1
masthead
4. prosince 1904. Číslo 335.
4
article
Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický.
* »Domácnoste, první česká kuchařská škola v
Praze, skončí v tomto měsíci poslední kurs tohota
roku a zahájí nový dnem 1. ledna 1905. Dosavadní
výsledky rostou ulěšeně v poměru k stoupající ob-
libě a hledanosti školy. Také cukrářský kurs, který
současně trvá, hojnou návštěvou ukazuje, jak se
vžil a v plné míře vyhovaje. Rovněž ostatní činnost
spolku zaznamenati může na sklonku roku výsledky
velice utěšené. V representačních místnostech spol-
kového domu pořádají se stále různé hostiny, spole-
čenské večery a pod. Společenské zábavy nalezají
v nádherných místnostech »Domácnosti« nejvhod-
nější prostředí a dokonalá jich výprava jest zarukou
v každém ohledu. Přiblášky záhodno jest činiti již
nyní, zvláště jedná li se o reservování místností pro
určité dny. Objednávky různých pokrmů a pečíva
vyřizují se v každou dobu přesně a pečlivě. Obvyklé
číenské dychánky úterní těší se oblibě nejvější
jest si přáti, aby zájem pro ně stále se šířil. Člen-
ský příspěvek obnáší ročně 10 korun. Veškeré při-
hlášky a dotazy vyřizují se denně mezi 9.—3. hod.
v I. poschodí místností spolkových v Lazarské ulici
číslo3.
Domácnoste
Praha
5
article
* Obchodní personál v době předvánoční. Ulstř
umísťovací odbor Českoslovanské obchodnické besedy
a českých obchodních gremií v Praze, v Jerusalem-
ské ulici č. 7, upozorňuje pp. zaměstnavatele, že má
hojnost obchodního i pisárenského personálu, pří
ručí, komptoiristy, prodavačky, komptoiristky, jal
pro stálá tak i výpomocná místa. Sprostředkování
bezplatně
* Dovoz léků do Ruska. Dle sdělení ruského
vyslanectva ve Vidní nemůže žádostem zaslaným na
ruské ministerstvo vnitra o povolení k dovozu a pro-
deji léků a jiných hygienických prostředků v Rusku
zhusta jenom prolo býti vyhověno, poněvadž k žá-
dosti nebyl připojen přiměřený ruský překlad žádosti
a příloh. Proto radno jest, uby takové žádosti na
ruské ministerstvo vnitra a jich přílohy opatřeny
byly legalisovanými ruskými překlady.
* Z Českoslovanské obchodnická besedy. Mimo-
řádná valná hromada koná se dnes v neděli dne
4. prosince o půl 3. hod. odp. v sále vlastního domu.
Ženský odbor Českoslovanské obchodnické be-
sedy v Praze pořádá v úterý dne 6. t. m. II. před-
nášku z cyklu K. Šimůnka »Ženy« s thematem »Ženy
v námezdní práci« v sále vlastního domu v Jeruza
lemské ulici č. 7. Vstup každému volný.
K Šimůnek
Praha
Jeruzalém
ský ulice
Rusko
lemský ulice
6
article
Věstník spolkový.
Věstník spolkový.
Plesy.
Výboru Národní besedy došlo několi
návrhů na dámský taneční pořádek od předních
umělců. Výbor ce nejdříve rozhodne o přijetí jed-
noho z nich a doufá, že i tentokráte dámám taneční
pořádky líbiti se budou myšlenkou i provedením.
O zadání květinové dekorace sálu Žefinského bude
rovněž v nejbližší době rozhodnuto. V minulé sehůzi
výboru zvolena byla za ladies patroness plesu Ná
rodní besedy řada dam z kruhů šlechlických a z ob
čanské společnosti pražské. Jména jejich jsou zá-
rukou, že ples Národní besedy opětně ubájí svou
dlouholetou pověsť prvního representačního plesu
českého.
národní beseda
8
article
Dne 4. prosince: Měšťanská besed
v Praze žádá své pány členy, by hojným počtem
zúčaslnili se pohřbu diouholetého čiena pana Jaro-
slava Kloučka, knihkupce a nakladatele, klerý se
koná o půl 3. hod. odpol. z kostela u sv. Štěpána
na hřbitov olšanský.
Zábavy.
Na Střeleckém ostrově jest dnes v do
lejším sále koncert kapely pluku č. 91. Začátek
5. hod. odpol.
Ochotnická divadla.
Literární dram. kroužek »Slavín« na Král.
Vinohradech sehraje dnes ku poctě svého režiséra p
Dolejšího Kolárovu tragedii »Monika« na je-
višti číen. ochot. besody »Bozděcha ve Vržovicích
ve prospěch podpůrného fondu besedy »Barák«.
Štěpán
Král
Kolárův
Monika
Bozděch
Barák
Praha
Olšanský
Slavín
Vinohrady
ochotnický divadlo
9
article
Balkán.
