1
masthead
14. dubna 1901.
2
masthead
II. Příloha „Národních Listu
6
article
Galerie království českého.
V Praze, 13. dubna.
Zejtra vejde úřadní cestou ve všeobecno
známost vlastuoruční list císaře a krále, v němž
je vysloveno nejvyšší rozhodnutí, aby v Praze
zařizena byla nová galerie, nová sbírka uměle-
cká, museum nové, dnešní a budoucí výtvarné
produkce české. Datum onoho listu značí rok
a den narození ústavu, po němž jsme drahná
léla toužili a v jehož kullurní význam pro dne-
šek i zejtřek, pro nás doma i pro nás na kol-
bišti světovém, v jehož kulturní missi popudo-
vou, zušlechťující, posilující a povznášející pevně
všichni věřime. Doufali jsme nedávno, že si pro-
dlením let pozvolna pořídíme lakovou galeri
z oné roční položky, kterou země na zakupování
uměleckých děl v rozpočet svůj zařadila. Douf
jsme, že nevelké té sumě přijde stát na pomoe
a že znepáhla rodici se sbírku dary soukromých
milovníků umění a kolekcionářů rozhojní tak.
aby i v našem, bohužel stále ješlě nutném, ma-
terielním omezení vznikla v Praze sbírka, jejiž
obsah by každému pověděl, jakou silou uměle-
cké produkce vládneme. Nová galerie, doufal
jsme, stane se vysokou školou uměleckého po
žitku a pěstění uměleckého vkusu našimi, domá
cími, ze země a národa vzešlými prvky a pr
covniky.
Všechny tyto plány a naděje zůstávají, nen
třeba ni jediné se vzdáti. Nejvyšší rozhodnutí,
eisaře a krále, jenom je takřka na ráz vede k
splnění a poskytuje k tomu bohaté prostředky
nepoměrně větší, nežli s jakými jsme moh
dosud rozumně počílati.
Praha
Galerius království
Nová galerie
7
article
Novou zemskou galerií budou bohida na
vždy překonány a umlčeny všechny dosavadni
stesky, s nimiž obyčejně opouštíme síně ny
nějších pražských galerií. Budou zde větš
prostředky, přesnější a soustředénější program
široký rozhled při práci. Tím vším také cil
účel nové instituce vhodnější a úrodnější. Oby-
vatelstvo města i země v ni nalezne jako v. po-
kladnici pečlivě vybrané skvosty svého umění.
pozorně uložené dokumenty snah svých nejle
šich synů; zde bude moci ukázati každému.
kde stojí, na kterém stupni, a odkud vzestou-
pili; zde bůdéme shromažďovati doklady k opráv
něnosti samobytného života národního. Umělcůn
našim může se státi zemská galerie svým ob-
sahem a čestným výborem moenou vzpružino
tvoření, budes lo uvolniti pole k letu, jaký
dosavadní useň a malost poměrův zřídka při
pouštěla. Zemská galerie může se státi, a do-
jista že še stane, zároveň velkým měřitkem
hodnot, měřítkem mimo ruce osobně zaujaté,a
mistem nepřetržité propagaee „ zuslechtěného
vkusu a uvědomělé a povznásející lásky k uměni
místem, odkud rozejdo se touha po požitku
uměleckém do všech vrstev naši spolačnosli.
Nová galerie království českého vstupuje
v život v šťastnou chvili. Nalezá naše umění
výtvarně zdatné, krásně rozvinuté, hojně plodnosti
a v té je jakost, která obstoji důstojně a se c
na zápasišti, na které vslupují všichní národové
moderní umělecké kultury. Jsou zde jmens
jako sloupy pevně, jsou zde mladě stromy den
ke dni mohutníci. Prahu zvykli si venku po
važovati za svědkyni bývalé slávy umělecké
která se vyhraněla kol velkých jmen panovni-
čích, Karla IV. a Rudolfa II., ale my víme,ž
i umělecká minulost království je ještě bohatši.
Karel Iva
Rudolf
Ob
Praha
Nová galerie
8
article
Než o to teď nejde. Dnes podepisuje císat
a král vlastnoruční list, v němž Prahu uznáví
za význačně středisko nového ruchu uměleckého
v mocnářství, za centrum království, jehož ny-
nější umělecká produkce svojí rozlohou a ja-
kosti stojí v popředí umělecké práce v obvodu
Cislajtanie. Toto uznání a vyznamenání je po
ctivě a ne bez námahy dobyté. Padesát let
právě uplynulých je vyplněno timto úsilím.
našem mladém umění věru spiš platí, že vzrostlo
»bez přízně medic jské«, nežli o tom, jemuž
Schiller tato slova na pochvalu volá. Prvníeh
padesát let uplynulého století minulo v přípra-
vách na cestu; druhé půl století již vykračuje
vždy pevněji a rázněji, a nežli se devatenáctý
věk schýlil ke konci, výrovnali jsme tento krok
s cizinou. Naše dnešní umění výtvarné nen
ani zastaralé více, ani opozděné. Celá generace
nejmladší, naděj v budouenost, vzepnula se na
silných ramenech pokolení předchoziho, aby do-
sáhla stejného obzoru s cizinou, která, v po-
měrech šťastnějších, mohla se dřive prokopal
k umění dnešní naší doby vnitř i zevně. Je
tedy na čase a vhodno na prahu nového stoleti
počiti schraňovat, svážet rok co rok nejlepši
úrodu v prostorý otevírajíeí se nové galerie.
