2
masthead
V Praze, v neděli dne 14. dubna 1901.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
piedplácí ne
v Praze v zdmini
nrk ion
s drojí donáško
n k g
a k o
k : S k
drsjč s lsi
Praha
5
article
Dnešní číslo pro Prahu is s 22 stranáeb.
Dnešní číslo pro Prahu is s 22 stranáeb.
Císařův da
království českému
(Telefonická zpráva »Nár. Listo..
Z Vídně, 13. dubna.
V zejtřejších úřadních novinách uveřejněn
bude vlastnoruční list císáře a krále, daný dnes
svědčící předsedovi ministerstva dru, Kö r b rovi
kterým císař oznamuje, že o d hlo d ladlls se
zříditi ze svých prostředků galer
pro výtvarná uměni ve městech,
kde jsou pro takové ústavy pod
mínky.
Počátek učiněn bude v metro
polikrálovství českého.
Moenář ukládá chefu vlády, by v doro
umění s ministrem vyučování učinil vše, čeho
třeba k aktivování galerie pro u m ěn
malířské, sochařské ai stavitelské
v královském hlavním městě Praze.
zároveň však ohlašuje, že g aleriel t a vel jíl d
později v majetek království če
ského.
K průpravným pracem jmenováno bud
zvláštní kuratorium. Toto vypracuje statut, jed-
nací řád, nákupní řád, opatří zvláštní budovu
její zařízení.
Suma, kterou panovník věnuje na galeri
pražskou, se v nejvyšším listě neudává, ale jest,
jak se nám sděluje z hodnověrné strany, moe
nářem již ustanovena. Číní 2 milliony korun.
Zase tedy dosaženo jednoho vrcholu, ke kt-
rému spěli jame na srázné a těžké cestě déle
jednoho století. Ti, kdož na počátku minulého
věku založili »Společnost vlasteneckých přáte
umění«, aby jednou toto mělo takovou galerii
spolek, jenž opravdu byl pro ně jediným úto
čištěm a v jehož čele stojí nyní hr. B ucq u oy
a ryt. Lanna, vykonali zajisté dílo nad míru
záslužné. Již oni doufali, že uměleckou galerií
korunovány budou jejich dlouhé snahy. Ale
jejich naděje nedošly splnění. Nepřízeň doby,
nepřízeň vlády, celý duch dřivější státní správy
minulých desítileti je znicíl, jako spálí jari
mráz útlý, předčasný květ. Jejich sen docház
nyní, v prvním roce XX. století splnění darem
cisařovým.
Praha
Vídeň
galerie spolek
Lanna
6
article
Galerie, která družiti se bude k vysokému
ačení universitnímu, k vysokému učení techni-
ckému, k akademii věd a literatury, k Národnímu
divadlu jako stálá kollekce nejlepších moderníe
děl v oboru výtvarných umění, jako sbírka elily
nejdokonalejších výkonů maliřských, sochařskýeh
a stavitelských, veškerému lidu stále přístupná,
jest určena pro celé království, pro umělce
umění obou národů.
Podle dnešního stavu věci jsme my, Če-
chové, po stránce jak osobní, tak věcné v majo-
ritě. Ale právě v této chvíli, kdy zabezpečenje
stánek, ve kterém trvale umístěna budou čelná
díla výtvarníků našeho království, pokládáme za
svou povinnost připomenouti, že jest a bude
úkolem a povinnosti českých umělců, aby
umělecká úroveň, které bylo dosaženo, kteráž
oceněna byla veškerým vzdělaným světem a na-
posledy v samé Vídni a která se nyní uznává
samou korunou, byla také zachována dále.
