1
masthead
4. prosince 1904.
5
article
dále nepříznivou formou, což znamenalo by dle na
šeho odhadu další ztrátu pro město v obnosu asi
44.000 K.
V Praze, dne 3. prosince 1904.
V nejdokonalejší úclě oddaní
O. Polivka.
A. Balšánek.
— Osobní. Pan inženýr František Zuklí n ze
Žižkova složil dne 3. t. m. u místodržitelství pří-
slušnou státní zkoušku a stal se aut. civilním geo-
metrem.
— Promoce. Pan MUC. Jan Hradi! z Tršic na
Moravě bude v ponděli dne 5. t. m. o 1/212. hodině
dopolední v promoční síni české university Karlo-
Ferdinandovy doktorem veškerého lékařství veřejně
prohlášen. — Pan JUC. Jaroslav K. Novák, právní
praktikant zemského soudu v Praze, rodem z Dolníc
Počapel u Litoměřic, bude ve středu 7. t. m. o 1/212
hodině dopolední na českém vysokém učení Karlo-
Ferdinandově v Praze na doktora veškerých práv
veřejně povýšen.
— Rodinné zprávy. Sl. Milča Kocourkov
absolventka pražské konservatoře hudby, a p. Frant
Michal, společník flrmy Kozlík a Michal, slav
dnes v kruhu rodinném své zasnoubení.
— Úmrtí. V sobotu dne 3. t. m. zemřel v Budo-
hosticích pan Jan Hofmann, majitel statku, který
pro šlechetnou povahu svou požíval všeobecné úcty
a vážnosti. Pohřeb konán bude dne 6. t. m. o 10
hodině dopolední na hřbitov chržínský. — V Dejvi
cích zemřela paní Karolina šlechtična Pecchio v
z Weiteníeldu roz. Bubeníčkova, vdova po vo
jenském vrchním pokladniku.
A Balšánek
František Zuklý
Hrad
Ferdinandův
JUC
K Novák
Milča Kocourkov
František Michal
Kozlík
Michal
Hofmann
Karolina
Pecchio
Bubeníčkův
Praha
Žižkov
Tršice
Morava
Dolníc Počaply
Litoměřice
Buda
český univerzita Karla
vysoký učený KarlaFerdinandov
6
article
— Kluby občanské. Občanský klub v Hole šo-
vicích-Bubnech (Praha VII.) má v úterý dne
6. t. m. o 8. hodině večer „u Havránků“ v Bělského
třídě v Praze VII. výborovou schůzi.
Královská česká společnost nauk. (Třída fil.-
historická.) V pondělí dne 5. prosince pan Otaka
Zachar bude přednášeti o mínění Bavora Rodovské
ho z Hustiřan, kterak se připravuje kámen filo
sofský.
— Ostravští přátelé Slezska do Prahy. Pro obro
ženou hospodyňskou školu v Kateřinkách u Opavy
pozvala Moravsko-slezská beseda v Praze kroužel
ostravských přátel do Prahy, aby předvedli obětav
členové jeho »besídku«, při niž předneseny budou
národní písně, solové i sborové zpěvy, deklamace
žertovné výstupy tak, jak je doposud pořádávaj
v místech moravských a slezských. Program tento
originální a obětavost přátel slezských, již sluší po
zásluze oceniti, přispěje zajísté k tomu, že 10. pro-
since dostane se značným čistým výnosem podpory
ohrožené zmíněné škole. Sdělujíce, že besídka uspo-
řádána bude v sále býv. záložny sv. václavské, ozna
mujeme, že vstupné bude velice mírné, za osobu
1 K, za rodinu 2 K, pro akademiky 50 hal. Appel-
lujeme na naši veřejnost a žádáme za hojnou ú ast
Havránek
Otak Zachar
Rodovský
Appel
Bubno
Praha
Hustiřany
Slezsko
Kateřinka
Opava
Moravskoslezský beseda v Praha
7
article
— Vlastenecké odkazy. Včera o 5. hodině ranní
zemřel v Praze na Malé straně ve věku 72 let rada
zemského soudu pan Ferdinand Kalina. Zvěčnělo
za dlouholetého svého působení v Praze získals
jméno šlechetného lidumila a vlasteuce, kterým zů-
stal též do posludních dnů svého života. Ač ve veřej-
nosti nikdy činněji nevystupoval a společenského
života se neúčastnil, přece bylo o něm známo, že
pokrok a zápasy národa našeho sleduje se zájmem
nejživějším. Jako věrný syn svého národa pamatoval
ve své poslední vůli štědře na důležíté účely národní
i dobročinné, osvědčiv takto i posledním činem svým
lásku a vroucnost pro vše, čím budujeme si lepší
příští ve svém domově v dlouhých a vysilujících zá-
pasech se svými protivníky. Předem pamatoval šle-
chetný tento vlastenec na naši Ústřední Matici škol-
skou, odkázav jí 2000 K. Podobně pamatoval na
»Svatobor« se 2000 K, na českou akademii věd se
2000 K ana spolek pro vystavění akademického domu
v Praze taktéž se 2000 K, spolku českých žurnalistů
odkázal 10 0 K, »Všehrdu« 400 K, Klárovu ústavu
slepců pod Bruskou v Praze 400 K, ústavu slepců
na Král. Hradčanech 400 K, ústavu chudých v Praze
200 K a chudým v Německém Brodě, Humpolci, Kutné
Hoře a v Mnichovicích po 200 K. Okrašlovacím spol-
kům v Německém Brodě a Kutné Hoře odkázal po
400 K, archaeologickému spolku tamže 400 K, »Zá-
štitě« v Praze 400 K a dráteníkům v Praze 600 K.
Kalina
Všehrda
Král
Praha
Svatobor
Hradčany
německý Brod
Humpolec
Kutná hoře
Mnichovice
Matica školaska
český akademie věda
Klárov ústav slepec pod Bruská
400 K
ústav chudá v
8
article
Dále zřídil čtyři nadace pro studující a to dvě pro
studující pocházející z Humpolce a dvě pro studujíeí
z Německého Brodu po 2000 K. Nutno podotknouti,
že jeho poslední vůle obsahuje ještě mnoho jiných
peněžitých odkazů různým spolkům. Pohřeb zvěčně-
lého lidumila bude se konali zejíra v pondělí odpole-
dne o 3. hodině z chrámn sv. Šlépána na hřbilov
olšanský. Jménu zvěčnělého zachována bude pamět
trvalál
— Vlastenecké dary českého akciového pivovarn
v Českých Budějovicích. V minulé své sehůzi roz-
dělila správní rada českého akc. pivovaru budějovi-
ckého obnos 10.875 K, valnou hromadou povolený.