Její brány se otvirají oběma národům
v zemi žijícím a pracujícím. Jeji slény ať se
stanou polem, na němž se rozvine krásná válka
v míru. Nechť jsou zápasištěm, na němž nej-
ušlechtilejší, poněvadž tvotivá, potence obou
národů v království vejde v zápolení, aby uká-
záno bylo nám i světu, jakou účasť beřeme
na kulturní práci lidstva, a dá bůh, že tam
i ukážeme, čím jsme sami s to přispěti k je-
jímu dalšímu pokroku. V umění nemluví čísla.
Schiller
Praha
9
article
Jakost jedině rozhoduje. Kdokoli se vykáže
nadáním silným, svérázným a uměleckou řeči
zvučnou a osobitě zabarvenou, kdo vytvori
dílo, jehož vniterný obsah a zevnější útvat
tisice myslí a srdci vznětlivě, povznášlivě a
blahodárně se dotýká, pří jehož pohledu se
nám celé světy toužených krás rozevírají: ten
nalezne v nové galerii svoje místo. To beze vší
pochyby bude vůdčí myšlenkou všeho pro-
gramu a celé přiští správy, neboť nie jiného
nemá munificence císařova za cil a závodní
metu, oběma národům v království vytčené.
Není to sebeklamem a zakaleným přeceňováním
se, jsme-li radostně odhodláni vstoupiti na toto
kulturní zápasiště. Půlstoletá minulost a ohněm
přísných zkoušek procházející dnešek českého
umění výtvarného každému, kde dobře zná jeho
rozvětveni, vlnobiti a úrodu, kdo ví, že dvěma
třemi jmeny daleko není vyčerpán jeho přísné
kvalifikovaný rozsah, tomu každému poví, že je
to jen rozpoznání sil muže důstojně.
Vlastnoruční list císařův dojista bude mit
v zápělí bližší a přesnější ustanovení o nove
galeri království českého, nejen o její organi
saci, také o její budově. I po té stránce vstu
puje nová instituce ve vhodnou chvili v život
Jsmeť v době, kdy se projektují velké stavební
přeměny Prahy a kdy ses již některé- dějí, tedy
právé v čase, kdy bude lze bez valných potiž
Praha
10
article
vyhledati a určiti místo pro novou monumen
tální budovu galerie, vhodnou polohou i úpravou
Ať se bude zvedat na upravené Kampě, ať na
nábřeží assanačním, ať kdekoli v Praze — v ní
uložíme záhy nejzralejší a nejkrásnější plody
výtvarně tvůrčí potence svého národa, tomuto
ku poučení a potěše, k čistému a nad rmu
všednosti povznášejícímu požitku, k mužné hrdost
a zároveň jako metu etižádosti, která je sto
napinati a oceliti síly vždy k novým a vždy
závažnějším výbejům na bojišti, kde se všechno
kulturní lidstvo setkává.
Kampa
Praha
11
article
Nová galerie, )
Shledal jsem a vyrozuměl z hovorů
jež jsem měl o zemském ročním zakupování
děl uměleckých, že ne každěmu zdá se záleži
tost a její rozluštění tak jednoduché, prostéa
jako na dlani, jako mně. Konečně, řeklo se mi.
je možno dobře v principu ustanoviti, aby se
zakupovala díla nejlepší. Jenom že by se pak
snadno stalo, že by potom v zemské galerii ne
byli mnozí umělci, zasloužilí umělci, kteří prý
mnoho pro veřejnost vykonali, zastoupení. Moje
»ovšem že« považovali za brutální a nesprave-
dlivé. Mnohem správnější by prý bylo, aby o
každého nejlepší se dostalo do galerie. Patrno,
že se zde již přimisují osobnostní poměry k zá-
ležitosti ryze a čistě umělecké. Také prý by se
stalo, kdyby mělo býti které katonské pravidlo
vzato za základ, že by onen nový přiliv v na-
šem uměleckém budželu shrnul se jen na ně
kolik málo producentů, kteři v soutěži, jedině
uměleckou hodnotou se řídící, všechny ostalní
stále předbíhají. A pak, zase prý, bylo by třeb
při tom míli všechno v evidenci, co se kdeu
nás maluje, teše nebo ryje, kdežto by bylo
mnohem výhodnější kupovati na výstavách, kam
beztoho přijdou věci již přijímaci jury vybrané.
Nelze prý žádat od budoucí komise poradnía
nákupní, aby se takou měrou o vše starala.
Máme oslatně umělecké spolky, v těch jsou
členy všichni naši umělci a ty mezi nimi, u
sebe, dovedou nejlépe vybrat, co se pro galerii
hodi. Ještě několik jiných »prý« a nových po-
ukazů se k tomu navěsilo. Zatím jich více ne-
uvádím.
