
touha, aby učiteli dostalo se vzdělání na
universitě.
Bruch
Osek
Ledvice
Most
9
article
Bylo by neloyálním, různé ty návrhy na
změnu školské organisace, třeba byly někdy
chaostické, heslové a příliš radikální, podceňo-
vati a odkazovati učitelstvo až na dobu, kdy
vesměs sjednotí se na jediném návrhu. V celku,
hak již z prvu jsme podotkli, v principu hlavním
jist veškero učitelstvo za jedno, vytýkajíc ko-
nečný eil: vždělání na universitě. Toto stano-
vako tisíců intelligentů musí býti respektován
a bylo by naivním, je podceňovati. Toto stano
visko zaujímal nejen náš geniální a věštecký
Havlíček, ale i nejpřisnější odbornici školské
organisace, jakými bez odporu byl professon
G. A. Lindner, a jsou prof. Baumann v Göttin
gách, prof. W. Rein v Jeně a professor paeda-
gogiky na naší universitě dr. Drtina.
Havlíček
G A Lindner
profesor
Baumann
W Rein
doktor
Drtina
Jena
10
article
Volání učitelstva po akademickém
vzděláni jest tedy rozuměti jako spontan-
nímu volání po vyšší, vědečtější průpravě, jako
odsouzení nynější nedostačující průpravy na uči-
telských ústavech a jako projevu touhy, nabýti
co možná nejvyššího vzdělání, jehož v přítomné
době poskytnouti může nejvyšší vzdělávací škola
— universita. Přiznávám, že právě atíribut
„akademické“ při slově „vzdělání“ více
propagační snaze učitelstva dosud uškodil než
prospěl a přimlouvám se upřímně, aby nadále
nevolalo se po vzdělání akademickém, ale
po vzdělání na univereitě. V době, kdy
tak někdy s ustrnutím vidíme, že „akademicky
vzdělaný“ a svým akademickým vzděláním při
každé příležitosti se honosíci člověk stojí hlu-
boko v pravé intelligentnosti pod občanem, který
nabyl jen vzděláni elementárního, v době, kdy
počínají se různá privilegia a tudíž i privilegin
z akademického vzdělání vzniklá, přežívati, není
zajisté dost populárním, zdůrazňovati právě slovo
„akademické“ vzdělání. Vždyť vyskytly se
již hlasy, podezírající učitelstvo, že voláním po
vyšším akaďemickém vzdělání chce nabýti
vlastně jen výlučného, privilegovaného posta-
vení v lidu. Domnívám se, že zcela přesně vy-
stihne pravý účel snahy po vyšším vzdělání
slovo: universitní.
vysoký vzdělávací škola — univerzita
11
article
Nuže, v tom jest učitelstva svorno, aby s
mu konečného průpravného vzdělání dostalo na
universitě.
Stanovisko českého učitelstva v této věci
dáno jest kulturním a školským programem uči-
telstva, který žádá, aby učitelé vzděláváni byl
nejprvé na jednolné střední škole, kdež by se
jim dostalo povšechného vzdělání, reálně-
humanistického, jaké musí býti v moderní době
podkladem každého odborného vzdělání
všech intelligentních stavů v národě, a potom,
aby učitelé nabyli prohloubeného vzdělání od-
borného, filosoficko-paedagogického, na fakultě
filosofické, která by musila býti tak zreorganiso-
vána, aby vedle této theoretické průpravy věde-
cké poskytovala dorostu učitelskému také mož-
nost připraviti se řádně prakticky pro důležité
těžké a přímo umělecké povolání učitele.
Kdo pohlíží na toto řešení těžké otázky
vyššího vzdělání, jíž v přítomné době obírají se
nejpřednější mužové světa paedagogického, jako
na utopii, jako na agitační heslo učitelských or-
ganisací, které raději stanoví požadavek vyšší,
aby na konec rády spokojily se s menším vý-
sledkem své propagace, ten zapomíná, že pro-
blém vzdělání učitelů musí býti řešen směrem
ke stoupající kultuře lidu a že již máme toho
doklady v historii poměrně mladého učitelského
stavu, že během jednoho století stoupající kul-
turou lidovou a zvýšenými požadavky státnía
národní společnosti vyskytly se reformy učitel-
ské průpravy mnohem radikálnější, než o jaké
bojuje nyní učitelský svět celé střední Evropy.
