ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 2ca73ab0-660c-11dc-9854-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 56 celkem · entity: person 104, place 56, work 7, org 4
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
14. dubna 1901.
4 masthead
Číslo 102.
5 article
ším se na dny budoucí. Hle, Bětuško, náš do- mov! Pojď, prohledneme i druhou místnost. (Rozehnalové.) Veďte nás, paní, domluvímese také o ostatním. (Vede Rozehnatovou ke dveřím v pravo. Alžběta jde za nimi. Sotva přešla stará paní práh, chopf Bezděka Alžbětu za ruku kyne Rozehnalové s významným pohledem): Bezděka (k Rozehnalové): Prosím vás Rozehnalová (stane okamžik, podívá se pátravě po obou — chápe): Rozumím (Přivře za sebou dvéře.)- Výstup šestý. Bezděka. Alžběta (Chvíle rozpačitého mičení.) Bezděka (váhavě): Odpusťte, slečno (Přikročí k ní — rozechvěle.) Alžběto, hněval jste se tenkrát na mne? Alžběta (ve zmatku, leč prostě) ! Ne- — nehněvala Bezděka (vede ji ke slolu — usedají Nemyslím dětský hněv, jenž opravdové duši vaš dalek. Ale věc horší: vážné rozhořčení, spojené s opovržením . . . Ona bolest, již jsem vám způ- sobil . . .l Alžběta (se probírá): Bolest — ano. bolelo to! Zdálo se mi však také, že jste se něčeho u nás polekal. Přemýšleli jsme o tom, proč nepřicházíte, kde vás každý vílal rád. Ma- minka i otec vinili mne, že jsem vás snad já urazila. A polom .. Bezdéka: Potom přišlo zapomenutí, kámen klesl na dno mořské, vlny se nad ním zavřely ? . .. A lžběta (vážně): Padly stíny do naš domácnosti a zaplašily každou světlou vzpo mínku. Otec ulehl a po dlouhém utrpení — skonal. Ach, představte si, jaký bol štěpil nitro nás opuštěných. Citily jsme jen mráz, dívaly se slzami.
Bětuška Rozehnal Alžběta Bezděk Rozehnalová Ma Bezděk Alžběta
6 article
Bezděka: Ubohé! (Vřele a zdlouha. A kdyby toho nebylo, ty vzpomínky jasné, jak jate pravila, Alžběto ? . .. A lžběta (po chvíli vzhledajíe k němu upřímně): Jasná byla jedna .. Bezděka (vezme ji za ruku): A ted teď, Alžběto? Alžběta mlčí. Bezděka: Hle, nevrátil jsem se k vám, jak jsem měl, náhoda skřížila naše cesty ; snad s ní přišlo i moje štěstí, odpuštění, lék pro moji mysl. Nevidíte v tom jako zavanutí ze zá- zračných zdrojů lásky, jež zmlklou hladinu nitra rozvlňují v čerstvý příboj, který opojivě vstoupá k hlavě? Nebliží se k vám z dálek za- střených chmurami a resignací ono světlé po- znání, které tenkrát kříslo vám duší a blýsklo vznětlivými jiskrami, jež jsem lačně zachycoval ve vašich očích? Zůstaly mi zářivé celou tu dobu a jasné v paměti blesky ty, a tato moje samota, v níž jsem se s osvětleným srdcem svým uzavřel, dýchá jimi. O, ani nelušíte, jak je vás plna: A zde (ukazuje na hruď v moc- ném vzrušení), zde je východiště, odkud se roz- lévalo všecko to — k radosti i bolu. (Po chvili.) Bylo ošklivé, co jsem učinil, ale celý můj život byl takový, pln odporů, protivenství. Neboť ko- nání, ano i myšlení různilo se vždyeky s přá- ním a tužbami mými. Pro jiného jsem v po slední době pracoval — na vás však myslil, eiltu byl a stál přede mnou — ale srdce nechtěloo něm věděti. Jak to bylo bezútěšné . A lžběta (soucitně): Týral jste se zůmy- slně; proč jste nepřišel k nám pro útěchu — (zarazí se) říkal jste vždycky, že u nás okří- váte.
