ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2c53c380-660c-11dc-859d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 45, org 5, person 39, work 2
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 14. dubna 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 102.
4 article
Na ranní a odpol. listy piedplácí ne v Praze v zdmini nrk ion s drojí donáško n k g a k o k : S k drsjč s lsi
Praha
5 article Dnešní číslo pro Prahu is s 22 stranáeb.
Dnešní číslo pro Prahu is s 22 stranáeb. Císařův da království českému (Telefonická zpráva »Nár. Listo.. Z Vídně, 13. dubna. V zejtřejších úřadních novinách uveřejněn bude vlastnoruční list císáře a krále, daný dnes svědčící předsedovi ministerstva dru, Kö r b rovi kterým císař oznamuje, že o d hlo d ladlls se zříditi ze svých prostředků galer pro výtvarná uměni ve městech, kde jsou pro takové ústavy pod mínky. Počátek učiněn bude v metro polikrálovství českého. Moenář ukládá chefu vlády, by v doro umění s ministrem vyučování učinil vše, čeho třeba k aktivování galerie pro u m ěn malířské, sochařské ai stavitelské v královském hlavním městě Praze. zároveň však ohlašuje, že g aleriel t a vel jíl d později v majetek království če ského. K průpravným pracem jmenováno bud zvláštní kuratorium. Toto vypracuje statut, jed- nací řád, nákupní řád, opatří zvláštní budovu její zařízení. Suma, kterou panovník věnuje na galeri pražskou, se v nejvyšším listě neudává, ale jest, jak se nám sděluje z hodnověrné strany, moe nářem již ustanovena. Číní 2 milliony korun. Zase tedy dosaženo jednoho vrcholu, ke kt- rému spěli jame na srázné a těžké cestě déle jednoho století. Ti, kdož na počátku minulého věku založili »Společnost vlasteneckých přáte umění«, aby jednou toto mělo takovou galerii spolek, jenž opravdu byl pro ně jediným úto čištěm a v jehož čele stojí nyní hr. B ucq u oy a ryt. Lanna, vykonali zajisté dílo nad míru záslužné. Již oni doufali, že uměleckou galerií korunovány budou jejich dlouhé snahy. Ale jejich naděje nedošly splnění. Nepřízeň doby, nepřízeň vlády, celý duch dřivější státní správy minulých desítileti je znicíl, jako spálí jari mráz útlý, předčasný květ. Jejich sen docház nyní, v prvním roce XX. století splnění darem cisařovým.
Praha Vídeň galerie spolek Lanna
6 article
Galerie, která družiti se bude k vysokému ačení universitnímu, k vysokému učení techni- ckému, k akademii věd a literatury, k Národnímu divadlu jako stálá kollekce nejlepších moderníe děl v oboru výtvarných umění, jako sbírka elily nejdokonalejších výkonů maliřských, sochařskýeh a stavitelských, veškerému lidu stále přístupná, jest určena pro celé království, pro umělce umění obou národů. Podle dnešního stavu věci jsme my, Če- chové, po stránce jak osobní, tak věcné v majo- ritě. Ale právě v této chvíli, kdy zabezpečenje stánek, ve kterém trvale umístěna budou čelná díla výtvarníků našeho království, pokládáme za svou povinnost připomenouti, že jest a bude úkolem a povinnosti českých umělců, aby umělecká úroveň, které bylo dosaženo, kteráž oceněna byla veškerým vzdělaným světem a na- posledy v samé Vídni a která se nyní uznává samou korunou, byla také zachována dále. Neboť právě nyní, kdy bude pro české umělce otevřena možnost k odbytu děl pr
Vídeň národní divadlo
7 article