Neboť právě nyní, kdy bude pro české
umělce otevřena možnost k odbytu děl pr
Vídeň
národní divadlo
7
article
galerii českou a jejich umistění v důstojněm
domácím chrámu, nesmi Čechové přestali n
chloubě, že jich jest více a nesmí dopustiti, aby
naše umění jakkoliv buďsi kvantitativně, bud i
kvalitativně pokleslo, naopak musí podle slov
české poetky »vždy výš a výšd« zlnl
Pracovat k větší ještě dokonalosti, tak aby
v soutěži, ke které vzpružení budou také umělci
národa druhého, zůstali na místě čestném
vi závodění duchů, ke kterému galerie vyblzí,
vítězství klonilo se stále na stranu jejichl
Nechať žádný z našinců se o tom neklame
Němci, kteří jako výtvárníci za posledního deseti-
letí zůstali za námi, napnoul teď všechny stly.
aby nás nejen dohonili, nýbrž aby nás také před-
stihli. Tuhé závodění mezi umě le
obou národností v zemi nen
zakončeno zřízením glalerie
zemské v Praze: naopak ji es
teprve zahájeno a nyni stane
seještětužštm. Palmy dosšhne
jen ten, kdo ukáže, ž e dlo ve d
vlc a lip.
Z Vidně, 13. dubna. (C.-B.) Vlastno
ruční list císařský zni
Čecho
Němec
Palma
Praha
8
article
Milý dre. Körbre
S radostí podporoval jsem vždy výtvarn
umění pro jejich mocný vliv na myslia
mravy lidu a zvlášť zakládání ústavů, v nichž
se takové umění pěstuje, zdálo se mi vždy
z panovnických povinností mých nejkrásnější
Bylo by dalším znamenitým pokrokem, kdyby
v hlavních zemských městech, jež dle da-
ných podmínek mohou považovati se za
střediště uměleckého vývoje, ale nemají do-
sud veřejných uměleckých galeril, vznikly
sbírky obyvatelstvu snadno přístupné. Láska
a smysl pro domácí umění našla by tu pev-
nou oporu a ideální city lidu nezanikající
pramen povznešení. Oduševněn tímto přá-
ním a vzhledem k znamenitým, daleko
za hranicemi vlasti uznaným
výkonům žijících umělců z mého
milovaného království českéhe
nařizuji zřízení galerie pro modern
malířství, plastiku a architek-
turu, jež potom stane se majetkem ce
lého království českého, z prostředků
jež jsem k tomuto účelu věnoval
v královském hlavním městě Praze, a oče
kávám, že oba národní kmeny budoucně na
tomto místě budou závoditi pokojně svou
bohatou způsobilostí pro zdar a vzkvět do-
mácího umění.
Ukládaje Vám, abyste společně s mým
ministrem kultu a vyučování podal mi c
nejdříve příslušné návrhy, spolehám, že
takým způsobem dám smírnou mo
umění také ke službám domácíh
míru.
Ve Vídni, 13. dubna 1901.
František Josef m. p.
Körber m p.
František Josef
Körber
Praha
Vídeň
9
article
Kdo stroji tu nové pohoršení.
Kdo stroji tu nové pohoršení.
Bylo by jen zcela přirozeno, kdyby
německém obyvatelstvu Čech po tom
dvacetiletém, r. 1881 svévolně vyvolaném
nesvědomitými štváči stále rozněcovaném
»znepokojení« pro nic za nic nastalo ko-
nečně rozumné vystřízlivění a utišení myslí
Či nemusí dnes každý soudný a pravdě
přístupný Němec sám u sebe doznati, že
všechny ty křiky a rámusy německého tisku
a německých agitátorův od počátku vlády
Taaffovy o ohroženém postavení Němc
v Rakousku a v Čechách zvláště, že všecky
ty nářky německých poslancův o poslova-
nění Rakouska vládami vídeňskými, o veli-
Němec
Taaffův
Čechy
Rakousko
10
article
NIi
NIi
kém nebezpečí, jež prý hrozí Němcům z če-
ské snahy po poctivé rovnoprávnosti obou
národův a jazyků zemských, anebo z našeho
úsilí po znovuzřízení svézákonného a své-
právného českého státu — nebyly než holem
politickým klamem, šalbou a šíbalstvím, je-
muž padl za oběť mír a blahobyt všeho
obyvatelstva naší společné vlasti? —
Za celých těch dvacet let nebylo ani
při jedné z vystřídavších se tu vlád rakou-
ských obmyslu, směřujícího na úkor něme-
ckého živlu v této říši, ani jediné se nezdálo
o tom, favorisovati nás Slovany a zejmena
nás. Čechy na újmu a útraty Němectva
zdejšího.
