2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
4. prosince 1904.
5
article
činný attentát a proto jediinou
formou, která může dána býti re-
formám, je poradná hromada s prá-
vem přímého referováni panovní
kovi, a vyjadřování svých názorů
otázkách samosprávy, aby je pa-
novník mohl vzíti v úvahu. Tímto prá-
vem bude prakticky rozřešena ta veliká úloha,
o které se v naší době tolik mluví a píše: sblí-
žení cara s národem a odstraněn
těch neprošených prostředníků,
kteří se staví mezi národ a cara.
oto právo, jak myslíme, úplně uspokojí poža-
davky současné ruské společnosti. Ruský národ
se domnivá, že hlas jeho nedoniká k panovní-
kovi proto, že nejvyšší hodnostové, tvořící okol
carovo, neznají Ruska. Nikdo v Rusku kromě
kroužků doktrinářů a — revolucionářů nepo-
mýšlí na omezení carské moci, ale všechny vzdě-
lané třídy národa přejí si, aby byla omezena libo-
vůle administrace a národu otevřena volná cesta
k hosudárovi.
Finanční stav Německa.
Státní tajemník pro finance Německa, sv. pán
Stengel, podal včera v říš. sněmu německém vý-
klad o finančním stavu Německa, dovozoval, že také
rozpočet na rok 1905 končt defi-
citem, avšak menším, nežli v minulých letech.
Poukázal k tomu, že výnos cukerní daně bude
v roce 1904 pravděpodobně o 14 mill. větší,
nežli preliminován, což dokazuje, že cukerní
bernietví nastoupilo pravou cestu. Daň ze sol
vynese o 2 mill. více, daň z lihovin o 1 mill.,
výtěžek z říšských železnic stoupne pak o 1 mill.
a říšské banky o 3 mill. Naproti tomu však
výnos cel klesá. Až do měsíce října byloo
12 mill. méně přijato, nežli v předešlém rocea
o 18 mill. méně, nežli činí přislušná rozpočtová
položka.
svatý . pán
Stengel
Rusko
Německo
6
article
Aby se udržela rovnováhav
říšské pokladně, bude nutno vy-
dati pokladniční poukázky a to
v takovém počtu, jako nikdy dosud. Přes to
však možno tvrditi, že — běžný rok skončí bez
deficitu. Při upravování nového rozpočtu bylo
sice vzhledem k nepříznivým finančním pomě-
rům postupováno se všemožnou šetrnosti, a v š ak
přes to nebylo možno ubrániti s
výpůjčce. Nynějšími poměry byli jsme, děl st.
tajemník Stengel dále, také přinuceni žádati no-
vých 121 mill. na ozbrojení vojska. V celku
potřebujeme půjěku v obnosu 293 mill. Po-
vstání v jižní Africe vyžadov alo
dosud 135 mill. nákladu.
Afrika
7
article
Bouřlivé výjevy v ulicích pražských.
Německý spolek „Lese- und Redehalle Hler
deutschen Studenten“ přesídlil ze svých dosavadních
místností na Ferdinandově třídě do vlastního domu
v Krakovské ulici. Tuto událost oslavili buršáci tří-
denní slavností. Pokud program slavnosti omezil se
na německé divadlo a popíjení v knajpě, veřejnost
česká ani si toho nevšímala, jinak se ale věci utvš-
řily, když zpití buršáci v časných hodinách ranních
nadávali Čechům, když za bílého dne uspořádána
byla projížďka rozmanitě vyšňořených buršáků nej-
živějšími ulicemi prazskými a když s domu Leseha lle
v Krakovské ulici zavlál velkoněmecký prapor. Tol
počlnání i holubičí povaze české zdálo se upřílišně-
ným. V počtu několika tisíc sešlo se české obecenstvo,
nazvíce studenti, na Václavském náměstí u Krakovské
ulice a selrvalo tam tak dlouho, až po důrazných
protestech bylo konečně dáno nařízení, aby velko-
německý prapor byl s domu sňat. Svinování praporu
bylo provázeno bouřlivými projevy. Za nedlouho
potom rozjížděli ze účastníci slavnosti z Krakovské
ulice v otevřených kočárech a v plně porádě, což opět
vzbudilo u českého obecenstva roztrpčení proto, že
české menšiny ve zněmčeném území netěší se ani
z daleka podobné volnosti.
Ferdinandův
Čecho
krakovský ulice
Tolo
Václavský náměstí
Redehall Hler deutschen Studenten
8
article
Jak sačal druhý dan zlavnosti?
