ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 2c585760-660c-11dc-9afe-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 74, place 43, org 2, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
14. dubna 1901. Číslo 102.
4 article
pro jižní Tyrolsko a dohodl se o všech důleži- tých otázkách. Následkem toho svěřeno dru. Grab- mayrovi, aby vypracoval nový zemský řád, po- něvadž užší výbor nabyl přesvědčení, že se ny- nější zemský řád nedá měniti pouhou dodatečnou novellou. Prvé, než bude návrh nového zemského řádu vypracován, bude se ještě vyjednávat s vládou. Ze Lvova, 11. dubna. (Prof. Baudouin de Courtenay), jenž pro nátlak se strany uherské vlády byl nucen opustiti universitu kra- kovskou, kde přednášel o slavistice, byl právě — jak sděluje »Galičanin« — jmenován řádným professorem srovnávacího jazykozpytu při uni- versitě petrohradské. Prof. Baudouin de Courtenay je Polák Ze Záhřeba, 11. dubna. (Rakousko uherská banka a Chorvatsko.) Po- dali jsme před časem zprávu, jak rakousko-uher ská banka porušuje v Chorvatsku tamní samo správu, uživajíc na svých listinách maďarských názvů měst, ač jediným úřadním jazykem v Chor vatsku jest jazyk srbsko-chorvatský. Četné stesky chorvatských listů v té věci došly konečně po- všimnutí a vyhověno jim, ovšem — jak v Rakou- sku ani jinak býti nemůže — jen na polo. »Ob zor« sděluje totiž z hodnověrného prý pramene, že banka ve svých obchodních stycích s Chor- vatskem bude od nynějška chorvatská městn psáti jich chorvatským jmenem, ale vedle toho bude připojovati také název maďarský.
Grab Baudouin Courtenay Polák Tyrolsko Lvov Záhřeb Rakousko Chorvatsko Raka Chor
5 title
Politické zprávy zahraničné.
6 article
V Praze, 13. dubna.
Praha
7 article
cmy stugentského hnutí v Rusku. (J. V.) Z Petrohradu, 8. dubna, 26. března (Dopis »N. L. «) Kdo nezná Rusko leda z novin německých, polských a anglických, vůbec nemůže si učinit pravdivé poněti o něm a o ničem v něm. Kdo ale věří všemu tomu, co píšou o posledních vnitřních událostech v Rusku řečené noviny, ten je politování hoden právě tak, jakoby bylo hodno politování Rusko, kdyby vše, co o něm v cizině píšou, bylo pravda. Poslední studentské nepokoje v Kyjevě, je- jich odzvuky v Moskvě, Charkově i Petrohradě, attentát na ministra Bogolěpova, jakož i modlitby ruských pravoslavných arcipastýřů, aby se hrabě Lev Tolstý smířil s pravoslavnou církví, to vše je příčinou, že v Evropě v poslední době psalo se o Rusku, jakoby se bylo ocilo v předvečeru všeobecné revoluce. Všechny podobné zprávy jsou silně nadsazené a dokazují jen ruské pří sloví, že »Rus neudělá kříže, pokud hrom ne- zahřmí.s Vynasnažím se, abych vám to objasnil abych ukázal zároveň na příčinu těchto nepo kojů a hrozných zpráv o Rusku, abyste se pře svědčili, že je to s radikálnými reforma mi všude tak »comme chez nouse. Počneme s universitní krisí, jež povstala z toho, že byl dřivější liberálnější universitní řád z r. 1863 před 20 lety v čase reakce osm- desátých let po zavraždění cara Alexandra I nahrazen jiným méně liberálným, jmenovitě vli- vem hraběte Dimitrije Tolstého, tehdejšího mini stra národního vyučování, jakož i při spolupů- sobení Pobědonosceva, Katkova i Levutjeva.
