ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 38063030-71f8-11dc-8c94-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 60, place 49, org 21, work 9
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
4. prosince 1904.
4 masthead
Číslo 335.
5 article
činný attentát a proto jediinou formou, která může dána býti re- formám, je poradná hromada s prá- vem přímého referováni panovní kovi, a vyjadřování svých názorů otázkách samosprávy, aby je pa- novník mohl vzíti v úvahu. Tímto prá- vem bude prakticky rozřešena ta veliká úloha, o které se v naší době tolik mluví a píše: sblí- žení cara s národem a odstraněn těch neprošených prostředníků, kteří se staví mezi národ a cara. oto právo, jak myslíme, úplně uspokojí poža- davky současné ruské společnosti. Ruský národ se domnivá, že hlas jeho nedoniká k panovní- kovi proto, že nejvyšší hodnostové, tvořící okol carovo, neznají Ruska. Nikdo v Rusku kromě kroužků doktrinářů a — revolucionářů nepo- mýšlí na omezení carské moci, ale všechny vzdě- lané třídy národa přejí si, aby byla omezena libo- vůle administrace a národu otevřena volná cesta k hosudárovi. Finanční stav Německa. Státní tajemník pro finance Německa, sv. pán Stengel, podal včera v říš. sněmu německém vý- klad o finančním stavu Německa, dovozoval, že také rozpočet na rok 1905 končt defi- citem, avšak menším, nežli v minulých letech. Poukázal k tomu, že výnos cukerní daně bude v roce 1904 pravděpodobně o 14 mill. větší, nežli preliminován, což dokazuje, že cukerní bernietví nastoupilo pravou cestu. Daň ze sol vynese o 2 mill. více, daň z lihovin o 1 mill., výtěžek z říšských železnic stoupne pak o 1 mill. a říšské banky o 3 mill. Naproti tomu však výnos cel klesá. Až do měsíce října byloo 12 mill. méně přijato, nežli v předešlém rocea o 18 mill. méně, nežli činí přislušná rozpočtová položka.
svatý . pán Stengel Rusko Německo
6 article
Aby se udržela rovnováhav říšské pokladně, bude nutno vy- dati pokladniční poukázky a to v takovém počtu, jako nikdy dosud. Přes to však možno tvrditi, že — běžný rok skončí bez deficitu. Při upravování nového rozpočtu bylo sice vzhledem k nepříznivým finančním pomě- rům postupováno se všemožnou šetrnosti, a v š ak přes to nebylo možno ubrániti s výpůjčce. Nynějšími poměry byli jsme, děl st. tajemník Stengel dále, také přinuceni žádati no- vých 121 mill. na ozbrojení vojska. V celku potřebujeme půjěku v obnosu 293 mill. Po- vstání v jižní Africe vyžadov alo dosud 135 mill. nákladu.
Afrika
7 article
Bouřlivé výjevy v ulicích pražských. Německý spolek „Lese- und Redehalle Hler deutschen Studenten“ přesídlil ze svých dosavadních místností na Ferdinandově třídě do vlastního domu v Krakovské ulici. Tuto událost oslavili buršáci tří- denní slavností. Pokud program slavnosti omezil se na německé divadlo a popíjení v knajpě, veřejnost česká ani si toho nevšímala, jinak se ale věci utvš- řily, když zpití buršáci v časných hodinách ranních nadávali Čechům, když za bílého dne uspořádána byla projížďka rozmanitě vyšňořených buršáků nej- živějšími ulicemi prazskými a když s domu Leseha lle v Krakovské ulici zavlál velkoněmecký prapor. Tol počlnání i holubičí povaze české zdálo se upřílišně- ným. V počtu několika tisíc sešlo se české obecenstvo, nazvíce studenti, na Václavském náměstí u Krakovské ulice a selrvalo tam tak dlouho, až po důrazných protestech bylo konečně dáno nařízení, aby velko- německý prapor byl s domu sňat. Svinování praporu bylo provázeno bouřlivými projevy. Za nedlouho potom rozjížděli ze účastníci slavnosti z Krakovské ulice v otevřených kočárech a v plně porádě, což opět vzbudilo u českého obecenstva roztrpčení proto, že české menšiny ve zněmčeném území netěší se ani z daleka podobné volnosti.