Zasluhou a přičiněním zpitých buršáků stal se
včera v časných hodinách ranních velmi hlučný vý-
jev na hoř. Novém městě, o němž policie zachovala
hluboké mlčení. Na štěstí byl výjev ten sledován čet-
nými nestrannými svědky, kteří dokazují, že buršáci
zavdali podnět ke srážce, při níž byli pak do krve
zbiti. Pravíme na štěstí, nebot kdyby se byl výjev
stal beze svědků, jistě by se tvrdilo, že vše způso-
bili a zavinili Češi. Jeden z těchto věrohodných
svědků, naddozorce potravní daně p. Jan Seidl, vy-
pravoval nám o tom: Bylo několik minut po čtvrté
hodině ranní, když jsem zaslechl velký hluk z Tá-
borské ulice Stál jsem u čáry potravní daně na Ko-
menského náměstí na hoř. Novém městě a poněvadz
plynové svítilny hoří tu celou noc, měl jsem dobrý
rozhled do okolí. Zástup lidí, kteří se z Táborské
ulice hrnuli, řval na sehe německy, jiný jazyk nebylo
slyšeli. Pozoroval jsem, že jednotliví účastníci na sebe
holemi dorážejí. Najednou se zástup rozutekl a po-
zoroval jsem, že jeden jinoch s obnaženou hlavou
a s holí v ruce běží za jiným mladíkem. Poněvadž
onen s holí německy křičel, soudím, že to byl ně-
mecký student. Skoro současně druhý student ně-
mecký pronásledoval jiného mladíka do Ječné ulice
Čech
Seidl
borský ulice
ko
9
article
Oba studenti vrátili se pak do Táborské ulice, kde
* srazili z hloučkem lidí. Slyšel jsem prudkou hádku,
v německé řeči vedenou. Pojednou jeden buršák zvol l
z plných plie (německy): „Všichni pražští Čechově
jsou padouši!“ Zvolání toto rozléhalo se široko daleko
a slyšeli je zejmena obyvatelé v okolních domnech,
kteří rámusem byli ze spánku probuzeni a otevřeli
okna, aby se podívali, co se na ulici děje. Za chvíli
potom zvolal jiný buršák: „Ty polský pse!“ Po tomko
výroku byli dva buršáci, patrně ti, kteří nadávky pro-
nesli, obklopeni a zbiti tak, že byli celí krví zbroceni
Jeden byl odhozen pod kola vozu, kde jej uražený
zhrestal. Po výprasku všichni účastníci se rozešli, az
na zbité buršáky, kteří se odebrali na policejní stráž-
nici ve Štěpánské ulici. Po občírném výslechu byt
odvedeni do všeobecné nemocnice, kde jim byly na
klinice rány vymyty a pak byli propuštěni domů. —
Dle souhlasných výpovědí svědků zavinili srážku bur-
žáci nadávkami Čechům.
Touto afférou započal druhý den slavností lese-
hallských.
Čecho
Táborský ulice
štěpánský ulice
Čechův
všeobecný nemocnice
10
article
Německý průvod Prahou.
Včera dopoledne účastníci slavnosti shroná ždi
se v nové budově Lesehalle. Byli mezi nimi rektoři
německých vysokých škol, někteří poslanci němečií,
německý konsul, presidení vrchního soudu a j. Mnoho
účastníků bylc z říše. Pořadatelům slavnosti nešlo jen
o vnitřní ráz, nýbrž o zevnější lesk a proto byl arran-
zován průvod Prahou. Zdi se zrovna, že Němci potře-
bovali do svého slavnostního rámce nějský sytější
obraz a že bes provokace solva asi by ho docílili.
tak pořádali průvod. V Grand hotelu sešli se účastníci
slavnosti, zejmena buršáci v plném barevném viksu.
Po 1/411. hod. dopol. vsedli do fiakrů a v 60 kočárech
jeli Hybernskou ulicí na Příkop a odtud Václavským
náměstím do Krakovské ulice, ke svěmu sídlu Lese-
halle. (Nejkratší cesta z Grand hotelu do Krakovské
ulice, jak známo, je ulicí Marianskou. Pozn. red.) Dům
ten byl v průčelí chvojím dekorován. Pamětní deska
Šafaříkova je úplně zastřena firmou Leschalle. Ně-
mecký průvod slovanskou Prahou pobouřil nemálo,
takže záhy shromáždilo se na Příkopě a na Václav-
ském náměstí množství českého obecenstva.
Němec
Šafaříkův
Václav
Praha
krakovský ulice
krakovský
Lesehalle
Grand hotel
Leschalle
11
article
Protust proti velkoněmeckému praporu.
Projíždka německých studentů v plné parádě
pestrobarevných odznaků způsobila mezi českým obe-
censtvem nemalé vzrušení. Uvažováno byle o tom, že
české menšiny jsou ve zněmčeném území dány na
pospas nejhrubšímu násílí, že žádná slavnost a žádný
průvod není jim tam dovolen a jak naproti tomu
Němci v Praze požívají krajní volnosti a že vyzývavě
si počínají vystrkováním velkoněmeckých svých od-
znaků. Z Grand hotelu nevolili nejkratší cestu Marian-
skou ulicí nebo Sadovou třídou do Krakovské ulice
ale učinili značnor zajíždku Hybernskou ulicí po
Příkopě a Václavským náměstím do Krakovské ulice.