Nová galerie
12
article
Je-li tu jaká záhada, jaký problem, pak
jistě jeho nejjednodušší řešení, nejméně složité
v postupu a osobách a korporacích, možno již
předem označiti za nejlepší a nejzdravější. Tuto
jednoduchost vídím nejdříve v tom, aby si každý
jednou pro vždy uvědomil jediný a přesný úko
příští galerie. Peníz, který má a miti bude,
není určen na podporu jednollivých, třeba »po-
třebných« umělců, nýbrž má býti vydáván.
aby nejlepší a nejvýraznější výtvory umělecké
tedy jaksi vrcholky soudobého umění byly
veřejnosti zachovány, či vlastně odevzdány.
Nová galerie má býti sbírkou nejzdárnějších si
kulturně výtvarných, uložených v jich výsledni-
cích a produktech, a jimi zase dále působících
Jen takové platí, jen takové smí činiti nárok
na místo v oné instituci. Jedná se o prospěel
celku a ne o okamžitou životní výpomoc jedno-
llivců. Pootevřete-li vrátka, nabrne se záhy kd
kdo, neboť teplé hnízdo láká slabé a pohodlne
ze všeho nejvíce.
Kde při tom možno nejsnáze a nejjistěji
ono nejlepší nalézti! Můj ty bože, přece na
výstavách, tam, jak se tvrdi, všechno malovane
se nedostane a tedy lze předpokládati, že
všechno neduživé, slabé a nedostatečné zůstane
před prahom. Budiž. Připusťme na chvíli, ze
tomu tak a že vskutku přijímací jury přesně
dobře vykonává svůj převzatý úkol, a že jen
opravá dobré aneb aspoň dobře přebrané práce
rozvěšuje. Hnedle se objeví dva nedostatky
bůh
13
article
Předně vybírá jury pouze z toho, co se ji před-
loží, co se o přijetí do výstavy uchází. A t
není všechna produkce. Nikdy. Ať z těch, at z
oněch příčin se tu jednotlivci, onde celé sku-
piny výstav neúčastní. Mohl bych zde vyjme-
novati celou litanii dokladů dnešních i minulých
let. Namitne se: bude-li známo a vyhlášeno, ze
se na výstavách zakupuje pro Zemskou galerii,
budou vlce a pravidelně obesilány. Možná.
budiž, i to chci na okamžik připustit, ač dobře
vím, že žijí i umělci hrdí (a nejsou to po-
slední) které žádná vějička tam nepřiláká, ne-
hledě k tomu, že naše výstavní mistnosti nejsou
ještě prostorně tak pořízeny, aby každé dílo
tam mohlo být exponováno. Ale toho nesmi být
zapomínáno, že se mnohé, a zase ne nejslabši
dílo umělecké, v atelieru původcově vůbec doby
výstavní nedočká. I dnes se stává již, a v bu-
doucnosti se asi případy zmnoži, že si je kupee
soukromý vyhledá a odnese. Ovšem, kdyby slo
zemskému sněmu a výboru o pouhé tak zvané
podporování uměni, co je vlastné vždy jen pod-
porování umělců, pak by bylo dobře. Oněm
jednotliveům, šťastným prodavačům by bylo
»pomoženo« a mohli by do řady nastoupiti jiní,
noví, další. Má-li však Zemská galerie obsáh-
nouti výběr nejlepších čísel soudobé produkce.
pak musí ovšem tento výběr býti konán z celi
produkce, tedy i z toho, co z příčin jakýchkol
cestu z atelieru do veřejného výkladu nena
lezlo.
14
article
Druhé je toto: Sněm a zemský výbor ne-
může v nižádném případu přenechati i jen
předběžný výběr, který přece involvuje zároven
vyloučení mnohého dila, korporacím soukro-
mým, složení zhusta více méně náhodného,
porotám zcela různorodých, často i docela
neznámých názorů a vkusů uměleckých.Je
známo, kterak mnohé jsou dobrovolně konser
vativní, jiné spolkovými stanovami, usancemi
nebo dokonce osobními ohledy řízeny nebo vá-
zany. Zemský výbor za své jednáni a řízen
je zodpověden sněmu, a sněm vši veřejnosti
Musí miti tedy k ruce orgány, v něž má dů-
věru, jejichž případnou a potřebnou i nutnou
kvalifikaci zná, kde každý jejich člen celou
váhou svých schopností a vědomosti a pevnost
svého svědomí za svoji vykonanou práci ručí
Od a až po z ji každý takový sám provádi
Zemský výbor musí míti tedy svojí vlasln
zvláštní komisi, docela nezávislou na cizích
cizopasnýchi vlivech.
K otázce vybírání a zakupování na výsla-
vách druží se ještě jedna poznámka. Minl-
kdo omeziti tento výběr na výstavy pražské.
utahuje nepřirozeně jeho meze. Ve Vídni,
Mnichově, Paříži, Římě též záhý así také
*) Srov. »Národní Listy« 17. února č. 48. a 17
března č. . 76.