Balkán.
Z Cařihradu, 2. prosince. (C.-B.) Italský
vyslanec sdělil včera Portě officialně, že Italie
rozmnožila rovněž počet důstojníků pro make-
donské četnietvo. Stejné oznámení učiní co nej-
dříve francouzské vyslanectvo. Anglie vyšle jen
ještě jednoho důstojníka, jenž prý již odjel.
Z Cařihradu, 2. prosince. (C-B.) Tyto dny
mohamedání z Kumanova uspořádali stejnou de-
monstrari, jako nedávno mohamedáni z Köprůl
k zaslali sultánu telegram. Poněvadž jest se
obávati podobné demonstrace ve Skopiji, kon-
sulové ruský a rakousko uherský upozornili valia
a žádalí opatření příslušná.
Z Gařihradu, 2. prosince. (C.-B) V obvodu
III. sboru (Soluni) povolán do služby posledn
ročník nováčků.
Italia
Balkán
Cařihrad
Anglie
Kumanovo
Soluň
10
article
Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská.
Dobytí Port Arturu.
K 5. dni prosince napsal F. K. Š ne pp.
Japonci dobyli Port Arturu
jak známo, roku 1894.
Je tomu zrovna deseť let.
Uplynula tedy ne tak drahná doba, by
válka s Činou vymizela z dnešní paměli. A také
tenkrále Port Arlur hrál významnou roli na vá-
lečném postupu Japonců. Ba, jestli říci pravdu,
mnohý skotek a mnohé události nynější vá
lečné vřavy na Východě připomínají v lecčema
válečnou kampaň japonskou před desiti lety
Ba docela mnohé nasvědčuje obdobnosti váleč-
ného plánu s nynějším — ovšem v příslušném
smyslu a určité míře, pokud rayon obou válek
a některé okolnosti jsou tytěž. Vždyť i nyní
jako tehdy jevištěm akcí Korea a stejný postup
lze zaznamenati na Piňan i k řece Jalu.
A zajímavo je, že i před d siti lety za-
hájili Japonci válečné operace bez vypovězení;
a jako tehdy i nyní zaznamenati dlužno celou
řadu prudkých útoků na Port Artur a ruské
lodstvo, by mohli volně zavládati Žlutým mořem
a nic nepřekáželo v něm jejich panstvi. Snaha
a úsilí ty jsou pochopitelné, poněvadž jednal
se tu o zabezpečení nerušeného vysazován
vojska v Koreji i na Kvantun a o dosažení
plné bezpečnosti dráhy Japonsko-Fuzan-Čemulpo
Cinampo.
Za války s Čínou ovšem japonské úsilí ně-
kolika armád směřovalo na Pekin a v této
vojně s těmitéž zámysly vyrukovali Japonei
k Mukdenu a Charbinu — a možná konečně
při vynikající troufalosti a znamenité sebevědo-
mosti japonské, že touhy Japonska nesly se
ještě dále, neboť slepou je jejich manie hege-
monie mezi Mongoly a vidina vítězství a moci
nad Ruskem.
Ponechme další srovnávání stranou a po-
patřme, jak zajisté dnes, kdy hrdinní obránei
portarturské pevnosti vzbuzují obdiv a úctu
všeho světa, je nejvýš zajímavo, co dálo se
u Port Arturu před desffkou jet a jakým způ-
sobem Japonci zmocnili se válečného přistavu,
Artur
Japonec
Kvantun
Mongol
Port
Korea
Jal
Japonsko
Fuzany
Čemulpo Cinampo
Čína
Peking
Mukden
Charbin
Rusko
11
article
o nějž i letos už po kolik měsíců usilují. Ovšem
Rusové nejsou Kitajci, a jak zřejmo, dnes je
opakovaná ta práce tuhou a bude-li výslednou
— toť veliká otázka, o níž dnes nelze nikomu
— ni pravděpodobně souditi.
Když Japonci před desíti léty pustili se
posléze do oblehání Port Arturu, hrdili se již
několika vílězstvími nad svým nepřitelem ato
jednak u Asunu a Piňanu, jednak v dolině řeky
Jalu; japonská armáda stála již u vchodu do
Mandžurie, avšak na Kvantunském poloostrovu
neudálo se dosud nic rozhodného. Pevnosti
portarturské stály ještě pod praporem »činského
draka«, ačkoli na moři zatím už stálo loďstvo
pod vlajkami země »vycházejícího slunce«.
Port Artur je dílo neunavného místokrále
Pečily Lihunčana, jenž založil pevnost na mistě
strategicky věru nejdůležitějším Obrovských ná-
mah a ohromného přičinění dvanácti let
bylo třeba ke zbudování této pevnosti, za to
však veliké byly výhody jejl.