Němec
Praha
krakovský ulice
Václavský náměstí
Grand hotel
12
article
Za nekonečnou řadou kočárů ubíral se zástup če-
ského obecenstva, najmě pak studujících, po Václav-
ském náměstí a stanul v Krakovské ulici. Dále totiž
nemohl, poněvadž ulice Krakovská byla uzavřena dvoj-
násobným kordonem policistů. Stačil pohled na chvo-
jím zdobený dům Lesehalle, aby vzbuzeny byly trapně
pocity. Se střechy tohoto domu vlál totiz
velkoněmecký prapor. Zástup u Krakovské
ulice semknutý, žádal důrazně, ale slušně, aby pro-
vokativní prapor ten byl odstraněn. Jeden studující
mluvil k zástupu: „Když zde byl návštěvou panovník
bylo zakázáno vyvěsit slovanské prapory a velko-
německý prapor má býti trpěn ve slovanské Praze?“
„Dolů s ním!“ ozvalo se ze sterých hrdel současně
Policejní úřadníci byli žádani, aby dali prapor od
stranit, ani však ktčili rameny, povídali, že nemohou
o svě vůli ničeho učinit a jen zástup k rozchodu po-
bízeli. „Neodejdeme, dokud prapor nebude odstraněn!“
bylo odvetou. A zase ozvalo se ze sterých hrdel volání
„Dolů s ním!“ „Pereat!“ Zástup rostl a rozčilení se
zvyšovalo. „Dolů s ním!“ bylo slyšet jako vzdálené
hromobití. Studenti učinili u Krakovské ulice nepro
niknutelnou zeď. Buršáci v barevných čapkách pro-
cházeli se nahoru i dolů, ale do Krakovské ulice
odtud na Václavské náměstí nemohli se dostati. Nikdo
jim neublížil, ale průchod byl jim zamezen. Policejní
zřízenci nejednou učinili pokus, aby zástup rozptýlili,
ale nikdo se ani nehnul. „Nebudeme trpět takovou
provokaci!“ bylo odvetou na vyzvání k rozchodu.
Václav
Pereat
krakovský ulice
Praha
Václavský náměstí
13
article
„Dolů s tím praporem!“ Tu a tam přijížděl kočár
vezl opozděné účastníky slavnosti. Byl-li to účastník
v černém úboru, ještě kočár projel, ale buršáci skr
se nedostali. Kočím fiakrů nezbylo, než aby jeli
oklikou buď Smečkami anebo Mezibranskou ulieí
V Krakovské ulici byl shromážděno mnoho obecen-
stva, také buršáků v civilu i v barevných čapkách
Tito měli veliké potěšení, že se český lid tak hněvá
k vůli velkoněmeckému praporu. Buršáci stále se po-
smívali a hlučně se bavili. Měli ovšem velký poče
policistů na blízku ke své ochraně. Přes půl hodiny
trvalo volání „Dolů s tím praporem! Pereat! Toje
provokace!“ a pod. O 1/212. hod. polední přišel vrehní
komisař p. Fahoun a oznámil zástupu, že velko-
německý prapor bude sňat a vyzval proto
zástup, aby se rozešel. „Nevěříme!“ znělo v odpověd
Vrchní komisař ujišťoval: „Stalo se opatření, že prapor
bude odstraněn, tak tomu můžete věřiti“ Za několik
minut bylo z daleka pozorovati, že velkoněmecký
prapor je svinován. Když byl již úplně svinut a vy-
kýřem ve střeše na půdu vtažen, ozval se neutu-
chající potlesk. Nepřehledný zástup zapěl pak „H i
Slované!“ a dal se na pochod po Václavském ná-
městí k Vodičkově ulici. Protest proti velkoněme-
ckému praporu měl tedy výsledek.
Mezibranská
Tito
Pereat
Fahoun
Slovan
krakovský ulice
Vodičkův ulice
14
article
Intervence u policejního ředitele.
Zástup shromážděný na Václavském náměstíu
Krakovské ulice marně domáhal se toho, aby velko-
německý prapor byl sňat. Proto odebrala se deputace
studentů k policejnímu řediteli, aby působila k odstra-
nění praporu, tak aby se ušetřilo další rozechvění
českého obyvatelstva. Policejní ředitel odpověděl de-
putaci, že prapor nemůže dát odstranit, poněvadž je
prý to prapor národnosti německé a nikoli říšský
německý prapor, dále že jako úřadník musí býti ne-
stranným a musí hájiti práva obou národností. Také
nedá prý se ulicí přinutit, aby zakročoval, neboť pak
prý je to hrozba, že pořádek nebude zachován. Kdyby
bylo ticho, tak by mohl zakročiti v tom smyslu, aby
se nějaké rozechvění obyvatelstva nestalo, takhle ale
by se řeklo, že byl donucen poslouchati ulici. Jeden
člen depulace poukázal potom na jednání policie v Li-
berci, Mostě, Jihlavě a v Karlových Varech dále na
Litovel, Linec atd., načež odpověděl policejní reditel,
že dotyčné události nemají na jeho rozhodnutí vlivu.
Most
Jihlava
Karlová Vary
Litovel
Linec
15
article
Radil deputaci, aby české studentstvo demonstracím se
vyhnulo, argumentů ulice zanechalo a své smýšlení
o Němcích jinak dalo na jevo než voláním hanbya
pískáním Dále pravil, že by to německé stunenty
více mrzelo, kdyby je byli čeští studenti ignorovali,
jak klidem, tak i nepřítomností Na příkopě, než tím.
když jim ukazují, že je mrzí německý průvod. Žádal
deputaci studentů, aby působili mezi kollegy, aby
nastalo uklidnění, aby policie v krajním případě ne-
musila zakročiti. Mezitím došla telefonická zpráva,
že velkoněmecký prapor byl na domu Lesehalle sňat
a že studenti ubírají se po Václavském náměsti. Po-
lcejní ředitel znovu žádal deputaci, aby působila na
zástup, aby se klidně rozešel. Policejní ředitel podal
pak všem ruku a pravil: „Pánové, ujišťuji vás, že jsem
velkým přítelem studentstva; také jsem byl studentem
a dovedu chápati vaše smýšlení. Jen hleďte vše uklid-
nit, aby nebyla příčina k zakročení!“
Němec
16
article
Kdo dovelil vztýčení velkoněmeckého praporu?