českým podnikům a spolkům. Obdrželi: Matice škol-
ská v Českých Budějovicích 5000 K. »Jihočeská
Vesna« (vyšší dívčí ústav) tamtéž 1000 K, spolel
»Ludmila« na ošacení chudé mládeže 1000 K a na
polévky chudých dělí českých obecných škol 200 K.
pošumavská jednota v Č. Budějovicích 650 K, odbou
N. J. P. na Lineckém předměstí 200 K. Další odbory
N. J. P. v Borovanech 100 K, v Mladém 50 K, ve
svatý . Šlépat
Ludmila
Humpolec
německý Brod
Olšanský
Český Budějovice
Č . Budějovice
Matica školaská
jihočeský vesna
9
article
Čtyrech Dvorech 50 K, v Dobré Vodě 50 K, v Su-
chém Vrbném 25 K, spolek chudých studujících na
českém gymnasiu v Č. Budějovicích 300 K, na českě
reálce 300 K a česká obchodní škola 150 K. hudební
škola matiční 200 K, měšťanská škola chlapči a dívči,
každá 250 K na školní potřeby, pokračovací průmy-
slová škola na vydržování III. třídy 250 K, odbor
Ústřední Matice školské v Rud lfově 150 K, pod-
půrný fond hostinských v místě 200 K, spolek číš
níků 50 K, »Hostimii« v Praze 50 K, místní odbor
Českoslov. obchod. besedy 50 K, vánoční stromek
pro chudé české dítky v Poříčí 50 K, v Boršově
50 K. »Matice technická v Praze« 100 K, »Ludmilae
ve Vídni 50 K, severočeská jednota v Litvínově 50k
a konečně spolek »Řehtáčkovice« v Č. Budějovicích
na nadilku 50 K. Kromě těchto darů pamatováno
štědře na úřadnictvo a dělnictvo pivovarské. Tal
štědrým a obětavým není žádný druhý závod český
a je zvláště potěšitelno, že porozumění pro lak vy-
datné podporování národních účelů vychází právě
z místa nejohroženějšího, kde dravý živel německý
se dere neúprosně v před.
Hostimie
Č . Budějovice
Ruda
Praha
Boršov
Vídeň
Litvínov
český obchodní škola 150 K
Českoslov
chý Vrbné 25 K
10
article
— Z Ústředního spolku českých žen. V úterý
dne 6. prosince t. r. v 5 hodin odpoledne přednášeti
bude pan prof. Stanislav Nikolau »O řekách a jejich
významu pro obyvatelstvo« v místnostech Ženského
klubu v Jungmanpově třídě č. 7. Vstup volný. Dne
8. t. m. pořádá Ústřední spolek českých žen na po
čest zvěčnělého mistra dra. Antonína Dvořáka
lidový bezplatný koncert v budově Plodi
nové bursy. Začátek přesně o 3. hod. odpol. Pro
gram bude neobyčejně bohatý, sestávající vesměs
ze skladeb mistra Dvořáka. O zvěčnělém mistru pro-
mluví hudební skladatel pan Adolf Piskáček. Vedle
osvědčených uměleckých sil, jako jsou dámy pí. z
Kurzová, sl. I. Grégrova, sl. Čelakovská, sl. Gertne-
rova, podařilo se spolku získati i Českou Filhar-
monii, která provede některé skladby orchestrální.
— Volby do ústředního sboru »Svazu českoslo-
vanského studentstva« konají se dnes od 8. hodiny
ranní do 6. hodiny večerní ve dvoraně »Svazu“
(Spálená ulice, Akademický dům). Volí se 60 členů
ústředního sboru.
profesor
Nikolau
Dvořák
Piskáček
Grégrův
Čelakovská
Jungmanpov třída
Kurzová
Český Filhar
svaz českoslo
11
article
— Z Měšťanské besedy v Praze. V minulé schůzi
výboru, dne 1. prosince konané, usneseno, že z piety
k památce zesnulého starosty p. stavebního rady Rud.
Tereby místo starosty zůstane neobsazeno až do příští
valné hromady. Úřadujícím náměstkem vzhledem
k chorobě náměstka pana Kühnla jest p. rada Weiss
Tato schůze výboru byla památnou v historii
Měšťanské besedy oběírnou a důkladnou de-
batou, jež byla veřejností vyvolána vzhledem k zej-
třejšímu rozhodnutí sboru obecních starších o osudu
representačního domu. Výbor besední usnesl se vzhle-
dem k resolucím minulých valných hromad a člen-
ských schůzí, že trvá na své nabídce, již beseda
obci pražské učinila a že najme od obce za ročn
nájemné 30.000 korun místnosti, vyhovující staveb-
nímu programu, na jehož základě uskutečnila se koupě
staveniště u Prašné brány. Z osmnácti přítomných
členů výboru hlasovalo pro tento návrh 16 členů
k němuž připojili se i oba omluvení nepřítomní čle-
nové správního výboru, 2 členové hlasovali proti
Kühnl
Weiss
Praha
12
article
Timto rozhodnutím nabývá otázka postavení repre-
sentačního domu opěl dřívější své významnosti. Mě-
šťanská beseda, na jejíž popud ujala se obec pražská
této myšlénky, důležité i pro naši veleobec, i pro
český národ a pro život náš tak významně, podává
na základě dřívějších právnicky platných ujednání
obci pražské opěl pomocnou ruku, aby mohla uskuteč
niti podnik, jehož důležitost dobře ocenili naši ná
rodní nepřátelé a jehož význam jest delekosáhlý. Jest
nyní na sboru obecních starších, aby také dostá
svému závazku. — Vzato na vědomí pozvání Druž-
stva Národního divadla v Brně k dvacáté valné hro-
madě dne 4. t. m. — Vzato na vědomí, že vybsírání
členských příspěvků na tento rok bylo skončeno
účet uzavřen. Nové legilimace na rok 1905 počaly se
již vydávati. Pro pohodlí pp. členů budou opěl roze-
slány složní lístky poštovní spořitelny, jimiž lze pří-
spěvky pohodlně zaslati. — Za členy přispívající při-
jati byli: Hájek Jan, maj. domu, Horák Frant., pro-
kurista, Koranda Bohumil, Mandík Václav, klempíř
instalatér, Sýkora Frant, měst. vrchní inženýr, Še-
besta Josef, ředite učitelského ústavu v Poličce; za
účastníky: Herrmann Dalibor, Žurek Frant.