Pevnost tato jako stráž zároveň s pevnost
Vej-Haj-Vejem ochraňují přístup do Pečilského
zálivu, kudy možno do Pekina, nehledíce ani
k tomu, že přihodnost položení plně byla vý-
hodnou k rozvití námořské moci Číny. Nebot
v Port Arturu byl jediný suchý dok v Čině.
v něm byly rozmanité přístavní zbroje a dílny
a v něm nalezaly se také i sklady válečných
potravních zásob.
Rus
Japonec
Artur
Jal
Mandžurie
Pečilský záliv
Pekina
Čína
Pečit Lihunčan
Vejhaj
12
article
Pevnost byla stavěna nejlepšími cizozem-
skými inženýry
Nejlepšími opevněními čítali ona, která chrá-
nila přístup s moře, na Tigrovu poloostrově a
na svazích Zlaté hory. Opevnění tato chráněna
belonovými náspy, obrněnými branami a opa-
třena těžkými pobřežními děly Kruppovými. Oper-
nění, položená přes 250 metrů nad mořem,
ovládala úplně okoli a činila nemožným téměi
přistup válečným lodim.
Se strany pozemní Port Artur byl opevněn
slaběji. Některá opevnění měla vlastně pouze
ráz obyčejných polních záseků, přes to však
byla na nich postavena děla Kruppova nejhrub-
šího kalibru.
Avšak opevnivše Port Artur, Číňané zapo-
mněli na hlavní: prohloubiti západní basén,
v němž veliké lodi mohly zakotviti pouze z
přilivu a neprohloubili průchod z vnější rejdy
do vnitřní. Východní busén byl příliš malý.
Garnisona sestávala ze 7000 stálého vojsk
a z 8000 rekrutů, k nimž z valné části násilím
přibráni dělníci v dokách a téměř všechno místn
obyvatelstvo až 15letých hochů. Všem přiděleny
pušky různého kalibru, nejrůznějších soustav
lypů.
Pustivše se zřetele i špatný stav posádky
Japonci dobře věděli, že se strany mořské Por
Arturu nedobudou a proto odhodlali se k váleč-
nému útoku společnému: útoku vojska i loďstva.
Loďstvo demonstrovalo na moři a druhá armáda
japonská měla býti vysazena na břeh a obleh-
nouti pevnost se atrany pozemní a vyčkavši pří-
hodné chvile, hnáti úlokem na Port Artur-
A vskutku asi v polovici října roku 189
eskadra japonská pod velením hr. Ito stála již
před Port Arturem.
Úloha Itova spočivala v tom, by zakryla
chránil před lodstvem činským pohyby asi 50
japonských transportů, které převážely dvaceti-
pětitisícovou armádu polního maršálka Ojamy.
Tigrův
Kruppův
Artur
Číňan
Japonec
Port
Ito
Itův
Ojama
13
article
Podnik tento, i když máme na zřeteli ake
a ochranu japonským loďstvem, byl přece jenom
riskuntním. A jestliže se podařilo Japoncům pod-
nik provésti, spočívalo jedině na malé hybnosti
čínské eskadry a zároveň nedostatku vlastně
neexistenci křižáků.
Ojama vyhledal k vysazení svého vojsk
malou brehtu na sever od Talienvana, ale druhá
brigáda brala se kolem celého polostrova a vy-
sadila se v zálivu Kiň-Cžou.
Tím způsobem Japonci vysazovali vojs
současně na dvou místech úzkého pruhu toho
a tím zároveň už odřízli Kvantunský poloostrov
od Llodunského.
Vysazování vojska začalo dne 23. října
(6. listopadu).
K ochraně oblehací armády ze severu pře
Číňany a zároveň s úkolem pomoci pak ke spo-
jení se s korejskou armádou, vyslána brigáda
na západní pobřeží Ljaodunu u města »Fu-ču.
A také brzy jízdní rozvídky toto spojení
připravily.
Čínská vojska tábořila v klidu.
Na místech vysazování nebylo ani jediného
čínského vojína.
Telegrafní dráty, spojující Port Artur s ce-
lým světem, byly zpřetrhány a mořská blokáda
úplně isolovala Port Artur.
Mořská blokáda Japoncům velice usnadněna
tím, že čínská eskadra prchla do přístavu Vej-
Haj-Vej a to již při počátku oblehání Port
Arturu se strany pozemní. Úlěk ten udál se
téměř před očima Japonců, již mu také nepře-
káželi v tom přesvědčení, že čínské loďstv
dřive nebo později stane se jejich obětí v
Vej-Haj-Veji.
Dvacátého prvého dne listopadu po
krátké obraně dobyta města Kin-Cžoy a Talien-
van a tak armáda Ojamova mohla se bez pře-
kážek dáti v pochod na jih.
Japonci (mimo přední čásť) táhli ve dvou
oddílech, z nichž juden generála Komamoto, šel
k východnímn břehu poloostrova téměř podél
samého moře.