Naopak, za všech měřeno stále Němcům
delším loktem než nám, za všech bylotu
vždy desetkrát větších ohledů na ně než na
nás. A my? Požadovali jsme snad my Če-
chové jmenem své šestimiliionové většin
proti třem millionům Němců v zemích ko-
runy české kdy jakéhosi nadpráví.
jakési politické superiority a
nadvlády nad zdejším živlem německým?
Němec
Slovan
Čechy
11
article
Nechť se nám uvede od r. 1883, kdy
jsme pomocí konservativní šlechty dosáhli
většiny na sněmu českém, jediný návrh, je-
diné usnesení sněmu toho, kterým byla by
bývala se Němcům v Čechách stala od nás
křivda a škoda na jich právu národním, na
jich skutečných zájmech kulturních neb ná-
rodohospodářských. Ani vlasu jim nebylo
naší většinou jakživo zkřiveno, nýbrž my
vždy a stále přestávali na pouhé sebeobraně
proti jejich nezřízeným nájezdům a chout-
kám záborným, na pouhém hájení jednoty
vlasti a svého rovného práva, své národní
svobody v ní. My nikdy ani v celém tom
dvacetiletém zápasu nezapomněli krásnéa
hluboké mravouky našeho slovanského věštce
že »sám svobody kdo hoden, svobodu zná
vážiti každou a v pouta kdo jímá otroky, že
sám jest otrokk. V tom duchu nesla se
všechna politická naše výchova, na tomto
ethickém základě zbudován celý náš národní
a státoprávní program. Ne sobě jen, i ně-
meckým svým spoluobčanům chtěli jsme ve-
dobyti a vybudovati krásný svobodný český
stát, v němž by podobně jako ve svobodném
Švýcarsku národ vedle národa požíval ne-
zkaleného požehnání svobody skůtečné na
snášelivosti, rovnosti a samosprávě občanské
založené.
Němec
Čechy
Švýcarsko
12
article
Než, všechnu tuto naši poctivou snahu
a vůli nejryzejší zkřivila, očernila, lzí na ruby
obrátila a zpotvořila nesvědomitá zašť a pro-
lhanost velkoněmeckých štváčů slovem i ti-
skem německým, tak že nevědomý lid ně-
mecký, všecek zmámen, ošálen a zaslepen,
nechtěl pravdy české zvědět, nechtěl nám
uvěřit, nýbrž čím dále tím žalostněji v hruby
předsudek a fanatickou zášť proti nám se
zabořoval a lid náš v krajích svých jako ne
přítele svého krutě a nemilosrdně pronásle-
dovati a sužovati nepřestával.
Tak to chodilo u nás, na Moravě a v
Slezsku po dvacet hrozných let. Nuž, posléze
by se mohlo za to míti, že bude již te
ukrutné, vší spravedlivé příčiny postrádajíe
hře jednou konec.