Hájek
Jan
František
Koranda
Mandík
Václav
Sýkora
Josef
Žurek
Brno
národní divadlo
Herrmann Dalibor
13
article
— Výstavy. Vánoční výstava v umělecko
průmyslovém museu obchodní a živnostenské komory
v Praze (Sanytrová ul.). Dnešního dne zahájí se vá
noční výstava v uměleckoprůmyslovém museu, která
zaujímá dva velké přízemní sály budovy musejní
V sále prvém umístěny jsou práce klenotnické
zlatnické, práce kovové, sklo, keramika a práce ko-
žené. Mimo to vyložena jest řada prací z oboru
umění grafického. Z vystavovatelů, umělců a firem
jsou zastoupeny zejmena V. Němec (práce dle mo-
delů prof. J. L. Němce), K. V. Lindauer, Bendelmayen
a Červenka, Jos. Jaroš a Jos. Michálek, B. Matějíček
sochař J. Novák, odborná škola keramická v Tepli-
cích, Zd. Braunerova, R. Borsdorf, Unie, J. Otto, J
R. Vilímek a j. V sále druhém vystaveny jsou dva
interieury, jídelna Společenstva truhlářů a pokoj pro
pána od Vaclava Musila, dále umístěny jsou v tomto
sále dekorativní sošky kovové, sádrové a dřevěné
práce dřevěné vykládané, výšivky a pod. Předměty.
jejíchž vystavení závisí na výroku zvláštní poroty
hodí se vesměs dobře za umělecké dary vánoční-
Výstava olevřena jest zdarma denně, ve všední dny
od 10. hod. dopol. do 6. hod. več., v neděli a v
svátek od 10. hod. dopol. do 3. hod. odpolední. —
Zvláštní výstava v domě umělců Ru
dolíinum. V nejbližších dnech zahájí Krasoumní
jednota v Rudolfinu zvláštní výstavu, jež zajiste
vzbudí mezi umělci a přáteli umění značný zájem
V Pařiži sestoupilo se před nedávnem sdružení
»Salon International de la Gravure en Couleur«, jež
si zvláště obralo za úkol, pěstovati barevný lept.
profesor
Němec
Lindauer
Bendelmayen
Jaroš
Jos
Michálek
B Matějíček
J Novák
Zdeněk
Braunerův
R Borsdorf
Otta
R Vilímek
Vaclava Musil
Jos
živnostenský komora v Praga
Unia
International jít le Gravure en Couleur
14
article
Některé z prací umělců tohoto sdružení vyvolaly již
v poslední výstavě Krasoumné jednoty znečný po-
div; byly to tehda listy Thaulowa a Ostrlinda, umí
stěné v prvém výklenku na levo od vchodu de
dvorany, jež byla přeměněna na řadu výstavních
salonků. Nyní se podařilo získati veškeré práce do
sud zhotovené členy »Salonu International« pro
zvláštní výstavu, a poskytnouti takto pražské uměle-
cké obci vzácný požítek, Mimo to bude výstava
obsahovati celou řadu pastelových obrazů snaživého
krajináře domácího Ferdinanda Engelmüllera, vznik-
lých uprostřed přírody a zachycených s hlubokým
porozuměním a dojemnou láskou pro měnivé nálady
zjevů přírodních. — Národopisné muse um
českoslovanské v zahradě Kinský c
otevřeno jest dnes v neděli od 10. do 12. hod. dop
a od 2. do 4. hod. odpol. za vstupně 19 h. Krom
toho jsou sbírky musejní přístupny v úterý, ve čivr-
tek a pátek od 10. hod. dop. do 1. hod. odpol. za
50 hal., ve středu a v sobotu od 10—12 hod. dop
za 20 h a od 2—4 hod. zdarma. Bohatě illustro
vaný průvodce prodává se u pokladny za 70 bal.
německý K 1.20. — XIV. výstava »Manesa
A Slavíček v pavilloně pod zahradou Kinských.
otevřena jest denně od 9. hod. dop. do 4. hod odp
za vstupné 1 K. Studentské, spolkové a dělnické
lístky na průkaz legitimace 60 hal. Hromadné na
vštěvy žactva škol středních a měšťanských požívaj
zvláštní slevy na vstupném.
Thaulow
Ostrlinda
Engelmüller
Manesa
Slavíček
Kinská
salón International
15
article
— Depulace řezníků, záležející z pp. Horáka
Suchomela byla včera uvedena posl. drem. Ročkem
k velícímu generálu a vrchnímu vojenskému inten
dantovi, kde tlumočila přání všech společenstev řez-
nických, aby zrušen byl nynější způsob dodávání mas
pro vbjsko, a aby rozvrženy byly dodávky na několik
petentů, takže by bylo vojsko jako nyní, ne-li lépe.
obslouženo, začež ručí veškerá společenstva řeznická.
Mluvčí depulace pan Horák připomenul, že posádku
pražskou zásobují masem pouze dva dodavatelé, jeden
jest členem společenstva, druhý řéznickou živnos
vůbec neprovozuje. Deputace odevzdala velícímu ge
nerálovi i vrchnímu intendantovi memorandum, ve
kterém veškeré stlžnosti řezníků pražských jsou vy
značeny. Po delší rozpravě a vysvětleních bylo depu
taci slíbeno, že o věci bude uvažováno na všech
kompelentních místech
— Zenský klub český. V pondělí o 7. hodině
večerní přednáška JUDra, Boučka »O ženě a právu-
Vstup volný každému. Čtení paní Hany Kvapilové
dramalcké umělkyně, bude ve středu dne 7. L. m
o 1/28, hodině. P'aní Kvapilová bude čísti Maeter
linckovo »Vnitro« a »Sestru Beatrici«. Pozvánky
možno vyzvednouti v kanceláři klubovní. V neděl
večer hudební večírek pro členy.
— Dary. Slečna Pavlina Kábova, učitelk
v Lysé n. L., věnovala k uctění památky svého
bratra ředitele p. Karla káby ve prospěch Národne
jednoty pošun avské 50 K a ve prospěch Národni
jednoty severočeské 50 K, úhrnem tudíž 100 K, je
složeny byly u naší pokladny. — Gremium knih
kupecké v Praze a spolek českých knihkupců a na
kladatelů věnovaly k uctění památky zesnulého člena
svého a člena výboru p. Jaroslava Kloučka, knih
kupce a společníka firmy »Höfer a Klouček« místo
věnce 50 K podpůrnému fondu spolku knihkupe
ckých roznášečů a sluhů.