Když zástup u Krakovské ulice vzrůstal a čím
dále tím důrazněji žádal, aby velkoněmecký prapor
z domu „Lesehalle“ byl sňat, přišel vrchní ko-
misař Fahoun k předsedovi uvítacího komitétu dru
Kafkovi a prosi! ho, aby prapor dal odstraniti. Dr.
Kafka odvětil, že vztýčení praporu dovo-
lil policejní ředitel a že o bezpečnost účast-
níků slavnosti musí býti postaráno. Vrchní komisal
Fahoun připomenul, že o toto bezpečí je v šemožne
pečováno. Pravil dále, že sice nemá práva dávati
nařízení k sejmutí praporu, že však v zájmu docílení
pokoje jistě jedná v intencích policejního ředitele, když
žádá, aby byl prapor odstraněn. Dr. Kafka pravil,
že prapor měl býti vztýčen jen po dobu slavnostního
aktu v budově a poněvadž akt ten mezitím byl skon-
čen, že dá prapor odstraniti. Potom také skutečně
byl velkoněmecký prapor svinut a odstraněn.
Kafka
doktor
17
article
Za zpěvu pe Václavském náměstí.
Za hlahclu písní „Kde Gomov můj?“ a „Hej Slo-
vané!“ nepřehledný zástup studentů českých ubírals
od Krakovské ulice pe Václavském náměstí. Ve Vodi-
čkově ulíci vpell se do zástupu buršák s červenou
čapkou. Byl uvílán pískolem a voláním hanby. Hned
buršáka obklopili tři policisté a doprovodili ho do
Krakovské ulice. U Stýblova domu na Václavském
náměstí přišli zástupu do cesty tři buršáci v barev-
ných čapkách. Tam nastalo značné vzrušení, poně-
vadž do zástupu kdosi vhodil polínko
Z počátku vyslovena domněnka, že polínko shozeno
s okna, ale rozhořčení se uklidnilo, když ze zjistilo, že
polínko hodil někdo s nákladního vozu. Asi dvacet
policistů mezilím přispělo buršákům a odvedlo je ze
zástupu. Voláno bylo na ně: „Perest! Hanba prove-
katérům!“ Za zpěvu národních písní ubírali se stu-
denti dále do Ovocné ulice, kde setkali se s deputací
od policejního ředitele se ubírající. Depulace sdělila
zástupu jak pořídila a vyzvala zástup k rozchodu, který
také proveden.
Stýblův
Václavský náměstí
18
article
Rozjíždka ze slavnosti.
Ještě po odchodu českých studentů byla Krakov-
ská ulice uzavřena policejními kordony. Kdo se ne-
představil německy, nebyl do ulice vpuštěm. Roz-
jíždka z Lesehalle stala se podobně jako vjezo do-
polední: buršáci v olevřených kočárech projižděl
v plném viksu ulicemi pražskými. V Krakovské ulici
shromážděno bylo mnoho obecenstva, které hlasitě
dávalo na jevo svoji nelibosť. Nemalé roztrpčení
vzbudilo, když fiakrista č. 224 tak náhle obrátil, az
porazil starou ženu, na zádech koš nesoucí a když
obecenstvo mu to vytýkalo, fiakrista č. 117 hlasil
obecenstvu spílal.
Mezilím na policejním ředitelství bylo velmi rušno.
Se všech stran přijímány telefonické a telegrafické
zprávy, rozkazy udileny k uzavírání jednoliivých ulic,
zprávy podávány místodržitelství a opatření učiněna
k zachování klidu. Jeden student, který byl na Vá-
clavském náměstí na pokyn buršáka předveden, pod-
roben byl obsáhlému výslechu. A co se zjistilo? Ž
student odstrčil prý buršáka, kdyžsena něj dral
A proto byl zatčen student — a v průvodu tří poli-
cistů veden na filiální strážnici ve Vodičkově ulici
odtud dopraven do budovy policejního ředitelství. Asi
po třech hodinách teprve byl propuštěn ...
Krakov
Lesehalle
krakovský ulice
Vodičkův ulice
19
article
Večerní procházka českých studentů.
Večerní procházka českých studentů.
Před 7. hodinou večerní shromáždilo se u budovy
české vysoké školy technické na Karlově náměstí asi
300 českých studentů, kteří za zpěvu vlasteneckých
písní ubírali se Spálenou ulicí do Ferdinandovy třídy
a Ovocné ulice. Cestou provoláváno: „Ať žije druhá
česká universita! Fuj Inšpruk!“ Když dorazil zástup
k Můstku, nalezl vstup na Příkop kordonem policistů
uzavřený. Velmi ostře policejní úřadníci přikročili
k rozptýlení zástupu. Jeden studující byl na pokyn
koncipisty Slavíčka zatčen poněvadž se ihned „ne-
rozešel“. Zástup seskupil se pak opět a ubíral se pe
Václavském náměstí do Marianské ulice, kde před re-
dakcí našeho listu zastavil a zapěl dvě sloky písně
„Hej Slované!“, provolal slávu druhé české universitě,
načež postupoval zástup Marianskou ulicí do ulice
Bredovské. Zašel až k závodu „Prager Tagblattu“, kde
uspořádána ohlušující kočičina a voláno „Fuja
hanba!“ Odtud ubíral se zástup k Jindřišské věži, ale
oddělení policistů tryskem so dostavilo a zástup k roz-
chodu přimělo. Večerní tato procházka vážným prů-
během vzbudila pochvalu u četného obecenstva.