Tolstá Rus Tolstý Katkov Levutjev Rusko Petrohrad Kyjev Moskva Charkov Evropa
8 article
University ztratily tímto novým řádem svou auto- nomii, shorové professorův nesměli už volitisi do svého středu mužů přísné nauky jak to bylo dříve, a právo to ponecháno ministru, jenž jme noval professory universit, děkany i rektory, jak se mu libílo. Poměr professorů k studentům přestal být intimným, důvěra studentů k profes- sorům klesla, kdýž se vidělo, že je tento poměr pod přísnou dohlidkou inspektorů. Aby se stu- dentstvo méně hraulo v university, byl počel studentův obmezen už tím, že byl zaveden vy- noký školný plat, tak že mnozí nemohli ho platit a v universitních městech utvořily se spolky, které pomahají pilným i nadaným ale chudým studentům platit kolejné. Vláda také určila sama množství stipendil. Počet israelitů byl obmezen a studentům bylo ukázáno, na kterých universi- lách mohou se učit a nebyla jim v tom ohledu dovolena úplná svoboda, aby si mohli volit uni- versitu, kterou by chtěli. O svobodě vyučování nebylo ani řeči přece se mluvilo, že se chce nový statut sbl- žit s právy a výhodami německých universít. Plat professorů zůstal malý (3000 rublů), jim byla dána část ze školného platu, což ale úplně odcizilo studenty professorům, tak že mnozl professoři přinuceni byli hledati si ještě jié zaměstnání, což ovšem bylo vždy ke škodě nauky, kterou přednášeli. Dosti často bývali professoři suspendováni anebo dáni předčasně na odpočinek, když se něco slyšelo o jejich liberálnosti aneb nespokojenosti.
University
9 article
Zkrátka, policejsko-inspektorská část stále měla více vlivu, neboť ona měla lepší plat za platem se hrnuli mnozí, což bylo úplně na ikodu nauky i přátelského poměru professor mezi sebou i mozi studenty. Také chodilo na studia mnohem více jinochů z rolnického stavu, než bylo za nevolnictví, a Rus dříve tak velko- panská, bojarská a činovnická (úřadnická) po- čala se demokratisovat, což se mnohým neli bilo. Nebylo jim vhod, že jejich syn musil sedět ve škole vedle synka mužikova, kuchař čina nebo dvorníkova, kteří pravda vyhlížejí někdy dosti divoce, jsou bez něžnějšího vycho- vání, ule za to jsou dosti pilní i horliví a žá- dostiví vyššího vzdělání, jmenovitě ale v přírod- ních naukách a lékařství. Humanitní vědy ne jsou v Rusku ták pěslovány jako přírodní. Ruský student je pilný čtenář. Bez roz- myslu a přípravy chápe se všeho, co hoví jeho duchu, rozpoloženému k abstraktnostem a re- formám všeho druhu. Co mu podává domáci i eizí literatura, je-li to hodně fantastickéa pbraci společnost na ruby, všeho se horlivě chápe, do sebe ssaje a chce s nasazením ži- vota prověsti. Čim více mu je nějaká věc ne- srozumitelná, nepochopitelná a zamodrchaná tím více snaží se vniknouti do ni a když se mu to nedaří, je nespokojen. Rád čte věcio liberálně Evropě, o bojích proti autoritě, rád čte spisy hraběte Lva Tolstého, jenž mu je nejvíce po vkusu, poněvadž nechce ani vrchní sutority, ani soudu, ani eírkve. Aby ruský student zůstal při svých povinno- stech i předmětech svého povolání, to je mu protivné, snaží se k něčemu vyššímu, co sám sepochopuje a co ho obyčejně svádí s cesty
Rus Rusko Evropa hrabě Lev Tolstý
10 article
a přivádí v jeho hlavu takový chaos, z kterého se jen z těžka vysvobodí. K tomu ruské ministerstvos vyučován dávno nepochopilo své úlohy a jen tak zpo- lehounka kulhalo za modernými ideami i po- třebami ruské mládeže. Proto se studentstvo častěji bouřilo v posledních 40 letech, snažíc se o opravy, ale vlády v tom neviděly, jak náleželo, potřeby vychování a studia mládeže a vždy tomu chtěly předejít a vyvarovat stu- dentským nepořádkům jedině policejními pro- středky a nikoliv pedagogickými reformami. Konečně se tomu trochu ulevilo universit- ním ústavem r. 1863, který uspokojil professory i mládež, ačkoli nebyl ničím zvláštním. Přece ale byla naděje, že se na tom základě přijde svým časem k radikálným reformám pedagogi ckým a nikoli policejním. Když ale toto nové zřízení universitní mělo za následek takové spuštění studentstva, že ni- hilism Cara-Osvoboditele za všecka jeho dobro- diní a zvláště za osvobození sedláků od nevol- nictví odsoudil k smrti a konečně jej na uliei petrohradské zavraždil, musilo se něco státi, aby se v tomto směru dále nepokračovalo. Samo sebou se rozumi, že v tu dobu byl dobrá rada vzácná. Všichni přátelé samodržaví předkládali rozličné recepty proti anarchistům ano i proti konstitucionalistům barvy diktátora Lorisa Melikova, tak že tehdáž bylo i samo- državí ve velikém nebezpečenství. Konečně zvi tězil Konstantin Petrovič Pobědonoscev v rad carově a jeho manifest ukázal veškeré Evropě. že se ona mýli, mysli-li, že se nachůzí ruská říše na rozcesti. Tehdáž zvítězila idea samo- državí, pravoslaví i národnosti.