Japonec
Ojama
Číňan
Artur
Ojamův
Komamoto
vá
Veje
14
article
Proč táhli tmto směrem, obtížno stanoviti
Možná, že úkolem bylo udržovati spojení s lod-
stvem svým, jeho křižáky konaly rozvědnou
službu při tomto pobřeží, a možná, že Japonci
přece i v těžké situnci čínského vojska jenom
obávali se eventuálního vysazení čínského vojska
za zády. V každém případě svědčí to však o
puntíčkářské opatrnosti japonské, která ostatně
i v nynější válce se jeví.
V tutěž dobu, co japonská armáda vytáhl
do Kyantunu, Čiňané teprve procitli a generál
Sung několikráte zaútočil na reservní japonské
oddily u Fuču a Gajuingu. Avšak další postup
korejské armády Japonců učinil konec i těmto
čínským pokusům.
Pouť, kterou vykonávala japonská armáda
k Port Arturu, byla úžasná. Táhla po kame-
nilé půdě, přerývaně neustále různými příkopy,
které se rozblhaly ve tři přechody na konci.
Druhý z těchto přechodů zaujímal čínský oddíl
a také u třetího japonské vojsko narazilo na
čínské.
Od tohoto přechodu zbývalo pouze asi
sedm verst do pevnosti a tady také končila ne
pohodlná a kamenitá půda, přecházející v pa-
horkovitou nížinu.
Silný oddíl čínský chránil průchod v oko-
pech, kterých Japonci musili dobýti útokem.
Prvého dne prosince tato opevnění
byla již v rukou Japonců a cesta k Port Arturu
byla volná.
Vzdálenost od Talienvanu do Port Arturu
což představuje 47 verst, Japonci přešli za dese
dní; a od vysazení jejich zatím uplynuly dvě
neděle.
Tato pozvolnost objasňuje se především
ovšem obtižnou a kamenitou cestou za stou-
pání někdy až 40stupňového a potom nutným
připravením zásobovacích skladů v Talienvaně.
Japonec
Sung
Port
Artur
Kyantun
Gajuing
15
article
Japonci vůbec, jako letos na novo dokázáno,
zahajují operace, připravivše a vyplnivše nej-
menšl detaily plánu. »Ostatně pamalovat pohybu
a jedna ze zvláštností«, dí jeden z kritiků.
Druhěho dne prosince dopravili k ja-
ponské armádě oblehací děla a přístroje, které
složeny s lodí byly v Talievanskoj buchtě již
28. dne listopadu.
Tim dány a naplněny disposice ke střelbě
a útokům na Port Artur.
V noci na třetí den prosince Japonci vy-
táhli na rovinu před pevnost a rozložili se ve
vršeích severně od osady Su-Si-Jej proti bráně
Surizan, Rokybozan a Sju-žju-zan a proti celé
čáře, která spojovala toto opevnění. Se západn
strany zaujali postavení dvěma oddíly: na výšině
u vesnice Kokaton, majíce namířeno na arsenál,
a puhrbeích k jihozápadu od obce Lio-Katon
proti pevnůstce Y-Su-Za.
Sotva se rozbřesklo, oblehací děla začal
páliti.
Číňané odpověděli také střelbou, než nie-
méně japonská pěchota za pomoci a ochrany
své artilerie dostala se ke branám až na 1100
metrů a tady učinila okopy.
Palba oblehacích děl trvala celý den
celou noc a dále až do 12 hodin s půlnoci na
4. den prosince.
Pátého dne prosince s prvním zá-
bleskem jitra Japonci učinili výpad a útok.
Co tu překvapuje jest to, že Japone
k útoku na pevnost prvního řádu užili v pří-
pravách pouze dvou dní a že příprava ta uká-
zala se býti dostatečnou. 3. dne prosince sotva
přivezena oblehací děla a pálého dne téhož
měsíce pevnost už byla v rukou Japonců. Jestli
k dobyti opevněného tábora, dí »Ruské Vědo-
mosti«, zapotřebí bylo tři měsíců a tisíce lid-
ských životů (Plevno 1877), logicky uvažováno.
na dobytí pevnosti prvé třidy branami bylo by
třeba minimum půl roku.
Japonec
Tim
Sja
Kokaton
Číňan
Japone
Port Artur
Lio
16
article
Rozjasnění fakta toho možno hledati ve
schopnoslech japonské armády a pak v úplné
desorganisaci, nezpůsobilosti a neschopnosti Či-
ňanů, u nichž byla-li vojínů jakž takž vycvičených
třetina z celé garnisony. Činští generálové s ma-
lými výjimkami neměli vůbec představy o řízen
a vedení armády v boji; připojíme-li k tomu
potom čínskou apatii a zradu — lze snad se
dosti snadno dopíditi příčin tak rychlého pádu
Port Arturu.