Evropa
12
article
Zajisté, že mezi skrovňounkou průpravou k uči-
telskému úřadu na začátku předešlého století,
jež trvala celkem několik měsíců a mezi prů-
pravou na konci 19. století, která vyžaduje vedle
nižší střední anebo měšťanské školy ještě čtyř-
letý ústav a řadu pokračovacích kursů, které nej-
výmluvněji dokumentují kusost nynější prů-
pravy, jest mnohem mocnější difference, než
mezi nynější průpravou a dožadovaným rozhoj-
něním učitelského vzdělání na fakultě filosofi-
cké. Tedy rozsah požadavků není upřílišněný,
ale tvrdým oříškem je — formace dlouhou, vži-
lou tradicí ustálených institucí. A tu ovšem
jedna mocná okolnost mluví proti zrealisování
učitelských hesel po akademickém vzdělání:
nesnadnost rázem zreformovati, vůbec zreorga-
nisovati dva útvary školské, jakými jsou učitel-
ské ústavy a universita. Volání učitelů po prů-
pravě na jednotné střední škole a po vzdělání
na universitě, jest vlastně vyslovením touhy po
zrušení učitelských ústavů a po zreorganiso-
vání filosofické fakulty vysokého učení a z mluvy
vroucí, nadšené theorie nesoucí se k výšinám
ideálních snah po nejvyšším vzdělání učitelů, do
prosté a chladné praxe skutečného života pře-
ložené, toto usilování zní: Odstraňte
ský ústav a univerzita
13
article
všechny učitelské ústavy, zřizujte
na místo nynějších středních škol
jednotné školy střodní a fílosofi-
ekoufakultu zorganisujte tak, aby
sloužila i theoretickému i prakvi-
ckému vzdělání učitelů. V této hudbě
budoucnosti, jak patrno, nejostřejší tony platí
učitelským ústavům, pro něž nem jaksi
příliš lichotivým, že právě učitelstve samo „pře-
chází přes ně k jednacímu pořadu“, úplně jich
negujíc. Nechceme dnes vykládati příčiny toho
zajímavého zjevu, ale zjišťujeme jen, že osten
odporu toho není a nemůže býti mířen vý-
hradně proti osobám, na učitelských ústa-
vech působícím, ale proti systému, proti pře-
žilé formě, proti útvaru, který sám v sobě po-
ciťuje nedostačitelnost směrem ke zvýšeným po-
žadavkům přítomné doby. Není v celé organi-
saci školské ústavu školského, na němž by tolik
úmorně a výsilující práci podrobeni byli učitel
i žáci — a jestliže navzdor této námaze jsou vý-
sledky tak neuspokojující i učitele i žáky —
pak není věru chyba v osobách, ale ve formě.
v organisaci ústavů a nutnc pomýšleti na brzkou
odpomoc.
školský ústav
14
article
Neoddáváme se naději, a zajisté ve shodě
s učitelstvem, že by v daných poměrech podnik
nuto bylo radikální léčení chorého orgánu učitel-
ských ústavů v naší školské organisaci — ampu
tací. Sociální poměry přečetných osob, jichž
existence spjata je s osudem učitelských ústavů
rozvíjející se organisace učitelských ústavů v ci-
zině a konečně nepřemožený a v dozírné době
nepřemožitelný předsudek proti zrovnocenění
učitele lidu s privilegovanou intelligencí akade-
mickou — to vše nasvědčuje tomu, že bude při-
kročeno k radikálnějšímu vyléčení chorého
orgánu reformou učitelských ústavů.
A tu možna jest reforma, má-li býti účinná,
jen jedním směrem, naznačeným sjednoceným
a svorným voláním všeho učitelstva po vzdělán
universitním, t. j. reorganisování uči-
telských ústavů na roveň střed-
ním školám, tak, aby absolvent těchto zre-
formovaných, zvýšeného a v souladném celku
i přítomnému stavu vědy odpovídajícího vzdělání
reálního i humanitního poskytujících středních
škol právo měl dále po vykonané zkoušce matu-
ritní vzdělávati se na universitě.
Ovšem, tím nebude pro přechodnou dobu
vyhověno ideálu učitelstva a upřímných přátel
osvěty lidové vůbec, ale bude tím umožněn
učiněn aspoň první krok k jedině
správnému rozřešení otázky uč-
telské průpravy, jež se dá říci prostě ně-
kolika slovy: dejte národnímu učiteli
nejvyšší možné, tudíž universitní
vrdělánl
15
article
Pištěkovo lidové divadlo vnehrde
Pištěkovo lidové divadlo vnehrde
V neděli 4. prosince.
Začátek o 1/54. hod
Po 36. Pražské švadlenky
Fraška se zpěvy a tanci o 5 jednáních. Hudbu
i slova napsal O. Faster.
V neděli 4. prosince.
Začátek o 7. hod
Po prvé: Oldřich a Božena.