Bezděk Alžběta
7 article
Bezděka: Ach, ty sladké večery, zažit v ovzduší vašem. Vyrvaly mne z nich brutální povinnosti. Alžběto, pro vás zvrátím a pošlapu všecko, rozmetám celou stavbu své práce, která mě nemůže blažiti, začnu znovu žíti jen vám. Mám vás rád, vizte, dovedl jsem odříkati, trpět a jen toužiti . . . Alžběta: Nebyl byste šťasten, jistě ne Vím to určitě, poněvadž znám váš cit pro po- vinnost a vděčnost. Po čase by se probudil vaše svědomí a řeklo by vám, že jste provedl špatnost, přetrhav závazky, jež vás táhnou ji- nam. Mám vám já připomínati, že směr života vašeho ubíhá k jinému obzoru . . . však i vy to cítite Bezděka: Cítím, ale nechci! Mohu za to, že jsem srdcem váš? Půjdu; co vy uči- nite ? Alžběta? Mám matku, která je chudá a stará. Neštěstí ji stihlo v stáří — jsem dcera, která zná svou povinnost . .. Bezděka (trpee): Také povinnost! Alžběta: Hledáme malý byl, uskrovňu- jeme se — pro matku je to hotové neštěstí pro mne znamená — práci. Vizte moje ruce. Lenošily dlouho, teď jsou pákami obživy. Bezděka (s povzdechem): Povinnost povinnost! Alžběta: Moje je sladká, neboťj ukládá péčo o matku — vaše ovšem, poku vím . .. Bezděka: Je trpká1 A přec . . . (ve vzpomínkách trudně.) V prázdnotě budoucíeh dní blažilo a vzpřimovalo by tě vědomí, že je na světě duše, která na tě a jen na tě my- slí . . . Tak to řekl přítol. Alžběta (pohnutě a vřele): Karle (Dívá se mu něžně a zblízka do očí.) Žádáte si k tomu odpovědi? (Slyšeti hlasy vracejících se žen z prava.) Bezděka (radoslně): Odpovědi? Vyčlu ji z vašich zraků. (Zadívají se do sebe.)
Bezděk Alžběta Moja Karel
8 article
Výstup sedmý. Matka. Rozehnalová. Předešlí. Matka: Rozpovídaly jsme se pěkně a už je hotovo, Bětuško ; zejtra se postěhujeme. Na- šla jsem útulek; (s trudným úsměvem k Roze- hnalové) tři poneseme od zejtřka své trudy radosti — a budeme vzpomínat! Jak se zdá, bude se v nich mnoho odrážeti pan dr. Bez děka. Bezděka: Vy jste tři, já však sám. Jaká tíže ve vzpomínkách dolehne tu na mne jediného! Budu žíti duchem u vás, živiti ho představou tohoto bytu, kde jsem prožil mla- dost, ztrácel sny své — (s pohledem na Alžbětu) a zase je našel. Matka: Slyšela jsem o vás a jen o vás, vím také, jakým trudům jdete vsířic. Žehnala bych vám, kdybych byla vaší matkou; budu se však za vás modliti, abyste měl dosti sílya statečnosti, jichž tolik potřebujete. Bezděka (líbá jí ruku; vážně.) Cítím že se mi síla a odvaha již vrátila, neboť mám. oč bych je opřel. Půjdu odhodlaně . . Matka (k Rozehnalové): A zejtra tedly (jdou ke dveřím a tiše rozmlouvají). Bezděka (přidruží se k Alžbětě a pro- vází ji.) Budete se také modlit za mě, Alžběto Alžbéta (vášnivě): Ne, budu tě milovat a čekat . .. Bezděka (celuje jí ruku): Příjdu (Okamžik je scéna prázdna. Výstup osmý. Bezděka. Rozehnalová. Bezděka (projde pokojem. S blahým úsměvem.) Mám, příteli, co mne bude vzpřimo- vat v beznadějnosti dnů budoucích, mám plné srdce, jež je nad to provázeno žehnáním dobrých . .. Rozehnalová (poslouchala mezi dve mi.) A já — ztrácím syna, ale mám v ná- hradu dceru. (Bezděka k ní chvátá.) (Opona.)
Rozehnalová Bětuška Bezděk Alžběta Rozehnal Alžběta Alžbéta
9 article Různé zprávy.
