ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 38043460-71f8-11dc-957b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 28, person 48, work 7, org 9
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 4. prosince 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 335.
4 article
Na ranní a odpol. listr předplácí sut v Praze v administrael na měsíe n čtvrt lets . . . . 6 K — s dvojí donáškeu na měsíe ndnt lata . . . . 7 K 50h ve dllalkách: 2 K 30 za něsíe. Feštent na něsíe : kei na čtvrt lela s drojí zásilkeu a měsle z čtvrt leta . . . : 11 K so
Praha
5 title
Onešní číslo pre Prahu le o 24 stranácb.
6 article Válka.
Válka. L. Z Petrohradu, 3. prosince v 7 hod. 20 min. večer. (Pův. telegr. zvl. zpravodaje »Nár. Listů«.) Pro den 8. prosince oče- kává se všeobecná mobilisace v petro- hradském obvodu. Kasárny v různých čtvrtích města jsou určeny, aby v nich ubytovali se zatím záložníci. Dopisovatel »Ruského Slova« sdě- luje, že setnina japonských vojáků chtěla se zmocniti ve vesnici Sakhecni mladých dívek čínských a odvléci je k armádě, ale obyvatelstvo vzepřelo se mocí tomu a zabilo 8 Japonců. Rusové zřizují v Mukdenu obrov ská skladiště se zásobami potravin pro vojsko i píce. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.)
Rus Petrohrad Mukden Japonec
7 article Vytrvat a nepovolit!
Vytrvat a nepovolit! Körber tone ve víru svých státnických chyb a v bezedné tůni nejkrutější finanční tísně Má v příštím roce sehnati (jak jsme již 23. m. m. zevrubně vypočetli) půjčkami státní m neméně než 343 millionů korun což znamená zvýšení daní o 11 mil- lionů ročně a v roce 1906 opět dalších 157 millionů korun. Ve dvou létech tedy má nase- kati půl milliardy nových dluhů hlavně na potřeby vojenské, neboť Rakousko nemá žádného válečného pokladu v Juliově věži špan- dovské jako Německo a někdejší přebytky ka- sovní, jež Plener odhadoval své doby na 200 millionů zlatých, dávno vyčpěly, bůh ví nač a kam — jako kafr. V této prekérní situaci potře- buje ovšem nezbytně »dělného parlamentu« v něm službovolné většiny, jež by mu tyto ohromné půjčky povolila, neboť na pouhý § 14. a podpis Körbrův žádný »Rolhschild« půl milli- ardy neopatří. Ano, to má býti pravý smysl té vy- toužené vládou dělnosti zákonodárného sboru cislajtánského a bláhovým každý, kdo doufá v něco jiného od té »dělnosti«. Ani rolnictvu, ani živnostnictvu, ani dělnictvu, ani obecenstvu nekynou z té »dělnosti« pro dohlednou dobu žádné růže, nýbrž naopak jen trní a to hodně o stré trní nových břemen, nově zvy šo- vaných daní, a tudíž větší ještě hospo- dářské bídy, než jaká nás všecky dnes tisní moří až úpadu.
Körber Plener bůh Körbrův Rakousko Německo Juliův věž million
8 article
To nechť poví každý směle dle pravý všem těm osočovatelům a hancům naší obstrukce, co čeká národy této říše, kdyby ty ruce našich opposičních poslanců povolily a pustily ohrože- ného břehu zájmů a prospěchů národa svého vůči panujícímu systému a děsnému finačnímu programu této vlády, aniž by náhradou vy- mohli pro národ svůj aspoň bezpečných záruk pro jeho dobré právo, pro jeho svobodný ná- rodní a osvětový rozvoj v nedilných odvěkých a jediných vlastech jeho. Nieméně namáhá se dnes dr. Körber na- sazením posledních sil svého macchiavellského umění, aby dosáhl svého cile, bez poskyt- nutí národu našemu této náhrady Sám je v koncích se svou latinou, sám ocitnul se, jak mu onehdy v Brně německý po- slanec Lecher dokázal — v takové slepe uličce, že neví kudy kam: avšak nežli by vyhovél a povolil spravedlivě na- šemu národu v jeho oprávněných.