galerii českou a jejich umistění v důstojněm domácím chrámu, nesmi Čechové přestali n chloubě, že jich jest více a nesmí dopustiti, aby naše umění jakkoliv buďsi kvantitativně, bud i kvalitativně pokleslo, naopak musí podle slov české poetky »vždy výš a výšd« zlnl Pracovat k větší ještě dokonalosti, tak aby v soutěži, ke které vzpružení budou také umělci národa druhého, zůstali na místě čestném vi závodění duchů, ke kterému galerie vyblzí, vítězství klonilo se stále na stranu jejichl Nechať žádný z našinců se o tom neklame Němci, kteří jako výtvárníci za posledního deseti- letí zůstali za námi, napnoul teď všechny stly. aby nás nejen dohonili, nýbrž aby nás také před- stihli. Tuhé závodění mezi umě le obou národností v zemi nen zakončeno zřízením glalerie zemské v Praze: naopak ji es teprve zahájeno a nyni stane seještětužštm. Palmy dosšhne jen ten, kdo ukáže, ž e dlo ve d vlc a lip. Z Vidně, 13. dubna. (C.-B.) Vlastno ruční list císařský zni
Čecho Němec Palma Praha
8 article
Milý dre. Körbre S radostí podporoval jsem vždy výtvarn umění pro jejich mocný vliv na myslia mravy lidu a zvlášť zakládání ústavů, v nichž se takové umění pěstuje, zdálo se mi vždy z panovnických povinností mých nejkrásnější Bylo by dalším znamenitým pokrokem, kdyby v hlavních zemských městech, jež dle da- ných podmínek mohou považovati se za střediště uměleckého vývoje, ale nemají do- sud veřejných uměleckých galeril, vznikly sbírky obyvatelstvu snadno přístupné. Láska a smysl pro domácí umění našla by tu pev- nou oporu a ideální city lidu nezanikající pramen povznešení. Oduševněn tímto přá- ním a vzhledem k znamenitým, daleko za hranicemi vlasti uznaným výkonům žijících umělců z mého milovaného království českéhe nařizuji zřízení galerie pro modern malířství, plastiku a architek- turu, jež potom stane se majetkem ce lého království českého, z prostředků jež jsem k tomuto účelu věnoval v královském hlavním městě Praze, a oče kávám, že oba národní kmeny budoucně na tomto místě budou závoditi pokojně svou bohatou způsobilostí pro zdar a vzkvět do- mácího umění. Ukládaje Vám, abyste společně s mým ministrem kultu a vyučování podal mi c nejdříve příslušné návrhy, spolehám, že takým způsobem dám smírnou mo umění také ke službám domácíh míru. Ve Vídni, 13. dubna 1901. František Josef m. p. Körber m p.
František Josef Körber Praha Vídeň
9 article Kdo stroji tu nové pohoršení.
Kdo stroji tu nové pohoršení. Bylo by jen zcela přirozeno, kdyby německém obyvatelstvu Čech po tom dvacetiletém, r. 1881 svévolně vyvolaném nesvědomitými štváči stále rozněcovaném »znepokojení« pro nic za nic nastalo ko- nečně rozumné vystřízlivění a utišení myslí Či nemusí dnes každý soudný a pravdě přístupný Němec sám u sebe doznati, že všechny ty křiky a rámusy německého tisku a německých agitátorův od počátku vlády Taaffovy o ohroženém postavení Němc v Rakousku a v Čechách zvláště, že všecky ty nářky německých poslancův o poslova- nění Rakouska vládami vídeňskými, o veli-
Němec Taaffův Čechy Rakousko
10 article NIi
NIi kém nebezpečí, jež prý hrozí Němcům z če- ské snahy po poctivé rovnoprávnosti obou národův a jazyků zemských, anebo z našeho úsilí po znovuzřízení svézákonného a své- právného českého státu — nebyly než holem politickým klamem, šalbou a šíbalstvím, je- muž padl za oběť mír a blahobyt všeho obyvatelstva naší společné vlasti? — Za celých těch dvacet let nebylo ani při jedné z vystřídavších se tu vlád rakou- ských obmyslu, směřujícího na úkor něme- ckého živlu v této říši, ani jediné se nezdálo o tom, favorisovati nás Slovany a zejmena nás. Čechy na újmu a útraty Němectva zdejšího. Naopak, za všech měřeno stále Němcům delším loktem než nám, za všech bylotu vždy desetkrát větších ohledů na ně než na nás. A my? Požadovali jsme snad my Če- chové jmenem své šestimiliionové většin proti třem millionům Němců v zemích ko- runy české kdy jakéhosi nadpráví. jakési politické superiority a nadvlády nad zdejším živlem německým?