Buršáci, kteří včera ráno na Komenského náměsu
spilali Čechům a byli za to ztrestáni, jsou technik Fr
Weisbach a právník HI. Linhart.
Slovan
Prager
Komenský
Čecho
Weisbach
Linhart
Karlov náměstí
Ferdinandov třída
Inšpruk
Václavský náměstí
marianský ulice
Jindřišská
20
article
Z kruhů studentských vyličuje se nám ještě
tato karakteristická scěna: Před hudovou »Lesehalle
vykřikl buršák na studenty české: »Halts Maul
Lausbuhen!« Vedle něho stál vrchní komisař Fahoun
Studenti čeští obrátili se na něj, aby jméno buršáka
zjistil a jeden z nich položil tomuto klidně ruku na
rameno. Vrchní komisař studenty české ale od bur-
šáka odstrčil a tohoto strkal do průjezdu »Lesehallee
Ceští studenti proti tomu protestovali, ale pan ko-
mísař odbyl je: »Dejte mi pokoj — nemám čas.«
Když byl žádán pak, aby sám jej jmenoval, aby
mohlo si býti stěžováno na případ ten, odvětil ko-
nečně: »Kde pak jest — ať ho tedy zjistím ?« Ko-
nečnou ochotu tuto projevil pan vrchní komisai
ovšem ale teprve potom, když byl už buršák —
v bezpečí . ..
Maul Lausbuhen
21
article
Denní zprävy.
Denní zprävy.
— Konfiskace. Odpolední vydání včerej-
šího čísla »Národních Listů« propadlo kon-
fiskaci, již po 1. hodině z rozkazu státního za-
stupitelstva vykonali zřízenci pražské policie.
Závada byla shledána ve dvou odstavcích denní
zprávy »Čechy byly německými
jsou německými a zůstanou něme-
ckými.« — Proti této konfiskaci podáme ná-
mitky, jakmile nám příslušný soudní výměr bude
doručen.
— Německé Čechy. Zmínili jsme se včer
o drzém nápisu, jenž »zdobí« knihovnu v domě,
v němž zemřel Šafařík a jenž českým profes-
sorem prodán byl »Rede u. Lesehalle der
deutschen Studenten«. Dodatkem k tomu chceme
z historie uvésti důvod, jenž je nejpádnějším
vyvrácením nestoudné lži, že Čechy byly kdy
německé. Ne snad k vůli chlapecké demonstraci
buršáků v jejich budově, ale abychom vůbec
vyvrátili nesmyslné tvrzení o německosti Čech.
O tom, jsou-li jimi dnes, slov šířiti nebudeme;
vždyť bychom jakýmkoli důkazem v tomt
směru kompromitovali nezvratnou pravdu,že
naše je a zůstane tato země, jejíž jedině my
jsme dějinnými representanty. Za svědky ne-
popíratelné pravdy, že Čechy nikdy nebyly ně-
meckými, voláme německá knížata z první polo-
viny věku sedmnáctého, tedy v době nej-
většího úpadku národa našeho.
Šafařík
Čechy
22
article
Bylo to v roce 1630, kdy shromáždil se v Řezně
sjezd německých kurfiřtů za tím hlavně
účelem, aby za vedení Maxmiliana bavorského
bylo naleháno na císaře Ferdinanda II
by zbavil Valdštýna vrchního velení armády. Ve
spise v příčině té Ferdinandovi podaném žádáno
výslovně, aby císař postavil v čelo svého vojska
jiného vojevůdce a sice takového, který by
zrozen byl v říši národa něme-
ckého a nebyl cizinec, nýbrž byl
národa toho synem.« Valdštýn byl tedy
proto, že v Čechách narozen, německým kur-
fiřtům cizincem. Byl národa jiného a ne
německého aČechy byly knížátkům,
kteří asi dobře věděli, kam sahají
hranice německé říše — cizinou.
Tím ale neni vyvráceno pouze právě tak směšné,
jako nestoudné tvrzení v nápisu »Rede- und
Lesehalle«, nýbrž vůbec bajka o příslušnosti zemí
českých k německé říši, zejmena ale mizerná
Maxmilián bavorský
Ferdinand II
Ferdinand
Řezno
Čechy
Rede
23
article
lež o universitě pražské, z níž naši národní ne-
přátelé nejen na úkor pravdy, ale vlastní své
vědecké reputace, stůj co stůj chtějí udělat
první universitu německou.
— Dva německé citářy k slavnosti ole-
vření nové Lese- a Redehaile: Oba kasiňácké
večerníky supí vztekem nad pokořením pseudo-
německé zvůle, provedené včera na české Praze
vyvěšením velkoněmeckého praporu na novém
sídle Lese- a Redehalle, na domě, v němž duši
svou věčnosti odevzdal před 44 lety náš Šafa-
řik. Oficiální němectvo »mastného oka na slo-
vanské polívce«, jak nazval předseda Lesehalle
pražské Germánstvo, tváří se uraženo, ale sku-
tečné němectvo pražské, ta hrstka nepatrná ne-
popíratelných Němců rodem, přičiňuje ve
svém listě k celému honornému výbuchu t. zv.
vznešené německé společnosti pražské komen-
tář, který neni v podstatě ničím jiným, leč obvi-
něním, že Němci, kteří pod červenočernozlatou
trikolorou otvírali Lesehalle nové bydliště, činil
tak v barvách, které jim ani nenáleží. Něme-
ckonacionální pražský »Der deutsche Volksbote«.