Různé zprávy. Před krámem, Tlačenice před výkladní skříní knihkupe ckou, nejsou-li v ní náhodou vystaveny diva delní trofeje, jest u nás úkazem dosti vzáeným Musí to již být cos jak náleží sensačního, aby to upoutalo pozornost davu. Tak bylo v posled- ních dnech letošního velikonočního týdne, kdy vystaveny první exempláře Jenewéinova eyklu »Mor«. Dílo neobyčejné u nás již rozměrem svých listů a neobyčejné svým obsahem, pří- šerně velkolepým. Veškeré hrůzy »Černě smrti«, jež děsila lidstvo po celý středověk, vylíčeny tu pouze na šesti listech účinku tak mohut- ného, že se mu neubráníte. A prohlížite-li jed- notlivé listy, podivite se, kterak docileno tohoto účinku prostředky tak prostými. Veškeré hrůzy morové rány, jak je vylíčil perem nepřekonatelného místra Giovanni Boe- eaceio ve svém slavném úvodu k »Dekame- ronu«, soustředěny tu v šesti obrazech, jež líčí rysy prostými, lapidárními: první oběť moru. hromadné pohřby, vzrůstající šílenství davu. zděšeného hromadným umíráním, vraždíciho nejprve lékaře, domnělého původce pohromy,. pak vrhajícího se v pusté orgie, aby aspod užil rozkoší, když všechno musí zhynout — oba tyto úkazy opakovaly se skorem vždy při objevení se »Černé smrti«, skorem jako vlastní její příznaky — až konečně lidstvo, zkrušeno hrůzou, kajícně béře na sebe dřevo kříže a prosí nebesa o slitování, jež konečně objeví se nad čerstvými rovy, nad nimiž se klene duha míru. ..
Jenewéinův Mor Giovanni Bo
10 article
Není to illustrace nějakého určitého data, nějakého určitého kraje, je to ličení moru vůbec v celé jeho hrůze. Avšak umělci není třeba hromaditi přišerné scény: jemu stačí několik postav, aby vyvolal plný dojem. Ačkoli barva ustupuje diskretně kresbě, ačkoli jeviště krajinné toliko zběžně načrtnuto v pozadí, má každý z těchto listů svoji chmurně příšernou neb tklivě melancholickou atmosféru, již barva spíše naznačuje než vyslovuje. Líčím tu pouze bez- prostřední dojem divákův, nechci předbihati od- borné kritice, jejímž úkolem jest, rozbíratia vysvětlovati tyto dojmy. Pro přílele umění poskytuje tato nová pu- blikace uměleckého nakladatelství firmy Bedřich Kočí ještě jinou zajímavou stránku. Jde tu způsob umělecké reprodukce u nás zcela nový. o spojení barevné umělecké litografie se světlo- tiskem, způsob to, jehož i v cizině nepříliš zhusta se užívá a přivésti tímto způsobem k náležité platnosti kresbu i barvu. Že naše reprodukční umění učinilo v posledních letech značné pokroky a že se odvažuje i na úkoly, na něž Vídeň něstačí, jest vůbec známo nejen doma, ale i v ciziné. Co provedeno v oboru trojbarevného tisku, jest známo i širším kruhům, jak dokonale možno napodobiti jemný pel pa- stelu, dokázaly o minulých Vánocích reprodukce tři obrazů Pirnerových, jak přesně lze napodo- biti kresbu perem, o tom svědčí reprodukce Holárkových »Reflexí z katechismu« a cyklu téhož autora »Sen«, jenž vyjde v době nej- bližší. Umělec, jenž byl plné dva roky pracoval na svém cyklu, sám kontroloval postup repro- dukční, až podařilo se úplně vystihnout všechny nejjemnější detaily a odstíny, na nichž mu zrovna žárlivě záleželo. Zajímavé to soupeření mezi reprodukcí a tvůrcem originálu. »Jest možno napodobiti všechny detaily originálu,« tvrdil směle závod Vilímův.
Kočí Pirnerův Holárkův Sen Vilímův Vídeň
11 article
»Dobrá,« na to umělec, »ať tedy se do- káže, co se vůbec dokázati dá.« A nepopustil dokud sám neuznal, že vykonáno vše, aby bylc vyhověno jeho přání. Někdejší ustálené rčení uměleckých kritik, že »reprodukce, bohužel, ne dává ani zdaleka tušiti výši a dokonalost ori ginálu« pozbývá pomalu platnosti. A zatím Jeneweinův »Mor« nastupuje cesl po světě. Průvodní text prof. K. B. Mádla pře- ložen již do němčiny a do angličiny a v nej- bližších dnech vyjde vydání francouzské. Také již došly první objednávky z ciziny. Jdeť př těchto dílech, jako Holárkovy »Reflexe z kate- chismu«, dílo Uprkovo a Jeneweinův »Mor«o to, upozorniti též cizinu na naše umění a vzbu- diti pro ně účastenství. A přílel domácího uměn s tím větší radostí bude se těšiti dílům našich umělců, bude-li viděl, že pro ně jeví účaslenstr též cizina. Ne že bychom se musili teprve ohli žeti po cizím cejchu pro naše umění, ale přece jest příjemno vědět, že české umění dovede obstát i v soutěži v širém světě . ..