V osm hodin ráno padla prvá brána
ostatních všech dobyto postupně do čtyřech od
poledne, při čemž Čiňané na některých opevněních
prokáznli moený odpor.
Dlužno pak dodati, že současně s armádou
útočilo na pavnost lodstvo.
Oddil 23 torpédovek v největší rychlosti
proplul do přístavu a po střelbě zase z přístavu
vyplul. Aby pak šťastně vyhnuli se minným
ohražením, Japonci využili doby přílivu. V pří-
stavu rozstřileli jednu vojenskou loď a přinutil
na útěk posádku druhé. Na kořisti dobyli 12
různých lodí, které tu kotvily a všechnu pev-
nostní výzbroj. Tento náhlý útok torpédovek
připomíná v některém útoky japonských torpé-
dovců za nynější vojny a snahy dostati se do
přístavu. Nenadálé útoky jsou u Japoneů obl-
beny, ve vojně s Čínou se jim dařily, nebot
působily obromivě na Číňany. Co však bylo
před desíti lěty s Číňany — to není lelos
s Rusy. Naopak ze střetu s ruskými koráby
dojista Japonci nabývají protilehlých dojmů. V
chvilích, kdy japonské loďstvo ovládlo přístavem.
japonská pěchota prorazila také do města, do-
byvši Bran pevnostních.
Ve městě nastala krutá řež
Japonci nalezli uvnitř města trupy svýeh
spolubojovníků zohyzděné a to rozezlilo divokou
povahu Japonců do té míry, tak že nedali ni
komu milosti.
Artur
Japonec
Číňan
Rus
Čína
17
article
Neušetřeni ani 14—15leti jinoši, které ve
litel Port Arturu přmutil doplniti proř.dlou svou
posádku.
Není také nijaké pochyby, že při této řež
zahynulo Čiňanů více nežli při obraně pevnost
a na to faktum ukazuje nepoměrný počet zab
tých Číňanů a Japonců. Jako strana napadajíe
měli míti vlastně Japonci větší ztráty a zatlm
tak bylo u Čiňanů.
Číňanů padlo na 5000 a Japonci měli pa-
dlých a raněných málo přes 500. Toť rozdí
přiliš křiklavý.
Kromě lodi ukořistili Japonci na 100 děl
všechnu výzbroj a ochranné zbraně bran, rovněz
i materiál a zásoby dílen, 15.000 centů kamen-
ného uhlí, ohromné sklady prachu, veliké po-
travní a válečně zásoby. Vítězi volali »banzaj!«,
jásajíce a plesajíce nad pobitím Čiňanů, lid
své ragy.
Polní maršálek Ojama předal pak Port
Artur námořníkům a vytáhl na sever, aby se
spojil k dalším operacím válečným s prvou
armádou.
V pondělí bude tomu zrovna 10 let, eo
Japonei dobyli Port Artur a osadili jej, vyrvavše
jej Číňanům. S Rusy, jak zřejmo, mají tužši
práci. Budou-li ty nesčíslné oběti, které lehly
letos před branami port-arturské pevnosti, která
prožívá mnohem větších a strašnějších hrůz
nežli před desíti lety, nahraženy vítězstvím ? Na
otázku tu možno dnes zatím odpověděti zase
jen otázkou.
Docházejí však zprávy a poslední telegra-
fické depeše pověsť tu znovu potvrzují, že Ja-
ponci chystají nový, všeobecný a mohutný útok
na Port Artur na den desitiletého výročí svého
vítězství nad Číňany a dobytí Port Arturu. Jsme
přesvědčeni, že jejich nová touha tak jako dárek
Port Arturu mikadovi k narozeninám i tenkráte
nebude splněna. Synové země vycházejícího
slunce jsou ješitní, nezbaví-li jich rozumu event.
radost nad ovládnutím pevnosti — bude-li Por
Artur vůbec jimi dobyt?
Artur
Čiňan
Japonec
Ojama
Artur námořník
Rus
cent
18
article
Telegrany.
Telegrany.
Zápas o Port Artur.
w. Z Londýna, 3. prosince. O bojích na
203metrovém pahrbku nedocházejí žádné zprávy,
ale soudí se, že Rusové ode středy všemožně
se namáhají, by ho dobyli zpět a by znemožnil
Japoncům, by na něj dopravili těžká oblehaeh
děla. V »Morning Postu« píše znatel terrainu,
že tato děla na pahrbek dopraviti se Japoncům
zdaří lehce, protože mají v moci území za ním.
Z Tokia, 3. prosince. (Reuter.) Včera byl
I. klid zbraní před Port Arturem, aby se
mohli pochovati mrtvi. Trval 6 hodin.
Z Tokia, 3. prosince. (C.-B.) O 6h o din-
ném příměří před Port Arturem sděluje
velitel oblehající armády: Včera v 10 hodin
dopoledne přišli k levému křídlu našemu parla-
mentáři, kteří uzavřeli 6hodinné příměří, za ně-
hož mají býti ranění z bojiště odvezení a mrtví
pohřbeni.