Loriso Melikov Petrovič Evropa
11 article
Tehdáž konečně přišlo i k tomu, jaké důrazné prostředky mají býti upotřebeny proti studentům. Návrhů bylo mnoho. Pobědonoscev navrhl r. 1882, aby se dali studenti nenapravi- telní do diseiplinárných batalionů. 20. listopadu 1882 konala se o tom porada u cara Alexandra III., jenž rozkázal, aby se studentská otázka dů- kladně uvázila, aby všelijaké manifestace v bu- doucnosti byly nemožné. Sestavena byla druhá komise, jež zavrhla projekt Pobědonosceva, jejz nazvala nepraktickým a předložila, studenty vy- loučené z universit vřadit do armády. V březnu 1883 nová porada ministrů shro- máždíla se a rozhodla vřadit studenty nepokojné aneb kleří se protivili zákonům universitním. nedosáhli-li 18. roku, do disciplinárných batalionů, a studenti vyšších škol za nepokoje na ulici aneb v universitě měli být vřaděni na 10 let do vojska bez ohledu na studia a privilegia spojená se stavem universitních studentů. Ale všecko to zdálo se caru Alexandru II. tuze přísné, a proto rozkázal 30. ledna 1884, aby se tyto návrhy předložily komitétu ministnů i poslal dva své bratry, velikého knížete Vladi- míra a Alexeje, do rady, v níž zasedali dva strýcové cara: veliký kníže Michajl Nikolajevič a Nikolaj Nikolajevič. Rada sestávala z 20 členů V radě ale bylo 14 osob proti těmto návrhům 4 veliká knížata, 2 ministři, jak se ještě pama tuji z té vážné doby: generál-pobočník hrabě Baranov, státní sekrelář baron Nikolaj, Solský.
Pobědonoscev Vlad Alexej Michajl Nikolajevič Nikolajevič Baranov Nikolaj Solská
12 article
Stojanovský, Fryš, Bunya, Vlangali. Proti přisným návrhům byli z následujících příčin: 1. Takový trest vřadění mládeže do armády urážel by armádu. 2. Takový trest je příliš těžký a ne- může se jinak vykonati, nežli soudem trestným a jen pro veliké provmění a musil by být úplně v poměru s vinou, neboť student je už tím těžce trestán, když je vyloučen z university 3. Viny studentů i nespokojenců jsou rozličné a oni museji býti trostáni rozličnými způsoby. dle viny, jakou spáchali, a nemohou býti nijak vřaděni v armádu všichni bez rozdílu jeden jako druhý. 4. Takový trest probudil by proti vládě nespokojenost mládeže i rodičů, i anarchisté měli by nejlepší příležitost věsti nebezpečnou propa- gandu mezi svými kollegy, mladými vojáky- 5. Takový trest byl by nebezpečný pro armádu, vzbudil by proti ní mládež i nemohlo by se vyvarovat nijak novým nepořádkům, poněvadž se tím nezničují příčiny nepokojů, které leží v nedostatečném systému vyučovacím i vychová vacím. Proti tomu byli by všichni rodičové od- souzených studentů i veškeré obecenstvo, ano nepřálelé vlády by se tím jen rozmnožili ve všech vrstvách obecenstva, a konečně nebylo by to nestranné. Tyto prorocké důvody učinily veliký dojen na cara Alexandra III., jenž napsal resoluci, že se všech těch následků 14 členů neobává, naopak, že to nebude definitivní rozhodnutí a jenom na čas, pokud se nevypracuje nový uni- versitní reglement. Takovým způsobem prvopočátečná idea Pobě donosceva zůstala pořád na prvním místě, ačkol změněna a změkčena v redakci a nic lepšího v tehdejší době nikdo nevymyslil. A taks to zů stalo při tom, časy utíkaly a na důraznější i hlubší reformy nikdo nemyslil. Ministři vyučování hrabě Tolstoj i Deljanov se vystřídali a řada přišla na Bogolěpova.