Jeneweinův Mor profesor Mádl Holárkův Uprkův Dobrá
12 article
= Starý cirkus v polích Elysejských v Paříži bude v nejbližších dnech zbourán a na místě jeho vznikne skvostná budova, jež dle zá- měru nového nájemce, Henrya de Mayrena, bude polou hippodromem, polou zpěvní síni. Ernost Blum, jenž se pamatuje na vše, co se v posledních 60 letech v Paříži událo, vzpomíná též slavných dob starého cirku, jenž nyní zmizí s povrchu zem- ského. V dobách, kdy se tento prkenný cirkus těšil největším úspěchům, nebyla Blysejská pole dávno tak navštěvována jako dnes. Pařížanu zdála se tato končina skorem již venkovem a k výletu tam ko- nány přípravy jako dnes na cestu do Ameriky. Tak se stalo, že jednoho dne Nestor Roqueplan a lord Seymour k jízdě od Cnfé de Paris do cirku najali poštovní vůz, jejž opatřili čelnými zásobami potra- vin a sami vzali s sebou za příčinou »změny pod- nebí« důkladné, teplé pláště. Mimo to byli ozbro- jeni až po uši, neboť v Elysejských polích nebyl tehdáž ani za bílého dne zcela bezpečno. Jednoho večera udála se tam venku ztřeštěná banditská bi- storie. Po představení v cirku odvážel vždy před- potopní divadelní omnibus jezdce a clowny z cirku do »Paříže«. Onoho večera dlouho pršelo a obloha byla silně zamračena. Pokladník cirku, jenž každého dne k vůli bezpečnosti bral s sebou denní pří- jem domů, vstoupil do omnibusu a čekal na artisty, kteří se ještě převlékali. Prvníz nich přišel Auriol, král clownů, jenž svým umě- ním po léta bavíl několik generací. Byo to drobný veselý chlapík a zajisté jeden z nej- obratnějších akrobatů, kteří kdy v cirku vystupovali.
Mayren Blum Pařížan Seymour Auriol Paříž Amerika Cnfé jít Paris
13 article
Jeho skoky do výšky a do důlky byly přímo sen- sační. Jednou skočil přes 12 vojáků, stojících v řadě s nasazenými bodáky a při té příležitosti byl by ovšem býval skorem nabodnut, kdyby jeden z vo jáků nebyl měl tolik duchapřítomnosti, svůj bodák v posledním okamžiku sklonit. Když pokladník spatří Auriola, pravil: »Dobře, že přicházíte, milý příteli. Budete tak laskav a podržíte mi peníze. Zapomněi jsem něco v kanceláři a musím pro to doskočit. Auriol vzal plátěný měšec s penězi a usedl zimo- mřivě do kouta omnibusu. Pojednou spatříl na ulici velkého chlapíka, jenž nikterak nevzbuzoval důvěru. Když chlap spatřil, že ve voze sedí jen drobný človiček s dětskou tváří, použil příležitosti, na ni bezpochyby již dávno byl čekal, skočil ke clownovi a mávaje tlustým obuškem zvolal: »Peníze sen nebo tě zabiju!« — »Dostaneš je«, edpověděl Auriol stavě se velmi bázlivým. »Tu máš, vezmi je !« A řkn to, vyhodil měšec s pchězi z okna. Bruče a nadávaje vyskočil iupič z povozu, avšak okamžitě rychlosti blesku vyskočil Auriol oknem za měšcem a hodil jej zase zpět do omnibusu. Když nemotorný chlap obešel vůz, nalezl k nemalému svému úžasu n místě měšce drobného mužíka. »Co to znamená? vykřikl. »Kde jsou peníze?« »Pramiňle« odpověděl Auriol. »Zmýlil jsem se; chtěl jsem vyhodit měšec s penězi a ve své rozti žitosti vyhodil jsem se sám.