doktor Körber Lecher Brno
9 article
zákonných a jak své doby Polák rytíř Gniewosz císaři poctivě doložil, velice umírněných požadavcích, raději utíká se v nouzi a tísni opět k mizerným kličkám a prak- tikám své staré obojetné macchiavellské politiky. Hledí využit a zneužit živelních po- hrom a vzešlé z nich kruté bídy rolni- stva a malého živnostnictva na- š eho, aby zástupcům našeho národa nasadil břitvu na hrdlo. Nabízí předlohou svou pomoe stální — celkem 151/4 millionů korun (1!) nej- tíže poškozeným zemědělcům — holou tedy krů- pěj vůči škodám do set millionů jdoucím, avšak vymiňuje si, aby zároveň byla státní správě po- volena půjčka náhradní — do výše 69 millionů. Pěkný to věru obchod. Ale nedosti na tom: kdybychom na krásně k vůli veliké nouzi trpl- cího lidu našeho propustili z obstrukce své tuto vládní předlohu — Körber nechce ji doporučit koruně k sankci dříve, leč propustíme-li také parlamentní vyřízení prozatímného rozpočtu.
Polák Körber
10 article
O to se točí chvíle té vyjednávání Körbrovo s po- volanými representanty poselstva českého, kteří o průběhu jeho stále a věrně zpravují svůj klub, jenž od 1. t. m. trvá na pilných a vážných po- radách. Kdyby nebyla věc i doba tak vážnou mohli bychom pobaviti čtenářstvo své vele- pestrou harlekinádou výmyslů a klepův něme- eko-centralistické žurnalistiky o „tajnostech klubu českého“, svědčících jer o nesmírném napjetí a zvědavosti německého tábora. Brzy zvěstují, že prý je situace velmi pochmurná, po- něvadž v českém klubu mají převahu nesmíři- telní obstrukčníci, vedení „ctižádostivým“ drem, Kramářem, na zejtří však opět ohlašují „obrat“ t. j. převahu mírnějších živlů v klubu českém, jichž náčelníkem prý je dr. Pacák. Však každý z daleka postihuje chvalitebný při tom obmys šlechetníkův, nasíti rozkol v branný tábor na- šeho poselstva a netřeba ani dokládati, že na těch klepech není ani zbla pravdy. Dnes opět vědí, kterak prý Poláci silně na nás tlačí, aby- chom upustili od obstrukce zhola a zdarma a kterak prý tento polský nátlak nezůstává bez účinku na poslance agrární a j. To věříme, že by páni Němci hrozně rádi i se svým Körbrem toho se dočkali, aby „hloupí Polák“ vytahoval jim horké kaštany z ohně. Ale my nechováme o politické bystrosti vůdcův kola polského tak špatné mínění, abychom je měli schopnými takové pošetilosti. Cože teprv před několika málo dny pravilo „Slowo Pol- skie“? Vzpomeňme! „Každý pochopí,“ psalo „že Čechové nemohou opustit dráhu obstrukční bez patrného znamení, které by ospravedlnilo jich změnu taktíky před českou veřejností.“ „Kdyby zanechali obstrukce bez patr- ného úspě hu, odsoudili by tím celou svou políliku od podzima r. 1902, a tako v a vraždy na sobě spáchati nemohou.