Stojanovský Fryš Bunya Vlangat Tolstoj Deljanov
13 article
Bogolěpov byl chráněnec Pobědonosceva. Bogolěpov se na počátku svého ministrováni staral jen o to, aby provedl zákon, aby ležela vina na vyšší autoritě než jen on. Tu se mu podařilo utvrzením carského úkazu, ačkoli žádný ministr nebyl srozuměn s tím, a on se stal jeho vykonavatelem dosti brzo. V prosinci m. r. byly nepokoje studentů v Kyjevě, zatčeno mnoho studentů a navrženo bylo zvláštní komisí vřaditi do nrmády 37 studentů. A místo toho, aby i to číslo odsouzených zmírnil, Bogolěpov dal vřaditi do armády 212 a dle jiných zpráv 360 stu- dentů. To je začátek a hlavní příčina posledních studentských uličních nepokojů v některých ru- ských universitních městech, o kterých nepřá- telský tisk toho tolik napovídal o Rusku, jakoby se nacházelo před všeobecnou revoluci, o čemž promluvím v příštím dopise. Loubet a biskup nizzský. Ředitel »Matinu« p. Harduin píše ve svém listě: »Četl jsem ve věrohodných listech o pří padu prazvláštním. V Nizze president republiky. obrátiv se k biskupu, aby ho oslovil, tituloval tohoto »Monseigneur«. A tento biskup kdysi odmítl nabízený mu kříž čestné legie. A tytéž listy z tohoto fakta dovozují, že pan Loubet ne- souhlasí s kabinetem, neboť jinak by byl nazval biskupa prostě »pane«. A mluvě s biskupem pan president dále pravil: »Jest nutno míti na zřeteli, aby svo- boda přesvědčení a svoboda svědomi nebyly nikdy uráženy.« Tímto výrokem odsuzuje správce republiky »zákon o společnostech«. Pan president jes takto v přímém sporu se svou vládou a parla mentní většinou. Ať soudi o této maličkosti kdo chce jak chce, jedno jest jisté, že i takovéto věci v pořádku nejsou.« Zdá se, že důsledky takové jsou přece jen příliš troufalén
Bogolěpov Pobědonoscev Matin Loubet Kyjev Rusko Nizza zákon o společnost
14 article Filipinské povstání.
Filipinské povstání. Zpráva o zajetí Aguinalda budí v Unii veliké náděje v úplné skoncování filipinského povstání. Aguinaldo, praví se tam, znamenal povstání a jeho chycení zajisté značí mír. Bylo prý patrno, že většina malých, snědých bojov- níků na Filipinech bojovala, aniž by hrubě vě- děla proč, ale bojovali, protože věděli, že někde v horách jeden z jich řad jim k tomu vell. Když Funstonův plán ohlášen, znalci v oboru války jako osobní náhledy uváděli, že chycení Aguinaldovo znamenalo by skutečné skončen povstání. Rovněž se vědělo, že skončení války mělo by také v následek lepší smýšlení v této Aguinaldo bude potrestán dečasným věze ním. Vždyť Jefferson Davis vedl krvavou válku po čtyry roky a byl omilostněn. Praví se ale, že Aguinsldo bude tak dlouho zavřen, až po- vstání bude pollačeno. Jenom málo kteří důstojníci od vojsk očekávali, že se Funstonovi jeho plán zdaři. ale předpovídali, že jestli se mu to podaří, bude oprávněn a také se mu dostane díků kon- gresu, nejvyšší to pocty v Unii možné a sní zároveň vysokého důstojenství v pravidelném vojsku. Očekává se, že ani nebude třeba tak sil- ného stálého vojska na Filipínách, jak se pů- ne vodně myslilo. Oproti tomu plánům Spojených států n ostrově Kubě se nedaři. Konstituanta kubská odmitla podmínky, za nichž Spojené státy chtěly dopřáti ostrovu po dlouhé krutovládě konečně jisté samostatnosti. Podmínkami hlavními byly že Kuba uzná protektorát Unie v mírnějš formě, že dovoli zřídíti Unii na březích svých uhelnou stanici a že postoupí sousední, v obvod jeji správní náležejíeí ostrov, Unii. Jsme zvě- davi, co nyní Unie učiní a nechá-li vyspět rozpor až na ostří nože.
Aguinaldo Funstonův Aguinaldův Jefferson Filipíny spojený stát Kuba Aguinsldo
16 article
Grosjeanův interview v »Jnžnym
Grosjeanův
17 article Kraji«.