Němec Slovan Čechy
11 article
Nechť se nám uvede od r. 1883, kdy jsme pomocí konservativní šlechty dosáhli většiny na sněmu českém, jediný návrh, je- diné usnesení sněmu toho, kterým byla by bývala se Němcům v Čechách stala od nás křivda a škoda na jich právu národním, na jich skutečných zájmech kulturních neb ná- rodohospodářských. Ani vlasu jim nebylo naší většinou jakživo zkřiveno, nýbrž my vždy a stále přestávali na pouhé sebeobraně proti jejich nezřízeným nájezdům a chout- kám záborným, na pouhém hájení jednoty vlasti a svého rovného práva, své národní svobody v ní. My nikdy ani v celém tom dvacetiletém zápasu nezapomněli krásnéa hluboké mravouky našeho slovanského věštce že »sám svobody kdo hoden, svobodu zná vážiti každou a v pouta kdo jímá otroky, že sám jest otrokk. V tom duchu nesla se všechna politická naše výchova, na tomto ethickém základě zbudován celý náš národní a státoprávní program. Ne sobě jen, i ně- meckým svým spoluobčanům chtěli jsme ve- dobyti a vybudovati krásný svobodný český stát, v němž by podobně jako ve svobodném Švýcarsku národ vedle národa požíval ne- zkaleného požehnání svobody skůtečné na snášelivosti, rovnosti a samosprávě občanské založené.
Němec Čechy Švýcarsko
12 article
Než, všechnu tuto naši poctivou snahu a vůli nejryzejší zkřivila, očernila, lzí na ruby obrátila a zpotvořila nesvědomitá zašť a pro- lhanost velkoněmeckých štváčů slovem i ti- skem německým, tak že nevědomý lid ně- mecký, všecek zmámen, ošálen a zaslepen, nechtěl pravdy české zvědět, nechtěl nám uvěřit, nýbrž čím dále tím žalostněji v hruby předsudek a fanatickou zášť proti nám se zabořoval a lid náš v krajích svých jako ne přítele svého krutě a nemilosrdně pronásle- dovati a sužovati nepřestával. Tak to chodilo u nás, na Moravě a v Slezsku po dvacet hrozných let. Nuž, posléze by se mohlo za to míti, že bude již te ukrutné, vší spravedlivé příčiny postrádajíe hře jednou konec. Vzdyť všechna ta domnělá, v pravd nikdy nebývalá nebezpečí pro Němectv zdejší dokonale minula, vždyť si svou oppo- sicí a obstrukcí vynutili pád čtverých vlád, které podezřívaly z tajného naddržování nám Slovanům, vždyť dosáhli toho, že nám byl opět vzata i ta špetka naší vymožené rovno- právnosti jazykové v úřadech státních a vše zpáčeno do stavu před Badenem. Ba více vždyť plesali nad rozkotáním právice a na nastolením vlády svých Spens-Boodenů, Böhm-Bawerků a Hartlů, nad zahájením snového kursu« politiky rakousk zcela po mysli a interessu svém ... Jakž by tedy neměli býti konečně spo- kojeni a utišeni? —
Böhm Bawerk Hartl Morava Slezsko
13 article
oAvšak vezměme do ruky vůdčí or- gán nejmocnější německé strany v Čechách, strany to Wolfovy — při jakéž to práci ďábelské po- stihujeme již opět všleněmeckého toho štváče v Čechách? — Když před šesti nedělemi pronikly na veřejnost první sporé zprávy o národohospo- dářském paktu vlády Körbrovy s delegáty národa našeho, tu Wolf ve své » Ostdeutsche. Rundschau« neviděl v těchto hospodářských ústupcích Čechům nižádné škody pro Němce zdejší, naopak uznával to za věc dobroua obecně užitečnou, poněvadž Němcům v Če- chách vzejde ze splavnění Vltavy a Labe ze spojení českých řek s Dunajem patrný užitek a národohospodářský prospěch.I Praze přiznával tehda, že opravdu zasluhuje podpory státní ke svému hmotnému a zdra- votnímu zvelebení. — Avšak tento světlejší okamžik v hlavách všeněmeckých zuřiveův netrval dlouho. Již dne 19. března propuklo ve Wolfové »Ostdeutsche Rundschau« delirium znovu. Najednou ve své hallucinaci viděl, že prý tu nejde o nic menšího než o nový a to všech předešlých hroznější a osudnější úklad proti Němcům v zemích českých; neboť všechny ty velkolepé vodní stavby v Če- chách a na Moravě dostanou pry se na jisto českým technikům, všechny ty milliony na ně určené poslouží prý naposled jen če- ské agitaci, všechno to národo- hospodářské blaho, jež vzejde ze splavnění českých řek a spo- jení jich s Dunajem, Odrou a Vislou, spadne prý většinou do klína českého ná- roda a budoucího českého státu.