Z mandžurského bojiště.
Z Mukdenu, 3. prosince. (Reuter.) T ěžká
ruská děla začala v poledne prudce stříleti na
železniční polohu u Sušjatunu.
Bombardování trvalo celé odpoledne.
Z Petrohradu, 3. prosince. (C.-B.) [Úřadní)
Gen.-l. Sacharov telegrafoval včera: Naši
dobrovolní střelci provedli v noci na 1. pro-
since pod velením poručika Vadéckého p ro-
hlídku směrem na japonské okopy jihozá-
padně od Tungou. Japonská stráž o 30
mužích, již střelci cestou potkali, byla pobita
bodáky. Na další cestě střelci přišli na zá-
seky a ostnaté ploty. Když je odstranili, část
jich vstoupila na fugasy, jež vybuchly.
Konečně podařilo se asi 20 střelcům vniknout
do nepřátelských okopů, jejichž po-
sádku — asi 20 Japonců — porubali.
Port
Artur
Rus
Japonec
Trval
Sacharov
Londýn
Tokio
Mukden
Petrohrad
Reuter
19
article
Japonci, pospíšivše na pomoc svým soudruhům,
obořili se na střelce ručními granáty
Střelci ustoupili, vzavše ssebou 5 mrtvých a 14
raněných, několik japonských ručnie a něco vý-
zbroje.
Noc na 2. prosinec byla pokojná.
Z Mukdenu, 3. prosince. Rusové a Japon
provedli z Linšinsonu v rozměru 5 mil pod-
zemní podkopy, jimiž umožňuje se obe-
jití posic. Vojíni z obou stran přibližili s
již tak k sobě, že Rusové na př. mohou slyšeti.
co Japonci mluví. — Anglický vojenský příru
odcestoval a ztráví zimu v Anglii.
Z Petrohradu, 3. prosince. (C.-B.) [Úřadní.
Generál Kuropatkin telegrafoval včera
Dnes v noci dvě setniny a dobrovolní střelei
z vojska našeho středu pod velením setníka
Mankovského podnikli prohlidku nepřá-
telských postavení. Odrazili přední
stráže japonské a obsadili nepřátel ské
okopy. Na dalším pochodu byli přivítání
prudkou střelbou a pro značné posily, jež ne-
přítel dostal, vrátili se na svá postaven
Za přestřelky padl setník Manko v s ký.
jenž byl nedávno vyznamenán řádem sv. Vladi-
míra IV. tř. s meči a stuhou. Mimo to raněno
několik vojáků.
O dnešních srážkách nedostal jsem nižád-
nou zprávu.
Z Tokia, 3. prosince. (C--B.) Včerejší de-
peše hlavního slanu mandžurské armädy prav
Ruská pěehota napadla v úlerý o 10. hodině
večer posici mančuaninskou, byla ale ihned od-
ražena. Druhého dne byla ruská pěchota a jízda,
jež pronikla až k Huntipietainu, z místa toho
vypuzena.
Japonec
Rus
Japon
Kuropatkin
Mankovský
Manka
Vlad
Huntipietain
Mukden
Anglie
Petrohrad
Tokio
20
article
Baltické loďstvo.
Z Tangeru, 3. prosince. (C -B.) Připlul sem
pomocný křižák ruský s dvěma minonosci
Z Džibutu, 3. prosince. (Hlavas). Še
obrněnců, sedm minonosek a devět dopravníeh
lodí baltické eskadry pod admirálem Felker-
zamem zakotvily před rejdou.
Z Londýna, 3. prosince. V Šanchajise
mysli, že zadržení tam důstojníci a muž-
stvo, připluvší nedávnu z Port Arturu o
Čifu s torpedoborcem »Rastoropný m«, ve
vhodném okamžiku prchnou a vs to u p
na baltické loďstvo, by mu ukázal
cestu okolo min před Port Arturem na různých
mistech umístěných.
Z Tangeru, 3. prosince. (C-B.) Ruský
pomocný křižák »Dněpr« přibyl sem s dvěma
torpedovkami.
Car na přchlídku vojska.
Z Peírohradu, 3. listopadu. (C. B.) Can
vyjede prý 14. t. m. na přehlídku vojska do
Miňska (IV. armádní sbor), do Sum (charkovská
gubernie) a Armaviru (kubanšti a tenečtí ko-
záci.)
Kořistní soudy.
Z Petrohradu, 3. prosince. (C.-B.) Vrchní
kořistní soud zrušil vladivostockým kořistním
soudem uznané zabavení nákladu angliekého
parníku »Arabie«.
Z Kielu, 3. prosince. (C.-B.) Rejdařstv
Dietrichsteinovo sděluje »Kiel. Zigu.«, že vrchní
kořistní soud v Petrohradě uznal dnes, že ně-
mecký parník »Thea« neprávem byl zadržen
že nebylo příčiny k zabavení jeho.