Vzdyť všechna ta domnělá, v pravd
nikdy nebývalá nebezpečí pro Němectv
zdejší dokonale minula, vždyť si svou oppo-
sicí a obstrukcí vynutili pád čtverých vlád,
které podezřívaly z tajného naddržování nám
Slovanům, vždyť dosáhli toho, že nám byl
opět vzata i ta špetka naší vymožené rovno-
právnosti jazykové v úřadech státních a vše
zpáčeno do stavu před Badenem. Ba více
vždyť plesali nad rozkotáním právice a na
nastolením vlády svých Spens-Boodenů,
Böhm-Bawerků a Hartlů, nad zahájením
snového kursu« politiky rakousk
zcela po mysli a interessu svém
... Jakž by tedy neměli býti konečně spo-
kojeni a utišeni? —
Böhm
Bawerk
Hartl
Morava
Slezsko
13
article
oAvšak vezměme do ruky vůdčí or-
gán nejmocnější německé strany
v Čechách, strany to Wolfovy —
při jakéž to práci ďábelské po-
stihujeme již opět všleněmeckého
toho štváče v Čechách? —
Když před šesti nedělemi pronikly na
veřejnost první sporé zprávy o národohospo-
dářském paktu vlády Körbrovy s delegáty
národa našeho, tu Wolf ve své » Ostdeutsche.
Rundschau« neviděl v těchto hospodářských
ústupcích Čechům nižádné škody pro Němce
zdejší, naopak uznával to za věc dobroua
obecně užitečnou, poněvadž Němcům v Če-
chách vzejde ze splavnění Vltavy a Labe
ze spojení českých řek s Dunajem patrný
užitek a národohospodářský prospěch.I
Praze přiznával tehda, že opravdu zasluhuje
podpory státní ke svému hmotnému a zdra-
votnímu zvelebení. —
Avšak tento světlejší okamžik v hlavách
všeněmeckých zuřiveův netrval dlouho. Již
dne 19. března propuklo ve Wolfové
»Ostdeutsche Rundschau« delirium znovu.
Najednou ve své hallucinaci viděl, že prý tu
nejde o nic menšího než o nový a to všech
předešlých hroznější a osudnější
úklad proti Němcům v zemích
českých; neboť všechny ty
velkolepé vodní stavby v Če-
chách a na Moravě dostanou pry
se na jisto českým technikům,
všechny ty milliony na ně určené
poslouží prý naposled jen če-
ské agitaci, všechno to národo-
hospodářské blaho, jež vzejde
ze splavnění českých řek a spo-
jení jich s Dunajem, Odrou a Vislou, spadne
prý většinou do klína českého ná-
roda a budoucího českého státu.
Wolfův
Körbrův
Wolf
Němec
Čechy
Vltava
Praha
Morava
Dunaj
Odra
Visla
Ostdeutsche Rundschau
14
article
Na první pohled prý se mohlo sice zdáti,
že spojení Dunaje s Vltavou a Labem utuží
pásky spojující Rakousko a Čechy s něme-
ckou říší, avšak při bližším, bedlivějším uvá-
žení poměrů vidí prý, že to byle optimi-
stický sebeklam a že konečný zisku z veli-
kého podniku toho spadne jen Čechům do
klína a poslouží jen myšlence českého
A toto »lepšíe poznání stačí kulhavému
ďáblu v »Ostdeutsche Rundschau « aby vrhal
novou herostratskou pochodeň, rozbroje mezi
německý a český národ v zemích našicha
sv posledním okamžiku« ještě štval něme-
ckého Michla, by se nedal napálit a neza-
platil svými penězi Čechům jejich » kšeft«s
potměšilou vládoul
Z německých peněz mají prý se nám
stavěti české techniky a zregulovati naše
řeky, z německých peněz má prý nám
býti zvelebena počeštěná Praha, splavněna
Vltava a Labe v českých krajích. Netrp to,
nedej si to líbit, německý Michle! štv
mrzký ten škůdce a nepřítel země české
zaklíná všemi hrozbami svého furoru vládu,
aby ještě »v poslední hodině našla v te
polévce hospodářských ústupků Čechům,
již nám pan Rezek nadrobil
chlup a prostě ji vylila.«
Neptáme se, zdali vláda Körbrova ve
své lekavosti před dusotem Velkoněmců tak
učiní, ale konstatujeme, kdo znova
zločinně vystupuje tu proti míru
a prospěchu naší vlasti ! —
státu.
Čecho
Michl
Rezek
Körbrův
Dunaj
Vltava
Rakousko
Praha
Michle
15
article
Politické zprávy domácí.