Wolfův Körbrův Wolf Němec Čechy Vltava Praha Morava Dunaj Odra Visla Ostdeutsche Rundschau
14 article
Na první pohled prý se mohlo sice zdáti, že spojení Dunaje s Vltavou a Labem utuží pásky spojující Rakousko a Čechy s něme- ckou říší, avšak při bližším, bedlivějším uvá- žení poměrů vidí prý, že to byle optimi- stický sebeklam a že konečný zisku z veli- kého podniku toho spadne jen Čechům do klína a poslouží jen myšlence českého A toto »lepšíe poznání stačí kulhavému ďáblu v »Ostdeutsche Rundschau « aby vrhal novou herostratskou pochodeň, rozbroje mezi německý a český národ v zemích našicha sv posledním okamžiku« ještě štval něme- ckého Michla, by se nedal napálit a neza- platil svými penězi Čechům jejich » kšeft«s potměšilou vládoul Z německých peněz mají prý se nám stavěti české techniky a zregulovati naše řeky, z německých peněz má prý nám býti zvelebena počeštěná Praha, splavněna Vltava a Labe v českých krajích. Netrp to, nedej si to líbit, německý Michle! štv mrzký ten škůdce a nepřítel země české zaklíná všemi hrozbami svého furoru vládu, aby ještě »v poslední hodině našla v te polévce hospodářských ústupků Čechům, již nám pan Rezek nadrobil chlup a prostě ji vylila.« Neptáme se, zdali vláda Körbrova ve své lekavosti před dusotem Velkoněmců tak učiní, ale konstatujeme, kdo znova zločinně vystupuje tu proti míru a prospěchu naší vlasti ! — státu.
Čecho Michl Rezek Körbrův Dunaj Vltava Rakousko Praha Michle
15 article
Politické zprávy domácí. V Praze, 13. dubna. (Polá ci o si- tuaci.) Velikonoční parlamentní prázdniny chýli se ke konci; ministři nevycházejí z po- radní síně, aby upravili co nejvábněji ta blaha, jimiž v nejbližších dnech hodlají překvapiti ná- rody rakouské. Jde o velké projekty hospodář- ské, o vlasko-německý smír v Tyrolsku a také o některé věci, týkající se především nás Čechů. Cesta císařova nabývá určitějšího tvaru ; také
Čecho Praha Tyrolsko
17 article
stran příští umělecké galerie pražské dosla zpráva podrobnější. Vítaným předmětem rozho- voru zejtřejšího dne bude zajisté také jmeno- vání nových členů rakouské panské sněmovny. do niž povoláni dva čelní zástupcové českého umění. Zatím také Poláci pilně uvažůjí o situnci, jež se utvářila pro ně nevalně příznívě. Telegrak přinesl již výňatek ze stati »Gaz. Narodowrév, z níž vidno, že i Poláci už nedoufají v obno- vení staré většiny pravicě, tedy v obnovení spolku s německými katoliky. Majíce nyní ce- lou stať před sebou, bereme z ní mínění, jak by se ve vídeňském parlamentě dala sestrojíti dočasná většina, jež by zabezpečila nejdůle- žitější na ten čas pro Halič hospodářské otázky. »O jiných než hospodářských otázkách — píše »G. N.« — nýni se mluviti nemůze. Neboť je zhola nemožno sestaviti většinu pro otázky ná- rodnostní. Zdálo by se, že bychom mohli počí- tati s většinou slovanskou, opfrající se o socia- listy a Vlachy. Ale tito jsou vrtkaví a oni sami se zdráhají. Pokud jde o otázky hospodářské, musíme hledati nyní podpory ne- jenu Čechů, nýbrž takéu Němců z severních zemi, s nimiž nás víže spo- lečný, hospodářský požadavek vodních dráh.