jediný list skutečných Němců v Praze.
přibijí slavnost takto:
Šaf
Němec
Praha
24
article
»Až tento list přijde do rukou čtenářů, bude
zrovna po slavnostech v »Halle«, dopit bude poslední
»frühschoppen«, ovšem v — německém domě a řada
rušných a slastných dnů bude ta tam. Tak mnob
slova o němectví a chtění »německým býti« zalehnou,
ale »Halle« ani v novém svém sídle nestane se stř-
diskem »veškerého němectví«, jak by židovsko-libe-
rální tisk rád dokázal, nýbrž střediskem ži-
dovských studentů, kteří k němectví a ně
kolika německých studentů, kteří k ži
dům držíe
Bezděky přinesla sama »Bohemia« pádný
doklad, tak říkajíc z psychofysiologické své
individuality, k tomuto tvrzení německo-nacionál-
nlho listu pražského a sice svým referátemo
čtvrtečním slavnostním představení v německém
divadle. Nadšené péro jejího referenta pojedná-
vajíc o skvělé representaci pražského »dajč-
tumu« v divadle, o nejvznešenějších (»vornehm-
sten«) zástupeích jeho, rozohnila se k následu-
jícímu v pravdě »suggestivně« orientálskému
vzletu:
Bezděk
Halle
německý dům
Bohemia
25
article
Ovšem co znamenají všichni pro oko vůčí květ-
nému věnci nejpůvabnější ženskosti, kteráž v nej-
vonnějším půvabu veškeré prostory slavnostníh
domu plnila? Kdo má pro ně ještě pohledu, kdyl
skvoucí světlo padá na bílé šíje, jiskři v planou-
cích zracích, v pestré nádheře drahokamů září
svou gloriolou obestírá neozdobenou prostomilost
poupětem pukajíciho mládí? . . . Na bal-
koně byli umístěni mili hostě z Vídně a Německa,
kteří pestrou rytířskostí svých šlégrů a bare
všechny zraky (ženského světa) na sebe upoutali
Svěží byli všichni a musil by člověk býti
mladým děvčetem, aby dal přednost buď to-
muto v přilehavém zeleném kabátci, s červenými
šňůrami, aneb onomu v černém aksamitu s bllou
širokou šerpou a povstalým pérem, aneb zas jinému
s ohnivěčerveným sametovým byretem aneb červeno-
bíle opentlenému s naraženou v čele cereviskou. Se
skvoucími šlégry mezi nohy postavenými seděli tu
veselí a hrdí všichni ti skvostní lidé na svých
místech a dvojnásob plně nazpět posí-
lali, co na žhavých pohledech k nim
zalétalo.
Vídeň
Německo
26
article
Už leceos jsme četli po německu, aleo
Němcích a Němkyních takhle psáti nedovede
Němec, leda by měl skutečně dar, proměniti se
v mladou dívku, vzácný to případ, který, jak
známo, byl vyhražen jen jednomu jinochu v ře-
cké mythologii . . . »Der deutsche Volksbotee
mluví cosi o redakčním koši pana Katze v »Bo-
hemii« i nazývá jej »salonně neschopným«.
Je-li opravdu takovým, tento referát patřil d
koše páně Katzova.
— Album »Moravě«. Aby získali podpon
pro stavební fond českého Národního divadl
v ujařmeném dosud hlavním městě Moravy,
vydali moravšt! umělci obrazové album
»Moravě«, obsahující šestnáct kartonových listů
s 19 obrazy. Veškeren výtěžek prodeje připadá
stavebnímu fondu českého Národního divadla n
Moravě. Polovina nákladu určena byla pro
Moravu a polovice pro království české. Na
Moravě uvítaly korporace a jednotlivci toto dílo
s plnými sympatiemi a zvlášť sokolské jednoty
rozebraly je tak, že zbylo pouze několik see
výtisků. V království českém nedostalo se dílu
dosud takové pozornosti. »Moravě« je obrazové
album krásné a cenné obsahem i úpravou
cena jeho jest tak nepatrná, že v literatuře
naší podobného zjevu nent. V albu »Moravě«
zastoupeni jsou tito umělci: Alfons Mucha, Maa
Švabinský, Joža Uprka, Al. Kalvoda, F. Ondrů-
šek, Zd. Vorlova, J. Koudelka, Boh. Jaroňok.
J. Šír, Dušan Jurkovič, Jak. Obrovský a so-
chaři Frant. Uprka a Štura. Album »Moravě-
jest vhodným a krásným dárkem vánočním.
Nepochybujeme proto, že náklad určený pro
království české rozebrán bude v době nejkratší
Celé dílo stojí 5 korun. Objednávky vyřizuje
kancelář Družstva Národního divadla v Brně.