Auriol Bruče
14 article
Penize jsou ve voze; jen si jděte pro ně.« Chlap vlezl skutečně do pastů a vešel opět do omnibusu. To právě Auriol chtěl. Přiskočil ke dvířkám vozu. zavřel je, opřel se o ně svými silnými rameny volal na uvězněného lupiče: »Chceš-li ted ven, učin jako já a skoč oknem. Není to tak těžké; člověk musí míti jen odvahu, rozbít si po případě lebku. — Tolik odvahy chlap v omnibuse neměl. Pokusi se toliko vyraziti dvířka, ale clown držel pevně, at přišli ostatní artisté a zvěděvše, co se stalo, uvílali uvězněného lupiče pitvornými poklonami, řkouce »Dnes jste měl nějak smůlu, starý brachu, což ? A týmž omnibusem dopraven lupič na nejbližší poli cejní komisařství. = Doera šlechtice modolkou. Ž Nového Yorku se oznamuje: Po dlouhém hledání byla mise Isola M. Vorton- Douglas-Hamiltonova, dcera lor Augusta Hamiltona, bratrance vévody Hamiltona, vy pátrána jakožto modelka v »Arts Studenls Lengue Miss Hamiltonova, hezká, 21letá dívka, uprchla mi- nulého září z domova a vedla od té doby potulný život. Jakožto přičinu svého útěku udala, že ji jej příbuzní po smrti matčině zanedbávali. Hladem byla přinucena živiti se jakožto modelka. Dívka na- lezena byla anglickým konsulem síram Percym San- dersonem, jenž byl po ní pálral na žádost lorda Pauncefola.
Auriol Hamiltonův Augusta Hamilton Hamilton Percy San Pauncefola Ž Nový York Art Studenl Lengue Misso Isola M . VortonDouglas
15 article
Bilý nosorožsc, jenž ještě před několika léty náležel k nejčastějším a nejčetnějším zástupcům ssavců v jižní Alrice, jest nyní skorem úplně na vymření. Zajímavé toto zvíře bylo kdysi velmi značně rozšířeno a okolnosti této nasvědčuje ještě neobyčejně velký počet jmen, jež mu domorodci v jeho vlasti dali a jež zachována i ve vědecké litera- tuře. Burové nazývali jej bílým nosorožcem na roz- díl od černého nosorožce, jenž doposud rozšířen jest ve značné části Afriky. Obě označení jsou nesprávná. neboť žádný z těchto druhů není ani černý ani bílý Selons, nejlepší znalec jihoafrických ssavců, praví. že nemůže vůbec udat, který z obou druhů má temnější barvu. V celku však tak zvaný bílý noso- rožec má barvu světle šedou, světle plavou aneb hnědou a toliko na plecích, na stehnech a na břiše jest temněji zbarven. Hlava bílého nosorožce jes neobyčejně dlouhá, tvoříc skorem třetinu délky ce- lého těla a má dva rohy, z nichž přední má mnohdy délku neobyčejnou. Selons nalezi roby v délce až 137 centimetrů. Nyní jest toto zvíře zastoupeno jen v několika exemplářích v Natalu a v zemi Zula.