Ferdinandův Čecho krakovský ulice Tolo Václavský náměstí Redehall Hler deutschen Studenten
8 article
Jak sačal druhý dan zlavnosti? Zasluhou a přičiněním zpitých buršáků stal se včera v časných hodinách ranních velmi hlučný vý- jev na hoř. Novém městě, o němž policie zachovala hluboké mlčení. Na štěstí byl výjev ten sledován čet- nými nestrannými svědky, kteří dokazují, že buršáci zavdali podnět ke srážce, při níž byli pak do krve zbiti. Pravíme na štěstí, nebot kdyby se byl výjev stal beze svědků, jistě by se tvrdilo, že vše způso- bili a zavinili Češi. Jeden z těchto věrohodných svědků, naddozorce potravní daně p. Jan Seidl, vy- pravoval nám o tom: Bylo několik minut po čtvrté hodině ranní, když jsem zaslechl velký hluk z Tá- borské ulice Stál jsem u čáry potravní daně na Ko- menského náměstí na hoř. Novém městě a poněvadz plynové svítilny hoří tu celou noc, měl jsem dobrý rozhled do okolí. Zástup lidí, kteří se z Táborské ulice hrnuli, řval na sehe německy, jiný jazyk nebylo slyšeli. Pozoroval jsem, že jednotliví účastníci na sebe holemi dorážejí. Najednou se zástup rozutekl a po- zoroval jsem, že jeden jinoch s obnaženou hlavou a s holí v ruce běží za jiným mladíkem. Poněvadž onen s holí německy křičel, soudím, že to byl ně- mecký student. Skoro současně druhý student ně- mecký pronásledoval jiného mladíka do Ječné ulice
Čech Seidl borský ulice ko
9 article
Oba studenti vrátili se pak do Táborské ulice, kde * srazili z hloučkem lidí. Slyšel jsem prudkou hádku, v německé řeči vedenou. Pojednou jeden buršák zvol l z plných plie (německy): „Všichni pražští Čechově jsou padouši!“ Zvolání toto rozléhalo se široko daleko a slyšeli je zejmena obyvatelé v okolních domnech, kteří rámusem byli ze spánku probuzeni a otevřeli okna, aby se podívali, co se na ulici děje. Za chvíli potom zvolal jiný buršák: „Ty polský pse!“ Po tomko výroku byli dva buršáci, patrně ti, kteří nadávky pro- nesli, obklopeni a zbiti tak, že byli celí krví zbroceni Jeden byl odhozen pod kola vozu, kde jej uražený zhrestal. Po výprasku všichni účastníci se rozešli, az na zbité buršáky, kteří se odebrali na policejní stráž- nici ve Štěpánské ulici. Po občírném výslechu byt odvedeni do všeobecné nemocnice, kde jim byly na klinice rány vymyty a pak byli propuštěni domů. — Dle souhlasných výpovědí svědků zavinili srážku bur- žáci nadávkami Čechům. Touto afférou započal druhý den slavností lese- hallských.
Čecho Táborský ulice štěpánský ulice Čechův všeobecný nemocnice
10 article
Německý průvod Prahou. Včera dopoledne účastníci slavnosti shroná ždi se v nové budově Lesehalle. Byli mezi nimi rektoři německých vysokých škol, někteří poslanci němečií, německý konsul, presidení vrchního soudu a j. Mnoho účastníků bylc z říše. Pořadatelům slavnosti nešlo jen o vnitřní ráz, nýbrž o zevnější lesk a proto byl arran- zován průvod Prahou. Zdi se zrovna, že Němci potře- bovali do svého slavnostního rámce nějský sytější obraz a že bes provokace solva asi by ho docílili. tak pořádali průvod. V Grand hotelu sešli se účastníci slavnosti, zejmena buršáci v plném barevném viksu. Po 1/411. hod. dopol. vsedli do fiakrů a v 60 kočárech jeli Hybernskou ulicí na Příkop a odtud Václavským náměstím do Krakovské ulice, ke svěmu sídlu Lese- halle. (Nejkratší cesta z Grand hotelu do Krakovské ulice, jak známo, je ulicí Marianskou. Pozn. red.) Dům ten byl v průčelí chvojím dekorován. Pamětní deska Šafaříkova je úplně zastřena firmou Leschalle. Ně- mecký průvod slovanskou Prahou pobouřil nemálo, takže záhy shromáždilo se na Příkopě a na Václav- ském náměstí množství českého obecenstva.
Němec Šafaříkův Václav Praha krakovský ulice krakovský Lesehalle Grand hotel Leschalle
11 article
Protust proti velkoněmeckému praporu. Projíždka německých studentů v plné parádě pestrobarevných odznaků způsobila mezi českým obe- censtvem nemalé vzrušení. Uvažováno byle o tom, že české menšiny jsou ve zněmčeném území dány na pospas nejhrubšímu násílí, že žádná slavnost a žádný průvod není jim tam dovolen a jak naproti tomu Němci v Praze požívají krajní volnosti a že vyzývavě si počínají vystrkováním velkoněmeckých svých od- znaků. Z Grand hotelu nevolili nejkratší cestu Marian- skou ulicí nebo Sadovou třídou do Krakovské ulice ale učinili značnor zajíždku Hybernskou ulicí po Příkopě a Václavským náměstím do Krakovské ulice.