Pacák Polák Němec Čecho Slowo Pola
11 article
Vládě a byrokracii byla by takové samovražde snad vítána, poněvadž by ještě více zkormou- tila kalné vody rakouské; ale polskému kolu nemohloby to býti lhostejno, poněvadž by pak bylo vydáro Němcům různých odstínů na milost a ne- milost.“ „Slowo Polskie“ končí přesvědče- ním, že kolo polské jest si vědomo do- sahu těchto věcí a svým prostřednictvím nečiní na Čechy nátlaku, aby kapitu- levali bezpodmínečně. Dopustilo by se takové chyby, jaké se dopustil Apol. Ja- worski, když roku 1900 prohlásil většinu pra- vice za rozpadlou. A stejně téhož dne (27. listopadu) ozýval se „Kurier Lwowski“: „Kdyby Čechové na krásně byli v nynější sněmovně naladění pro smír, musili by si vzhledem k vyzýva- vosti německé dobře rozmysliti, je-li vhodno odložiti právě nyní onu dvousečnou zbraň, která sice dala lec- kterou citelnou ránu českému národu, ale která s nejlepším úspěchem potírá ně mecké snahy o nadvládu v tomto státě A vedle Čechů v podobné situaci stojí Vlachové, Chorvaté a Slovinci. Značná čásť české delegace jest pro další zdržování parlamentní práce. A přirozeně! Když nepatrné slezské po- bočky mohly vzbuditi tak vášnivou bouři mez Němci, nemůže býti naděje, aby se Če- chové, až upustí od obstrukce, dočkali nějakých vážnějších ústupků. A proto ka- pitulace s jich strany byla by to- lik, jako vydati se bezpodmínečn na milost a nemilost Němcům.
Němec Polskie Čecho Vlach Chorvat Kurier Lwowski
12 article
Mohli by tedy naši poslanci toho kte- rého „mentora“ polského odkázat prostě na vlastní národní listy polské. Avšak ať se děje kýmkoliv a odkudkoliv na poselstvo naše ná- tlak sebe větší, my s pevnou důvěrou hledíme jeho rozhodnutí vstříc. Naše věrohodné zprávy shodují se v tom, že doposud Körber stále jen na plano mluví a slibuje, avšak k žádnému skutku se neodhodlává, k žádnému splnění obou našich kardinálních požadavků: vnitřní úřadní češtiny a české university v Brně se neuvoluje a nezavazuje. A to nám stačí! Když on ne, my taky ne! Vydobyti těchto vitálních potřeb na- šeho národa bylo od 17. října 1899, jest a zů- stane cílem všeho našeho boje proti vládnímu systému Körbrovu. Taktiku bojovnou možno sice měnit, ale cíle se vzdát, toť nemožno. Pouze tehdy, kdyby dr. Körber nejslav- nějším způsobem pod pečetí autority koruny se poselstvu našemu zavázal, že oba tyto naše požadavky přijímá vláda jeho za své a chce je do určité lhůty splnit, teprv pak mohl by klub český s rozumem, s dobrým svědomím a se ci změnit svou posavadní taktiku obstrukční za opposiční, ale dříve ne Zříci se obstrukcebez vymožen těchto garancit bylo by tolik, jako zříci se cile samého, a k tomu ani celé poselstvo české mravního práva vůči národu nemá, nýbrž kdyby v něm vzešel o to spor, na- stala by mu povinnost vy vo- lati rozhodnutí sjezdu důvěr- níků národní strany svobodo- myslné, jakožto jedině oprávně né instance rozhodující, kdykoli jde o zásadní změny politiky české. My však máme za to, že potřeba ta ani nena- dejde, alébrž že poselstvo naše bude svorno v náhledu, kterak bez skutečné, opra- dové a poctivé povolnosti vlád také ono, jak živo, se ctí a beze škody pr národ povoliti nje smi a nemůžel
Körber doktor český univerzita v Brno ník národní strana svoboda Körbrův
13 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 3. prosince. (K situaci vnitř- ní.) Nejasnost vnitřní situace jevi se mimo jiné i v nápadném mlčení orgánů polského kola, které neumějí pověděti nic jiného, než že si- tuace se nelepší. Nelepší se po proslulé pouti dra. Körbra po Haliči, od níž polské kolo tolik očekávalo, nelepší se po rekonstrukci kabinetu, jež vládními listy prohlašována za předzvěst vy jasnění. Neodvislé „Slowo Polskie“ konstatuje ovšem, že jak haličská cesta, tak i rekonstrukce kabinetu neměly jiného účelu, než vzbuditi zdání, že za úplné stagnace v Rakousku dr. Kör- ber jest jediný člověk, který tu horlivě pracuje, aby svou vášně prostou vytrvalostí vzkřisil mrtvého Lazara — parlament. Dnes jest už každému jasno, že o vzkříšení parlamentu ne- může býti na ten čas řeči. Ba jsou lidé, kteří tvrdí, že stanovisko dra. Körbra jest otřeseno právě proto, že se mu dosud nezdařilo učinit parlament dělným. Dle výroku jednoho z čel- ných politiků polských o změně kabinetu zatím — jak píše „Sl. Polsk.“ — řeči býti nemůže, neboť dokud nebude provedéno vyrovnán