Objednávky uhli z Anglie.
w. Z Londýna, 3. prosince. (Zvl. telegram
„Nár. Listů“.) Japonsko objednalo v posledníc
dnech v Cardiffu na 100.000 tun bezdým-
ného uhlí pro lodi admirála Toga. Angli-
cká vláda snaží se tuto objednávku i ruské ob
jednávky uhlí zmařiti.
Felker
Artur
Čifu
Sum
Armavir
Rejdařstv Dietrichsteinův
Ziga
Theo
Tanger
Londýn
Petrohrad
Arabia
Kiel
Anglie
Japonsko
Cardiff
Togo
Angl
Rastoropný m
21
article
Rusko nepovoli.
y. Z Londýna, 3. prosince. Býv. člen diplo-
matického sboru prohlásil v Kyjevě dopisovateli
„Standardu', že Rusko všecky nabídky na z pro-
středkování míru tak dlouho bude od
mítati, dokud nebude míti jistety o poko-
ření Jrponska. Ruská vláda jest přesvěd-
čena, že kdyby došlo k dohodě, Japonsko by
mohlo v pěti létech svoji armádu zdvojnáso-
biti i ztrojnásobiti a loďstvo uči-
niti čtyřikráte silnějším, čímz
zmařeny by byly všechny plány Ru-
ska na Východě.
Ruska
Rusko
Londýn
Kyjev
Japonsko
22
article
Blokáda Port Arturu.
Z Londýna, 3. prosince. S četných stran
se ujišťuje, že blokáda Port Arturu ni-
kdy nebyla dokonalou. Norský kapitán,
který velel anglické lodi, blokádou propluvší,
sděluje, že do srpna, kdy dopravil do Port Ar-
turu na lodi potrav ny, šatstvo, léky
atd., připlulo tam v měsle: průměr n ě 10
parníků bez závady. Od října doplul
do Port Arturu 29 lodí se střelivem,
uhlím, potravinami a šatstvem. Ka-
pitán prohlašuje, že ještě před únorem chce se
do Port Arturu dostati s lodi s plným ná-
kladem. V srpnu měla posádka v Port Ar-
turu ještě 40.000 mužů. Raněných bylo 3000.
Poplatek za proplutí Suezským průplavem.
Z Londýna, 3. prosince. (Zvl. tel. „N. L.“.)
Admirál Felkrsam, velitel baltického od-
dílu loďstva, zaplatil za propluti jeho průplavem
Suezským 14.700 liber šterlinků.
Smýšlení v Petrohradě o Port Arturu.
Z Petrohradu, 3. prosince. Panuje zde
pevné přesvědčení, že generál Stesselj až
do přibytí baltiekého loďstva Port
Artur uhájí.
Z Paříže, 3. prosince. „Matin“ oznamuje
z Petrohradu: V kruzích generálniho
štábu se nevěří, že obsazení pahorku 203
Japonci vskutku se stalo.
Smyšlenky italského tisku.
Z Říma, 3. prosince. „Gicrnale di
Roma“ oznamuje z Tokla: Očekává se
každé chvíle pád pevnosti Sununčanua
Kelikvanu. Zpravodaj uvádí, že od 48 ho-
din Port Artur jest troskami (v),
znichž sekouří.
Artur
Felkrsam
Stesselj
Japonec
Gicrnale
Rom
Sununčanu
Londýn
Port Ara
Ka
Port Artur
Petrohrad
Paříž
Řím
23
title
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
25
article
Z Vídně, 3. prosipce. Ministerská rada, pro
kterou pravidelně vyhražena jest sobota, ne-
konale se dnes. Ministerský předseda a jeho
kollegové zaměstnáni byli poradami. V mini-
sterském předsednictvu konala se konference
s rakouskými zástupci při transakcích ve při-
čině obchodní smlouvy s Německem. Minister-
ský předseda měl kromě toho rozmluvu se zem-
ským hejtmanem dalmatským drem. Ivčsvi-
čem a posl. dvor. radou Sukljem. Kromě
toho pozval k sobě dra. Šusteršiče a dvor.
radu Pleje. Večer měl dr. K örber a ministr
financí dr. Kosel dlouhou poradu s předsed-
nictvem levice: drem. Bärnreithere m,
drem. Grossem, drem. Luegrem a drem.
Derschattou. Jsou tomu právě dnes dvě
neděle, co byli tito pohlaváři německých stran
u chefa vlády a rozešli se s ním, poněvadž ne-
vyhovovalo jim jeho prohlášení, kteréž učinil
o některých záležitostech národních. Dnešní je-
jich pobyt u něho nebyl jemu věnován, nýbrž
předloze, kterou povoluje se 151/2 mill. K mimo-
řádné státní podpory k úlevě nouze, z vláště
však druhé části předlohy té, kterou
žádá vláda zmocnění, by do státních pokladen
mohla dáti sumu 69 mill. K.