Bilá Burová Afrika Natal
16 article
Jak jest v jiných končinách jižní Afriky, není známo. Snad jest ještě několik těchťo zvířat na je- zeře Ngami a na řece Kunene. Guvernér natalský spatřil na inspekční cestě skupinu pěti těchto zvífal při stoku Černého a Bílého Umfolozi, kde jest lov zakázán. Bilým nosorožcům poskytuje se nyní vše- možná ochrana. Lov jejich trestá se pokutou 100 l. st. anebo vězením. Ani guvernér nemá práva, udíleti povolení k lovu těchto zvířat. Jakkoli opatření tato jsou velmi moudrá, jest přece pochybno, zdali nyní ještě přispějí k zachování tohoto vzácného zvířete. = Vzácné vyznamenání. Fialová stuha aka- demických palem čili důslojníka akademie netěší se mezi Francouzi velké važnosti, ale přece má dosti ctitelů, kteří se po ní pachtí. Také těchto dnů bylo uděleno mnoho tisíc těchto vyznamenání. Jak těžko jest dosíci takovéto řádové stužky, líči známý satyrik Alfred Capus v náslodujícím dialogu: V kabinetu mi- nistra osvěty. Ministr: »Cím vám mohu posloužit, milý poslanče?« — Poslanee: »Tentokráte nic zvlášt- ního. Maličkost. Přišel jsem osobně poprosit, poně- vadž jsem chtěl mit potěšení, pohovořit s vám trochu.« — Ministr: »A oč jde?« — Poslanec
Černý Bilá Fialová Francouz Capus Ministr jižní Afrika Kunene bílý Umfolozi
17 article
»O akademické paliy pro mého bratrance. Bylo by od vás velmi hezké, kdybyste mi to hned pode- psal...« — Ministr: »Akademické palmy, mali- čkost? Vy tedy nevíte, že je nyní jen velmi ne- snadno povolujeme a že již nebudeme udíleti palmy leckomu?...« — Poslanec: »Všichni členové m rodiny jsou důstojníky akademie, jen ne můj bra- tranec...« — Ministr: »Není nikterak zlé, je l v rodině také někdo, jenž není vyznamenán. Toje dobrý příklad.« — Poslanec: »Slibují vám, že vas tento měsíc nebudu již o nic žádal.« — Ministr »Není možno. Záleží mi na tom, aby palmy ve ve- řejném mínění získaly na vážnosti a nadále již ne- stačí, říci některému poslanci: Opatřte mi laskavě ke 14. červenci palmy. Bude mné to těšit! To šlo ještě před rokem.« — Poslanec: »Tak mi tedy ale- spoň povězle, čeho třeha učinit. Můj bralranee to učiní.« — Ministr: »Především, bude li kdo žádat o palmy, musí přijít sám...« — Poslanec: »Osob- ně?« — Ministr: »Osobně.« — Poslanec: »Čertade — Ministr: »A mimo to musí podati svoji žádost na kolkovaném papíru a vlastnoručně ji podepsal. Jen za těchto podmínek dostane vyznamenání.« — Po- slanec: »Sapristi — to je moc!« — Ministr: »Tak se to bude dělat. To můžete vyřídit svému bratranci.
Ministr
18 article
Tíinto způsobem nebude příště tolik důstojníků aka- demie, kteří nedovedou ani číst ani psát.« — Posla- nec: »Ale pak bude lze dosíci palem tíže, než čestné legie!« — Ministr: »To je náš cíl...« = Genorál Baden-Powell, jenž, jak známo, pachtí se v jižní Africe s Bury, zdá se býti velký dobrák. Jakýs advokát, jenž se po čtyřletém pobytu vrátil z Transvaalu, vypravuje o něm následující li- storii: Bylo to v Johannesburgu při promenádním koncertě, jenž konán každé soboty večer ve Wande- rers Parku. Tyto koncerty, jež konány ve prospěch raněných, byly, poněvadž vstupné činilo pouze 21 šilnku, velmi četně navštíveny, ačkoli hudební pro- dukce ocholníků nebyly nikterak skvělé. Jeden z těchto koncertů navštívil také generál Baden-Powell. Vešed do koncertní síně, uvítán byl hlučným »Hip ! hipl hurrah!« přítomnými vojáky a Angiičany. A co na to provedl? Zdálo by se to nemožno, ale viděl jsem to vlastníma očima. Vydrápal se, pomáhaje si ko- leny a rukama, na podium orkestru. Dostal se šťastně nahoru a pronest řeč, v níž oznámil, že se hodlá poděkovali za ovaci a sice dovoli-li obecenstvo, že zazpívá píseň. Poznal prý z programu, že dáma, jež před ním vystupovala, jmenuje se Rosa, a to při- pomíná mu někdejší jeho milenku, jež se rovněž jmenovala Rosa. Této Rose platí jeho zastaveníčko.