Němec Praha krakovský ulice Václavský náměstí Grand hotel
12 article
Za nekonečnou řadou kočárů ubíral se zástup če- ského obecenstva, najmě pak studujících, po Václav- ském náměstí a stanul v Krakovské ulici. Dále totiž nemohl, poněvadž ulice Krakovská byla uzavřena dvoj- násobným kordonem policistů. Stačil pohled na chvo- jím zdobený dům Lesehalle, aby vzbuzeny byly trapně pocity. Se střechy tohoto domu vlál totiz velkoněmecký prapor. Zástup u Krakovské ulice semknutý, žádal důrazně, ale slušně, aby pro- vokativní prapor ten byl odstraněn. Jeden studující mluvil k zástupu: „Když zde byl návštěvou panovník bylo zakázáno vyvěsit slovanské prapory a velko- německý prapor má býti trpěn ve slovanské Praze?“ „Dolů s ním!“ ozvalo se ze sterých hrdel současně Policejní úřadníci byli žádani, aby dali prapor od stranit, ani však ktčili rameny, povídali, že nemohou o svě vůli ničeho učinit a jen zástup k rozchodu po- bízeli. „Neodejdeme, dokud prapor nebude odstraněn!“ bylo odvetou. A zase ozvalo se ze sterých hrdel volání „Dolů s ním!“ „Pereat!“ Zástup rostl a rozčilení se zvyšovalo. „Dolů s ním!“ bylo slyšet jako vzdálené hromobití. Studenti učinili u Krakovské ulice nepro niknutelnou zeď. Buršáci v barevných čapkách pro- cházeli se nahoru i dolů, ale do Krakovské ulice odtud na Václavské náměstí nemohli se dostati. Nikdo jim neublížil, ale průchod byl jim zamezen. Policejní zřízenci nejednou učinili pokus, aby zástup rozptýlili, ale nikdo se ani nehnul. „Nebudeme trpět takovou provokaci!“ bylo odvetou na vyzvání k rozchodu.
Václav Pereat krakovský ulice Praha Václavský náměstí
13 article
„Dolů s tím praporem!“ Tu a tam přijížděl kočár vezl opozděné účastníky slavnosti. Byl-li to účastník v černém úboru, ještě kočár projel, ale buršáci skr se nedostali. Kočím fiakrů nezbylo, než aby jeli oklikou buď Smečkami anebo Mezibranskou ulieí V Krakovské ulici byl shromážděno mnoho obecen- stva, také buršáků v civilu i v barevných čapkách Tito měli veliké potěšení, že se český lid tak hněvá k vůli velkoněmeckému praporu. Buršáci stále se po- smívali a hlučně se bavili. Měli ovšem velký poče policistů na blízku ke své ochraně. Přes půl hodiny trvalo volání „Dolů s tím praporem! Pereat! Toje provokace!“ a pod. O 1/212. hod. polední přišel vrehní komisař p. Fahoun a oznámil zástupu, že velko- německý prapor bude sňat a vyzval proto zástup, aby se rozešel. „Nevěříme!“ znělo v odpověd Vrchní komisař ujišťoval: „Stalo se opatření, že prapor bude odstraněn, tak tomu můžete věřiti“ Za několik minut bylo z daleka pozorovati, že velkoněmecký prapor je svinován. Když byl již úplně svinut a vy- kýřem ve střeše na půdu vtažen, ozval se neutu- chající potlesk. Nepřehledný zástup zapěl pak „H i Slované!“ a dal se na pochod po Václavském ná- městí k Vodičkově ulici. Protest proti velkoněme- ckému praporu měl tedy výsledek.
Mezibranská Tito Pereat Fahoun Slovan krakovský ulice Vodičkův ulice
14 article
Intervence u policejního ředitele. Zástup shromážděný na Václavském náměstíu Krakovské ulice marně domáhal se toho, aby velko- německý prapor byl sňat. Proto odebrala se deputace studentů k policejnímu řediteli, aby působila k odstra- nění praporu, tak aby se ušetřilo další rozechvění českého obyvatelstva. Policejní ředitel odpověděl de- putaci, že prapor nemůže dát odstranit, poněvadž je prý to prapor národnosti německé a nikoli říšský německý prapor, dále že jako úřadník musí býti ne- stranným a musí hájiti práva obou národností. Také nedá prý se ulicí přinutit, aby zakročoval, neboť pak prý je to hrozba, že pořádek nebude zachován. Kdyby bylo ticho, tak by mohl zakročiti v tom smyslu, aby se nějaké rozechvění obyvatelstva nestalo, takhle ale by se řeklo, že byl donucen poslouchati ulici. Jeden člen depulace poukázal potom na jednání policie v Li- berci, Mostě, Jihlavě a v Karlových Varech dále na Litovel, Linec atd., načež odpověděl policejní reditel, že dotyčné události nemají na jeho rozhodnutí vlivu.
Most Jihlava Karlová Vary Litovel Linec
15 article
Radil deputaci, aby české studentstvo demonstracím se vyhnulo, argumentů ulice zanechalo a své smýšlení o Němcích jinak dalo na jevo než voláním hanbya pískáním Dále pravil, že by to německé stunenty více mrzelo, kdyby je byli čeští studenti ignorovali, jak klidem, tak i nepřítomností Na příkopě, než tím. když jim ukazují, že je mrzí německý průvod. Žádal deputaci studentů, aby působili mezi kollegy, aby nastalo uklidnění, aby policie v krajním případě ne- musila zakročiti. Mezitím došla telefonická zpráva, že velkoněmecký prapor byl na domu Lesehalle sňat a že studenti ubírají se po Václavském náměsti. Po- lcejní ředitel znovu žádal deputaci, aby působila na zástup, aby se klidně rozešel. Policejní ředitel podal pak všem ruku a pravil: „Pánové, ujišťuji vás, že jsem velkým přítelem studentstva; také jsem byl studentem a dovedu chápati vaše smýšlení. Jen hleďte vše uklid- nit, aby nebyla příčina k zakročení!“
Němec
16 article
Kdo dovelil vztýčení velkoněmeckého praporu? Když zástup u Krakovské ulice vzrůstal a čím dále tím důrazněji žádal, aby velkoněmecký prapor z domu „Lesehalle“ byl sňat, přišel vrchní ko- misař Fahoun k předsedovi uvítacího komitétu dru Kafkovi a prosi! ho, aby prapor dal odstraniti. Dr. Kafka odvětil, že vztýčení praporu dovo- lil policejní ředitel a že o bezpečnost účast- níků slavnosti musí býti postaráno. Vrchní komisal Fahoun připomenul, že o toto bezpečí je v šemožne pečováno. Pravil dále, že sice nemá práva dávati nařízení k sejmutí praporu, že však v zájmu docílení pokoje jistě jedná v intencích policejního ředitele, když žádá, aby byl prapor odstraněn. Dr. Kafka pravil, že prapor měl býti vztýčen jen po dobu slavnostního aktu v budově a poněvadž akt ten mezitím byl skon- čen, že dá prapor odstraniti. Potom také skutečně byl velkoněmecký prapor svinut a odstraněn.