Depulace
Horák Suchomel
Roček
Horák
JUDr
Bouček
Kvapil
Kvapilová
Beatrice
Kábův
Karel kába
Klouček
Höfer
Lysá
Praha
Zenský klub
16
article
— Komitélu dam pro stravování chudé školn
mládeže v Praze zaslány byly tyto příspěvky: pí
Pavla Kraplová K 20.—; po K 10.—: pl. M4. Mokrá
pí. Anna Podlipná, pí. Mil. Venduláková a p. Václav
Pražák. Do kuchyně zaslali dary: p. Václav Šlěpánel
pytel mouky, p. Václav Ninger pytel mnouky, p. HI. Ve-
selý pytel mouky, p. K. Svagrovský 10 kg loje,p
Minařík 10 kg loje, p. Suk soudek oclové tresti.
z bazaru Matičního zbytek 30 chlebů, pí. J. Haune-
rová 2 láhve kopru, 1 láhev jablíček, povidla a pyte
bramborů, pí. Ant. Benešová kopr a zelí, p. Vandas
sen. kopu různé zeleniny, 20 kg cibule, 2 kg křenu.
5 kg mrkve, firma Gottwaldova balík voskového
plátna, p Trejbal 100 plechových lžic, p. Černoch na
brousení nožů a vidliček.
Pavel Kraplová
Podlipná
Václav Pražák
Šlěpánel
Ninger
K Svagrovský
Minařík
Suk
J Haune
Benešová
Vandas
Černoch
Praha
M 4
Gottwaldov
kg
17
article
— Přednášky. Přednáška p. P. Al. Svojsí ka
v Českoslovanské obchodnické besedě nemůžese
konati pro nahodilé překážky. Zakoupené lístky
možno vrátiti v úřadních hodinách v kanceláři be-
sedy v Jerusalemské ul. 7. — Středoškol ská
extense. Péčí místního odboru Národní jednoty
pošumavské ve Mníšku 4. t. m. »o době Bolesla-
vově« (prof. dr. J. Prášek): 8. t. m »Z dějin jednoty
českobratrské«; 11. t. m. »Počátky našeho obrozeníe
(prof. dr. J. Prášek); 18. t. m. »Čemu nás učí práce
buditelů« (pof. dr. O. Wagner). Péčí odboru též
jednoty ve Strakonicích 8. t. m. »Telegrafie
bez drátu« (prof dr. Bydžovský); 11. t. m. »Ol-
dové práci osvětově« (prof. dr. Č. Wagner). Pěči od
boru téže jednoty ve Strmilově 10. t. m
»Z astronomie« (prof. Řezník z gymn. v Jindřichove
Hradci). Péčí odboru téže jednoty v Roztokách
11. t. m. »O prvních apoštolech Slovanů« (prof.
red. J. V. Klíma). Péčí »Sokola« v Sušici 10. t. m
»Snahy našich buditelů o vzdělání lidové« (prof. dr
O. Wagner). Péčí čten. besedy v Podolí u Prahy
11. t. m. »O činnosti Svat. Čecha« (prof. F. Zachy
stal). Péčí obecního výboru v Krnsku 18. t. m
»O výř ivě rostlin« (prof. dr. E. Halla).
profesor
doktor
J Prášek
Wagner
Bydžovský
J V Klím
O Wagner
Čecho
F Zach
E Hall
Mníšek
Počátky
Strakonice
Ola
Strmilov
Jindřichov Hradec
Sušice
Podolí u Praha
Sokol
obecní výbor v Krnsko
Slovan
18
article
— Drubou všeobecnou výslavy harckých kanáů
v Praze na výstavišti v Král. Oboře s výstavou exoi
ptactva, akvarií, terrarií, motýlů, brouků a pomůcel
pěstitelských pořádá od 8. do 12. t. m. I. spolek pr
chov harckých kanárů v Praze VII.
— Adresář král. hlav. města Prahy a obcí sou-
sedních. Obec pražská hodlá, jak známo, vydat
„Adresál města Prahy a obcí sousedních“. Upozorňuj
se za tou příčinou příslušné kruhy, jimž záleží na
správnosti adresy, aby podávaly redakci tohoto adre-
sáře v čp. 25—1. z Úzké ulici č. 4 UI. posch.) písemné
zprávy o svém bydlišti, jakož i o svém zaměstnání.
— Weszigovo nadání. Schůce výboru kona s
v ponděli dne 5. prosince o půl 7. hod. večerní ve
sborovně české vyšší reálky v Ječné ulici.
Král
Weszigův
Praha
úzký ulice
Schůce výbor kona s
Ui
19
article
— Na vzděláni čoských dílek Ústřední Matici
školské dne 2. prosince přispěli: K uctění památky
svého zesnulého otce pana prof. d. Viléma Kurze vě-
nuje p. Kurz 3.—, odbor Ú. M. Š. v Bystřici pod HIo-
stýnem 100.—, okresní soud v Soběslavi z trestní věc
Antonína Klusáka dobrovolnou pokutu 10.—, abitu-
rienti gymnasia v Hradci Králové z I. 1904 151.08,
denní hostě v hostinci p. J. Křemena v Sudoměřicích
14.—, Úvěrní a záložní spolek v Žákavě 10. —, obec
Termesivy 4.—, okresní hospodářská záložna v Hradci
Králové 20.—, čtenářský spolek „Slovan“ v Kruhu
16.—, z pokl. č. 919 v Troji 13.17, obec Košelice 2 .—.
odbor Ú. M. Š. v Čouši u Mostu 100.—, obec Radkyně
6 —, obec Malá Věžnice 2.—, obec Benešov u Semil
10 —, odbor Ú. M. 8. v České Skalici 20.—, městská
rada v Třeboni 144.60, obec Srbice 4.—, obec Hvozd-
nice 5.70, obec Baňovice 2.—, odbor Ú. M. Š. v Mor
Krumlově 191.80, odbor Ú. M. Š. v Hnojicích 100.—
čtenářský spolek „Neruda“ v Letovicích 26.90, zemská
ústřední hasičská jednota v království českém v Ho-
ražďovicích 200.—
— V tělocvičném ústavu dra. M. Tyrše pro hochy
zapsáno jest počátkem prosince 232 hochů, kteří za-
řaděni jsou do 17 družstev; návštěva letošní jest mno
hem větší než v loňském roku, přes to však vyučován
v ústavu tak úspěšně organisováno, že i při tak ne-
obyčejné účasti žactva výcvik i kázeň jest vzorná
Prostorné a vzdušné místnosti pražského „Sokola“
c zdatný a četný sbor cvičitelský ústavu umožňuj
přijati nové žáky a zařaditi je hned do přiměřených
družstev. Měsíční příspěvek 1 koruna, zápisné žádné
Cvíčí se v sudé dny: v úterý, ve čtvrtek a v sobolu
od 5—6 hodin v budově „Sokola“ pražského. Rodičům
a hostům dovolen příslup při vyučování na galerii.