Kör doktor Praha Halič Rakousko Slowo Polskie
14 article
s Uhrami, nestane se nijaká změna ani v oso- bách, ani v systému. Vyrovnání uherské dá se následkem zjevné nechuti německých stran, hlavně lidové a křesťansko-sociální, provésti jen pomocí § 14. Povolávati k takové práci nový kabinet bylo by zbytečné, poněvadž i nynější kabinet musí zmizeti s politického jeviště hned, jak vykoná uložený mu úkol. Z nařízení koruny úkol ten vykoná ještě kabinet Körbrův, načež zmizí v té propasti, která pohltila již tolik ra- kouských ministrů. „Slowo Polskie“ má dů- sledně také za marné všechny snahy o vytvořen nějaké pracovní většiny na říšské radě. Každé- mu soudnému politiku jest zjevno, že nynějši kabinet se nachází vlastně již v likvidaci. Za takového stadia nikdo již nepřistupuje do spolku k obchodní firmě.
Uhry Slowo Polskie
15 article
V Praze, 3. prosince. (Naděje uhe- ské opposice.) Pověst, šířená včerá v kru- zíeh vládní strany o vystoupení posl. Szenti- vanye z liberálního klubu, vzbudila sensaci jak ve straně vládní, tak i v opposici. Kdyby se po- věst ta byla osvědčila a Szentivanyi opustil vládní stranu se svými přáteli, scvrkla by se vládní většina, obnášející dnes už jen asi třicet hlasů (nečítají-li se hlasy chorvatských dele- gátů), tak, že by stěží držela rovnovánu opposici a liberálním odštěpencům. Dnes se ovšem sdě- luje, že posl. Szentivanyi jen pohrozil vystou- pením pro případ, kdyby se proti opposičním poslancům použilo ve sněmovně násilí aneb kdyby hr. Tisza přišel s novými požadavky, příčicími se jednacímu řádu. Současně se tvrdí, že by i pak vystoupilo jen několik osobníeh přátel Szentivanyových, a nikoliv také oni bý- vali členové strany národní, kteří se kupí ko- lem poslanců Hodossya a Zselenszkého. Nie- méně již tato možnost působí tísnivě na vládn většinu, která sotva již v sobě cítí dosti sil, aby se mohla odvážiti nového, ostrého útoku prot opposici.
Szentivanyi Tisza Szentivanyový Hodossya Zselenszký Praha
16 article
Za to opposice připravuje se směle na zá- pas, jenž nastane po zahájení nového zasedání Zejtra v neděli konají opposiční strany v růz ných venkovských městech třicet prote st ních schůzi, z nichž zajímavými slibuj býti zejmena schůze v Rábu a Kečkemetě, př nichž promluví čelní vůdcové spojených oppo- sičních stran. Ze Záhřeba, 1. prosince. (Dementi. S dobře zpravené strany se popírá, že ministr vnějších věcí hr. Goluchowski činil výtky chor vatské vládě, že nezmařila účasť Chorvatů při bělehradských slavnostech korunovačních a že následkem toho postavení přednosty vnitra, dra- Šumanoviče jest otřeseno. ssd Ze Záhřeba, 1. prosince. (Ze sněmu.) V debatě o finaněním vyrovnání mluvil dále vládní poslanec Giga Avakumovič. Přeje si, aby se vyrovnání posuzovalo dle zákona z r. 1868 a nikoli se stanoviska finanční samo- statnosti Chorvatska. Většina kralevinské depu- tace zasluhuje díky, protože vymohla Chorvat- sku zvýšení tangenty. Chorvatsko bude míti nynt dil také z takových příjmů uherských, na nichž dosud neparticipovalo. Také se mu zabezpečuje určité minimum vlastních příjmů, poněvadž v případě, kdyby tyto příjmy klesly pod určité minimum, ztráta se má dle nové úmluvy nahraditi z přebytku, vykázaného při nových příjmech. Fi- nanční samostatnost by Chorvatsko nechránila od deficitů, jak ukazuje království srbské, stejně asi velké, jako Chorvatsko. Proti vyrovnání mlu- vil pak opposiční poslanec Pisačič, ježto voličové ho poslali do sněmu hlavně za tím úče- lem, aby se domáhal finanční samostatnosti země. V témž duchu mluvil také dr. Frank jehož řeč vyplnila celou páteční schůzi sně movní. Z Pešti, 2. prosince. (Akoš Beöthy j.