Kafka doktor
17 article
Za zpěvu pe Václavském náměstí. Za hlahclu písní „Kde Gomov můj?“ a „Hej Slo- vané!“ nepřehledný zástup studentů českých ubírals od Krakovské ulice pe Václavském náměstí. Ve Vodi- čkově ulíci vpell se do zástupu buršák s červenou čapkou. Byl uvílán pískolem a voláním hanby. Hned buršáka obklopili tři policisté a doprovodili ho do Krakovské ulice. U Stýblova domu na Václavském náměstí přišli zástupu do cesty tři buršáci v barev- ných čapkách. Tam nastalo značné vzrušení, poně- vadž do zástupu kdosi vhodil polínko Z počátku vyslovena domněnka, že polínko shozeno s okna, ale rozhořčení se uklidnilo, když ze zjistilo, že polínko hodil někdo s nákladního vozu. Asi dvacet policistů mezilím přispělo buršákům a odvedlo je ze zástupu. Voláno bylo na ně: „Perest! Hanba prove- katérům!“ Za zpěvu národních písní ubírali se stu- denti dále do Ovocné ulice, kde setkali se s deputací od policejního ředitele se ubírající. Depulace sdělila zástupu jak pořídila a vyzvala zástup k rozchodu, který také proveden.
Stýblův Václavský náměstí
18 article
Rozjíždka ze slavnosti. Ještě po odchodu českých studentů byla Krakov- ská ulice uzavřena policejními kordony. Kdo se ne- představil německy, nebyl do ulice vpuštěm. Roz- jíždka z Lesehalle stala se podobně jako vjezo do- polední: buršáci v olevřených kočárech projižděl v plném viksu ulicemi pražskými. V Krakovské ulici shromážděno bylo mnoho obecenstva, které hlasitě dávalo na jevo svoji nelibosť. Nemalé roztrpčení vzbudilo, když fiakrista č. 224 tak náhle obrátil, az porazil starou ženu, na zádech koš nesoucí a když obecenstvo mu to vytýkalo, fiakrista č. 117 hlasil obecenstvu spílal. Mezilím na policejním ředitelství bylo velmi rušno. Se všech stran přijímány telefonické a telegrafické zprávy, rozkazy udileny k uzavírání jednoliivých ulic, zprávy podávány místodržitelství a opatření učiněna k zachování klidu. Jeden student, který byl na Vá- clavském náměstí na pokyn buršáka předveden, pod- roben byl obsáhlému výslechu. A co se zjistilo? Ž student odstrčil prý buršáka, kdyžsena něj dral A proto byl zatčen student — a v průvodu tří poli- cistů veden na filiální strážnici ve Vodičkově ulici odtud dopraven do budovy policejního ředitelství. Asi po třech hodinách teprve byl propuštěn ...
Krakov Lesehalle krakovský ulice Vodičkův ulice
19 article Večerní procházka českých studentů.
Večerní procházka českých studentů. Před 7. hodinou večerní shromáždilo se u budovy české vysoké školy technické na Karlově náměstí asi 300 českých studentů, kteří za zpěvu vlasteneckých písní ubírali se Spálenou ulicí do Ferdinandovy třídy a Ovocné ulice. Cestou provoláváno: „Ať žije druhá česká universita! Fuj Inšpruk!“ Když dorazil zástup k Můstku, nalezl vstup na Příkop kordonem policistů uzavřený. Velmi ostře policejní úřadníci přikročili k rozptýlení zástupu. Jeden studující byl na pokyn koncipisty Slavíčka zatčen poněvadž se ihned „ne- rozešel“. Zástup seskupil se pak opět a ubíral se pe Václavském náměstí do Marianské ulice, kde před re- dakcí našeho listu zastavil a zapěl dvě sloky písně „Hej Slované!“, provolal slávu druhé české universitě, načež postupoval zástup Marianskou ulicí do ulice Bredovské. Zašel až k závodu „Prager Tagblattu“, kde uspořádána ohlušující kočičina a voláno „Fuja hanba!“ Odtud ubíral se zástup k Jindřišské věži, ale oddělení policistů tryskem so dostavilo a zástup k roz- chodu přimělo. Večerní tato procházka vážným prů- během vzbudila pochvalu u četného obecenstva. Buršáci, kteří včera ráno na Komenského náměsu spilali Čechům a byli za to ztrestáni, jsou technik Fr Weisbach a právník HI. Linhart.