Posl Ministr Rosa Genorál BadenPowell Afrika Bura Transvaal Johannesburg Baden Powell
19 article
Když se utišil potlesk, jimž byla uvítána tato řeč. posadil se generál na podlahu podia a napodo- buje svojí hůlkou mandolino, jal se zpívati zastaveníčko láskyplné ke smyštenému oknu Refrain písně vrcholil v žádost, aby »Dear Rose my sweet hearte sestoupíla ku pěvci, jenž, když ve škeré něžné vyzývání bylo marno, konečně se roz- lítil a vysílal k oknu nejšťavnatější nadávky. Když generál skončil, strhla se divá bouře pochvaly. Ze- jmena vojáci přítomní na galerii, jichž tam bylo za- jisté na tisíc, nemohli se upokojit a křičeli a hvízdal (v Anglii je to znamením pochvaly) hodnou chvíli Generál několikráte se potěšen uklonil a prohlásil že nezná již jiné písně. Za nové pochvaly slezi podia a odebral se na své vyhražené křeslo v prvn = Bezděčný manžel. Vicomtesp Pommereau poslanec departementu Seine Inférieure, byl nemálo překvapen, když onehdy dostal psaníčko, podepsané »Lizzy Barrirova«, a ještě více užasl nad obsahem dopisu. Po spoustě výčitek pro jeho špatné chování a zejmena pro jeho nevěru zapřísabalu pisatelka hraběte, aby se konečné rozpomenul na svoje po- vinnosti otce a manžela. Hrabě ze všeho toho ne- chápal ani slova. Nebyl jakživ ženat a také, co se týče otcovství, právem se domníval, že nemá nikdo vůči němu nároků. Byl to tudíž patrně omyl v osobě a hrabě dopis prostě odložil. Ale klamal se, domní vaje se, že tím je věc vyřízena. Po osmi dnech byi obeslán k civilnímu soudu, kdež mu oznámeno, že jakás Lizzy Barrirova dovolává se pomoci soudu na ochranu svých práv jako manželka a matka.
Rose Pommereau Hrabě Barrirův Anglie Lizza Barrirov Sein Inférieure
20 article
V podání žalobkyně obsažena byla následující fakta As před osmi lety provdala se v New Yorku z muže, jehož průkazy zněly na jmeno Vicomte Maria Robert de Pommereau. As rok žili spolu ve velmi elegantním příbytku na 5. avenue. Pojednou její manžel zmizel a nebylo po něm ani památky. P mnoho let marně po něm pátrala, až konečně náho- dou se dověděla, že vicomte se zdržuje v Paříži.
Marius Robert Pommereau New York Paříž
21 article
Spěchala tam, ale poněvadž jí nebylo možno setkat se s hrabětem a poněvadž také dopis neměl úspěchu, nezbylo jí než žádati o pomoc soud. — Vicomte vy- slechi žalobu s pochopitelným účastenstvím. Průkazy byly mu svého času na krátké jizdě po dráze ukra- deny; buď zloděj sám anebo kdosi třelí jich zne- užil, aby nebohou dívku v Americe oklamal. O sám nebyl nikdy v New Yorku, tudíž také ne na 5. avenue, neboť Francii vůbec ještě nikdy neopustil. Právě onoho dne, kdy prý v New Yorku stál před oltářem s Lizzy Barriérovou, oddal ve svém depar- tementu jakožto obecní starosta několik párků. Ne- mohl tudíž současně v New Yorku pronésti osudn vano«. Vše to vyložil vicomte úřadníku, jenž neměl příčiny pochybovat, ale přece, aby vyhověl formě. určil hraběti lhůtu, aby na žalobu odpověděl. Vi comte musí předložiti důkazy, že jest skutečně mlá dencem a že nikdy v Americe nebyl. A nebohá Lizzy Barrirova bude musit i na dále hledati svého či stého manžela.
New York Francie Lizza Barriérova Vicomte ty
31 article Hakladatel I. L. KOBER v Praze, Vodičkova ul
Hakladatel I. L. KOBER v Praze, Vodičkova ul ohh ohdhosg Doporučujeme tyto veselé knih Jak se strýc Bečka v moři koupal Jak stíhal Bečka mořské loupežníky . . . 30 Pod hanáckým nebem. Od K. Křena, 50h Strejěkové z Meravy od téhož. Druhé vydäní . Zábavně historky z Maďárie od K. Miksáta . 30h Několik humoresek od J. Píseckého . . Veselé kousky Ondráše z Janovic. Druhé vydání 30 Ze života barona Prášila . . . . . . . . 24k 20h Nebál se ani čerta Za tři koruny pošleme všech těchto 9 knih a k tomu ještě tři jiné spisy nádavkem, tedy 12 spisů! — Objed- nati lze jen poštovní poukázkou. Adresa: Vydavatelstvo KRONIK Y v Brně, Šturmova ul. č. 12.
Bečka K Křen Strejěková K Miksát J Písecký Ondráš Praha Vodičkův ulice 50 30 Janovice Brno Šturmův Hakladatel I . L
37 article Z tajemna lásky.