Kraji«. V ruském žurnálu »Južnyj Kraj« vyše tyto dny zajímavý interview francouzského poli tika, bývalého státního úřadníka Grosjeana. který hrál velkou roli v afféře Dreyfusově. Pan Grosjean je tak zajímavá osobnost francouzského světa politického, že záhodno seznámiti s ním i české obecenstvo, jemuž může býto tím sympa- tičtějším, poněvadž je jedním z nejhorlivějších zastanců styků česko-francouzských, pro něž účinně pracujo. Jméno Grosjeanovo nabylo jaks sensačního zvuku za doby největšího napjetí Dreyfusovy afféry, kdy francouzská vláda všude podezřívavě slídila po nějakém daleko široko rozvětveném spiknutí proti republice a dala špicly obklopovati opposiční poslance, generály. Lemaitra, Drumonta i Rocheforta, vůdee strany nacionalistů. Grosjean byl tehdy vyšším státním úřadníkem ve Versailles a jako autor několika děl z diplomatické historie mě mnoho přátel ve světě literárním a polilickém Jednoho dne pozval k sobě na oběd několik těchto přátel — a náhodou byti mezi nimi nej hroznější nepřátelé dreyfusovské vlády jako obá- vaný Deroulěde, romancier a publicista Maurice Barrés, impertinentní spisovatelka Gyp (hraběnka Martelová), která svými kousavými vtipy způso- bila pravý poplach mezi kosmopoliticko-židovskou noblessou finanční, a dokonce i — generál Mer cier. Diner bylo prozrazeno. Při desertu bylc prý zosnováno spiknuti. Madame Gyp navrhla svržení Rothachilda a Reinacha se svrchovanosti Francie. Evropa byla ohrožena ve svém klidu.
Južnyj Grosjean Dreyfusův Grosjeanův Rochefort Mauric Barrés Gyp Martelová Rothachild Reinach Versailles Francie Evropa
18 article
Vláda francouzská nařidila vyšetřování a pan Grosjenn i jeho hosté a snad i jeho ku- chař měli býti pozatýkáni. Historie natropila velmi muoho hluku i veselosti, neboť pode zřivavá nedůtklivost vládní objevila se v nej- směšnější stránce. Ale pí Grosjean odpykal přec své neopatrné přátelství s opposičními elementy byl sesazen. Jeho kariera, která slibovala bý skvělou, neboť Grosjean byl před tíní chefem kabinetu ministra spravedlnosti, byla zničena Nyní je Grosjean jedním z fniseurů strany na- eionalistické a píše pozoruhodné články politické do »Echo de Paris«. Byv interviewován redak- torem ruského žurnalu, vyslovil se Grosjnan o zahraniční politice francouzské takto: »O dob Richelieuových zabývá se zahraniční poli- tika francouzská kombinovanou akci s moc- nostmi severními a východními proti kontinentální hegemonii Německa. Po tři staletí byly hranice asijské jevištěm velkých diversí, vyhledávaných monarchií Bourbonů, komitétem Veřejného Blaha Napoleonem. Tento systém protiváhy, špatně tlumočený za Ludvíka XV. nebo neroz- vážně užitý, vnucuje se vždy více skutkům Francie. Státy umístněné na hranicích Evropy, shodují se, aby neutralisovaly prudkou nebo pokrytecky tajenou expansi středních států na Východ i na Západ. Je zbytečno dokazovati užitečnost tohoto dvojího dohodnutí pro Rusko pro Francii: má za úkol udržeti rovnováhu evropských sil, je to kombinace sil, střed pola- risace a svodu. Tím je naznačen předmět. úkol a povinnost spojenců. Nejedná se jim, aby roznítili požár ve čtyřech stranách Evropy.
Grosjenn Grosjean Paris Richelieuův Bourbon Blaha Napoleon Ludvík Německo Francie Evropa Rusko
19 article
Ale musí společně bdíti nad budoucími eventua- litami politickými a společně se připravovati. Vnikání pangermanismu mezi Slovanstvo musi zajímati Rusy i Francouze a proti »Drang nach Osten« můsí se postaviti »hráz Západu«, použiu tohoto prostředku diplomacie starého regimu. přizpůsobeného novým požadavkům doby. V zájmu frankoruském je dále, sledovati krisi rakouskou. Francie a Rusko nesmí zanedbávati Čechy, kteří mají tak houževnatou vůli a tak obdivuhodný smys! poli- tický, ne snad proto, aby jim do- pomohly v Rakousku k nadvládě, kterou Češi nereklamují, ale a b přispěly k dosažehí jejich legi- timních požadavků a k dosažen rovnoprávnosti jejich pod žez lem Habsburgů . . .