Oda
Vídeň
Mnichov
Paříž
Řím
15
article
Dráždanech a Berlíně naleznete české výtvory
a to ne vždy jen ty, které v Praze byly jii
vystaveny; za to z pravidla právě kusy nejlepš
a, ne vždy na štěsti, z výstav domů nepro
dané se vraeející. Jistě pak je možno udržel
v evidenci deset českých atelierů v cizině, nežl
ročně patnáct velikých výstav a osudy prae
tam exponovaných.
Zdá se mi z toho všeho až příliš patrno
mám-li stále svoji představu o budoucí galeri
na zřeteli, že výběr a nákup nesmí býti omezen
nikterak, zejmena ne vydán náhodám výstav
ním, že musí se vždy a každoročoč prověst
revise vši české produkce, ano, že bude dlužno
a nutno vésti ji ve stálé evidenci, že musi zů-
stati povolaným orgánům v trvalé, nepřetržité
patrnosti. *)
K.- B. M.
Berlín
Praha
16
title
Karel B. Mádl.
Mádl
17
article
Osmý mezinárodní sjezd proti alko-
holismu ve Vídni od 9.—14. dubna
r. 190l.
(Od zvláštního našeho relerenta.) e e
Ve Vídni, 12. dubna 1901.
Každé sezení antialkoholického sjezdu počín
nějakou opravou nebo připomenutím. Ve čtvrtek ráno
volal předseda dvorní rada Gruber professota Forela
k jednacímu pořadu, poněvadž v minulém, střede
čním jednání sjezdovém řekl o přírodním lékařství
že je to hloupost, blbost, což ovšem není parlamen
tárním výrazem. V tomtéž dnu sešla se dolnorakou
ská komora ke zvláštnímu sezení a vyslovila svůj
dík ministru Harllovi, prol. Grubrovi a zvláště prol
Forelovi, že se tito pánové zastali účinně lékařského
stavu naproti neodůvodněným útokům »přírodních
iékařů«. Při schůzi je pozorovati, že tilo pánov
trochu se mírní ve svém vystupování, ačkoliv stále
pokřikují na řečníky a stěžují si na vídeňskou žur
nalistiku, že svorně potlačuje jejich řečí i jejich
projevy, ať jsou jakéhokoliv druhu. Ve čtvrtek pro-
jednalo se velice mnoho věci na sjezdové schůzi
Mirné požívání alkoholu prodtužuje lidský život, to
thema obral si za předměť svého rozhovoru pan ma
gister filosofie Matti Helenius (Helsingfors)
Anglické pojišťovny na život první přišly k nahoře uve-
denému úsudku a přesvědčení a proto na př. » Th
United Kingdovn Temperance et General Provident
Instifution« otevřela r. 1847 zvláštní oddělení pro
»střídmé« a pro »abstinenty«. Nikdo, kdo je oddán
nestřídmému piti, nebývá přijat v Anglii k pojištění.
Oddělení střidmých a abstinentů jsou v anglických
některých pojišťovnách od sebe úplně odděleny.
Gruber
Harll
ma
Matti Helenius
Vídeň
Helsingfors
Anglie
Th United Kingdovn
General Provident Instifution
18
article
Každému podobnému pojištěnci platí se jakási
náhrada ve způsobě menší premie. Statistika svrchu
dotčené pojišťovny za 33 let (1866—1898) vykazuje
čísla úmrtnosti: V oddělení sabstinentů« dostavilo
se ze 7655 očekávaných úmrtí 5383 čili 70 proc.
v oddělení »střídmých« z 10.455 očekávaných úmrtí
dostavilo se jen 10.065 čili 96 proc. Ve společnosti
»Sceptre Life Association«, která byla založena v r
1864 od klerikálů z toho důvodu, poněvadž se před-
pokládalo, že angličtí kněží, vynikající střídmostí
v jidle a piti, budou vykazovati menší úmrinost
nežli lidé vůbec a tudíž že bude pojišťovna dobř
prospívati. To se také potvrdilo, neboť v jetech 1884
a 1898 dostavilo se ze 1658 očekávaných úmrii
vůbec toliko 1332 čili 80 proc. Tim podivuhodnějším
se jeví, že v oddělení abstinentů téže společnosti
dostavilo se z 926 očekávaných úmrtí toliko 522 čili
56 proc. Jiné společnosti přišly k těmže výsledkům
i ukázalo se, že úmrtuost abstinentě: je o 20 a
30 proc. menší nežli úmrtnost všeobecná. Některé
pojišťovny povolují abstinentům 5—10procentní pre-
miový rabat. Slatistik Neison mladší vypočital, že
18letý mladík, člen nemocenské pokladny abstinento
má k očekávání, že bude 8.72 let déle žiti nežli ob-
náší průměrné číslo lidové úmrtnosti v Angili vůbee
Dr. Jordy (Bera) uvádi, že švýcarské pojišťovny
poskylojt abstinentům 4 proc. rabatt. Ze statistik
anglických a i švýcarských jde na jevo, že mirné
píti alkoholu i abstinence život člověku o několik
let prodlužuje.