Polák G N Vlach Čecho Němec Gaza Halič
18 article
Na provedeni těchto požadavků musíme vynalo- žiti všechny ally, aby rychle a kladně byly vy- řízeny.« O poměru polské delegace k Čechům píše také lvovský »Předsvit«. Předeslav, že »Čechové jsou národ především praktický, a že, zabezpe- čí-li nynější mladočeská politika národu skutečný, reálný zisk, Mladočeši udrží se na vrchu přes to, že nynější jich politika není populární a do- vedou udržeti ve svém táboře převážnou většinu národa jako dosud,« píše dále: »V českém časopisectvě ozvaly se hlasy, žádající změnu taktiky, ozvala se ostrá kritika spolku s pra- vicí, která prý Čechům nepřinesla nijakého zisku. Národ český vyhledává pro sebe nová dráhy v politice státní. S tímto faktem musí se počitati. On nezinění poměru Poláků k Čech ům.
Čecho Čo
19 article
Pod heslem zemské autonomie a spravedlnosti k národům trvali jsme ve spolku s nimi a máme nikoli planou naději, že bez zřetele na chvilkové konstellace v každé otázce, týkajícl se oněch zásad, polské kolo bude se nacházet v jedné řadě se zástupci pobratimského národa.« Bereme tuto rozpravu rádi na vědomí bude záviseti jen na delegaci polské, aby česko delegaci umožnila svorný s ní postup. Z Krakova, 12. dubna. (Investic a zemské příspěvky.) Na zprávu, že vláda provedení průplavů v severních korunních zemích učiní závislým lod příspěvků zemí a ji ných interessentů, píše »Czas« : »Ohražujems se co nejrozhodněji proti tomu, aby se průplavy vyhlašovaly za jakousi odměnu severním zemím za ty oběti, jež mají přinesti zájmům jižních zemí, pro něž se mají na státní útraty vystavět dráhy k Terstu. Buď jsou terstské dráhy hospo- dářsky potřebny pro celý stát a pak jest stá povinen je vystavěti, nebo nejsou, a pak je nutno, je zamítnouti. A právě tak nutno posu- zovati vodní dráhy. Nemohou býti žádnou od- měnou pro severní země, už proto, že nemůže býti řeči o nějakých obělech jedné země pro druhou, když všechny dohromady tvoří orga- nicky sloučený, politický a hospodářský státní celek. Otázku průplavní možno posuzovati je- dině se stanoviska komunikačních potřeb celého státu a měřiti ji jen finančními silami státními.
Krakov Terst
20 article
Proto i vodní dráhy, jsou-li potřebny, musí sta- věti stát, jako chce stavěti terstské dráhy boz jakékoli finanční pomoci zemí a obcí. Kdyby se čásť břemen, spojených se stavbou vodních dráh, uvalila na země, musilo by se důsledně jednati taktéž při dráze terstské, jakož i při všech jiných státních investicích a stavbách. « Z Vídně, 13. dubna. (Samospráva Trentina.) Užší výbor tyrolské autonomnl komise sněmovní, záležející z poslanců dra. Grab- mayra, Wackeruella, dra. Kathreina a dra. Brug- nara projednal návrh na upravení samosprávy
Trentin Grab Wackeruell Vídeň
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Dubrovníce, 9. dubna.