Rus Francouz Osten Čecho Čech Habsburg západ Francie Rusko Rakousko
20 article
Když dále promluvil o některých problé mech mezinárodní politiky, vrátil se p. Gros jean k dvojspolku a zakončil slovy: »Francie a Rusko mají před sebou velký úkol, aby udržely rovnováhu světovou. Tážou se často, zda-li jejich alliance je na výboj neb obranu. To však je zbytečná zvědavost. Mi zůstává naším společným přáním. Není slavo mamu v programu, který jsem zhruba načrtl. Tím, že nechceme býti překvapeni událostmi snadno předvídatelnými, tím přece nevyzýváme k válce. Tím spíše jí zabráníme nebezpečí války a kdyby mělo k ní dojíti, nemůžeme ji přec podniknouti se všemi chancemi proti sobě !« Klub voličů novoměstských svolal na včerejšek večer do místností Klubu národní strany svobodomyslné členskou schůzi, na jejíž program položen rozhovor o poli- tické situaci. Účastenství bylo veliee značné, zvláště četně dostavili se poslanci říššt i zemští. Předseda klubu p. dr. Blažek zahájiv schůzí, uvital srdečnými slovy přítomné a po- žádal pana posl. dra. Fořta, aby zahájil rozhovor. Posl. dr. Fořt prohlásiv, že se nikdy ne- vyhne žádné příležitosti, kdy mu dána bude možnost, přispěti k prohloubení názorů na poli- tický náš problém, pravil, že jest proniknu dojmem, že celá řada partil naší práce politické není ve všem všudy tak objasněná, jak by bylo žádoucí, že celé pásmo myšlénkové, jehož obsah tvoří práci politickou, je tu a tam ne- propracován a vykazuje určité mozery. Řečník nechce však činiti nikomu výčitky. Práce poli- tická jest nejen nevděčná, nýbrž také velice těžká. Proniknouti celou komplikovanou skladbu vývoje politického do všech podrobností a vy- voditi z ní základní vůdčí myšlenku a sestrojiti na základě jejím určité linie pro tuktický postup, jest prací velice těžkou, s které není jednotlivec, nýbrž kterou vykonati může jen celé pokolení.
Gros doktor Blažek Posl Fořt Francie Rusko
21 article
Jest s podivem, že v té příčině nebylo ve všem všudy dosud vyhověno, jak by bylo žádoucí. Národ český — praví řečník — vyniká v četných oborech duševní práce. Zástupci české vědy i českého umění roznášejí slávu českého jmena do všech kulturních částí světa, ale v oboru práce politické vykazujeme poměrně málo produktů, které by mohly činíti nárok na cenu trvalou. Ba jdeme skoro nazpět. Když srovnáme tvorbu, jejiž otci byli Palacký, Havlíček, dr. Julius Grégr a Eim, s nynější myšlénkovou tvorbou, musíme říci, že jsme se octli v mnohých otázkách na jakémsi myšlén- kovém suchoparu. Příčinu tohoto zjevu shledávám vté okolnosti, že nám dosud scházejí v našem so- ciálním ústrojí ony vyšší vrstvy, které zbaveny jsouce starosti o chléb vezdejší mohou celý svůj interess věnovati práci politické. Tím se vysvětluje, proč na př. Maďaři, národ početně slabší nežli naše větev českoslovanská, mají dnes přebohatou politickou literaturu. Na to přechází řečník k thematu samému a praví, že není jeho účelem aktuální změnu v taktice poselstva na říšské radě dopodrobna rozebírati a uváděti důvody pro et contra. Na- opak chce vytknouti a naznačiti jen podstatu dnešního našeho českého problému politického a při tom skonstruovati několik hledisek, která pro posouzení dalšího taktického postupu mohou míti rozhodující význam.
Palacká Havlíček doktor Julius Grégr Eim Maďar
22 article
Každou politiku lze se zdarem provozovat jen tehdy, je-li tu věcný a určitý cíl a správný taktický plán. Jak cil tak plán musí býti jasn a době a požadavkům z doby plynoucím při měřený a ve příčině plánu i elle musí psnovat mezi většinou těch, kterým okolnosti svěřily práci politickou, shoda, jasnost a určitosť. Ben těchto podmínek, po mém soudu, nelze dělat politiku správnou, bez nich vysazena jest každá politická strana možným chybám, které po případě již napřed zdar úplně vy- lučují. Co jest cílem politiky českého národa Politická svéprávnosť. Tou rozumíme možnost přiměřeného ukájení životních a všechv ostatníe potřeb, které jsou každému národu vlastní tedy volnosť v rozhodování o míře a způsobu ukájení těchto potřeb. Jaké ty potřeby jsou, jest všem známo. Můžeme je rozvrhnouti v po- třeby životní, v polřeby rozvojové a v potřeby mravní, kteréžto poslední obzvláště tam se de- rou na povrch, kde běží o to, aby sebevědom a všem ostatním mravním potencím národa uči něno bylo zadost.