Tim
doktor
Jorda
Sceptre Life Association
19
article
Soudní sekretář a docent university vídeňsk
dr. A. Löffler srovnával spojitost alkoholismu se
zločiny. Přednášející prozkoumal za tím účelem se
svolením ministerstva práv soudní akta vídeňského
a klostetneuburského soudu.
V aktech těchto mnobo nenalezl, co by dal
souditi na účinek chronického alkoholismu na zlo-
činy. V tom ohledu třeba činiti ještě studia a snad
za pomoci lékaře. Za to akutní alkoholismus, příle-
žitostná opilost, má velký vliv na rozmnoženíse
počtu soudních případů trestních, těžkých i lehkých.
doktor
A Löffler
20
article
Tak na př. v r. 1897 bylo ve Vídní odsouzeno 258
osob pro protivení se úřadní moci (§ 81. frestního
zákona); z těch bylo 198 v čase spáchaného deliktu
opilých; pro těžké uškození na těle bylo odsouzeno
175 osob, z nichž 75 bylo opilých. S deliktý proti
mravopočestnosti má se to podobně. Řečník pro-
zkoumal 1600 případů. To je poměrně malé číslo.
Soudní tribunály a právníci i lékaři musí v té při-
čině konati další studia, což jim položiž sjezd na
srdce. Ve Vídni nejvíce deliktů stává se v nedělia
o »modrý pondělek«.
Přikročeno k třetímu oddílu sjezdového pořad
ku potírání alkoholismu. Za tím účelem budtez
především zřizovány léčebny pro alkoholiky. Ředitel
ústavu pro choromyslné ve Vílle- Evrard, Seinee
Oise, dr. Legrain, měl ve čtvrtečním ranním za-
sedání sjezdovém přednášku o tom, jak často alko-
holikové upadají do neřesti své znova. Život mnola
pijanů nevykazuje ničeho jiného nežli stálé dopra-
vování do věznic, káznic a blázinců. 20—250% alko-
holiků se vůbec nepolepšuje. Mnozí z nich hývaji
během desíli let 20., 30. až 40krát zavření v žaláři.
Společnost lidská o tyto lidi se málo stará. Pro ně
měly by se všude zřizovati zvláštní ústavy, v nichž
by tito nešťastníci byli isolováni. Propuštěných pi-
jaků z lakových ústavů měla by si společnost takléž
dále všímati. Dva spolky ve střední Evropě » Modrý
kříž« a řád »Guttempler« pečuje o ty, kteří se z pi-
jaků vrací z různých ústavů do společnosti lidské
zpět a zvláště všímají si děti těchto lidí.
doktor
Legrain
Vídeň
VílleEvrard
Evropa
Seinea Oise
21
article
Dr. Fuld, obhájce z Mohuče v Německu, chvál
velice zařízení občanského zákonníku německého
vzhledem k pijáctví. Za jeho přednášky dostavil se
do sezení sekční chef ministerstva spravedlnosti
dr. Klein. Dle 8 6. č. 3 může býti postaven pod
kuratelu ten, kdo následkem pijáctví nemůže své
záležitosti spravovati nebo vystavuje svou rodinu
bídě a nouzi nebo ohrožuje bezpečnost jiných
Kuratella se zrušuje, jestliže příčina k ní byla od-
straněna. Ten, kdo podle tohoto paragrafu německéh
občanského práva byl zbaven samostatností, je po
staven do těchže poměrů právních a zákouných.
v jakých se dle § 119. nalezá dítě, které dokončilo
sedmý rok svého života. Takový člověk polřebuje
ke všemu svolení svého zákonem ustanovenéhu
kuratora, jenž se rovná podle § 1896. ve svých po
vinnostech docela poručníku nezietilých dětí. Návrt
na zavedení řízení dle § 6. může učiniti dle § 649
civilního soudního řádu manžel nebo manželka, při
buzný nebo taková osoba, které na dotýčném jedno
tlivci záleží a která má o něho v některém ohledu
pečovati; návrh ohledně manželky může učiniti pří
buzný jen pod tou podmínkou, byla-li tato rozveden
se svým manželem od stolu a lože, nebo opustil -li
mánžel svoji choť nebo nemůže-li tento učiniti návrh
z jakékoliv příčiny nabo není-li jeho bydliště známo
Navthmůže učiniti (hkě obec nebo imstituce s obei
na stejném slupni právomoci stojící. O zákonu není
dosud velkých zkůšeností, poněvadž vešel v platnost
teprve 1. ledna 1900. Řečník končí s velikým pa-
thosem a chválí zákon proti píjakům ve své vlasti
e e
barvami skůro exotickými.
doktor
Fulda
Klein
Mohuč
Německo
22
article
V kriminálně-politickém ohledu je nutno, aby
stát vyštoupil proti pijáctví. O tomto předmětu roz-
šiřoval se ve dlouné řeči professor trestního práv
na vídeňské universitě dr. Karel Stoos. Jedná se
2u
*) Třetí tento článek byl již napsán, kdy došla
zpráva, o níž je řeč v hlávním listu, že munificeneí
J. Vel. císaře stane se nova galerie království če-
ského, určsná pojmoutí díla žijících nmělců českých.
dříve skutkem, nežli bylo lze ještě před krátkou dobou
donfati. Obsah a směr výkladů dosavadních článko
našich není lim ovšem doičen.
doktor
Stoos
Vela
království če
23
article
o to, má-li zařízení proti pijáctví býti svěřeno trest-
nímu zákonu nebo majíli tato opatření ponechäna
býti spíše těm státním orgánům, které jsou k tomu
povolány, aby řošily sociálněpolitické úkoly.