Činohra o 5 jednáních od Václava Klicpery.
Zejtra je dělnické představen: oři malých cenách.
Casanova
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
V neděli 4. prosince.
Odpol. o 3 hod
Evangelista.
Hudební drama o dvou dějstvích. Přeložil Pavel Nebe-
ský. Napsal Vilém Kienzl. Hudbu složil Vilém
K ienzl. Dirigent Fr. Picka. Režisér Robert Polák
51. hra v předpl
V neděli 4. prosince.
GERO
Historická hra o čtyřech dějstvích. Napsal Aloj
Jiráse k. Řežisér Jaroslav Kvapil.
Po drubém dějství přestávka
Začátek o 7. hod.
52. hra v předpl
(4. čivrtka.)
Pohostinsku vystoupí Táňa Umiro va.
Faust a Markétka.
Fraško
O Faster
Oldřich
Božena
Klicpera
Casanova
Král
Pavel
Kienzl
Vilém
Picek
Robert Polák
Kvapil
Umiro
Faust
Markétka
Praha
Francie
Gera
Pištěkův lidový divadlo
národní divadlo
17
article
Lidové divadlo „Uranla“ v VII. části Prahy
Lidové divadlo „Uranla“ v VII. části Prahy
V zahradě I. pražského měšť. pivovar
V neděli 4. prosince.
Po 4.: Japonská princezna-
Burleska se zpěvy o 3 jedn. Napsal L. Windhopp. Přel
V. Táborský. Hudba od E. Korolanyia. DirigentE
Starý. Režisér B. Kovář.
V neděli 4. prosince.
Začátek o 7. hod
Čekan k a.
Po druhé
Novinka.
Veselohra o 4 jednáních. Napsal O. Blumenthala
G. Kadelburg. Přeložil Jar. Berka. Rež. B. Lachman.
L Windhopp
V Táborský
Čekan
O Blumenthal
G Kadelburg
Berek
B Lachman
Praha
lidový divadlo
Uranl
21
article
V neděli 4. prosince.
V neděli 4. prosince.
Poloviční ceny míst.
MIá dí.
Drama lásky o 3 jednáních. -Napsal M. Halbe. Přel
J. Sedivý. Režisér Jan Kubík.
V neděli 4. prosince.
Začátek o 7. hod.
Poloviční ceny míst
Katakomby.
Veselohra o 4 jednáních. Napsal G. Davis. Přeloži
F. K. Hejda. Režisér Jan Kubík.
Denní prodej lístků u pokladny zimního divadla od
9—12 hodin.
J Sedivý
Kubík
G Davis
F K Hejda
Drama láska
23
article
Koncert 9. prosince o půl 8. hod. večer. v Plodinové
burse. Program: 1. Beethoven, Sonata Es-dur, 2. Brahms.
Rhapsodie G-moll, Capriccio G-moll, Capriccio H-molla
Scherzo Es-moll. 3. Schumann, Symf. Etudy, Chopin, So-
nata B-moll. 5. Liszt, Au bord d'une source a konc etuda F.moll. Rubinstein, Serenáda
Chopin-Godowski, Etuda op. 10. č. 4 pro levou
ruku, Etuda op. 25 č. 1., Bádinage a Etuda op. 25. č. 9 sloučené (Badinage levou a Etuda pravou rukou] a Liszt, Polonaisa
Beethoven
Brahms
Schumann
Chopin
Liszt
Au
Rubinstein
Bádinage
Polonaiso
ChopinGodowski
35
article
Mikuláě
Mikuláě
českým dětem
nadíleti bude z následujících krásných knih:
Veselé hlásky. Verše hodným dítkám o
V. Sokolové. S 28 malov. obrázky
Pěkně váz.
Naše děti. Napsal Fr. Bartoš. Illustr. M.
Aleš. Nejlepší kniha o dětech pro
děti. Skv. váz.
Sbírka pověsti historických lidu českého.
Upravil prof. Aug. Sedláček. S 63
obrázky. Váz.
V Sokol
Bartoš
Aug
Sedláček
Francie
38
article
Básně pro mládež od J. V. SLÁDKA
Skřivánčí písně. S obrázky. Váz. K 3.—
2.60
Zvony a zvonky. S obrázk
Zlatý máj. 24 písně pro děn
Dvě krásné obrázkové knihy řed. J. K. HRAŠE
Váz. K 3.80
Národní pohádky.
Bajky. 79 původních bajek
Váz. K 4.20
Ilustrov. cestopisy řed. J. KOŘENSKÉHO
Amerika. S 59 obrázky. Skv. váz. K 5.40
Skv. váz. K 5.—
Žaponsko. S 55 obráz.