Kolo polské koná v pondělí veče
zvláštní schůzi, která věnována bude akci
nouzové.
Kosel
Bärnreither
Gross
Vídeň
Německo
26
article
Dr. Kathrein, předseda rozpočtovéh
výboru, z Inšpruku, kde mešká jako zemský
hejtman tyrolský, zaslal telegram kanceláři po-
slanecké sněmovny, kterým svolává jmenovaný
výbor ke schůzi na úterý večer o 7. hod. » jed-
nacím pořadem „předloha o nouzi“. Jak se do-
vidáme, hodlá dr. Kathrein, jsa zaměstnán po-
dotčenou funkcí, vzdáti so hodnosti předsedy
rozpočtového výboru, stane-li se sněmovna —
dělnou. V tom případě bude jeho nástupcem
některý jiný člen strany katolického centra.
K zápasům uherské opposice.
Z Pešti, 3. prosince. Považuje se jistým,
že říšský sněm bude svolán k novému zasedání
dne 9. t. r. Toto zasedání bude za-
jisté jedno z nejbouřlivějších, ja-
kých uherský sněm dosud měl.
doktor
Kathrein
Pešť
slanecký sněmovna
Inšpruk
27
article
Z Pešti, 3. prosince. Opposice jest od-
hodlána proti přehmatům předsedy sněmovny
hledati ochranu u soudu. Kdyby měl býti některý
poslanec na základě zákona Damielova, který
opposice považuje za nezákonný, násilně
ze sálu odveden, bude se dovolávati proti před-
sedovi poslanecké sněmovny § 163, tr. zák,a
podá na něj trestní oznámení pro násilí, nebot
ve smyslu tohoto ustanovení trestního zákona po-
užívají poslanci ochrany jako úřadníci. Soudce
pak rozhodne, zdali předseda jednal v oboru své
zákonné působnosti. Rozhodnutí jeho záviseti
bude na tom, zdali prohlásí zákon Da... lův za
právoplatný, čili nie.
Z Pešti, 3. prosince. (C. B.) Kongregace
temešského a trenčínského komitátu
usnesly se na díku m.-p. hr. Tiszovi a členům
jeho kabinetu za porážku zhoubné obstrukcea
obnovení parlamentního pořádku a na projevu
důvěry s ubezpečením, že budou jejich vlaste-
necké dílo ochotně podporovati. Usnešení stala
se skoro jednohlasně a za velkého nadšení.
Také liberální strana čanadského ko-
mitátu a liberální strana prešovská vyslo-
vily vládě dík a důvěru.
Biskupové vesprimský Hornigg a ča-
nadský Desseroffy vyznamenáni pro vyni-
kající činnost v oboru církevních i veřejných
záležitostí řádem železné koruny I. třídy.
Damielův
Pešť
poslanecký sněmovna
28
article
Německo a Uhry.
Z Vídně, 3. prosince. „Wiener Allg. Ztg.“
oznamuje z Berlína, že mezi Německema
Uhrami panuje značné rozladění, které vzniklo
následkem vystěhovaleckého zá-
kona, nedávno sněmovnou přijatého. Německá
vláda vidí v tomto zákoně značné poškození ně-
mecké námořní dopravy. Vystěhovalecký proud
uherský šel dosud přes Hamburk a znamenan
pro severoněmecký Lloyd a pro dopravní společ-
nost mezi Amerikou a Hamburkem, které dová-
žely značné tisíce Maďarů, Slováků a Chorvatů
do Ameriky; velký zisk, který nymí těmto spo-
lečnostem ujde. Vyslanec hr. Wedel několikráte
hieděl uherskou vládu pohnouti k tomu, aby Ně-
mecku v této otázce vyšlo vstřic a několikráte
v té příčině jednal také na vídeňském zahranič-
ním úřadě, avšak bezvýsledně. Mimo to roz-
čilují se v Německu také pro nový školský zá-
kon, v němž vidí ohrožení německé národní
državy v Uhrách. Vláda německá prý na přisluš-
ných místech sdělila, že Německo nechce se ni-
jak vměšovati do vniterních záležitosti uher-
ských, avšak přijetí tohoto zákona dotklo by se
prý Německa velice nepříznivě.
Při známé citlivosti (!) německého národ
mohlo by se prý velice bolestně dotknouti,
kdyby Němci, kteří tak dlouho v cizí zemi za-
chovávaji svoji národnost, nyní ji měli pozbýti.
— Uherská vláda však až dosud na proje-
vené námitky nevzala žádnéhe
ohledu.
Wiener Allg
Lloyd
Maďar
Slovák
Chorvat
Wedel
Němec
Německo
Uhry
Vídeň
Berlín
Hamburk
Amerika