Němec
Němkyně
Katz
Katzův
Mucha
Švabinský
Uprka
Al
Kalvoda
F Ondra
Zdeněk
Vorlův
J Koudelka
Boh
J Šír
Jurkovič
František
Štura
Morava
Bo
národní divadlo můj Morava
národní divadlo v Brno
Morava
27
article
— Stavba representačního domu u Prašné
brány. Zejtra tedy z vleklé otázky zastavení
obecního pozemku u Prašné brány státi má se
definitivum, sbor obecních starších postaven
bude před rozhodnutí záležitosti, kteráž svým
průtahem stává se pomalu nejtrapnějším před-
mětem veřejné diskuse pražské. Proto s velikým
zadostučiněním přijato bylo usnesení městské
rady v páteční schůzi její, že věc jednou mus
býti vyřízena, ať již kladně či záporně a žejí
tedy dlužno položiti na jednací pořad zejtřejšt
schůze sboru, ke kladnému či zápo
nému vyřízení. Čemu bude platiti klad anebo
zápor zejtřejší schůze ? Návrhu, aby obec praž-
ská nákladem 3 millionů K postavila na svém
pozemku u Prašné brány budovu dle tolikátého
a tolikátého projektu representačního domu.
městský rada
28
article
Hlasování městské rady za absence dvou členů
vypadlo sice pro návrh na zbudování »repre-
sentačního domu«, ale většina, jaké návrh do
sáhl, neukazuje na naprostou bezpečnost jeho
přijetí ve sboru, nehledě ani k jejímu složení
strannickému. Nebude-li však návrh přijat, na-
stává stará — tabula rasa, ačkoli jest pokryta
již — pěti varianty projektu, jenž pozvolným
slevováním svým bezmála pozbyl representativ-
nosti, jak bylo v pátek ne neprávem připome-
nuto. Nebude-li návrh schválen, ocítí se sta-
vební projekt u Prašné brány opět v koncích,
či vlastně v nových začátcích, neboť k návrhu
v městské radě přijatému nebyl připojen návrh
alternativní, v tom znění, co že bude asi státi
na pozemku u Prašné brány, bude-li zamitnuta
stavba tak zvaného representativního, spíše ná-
rodního aneb spolkového domu? Jest jisto, že
k tak důležitému, financí obecních velice
blízko se dotýkajícímu a pro národní rozvo
přímo směrodatnému rozhodnutí nebyla učiněnn
nejlepší příprava, sice bychom nestáli pořád
před znamením otázky a před opětnou moš-
nosti — nového odročení, kteréž zejtřkem hrozí.
spolkový dom
29
article
Jedna věc je ovšem potěšitelná, že nen
totiž o tom ani nejmenšího už sporu, že po-
zemek u Prašné brány musí býti
stůj co stůj národnímu, kulturně-
národnímu účelu zachován, k tomuto
názoru přidávají se konečně i nejurputnější jeho
původní protivníci, kteří vydání staveništěu
Prašné brány volné tržbě smiřovati chtěli před
veřejností českou smluvným servitutem účele
české národní výhrady, nejdobrodružnější nápad
který se v té příčině vyskytl. Dnes není nej-
menší pochyby o tom, že od této zásady za-
chování staveniště obci a provedení stavby v její
režii ustoupeno nebude a že vůči jednomyslné
shodě veřejného mínění se zastupitelskými čini-
teli nikdo se více neodváží vystoupiti s myšlen-
kou opaku na veřejnost. Jinak vidíme, že střetly
se oba hlavní principy názorů o samém prakti-
ckém užití staveniště u Prašné brány nejprud-
čeji před samým zejtřejším rozhodnutím. Naji-
nám místě této rubriky uveřejúujeme vážné po-
lemické hlasy obou směrů, z nichž jeden jest
pro divadlo, druhý pro »representační důme.
Zápolí spolu stránkou nikoli poslední důležitosti
— totiž finanční. Bližší příhlédnutí k ní hude
právě věcí oteů města zejíra zasedajících, kteří
nebudou míti před sebou návrhy zrovna zevrub
protříbené. My se své strany nehodláme otázku
svou dvojakostí již dosti obtížnou ještě kompli-
kovati. Máme za to, že členové sboru půjdou
k zejtřejšímu hlasování s hotovými již náhledy.
Jak známe smýšlení české slovansky národní
Prahy, pobouřené sobotní bezpříkladnou prove-
kaci, kdy na její tvář zavěšen červeno-černo-
žlutý cár pohany a sice na jednom z nejposvát-
nějších jejích míst, uvítala by kladné
rozhodnuti povolaných správců
jejích, také národníeh osudů, o ná-
vrhu městské rady s uspokojením.
Praha
30
article
Je to národní tužbou Prahy, aby těsně při staro-
slavném českém dile Rejskově, při Prašné bráně,
na místech druhdy králova dvora, sídla kdysi
krále Jiřika nejsvětější paměti vznikl nový zna-
menitý dům »u nové věže« pro záruku věčného
národního rázu těchto historických míst! Toto
ponětí by samo mělo stačit k neváhavému roz-
hodnutí a sílu jeho nechceme seslabovali úva-
hami o tom, co hrozí z německé strany na
upevnění německé bašty, stojící na protějším
druhdy srázu příkopu mezi dvěma městy. Mláli
dojíti zase jednou na boj s Němci o každou
píď Prahy, bylo by zajisté zoufalým nerozumem,
vydávati nejisté sudbě a úkladům německým
nejdrahocennější kus české země-
České divadlo čincherní u Prašvé brány v Praze.