V Praze, 13. dubna. (Polá ci o si-
tuaci.) Velikonoční parlamentní prázdniny
chýli se ke konci; ministři nevycházejí z po-
radní síně, aby upravili co nejvábněji ta blaha,
jimiž v nejbližších dnech hodlají překvapiti ná-
rody rakouské. Jde o velké projekty hospodář-
ské, o vlasko-německý smír v Tyrolsku a také
o některé věci, týkající se především nás Čechů.
Cesta císařova nabývá určitějšího tvaru ; také
Čecho
Praha
Tyrolsko
17
article
stran příští umělecké galerie pražské dosla
zpráva podrobnější. Vítaným předmětem rozho-
voru zejtřejšího dne bude zajisté také jmeno-
vání nových členů rakouské panské sněmovny.
do niž povoláni dva čelní zástupcové českého
umění.
Zatím také Poláci pilně uvažůjí o situnci,
jež se utvářila pro ně nevalně příznívě. Telegrak
přinesl již výňatek ze stati »Gaz. Narodowrév,
z níž vidno, že i Poláci už nedoufají v obno-
vení staré většiny pravicě, tedy v obnovení
spolku s německými katoliky. Majíce nyní ce-
lou stať před sebou, bereme z ní mínění, jak
by se ve vídeňském parlamentě dala sestrojíti
dočasná většina, jež by zabezpečila nejdůle-
žitější na ten čas pro Halič hospodářské otázky.
»O jiných než hospodářských otázkách — píše
»G. N.« — nýni se mluviti nemůze. Neboť je
zhola nemožno sestaviti většinu pro otázky ná-
rodnostní. Zdálo by se, že bychom mohli počí-
tati s většinou slovanskou, opfrající se o socia-
listy a Vlachy. Ale tito jsou vrtkaví a oni sami
se zdráhají. Pokud jde o otázky hospodářské,
musíme hledati nyní podpory ne-
jenu Čechů, nýbrž takéu Němců z
severních zemi, s nimiž nás víže spo-
lečný, hospodářský požadavek vodních dráh.
Polák
G N
Vlach
Čecho
Němec
Gaza
Halič
18
article
Na provedeni těchto požadavků musíme vynalo-
žiti všechny ally, aby rychle a kladně byly vy-
řízeny.«
O poměru polské delegace k Čechům píše
také lvovský »Předsvit«. Předeslav, že »Čechové
jsou národ především praktický, a že, zabezpe-
čí-li nynější mladočeská politika národu skutečný,
reálný zisk, Mladočeši udrží se na vrchu přes
to, že nynější jich politika není populární a do-
vedou udržeti ve svém táboře převážnou většinu
národa jako dosud,« píše dále: »V českém
časopisectvě ozvaly se hlasy, žádající změnu
taktiky, ozvala se ostrá kritika spolku s pra-
vicí, která prý Čechům nepřinesla nijakého
zisku. Národ český vyhledává pro sebe nová
dráhy v politice státní. S tímto faktem musí se
počitati. On nezinění poměru Poláků k Čech ům.
Čecho
Čo
19
article
Pod heslem zemské autonomie a spravedlnosti
k národům trvali jsme ve spolku s nimi a
máme nikoli planou naději, že bez zřetele na
chvilkové konstellace v každé otázce, týkajícl
se oněch zásad, polské kolo bude se nacházet
v jedné řadě se zástupci pobratimského národa.«
Bereme tuto rozpravu rádi na vědomí
bude záviseti jen na delegaci polské, aby česko
delegaci umožnila svorný s ní postup.