Skv. váz. K 7.—
Čína. S 72 obrázky.
Sládek
Hraše
J Kořenský
Žaponsko
Amerika
Čína
Ilustrov
40
article
Krásné knihy pro mládež dospělejší
Psohlavcl. Histor. román od Al. Jiráska
váz
Illustroval M. Aleš. Skvostné vydání
v nádher. razbě
Píseň o Činu. Báseň Fr. S. Procházky
Illustroval K. L. Klusáček. Skvostne
vydání v nádberné vazbě
Katechismus dějin umění. Napsal pro
Braniš
Kytka hallad, romanci a legend Jar. Vrch
lického
Obrázky z pravěku země české od proí
Bernarda
Legenda o sv. Prokopu od J. Vrchlického
Cestopisné obrázky od prof. Molčíka
Kytka lyriky z básní J. Vrchlického
Bájesloví řecké a římské od řed. Rutha
3 díly
Za českou osvětu. Od řed. Šafránka
O magnetismu a elektřině od dra. No
váka. 2 díly
Jirásek
S Procházka
K L Klusáček
Braniš
Bernard
J Vrchlický
profesor
Molčík
Ruth
Šafránek
Francie
53
article
Vánoční album
Vánoční album
Pro zpěv (baryton) a klavír
Obsah: Douša, Písničky. Jiránek, Mlád
písničky. Vít. Novák, Melancholie. Novotný, Z
starých časů. Vendler, 5 písní. Vymetal, 8 písní
Cena váz. s lístkem I. třídy na koneert
Godowského 10 K
Vánoční album
Pro mezzosoprán a klavír
Obsah: Bendl, Notturno. Konc. píseň. P
bich, 5 zpěvů. Vít. Novák, Dvě ballady. Novotný
Písně lásky. Vendler, 5 písní. Vymetal, 8 písn
Cena váz. s lístkem Il. třídy na koncert
Godowského 8 k
ze u všech knihkupců za těchže po
Douša
Jiránek
Vít
Novák
Novotná
Vendler
Vymetal
Bendl
62
article
Lidové pojednání o původu, následcích
a léčení neplodnosti.
Podrobné vylíčení příčin a následků ne-
plodnosti u muže a ženy vzhledem k ži
votu rodinnému.
O plodnosti a pohlavním životě. — Neplodnost vrození
a získaná (u muže a u ženy). — Neplodnost překážkou
manželského štěstí. — Rozvod. — Neplodnost umělá. —
Rady odborných lékařů při léčení neplodnosti. — Man-
želská zdravověda. — S illustracemi.
Velice zajímavá kniha, již krášlí pěkný titulní obrázek.
stojí pouze 1 K B0 h, pěkně vázané výtisky 2 K 20 h.
poštou franko o 20 h více (lépe jest objednati v reko-
mandované zásilce, jež e 55 h stojí více), kdo obnoe
předem pošt. poukázkou (též ve známkách) zašle
Na skladě v každém knihkupectví, zejménau
naklad. Rudolfa Storcha, knihkupce v Karlíně.
Seznam na požádání zdarma a franko. 26495
Storch
Karlín
Rada odborný lékař
80
article
I Album melodií!
Pro housle a klavír. Pro začátečníky (I. pol)
Obsah: Album melodií: 50 nár. písní. 3
operních melodií. 25 tanců a pochodů a Vedral
Pro malý svět.
Cena váz. s lístkem I. třídy na koncert
Godowského 10 k
Různé dary:
Vít. Novák op. 24. Sonata Servica, váz. 7m
Studium sonat, [Trneček]. Díl I. 6 K, II. 7 K
oba pohromadě váz. 11 K
Sukovy klavírní skladby, Suita, Jaro, Letn
dojmy. Váz. 11 K
Album pro harmonium [Malát] 50 skladeb.
Váz. 6 K
Album klassiků, [Destinnová] 56 písní, arií
ballad. Váz. 6 K
Čajkovský, 25 písní a romancí. [Destinnová].
Váz. 9 K.
Libické písně. 50 písní. Váz. 9 K
Slovenské, lidové písně. (Vít. Novák) Váz
K 5.50.
Album melodlí pro solové housle. — 50 nár.
písní a hymen
50 operních melodií
25 tanců a pochod
Vše v I. poloze
tn
nároaneh pisní pre civeru
v lehkém slohu s podloženým textem upravil
Fr. Cibulk. Cena váz. G K
Vedral
Vít
Novák
Trneček
Sukův
Malát
Destinnová
Čajkovský
František
Cibulk
50 národní
pro harmonium