Kurz
Ú M Š
Klusák
J Křemen
doktor
M Tyrš
Bystřice pod Hio
Soběslav
Hradec Králové
Sudoměřice
Trója
Čouša
Most
Benešov
Semily
Třeboň
Morava Krumlov 191.80
Hnojice
Letovice
záložní spolek v Žákava
obec Termesiva
čtenářský spolek
Slovan
obec Radkyně
Český Skalica
obec Srbica
čtenářský spolek „ Neruda
Sokol
Košelice 2
Baňovice 2
20
article
—Zprása Banaplsacká.4ištídvojilé. čísl
»Školského Obzoru« vyjde z příčin techni-
ckých teprve dne 7. t. m.
— Otázka spalování mrtvých v různých zemícl
evropských nachází stále hojně zastanců. Nejedná se
tu ovšem o pravěké ani o indické primitivní spalo
vání na hranicích, nýbrž o moderní, technicko-hygie-
nicky dokonalý a vědecky odůvodněný způsob po-
hřbívání, jehož mravní, estetická i ethická stránk
mnohem výše leži než-li v prostém slově „spalo-
vání“ mnohému odpůrci se zdá, který však v ohledu
zdravotním i hospodářském každý jiný způsob po-
hřbívání předčí. Nejde tu o nic jiného, než-li o to.
aby odumřelé organické látky lidského těla na místo
dlouholeté hnilobě, vydány byly na dobu nejvýše
1 až 2 hodin účinku horkého, na 800° C. vyhřátého
vzduchu, s jehož kyslíkem se slučují, rozpadajíce s
zároveň v prvky plynné, z nichž složeny jsou a zů-
stavujíce pouze popel. Myšlénku spalování mrivých
v tomto novověkém způsobu prováděného šíří celá
řada společností, z nichž jsou v Rakousku pouze dvě.
totiž ve Vídni německá „Flamme“ a v Praze „Česká
společnost pro spalování mrivol“. Vídeňské společ-
nosti (902 členů) podařilo se získali v severních Če-
chách tolik členstva, že tvoří v Jablonci n. N. a v Li-
berci zvláštní odbory se 138 a 181 čieny. Společnost
pražská čítá nyní přes 300 členů. V Německu je nyní
celkem 76 spolků, z nichž na př. berlínský má 2584
členů. Dánsko má společnosti dvě se sídlem v Kodani,
dohromady 1894 členů; Francie společnost v Paříži
Zprása
Rakousko
Vídeň
Praha
Jablonec
Německo
Dánsko
Kodaň
Francie
Paříž
21
article
„Sociěté pour la propagation de l'incinération“ se 621
členy: v Anglii stává 16 spolků pro spalování mrtvol:
v Italii 20; v Nizozemsku 1 (se sídlem v Haagu s 15
odbory o 670 členech), ve Švédsku a Norsku 7 (ve
Štokholmu na př. 3719 členů) a ve Švýcařích 7,
z nichž 4 německé a 3 francouzské. Celkem jest
v Evropě nyní 81 společností s jednací řečí německou:
ostatních jest 46, tak že pro spalování mrtvol stává
dohromady v Evropě 127 společností. Tak rozšířila se
myšlénka tohoto novodobého způsobu pohřbívání bě-
hem 25 let a není o tom pochyby, že šířiti se bude
i na dále k dobru člověka.
Sociěta
Anglie
Nizozemsko 1
Haag
Švédsko
Norsko
Švýcaře 7
Evropa
Italia 20
22
article
— O spiritistech čili mediánech v našem Podkrko-
noší. (Původní zpráva.) Bylo to na počátku lei
devadesálých, když v našem Podkrkonoší od Turnova
přes Železný Brod. Semily. Vysoké, Jilemnici, Vrch-
labí a Trutnov až k Náchodu počalo se šířiti ducho-
věrství. Prostí horalé jali se pomocí prostřed-
níků čili medií přivolávati „bratry záhrobní“, totiž
duše zemřelých a jali se na nich vyzvídati, jak to na
onom světě vypadá, a co jest nám činiti za živa, aby-
chom po smrti měli se dobře. Přívrženci víry té počali
zakládati sbory čili kroužky spiritistiské, do nichž
ze svěla záhropního přivolávali duše zemřelých vyni-
ka fcích učenců, spisovatelů, věrozvěstů, poslanců,
ministrů i panovníků světa, jak se komu namanulo.
ukládajíce přivolaným duchům zodpovídati otázky
věcech, jež pozemšťanům zůstávají za-
haleny rouškou neproniknutelnou. No-
vá ta víra zavločena byla k nám z Německa přičině-
ním továrníka Ettricha v Trutnově a úsilovnou a gitací
spiritistického fanatika Votočka z Jestřábí u Jilem-
nice šířila se po celých témě. Čechách i šíří se podnes
jako mor a fanatisuje lid náš do krajnosti. Lid náš
pojal toto z ciziny sem zavlečené učení s vrozenou
vzněllivostí, ba s plamennou vášnivostí, jakoby my-
sticismus našich předků, bývalých Českých bratí,
oživl a obrodil se v horském současném pokolení.