Profylaktická zařízení nenáležejí trestnímu právu.
Soudce má pijana, o němž bylo znalci dokázáno, že
je pijanem a že nemůže býti zodpověden za své
skutky, předati orgánům veřejné správy, aby se o něho
staraly. Pijáctvíje nemoc; pijan má býti léčen a ne
souzen. Ovšem v širších vrstvách lidových dosud se
nevžilo to mínění, že by pijáci měli býti ošetřováni
tak, jako jsou ošetřováni nemocní vůbec. Neni
sporno, že se ústavy pro léčení pijáků osvědčity
proto je nutno, aby postaráno bylo zákonem o to
aby soudce mohl do takových léčeben v případu
potřeby poslati zrovna tak jako posílá delikventy do
donucovacích pracoven atd. Rakouský sekční před-
nosta dr. Klein učinil návrh na zřizování asylů pro
alkoholiky. Řečník s návrhem tím v některých
směrech nesouhlasí, ale proto přece se přimlouvá za
to, aby návrh ten co nejdříve byl uzákoněn
Následující mluvčí dr. L. Frank, ředitel kanto
nálního ústavu pro choromyslné v Münsterlingen ve
Švýcařích, přednáší o postulátech zákona o pijáctv
v 17 větách, z nichž je vidno, že třeba činiti rozdí
mezi píjáky zhojitelnými a nezhojitelnými: zákon
nemá miti žádného policejního nátéru, poněvadž pijáci
jsou nemocní a ne káranci. Pro nevyhojitelné pijáky
má stát zřizovati zvláštní ústavy; pro zhojitelné ne
mocné mají se zřizovati soukromé, pod dozoremi státr
se nalezajíci léčebny. Do nich možno vstoupiti dobro
volně nebo nuceně.
Klein
doktor
24
article
Z donucení může býti zhojitelný piják na zá
kladě řízení různých instituci do podobného ústavt
dopraven. Doba léčení trvejž v nich nejméně 6—18
měsíců.
V dalším střelli se dosti prudce psýchiatři me
sebou a psychiatři a soudní úřadníci. Příčinu k tomu
zavdal referát dra. Tilkowského, ředitele dolno
rakouského ústavu pro choromyslné ve Vídni.
Vídeň
25
article
Referát tento nemožno nazvati se stanovisk
lékařského šťastným, ačkoli nedá se přednášejícímu
upříti určitá zkušenost, vyplývající z jeho 27let
služby ústavu pro choromyslné. Výklady jednolli
vých řečníků v debatě vymykají se všeobecné zají
mavosti a daly by se roztřiditi na dva druhy : dn
Tilkowski a prof. psychiatrie vídeňské university
dr. Wagner jsou toho minění, že dlužno vystupo
vati pro jednu část alkoholiků více policejně nežli
lékařsky, kdežto professor Forel chce, abý se za-
cházelo s každým alkoholikem mírně a laskavě jak
s nemocným člověkem vůbec. Soudní lékař ve Vídni
prof. Fritsch probral otáku o foremní důležitost
alkoholismu. Jeho přednáška byla čistě vědeckou
Dr. J. Roszhardl, přednosta léčebny pro alkoho
liky »Ellikon« ve Švýcařích, ličil své zkušenosti, kte
rých za dvanáct let nabyl ve své funkci. Je proto
aby zakládaly se spolky pro potírání alkoholismua
aby zřizovány byly léčebny pro pijáky. Taková jé
čebna má býti pokládána za ústav, kde se léčí a ne
kde se někdo z trestu nalezá. Pro léčeného nebudiž
to pokládáno za hanbu, nalezá-li se v podobném
ústavu. V léčebně ma býti nejvíce 40 nemocných
pod dozorem jednoho správce a lékaře; opatrovníci
musí býti abstinenty, jinak dovedou ošetřovaným
opatříti nápoj bez dovolení a vědomi vedoucích osob.
Wagner
Forel
Fritsch
doktor
J Roszhardl
Vídeň
univerzita doktor
26
article
Lékař abstinent dává v ústavě dobrý příklad a abs i-
nence i tohoto se dle nabytých zkušeností vřele do-
poručuje. V »Ellikonu« jsou chovanci živi veselea
bodře, hrají si, zpívají atd. Pobyt v ústavu je nej
déle ustanoven na 6 měsíců.