ben
23 article
Jaké pohnutky nás nabádají ke sledování tohoto cile? Předkové naši po celá staletí měl a hájili politickou svéprávnost. Bouřemi věků byla síla naše podryta, národ podmaněn a od souzen k živoření. Národ náš však neodumřel. nýbrž opětně rozproudila se nová síla životn v jeho žilách. Od toho okamžiku, kdy nadešel moment, aby byla zjednána platnost požadav- kům z této nově oživené životní síly, ubčhlo již pět dosítiletí. Průběhem jich již dvě gene race domáhají se dosažení našich politiekých cílů tím, že na jedné straně reklamují znovn- zřízení bývalé státní samostatnosti české jakožto požadavku, plynoucího z obapolných smluv, kterě nebyly nikdy se svolením druhé strany zru- šeny. Vedle tohoto státoprávního momentu jest však ještě pružinou naší nutnost životní potřeby. Národ probuzený k životu nestrpi dobrovolně poroby a to tím méně, poněvadž poroba poli- tická jest ve svém jádře zároveň ujařmenín hospodářským. (Výborně !) Boj, který vedeme, neprýští se jen pouze z nároků státoprávních, nýbrž zdroj jeho leží v přirozené hluboké nutnosti, jest diktátem zákona přirozeného. Zápas tento nemůže mít než dvoje zakončení: buď porobenec musí být zdrcen, anebo vynutí si svým odporem poctivý smír a tímto smírem uznání své rovnocennosti (Výborně !) Které podmínky tvoří možnost uskutečni- télnosti našeho cíle politického? Spatřuji je ve dvou okolnostech. Předně v tom, aby míra na- šich politických snah nalezala se ve shodě s danými poměry a za druhé aby i podstata odpovídala tomu, co v daných poměrech are relativně jest uskutečnitelno a proveditelno.
24 article
Po mém názoru smusíme účlovati nejprv s tím, že se vlasť naše od půl tisíciletí nalezá v úzkém svazku se zeměmi, tvořícfmi nynější soustátí rakouské. Tato skutečnost vyvolává to- lik složitých, vzájemně na sobě interessovaných úvazků a styků, že při konstruování našich po- litických cílů za všech. okolností s touto sku- tečností musíme počítati. Druhý moment zálaži v oné mocné hybně síle, která dává vývoji, státnímu v našich pe- riodách časovýah základní signaturu, to jest idei národnostní, jež prohudila velké i malé národy a vdechla jim vůli a snahu nejen po upravení poměrů stálních, nýbrž provedla u velkých národů zároveň velkou koncentraci vlila do nich novou rozpínavost a chtivost po rozmnožení držav Věchto národních celků na úkor národů menších. Z toho plyne, že malínárodové z pravídl v tomto vývoji nemohou počílati na fo, aby potřebě své politické svéprávnosti vyhověli způ- sobem absolutním.l Výjimky mohou nastati jen tenkráte, je-li geografická poloha taková, aby byl národ usedlý na jakémsi mrtvém bodu, ve kterém nehájí jeho samostatnosti tak síla vlastni, nýbrž rivalita souseda. Tu nezbývá nežli spojiti malé národy v celek, který by odolal samosta- ným celkům velkým.
25 article
Podmínkou dosažitelnosti našich politických snah jest, po měm soudé, jich příměřená míra a poněvadž tato míra nemůže býti nikdy abso- lutní, nezbývá než spokojiti se s relativním uspokojením této potřeby a uspokojení toto hle- dati v rámci Rakouska. My na uplatnění svých nároků státoprávních nemůžeme počítati nikdy mimo Rakousko. Dále jest zapotřebí, abychom nejen míru nýbrž i podstatu a obsuhsvých snah hleděli uvésti s danými poměry doí shody. Průběhem 50 let co trvá náš boj po- litický, formulovali jsme dvakrát obsah a pod- statu svých snah politických. Poprvé stalo se tak r. 1848. Obsahem tehdejších našich petith bylo spojení zemí koruny české v jeden správní čelek, zřízení společného sněmu na základě moderním, ustavení odpovědné vlády zemské naprostá paritární rovnoprávnosť obou národ- ností. Myšlenky tyto nebyly v tehdejší době nijak jednostranným majetkem vlastenců če- ských, naopak celým Rakouskem pronikulo pře- svědčení, že nemožno najíti pro Rakousko jiné formy ústavní nežli takové, která by měla přiměřený zřetel ke zvláštnostem a k hi- storickému vývoji této říše. Snahu naši po federalistickém upravení sdílely s námi v letech šedesátých velice široké vrstvy politicky smýšlejících p lidí a jen zvláštní hra náhody a mocný vliv z Německa měly za následek, že se onen první pokus nepodařilo přivésti k platnosti, nýbrž že přijata byla ja- kási kompromisní ústavní listína mezi centra- lismem a federalismem, která však měla nejprre tu přednost, že vyšla ze shody veškorých ná- rodů rakouských a na druhé straně, že byla nám daleko příznivější, nežli útvar, ve kterém se nalézáme dnes.