Z Družstva Národního dívadia se nám píše: »V pá-
teční schůzi městské rady projevil pan dr. Edvard
Baštýř mínění, že by divadlo bylo obci stálým
břemenem, vyžadujíe roční subvenci. Domněnka tato
vyvrací se úplně již tou okolnosti, že činoberní di-
vadlo u Prašné brány bylo by součástkou Národ-
ního divadla, tedy král. českého zemského divadla,
tedy vydržováno ze subvence, kterou jemu dává ne
obec pražská, nýbrž království české. Kromě
staveniště nevyžadovalo by hudoucí divadlo na obci
pražské aní nejmenší oběti, což by právě
bylo pro obec výhodou největší. — Relerent
mag. rada p. Hrnclř uznal za vhodno poukázati
k tomu, že korporace, žádající za věnování pozemku
pro stavbu divadla, kdyby sešlo se stavby domu re-
presentačního, nemají dosud ke stavbě dostatečný
kapitál. Naproti tomu dlužno připomenouti, když
šlo o stavbu Národního divadla, že sbor pro zřízení
Rejskův
Němec
doktor
Baštýř
Praha
Jiřik svatý paměti
Český divadlo
národní divadlo
31
article
Národního divadla neměl na počátku sni
krejcaru jmění, ale že si je opatř1I. Tento-
kráte by se neappellovalo ani na veřejné sbírky,
nýbrž opatřily by si korporace potřebný peníz ji-
ným způsobem. Kromě toho však, jak zřejmo
z podání Družstva Národního divadla k praesidiu
městské rady pražské, již z pouhého prodeje vybý-
vajícího staveniště 2000 m2 by se vyzískalo přes
polovinu stavebního nákladu! Av
budově, která by na těchto 2000 m2 vedle di-
vadla se postavila soukromým nákladem
jednotlivce nebo sdružení, zřídily by se zajisté četné
malé a velké krámy, jimiž by úplně se vy-
hovělo živnostníkům ve smyslu vývodů p. Jirou-
ska. Účelnějšiho mista pro divadlo
není pak v celé Praze nad mistou
Prašné brány, odkud by také české di-
vadlo úplně paralysovalo německý ráz sousedního
Příkopu.«
Represontační dům u Prašné brány. Od pp. arch
Balšánka a stav. rady Osv. Polivky obdrželi jsme
tento přípis:
Balšánek
Osv
národní divadlo
m 2
Represontační dům
32
article
»Prosíme o uveřejnění následujících řádků jako
odpovědi na podání předsednictva Družstva Národ.
divadla ke sl. radě městské ze dne 2. t. m. ve Vašem
ct. listě dnes uveřejněné
Elaborát náš ve příčině stavby divadla u Prašné
brány, v denních listech dne 27. m. m. uveřejněný.
založen byl na tom předpokladě, že spojené Družstvo,
Sbor a Sdružení ucházejí se o přenechání celéha
staveniště u Prašné brány, jak vysvítá z jich žádosti
ke sl. radě městské, v níž nečiní se zmínky o pře-
nechání pouhé části staveniště. Z toho výplynuly
další naše dedukce.
Pokud jde o kalkulaci v dnešním Vašem ctěném
listě uveřejněnou, dovolujeme si — vzhledem k ne-
obyčejnému zájmu celé veřejnosti k télo důležité
otázce — poukázati na následující fakta
1. Pro divadlo toho rozsahu, jak jest žádáno
(1500—1800 osob), bylo by třeba staveniště délky
64.— m., šířky 34.— m.; odřízne-li se tato šířka
z nepravidelné figury staveniště u Prašné brány, dá
to plochu 2338.00 m.
spojený družstvo
stavba divadlo
33
article
2. Ulice Petrohradská, nyní 14.00 m. široká, mu-
sila by se rozšířit na 15 m.; vedle toho musila by
se vésti nová rovnoběžná ulice na druhé straně di-
vadla, taktéž v šířce 15.90 m. Na ulice odpadlo by
tudíž 931.00 m2.
3. Zbylá nepatrná trojůhelníková čásť stavenistě,
která by se velmi těžko zastaviti dala, obnášeia by
815.00m°.
4. Co by obec musila na divadlo věnovati, kdyby
je stavěla sama?
a) Pozemek divadel. 2338 00 m3 538 K = 1,257.000K
» na ulice 931.00 m2 538 K = 501.000k
c) Upravení ulic . 931.00 m2 30 K = 27.000k
d) Stavba divadla . 2300.00 m 600 K = 1,380.000k
= 3,200.000k
dohromady
K tomu se podotýká, že náklad na 1 m2 zasta
vené plochy jednoduchého a malého tohoto divadl
může se kalkulovati 600 K.
Z uvedeného nákladu obnášela by 41/4 proc.
annuita ročně 136.000 K. K tomu však přistoupila by
ztráta přirážek a činžovního groše na plochu divadla
a ulic rozvržená v obnosu 28.000 K. Roční příspěvek
obce na stavbu divadla obnášel by tudlž 164.000 K
a desátým rokem počinaje, kdy by se musil plali
ekvivalent 8000 K, pak 172.000 K.
5. Čím by obec přispívala, kdyby věnovala pous
staveniště na divadlo?
Cena pozemku na divadlo a ulice ob
náší . . . . . . . . . . . . 1,786.000.—K
75.900.—
z toho 41/4 annuita
k tomu ztráta přirážek a činž. groše . 28.000.—
roční příspěvek obce na věnování sta-
104.000.—K
veniště okrouhle
K tomu se podotýká, ze zbylý blok ku Josei-
skému náměstí nemůže být čítán za stejnou prů-
měrnou cenu jako staveniště divadla při Prašné bráně
nepoměrně cennější, jeho cena jest znehodnocena
Na ulice
divadlo . 2338 00
divadlo . 2300.00
m 2 . 3
538 K
m 2 538 K
m 2 30 K
600 K