Goluchowský Chorvat Pisačič Frank Rába Kečkemeta Záhřeb Chorvatsko Pešť giga Avakumovič
17 article
Zesnulý včera politik maďarský, Akoš Beöthy náležel k nejvýznačnějším postavám sněmovny uherské. Narozen r. 1838, byl r. 1872 na pro V drobném prodejit raaní číslo o sobě . . . za 8h . . . na 2h odpolndní Ve slialkách na vankovš zanní číslo. . . . . odpolední . . . . . . . . Bh Inserát platí se hetově napřei. Předplacení a lnserty přijímá adnínl strace v Marinnské ulici č. B. Tam nacházají se téh redakce, tiskársa a ezpežico „ Nárednich Lia lsta“. Rukopisy se novracejl.
Lius Marinnský ulice
18 article
gram Deákovy strany zvolen do sněmu a od t doby náležel sněmovně až do své smrti. Po fusi Deákovců se stranou Tiszovou přilnul k oppo- siční straně Senneyově, a když ta se rozešla, náležel skupině Apponyově, kteráž ho každo- ročně vysílala také do delegace. Když se Appo- nyovci r. 1899 sloučili s vládní stranou Szello- vou, Beöthy zůstal věren svému opposičnímu smýšlení a zůstal ve sněmovně jako poslanee divoký. Beöthy vykonal několik velkých cest po západní Evropě a zejmena po Anglii, která ho nejvíce zajímala svými politickými svobodami. Tam také konal studie pro své velké politické dílo „Rozvoj a zápasy uherského státnictví“, které svým časem vzbudílo značnou pozornost a vyneslo mu členství uherské akademie věd.
Deákův Appa Beöthy Evropa Anglie Apponyov uherský akademie věda Szellova
19 title
Politické zprávy zahraničně.
20 article
V Praze, 3. prosince.
Praha
21 article
Otázka reformy státní správy v Rusku. Mylno by bylo domnívati se, že teprve aristokracie zemstev a professoři ruských uni- versit přišli na myšlenku, že by se ve státní správě Ruska měly zavésti reformy, odpovídající potřebám národa, státu a duchu času. Potřebu tu vyslovil sám car Mikuláš II. v manifestu, daném 26. února 1903, když byl ministrem vnitra Václav Konstantinovič Pleve, tolik i po smrti nenáviděný Židy, Němci a nihilisty. V „Novém Vremeni“ uveřejněna posmrtná zápiska knížete Alexandra Ilarionoviče Vasilči- kova, osvědčeného praeovníka o „selské re- formě“ Alexandra II. r. 1861, jenž vydal tiskem dvoudílné dílo CaMoie („Samospráva“). Do tisku ji dal syn jeho, kníže Boris A. Vasil- čikov, aby ukázal, jak tak zv. slovanská strana v Rusku již dávno před nynějším aristokraticko- professorským hnutím smýšlela o potřebách ve- řejné správy v Rusku. Kníže Alexandr Ilariono- vič Vasilčikov zemřel r. 1881. Kníže Vasilčikov tak jako vůbec slovanská strana v Rusku činí zásadou, že samodržaví musí býti pokládáno za národní ruské zřízení a že práva panovníkova nesmějí býti dotčena.