Z Krakova, 12. dubna. (Investic
a zemské příspěvky.) Na zprávu, že
vláda provedení průplavů v severních korunních
zemích učiní závislým lod příspěvků zemí a ji
ných interessentů, píše »Czas« : »Ohražujems
se co nejrozhodněji proti tomu, aby se průplavy
vyhlašovaly za jakousi odměnu severním zemím
za ty oběti, jež mají přinesti zájmům jižních
zemí, pro něž se mají na státní útraty vystavět
dráhy k Terstu. Buď jsou terstské dráhy hospo-
dářsky potřebny pro celý stát a pak jest stá
povinen je vystavěti, nebo nejsou, a pak je
nutno, je zamítnouti. A právě tak nutno posu-
zovati vodní dráhy. Nemohou býti žádnou od-
měnou pro severní země, už proto, že nemůže
býti řeči o nějakých obělech jedné země pro
druhou, když všechny dohromady tvoří orga-
nicky sloučený, politický a hospodářský státní
celek. Otázku průplavní možno posuzovati je-
dině se stanoviska komunikačních potřeb celého
státu a měřiti ji jen finančními silami státními.
Krakov
Terst
20
article
Proto i vodní dráhy, jsou-li potřebny, musí sta-
věti stát, jako chce stavěti terstské dráhy boz
jakékoli finanční pomoci zemí a obcí. Kdyby
se čásť břemen, spojených se stavbou vodních
dráh, uvalila na země, musilo by se důsledně
jednati taktéž při dráze terstské, jakož i při
všech jiných státních investicích a stavbách. «
Z Vídně, 13. dubna. (Samospráva
Trentina.) Užší výbor tyrolské autonomnl
komise sněmovní, záležející z poslanců dra. Grab-
mayra, Wackeruella, dra. Kathreina a dra. Brug-
nara projednal návrh na upravení samosprávy
Trentin
Grab
Wackeruell
Vídeň
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Dubrovníce, 9. dubna.
22
article
(Kronika.) To nebyla jen tak lo
jako loď ten parník »Villám«, jenž na Velk
pátek o polednách odrazil od přistavní hráz
rěcké. Kapitán a mužstvo Jihoslované, co pa-
sažér to Slovan, muži od severu a jihu, Slo
vané všech zemí a nářečí! Na palubě, v mezi
kroví, v kajutách, všude jen slovanský zvuk
A všeslovanský k tomu! Leda s obsluh u
u stolu, Vlachy, kteří zle komolí chorvatštinu.
že bylo těžké dorozumění! Na místě »Villáme
mohlo smělé státi na boku lodi jmeno »Slavie«.
Jaká plavba symbolická! Slované rozvadění
znesnadnění dosud, držení od sebe cizími vlivy
a zájmy, shledali se a vytrhli spolu za spo-
lečným cílem, plují ke břehům — společnýeh
zájmůl
Kéž přístanou šťastně ! —
Bylo to veselé vítání a potřásání rukou
ve čtvrtek večer ve dvoraně hótelu de !'Europe
na přístavním nábřeží ve Rěce. Novináři z Čech
vítali se se svými soudruhy z Krakova, ze
Lvova, z Turč. Martína a ze Záhřeba. Většina
znala se již z prvních dvou sjezdů. Dnešní vý-
prava má už řadové číslo III. Třetí ve čtyřech
letech, loňský rok »výstavní« odpadl. A v té
souvislosti pořadu leží význam věci. Před čtyřmi
roky příslušníci téhož povolání, Slované rodem.
mezi sebou se neznali. Nevěděli o sobě, neměl
spolu nic na starosti, necítili žádných vztahů
k sobě. Soudruzi z Prahy, z Krakova, ze Zá-
hřeba byli si navzájem tak cizí, jako jsous
cizí s příslušníky svého stavu z Vídně nebo
z Berlina. Český příslušník stavu, uvědomujesi
svoji polohu, mél tisnivou jistotu, že sféra jelo
Villa
Jihoslovan
Vlach
Slovan
Čechy
Krakov
Lvov
Martín
Záhřeb
Praha
Zá
Vídeň
Berlín
Slovan
Slavia
hótel jít ! ' Europe
23
article
působení začíná někde u Domažlic a končí sna
nedaleko Uherského Hradiště. Podobný a ještě
těsnější byl pocit člena cechu Chorvata, Slo-
vince. Jaký obzor skličujícíl
Ty těsné linie obzoru stavovského jsou
dnes prolomeny. Novinář slovanský přerval ty
ohrady nastavené nevlídným stavem věci, rázem
zdesateronásobil délku a šíři obzoru stavovskýeh
svých styků, potřásá rukou svým soudruhům
v povolání daleko na východě i jihu, na západě
i severu, navazuje s nimi, dohoduje se a do-
rozumivá o otázkách zájmových, které jindy
zdály se mu nepřistupny. Jaký pokrok ! Trei
rok teprv trvá to sblížení a jak je už cíi
mravní jeho účin ve všem těle! A svazy už
nepopustí. Přijde sjezd pátý a desátý . . . Styk
bude trvalý, pravidelný, svazek uzraje časem
v jednotu.