Ettrich
Votoček
Podkrkonoší
Turnov
Železná Brod
Semily
Jilemnice
Trutnov
Náchod
Německo
jestřábí u Jilem
Čechy
Lido
23
article
Spíritismus má na naše lidi týž účinek, jaký mívaji
v dějinách lidstva veliká hnutí náboženská: Čím
více přivrženci spiritismu jsou pokutováni (pro tajná
shromážďování se), žalařováni, potupou a pošklebky
sousedů pronásledováni, tím více utužuje se jejich
víra a tím více přibývá jim přívrženců, poněvadž to,
co oni ve spirilistických schůzích viděli a slyšeli,
naplňuje je nikdy z mysli nevymizející hrůzou —
nikdo na široširém světě nedovede jim vyvrátiti jejich
skálopevné přesvědčení, že oni s duchy svých ze-
mřelých rodičů, bratří, sester nebo jiných osob mlu-
vili, že od nich dostali zprávy pravé, nefalšované, jak
to na cnom světě vypadá a co mají činiti, aby naplni
se hlavní článek jejich víry: „bez lásky nen
spásy“. Příčinou této jejich neochvějné víry jest
okolnost, že prostřednice čili medium, do něhož dle
víry spiritistů vchází vytoužený duch, abv ústy med a
zkušenosti své sděloval upadá v tak zvané „trans“,
to jest ve křečovitý záchvat kataleptický, při něm
nabývá děsivého vzezření, jež na vznětlivý náš lid
působi dojmem ohromujícího úžasu. Protože prostý
lid nedovede si tento — bez odporu příšerný Ivsiolo-
gicko-pathologický zjev — vysvětliti cestou vědeckou,
k čemuž se mu přirozeně nedostává potřebného k po-
chopení toho vzdělání anatomického, fysiologickéhoa
psycholegického, jme se na zjev nazírati ustrašenou,
rozohněnou, fantastickou obrazivostí e vykládá si
zjev ten jako dílo nadpřirozených mocností — —
24
article
Kdyby tilo „duchově“ sdělovali svému posluchačstvu
pravdy pokrokové, užilečné a povznášejicí, a kdypy
nebylo při tom politování hodného úkazu, že téměl
vžsoka modia násilným uváděním se vtrans“ v cho-
robný to stav duševní — dříve či později sešilela nebo
sešílí či jinou nebezpečnou nemocí nervovou zachvá-
cena bývají, mohli bychom přihlížeti k věci té klidněji.
Každá doba má své výstřelky, jež přivalí se jako
vlna, pobudou okamžik a zase zmizí. Protože však
media, osoby to nevzdělaně, ve svém „trans“ zjevují
z fondu svých zásob představ a pojmů věci naivní.
nesmyslné a často jednollivcům i celým vrstvám lidu
velice škodlivé, ba na mnoze působením faktorů nám
25
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Z naší novodobé minulosti.
Dle svých upomínek a zápisků vypravuje dr. Servá-
Heller.
V době absolutismu.
(Jak vznikla válka z roku 1859.)
Tato kapitola nespadá do řady pisatelových
upomínek, nýbrž jest obsahu prostě historického,
politicky historického. Nenáleží ledy vlastně
sem, avšak ježto rakousko-italská válka z roku
1859 svými ději valnou čásť roku vyplnila a
svými následky v celém státním živolě Rakou-
ska a také v našem národním životě veliký,
opravdu epochální převrat způsobila a tím nad
míru památnou se stala, nebude snad docela
nepřistojno, zaznamenati zde podrobněji, než se
jinde činí, jakým způsobem vznikla. Leckterému
čtenáři bude to snad vhodným doplňkem jeho
vlastních vzpomínek.
doktor
Servá
Heller
26
article
Rokem 1858 dozrála italská otázka k po
stupnému řešení. Ilalie byla tou dobou ještě
rozervána na řadu menších států, z nichž toliko
jeden měl italskou národní dynastii: království
Sardinie čili Piemont (s Nizzou a Savoyskem).
Království lombardsko benátské bylo državou
rakouskou, v církevním státě byl panovníkem
papež, ve vévodství modenském jakož i ve
velkovévodství toskánském panovali členové ro-
diny habsbursko-lotrinské, ve vévodství parm-
ském a v království obou Sicilií čili Neapolském
pak seděli na trůně Bourboni. Od roku 1848
zavládl po vší Italii mocný vlastenecký ruch
jehož cílem bylo sjednocení Italie a italského
národa pod národní, domácí dynastií.
Když se byl po skončené krymské válce
v Paříži sestoupil evropský kongres, aby na zá-
kladě výsledků této války východní olázku
s nl souvislé otázky »evropské rovnováhy«
upravil, zaslal řídící ministr piemontský hrabě
Cavour kongressu pamětní spis, ve kterémž do
vozoval a zástupcům velmocí připomínal, že ne
bude v Evropě trvale zabezpečeného míru, do-
kud nedojde přirozoného rozřešení otázka ital-
ská. Tento pamělní spis zůstal celkem nepo-
všimnut, ale zavdal přece Napoleonovi podnět.
aby se účinněji do italských věcí vmísil a na
Rakousku zavedení různých oprav požadoval.
Bourbon
Napoleon
Nizza
Sicílie
Paříž
Cavour
Evropa
Rakousko
království Sardinie čít Piemont
Savoysk
Italia
27
article
Sardinie neočekávala sama asi od svého memo-
randa žádného okamžitého účinku a spokojila
se tedy, že italské otázky při této jaksi světo-
dějné příležitosti aspoň ve veřejném tisku ev-
ropském bylo vzpomenuto a sledovala dále zde
tiše, tamo hlučně, ale bez ustání a důsledně
vytknulý eíl, aby Italie pod jeho žezlem byla
sjednocena, tedy aby buď rázem nebo co možná
rýchlým postupem hegemonie čili svrchovanost
Rakouska nad severní a střední Italií byla zlo-
mena, aby Rakousko samo z Lombardie a Be
nátska bylo vypuzeno, aby habsburští panovníe
z Modeny a z Toskánska byli vyhnání a aby
pak dále také bourbonská dynastie z královstv
obou Sicilii a z Parmy byla vypuzena a posléz
aby také církevní stát zrušen byl a papež
jenom jakýmsi privilegovaným posťavením jakožto
hlava katolické církve v Římě spokojiti se
musil.
Hrabě Cavour byl si již dřive vědom, že
Sardinie čili Piemont bez cizí pomoci, bez po-
moci některé z evropských velmocí cíle toho
nedosáhne a proto zlskal své vlasti za přítele
a spojence Francii, nejprve činným účasten-
stvím Piemontu ve krymské válce (proti Ruskuh
a potom závazným slibem, že Nizza a Savoy
sko po docíleném výsledku Francii budou po
stoupeny.
Cile svého a spolu cíle italských vlasteneů
snažil se Piemont dosíci nejprve podporováním
revolučního ruchu v Lombardii a Benátsku
jakož i v ostatních státech italských, jsa jist
že z toho válka s Rakouskem vzniknouti musí.
Cavour
Sardinie
Rakousko
Lombardie
Modena
Toskánsko
Sicílie
Parma
Řím
Piemont
Francie
Nizza
Benátsko
Italia
28
article
Každému pozorovateli věcí italských bylo jasno.