Mikuláš II Konstantinovič Pleve Žid Němec Ilarionovič Alexandr II Boris Vasil Vasilčikov Rusko Nový Vremit CaMoia
22 article
Ale v tom rámci je pro nejširší samosprávu místnou a představuje si, že by mohly býti zří- zeny „dvě instance“. Prvá by se starala o zá- ležitosti selské a městské a skládala by se ze členů, vyslaných zemstvy i městy s účastím členů, jmenovaných vládou. Druhou a nejvyšší instancí byla by státní rada. Obě instance měly by pouze poradnou moc, ale s právem, přímo oznamovati carovi svá usnesení, a jejich dů- vody, což by činily skrze své předsedy nebo zvláštní deputace. Tím by rozřešena byla otázka „přímého styku“ s panovníkem. Prvá instance či „hlavní komitét“ byl by sestaven tak, že by každá gubernie, kde je zavedeno zemstvo, volila po jednom členu, a kde ještě není zemstva, z takovou gubernii by člena jmenovala vláda. Volby dály by se v gubernských městech o sje- zdu zemstev na dobu tří let. Redakce „Nového Vremene“ přičiňuje k zá pisce knížete Vasilčikova svou poznámku. Praví: „Víme, že reformy, na které myslil kníže A.I. Vasilčikov, budou se zdáti příliš skromnými na- šim pokrokovcům, ale víme také, že reformy, načrtané pokrokovci, nemají žádné vyhlídky na uskutečnění, ne pro to, že by snad hrozily vládě, nýbrž z té příčiny, že by neměly žádné opory v národě. Každý Rus snadno si před- staví tu nedůvěru, s jakou by národní massyv Rusku přijaly takové porady „pánů“, kterým by za hranicemi říkali „parlament““, a přizná, že takový parlament byl by v nynější době u nás pouze divadelním představením. Ná- rod ruský pochopí a dovolí, aby car, chtěje poznati jeho potřeby a tužby, svolal si k po- radě představitele selského i městského stavu a svěřil jim účastí v administraci, ale k aždý pokus omeziti carskou moc byl by ruským národem přijat jako zlo-
Vasilčikov I Vasilčikov Rus Nový Vremen Rusko
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 2. prosince. B—. (Kronika.) Podivnůstka ze spole- čenského života! Studentský spolek pořádá ve- čer na uvítanou svému členstvu, hodnostové se sejdou, žofinský sál stkví se v záři svých lustrů, umělecká produkce čeká hosty, ale pro- story slavnostní síně zejí po celý večer prázdno- tou. K uvítání studentstva nedostavilo se — studentstvo. — Z plných šesti tisíců vysokoškolské mlá- deže dostavila se necelá — dvě procenta ! ozna- movala s ustrnutím veřejná zpráva. A hned komentářel — Co se to děje s naší mládeží? Kamse u ní poděla družnost? Kam sborový duch, smysl pro společné eíle a potřeby? Jaký nedo- statek pospolilosti! Jaká indolence ! . . Smutný zjev má jistě své příčiny. Přítomný osvědčený přiznivec a rádce stu- dentstva v přátelském proslovu na místě na- značil svoji domněnku. — Studentstvo není jedné mysli, různá mí- nění panují, jsou strany, stoupenstva názorů. tábory! A význam Svazu není přece v tom, že by různost názorů měla přestat. Příslušníci obee akademické měli by být navzájem snášelivi, ne měli by příkře vystupovati jední proti dru- hým . .. Tedy různost názorů, nesnášelivost, nevra- živost jedněch k druhým! Neschopnost sebe- zapřit, podříditi osobní choutku a nechuť vyšší polřebě, poškodila už zdar mnohé dobré věci. Přítel mládeže má jisté pravdu. Sest tisíc hlav mladých, snaživých ani nemůže být jednoho ná- zoru. A při vší pestrotě smyslu, zájmy j so přece společny, snášelivost je nezbytna. Leč, kdo vi, nemá-li nápadný zjev příčiny — jine
Praha
24 article
Dovedete si představit velký počet mladýeh hlav smýšlení docela přátelského, naprosté sná- šelivosti, jež sezvány ke družnému večeruse skvělým programem se přece — nedostaví. Jsou právě všelijaké příčiny, pro které v danou chvíli student — i nestudent — zůstane doma. Sná- šelivost je věc temperamentu. Jsou povnhy stej- ného tábora, blízkého přesvědčení, jednoho vy- znáni a — nesnesou se. Nevědí ani proč, ale — cítit se nemohou. A jiné s nej- vzdálenějšími od sebe názory v hlavách, sedají klidně vedle sebe a třeba přátelství uzavírají Studenti všech přesvědčení stýkají se v po- sluchárnách, pracují vedle sebe horlivě, pro by neměli sousedit spolu při zábavě nebo při obřadném večeru, kdyby návštěvu večera pova- žovali za nějakou svoji — potřebu či povin- nost?