Velkostatkář Smith z Niendorfu praví, že l
kařům náleží léčiti alkoholiky a laikům starati se
rozšíření se hnutí protialkoholického a péče o rodiny
alkoholíků. Po těchto referálech rozproudila se de-
bata o všem, o čem v nich bylo pojednáno. Práv-
níci vylýkali psychiatrům, že jsou toho vinni, že
mnohý nehodný, zločinný člověk je uznán za ne-
mocného alkoholíka a patřil by vlastně za mříže
Soudní sekretář Löffler a advokát dr. Pollak jmenuj
určité případy a uvádějí určité psychiatry. Boj by
veliký a nedá se rozhodnouti, která strana zvítězila
Snad zvítězily obě, poněvadž na obou stranách
v právech i v medicině je hodně ještě mezer v otázce.
která zve se alkoholismem. S mnohým pijanem neví
si rady ani soudce ani soudní lékař. Dr. Bondi před-
vedl docela duševní cenu královraha Lucchenia, jenž
je prý synem alkoholíka a provedl svůj zločin ná-
sledkem účinku hypnotické suggesce, a tomuto člo-
věku byl odňat teprve nedavno alkohol (sklenka
vína), když byl vedí hrozné řeči. Nejposlednější
atlentát na německého císaře spáchal také epileptik.
pocházející z pijácké rodiny. Proti názoru professora
Wagnera, rytíře Jauregga, že by v Rakousku mělo
býti svěřeno zřizování ústavů pro alkohollky katoli-
ckému kněžstvu, vystoupil dr. Wlassack, dovozuje,
že by to bylo dle nabytých zkušeností velikou chy-
bou, kdyby se tak stalo, poněvadž s pijákem se musí
mluviti řečí, které tento rozumí. O tyrolského
dolnorakonského venkovana může pečovati v assylu
katolický duchovní, ale s člověkem z velkého nebo
průmyslového města katolický kněz jednati nedovede.
Smith
Löffler
doktor
Pollak
Bond
Lucchenio
Wagner
Jauregg
Wlassack
Rakousko
27
article
Prof. dr. Masaryk z Prahy probral téměi
všecky přednášky na sjezdu pronesené a vylíčil cenu
psychologického pozorování, které nesmí býti zane-
dbáváno vedle objektivních method. Kdo více pije
cíti velice často, že si mnohé věci nalhává. Kdo lže
lže vůbec a jenom sobě. Alkoholismus vyrovná se
docela sebeobelhávání. Masaryk ptal se prý různých
umělců, básníků a i učenců, proč pijí a dostal různé
odpovědi, které na konec měly velkou podobnost.
Každý tázaný déle váhal s odpovědí a konečné řekl
na př. větu: »Ve víně pravda.« Řečník dotýká se
názorů Tolstého, Nietscheho, positivismu, fetišismu
a dovozuje konečně, že náklonnost k piti je vlastně
umělé přivádění jakéhosi stavu pověry. Pří alkoho-
lismu srovnávají se často největší extremy, oplimis
mus s pessimismem a naopak. Dále uvádí řečník,
co je fantasie a co fantasterie. Není správným,
řekne-li umělec: »Bez vína to nejde!« Každý člověk
nejen piják, má jakýsi strach před jasností, před
precisností v myšlení. Sjezd učinil na řečníka velky
dojem, přesvědčil se, že vědecké důkazy svědčí pro
taktiku abstinence. Gratuluje professorům vídeňské
university, že zasáhli v jednání sjezdové. Je to do-
brým znamením pro únutí protialkoholické v Ra-
konsku. Řekli-li tito učencí a, musí říci i b, což
bude pro protialkoholický směr nesmírné důležitosti
a váhy. Také velice potěšitelným zjevem je, že
všecka žurnalistika všech národů jedná vážně o právě
konaném protiatkoholickém sjezdu. Život bez lihovin
znamená vyšší nazírání na život, čímž vyvolává s
v člověku veselejší, čistší nálada životní a konečně
krásnější životospráva.
profesor
doktor
Masaryk
Tolstý
Nietsche
Praha
28
article
Z úřadních zpráv.
Z úřadních zpráv.
Ze zemské obrany. Jmenováni byli: plu-
kovník Em. rytíř Versbach z Hadamaru velitelem
zeměbr pěší brigady v Praze po generál-majoru A
rytíři z Mrasu, jenž jmenován velitelem zeměbran.
divise v Praze místo polního podmaršála Ant. šlech-
tice Gartnera, přesazeného ve stejné vlastnosti k 19
pěší divisi. — Přeloženi byli do činného stavu zem-
ské obrany plukovni lékaři 1. tř. dři. Ed. Hein od
pěše pluku čís. 98 ke 25. kroměřižskému a Josef Ži-
žala od 9. litoměřického k 10. mladoboleslavskému
pluku zehěbran. pěchoty
Versbach
Antonín
Gartner
Josef ž
Praha
Mras
29
article
Denní oznamovatel
Denní oznamovatel
na neděli, 14. dubna. Den od začátku roku 104, do
konce roku 262. — Východ slunce o 5. hodině
12 min. ráno, západ slunce o 6. hodině 50 min.
večer. — Východ měsíce o 2. hodině 40 mm.
ráno, západ měsíce o 1. hodině 23 min. odpol.