22 article
(Kronika.) To nebyla jen tak lo jako loď ten parník »Villám«, jenž na Velk pátek o polednách odrazil od přistavní hráz rěcké. Kapitán a mužstvo Jihoslované, co pa- sažér to Slovan, muži od severu a jihu, Slo vané všech zemí a nářečí! Na palubě, v mezi kroví, v kajutách, všude jen slovanský zvuk A všeslovanský k tomu! Leda s obsluh u u stolu, Vlachy, kteří zle komolí chorvatštinu. že bylo těžké dorozumění! Na místě »Villáme mohlo smělé státi na boku lodi jmeno »Slavie«. Jaká plavba symbolická! Slované rozvadění znesnadnění dosud, držení od sebe cizími vlivy a zájmy, shledali se a vytrhli spolu za spo- lečným cílem, plují ke břehům — společnýeh zájmůl Kéž přístanou šťastně ! — Bylo to veselé vítání a potřásání rukou ve čtvrtek večer ve dvoraně hótelu de !'Europe na přístavním nábřeží ve Rěce. Novináři z Čech vítali se se svými soudruhy z Krakova, ze Lvova, z Turč. Martína a ze Záhřeba. Většina znala se již z prvních dvou sjezdů. Dnešní vý- prava má už řadové číslo III. Třetí ve čtyřech letech, loňský rok »výstavní« odpadl. A v té souvislosti pořadu leží význam věci. Před čtyřmi roky příslušníci téhož povolání, Slované rodem. mezi sebou se neznali. Nevěděli o sobě, neměl spolu nic na starosti, necítili žádných vztahů k sobě. Soudruzi z Prahy, z Krakova, ze Zá- hřeba byli si navzájem tak cizí, jako jsous cizí s příslušníky svého stavu z Vídně nebo z Berlina. Český příslušník stavu, uvědomujesi svoji polohu, mél tisnivou jistotu, že sféra jelo
Villa Jihoslovan Vlach Slovan Čechy Krakov Lvov Martín Záhřeb Praha Zá Vídeň Berlín Slovan Slavia hótel jít ! ' Europe
23 article
působení začíná někde u Domažlic a končí sna nedaleko Uherského Hradiště. Podobný a ještě těsnější byl pocit člena cechu Chorvata, Slo- vince. Jaký obzor skličujícíl Ty těsné linie obzoru stavovského jsou dnes prolomeny. Novinář slovanský přerval ty ohrady nastavené nevlídným stavem věci, rázem zdesateronásobil délku a šíři obzoru stavovskýeh svých styků, potřásá rukou svým soudruhům v povolání daleko na východě i jihu, na západě i severu, navazuje s nimi, dohoduje se a do- rozumivá o otázkách zájmových, které jindy zdály se mu nepřistupny. Jaký pokrok ! Trei rok teprv trvá to sblížení a jak je už cíi mravní jeho účin ve všem těle! A svazy už nepopustí. Přijde sjezd pátý a desátý . . . Styk bude trvalý, pravidelný, svazek uzraje časem v jednotu. O praktické účelnosti sjezdů panují různá mínění. Sjezdy jsou sice oblibenou modern institucí, již vysvětluje snadnost komunikace především zábavnost. O významu věcných sjez- dových jednání pronášejí se mnehé pochybnosti. Nikdo však nepochybuje o významu sjezdů spo- lečenském. Také to sjíždění slovanských lidí má své nepříznivce a škarohlídy. Tim spíše, čím je mladší a neustálenější dosud. — Prosím vás! Potřetí jste byli pohromade a kde je výsledek? Po třetí už byla na pro- gramu ta slovanská dopisovaci kancelář, n příklad, po třetí jste odhlasovali svoji resoluei a kde nic tu nie! Opravdu! Jednalo se na prvním sjezdu, jednalo se na druhém i na třetím. Usnesena resoluce, doporučil zříditi kancelář první sjezd, drohý sjezd a 4řetí! A milá slovanská dopiso- vací kancelář — pořád ještě není. Pořáds uvnitř říše, o říši a z říše ven úřadně píše po německu a po maďarsku. A pořád v proti slovanském smyslu. Tak co jsou potom platny ty sjezdy? ..
Chorvat Tim Domažlice západ
24 article
Ale netřeba hned obracet talíř na vrch dnem! Slovanská kancelář dopisovací není sic dosud skutkem, ale ne vinou nedostatečnosti ani vinou neschopnosti našich slovanskýc sjezdů. Naopak, co na sjezdech bylo vykonat, stalo se. Sjezdy plně dostály své úloze. Dl k otázce popud, vyzvedly ji, zahájily jednání způsobily, že vykonána patřičná šetření, řad přípravných prací nezbytných, že věc k roz- řešení je přichystána. Na ráz, dva! možno při- kročiti ke skutku. Rozvrh je dopodrobna hotov, rozpočty připraveny. Kdybychom měli svoji slo- vanskou vládu, na její pokyn mohla by slo- vanská dopisující kancelář od zejtřka konat službu. Tak je vše urovnáno a vyměřeno. Ale slovanskou vládu nemáme a budeme ji mít až na konec, kdy všecko, čeho třeba, si dříve — sami opatříme. Tak stojí věci. A co ještě schází k opa- tření slovanské kanceláře dopisující není už otázka sjezdová, ani naše speciální slovanská otázka, nýbrž je záležitost čístě mezinárodni. universální a jmenuje se — peníze. Shledáno, že by k zařízení pořádného ústrojí, které by schopno bylo konati vé svém oboru svoji povinnost a čeliti jak náleží velkým závodům nám nepřátelských, zapotřebí bylo ročních asi stotisíe zlatých. Odhlasovati takovou sumu není ovšem v moci žádného novinářskéh sjezdu. Reklo se, co nejde naráz, půjde snad vý vojem a pomýšlelo se začíti s drobnějšímja kýmsi vzorkem příštího ústroií, soustředěným
25 article
svou činností zatím v českých rukách a n české půdě. Potřebných dvacet tisíc ročních opatří pr začátek s laskavou ochotou naše Národní rada! . : . Národní rada vskutku právě vstu- povala do světa. Bylo už všecko napolo smlu- veno a ujednáno. Potom ale přišlo to náhlé zmizení v pro- padlišti, tak neodvratně psané v knize osudu, od té doby obcházíme s velikou diogenovskou lucernou po tržišti, hledáme nezbytných dvacet tisíc a posloucháme nemístné poznámky na bz výslednost — sjezdových ujednání.