Slovan Prager Komenský Čecho Weisbach Linhart Karlov náměstí Ferdinandov třída Inšpruk Václavský náměstí marianský ulice Jindřišská
20 article
Z kruhů studentských vyličuje se nám ještě tato karakteristická scěna: Před hudovou »Lesehalle vykřikl buršák na studenty české: »Halts Maul Lausbuhen!« Vedle něho stál vrchní komisař Fahoun Studenti čeští obrátili se na něj, aby jméno buršáka zjistil a jeden z nich položil tomuto klidně ruku na rameno. Vrchní komisař studenty české ale od bur- šáka odstrčil a tohoto strkal do průjezdu »Lesehallee Ceští studenti proti tomu protestovali, ale pan ko- mísař odbyl je: »Dejte mi pokoj — nemám čas.« Když byl žádán pak, aby sám jej jmenoval, aby mohlo si býti stěžováno na případ ten, odvětil ko- nečně: »Kde pak jest — ať ho tedy zjistím ?« Ko- nečnou ochotu tuto projevil pan vrchní komisai ovšem ale teprve potom, když byl už buršák — v bezpečí . ..
Maul Lausbuhen
21 article Denní zprävy.
Denní zprävy. — Konfiskace. Odpolední vydání včerej- šího čísla »Národních Listů« propadlo kon- fiskaci, již po 1. hodině z rozkazu státního za- stupitelstva vykonali zřízenci pražské policie. Závada byla shledána ve dvou odstavcích denní zprávy »Čechy byly německými jsou německými a zůstanou něme- ckými.« — Proti této konfiskaci podáme ná- mitky, jakmile nám příslušný soudní výměr bude doručen. — Německé Čechy. Zmínili jsme se včer o drzém nápisu, jenž »zdobí« knihovnu v domě, v němž zemřel Šafařík a jenž českým profes- sorem prodán byl »Rede u. Lesehalle der deutschen Studenten«. Dodatkem k tomu chceme z historie uvésti důvod, jenž je nejpádnějším vyvrácením nestoudné lži, že Čechy byly kdy německé. Ne snad k vůli chlapecké demonstraci buršáků v jejich budově, ale abychom vůbec vyvrátili nesmyslné tvrzení o německosti Čech. O tom, jsou-li jimi dnes, slov šířiti nebudeme; vždyť bychom jakýmkoli důkazem v tomt směru kompromitovali nezvratnou pravdu,že naše je a zůstane tato země, jejíž jedině my jsme dějinnými representanty. Za svědky ne- popíratelné pravdy, že Čechy nikdy nebyly ně- meckými, voláme německá knížata z první polo- viny věku sedmnáctého, tedy v době nej- většího úpadku národa našeho.
Šafařík Čechy
22 article
Bylo to v roce 1630, kdy shromáždil se v Řezně sjezd německých kurfiřtů za tím hlavně účelem, aby za vedení Maxmiliana bavorského bylo naleháno na císaře Ferdinanda II by zbavil Valdštýna vrchního velení armády. Ve spise v příčině té Ferdinandovi podaném žádáno výslovně, aby císař postavil v čelo svého vojska jiného vojevůdce a sice takového, který by zrozen byl v říši národa něme- ckého a nebyl cizinec, nýbrž byl národa toho synem.« Valdštýn byl tedy proto, že v Čechách narozen, německým kur- fiřtům cizincem. Byl národa jiného a ne německého aČechy byly knížátkům, kteří asi dobře věděli, kam sahají hranice německé říše — cizinou. Tím ale neni vyvráceno pouze právě tak směšné, jako nestoudné tvrzení v nápisu »Rede- und Lesehalle«, nýbrž vůbec bajka o příslušnosti zemí českých k německé říši, zejmena ale mizerná
Maxmilián bavorský Ferdinand II Ferdinand Řezno Čechy Rede
23 article
lež o universitě pražské, z níž naši národní ne- přátelé nejen na úkor pravdy, ale vlastní své vědecké reputace, stůj co stůj chtějí udělat první universitu německou. — Dva německé citářy k slavnosti ole- vření nové Lese- a Redehaile: Oba kasiňácké večerníky supí vztekem nad pokořením pseudo- německé zvůle, provedené včera na české Praze vyvěšením velkoněmeckého praporu na novém sídle Lese- a Redehalle, na domě, v němž duši svou věčnosti odevzdal před 44 lety náš Šafa- řik. Oficiální němectvo »mastného oka na slo- vanské polívce«, jak nazval předseda Lesehalle pražské Germánstvo, tváří se uraženo, ale sku- tečné němectvo pražské, ta hrstka nepatrná ne- popíratelných Němců rodem, přičiňuje ve svém listě k celému honornému výbuchu t. zv. vznešené německé společnosti pražské komen- tář, který neni v podstatě ničím jiným, leč obvi- něním, že Němci, kteří pod červenočernozlatou trikolorou otvírali Lesehalle nové bydliště, činil tak v barvách, které jim ani nenáleží. Něme- ckonacionální pražský »Der deutsche Volksbote«. jediný list skutečných Němců v Praze. přibijí slavnost takto:
Šaf Němec Praha
24 article
»Až tento list přijde do rukou čtenářů, bude zrovna po slavnostech v »Halle«, dopit bude poslední »frühschoppen«, ovšem v — německém domě a řada rušných a slastných dnů bude ta tam. Tak mnob slova o němectví a chtění »německým býti« zalehnou, ale »Halle« ani v novém svém sídle nestane se stř- diskem »veškerého němectví«, jak by židovsko-libe- rální tisk rád dokázal, nýbrž střediskem ži- dovských studentů, kteří k němectví a ně kolika německých studentů, kteří k ži dům držíe Bezděky přinesla sama »Bohemia« pádný doklad, tak říkajíc z psychofysiologické své individuality, k tomuto tvrzení německo-nacionál- nlho listu pražského a sice svým referátemo čtvrtečním slavnostním představení v německém divadle. Nadšené péro jejího referenta pojedná- vajíc o skvělé representaci pražského »dajč- tumu« v divadle, o nejvznešenějších (»vornehm- sten«) zástupeích jeho, rozohnila se k následu- jícímu v pravdě »suggestivně« orientálskému vzletu:
Bezděk Halle německý dům Bohemia
25 article
Ovšem co znamenají všichni pro oko vůčí květ- nému věnci nejpůvabnější ženskosti, kteráž v nej- vonnějším půvabu veškeré prostory slavnostníh domu plnila? Kdo má pro ně ještě pohledu, kdyl skvoucí světlo padá na bílé šíje, jiskři v planou- cích zracích, v pestré nádheře drahokamů září svou gloriolou obestírá neozdobenou prostomilost poupětem pukajíciho mládí? . . . Na bal- koně byli umístěni mili hostě z Vídně a Německa, kteří pestrou rytířskostí svých šlégrů a bare všechny zraky (ženského světa) na sebe upoutali Svěží byli všichni a musil by člověk býti mladým děvčetem, aby dal přednost buď to- muto v přilehavém zeleném kabátci, s červenými šňůrami, aneb onomu v černém aksamitu s bllou širokou šerpou a povstalým pérem, aneb zas jinému s ohnivěčerveným sametovým byretem aneb červeno- bíle opentlenému s naraženou v čele cereviskou. Se skvoucími šlégry mezi nohy postavenými seděli tu veselí a hrdí všichni ti skvostní lidé na svých místech a dvojnásob plně nazpět posí- lali, co na žhavých pohledech k nim zalétalo.
Vídeň Německo
26 article
Už leceos jsme četli po německu, aleo Němcích a Němkyních takhle psáti nedovede Němec, leda by měl skutečně dar, proměniti se v mladou dívku, vzácný to případ, který, jak známo, byl vyhražen jen jednomu jinochu v ře- cké mythologii . . . »Der deutsche Volksbotee mluví cosi o redakčním koši pana Katze v »Bo- hemii« i nazývá jej »salonně neschopným«. Je-li opravdu takovým, tento referát patřil d koše páně Katzova. — Album »Moravě«. Aby získali podpon pro stavební fond českého Národního divadl v ujařmeném dosud hlavním městě Moravy, vydali moravšt! umělci obrazové album »Moravě«, obsahující šestnáct kartonových listů s 19 obrazy. Veškeren výtěžek prodeje připadá stavebnímu fondu českého Národního divadla n Moravě. Polovina nákladu určena byla pro Moravu a polovice pro království české. Na Moravě uvítaly korporace a jednotlivci toto dílo s plnými sympatiemi a zvlášť sokolské jednoty rozebraly je tak, že zbylo pouze několik see výtisků. V království českém nedostalo se dílu dosud takové pozornosti. »Moravě« je obrazové album krásné a cenné obsahem i úpravou cena jeho jest tak nepatrná, že v literatuře naší podobného zjevu nent. V albu »Moravě« zastoupeni jsou tito umělci: Alfons Mucha, Maa Švabinský, Joža Uprka, Al. Kalvoda, F. Ondrů- šek, Zd. Vorlova, J. Koudelka, Boh. Jaroňok. J. Šír, Dušan Jurkovič, Jak. Obrovský a so- chaři Frant. Uprka a Štura. Album »Moravě- jest vhodným a krásným dárkem vánočním. Nepochybujeme proto, že náklad určený pro království české rozebrán bude v době nejkratší Celé dílo stojí 5 korun. Objednávky vyřizuje kancelář Družstva Národního divadla v Brně.