25 article
Utkvěla vám vzpomínka. Řádka let tomu nazad. Zemřel vynikající muž, zasloužilý o ve- řejný život národní, literát přední řady, univer sitní professor. Za rakví šli zástupci intelli gence všech stavů a řádů, hodnostové ducha práce, s odznaky a bez odznaků, proud přátel a ctitelů. Jak to už bývá při dojemném posled ním doprovodu. Něco jen bilo do očí ! Pro- fessor zemřel a na pohřbu nebyli — studenti. — Neměl snad zesnulý žádné posluchače obrátili jste se k sousedovi v zástupu, znale poměrů. — Měl hodně posluchačůl — Snad nebyl vlídný v osobním styku Nepříjemný při zkouškách? — Naopak, byl velmi — oblíben ! . . Děkuji za takovou oblibenost! Milovat svého učitele — ale na pohřeb mu nepřijít! Ta- ková je mládež! Nedomyslí, nevzpomene ! Jen sama sebou pořád zaujata! Na život myslí, ne na smrt! Ale to vše nic neomlouvá. V ce- lém vzdělaném světě, zemře-li někdo, jde mu na pohřeb, kdo k němu patřil. Na nižších ško- lách bývá žactvo prostě v řadě voděno na po- hřeb. Kdyby je nevedli, nepřišlo by asi. Ak piety obstará tu školská disciplina. Na vyšších školách spolehá se už na diseiplinu osobní.
Ak
26 article
Třeba ponechati mladého muže jeho vlastní- mu vnuknuti. Platí tedy akademická svobodaa na pohřeb nejde — nikdo. Ne, že by ti mladí lidé neměli smyslu pro pietu, neměli srdce! Snad mnohý v duchu upřímně zaželel za odešlým. Ale ku pohřbu se nedostavil. Nenapadlo ho, nepřemý- šlel o tom, neviděl se nijak nutkána. Není tak jednoduchá věc, dostavili se k obřadu. Třeba znáti čas, místo, mrav a způsob, pořad a úbor, třeba pomýšleti na všechno. Kdo nemá popud zvláštní, nevyhoví potřebě. Ve velkém měste odbývá se denně tolik pohrbů! A student, který přišel z venkova z malých neobřadných poměrů sám ze sebe popudu nepociti, nevzpomene . ..
27 article
— Dobře ! Je v tom kus společenské psy- chologie. Ale, teď porovnávejte ! Zemře německý professor! A jaké řady studentstva táhnou ve průvodu! A bez ohledu na osobní city ! Obliben, neoblíben ! Professor zemřel, studenti jdou, do- stavili se, protože se to samo rozumí, z pocitu širší povinnosti .. A právě ta »širší povinnost« musí nějak nalehnout, musí být vnuknuta mladému občanu, musí být uvědoměna. A to je věc s polečen- ského vychování. O tom se na vysoké škole nic nepřednáší. S tím má mladý muž na vy sokou školu už přijít. Aspoň se to od něho očekává. Némci mají poměry vyvinu tější, formy života ustálenější, smysl pro ně více probuzer a vypěstován. Německý student je také akademi cký občan, také svobodymilovný, také se nena- rodil jako znalec formalit, ale na pohřeb svého professora se dostaví. Je především členem svého spolku, který má svůj řád, své společenské im perativy. A spolkový řád ve mnohých věcech myslí za své členstvo. Mladý muž, nezkušený života jedinec, zaujatý nejosobně jšími starostmi nevzpomněl by na společenské povinnosti, ale spolkový řád vzpomene za něj a řád je zá- vazný. Člen řádu se mu podrobí, obětuje ochotně čas a vyplniv své místo při obřadu vrací se povznešen vědomím vykonané povin- nosti. Tak má spolkový život svůj význam mravně výchovný
28 article