26 article
Stálý styk, jednota zájmů účelně pěstěná příslušníky určitého povolání — takový je smysl toho slovanského »sastanaku«. Novináři, jakse slušelo na stav předborníků, provedlí první nej- těžší krok. Třetí sjezd je odbyt. Čtvrtý je už smluven a řada příštích bude nalézati úkoly čím dále přesněji vytčené. Vlastní zájem přiměje časem i jiné kruhy aby rozšířily tím způsobem stéru svých styko. Počátečné svízele nesmějí odstrašiti. To nen velké dílo ani trvalé, které hned na poprvé do- vedeš na vrchol dokonalosti. Tisíe překážek metá do cesty dnešní stav věcí příští jednotě kultur slovanských. Ani porozumění není pro- zatím na všech stranách stejné, tím méně ochota a horlivost. Jsou staré neshody, před- sudky a ty se náhle vzdorovitě tyčí do výše. Třeba s tím počítati jako s daným činitelem, neukvapovati se horlením ani očekáváním. Sváry a spory, desítileti trvající, nelze ukliditi uspo- řádáním nějakého sjezdu. Třeba postupovati na půdě daných potřeb a možností, vyhýbati s prozatím pozorně místům bolavějším, nely kavým.
27 article
Nevadí, jestli ty první sjezdy aní nebyly úplně. Ne všecky větve slovanské se zúčastnily. Aspoň ne stejně horlivě. Mnohý dosud nedůvě- řivě stával stranou. Jakáž pomoc! Jen co se my- šlenka zachytí, ustálí, kořeny zapustíl Ke třetímu sjezdu aspoň jednotlivci zavítal z bratří dosud řevnivě se stranicích. A těch jednotlivců bude příště přibývati. Není účelem sjezdu řešiti spory politické. Jejich působnost je užší, proto bezpečnější. Je čisté stavovská. A právě proto již pouhá existence sjezdu má svoji váhu — politickou. Nepokrytá ne- přízeň odpůrců vůči sjezdu je tu příznakem nejspolehlivějším. Ale i nejlepší závora budoucího zdaru je v pozornám zůžení jeho působnosti. Jedno při- jměte radostně na vědomí. Kdyby idea příšu jednoty vzdělaností slovanských byla poukázána jen na sílu daného porozumění a nadšení mezi vzdělanými Slovany, ba věru! — naděje jejl byly by dosti bledé ! Ochoty a účinného smyslu pro její potřeby najde se jen po skrovnu dosud i mezi námi Čechy. U ostatních větví dokoncs převládá i nedůvěra i neporozumění. Ale na štěstí je tu činitel, který neselže. Smíme bezpečně spolehnouti, že vykoná, čeho vykonati třeba, aby myšlenka, dnes ještě na oko vzdálená a neschopná skutku, rychle uzráls k hotovým tvarům. A tím činitelem bezpečným je zpupnost od- půrců, která nás ještě v čas protřese z té ne- všímavosti mhouřivé a po případě známými škorpióny nás domrská k poznání, jehož bychom z vlastního popudu třeba nikdy nebyli schopni — k rozeznání své podstaty slovanské a k sil- nému chtění a opatření oněch prostředků s kroků, ktorých je třeba, — aby byla za. chována.
Čecho