Němec Němkyně Katz Katzův Mucha Švabinský Uprka Al Kalvoda F Ondra Zdeněk Vorlův J Koudelka Boh J Šír Jurkovič František Štura Morava Bo národní divadlo můj Morava národní divadlo v Brno Morava
27 article
— Stavba representačního domu u Prašné brány. Zejtra tedy z vleklé otázky zastavení obecního pozemku u Prašné brány státi má se definitivum, sbor obecních starších postaven bude před rozhodnutí záležitosti, kteráž svým průtahem stává se pomalu nejtrapnějším před- mětem veřejné diskuse pražské. Proto s velikým zadostučiněním přijato bylo usnesení městské rady v páteční schůzi její, že věc jednou mus býti vyřízena, ať již kladně či záporně a žejí tedy dlužno položiti na jednací pořad zejtřejšt schůze sboru, ke kladnému či zápo nému vyřízení. Čemu bude platiti klad anebo zápor zejtřejší schůze ? Návrhu, aby obec praž- ská nákladem 3 millionů K postavila na svém pozemku u Prašné brány budovu dle tolikátého a tolikátého projektu representačního domu.
městský rada
28 article
Hlasování městské rady za absence dvou členů vypadlo sice pro návrh na zbudování »repre- sentačního domu«, ale většina, jaké návrh do sáhl, neukazuje na naprostou bezpečnost jeho přijetí ve sboru, nehledě ani k jejímu složení strannickému. Nebude-li však návrh přijat, na- stává stará — tabula rasa, ačkoli jest pokryta již — pěti varianty projektu, jenž pozvolným slevováním svým bezmála pozbyl representativ- nosti, jak bylo v pátek ne neprávem připome- nuto. Nebude-li návrh schválen, ocítí se sta- vební projekt u Prašné brány opět v koncích, či vlastně v nových začátcích, neboť k návrhu v městské radě přijatému nebyl připojen návrh alternativní, v tom znění, co že bude asi státi na pozemku u Prašné brány, bude-li zamitnuta stavba tak zvaného representativního, spíše ná- rodního aneb spolkového domu? Jest jisto, že k tak důležitému, financí obecních velice blízko se dotýkajícímu a pro národní rozvo přímo směrodatnému rozhodnutí nebyla učiněnn nejlepší příprava, sice bychom nestáli pořád před znamením otázky a před opětnou moš- nosti — nového odročení, kteréž zejtřkem hrozí.
spolkový dom
29 article
Jedna věc je ovšem potěšitelná, že nen totiž o tom ani nejmenšího už sporu, že po- zemek u Prašné brány musí býti stůj co stůj národnímu, kulturně- národnímu účelu zachován, k tomuto názoru přidávají se konečně i nejurputnější jeho původní protivníci, kteří vydání staveništěu Prašné brány volné tržbě smiřovati chtěli před veřejností českou smluvným servitutem účele české národní výhrady, nejdobrodružnější nápad který se v té příčině vyskytl. Dnes není nej- menší pochyby o tom, že od této zásady za- chování staveniště obci a provedení stavby v její režii ustoupeno nebude a že vůči jednomyslné shodě veřejného mínění se zastupitelskými čini- teli nikdo se více neodváží vystoupiti s myšlen- kou opaku na veřejnost. Jinak vidíme, že střetly se oba hlavní principy názorů o samém prakti- ckém užití staveniště u Prašné brány nejprud- čeji před samým zejtřejším rozhodnutím. Naji- nám místě této rubriky uveřejúujeme vážné po- lemické hlasy obou směrů, z nichž jeden jest pro divadlo, druhý pro »representační důme. Zápolí spolu stránkou nikoli poslední důležitosti — totiž finanční. Bližší příhlédnutí k ní hude právě věcí oteů města zejíra zasedajících, kteří nebudou míti před sebou návrhy zrovna zevrub protříbené. My se své strany nehodláme otázku svou dvojakostí již dosti obtížnou ještě kompli- kovati. Máme za to, že členové sboru půjdou k zejtřejšímu hlasování s hotovými již náhledy. Jak známe smýšlení české slovansky národní Prahy, pobouřené sobotní bezpříkladnou prove- kaci, kdy na její tvář zavěšen červeno-černo- žlutý cár pohany a sice na jednom z nejposvát- nějších jejích míst, uvítala by kladné rozhodnuti povolaných správců jejích, také národníeh osudů, o ná- vrhu městské rady s uspokojením.