Rakousko Německo
26 article
Druhá formulace našich snah politických provedena byla r. 1875 za hr. Hohenwarta články fundamentálními Tyto základní svou my- šlénkou se vrátily k formulaci z r. 1848, ale nalezly ve mnohém směru situaci změněnou. Na jedné straně měli jsme provedeno vyrovnání uherské a na druhé straně ústavu centralistickou počínající r. 1861 a zpevněnou r. 1867. Dnes víme všichni, že jsme se dopustili veliké chyby a že chyba spočívala v tom, že jame z Prahy bez ohledu na to co se udělalo v Uhrách a co v ostatním Rakousku trvalo, chtěli reorganisovati celý stát znova. V jaké podstatě lze politická snažení usku- tečniti? Českou otázku nělze dnes řešiti isolo- vaně, jako dosud, nýbrž pouze a jedině v sou- vislosti s celkovou ústavní otázkou v Rakousku. Nebude to ani neodvislý stát zemí koruny české, jakého se domáhají jistí činitelé kruhů rudikálních, nebude to žádná bezvýznamná autonomie, o které se dnes platonicky mluvi v kruzích nám dosti přiznivých, ale budeto jakýsi federalismus ne v tom vlastním slora smyslu — všichni, kdož jste ve státní vědě jaksi »doma«, víte, že feďeralisace má poněkud jiný útvar, než jaký máme při rekonstrukci Rakouska na zřeteli: federalismus před pokládá sloučení samostatných států v jistou vyšší jed- notu, která má pro jisté kategorie správních a legislativních orgánů své vlastní výkonné orgány.
Hohenwart Praha Uhry Rakousko
27 article
V Rakousku se takový vlastní federalismus nedá provésti hned na první ráz. Nám běží jen o cíl a já bych tento mnou sui generis nazvaný federalismus formulovalv tom sméru, že bych řekl: Pro naše eíle stačí, když: 1. bude pro- vedena nová úprava, nové přesunutí kompetence mezi ústředním parlamentem a sněmy; 2. když v čelo zemské vlády postuveny budou orgány zodpovědné representantům lidovým, soustředě- ným v tomto zemském sněmu; 3. když se po stránce finanění dovede zjeďnati příměřené roz- dělení mezi zdroji berními, dle foho, k jakým účelům dotyčných zdrojů má býti v kompetenei jednak říšské, jednak zemské, užito; 4. na- prostá poctivá rovnoprávfiost s vydatnou, ener- giekou a poctivou ochranou menšin. Po při- padě, kdyby se ukázalo nutným, mohlo by býti připuštěno — jak Eötvös i Palacký soudili — sestavení určitých skupin zemských, zvláště tam, kde jednak národnostní shoda, jednak důvody technické správy při menších zemích, jako na př. ve Vorarlbersku, takového rozvrstvení zemí vyžadují.
Eötvös Palacká Rakousko Vorarlbersko
28 article
Toť ell in conereto. A nyní pohlédněme, jak jsme k němu dosud pracovali. Passivním odporem, jehož chopili se Staročeši, prohráli jsme celou šestnáctiletou kampaň a celá strana tato zaplatila chybu onu svou politickou smrtí. Ne sice bezprostředně,v ale v okamžiku, když z jednoho extrému upadla při punktacích. do extrému druhého. soa- Národ vystřídal své pracovníky a otěžl chopila se stranati mladočeská. (Různé hlasy.) Oč se nám, pánové, jedná.? Předpokládejme druh u druha tu nejlepší vůli. Nám jde o to, aby se jisté politické otázky vzájemným křížením názorů co nejvíce vyjasníly. Čím větší jasnost, tim větší bezpečnost, že nedopustíme se chyby. (Souhlas.) Strana mladočeská ujala se roku 1891 otěží v politice. A tu dovolte, bych pozornost vaši obrátil na jeden z prvních a nejvážnějších programatických projevův strany mladočsské,