že Piemont na válku s Rakouskem se chystá
a že tuto válku ihned roznítí, jakmile bude míli
zabezpečenu přimou pomoc Francie. Zabezpe-
čení této pomoci pak docileno bylo tajnou smlou-
vou, kterouž hrabě Cavour r. 1858 uzavřel
eísařem Napoleonem III. za svého letního po
bytu v Plombiěresu, kdež umluveno bylo, že
Francie Piemontu proti Rakousku dostatečnou
silou ku pomoci přispěje, aby Rakousko pře-
moženo bylo a že pak Lombardie od Rakousk
odtržena až k Piemontu připojena bude.
Obsah této smlouvy stal se známým teprve
pozdějí, avšak že Piemont válku roznítit chce
a že se při tom o pomoc Francie ucházi, bylo
rakouským státníkům nepochybně jasno. Avšak
zdali se Cavourovi již podařilo zabezpečiti si
přímou pomoc Francie, diplomacie vídeňská ani
na sklonku roku 1858 ještě nevěděla. Teprve
novoroční řeč císaře Napoleona podala jim asi
o tom jistotu a od té chvíle také Rakousko
zbrojilo.
Slova, jež Napoleon o novém roce k r
kouskému vyslanci baronu Hübnerovi pronesl
způsobila v celé Evropě válečný poplach, ale
vládní noviny francouzské zažehnávaly všechny
válečné slechy a kombinace, tvrdíce stále, že
není k válce žádně příčiny, že Francie jenom
to usiluje, aby v Italii žádoucí opravy byly za-
vedeny a že cíle toho docela smírnou cestou
bude doeíleno. Dne 10. ledna byl v Turině sar
dýnský parlament zahájen trůnní řečí, která
také ještě dosti »mírumilovně« zněla a jenom
na konci válečného nebezpečí se dotkla slovy
»Obzor není docela jasný, ale musíme budou
cích věcí vyčkati s klidem. Doufejme, že bu
douenost bude sťastna, neboť politika Piemontu
Cavour
Napoleon
Hübner
Piemont
Rakousko
Francie
Lombardie
Rakousk
Evropa
Turin
29
article
XXV
spočívá na spravedlnosti, na lásce k vlasti
svobodě. Piemont je sice malý, avšak silný zá
sadami, jež zastupuje a sympatiemi, jež vzbu
zuje. Piemont šetří smluv, avšak není necitel
ným k výkřikům bolesti, jež Italie k němu vy
sílá. Vyčkejme odhodlaně, jaká rozhodnutí pro
zřetelnost učiní.«
Proti těmto slovům nebylo lze čini
vážných námitek, avšak ona také válečných
obav nezaplašila. Rakousko ostatně účinko
piemontské trůnní řeči ani nevyčkalo, nebo
léhož dne, kdy ona slova v Turině s trůnu
byla pronešena, dorazily do Milána první řady
vojenských posil, za nimiž ovšem ihned dalši
následovaly. Rakousko činilo, jak se úřadně
poloúřadně říká, z opatrnosti bezpečnostní opa
tření a tato přiměla odpůrce, aby rovněž tak se
zachoval. Dne 14. ledna prohlásila »Gazetla
piemontese«, že následkem sesilování rakouského
vojska v Lombardii sardýnské posádky blíže k lom-
bardským hranicím posunuty budou; tato opa-
tření opět sesilila přípravy na straně rakouské
čímž zase piemontská vláda záminku k dalšímu
zbrojení dostala a takž nastalo — jako vžd,
při podobném postupu — na obou stranách vá-
lečné napjetí, jež o sobě již zrovna tak výsilu
jícím zlem jest, jako válka sama.
Dne 7. února zahájil elsař Napoleon fran
couzský zákonodárný sbor trůnní řečí, kterouž
také ještě nebezpečí války nikoli zažehnati, ale
ovšem zastříti chtěl, snad aby Rakousko jaksi
ukonejšil a ve válečných přípravách zadržel. Na
počátku této řeči prohlásil Napoleon, že je zne-
pokojení veřejného mínění přepjato, ježto Francie
s Anglií allianci má, k Rusku pak a k Prusku
v přátelském poměru se nalezá. S Rakouskem
že měla Francie arci leckteré neshody, na při-
klad ohledně poddunajských knížectví a tu nen
prý divu, že Francie těsněji přilnula k Piemontu.
Napoleon
Prusek
Piemont
Rakousko
Turin
Milán
Lombardie
Francie
Anglie
Rusko
30
article
Stav věcí v Italii znepokojuje arci právem ev-
ropskou diplomacii, avšak to není prý příčinou
k válce. Politika Francie zůstane pevnou, ale
jako dosud umírněnou. Nechť tedy zmizí všechno
znepokojení lidí málomyslných. Doufáme dů-
věrně, že mír porušen nebude ... Takový by
stručný obsah Napoleonovy trůnní řeči v době
kdy Francie sama již dosti rychlým tem pem na
válku se připravovala a na př. zrovna v tutěz
dobu vojsko z Alžíru domů odvolávala.
Rakousko rozmnožovalo tím časem svoje
posádky v Italii. Třetí armádní sbor poslán byl.
ač nikoli ještě v míře válečné — do Italiea
zmobilisováno hojně dělostřelectva. Koncem února
svoláni dovolenci z nejvzdálenějších, od želez-
ných dráh nejodlehlejších doplňovacích okresů.
ze Sedmihradska, z východních Uher, z vý
chodní Haliče a záhy na to také dovolenci všech
ostalních pluků, jež k italské armádě náležely.
Dne 1. března nařízena mobilisace celé italské
armády rakouské, jakož i 2. ve Vídni shromáž
děného sboru. Tolikéž nařízeno rýchlé prová
Francie
Alžír
Rakousko
Sedmihradsko
Uhry
Halič
Vídeň
31
article
dění různých opevňovacích prací, na př. u Pavie.
Piacenzy, na dolním Padu atd., zásobovány pev-
nosti, zakládána vojenská skladiště a provedena
půjčka 150 millionů zlatých.
Týmž postupem, jako Rakousko, zbroji
také Piemont a Francie, jak už připomenuto
nezůstávala valně za oběma soupeři.