Praha
30 article
Je to národní tužbou Prahy, aby těsně při staro- slavném českém dile Rejskově, při Prašné bráně, na místech druhdy králova dvora, sídla kdysi krále Jiřika nejsvětější paměti vznikl nový zna- menitý dům »u nové věže« pro záruku věčného národního rázu těchto historických míst! Toto ponětí by samo mělo stačit k neváhavému roz- hodnutí a sílu jeho nechceme seslabovali úva- hami o tom, co hrozí z německé strany na upevnění německé bašty, stojící na protějším druhdy srázu příkopu mezi dvěma městy. Mláli dojíti zase jednou na boj s Němci o každou píď Prahy, bylo by zajisté zoufalým nerozumem, vydávati nejisté sudbě a úkladům německým nejdrahocennější kus české země- České divadlo čincherní u Prašvé brány v Praze. Z Družstva Národního dívadia se nám píše: »V pá- teční schůzi městské rady projevil pan dr. Edvard Baštýř mínění, že by divadlo bylo obci stálým břemenem, vyžadujíe roční subvenci. Domněnka tato vyvrací se úplně již tou okolnosti, že činoberní di- vadlo u Prašné brány bylo by součástkou Národ- ního divadla, tedy král. českého zemského divadla, tedy vydržováno ze subvence, kterou jemu dává ne obec pražská, nýbrž království české. Kromě staveniště nevyžadovalo by hudoucí divadlo na obci pražské aní nejmenší oběti, což by právě bylo pro obec výhodou největší. — Relerent mag. rada p. Hrnclř uznal za vhodno poukázati k tomu, že korporace, žádající za věnování pozemku pro stavbu divadla, kdyby sešlo se stavby domu re- presentačního, nemají dosud ke stavbě dostatečný kapitál. Naproti tomu dlužno připomenouti, když šlo o stavbu Národního divadla, že sbor pro zřízení
Rejskův Němec doktor Baštýř Praha Jiřik svatý paměti Český divadlo národní divadlo
31 article
Národního divadla neměl na počátku sni krejcaru jmění, ale že si je opatř1I. Tento- kráte by se neappellovalo ani na veřejné sbírky, nýbrž opatřily by si korporace potřebný peníz ji- ným způsobem. Kromě toho však, jak zřejmo z podání Družstva Národního divadla k praesidiu městské rady pražské, již z pouhého prodeje vybý- vajícího staveniště 2000 m2 by se vyzískalo přes polovinu stavebního nákladu! Av budově, která by na těchto 2000 m2 vedle di- vadla se postavila soukromým nákladem jednotlivce nebo sdružení, zřídily by se zajisté četné malé a velké krámy, jimiž by úplně se vy- hovělo živnostníkům ve smyslu vývodů p. Jirou- ska. Účelnějšiho mista pro divadlo není pak v celé Praze nad mistou Prašné brány, odkud by také české di- vadlo úplně paralysovalo německý ráz sousedního Příkopu.« Represontační dům u Prašné brány. Od pp. arch Balšánka a stav. rady Osv. Polivky obdrželi jsme tento přípis:
Balšánek Osv národní divadlo m 2 Represontační dům
32 article
»Prosíme o uveřejnění následujících řádků jako odpovědi na podání předsednictva Družstva Národ. divadla ke sl. radě městské ze dne 2. t. m. ve Vašem ct. listě dnes uveřejněné Elaborát náš ve příčině stavby divadla u Prašné brány, v denních listech dne 27. m. m. uveřejněný. založen byl na tom předpokladě, že spojené Družstvo, Sbor a Sdružení ucházejí se o přenechání celéha staveniště u Prašné brány, jak vysvítá z jich žádosti ke sl. radě městské, v níž nečiní se zmínky o pře- nechání pouhé části staveniště. Z toho výplynuly další naše dedukce. Pokud jde o kalkulaci v dnešním Vašem ctěném listě uveřejněnou, dovolujeme si — vzhledem k ne- obyčejnému zájmu celé veřejnosti k télo důležité otázce — poukázati na následující fakta 1. Pro divadlo toho rozsahu, jak jest žádáno (1500—1800 osob), bylo by třeba staveniště délky 64.— m., šířky 34.— m.; odřízne-li se tato šířka z nepravidelné figury staveniště u Prašné brány, dá to plochu 2338.00 m.
spojený družstvo stavba divadlo
33 article
2. Ulice Petrohradská, nyní 14.00 m. široká, mu- sila by se rozšířit na 15 m.; vedle toho musila by se vésti nová rovnoběžná ulice na druhé straně di- vadla, taktéž v šířce 15.90 m. Na ulice odpadlo by tudíž 931.00 m2. 3. Zbylá nepatrná trojůhelníková čásť stavenistě, která by se velmi těžko zastaviti dala, obnášeia by 815.00m°. 4. Co by obec musila na divadlo věnovati, kdyby je stavěla sama? a) Pozemek divadel. 2338 00 m3 538 K = 1,257.000K » na ulice 931.00 m2 538 K = 501.000k c) Upravení ulic . 931.00 m2 30 K = 27.000k d) Stavba divadla . 2300.00 m 600 K = 1,380.000k = 3,200.000k dohromady K tomu se podotýká, že náklad na 1 m2 zasta vené plochy jednoduchého a malého tohoto divadl může se kalkulovati 600 K. Z uvedeného nákladu obnášela by 41/4 proc. annuita ročně 136.000 K. K tomu však přistoupila by ztráta přirážek a činžovního groše na plochu divadla a ulic rozvržená v obnosu 28.000 K. Roční příspěvek obce na stavbu divadla obnášel by tudlž 164.000 K a desátým rokem počinaje, kdy by se musil plali ekvivalent 8000 K, pak 172.000 K. 5. Čím by obec přispívala, kdyby věnovala pous staveniště na divadlo? Cena pozemku na divadlo a ulice ob náší . . . . . . . . . . . . 1,786.000.—K 75.900.— z toho 41/4 annuita k tomu ztráta přirážek a činž. groše . 28.000.— roční příspěvek obce na věnování sta- 104.000.—K veniště okrouhle K tomu se podotýká, ze zbylý blok ku Josei- skému náměstí nemůže být čítán za stejnou prů- měrnou cenu jako staveniště divadla při Prašné bráně nepoměrně cennější, jeho cena jest znehodnocena
Na ulice divadlo . 2338 00 divadlo . 2300.00 m 2 . 3 538 K m 2 538 K m 2 30 K 600 K