O praktické účelnosti sjezdů panují různá
mínění. Sjezdy jsou sice oblibenou modern
institucí, již vysvětluje snadnost komunikace
především zábavnost. O významu věcných sjez-
dových jednání pronášejí se mnehé pochybnosti.
Nikdo však nepochybuje o významu sjezdů spo-
lečenském.
Také to sjíždění slovanských lidí má své
nepříznivce a škarohlídy. Tim spíše, čím je
mladší a neustálenější dosud.
— Prosím vás! Potřetí jste byli pohromade
a kde je výsledek? Po třetí už byla na pro-
gramu ta slovanská dopisovaci kancelář, n
příklad, po třetí jste odhlasovali svoji resoluei
a kde nic tu nie!
Opravdu! Jednalo se na prvním sjezdu,
jednalo se na druhém i na třetím. Usnesena
resoluce, doporučil zříditi kancelář první sjezd,
drohý sjezd a 4řetí! A milá slovanská dopiso-
vací kancelář — pořád ještě není. Pořáds
uvnitř říše, o říši a z říše ven úřadně píše po
německu a po maďarsku. A pořád v proti
slovanském smyslu. Tak co jsou potom platny
ty sjezdy? ..
Chorvat
Tim
Domažlice
západ
24
article
Ale netřeba hned obracet talíř na vrch
dnem! Slovanská kancelář dopisovací není sic
dosud skutkem, ale ne vinou nedostatečnosti
ani vinou neschopnosti našich slovanskýc
sjezdů. Naopak, co na sjezdech bylo vykonat,
stalo se. Sjezdy plně dostály své úloze. Dl
k otázce popud, vyzvedly ji, zahájily jednání
způsobily, že vykonána patřičná šetření, řad
přípravných prací nezbytných, že věc k roz-
řešení je přichystána. Na ráz, dva! možno při-
kročiti ke skutku. Rozvrh je dopodrobna hotov,
rozpočty připraveny. Kdybychom měli svoji slo-
vanskou vládu, na její pokyn mohla by slo-
vanská dopisující kancelář od zejtřka konat
službu. Tak je vše urovnáno a vyměřeno. Ale
slovanskou vládu nemáme a budeme ji mít až
na konec, kdy všecko, čeho třeba, si dříve —
sami opatříme.
Tak stojí věci. A co ještě schází k opa-
tření slovanské kanceláře dopisující není už
otázka sjezdová, ani naše speciální slovanská
otázka, nýbrž je záležitost čístě mezinárodni.
universální a jmenuje se — peníze.
Shledáno, že by k zařízení pořádného
ústrojí, které by schopno bylo konati vé svém
oboru svoji povinnost a čeliti jak náleží velkým
závodům nám nepřátelských, zapotřebí bylo
ročních asi stotisíe zlatých. Odhlasovati takovou
sumu není ovšem v moci žádného novinářskéh
sjezdu.
Reklo se, co nejde naráz, půjde snad vý
vojem a pomýšlelo se začíti s drobnějšímja
kýmsi vzorkem příštího ústroií, soustředěným
25
article
svou činností zatím v českých rukách a n
české půdě.