Ale mezi tím, co zúčastněné státy piln
zbrojily, pracovala diplomacie — také jako vždy
před válkou se děje — aby se říci mohlo, že
byly všechny prostředky k zachování míru vy-
čerpány. Dne 5. února zaslala rakouská vláda
vládám německého spolku oběžník, ve kterémž
konstalovala, že Francie a Rakousko stav věcí
v Ilalii různě pojímají a posuzují, projevujíe
zároveň svoji radost nad tím, že vlády něme-
ekých států na prospěch Rakouska se prohlá-
sily. Papežský státní sekretář Antonelli ohlási
dne 22. února zástupcům Rakouska a Francie
v Římě, že je papežská vláda ochotna dohod-
nouti se s oběma mocemi ohledně současného
vyklizení papežského území vojskem francouz-
ským a rakouským (vojska tato byla na papež-
ském území okupační posádkou na potlačení
zamezení revolučních výbuchů). Rakousko pro-
jevilo ihned ochotu svoje vojsko odvolat, Franci
nikoli. — Dne 25. vydalo Rakousko nótu, v
kteréž vyvracelo žaloby, jež byl Piemont na ně
u velmocí vznesl a ujišťovalo, že by meč tasilo
jenom na obranu svých nepopíratelných práv
na obranu platných smluv, že však na Piemon
žádného útoku podniknouti nehodlá.
Antonelli
Pavia
Piacenza
Rakousko
Piemont
Francie
Řím
32
article
Na to zaslal hrabě Cavour dne 1. března
anglické vládě pamětní spis, ve kterémž pravi
že je možno zažehnati nebezpečí války nebo
výbuch obecné revoluce v Italii a ukonejšiti na
čas italskou otázku jenom, když budou splněny
tyto podmínky: 1. zřízení národní, na Rakousku
nezávislé vlády v Lombardii a Benátsku; 2. zru-
šení okupačních smluv a rakouského práva na
zakročování ve státech střední Italie; 3. zave
dení konstitučních ústav v Toskánsku, v Mo
deně a v Parmě a 4. správní odloučení tak
zvaných legac od ostatních provincií eírkevníh
státu. — Dne 18. března učinilo Rusko návrh,
aby k odklizení italských potíží svolán byí
kongres velmocí. Francie návrh ten ihned při
jala, také Anglie a Prusko projevily s ním sou
hlas. Cavour projevil notou ze dne 23. března
velmocem svoje politování, že má býti Sardinie
(Piemont) z kongresu vyloučena. Rakousko pro
hlásilo, že ruský návrh přijímá, ale s pod-
mínkou, že Piemont odzbrojí. Anglie zavázala
se, že přiměje Francii, aby tato turinskou vládu
pro odzbrojení získala. Na to byl hrabě Cavou
od Napoleona do Paříže pozván, ale francouz
ská vláda prohlásila, že není s to v Turině dů-
razně zakročiti, aby Sardinie odzbrojila. Dn
28. března doporučila Anglie jakožto podklad či
předmět jednání kongresu týto čtyři návrhy
1. vyhledání prostředků, jimiž by so válečná
Cavá
Cavour
Italia
Rakousko
Lombardie
Benátsko
Toskánsko
Parma
Rusko
Francie
Anglie
Prusko
Sardinie
Piemont
Paříž
Turin
33
article
srážka v Italii předejíti dala; 2. vyklizení eír-
kevního slátu (vojskem franeouzským a rakou-
ským); 3. doporučení oprav italským státům
4. změnu čili revisi zvláštních smluv mezi
zúčastněnými státy v Italii. Tento program
kongresu byl — až na Rakousko — přijat všemi
velmocemi bez podmínky. Také Rakousko jejv
zásadě přijalo, ale ponavrhlo jakožlo pátý jeho
bod, aby velmoci současně odzbrojily a prohlá-
silo za podminku, že musí Piemont ihned od-
zbrojit a dobrovolnické čety rozpustit. Proti po-
zvání Piemontu do kongresu Rakousko co nej-
důrazněji se prohlásilo. Na to odpověděla
Francie, že s obecným odzbrojením velmoeí
souhlasí, že však sama odzbrojiti nemůže, ježto
vůbec nezbrojila a nezbrojí.
Co Piemontu se týče žádala Francie ja-
kožto předchozí podminku jeho dobrovolného
odzbrojení, aby připuštěn byl jakožto rovno-
právný člen ke kongresu. Ježto podmínka tat
Rakouskem odmitnula byla, učinila Anglie nový
zprostředkující návrh: aby otázka odzbrojen
zúčastněných mocí vyřizena byla civilní komisl
o 6 členech, do kteréž by každá velmoc jed
noho a Sardinie také jednoho zástupce vyslala.
Rakousko
Piemont
Francie
Anglie
34
article
Komise tato měla svě jednání zahájiti zároven
s krongresem. Francie, Prusko a Rusko tente
návrh přijaly, nikoli však Rakousko. Dne 19.
dubna zaslala rakouská vláda do Turina kurýra
s psaním, ve kterémž důrazně žádala, aby Pie-
mont bez prodlení odzbrojil. V nótě pravilo se,
že její doručitel (baron Kellersperg, který dne
23. dubna do hlavního města Piemontu přibyl)
tři dni v Turině se pozdrží, neobdrži-li po uply-
nuti těto lhůty žádné odpovědi aneb nebudel
tato odpověď dokonale uspokojíva, že spadne
všechna zodpovědnost za následky toho na sar-
dinskou vládu. Anglie a Rusko prohlásily pro-
test proti tomuto rakouskému ultimatu a také
Prusko projevilo se proti němu. Francie par
odpověděla na ně rozkazem, aby se několik
divisí francouského vojska shromáždilo na pie-
montské hranici a jmenováním velitelů pěti ar-
mádních sborů, jež tvořiti budou alpskou ar-
mádu. Baron Kellersperg, obdržev po uplynulé
lhůtě rakouského ultimata zamítavou odpověd.
odjel dne 26. dubna z Turina. Dne 28. dubna
pak vydán císaťský maniřest, kterýmž se rakou-
ským národům válka s Piemontem oznamovala
a dne 29. dubna překročil přední voj rakouské
armády u Pavie řeku Ticino a vstoupil na sar-
dinskou půdu. Tím byla válka zahájena
Tyto do obecné historie náležející podrob
nosti uvedl jsem zde proto, že tehda veřejnou
pozornost také v Čechách plnou měrou zaují-
maly a tedy valnou čásť upomínek na rok 1859
vyplňují. Vypsání války samé zde ovšem místa
nalézti nemůže, avšak není snad od místa uvé-
sti některé zjevy, jež válku tuto ú nás pro
vázely-
Turina
Pius
Kellersperg
Baron Kellersperg
Francie
Prusko
Rusko
Rakousko
Piemont
Anglie
Turina
Pavia
Ticino
Čechy