Katolíků svátky: Tiburcia.
Evanueltků památně dní: Justina! ore
Pravoslavných: Velikonoce
Na ponděli, 15. dubna. Den od začátku roku
105, do konce roku 261. — Východ siunce o 5. hod.
10 min. ráno, západ sinnce o 6. hod. 51 min. večer.
Východ měsíce o 3. hod. 7 min. ráno, západ
měsíce o 2. hod. 41 min. odpol.
Katolíků svátky: Theodora, O
Evangelíků památné dni: Olympie
Pravoslavných: Velikonoční ponděli.
Povětrnost.
m. Z Vídně. 13. dubna. Zvl. telgr. »Nár. L.e
Nejnižši tlak vzduchu 745 750 mm. nad Rakousko
Uherskem, nejvyšší ulak vzduchu 770—-765 mm. na
zálivem biscajským.
Očekávati lze při severozápadních
větrech a podmračné obloze se srážkam
počasí chladné a deštivé.
Justin
Theodor
Olympie
Vídeň
Rakousko
Uhersko
Velikonoce
mm
32
article
Pýchou každé hospodyně kovový předmět
Pýchou každé hospodyně kovový předmět
jest, když každý
kuchyni čistě se leskne. Upotřebením Mavero va
amerického cídicího creamu docílí se toho nej-
jistěji a nejrychleji, neboť žádný jiný cídicí prostředek
celého světa nedodává všem kovům tak skvostného, trvan-
livého lesku. Maverův americký cídící cre am
jest při tom stejně jednoduchý při zacházení, jako
úsporný při spotřebě. V lahvích po 20, 40 a 60 h atd.
Dostati možno ve všech příslušných obchodech. Sklad
ve velkém mají Milde a Rössler v Praze. 8911
Pýcha
Maverův
Mild
Rössler
Praha
34
article
Lázně
Lázně
vási vřrketní o
mary, kynelo-uhl
studenos vo dn
gleichenbergské.
Léčí ses kalarrhavě sclražná dlraji čjcnaciek a aa šlvasí
jabož i ckaoknevnast ati. Contrainditace z ébyts
Vysvěllivky a přehlélly ularma. — Objednávení bytů a povo
přijimá lázečské ředitelství v Gleichenb ere
38
article
Dra. nsa rasek o pkrm
Dra. nsa rasek o pkrm
(od r. 1857 předmět obchodní
Dietetický, zaživání podporující prostředek. K dostánl
v největší části lékáren a drogerií rak.-uher., malí
krabice K 1.68, velká K 2.52. Žádejme výslovně : Dra.
Gölisa prášek do pokrmů a povšimněme si má
ochranné známky.— Jediný výrobce (od r. 1868): Dr.
Jos. Gölis nástupce ve Vídni, I., Stefansplatz, 6.
(Zwettlhof). Zasílání u velkém a malém
7898
vteooche o
nejtepst Sanpanskí
Jos
Vídeň
Stefansplatz
44
article
ARNOŠT ŘÍHA.
Vydání A. praikoobecné,nee
školním rokem.
Schváleno výnosem vys. c. k. mini-
sterstva osvěty a vyučování ze dne 14. ledna
1901 č. 33.737.
Sešit I. (pro II. škol. rok) za 30 h.
sešit II. (pro III. škol. rok) za 40 h,
sešit III. (pro IV. škol. rok) za 60 b,
sešit IV. (pro V. škol. rok) za 60 h.
Žádejte nový náš seznam sehvále-
ných učebnie pro obecné a měšťan. školy.
Objednati lze v každém knihkupectví.
Nakladatelství J. Otty v Praze.
Říha
J Ott
Praha
II
51
article
Povídk
Povídk
a feuilletony
Napsal lgnát Hořica-
(Salonní bíbliotéky sv. CIII.)
Obsah:. Moravská Ostrava. Ústav b
Pöttiaga v Olomouci. Prostějov. Úsov. Mohel-
nice. Lošticě. Z českého jihu. Z ovzduší vídeů-
ského. Na slovanský vzduch. Na Bledském je-
zeře! Na lřbitově bledském! Dojmy z Paříže,
Le qustorze Juillet. Ostende. Ráno v Amstero-
damě. Z Amsterodamu. V hollandském rychlo-
vlaku. Na letním bytě. „U Věnečků.“ Vzpo-
minky. Starý Beneš. Zdravé kořeny. (Obrázek
z Bosny) Cizinec. Nanka a Káča. Zbytečn
172 ste. Za 2 kor.u
Na skladé v každém knihkupectvi
Hořica
svatý . Ciie
Věneček
Vzpo
Beneš
Nanka
Ostrava
Olomouc
Prostějov
Úsov
Mohel
Paříž
Ostende
Amstero
Amsterodam
Bosna
ústav b Pöttiago