Potřebných dvacet tisíc ročních opatří pr
začátek s laskavou ochotou naše Národní
rada! . : . Národní rada vskutku právě vstu-
povala do světa. Bylo už všecko napolo smlu-
veno a ujednáno.
Potom ale přišlo to náhlé zmizení v pro-
padlišti, tak neodvratně psané v knize osudu,
od té doby obcházíme s velikou diogenovskou
lucernou po tržišti, hledáme nezbytných dvacet
tisíc a posloucháme nemístné poznámky na bz
výslednost — sjezdových ujednání.
26
article
Stálý styk, jednota zájmů účelně pěstěná
příslušníky určitého povolání — takový je smysl
toho slovanského »sastanaku«. Novináři, jakse
slušelo na stav předborníků, provedlí první nej-
těžší krok. Třetí sjezd je odbyt. Čtvrtý je už
smluven a řada příštích bude nalézati úkoly
čím dále přesněji vytčené.
Vlastní zájem přiměje časem i jiné kruhy
aby rozšířily tím způsobem stéru svých styko.
Počátečné svízele nesmějí odstrašiti. To nen
velké dílo ani trvalé, které hned na poprvé do-
vedeš na vrchol dokonalosti. Tisíe překážek
metá do cesty dnešní stav věcí příští jednotě
kultur slovanských. Ani porozumění není pro-
zatím na všech stranách stejné, tím méně
ochota a horlivost. Jsou staré neshody, před-
sudky a ty se náhle vzdorovitě tyčí do výše.
Třeba s tím počítati jako s daným činitelem,
neukvapovati se horlením ani očekáváním. Sváry
a spory, desítileti trvající, nelze ukliditi uspo-
řádáním nějakého sjezdu. Třeba postupovati na
půdě daných potřeb a možností, vyhýbati s
prozatím pozorně místům bolavějším, nely
kavým.
27
article
Nevadí, jestli ty první sjezdy aní nebyly
úplně. Ne všecky větve slovanské se zúčastnily.
Aspoň ne stejně horlivě. Mnohý dosud nedůvě-
řivě stával stranou. Jakáž pomoc! Jen co se my-
šlenka zachytí, ustálí, kořeny zapustíl
Ke třetímu sjezdu aspoň jednotlivci zavítal
z bratří dosud řevnivě se stranicích. A těch
jednotlivců bude příště přibývati. Není účelem
sjezdu řešiti spory politické. Jejich působnost
je užší, proto bezpečnější. Je čisté stavovská.
A právě proto již pouhá existence sjezdu
má svoji váhu — politickou. Nepokrytá ne-
přízeň odpůrců vůči sjezdu je tu příznakem
nejspolehlivějším.
Ale i nejlepší závora budoucího zdaru je
v pozornám zůžení jeho působnosti. Jedno při-
jměte radostně na vědomí. Kdyby idea příšu
jednoty vzdělaností slovanských byla poukázána
jen na sílu daného porozumění a nadšení mezi
vzdělanými Slovany, ba věru! — naděje jejl
byly by dosti bledé ! Ochoty a účinného smyslu
pro její potřeby najde se jen po skrovnu dosud
i mezi námi Čechy. U ostatních větví dokoncs
převládá i nedůvěra i neporozumění.
Ale na štěstí je tu činitel, který neselže.
Smíme bezpečně spolehnouti, že vykoná, čeho
vykonati třeba, aby myšlenka, dnes ještě na oko
vzdálená a neschopná skutku, rychle uzráls
k hotovým tvarům.
A tím činitelem bezpečným je zpupnost od-
půrců, která nás ještě v čas protřese z té ne-
všímavosti mhouřivé a po případě známými
škorpióny nás domrská k poznání, jehož bychom
z vlastního popudu třeba nikdy nebyli schopni
— k rozeznání své podstaty slovanské a k sil-
nému chtění a opatření oněch prostředků s
kroků, ktorých je třeba, — aby byla za.
chována.
Čecho