Z tajemna lásky. Kniha pro milující. Napsal J. Hlava Cena 10 kr., po- štou 13 kr. Stručná pohlavní zdravověda. Přebled pokynů a rad v příčině pohlavního života člověka. Napsal MUD K. Z. Cena 10 kr., poštou 13 kr. Umětý chov králiků. Příruční knížka králikářství. Sesta- vil Fr. Jeřábek. Cena 10 kr., poštou 13 kr. Žena v nemoci. Populární rozprava o ženských nemo- cech. Napsal MUDr. Kühn. Čena 10 kr., poštou 13 kr. Pes a hlavní jeho typy. Napsal Cyrill Mařík. Cena 10 kr., poštou 13 kr. Z tanečních hodin. Poučení o tancl. Napsal A. Linke. Cena 10 kr., pošt. 13 kr. Žena a matka. Epištola mladým ženám. Napsal MUDr. K. Z. Cena 10 kr., poštou 13 kr Hovory květů. Květomluva. Napsal Bohumil Frank. Cena 10 kr., poštou 13 kr. Všechny tyto spisky vydány byly ve sbírce „Po- kladnice praktických vědomostí pro ži- vot“. Při objednávkách poštou nejlépe poslati peníze v poštovních známkách. Koupiti možno v každém knihkupectví, zejména u nakladatele Ml. Knappa, knihkupce v Praze, v Karlině.
Jeřábek Kühn Cyrill Mařík A Linke Bohumil Frank Knapp Sestao Francie Praha Karlin
40 article Myslivost
Myslivost v zemích českých. Nádherné dílo velkého 4° s 37 skvostnými tabulemi barvotisko- vými a četnými obrazci v textu. Dle vynikajících děl cizích a za přispění předních autorů naších A. Bernarda, B. Brandejsa. J. Dole- žala, F. Heineken, B. Hupky, J. Jandy, E. Musila a i. 827 Vychází v sešitech po 35 kr. I. L. KOBER v Praze, Vodičkova ul. 8001
Brandejs J Dole F Heineken Hupka J Janda E Musil I . L Praha Vodičkův ulice
44 article
Levné vydání úplné v s pečlivě upraveným textem. Úvod (Erbenův životopis, Výkladem a poznámkam vzník a ocenění „Kytice“) opatřil napsal RUDOLF SCHENK, JOSEF STRAKÁ, professoři českého gymnasia v Zábřeze. LXVII. a 272 str. 6e. S podobiznou a dvěma přílo- hami. (Poklad a Vrba Stanislava Suchardy). Cena 1 K 20 h, pošton 1 K 40 h.- Váz. 2 K. poštou 2 K 30 h. Vydání toto určeno je zejmena pro studující střed- ních škol. Proto stanovena cena velmi levná. Dodá podepsaný nakladatel i každé knihkupectví.
Erbenův Schenk Ká Vrba Suchard Zábřeh
46 article
Kanalisace měsí belont, Čístici nádyše pro edpadkově ved z betonue, Těsnění sklepů proči spodní vodá z betonue, z betonue, Holendry, kádě z betonue, Nadueníky a dlažby humen z betonu- Repní splavy Podaikatelstui staveb betonových a továrny stavebníck výrobk Hrůza Rosenberg, Praha — Vídeň — Olomowe. Odborný lékař nemocí ušních, krěních a nosních 30h
Hrůza Rosenberg Praha Vídeň
54 article
k docilení překrásně Nejlepší a nejlevnější prostředek ke kar- táčování na parkety, měkké, načárkovnne neb s linolenm popnuté podlahy: ku přetřeni matovaného a lehréného nábytku. Jodiný svého druhu. Výsledek zaručen! Vhodv Zabřívání néce nenl ote vgrv Nezalepí kartdě. Pelovtna čnss proti dříva zapotřebí. Suadné kartáčování, tudlž onemoenění plie- nín neduhem vylončena. Navoskované podlahy nenusejí býti na- pátě ny žádného rozanazání na skvrny tudiž vylončeny. PARUETIN uvádl se kusech po 25 a 5O k jeden kns za 25 kr. př na dva měsíee. — Do čirkoviné podlahy. podlaze neni potřebí. pevných kulatých v obchod a vystači denním upotřebeni ežtté pro venkov na jelikoš při kartáčování Far- uetinem natřená barva za- chov. zůst. a překr. seloskne K dostání v obchodech s drogami, osadnick. zbožím, mý lem, voňavkamí, barvami a kuchyňským nářadim- Hlavní sklad pro Čechy
Čechy