A nejsou jen pohřby a symbolické pietní akty ! Jsou úkony spolkového řádu, které svou obřadností zabavují mladou fantasii, budi etižá- dost a vyvolávají smysl pro sborového ducha povinnost k vyššímu celku. O německého stu- denta není starost, že nepochopí společenskou povinnost a nedostaví se na dané heslo. Ně mecký student také se různí v názorech,je rozbit ve strany a tábory, miluje a nenávidí, hašteří se a pere, ale je-li třeba, prokázat »sborového ducha«, zemře-li professor nebo-i káže jiná pobídka hromadnou účasť, do staví se do posledního muže. Slavnost uvitací je společenská událost Účasť ve společnosti předpokládá spoločenský smysl a ten chce být pěstěn jako jiný. S pro- buzeným smyslem dostaví se i zájem i potřeba a pocit družstevního, stavovského závazku. — Půjdeš na Žofín? ptal se druh druha před slavností. — Co bych tam dělal?... Půjdou jin Však to odbudou — beze mne ! . .. Čistě sobecký, pohodlnostní kalkul. Bývá tak v každé společnosti. Rozešlete pět set pozvánek, padesát osob se sejde. Není každý v náladě v rozpoložení, v okolnostech, vyhověti po- zvánce, jakých stále hejno poletuje vzduchem. Člověk je společenský tvor, zajisté. U jedněch však je smysl probuzen, vypěstován, u druhých — spí Někdo horuje pro šum společnosti, vidí se rád střediskem mnoha pohledů a pozorností, cítíse tu ve svém živlu. Jinému je úzko v šumném živlu. Jednomu společnost svědčí, je v ní pořád, nevynechá žádnou příležitost, která se naskytne, je společenský člověk, má potřebnou ke všemu obratnost, umí plovat ve svém živlu. Většině
Žofín
29 article
se toho umění nedostává. Necíti se ve větším shromáždění, mají radši užší kruh, důvěrný styk, obmezují se na rodinu, na přátelský kroužek. A tak to už dopadá se společenskými »událostmi«. Kdo má probuzený smysl, nedá se strkat. — Zítra je něco na Žofině? To tam budu! .. Stačí malé upozornění a procento »spole- čenských« se sejde. Jisté procento lidiček je »všude vidět«, poměry jim dovolují, mají potřebný čas i chuť. Většině poměry nedovolují, většina nemá ani času ani chuti. Většina, přispůsobena svým poměrům a okolnostem zůstane z pravidla doma. Jsou ovšem mimořádné chvíle! Vyšší zájem káže někdy, aby líná většina byla vytřesena z přiro- zené své nedby. Tu ovšem nelze spokojiti se s nějakým »procentem« návštěvy. A mimořádná chvíle žádá — mimořádného opatření! Oznámeno studentské veřejnosti datum a význam aktu. Uvítací večer! Třeba se zúčastniti! Prosté ozná- mení má však jen svůj úzký dosah. Porozumí, vyhoví mu, kdo je zasvěcen a má probuzený smysl. A poněvadž neučiněno víc, byl výsledek prostého oznámení přirozený. Dostavilo se m a lé procento studentstva. Ostatně zcela normnálné procento. A ostatních, přes devadesát procent, kde zůstalo? Všecka obec studentská čítá prý šest tisíc hlav. Kterak sehnat těch šest tisíe hlav, neznámých sobě navzájem, rozplýlených po velikém městě, žijících v podmínkách a po- měrech od sebe nejrůznějších? Kterak je pře- svěděit, že chvile přinesla společnou povinnost? Kterak ovládat těleso — davu? A šest tisle rozptýlených hlav dá už hezké těleso hromadné Tu je zřejma výhoda německého studentstva. Má svůj a parát spolkový. Ten pracuje přesně a spolehlivě, ovládá těleso svého zástupu zna- menitě. Némeckému »Svazu studentstva« se nepřihodí, aby pořádal »uvítací večer« a hostům bylo poskytnuto divadlo — prázdného sálul
svaz studentstvo